Jaroslav Husár

Štátny rozpočet a problémy s deficitom

Diskutovat

Článek se zabývá problematikou deficitu státního rozpočtu Slovenské republiky a kriticky hodnotí způsob, jakým o něm informují média, opoziční představitelé a veřejné instituce. Autor upozorňuje, že expresivní výrazy, jako jsou „sekera“ či „pohroma“, nemohou nahradit odbornou analýzu příčin, důsledků a možností řešení rozpočtové nerovnováhy. Jako základní analytický nástroj představuje dvouperiodní mezičasové rozpočtové omezení vlády, které propojuje současné a budoucí daňové příjmy, vládní výdaje, deficit, dluh a úrokové náklady. Z tohoto vztahu vyplývá, že dnešní fiskální rozhodnutí nevyhnutelně ovlivňují budoucí úroveň zdanění, veřejných výdajů a zadlužení. Článek zdůrazňuje potřebu vytvořit ekonometrický model státního rozpočtu Slovenské republiky, který by umožňoval kvantifikovat dopady fiskálních opatření na hospodářský růst, produkci, zaměstnanost, národní důchod a obchodní bilanci. Daňová soustava má být analyzována a reformována jako vzájemně propojený celek, nikoli prostřednictvím izolovaných změn jednotlivých daní. Účinná konsolidace veřejných financí proto vyžaduje kombinaci výdajové racionalizace, systémové daňové reformy, ekonometrického modelování a dlouhodobé fiskální disciplíny.

Číst celý text

Nový svetový poriadok. Čínska alternatíva k západnému modelu

Diskutovat

Rozšiřování BRICS, rostoucí hospodářský význam Číny a přesun ekonomického těžiště směrem k Asii a globálnímu Jihu podle profesora Jaroslava Husára ukazují, že dosavadní západní model ztrácí svou výsadní pozici. Autor se zamýšlí nad vznikem multipolárního světového uspořádání, kritikou evropské hospodářské politiky i nad potřebou, aby státy znovu převzaly odpovědnost za řízení, optimalizaci a dlouhodobý rozvoj vlastních ekonomik.

Číst celý text

Hospodárske zveľadenie, zlepšenie

Diskutovat

Evropa čelí krizi, jejíž příčiny nelze pochopit pouze prostřednictvím debat o bezpečnosti, migraci nebo ztrátě důvěry v politické elity. Zásadním problémem je také neschopnost tvůrců hospodářské politiky skutečně „vidět“ do fungování ekonomiky. Samotný údaj o růstu HDP totiž neukazuje, co se děje s výrobou, investicemi, úsporami, daněmi ani finančními vztahy mezi domácnostmi, podniky, státem a zahraničím. Profesor Ján Husár proto představuje matici společenského účetnictví jako ekonomický ekvivalent rentgenu: nástroj, který zachycuje vzájemné vazby, kontroluje soudržnost údajů a umožňuje nejen diagnostikovat příčiny nerovnováhy, ale také matematicky modelovat různé varianty hospodářské politiky. Text připomíná, že bez kvalitních dat, ekonomické logiky a vědeckých metod nelze odpovědně rozhodovat o budoucnosti Slovenska ani Evropské unie. Místo jednostranného zbrojení autor vyzývá ke skutečnému zvelebování evropských ekonomik.

Číst celý text

ECB zakročila voči inflačným rizikám – dvere otvorené

Diskutovat

Evropská centrální banka podle profesora Jaroslava Husára nezaspala jen s reakcí na inflaci – selhala především v jejím pochopení. Ve svém textu vysvětluje, proč samotné zvyšování úrokových sazeb nemůže nahradit důkladné ekonometrické modelování inflačních procesů, a připomíná, že na rizika expanzivní měnové politiky upozorňoval už před lety. Na základě vlastních matematických modelů dochází k závěru, že bez hlubšího porozumění vztahu mezi peněžní zásobou, cenovou hladinou a reálnou ekonomikou hrozí, že se měnová politika změní spíše v improvizaci než ve vědecky podložené řízení ekonomiky.

Číst celý text

Krajiny EÚ zápasia s dlhom

Diskutovat

Európske ekonomiky sa opäť potýkajú s vysokými deficitmi a rastúcim verejným dlhom. Podľa prof. J. Husára nejde iba o politické zlyhanie, ale o hlbší metodický problém: maastrichtské dlhové kritérium vo výške šesťdesiatich percent HDP bolo stanovené bez dostatočného rešpektu k dynamike jednotlivých ekonomík. Na dvoch matematických modeloch ukazuje, že vzťah medzi dlhom a výkonom ekonomiky nemožno zviazať jedným paušálnym číslom pre všetky štáty.

Číst celý text

Kráčame v ekonomickom trende?

Diskutovat

Slovenská vláda představila balík opatření, který má pomoci ekonomice. Neřeší však podstatu problému: hospodářský rozvoj, investice a vznik nových výrobních kapacit.

Číst celý text