Jaroslav Husár

Dnes je dlh lacnejší ako vlastný kapitál, kedy bude klesať

Diskutovat

Ekonómiu zaujíma ako funguje ekonomika. Nadpis dnešnej úvahy podnietil tento citát: „Každý, kto je ekonóm, vie, že kým nám deficit neklesne pod úroveň troch percent, dlh Slovenskej republiky bude stúpať,“ povedal vtedy minister. „My máme plán taký a deklarovali sme, že v roku 2024 ideme konsolidovať o pol percenta HDP, ale na ďalšie roky sme si povedali, že ideme tú rýchlosť zdvojnásobiť. To znamená, že budeme konsolidovať o jedno percento HDP, a keby sme zotrvali v tej jednopercentnej konsolidácii ďalšie roky, deficit by nám klesol na tri percentá niekde na konci volebného obdobia v roku 2027 a hrubý dlh by sa nám začal otáčať dole. A to je plán, ktorý my máme.“   Kamenický: Ekonómiu zaujíma ako funguje ekonomika.

Číst celý text

Áno, aj takto môžeme ísť

Diskutovat

Nemôžem necitovať: „Premiér Robert Fico a vláda Slovenskej republiky sú v súčasnosti v pláne prípravy prorastových opatrení na podporu ekonomického rastu. Medzi hlavné ciele patrí zníženie deficitu a zlepšenie finančnej dôveryhodnosti štátu. Fico a vláda sa snažia pripraviť legislatívne a technické opatrenia na zrušenie transakčnej dane, ktorá by mala zaťažiť podnikateľské prostredie a znižovať daňovo-odvodový náklad. Opozícia upozorňuje, že vláda neprináša prorastové opatrenia, ale zrušenie transakčnej dane je považované za pozitívny krok, ktorý by mohol prispieť k hospodárskemu rastu“.

Číst celý text

Aj my sme vedeli ekonómiu

Diskutovat

Profesor Jaroslav Husár připomíná přínos slovenské a české ekonomické vědy prostřednictvím díla Rudolfa Brišky, Imricha Karvaše, Jozefa Sojky, Viktora Pavlendy a Karla Engliše. Ukazuje, že se tito autoři zabývali hospodářskými cykly, měnou, ekonomickou rovnováhou, regionálními rozdíly i uspokojováním lidských potřeb. Jejich poznatky staví do souvislosti s transformací po roce 1989 a s dnešní hospodářskou politikou Evropské unie. Text je zároveň polemikou: autor soudí, že domácí ekonomické myšlení bylo při rozhodování opomíjeno, a vyzývá k návratu k důkladné ekonomické analýze.

Číst celý text

Rating Slovenska je najhorší za dekády

Diskutovat

Ratingové agentury hodnotí státy pomocí známek typu AAA, AA či BBB, ale co přesně tyto kategorie vypovídají o skutečném stavu ekonomiky? Profesor Jaroslav Husár zpochybňuje metodologickou průhlednost takového hodnocení a připomíná nástroje diskriminační analýzy, které umožňují pracovat současně s více ekonomickými ukazateli, jejich variabilitou i vzájemnými vztahy. Na jednoduchém číselném příkladu ukazuje, proč může pořadí založené na několika písmenech nebo prostém součtu ukazatelů zakrývat podstatné rozdíly mezi hodnocenými ekonomikami či regiony.

Číst celý text

Čo je horšie

Diskutovat

Nadpis som ponechal tak ako je v citáte z tlače, ktorý znie: „Čo je horšie: Slovenská ekonomika naďalej rastie pomaly. Jedno percento neprekročila šesť kvartálov za sebou. Rast nekopíroval ani jarné oživenie v eurozóne. Podľa dostupných dát rástlo pomalšie len Francúzsko, Belgicko a Rakúsko. Rumunsko a Írsko vykázali pokles. Napriek tomu, že plán obnovy bol pred záverom, klesli aj investície.“

Číst celý text

Štátny rozpočet a problémy s deficitom

Diskutovat

Článek se zabývá problematikou deficitu státního rozpočtu Slovenské republiky a kriticky hodnotí způsob, jakým o něm informují média, opoziční představitelé a veřejné instituce. Autor upozorňuje, že expresivní výrazy, jako jsou „sekera“ či „pohroma“, nemohou nahradit odbornou analýzu příčin, důsledků a možností řešení rozpočtové nerovnováhy. Jako základní analytický nástroj představuje dvouperiodní mezičasové rozpočtové omezení vlády, které propojuje současné a budoucí daňové příjmy, vládní výdaje, deficit, dluh a úrokové náklady. Z tohoto vztahu vyplývá, že dnešní fiskální rozhodnutí nevyhnutelně ovlivňují budoucí úroveň zdanění, veřejných výdajů a zadlužení. Článek zdůrazňuje potřebu vytvořit ekonometrický model státního rozpočtu Slovenské republiky, který by umožňoval kvantifikovat dopady fiskálních opatření na hospodářský růst, produkci, zaměstnanost, národní důchod a obchodní bilanci. Daňová soustava má být analyzována a reformována jako vzájemně propojený celek, nikoli prostřednictvím izolovaných změn jednotlivých daní. Účinná konsolidace veřejných financí proto vyžaduje kombinaci výdajové racionalizace, systémové daňové reformy, ekonometrického modelování a dlouhodobé fiskální disciplíny.

Číst celý text

Nový svetový poriadok. Čínska alternatíva k západnému modelu

Diskutovat

Rozšiřování BRICS, rostoucí hospodářský význam Číny a přesun ekonomického těžiště směrem k Asii a globálnímu Jihu podle profesora Jaroslava Husára ukazují, že dosavadní západní model ztrácí svou výsadní pozici. Autor se zamýšlí nad vznikem multipolárního světového uspořádání, kritikou evropské hospodářské politiky i nad potřebou, aby státy znovu převzaly odpovědnost za řízení, optimalizaci a dlouhodobý rozvoj vlastních ekonomik.

Číst celý text

Hospodárske zveľadenie, zlepšenie

Diskutovat

Evropa čelí krizi, jejíž příčiny nelze pochopit pouze prostřednictvím debat o bezpečnosti, migraci nebo ztrátě důvěry v politické elity. Zásadním problémem je také neschopnost tvůrců hospodářské politiky skutečně „vidět“ do fungování ekonomiky. Samotný údaj o růstu HDP totiž neukazuje, co se děje s výrobou, investicemi, úsporami, daněmi ani finančními vztahy mezi domácnostmi, podniky, státem a zahraničím. Profesor Ján Husár proto představuje matici společenského účetnictví jako ekonomický ekvivalent rentgenu: nástroj, který zachycuje vzájemné vazby, kontroluje soudržnost údajů a umožňuje nejen diagnostikovat příčiny nerovnováhy, ale také matematicky modelovat různé varianty hospodářské politiky. Text připomíná, že bez kvalitních dat, ekonomické logiky a vědeckých metod nelze odpovědně rozhodovat o budoucnosti Slovenska ani Evropské unie. Místo jednostranného zbrojení autor vyzývá ke skutečnému zvelebování evropských ekonomik.

Číst celý text

ECB zakročila voči inflačným rizikám – dvere otvorené

Diskutovat

Evropská centrální banka podle profesora Jaroslava Husára nezaspala jen s reakcí na inflaci – selhala především v jejím pochopení. Ve svém textu vysvětluje, proč samotné zvyšování úrokových sazeb nemůže nahradit důkladné ekonometrické modelování inflačních procesů, a připomíná, že na rizika expanzivní měnové politiky upozorňoval už před lety. Na základě vlastních matematických modelů dochází k závěru, že bez hlubšího porozumění vztahu mezi peněžní zásobou, cenovou hladinou a reálnou ekonomikou hrozí, že se měnová politika změní spíše v improvizaci než ve vědecky podložené řízení ekonomiky.

Číst celý text

Krajiny EÚ zápasia s dlhom

Diskutovat

Európske ekonomiky sa opäť potýkajú s vysokými deficitmi a rastúcim verejným dlhom. Podľa prof. J. Husára nejde iba o politické zlyhanie, ale o hlbší metodický problém: maastrichtské dlhové kritérium vo výške šesťdesiatich percent HDP bolo stanovené bez dostatočného rešpektu k dynamike jednotlivých ekonomík. Na dvoch matematických modeloch ukazuje, že vzťah medzi dlhom a výkonom ekonomiky nemožno zviazať jedným paušálnym číslom pre všetky štáty.

Číst celý text

Kráčame v ekonomickom trende?

Diskutovat

Slovenská vláda představila balík opatření, který má pomoci ekonomice. Neřeší však podstatu problému: hospodářský rozvoj, investice a vznik nových výrobních kapacit.

Číst celý text