Plyn na zimu? „Máme problém,“ říká Pavel Janeček

Vítejte u rozhovoru parlamentních listů.

Mé jméno je Radim Panenka a jsem rád, že je tu s námi dnes Pavel Janeček.

Dobrý den.

>> Dobrý den, Radime.

Dobrý den.

>> Vítejte opět po čase u nás.

Eh, léto je v plném proudu, ale já jsem si právě říkal, že v tom létě se jako často v minulých letech řešil stav plynových zásobníků. Byly i ty roky, některý z těch minulých, kdy se o tom často psalo, na kolik jsou plné. Teď ta bývalá vláda říkala, už jsou plné na tolik procent. Tak jak jsme na tom teďka? Je to, je to předpokládám asi téma pro tuto vládu?

>> Samozřejmě, že to je téma a vláda se tomu velmi podle mých informací pečlivě věnuje. Dokonce probíhají pravidelné schůzky na ministerstvu průmyslu a obchodu, protože to je v gesci pana ministra či vicepremiéra Havlíčka. Nicméně máte pravdu. V minulosti to bylo velké téma. Stávající eurokomisař Síkela hovořil na každé tiskové konferenci o tom, že teplota, tlak, rostný vod, naplněnost zásobníku, ale už neřekl, že to není až tak strašně důležitý, nebo že to není klíčové, což je, eh, že to je v podstatě taková vábnička, protože ono je potřeba vědět, jak ty zásobníky fungují, co to vlastně je.

Zásobníky slouží totiž k vyrovnání nepravidelnosti dodávek primárně potrubního plynu, kdysi ze Sovětského svazu, pak Ruska, východních směrů. A v podstatě je jasný, že eh v létě je spotřeba plynu nižší než v zimě a tudíž v podstatě bylo potřeba při kontinuální dodávce někam ten plyn uložit. To samozřejmě mělo dramatický vliv na cenu, tudíž cena plynu v létě byla nižší a v zimě vyšší, což zase poměrně dobře se dalo predikovat, nastavit a podle toho nakupovat.

No, eh, stav zásobníků v České republice v současné době je nějakých 55 %, přitéká do nich, já nevím, 15 milionů kubíků denně. To znamená, že teoreticky bychom mohli mít plné zásobníky nebo téměř plné zásobníky při kontinuální dodávce dneska už primárně zkapalněného zemního plynu někdy na konci října. Otázkou je, za kolik naplníme zásobníky. Otázkou je, zda se kontinuálně plní a budou plnit. Eh, a eh v podstatě jaký na to vliv má vláda.

E, my víme, že Evropská unie stanovila určité penzum naplněnosti zásobníku na 90, potom uvolnila na 80 % celkových kapacit. No, ale eh vidíme, že zásobníky se neplní tak rychle, jak by se mohly. Já jsem na to opakovaně upozorňoval. Upozornil jsem na to v médiích poměrně dávno, už někdy v březnu, že zásobníky neplníme a důvodem je cena a ten důvod je zásadní. To znamená, že cena v létě i teď se navíc ještě výrazně zvýšila s neprůchodností hormuského průlivu, eh, je vyšší než predikovaná cena v zimě, což je vlastně naopak.

No a tady bych se vrátil k roku 2022, kdy jsme tady hovořili o tom, že zásobníky jsou zarezervované a neplní se primárně v Německu a v České republice, taky tenkrát bylo populární to hodit na východní mocnost. Eh, my jsme na to upozorňovali, že to v podstatě je spíš cenová záležitost, že ten takzvaný negativní spred, to znamená rozdíl ceny zima, léto je opačný, a tudíž obchodníci nemají zájem plnit. Je to totéž. A právě proto v současné době jsou zásobníky na velmi nízké úrovni. Neplní se rychle tak, jak by mohly. Vláda na to nemůže mít vliv, protože neovládá ony komerční sféry. Takže máme problém v každém případě.

A ještě je potřeba říct, že zásobníky nám nic nevyřeší. To jsem tím chtěl na začátku říct. V případě, že nebudeme mít kontinuální dodávku plynu. Pokud nebude kontinuální dodávka plynu v lednu, únoru, březnu, může a velmi pravděpodobně budeme mít minimálně velký cenový problém.

>> Hm. No tak oni potom ty zásobníky nevydrží asi dlouho, že jo, kdyby ta dodávka jako vypadla nějak, ne?

>> No, zásobníky jako takový má Česká republika fantastický poměr. Tady bylo, dejme tomu, 1/3 veškerého plynu uložena v zásobnících. Předpokládaná spotřeba byla až 9 miliard. V dnešní době tomu tak není. Spotřeba dramaticky klesla. To znamená, že je nějakých sedm něco. A Česká republika prostě může mít až 3 miliardy kubíků v zásobnících a je to jeden z nejlepších poměrů v Evropě, mnohem lepší, než má třeba Německo. Nemám Rakousko má lepší, ale v podstatě ostatní země, Slovensko a podobně, jsou úplně někde jinde.

>> Dá se v tuhle chvíli mluvit o tom, aniž by to bylo nějaké věštění, jenom jaká ta situace může přijít na podzim, v zimě, cenově? Eh, protože těch faktorů, které to ovlivňují, je určitě jako dost, že jo.

>> No, těch faktorů je právě to, to je matice. To je matice, eh, která, eh, matice, která vždycky by mělo být, počet – když bysme ji chtěl vyřešit matici, musíte mít stejný počet neznámých, jako je počet rovnic. Eh, pokud je máte vyřešit v naší lineární soustavě, ale eh těch neznámých je víc, než je v té matici. To znamená, my sledujeme eh hru kolem hormuského průlivu. Já to teď nenazývám ani speciální vojenskou operací, ani válkou, ale hru, protože a navíc jsem to napsal, eh, že Trump vyhrál. Byl jsem samozřejmě eh pranýřován. Říká se tomu verbálně shitstorm, protože to tak není. Trump je přeci negativní postava, ale Trump vyhrál. Je potřeba se podívat, jaké jsou energetické záměry. Je to finanční válka. Není to nic jiného. Není to ambice získat část území eh v Íránu, nebo je to čistě finanční válka. A Trumpovi se podařilo zvýšit ceny energií. Podařilo se mu vytvořit obrovskou závislost Evropy na Americe. Podařilo se Evropu oddělit od jiných dodavatelů. To znamená dneska v podstatě Norsko s potrubním plynem a Amerika s LNG z Kataru, i poničením. To je těsná náhoda, že poničil Írán, jaksi jen část LNG, jaksi terminálu, ne terminálu, dokonce zpracování. No a, a eh ono kolísání cen je úplně stejně důležité. Eh, prostě to kolísání cen způsobené různými prohlášeními a drobnými, řekněme konflikty, které tam Američané a Íránci provozují. To kolísání ceny je přeci fantastické. Oni vědí, kdy zatlačí, kdy povolí. Cena ropy a cena plynu na to okamžitě reaguje. No a na tom bohatnou ti, kteří vědí. To znamená velmi pravděpodobně na tom bohatnou lidi napojení na administrativu a někdo to platí vždycky a platíme to my.

Když se podíváte, tak cena plynu v současné době, která by měla být třeba použita na plnění zásobníku, je kolem 60 € za megawatt. To je cena třeba 3,5 násobná, než v minulosti. Cena plynu v Americe a v České republice je osminásobná. A to není jenom Česká republika, to je i Jak chcete řešit průmysl v Evropě? No, nemůžete.

>> No, potom, co říkáte, mě teda napadá – já se omlouvám za ten výraz, jo – ale ve vztahu k tomu, co teda Američané s tím Hormuzem zamýšleli a jak jim to vyšlo, tak jako my jsme v Evropě za pitomce, ne?

>> To jste řekl vy, ale myslím, že jsme za pitomce, eh, mnohem déle. Já myslím, že není možné prostě na to koukat jinak. Na to koukají jenom, já nevím, já to neumím nazývat, možná naše mainstreamová nebo hlavní média to vidí jako, že je to správná cesta, to, co v Evropě děláme, ale my v podstatě děláme všechno špatně, co se týče energetické politiky, průmyslové politiky, zemědělské politiky, školské politiky.

Já myslím, že pokud si tam dosadíte, že je to záměr a to je, já nechci být konspirativní, tak pak vám to dává logiku, ale jinak vám to logiku dát nemůže.

To prostě není možné.

Já jsem někde teď četl, nevím, pár dní zpátky, nevím přesně, ze kdy práva byla. Předpokládám, že to je teďka zhruba kolem týdne, že momentálně ve Spojených státech proti tedy průměru Evropy je plyn zhruba osmkrát levnější.

>> To jsem zmínil před minutou.

Ano, je to tak. Je to tak.

A to je potřeba se podívat, jaký srovnáváte báze, jestli je to TTF a jejich index, jak jejich index, jako oni tomu říkají Henry Hub.

A protože i proti Henry Hubu třeba, když... No, ono to je tak, tam jsou centrální systémy zásobování, elektrárny a podobně.

Amerika jediná splnila závěry Kjótského protokolu právě proto, že odstoupila od uhlí a přešla na plyn, vlastní plyn.

A v podstatě ty teplárny dostávají ještě diskon proti Henry Hubu.

To je, to je přeci jako pak ten rozdíl ještě větší.

Může být.

No a tak vy jste říkal, že jsme za pitomce.

Já myslím, že my si tady strašně fandíme. My si tady strašně fandíme.

My jednotlivé problémy nebo problémy jednotlivých firem primárně průmyslových vedeme jako unikátní záležitost. To je hromadná záležitost. To je úplně všude.

Jenom prostě se o tom tak nehovoří, jak by se tomu o tom hovořit mělo. Protože kdyby se o tom hovořilo, byl by větší tlak na řešení problému.

>> Hm.

Teďka v těchto dnech a týdnech, kdy jsou řekněme velmi letní teploty, abych to řekl takhle, protože nechci mluvit o tom, co vidíme v předpovědích počasí, ty úplně rudé až černé mapy, jako že to vlastně nás má všechny vystrašit, tak je to strašné, že je 36 stupňů venku v červenci a srpnu.

Tak ale slouží to těm opět, jak je nazvat souhrně, klimaalarmistům. To je ten asi nejlepší výraz k tomu, aby nám skrz svá různá zpřátelená média, jak oni mají celou dobu pravdu a jak se musíme s tou změnou klimatu, za kterou my všichni můžeme, bojovat a nepolevit v tom a prostě ty původní záměry naplňovat a pak asi pak se ochladí v létě, nevím, nebo jaký oni mají záměry.

Ale já jsem nedávno vedl nějakou malou debatu s některými svými známými, kteří se tak nepohybují tady v tom, řekněme, jako my, že bychom to sledovali všechno denně, ale přesto jsou konzumenti těch různých médií a oni v podstatě říkají to samé, že přece s tím ale něco musíme dělat.

A teď jsem se snažil, možná si marně, vysvětlit to dobře, ale i kdyby vliv člověka a lidské činnosti na změnu klimatu skutečně byl enormní, jak tady ty skupiny tvrdí, i kdyby my všichni v Evropě tady dospěli k nulovým emisím, co šest procent, osm procent světových emisí, no.

Tak jaký to bude mít vliv na tu planetu?

A my se tady zničíme přece sami, ne?

Tak já vím, že my se o tom bavíme dlouhodobě a že mi skoro přijde jako zbytečné to otvírat znova, ale oni to stále otevírají a mně přijde, že pořád není úplně málo lidí, které nelze počídat do toho tábora těch, řekněme klimatických extrémistů, ale říkají si, že na tom prostě něco je a že my tady něco dělat musíme.

Tak ale dobře. Tak ale co, co z toho můžeme nebo dělat a zároveň se prostě nezlikvidovat, protože vy jste tady před chvilkou mluvil o té souvislosti na ten průmysl a když ten půjde do kopru, tak jdem do kopru všichni, že jo.

>> No, bez průmyslu není blahobyt. Bez blahobytu nemáme peníze na boj s klimatickou krizí, kterou já nevím, pokud se díváme na planetu komplexně, tak vidíme, že ta planeta se neotepluje rovnoměrně, dokonce někde chladne a podobně.

Ale já na tohle nejsem úplně expert. Já jenom vím, že pokud nebudeme mít peníze na provozní potřeby a podobně, tak to vyvolá daleko větší konflikty, napětí ve společnosti, než onen boj s klimatem.

Ale myslím si, že jsme na správné cestě, protože já sleduji samozřejmě média, která tohoto hlásají a podobně, a tam vidím takový common sense, že všichni ti bojovníci mediálně, primárně křičí: pojďte nám pomoct, nenechte nás v tom samotné.

Já nevím, to jsou lidi, ani neznám takovéhož kudrnáče, který tam vypráví nějaké věci v podcastech úplně krásně, ale vždycky končí: pojďte nám pomoct, nenechte nás v tom samotné.

Jinými slovy vidím, docházejí jim peníze a pak musí bojovat za svoje a to se uvidí, jak budou intenzivní bojovníky.

Hele, já úplně chápu různé lidi z Hydrometeorologického ústavu, lidi, kteří se zabývají klimatologií. Já ji nepovažuju za vědu, za vědu, kde je pravda všechno. Může to být tak i jinak.

Já to úplně neumím a asi se do toho nechci dál pouštět, ale je teplo, tak oni všichni jsou v médiích, protože ty novináři, to je prostě to, a vysvětlují, že právě to teplo je proto, že se planeta otepluje a otepluje se tím, že v osmnáctém století někdo objevil parní stroj a že v podstatě průmyslová činnost se zintenzivnila a tak dál.

Nevím, ta čísla jsou za mě velmi krátká, ale kousek tady pod Prahou je taková malá obec, já tam žiju a tam vysadili vinnou révu. Skvěle jde. Skvěle jde.

A víno jsem z toho ochutnal, tedy myslím jenom ty kuličky, je výborné.

Tak si říkám: vidíte, doba Karla IV. je zpátky. Vysazují se vinice v Čechách.

No a já nevím, jestli Karel IV. úplně pálil někde extrémně a vyráběl železo a podobně. Nejsem si úplně jistý, ale to teplo určitě tady bylo.

>> Hm.

No, u jedné věci ještě bych se zastavil, protože součástí tady těch všech různých opatření, pseudoopatření, nápadů a návrhů ze strany Evropské unie, komise a tak dále, bylo i něco, co je známé pod zkratkou ESG.

Vůči čemuž teď, jak jsem viděl na minulém nebo předminulém zasedání, vláda Andreje Babiše zakročila. Tak Petr Macinka, ministr zahraničí, dokumentoval slovy, že vláda zastavila, nebo to řekla Alena Schillerová, on jí za to chválil, že vláda zastavila zelenou buzeraci podnikatelů.

My už jsme se o tom krátce bavili v jednom článku, ale kdybyste mohl v krátkosti jenom divákům říct, co vlastně to bylo, protože já mám pocit, ne, to asi nebude jenom pocit, že to téma ESG a to, co to pro ty firmy všechno znamená nebo by znamenalo, bylo tak jako na druhé, ale čtvrté, páté, šesté koleji nějakého veřejného mediálního zájmu, že vlastně nikdo pořádně nevěděl, kdo se o to nezajímá, co to je, jestli je to nějaké opatření, aby prostě ty firmy neznečišťovaly třeba.

Jo, to mi taky někdo říkal, ale v tom byly přece naprosto naprosté šílenosti, že jo, jako včetně sledování, nevím, genderových nějakých a zaměstnávání LGBT někoho a tak, ne?

Tak na záchranu planety teda.

>> No, tak v první řadě je potřeba si říct, že ESG jako takový je něco, co je byznysová záležitost. To v podstatě je vyvětvení finančních zdrojů mimo obory podnikání těch firem.

Vytvoření další byrokracie a dalších povinností, které samozřejmě nejsou zadarmo a jsou drahé. Tím pádem v podstatě zvyšují náklady těch firem.

Já to uvedu na drobném příkladě. Environmental Social Governance je překlad toho.

>> To je ta zkratka.

V plynárně jsem, když jsem řídil plynárnu, tak se to začalo a nositelem byly banky. Banky jsou převodníky pro ty úžasné věci. Já myslím, že komerční banka nebo ČSOB prostě přišla s tou povinností. Já jsem říkal: „No jo, jasně, a ještě GDPR jsme zaváděli, stálo to 25 milionů." A já jsem říkal, helejte, eh, jak to jakoby zlepší kvalitu služeb plynáren poskytnete? O kolik víc prodáme plynu, e, o kolik levněji těm Pražanům ho prodáme? A, e, nebo to je naopak a bude to dražší a já tady budu muset zaměstnat celý odbor. Právníci se nebudou zabývat ničím jiným než touhletou záležitostí.

Eh, tak na mě tak vytřeštěně koukali, jaký jsem, eh, jaký jsem to, eh, fosil, jak se o mně říká. Tak dobře. Tak možná jsem fosil, ale rozhodně to nepomohlo byznysu plynárny ani trošku. Eh, měli jsme hezké zelené prospekty a měli jsme tam proužky, bylo to hezké.

Eh, pokud je tady vláda, která eh tento systém eh potlačuje, eliminuje nebo minimálně ho neakceleruje, tak je tu potřeba tu vládu za tohle pochválit. To je úplně zřetelné, úplně jedno, jestli té vládě fandím nebo ne, ale v každém případě to prostě přispívá konkurenceschopností těch firem.

A eh možná pak bychom se museli bavit o tom, jak je to vůbec s bankovním byznysem, co banky dělají s oným ozeleněním, jakým způsobem prosazují svoji agendu vůči firmám, jak odpovědné banky jsou, protože oni mají plná ústa tím, jak jsou odpovědné. Sustainability, to je udržitelnost, ale ta odpovědnost je úplně jiná. Ta odpovědnost je čistě byznysová, protože to je pro konzultanty byznys, to je byznys pro právníky, to je byznys pro projektanty, pro programátory, ale rozhodně ne pro ty firmy, ani pro jednu.

Takže to jenom já asi se nevím, jestli chceme rozebírat ESG jako takový. Prostě, kdokoliv propagoval ESG, tak ten to nemyslí dobře s českým hospodářstvím v žádném případě.

>> Hm.

No, e vy jste zmínil, že vás sem tam někdo označuje jako fosila. Tak já jsem, já vím, že vy jste snad byl námětem debaty v nějakém podcastu nebo nevím, co to bylo, >> kde jste byl označován jako za toho, kdo tady jako lobuje za uhlí, kterého se přece vzdáváme.

>> Tak no, >> no, eh v několika podcastech samozřejmě a nejenom i v různých debatách. Já se směju tomu slovu fosil, protože já si připadám ve svém věku už trošku jako fosil, nebo fosíl je možná. Na druhou stranu já nelobuju přeci za uhlí. Já lobuju za Českou republiku. Já lobuju za udržitelnost určitého způsobu života na úrovni České republiky.

Eh, a to z jediného úhlu pohledu, který já myslím si trošku, jako jsem schopen o něm kompetentně hovořit, tak eh to je energetika. Jestli je to tak, že v České republice je 40% energetického mixu, to znamená 40% produkce elektrické energie eh z uhelných elektráren, tak já tvrdím, že to je jediný zdroj energie, který na území České republiky máme, protože uhelné sloje na území republiky jsou a samozřejmě pak se může bavit o horním zákoně a prolomení limitu a tak dál, ale je to zdroj, který na území České republiky máme. To znamená, v něm jsme soběstační alespoň po dalších 30, 40 let určitě.

Tak pokud se hovoří o tom, že je potřeba odstavit a třeba právě přes různé bankovní úvěry, protože banky odmítají financovat uhelný byznys, uhelné elektrárny a tak dál, to je přeci obrovská lobistická záležitost. To je převodník, který by takto neměl být, protože bankám je jedno, jak dopadne Česká republika. Důležité pro ně je, že mají svoji sustainability a green. Koukám tady, jaký jsme docela v zeleném prostředí.

E, no a takže já jsem takovýto fosil. Já jsem fosil, co se týče České republiky. Já přeci vůbec neříkám, že bychom se měli nevěnovat obnovitelným zdrojům, ale ano, ať obnovitelné zdroje jsou udržitelné, ať obnovitelné zdroje samy sebe zaplatí. Přeci je neuvěřitelná socializace nákladů a privatizace zisků, výstavba různých fotovoltaických elektráren, ta gigantická podpora, dotace z roku 2010, která teda v roce 2030 by měla skončit. Větrné elektrárny. To není o ničem jiném než o lobingu těch, kteří je chtějí postavit, protože to není pravda.

E, mě baví, opravdu, opravdu mě baví předseda pirátské strany, když říká, že lidi, kteří nechtějí větrné elektrárny, nechtějí levnou energii v České republice. Já jsem ho slyšel, takhle to říká. Fakt mě ten člověk baví, protože on to opravdu jako tomu rozumí. Já jsem ho někde eh v nějakém pořadu potkal a on se do mě pustil útokem ad hominem, protože jsem říkal: „Pane Hřibe, nezlobte se, ale to, co vy říkáte, prostě já to je úplný nesmysl, že by se zlevnily baterie, naopak se zdražují. Že by se zlevnily fotovoltaické panely, pane. Naopak se zdražují." Tak on pak začal útočit na mě, protože to mu jde výborně. To je jako super. V tom je nejlepší v téhle republice. Ale já nevím, jak to souvisí s tím, jaká je cena baterek z Číny. Jo, to to úplně nevím.

Takže, takže za mě prostě ano, jsem fosil, protože mně jde o Českou republiku. Já vůbec netvrdím, že musíme donekonečna provozovat uhelné elektrárny, ale tvrdím, že je nemůžeme odstavit dřív, když nebudeme mít plnohodnotnou náhradu.

Hovořili jsme o plynu, hovořili jsme o zásobnících, hovořili jsme o tom, kolik je spotřeba v České republice. Je potřeba si uvědomit, že 1 GW vystavěný v plynové elektrárně, o kterém se hodně hovoří, potřebuje cirka 1 až 1,5 miliardy kubíků ročně a Česká republika v současné době má spotřebu 6,7. To znamená, to jsou násobky. Máme zajištěn plyn pro plynové elektrárny. Jsme schopni těmito elektrárnami nahradit v základním výkonu uhelný zdroj. Dokud postavíme eh jaderné elektrárny. Máme dostatek vody na ony dva plus dva bloky v Dukovanech, nebo jsou to bloky, které nahradí ty první dva, protože tam není dostatek vody na chlazení. Máme vyřešeny tyto problémy. Mluvíme o malých modulárních reaktorech. Máme teritoria, kde bychom je postavili a máme je dobře definovány. Máme jich dostatek, neplítváme jimi.

V energetice je velké množství otázek. A proto tvrdím, že do doby, než tyto otázky budou vyřešeny, je naprosto základní nezbytně si ony odsířené, odpopílkované uhelné elektrárny. To je všechno, co říkám.

Eh, ještě jednu věc, na jednu věc se zeptám, protože já jsem videl nedávno nějaké články o těch kapacitních platbách. E, to znamená, to se budou platit všichni, že jo. Hm. A kdybyste nám tak jako mohl vysvětlit pro ty naprosto lajky, co to vlastně je, proč to je, kolik nás to všechno bude stát?

>> Já nevím, kolik nás to bude stát. To vždycky je věc, která je trošku v mayor. Záleží, co vlastně ty kapacitní platby jsou. Je to v podstatě trh, to je zavádění nového trhu. To je v podstatě trh s kapacitními platbami.

Kapacitní platby fungují nějak tak, že potřebujete vykrýt potenciální nedostatek elektrické energie v momentě, kdy nefungují obnovitelné zdroje a poptáváte onen výkon od elektráren, které jsou v pohotovostním režimu. A ty elektrárny se připojují v různém pořadí podle jejich marginálních, tedy provozních nákladů.

Nejlevnější uhelka, dražší uhelka, to končí třeba plynovkou.

No, ale ta cena se pak přepočítá přes celý ten mix.

To znamená, že vlastně je to velmi výdělečná záležitost pro nejlevnější elektrárny, které se do toho jaksi zapojují.

A otázkou je, zda já to nevím, jo, prostě to počítala Česká přenosová soustava. A já doufám, že to spočítali na správných datech.

Jestli to počítali na datech roku 2024 nebo jestli už tam započítávají 2025, já nevím.

Jen snad takovou věc.

Německo žádné kapacitní platby nemá.

>> No, já jsem se na to chtěl ptát. Chtěl jsem říct, že to asi teda mají všichni.

>> No, no, ne, ne, ne. Toto právě strašně záleží na tom, jaký je energetický mix. Ale představte si kapacitní platbu jako něco, kdy elektrárnu udržujete v provozuschopném stavu, ale nepřipojovanou k síti, respektive nevyrábějící elektrickou energii dodávanou do sítě.

Je to něco takového jako ve zdravotnictví. Tomu se říká kapitační platby.

To znamená, vy jste zaregistrován u obvodního lékaře. Obvodní lékař pro vás dostává 1550 každý měsíc. Já nevím, kolik to je. Jsem si tím jistý.

Tak něco podobného v podstatě se platí oněm zdrojům v pohotovostním stavu za to, že ty zdroje v tom stavu jsou.

A pak je tam ta věc, že oné uhelné elektrárny, které chceme odstavit, by měly být základním parametrem oněch kapitačních plateb. A to tak není.

Prostě my je chceme odstavit a chceme je nahradit bateriemi a různými jinými systémy, které jsou ale významně dražší.

A slyšíme common sense, že to je důležitá věc, protože je to důležité pro investory.

Já myslím, že by to mělo být primárně důležité pro Českou republiku a pro průmysl České republiky. Ale protože musíme stavět zejména nové zdroje, nevím, je tu celá řada otázek. A znova souvisí to vůbec s pojetím české energetiky jako takové.

Hm.

Na závěr takto obecněji. Když se na to podíváme, my jsme mluvili o ESG, o tom, jak vláda zasáhla. Řekl jste, že za to vláda zaslouží pochvalu.

>> Velkou pochvalu.

>> Když se podíváme na tu energetickou politiku nebo politiku v oblasti energetiky obecně této vlády, která je šest, sedm měsíců od svého jmenování, tak je to důvod k nějakému optimismu z vašeho pohledu oproti tomu, co se dělo v uplynulých čtyřech letech, nebo jak vy to vidíte?

Eh, v každém případě já té vládě fandím. To nemá žádnou souvislost s tím, jestli jsem někde víc pomáhal nebo nepomáhal, protože jsem spolupracoval se všema třema subjektama, které ve vládě teďka jsou, ale i s těmi, která jsou v opozici. Ale to je úplně jedno.

Eh, určitě. Nicméně a teď nemá cenu tady populisticky říkat, že to vláda má těžké a podobně. Já jsem viděl debatu pana Rajichla a pana Grolicha.

A já jsem se musel fakt strašně smát a držet, protože pan Rajichl se snažil panu Grolichovi vysvětlit, že když snížím cenu energií, tak vlastně snížím inflaci trošku, ale snížím. Takže to má obrovský multiplikační efekt.

Pan Grolíc říkal, že je přeci úplně jedno, jestli to zaplatí občané nebo jestli to snížení zaplatí státní rozpočet.

Tak já bych tady přes vás chtěl sdělit panu Grolichovi, že to není jedno. Že to je přesně ten rozdíl vnímání energetické politiky a vůbec politiky ve prospěch České republiky ze strany opozice, stávající opozice, tedy pana Grolicha, a vlády v tomto případě. Byť třeba není členem vlády pan Rajichl.

Víte, ono je hrozně důležité rozumět tomu, jak ty procesy probíhají.

A jestliže je klíčové pro Českou republiku snížit cenu energií, aby se udržel průmysl, tak i třeba převedení poplatku za obnovitelné zdroje pod státní rozpočet je dobrý krok.

Jen bych doporučil, aby těch kroků bylo více a já za to velmi pléduju.

>> Děkuju mockrát za návštěvu a za vaše odpovědi.

>> Děkuju za pozvání. Velmi příjemné. Děkuju.

>> Díky. Mějte se.