Rozšiřování BRICS, rostoucí hospodářský význam Číny a přesun ekonomického těžiště směrem k Asii a globálnímu Jihu podle profesora Jaroslava Husára ukazují, že dosavadní západní model ztrácí svou výsadní pozici. Autor se zamýšlí nad vznikem multipolárního světového uspořádání, kritikou evropské hospodářské politiky i nad potřebou, aby státy znovu převzaly odpovědnost za řízení, optimalizaci a dlouhodobý rozvoj vlastních ekonomik.
Číst celý textAUTOŘI
KLIKNĚTE NA VYBRANÉHO AUTORA PRO ZOBRAZENÍ JEHO ČLÁNKŮ.
Jaroslav Husár
prof. Ing., CSc.. Mgr. ekonómie
Rohovec
Prof. Jaroslav Husár patří k nejvýznamnějším slovenským ekonomům druhé poloviny 20. století. Je považován za jednoho z průkopníků ekonometrie, ekonomického modelování a kvantitativních metod v československé ekonomické vědě. Z pohledu dějin ekonomického myšlení na Slovensku představuje Jaroslav Husár výjimečnou osobnost spojující akademickou ekonomii, mezinárodní zkušenost z institucí OSN a hluboký zájem o praktické fungování národního hospodářství.
5 publikovaných článků
Evropa čelí krizi, jejíž příčiny nelze pochopit pouze prostřednictvím debat o bezpečnosti, migraci nebo ztrátě důvěry v politické elity. Zásadním problémem je také neschopnost tvůrců hospodářské politiky skutečně „vidět“ do fungování ekonomiky. Samotný údaj o růstu HDP totiž neukazuje, co se děje s výrobou, investicemi, úsporami, daněmi ani finančními vztahy mezi domácnostmi, podniky, státem a zahraničím. Profesor Ján Husár proto představuje matici společenského účetnictví jako ekonomický ekvivalent rentgenu: nástroj, který zachycuje vzájemné vazby, kontroluje soudržnost údajů a umožňuje nejen diagnostikovat příčiny nerovnováhy, ale také matematicky modelovat různé varianty hospodářské politiky. Text připomíná, že bez kvalitních dat, ekonomické logiky a vědeckých metod nelze odpovědně rozhodovat o budoucnosti Slovenska ani Evropské unie. Místo jednostranného zbrojení autor vyzývá ke skutečnému zvelebování evropských ekonomik.
Číst celý textEvropská centrální banka podle profesora Jaroslava Husára nezaspala jen s reakcí na inflaci – selhala především v jejím pochopení. Ve svém textu vysvětluje, proč samotné zvyšování úrokových sazeb nemůže nahradit důkladné ekonometrické modelování inflačních procesů, a připomíná, že na rizika expanzivní měnové politiky upozorňoval už před lety. Na základě vlastních matematických modelů dochází k závěru, že bez hlubšího porozumění vztahu mezi peněžní zásobou, cenovou hladinou a reálnou ekonomikou hrozí, že se měnová politika změní spíše v improvizaci než ve vědecky podložené řízení ekonomiky.
Číst celý textEurópske ekonomiky sa opäť potýkajú s vysokými deficitmi a rastúcim verejným dlhom. Podľa prof. J. Husára nejde iba o politické zlyhanie, ale o hlbší metodický problém: maastrichtské dlhové kritérium vo výške šesťdesiatich percent HDP bolo stanovené bez dostatočného rešpektu k dynamike jednotlivých ekonomík. Na dvoch matematických modeloch ukazuje, že vzťah medzi dlhom a výkonom ekonomiky nemožno zviazať jedným paušálnym číslom pre všetky štáty.
Číst celý textSlovenská vláda představila balík opatření, který má pomoci ekonomice. Neřeší však podstatu problému: hospodářský rozvoj, investice a vznik nových výrobních kapacit.
Číst celý text