Evropa čelí krizi, jejíž příčiny nelze pochopit pouze prostřednictvím debat o bezpečnosti, migraci nebo ztrátě důvěry v politické elity. Zásadním problémem je také neschopnost tvůrců hospodářské politiky skutečně „vidět“ do fungování ekonomiky. Samotný údaj o růstu HDP totiž neukazuje, co se děje s výrobou, investicemi, úsporami, daněmi ani finančními vztahy mezi domácnostmi, podniky, státem a zahraničím. Profesor Ján Husár proto představuje matici společenského účetnictví jako ekonomický ekvivalent rentgenu: nástroj, který zachycuje vzájemné vazby, kontroluje soudržnost údajů a umožňuje nejen diagnostikovat příčiny nerovnováhy, ale také matematicky modelovat různé varianty hospodářské politiky. Text připomíná, že bez kvalitních dat, ekonomické logiky a vědeckých metod nelze odpovědně rozhodovat o budoucnosti Slovenska ani Evropské unie. Místo jednostranného zbrojení autor vyzývá ke skutečnému zvelebování evropských ekonomik.
Číst celý textAUTOŘI
KLIKNĚTE NA VYBRANÉHO AUTORA PRO ZOBRAZENÍ JEHO ČLÁNKŮ.
Jaroslav Husár
prof. Ing., CSc.. Mgr. ekonómie
Rohovec
Prof. Jaroslav Husár patří k nejvýznamnějším slovenským ekonomům druhé poloviny 20. století. Je považován za jednoho z průkopníků ekonometrie, ekonomického modelování a kvantitativních metod v československé ekonomické vědě. Z pohledu dějin ekonomického myšlení na Slovensku představuje Jaroslav Husár výjimečnou osobnost spojující akademickou ekonomii, mezinárodní zkušenost z institucí OSN a hluboký zájem o praktické fungování národního hospodářství.
4 publikovaných článků
Evropská centrální banka podle profesora Jaroslava Husára nezaspala jen s reakcí na inflaci – selhala především v jejím pochopení. Ve svém textu vysvětluje, proč samotné zvyšování úrokových sazeb nemůže nahradit důkladné ekonometrické modelování inflačních procesů, a připomíná, že na rizika expanzivní měnové politiky upozorňoval už před lety. Na základě vlastních matematických modelů dochází k závěru, že bez hlubšího porozumění vztahu mezi peněžní zásobou, cenovou hladinou a reálnou ekonomikou hrozí, že se měnová politika změní spíše v improvizaci než ve vědecky podložené řízení ekonomiky.
Číst celý textEurópske ekonomiky sa opäť potýkajú s vysokými deficitmi a rastúcim verejným dlhom. Podľa prof. J. Husára nejde iba o politické zlyhanie, ale o hlbší metodický problém: maastrichtské dlhové kritérium vo výške šesťdesiatich percent HDP bolo stanovené bez dostatočného rešpektu k dynamike jednotlivých ekonomík. Na dvoch matematických modeloch ukazuje, že vzťah medzi dlhom a výkonom ekonomiky nemožno zviazať jedným paušálnym číslom pre všetky štáty.
Číst celý textSlovenská vláda představila balík opatření, který má pomoci ekonomice. Neřeší však podstatu problému: hospodářský rozvoj, investice a vznik nových výrobních kapacit.
Číst celý text