MAINSTREAMOVÝ DETOX

15:26

ČTVRTEK 23.ČERVENCE23.ČERVENEC 2026

Adam Šejna: Ne africké či arabské Evropě. Máme poslední šanci

ParlamentkyTV

Adam Šejna: Ne africké či arabské Evropě. Máme poslední šanci

Přepis videa

Zobrazit / skrýt přepis

Vítejte u rozhovoru Parlamentních listů.

Mé jméno je Radim Panenka a vítám u nás Adama Šnaura.

Dobrý den.

>> Dobrý den, Radime. Jak se máte?

>> Mám se skvěle. Eh, nevím, jak vy.

Na to se vás taky chci ptát, protože jsem četl některých médií, že máte další průšvih snad, nebo co? Že jste byl demonstrovat jako úředník, jako nějaký etický kodex a tak. Tam bylo v tom článku. Asi jste to viděl, že jo, na e-novinách nebo kde to bylo.

>> Je pravda, že jsem něco takového četl. Já jsem ten průšvih sám nezaznamenal, takže nebude to asi tak strašné, jak se říká ve finále.

Je to jedno, protože etický kodex je jedna věc. Druhá věc je ústava České republiky. A pokud nejsem ve státní správě, ale v klasickém pracovním poměru, tak vůbec není problém se kamkoliv takovýmto způsobem vyjadřovat.

Může si vzpomenout na Rakušana, kterého jel protestovat na Slovensku proti vládě, že jo. Taky to tak bylo a nikoho to nezajímá. No, možná to tehda někoho zajímalo, ale rozhodně kvůli tomu nedostal padáka.

>> No to ne.

>> No tak ta média stejná to zajímalo, oni to chválili spíš, že jo.

>> A nebo tak, když to řekneme ještě z tohohle pohledu.

>> No nicméně mě zaujala v tom článku jedna věta, formulace, kterou jsem si poznamenal. Oni tam teda psali, že jste snad hned zjišťují na ministerstvu, že jste měli s Františkou Kubáskem, že jo, který tam byl taky, že jste měli dovolenou teda.

>> Mhm.

>> Ale tam ta formulace byla tak, že v případě vás i kolegy Kubáska panují pochyby o vaší kvalifikaci a vašich aktivitách.

>> Aha, takže pochyby o kvalifikaci na sociálních sítích. Tady za Frantu mluvit rozhodně nebudu. To je můj kolega. Je to na jiné části resortu. Dělá něco jiného než já.

Každopádně za sebe můžu říct, že rozhodně kvalifikaci na řízení sociálních sítí — jestli někdo má, tak jsem to jeden z nich já — protože to, jakým způsobem se vlastně dokáže sociální sítě nechat vybouchnout a udělat si velké jméno, tak si myslím, že je vlastně samo o sobě tou kvalifikací k tomu.

Každopádně každej na to může mít názor, jaký chce.

>> A můžeme i pochopit, když toho člověka nemají rádi, že ho nechtí, aby tam byl, tak ke konci, ke konci dne, to není na nich. Ale aby věděli ty lidi — já jsem pouze jakoby, představte si, máte policii a máte třeba detektiva. Detektiv je ten, co udává vlastně, co se bude dít, a ta policie je ten sval, to, co to vlastně dělá za něj.

Já jsem ten sval na tom ministerstvu. Já nejsem nikdo, kdo vymýšlí ty strategie. To jako to je jejich věc, ať se to dělá, jak chtějí. Já jim to pomáhám dělat tak, jak to chtějí oni.

>> Kolik na tom facebookovém profilu Restart Česko máte? Necelých 90 000 sledujících? Tak nějak?

>> Myslím, že dneska ráno to bylo 86. Koukám — kontroluju ráno a ten je starý od ledna. Ten ani nebyl od začátku restartu.

>> No.

>> No tak to já myslím, že spíš...

>> Hele, Paukner mě brzo předežene. Jo.

>> To ano, to je jiná věc. Ten jde taky rychle, ale zase z jiných důvodů.

Dobře. No, já se nechci točit na té kritice, jo. Mě, protože proč jsme se tady potkali, tak mě zajímá především to, proč jste do toho Bruselu jel nebo jeli s tím s Františkem. Tam se konala demonstrace a tak já to sice vím, ale kdybyste pro naše diváky podrobněji představil, o co tam šlo a kdo ji organizoval a proč jste tam jeli, protože vlastně — a tím bych úplně skončil mluvením o tom článku — ale tam tam vlastně jsem z toho četl nějakou snahu o to skandalizovat vás, že jste tam mluvil a že jste tam vykřikoval heslo přeloženo do češtiny: „Pošlete je pryč" ve vztahu teda k migrantům z Evropy.

>> No tak hele, ta akce v Bruselu byla velmi, velmi krátká ke konci. Nebyl to jeden den, kde se to celý vlastně všechno odehrálo. A byla to první veřejná demonstrace organizace Save Europa. To je organizace, která už nějakou jakoby pár měsíců existuje. Tuším, jsou to dva měsíce, co zavedly tu svojí petici. Ale lidi, co tu organizaci začali, už delší dobu se vyjadřují na internetu. Jeden z nich dokonce píše i knihy o tom, že by vlastně evropský kontinent měl zůstat evropský a neměl by se tady prostě nahrazovat někým jiným, jako je naše populace.

>> Pardon, jen ten, kdo píše ty knihy, kdo to je?

>> Martin Selner.

>> Martin Selner je ten, co vlastně stojí za tím hnutím společně s tou Avou Vartingerbreck, jestli to tady vyslovím taky správně. Už jsme se o tom bavili předtím.

Hm.

>> No a to hnutí, nebo ta organizace Save Europa si stojí za tím, že evropský kontinent prostě má zůstat evropský a chtějí bojovat za to, aby se remigrovalo. Remigrace není, tuším, ani ve slovníku ještě reálné slovo. Je to právě slovo, které vynalezl tady pan Martin Selner. Nikdo ho přitím nepoužíval. Přemýšlejme, proč.

A přitom je to tak jednoduché, krásné slovo, které by mělo být uplatněné ještě v realitě co se týče technické funkce. A to ty lidi opravdu remigrovat zpátky tam, odkud přišli.

E, zastáváme i ten názor, že když vlastně potřebujeme sem ty inženýry a doktory, jak se říká, že potřebujeme si zlepšit prostě náš kontinent těmihle lidma, když jsou ty lidi tak úžasní, jak to, že nemají tu zemi svojí tak krásnou? Pokud jich je tam tolik úžasných, jak říkají, proč ta země nefunguje?

No, úplně to asi není tak, jak se říká, a my si to uvědomujeme a vidíme to. Proto jsme se k té organizaci přidali, šli jsme, letěli jsme jim tam pomoci do toho europarlamentu a před tu demonstraci, co byla před europarlamentem, a udělali jsme prostě všechno proto, aby se to dostalo sem do českých médií, na české účty, protože to by jinak v Česku nikdo neviděl.

Oba dva, jak Ava, tak Martin, jsou pronásledovaní a velmi vytížení lidé, kteří už jenom když udělají něco takovéhoto, tak riskují. A teda vzali si toho na triko hodně. Dokonce ta demonstrace měla být zakázaná v tom Bruselu. Jo, starosta Bruselu to chtěl zakázat. A do posledních pár minut jsme doopravdy nevěděli, jestli ta demonstrace bude, nebo ne, legální.

>> Ale naštěstí nebyl problém.

>> Vy jste to zmínil, ten název té iniciativy — Save Europa. To znamená zjednodušeně řečeno, nebo zjednodušeně přeloženo, plán záchrany Evropy.

>> Přesně tak.

>> Eh, který má několik bodů, že jo. Vy ta remigrace — to znamená návrat migrantů zpátky do zemí jejich původu. To o tom jste mluvil. Jenom k tomu taková poznámka: když jste říkal, že to je vlastně nové slovo, tak já, my jsme už psali o tom v některých článcích i o téhle iniciativě.

>> Eh, takže úplně to teda není tak, že by nikdo nepsal. My jsme o tom psali.

>> Takže možná parlamentní listy tu plní veřejnoprávní potřebu, plní veřejnoprávní roli v tomhle směru. Bych neskromně si troufnul říct, a tady jako nás, jako parlamentní listy, v tom pochválit.

>> Já vás taky chválím, ale děkujeme.

>> Ale co jsem, co jsem se chtěl zeptat především, nebo ne zeptat, říct, abychom to více probrali: ona je to, je to petice. To znamená, že je možné ji online podepsat. A a to je asi taky to zásadní, že jo, protože oni za ty, kolik?

Dva měsíce ji podepsalo přes pět milionů lidí, ale nejsou to klasické podpisy, jako má Milion chvilek, takové ty – napište tam, kolikrát chcete, svůj email a podepište se.

Je to fakt reálná, poctivá petice, která vás ověřuje a cílem opravdu je získat co největší počet evropských hlasů, které chtějí říct do Bruselu jednoduchou zprávu: chceme remigraci a chceme ji teď.

Čím víc lidí to podepíše, tím lepší to bude, protože udělá mnohem větší hlas lidí.

Ten jejich systém, který tady mají pečlivě připravený, se velmi rychle hroutí a hroutí se to již příchodem vlastně evropských voleb v roce 2029, kdy oni vědí, kdo vyhraje příští volby.

Oni vědí, jak jsou v háji, a proto vlastně se snažej všechno teďka strašně urychlovat, nahrabat co nejvíc peněz můžou a popřípadě, kdyby to doopravdy zvládli, tak i nějakou tu svobodu odebrat a třeba pak díky tomu nemusejí ty strany, které by měly vyhrát, eh, vyhrát.

Každopádně, kdyby někdo chtěl podepsat tuhle petici, která vlastně slouží přesně k tý remigraci, která slouží k tomu, aby se zachoval náš evropský kontinent evropským – několik, třeba, africkým nebo arabským –, tak běžte na savect.com a tam dáme to určitě třeba do popisku, jestli to nebude problém, a tam můžete dát svůj hlas a můžete dát důvěru téhle organizaci, že za vás bude bojovat, protože abychom si to řekli na rovinu, je to asi naše největší a také možná i poslední šance, kterou můžeme mít, na obrovskou remigraci, protože pokud by se náhodou příští volby nevyvedly a nedopadlo to dobře, tak už tady nic takovýho jako Savu pakt teďka není a nebude.

My tu organizaci musíme podpořit všichni, protože i třeba Česka se to nemusí týkat, ale týká se nás to taky. Všichni někdo si může myslet, že to tak není, ale Česko už to taky trošičku zažívá a nemusejí to být nutně uprchlíci třeba z někde z Asie, ale jsou to i ukrajinští uprchlíci a už i teďka jich tady je vidět víc a víc z toho třetího světa.

Jsou to lidé, kteří jsou absolutně nepřizpůsobilí k našim životním podmínkám, k našim zásadám, k naší kultuře.

A myslím si, že nemluvím pouze za sebe nebo za svou fanouškovskou stránku, ale za spoustu lidí, co v České republice jsou, za normální lidi, kteří chtějí pěkný normální život, že tohle prostě není ta cesta.

A proto ten Sa pak chceme dostat sem, proto jsem do toho Bruselu letěl přednést ten kontroverzní proslov, kterýteda při vší úctě – parlamentní listy jsou úžasný, ale ty to dají lidem z naší sféry.

Já to potřebuju dostat k lidem i ze sféry prostě úplně odlišné.

A chtěl jsem právě to říct tak, aby to přesdíleli mainstreamová média, jak to řekli, protože jedna věc, že někdo sleduje třeba iDnes nebo novinky.cz.

Můžou to být levičáci, ale i levičák si řekne: „Já chci bezpečnou Evropu."

Jo, my jsme udělali první akci vlastně toho týmu českého, kam jsme nasbírali lidi.

To taky si pak řekneme – tam se dá reálně přihlásit.

A ten tým, představte si, tam byl anarchista, byl tam socialista, byl tam ekonomickej pravčák.

Bylo to fakt jako plný lidí různých názorů.

Všichni tam přišli s jedním jediným cílem.

A to, že remigrace je potřeba nehledě na naše názory na politiku, protože my jsme Evropani.

Až budeme Evropani a budeme v bezpečí – ne, že teďka tady na nás budou útoky ze všech stran –, můžem debatovat a můžem se bavit o tom, jak bychom chtěli naše státy řídit.

Ale jak to máme dělat, když tady není bezpečno?

A nemyslím v České republice jenom, ale myslím v celkově evropském kontinentu.

Vezměte si, ve Španělsku Sánchez legalizoval obrovský počet uprchlíků.

Někdo si řekne: „To je jenom Španělsko."

No, ale není, protože Španělsko je v Šengenu.

Všichni tihleční uprchlíci můžou do Česka.

Ještě že Česko pro ně není tak vstřícná země, jako třeba Německo, ale můžou kamkoliv.

To znamená, mě tedy zaujalo, když říkáte, že to, že to přitáhlo lidi jako jinak různého politického ražení. To takže jako je to takové – je to natolik tedy zásadní téma vlastně, že to stojí nad vším, dá se říct? Nebo je to tak, že ty problémy způsobené masovou migrací do Evropy jsou, dá se to označit za největší hrozbu pro Evropu?

Rozhodně dá.

Vezměte si, i kdybyste třeba teďka se tímto vlastně celý přiklání k pravičákům – že i média říkají: „No, to je pravicová akce, ultrapravicová akce" – což tedy ve skutečnosti pravda není.

Ale migrace ovlivní úplně každýho.

Vezměte si – jste levičák a chcete sociálnější stát.

OK, tak máte sociálnější stát, ale ten stát nefunguje tak, jak má.

Přijme sem hromadu migrantů a ty prachy, které byste vy dostali z toho sociálního státu, nedostanete.

Dostanou je ti uprchlíci.

Takže je potřeba počítat s tím, že opravdu se to týká úplně všech nehledě na to, jak jaký máte pohled, ať už ekonomický nebo ideologický na svůj stát.

Pokud je vaše ideologie otevřené hranice, tak OK, tak jste jedni z mála, kteří jsou opravdu jako na tom špatně, a je potřeba se nad tím zamyslet a říct si: OK, máme nějaký osobní názor.

Ale politika není o tom, že se prosazují osobní názory.

Politika je o tom, se prosazuje to, co zachrání nebo zlepší budoucnost našich dětí.

Objektivně už teď si můžeme říct, že opravdu migrace nám nepomáhá.

Můžem se podívat do Dánska, kde je vlastně vidět, že žádný migrant původu arabského nebo africího nepřispěl státu za celý ten čas. Když se to propočítají do té budoucnosti, tak nepřispěje.

Naopak vyžere strašný peníze.

K čemu to tedy máme?

Když řekneme, že to máme z ekonomického hlediska, to ani to nepomáhá.

Mě zaujalo, když jste před chviličkou mluvil, proto ještě se k tomu vrátím, k tomu, že je potřeba to dělat teď v této době před těmi dalšími volbami do Evropského parlamentu, protože pak už to nepůjde.

Proč myslíte, že už to pak nepůjde?

No, já jsem třeba zaznamenal chat control. Nemyslím si, že budu jedinej.

Viděli jste, že vlastně majorita odhlasovala, že chat control rozhodně nechce?

Hm.

A přitom to stejně dokázalo projít.

Jo, to už je něco takovýho, kde si řeknete: „Aha, tak tady ten demokratickej systém očividně nefunguje tak, jak se slibovalo."

A když to může projít chat control, kterej jednoduše řečeno dokáže nechat úředníkům v Bruselu šmírovat váš telefon, co si s kým píšete, co si posíláte – jak rychle se můžeme tedy dostat k ničemu horšímu?

Třeba taková digitální měna, digitální euro, které má být od roku 2029.

Určitě to chtějí urychlit, aby to bylo ještě před volbama právě.

Ale má být reálná digitální měna – je programovatelná měna.

A pokud nebudete vlastně říkat to na veřejnosti nebo na internetu, s čím souhlasí současný papaláši v Bruselu, tak velmi rychle vám můžou třeba vzít peníze nebo můžou říct: „Jenom v okruhu 10 km od vašeho baráku si něco zaplatíte" nebo „Nemůžete si nakoupit benzín" nebo „Si nemůžete natankovat elektřinu, nabít elektroauto"?

Určitě by se našli lidé, nevím, jestli by jich bylo hodně nebo málo, ale našli nebo najdou, kteří na tohle řeknou: „Ale prosím vás, vždyť to by se přece nemohlo stát."

To jsou tak deziluzionální lidé, kterým já upřímně závidím, protože oni mají tak zkreslený, mírný a hezký pohled na svět, kdy si doopravdy myslí, že toto je v pořádku a nevidí ten obrovský problém, který na nás jde.

Já jim to nevyčítám, protože každý člověk se na něco podívá jinak a řekne si: „Fajn, za mě tohle je v pořádku."

Je přece špatné znásilňovat děti. Ano, je to špatné, ale to není důvod, proč chat control byl vynalezen. To prostě — když se podíváme, co dělá Brusel jen teď a to ještě nemá takovou moc, o které se může bavit příští rok — tak už teď je to špatné.

Já to vidím. Rok, ne dva roky zpátky — pardon, myslím 2024 — kdy Ursula von der Leyen na nějakém projevu říkala: „Můžete být rádi, že tady nejste v Moskvě, ale že jste ve Finsku, kde máte svobodu." A jejího odpůrce, který tam na ní něco říkal na té demonstraci, odtáhla ochranka pryč. Takže už jenom tady to vidíte.

Nebude tu úplně upřímnost mezi námi a Bruselem.

Já když jsem byl v tom Bruselu, cítil jsem se extrémně nepohodlně.

Já vám pak pošlu fotky — nebo se dají najít určitě. Uděláme to lépe. Pošleme vám fotky, které byly na nějaké akci, pak na Instagramu a Facebooku a bůh ví kde ještě, protože oni tam s dronem naletěli a vyfotili, jak tam na tom prostranství mají ten jejich „save act" a „remigration" slovo pod tím. Ale všude kolem toho prostranství je obrovským textem napsáno „demokracie v akci". To je takový výsměch.

A když vidíte, že ty lidi na to skákají, cítíte se opravdu nepohodlně, protože víte, jak to doopravdy je. Víte, co se tam děje, a přesto ty lidi tomu jsou schopní uvěřit.

Paradoxně jsem viděl tam prvního člověka v Bruselu, který se u toho fotil — byl černoch a měl tam pistoli v ruce. „Tak to jsou ti uprchlíci, které nám oni sem chtějí dostat."

Ještě jedna věc — vzhledem k tomu, že obsahuje ten text té iniciativy — si myslím, že v tak výrazné míře vůbec zaznělo poprvé, že nejde pouze o odmítnutí nelegální migrace, ale rovnou o odmítnutí legální migrace z neevropských zemí nebo masové migrace, protože je třeba rozlišovat. Potom je rozdíl, když někam přijede jeden člověk, a než když jich jde za ním dalších 5 000 nebo 100 000 nebo milion.

To se zatím úplně nějak výrazně neakcentuje, ne?

Protože já když si všímám toho, že politici — nejenom naši — všimnul jsem si, dělal jsem nějaké video — Andrej Babiš byl někde s policisty, kde dostali nějaké zařízení, které prostě dají na třeba dodávku a zjistí, jestli tam jsou živí lidé, jestli tam je nějaký tep nebo puls — mluvil o nelegální migraci a že jsme proti tomu a tak dále. Ale na druhou stranu čtu texty řady zahraničních analytiků, kteří upozorňují na to, že Evropská unie nebo Evropská komise říká, že bojuje s nelegální migrací, že ji chce zlikvidovat, ale že vlastně podezírají, že ji chce zlikvidovat tak, že ji pouze zlegalizuje. To znamená, že se reálně nic nezmění. Nelegální migrace tu nebude, ale bude sem přicházet stejné množství lidí ze stejných zemí — řekněme, kulturně nekompatibilních s Evropou.

To je tak. Ale budou přicházet legálně. Jak to vlastně tedy funguje? Je to i ta cesta — ta iniciativa — jak těm politikům, kteří třeba jsou proti té migraci, ale neuvědomují si, že nejde jen o tu nelegální, jak jim to vlastně vysvětlit?

Je to jednoduché. Vezměte si, že máte třeba tu nelegální migraci. Sem ti lidé přijdou velmi zvláštním, řekněme, i dokonce sofistikovaným způsobem, jak se dokážou k tomu našemu kontinentu dostat. Je to zajímavé a někdy i úctyhodné, co oni jsou schopní pro to podstoupit. Nicméně to neznamená, že mají právo na tom kontinentu žít.

A teď když třeba Ursula řekne, že se bavila s premiérem — tuším, že je to premiér, ne prezident — s premiérem indickým a domluvili se na legální zrychlené cestě pro indické migranty do Evropy. Takže vlastně všichni ti Indové, které my teď nazýváme ilegálními, tak můžou najednou jít tou legální cestou a nikdo proti nim nic nemůže říct. Jo, jediné, co teď jsou, je to, že jsou legální migranti, nikoli nelegální migranti, ale ve skutečnosti se nic nezmění.

Taky ve Španělsku Sánchez zlegalizoval přes půl miliony migrantů a dalších milionů na cestě. Ale v průběhu dalších — tuším — tří let příštích. Ale vyřeší to ten problém doopravdy? Pomůže nám to, s čím my tady bojujeme? Rozhodně ne. Pouze tomu dáme jen jiné slovo.

Tak je to úplně zbytečné. My můžeme říct, že ano, někteří lidé, co sem přijedou, jsou opravdu slušní lidé a těch se mi líto, protože právě ti, kteří sem přijeli po nich, tak jim to kazí. Jenomže ani ti, co sem přijeli a jsou slušní, se tady nenarodili. Není to jejich kontinent, je to náš kontinent, a my musíme za ten kontinent bojovat.

Vezměte si, že my tím vlastně chceme nahradit to, jak jsme tady málo přepopuláni. Naopak — evropská populace vymírá. Místo toho, abychom financovali cizí uprchlíky, pojďme ty prachy, které se hází do uprchlíků, které se dávají do německých neziskovek, aby po moři sbíraly právě ty lodě v mezinárodních vodách a dali jim azyl — pojďme všechny prachy, co se do něčeho takovéhoto nalévaí, dát do našich rodin, ať už do českých nebo do německých nebo do belgických — je to úplně jedno. Pojďme je dát do našich evropských rodin a pomoct evropským rodinám mít víc dětí.

Můžeme třeba udělat úžasnou věc. Když máme takovéhle peníze, které můžeme ztrácet na sociálních dávkách, tak s těma penězi můžeme třeba vykompenzovat daň z příjmu. Když budou mít rodiny víc než dvě děti nebo víc než jedno dítě, tak mohou mít nějakou úlevu na dani z příjmu.

Polsko to vymyslelo. Očividně to jde, takže musíme se podívat na tu cestu, kterou bychom doopravdy jít měli. A jestli ta cesta je uzavřít ty hranice migrantům, tak bohužel — co s tím uděláme? Někteří jsou dobří, ale jak to poznáme? Nějaký migrant se může tvářit hezky, ale kdoví, jestli náhodou nebyl součástí ruandské genocidy, ne?

Máte 10 tabulek čokolády, čtyři z nich jsou jedovaté. Asi nedáte do oběhu všechny ty čokolády, aby lidi zjistili, jestli se náhodou neotráví další den. Ne? Nemůžeme to riskovat. To je zbytečné.

Já uvažuju — protože jsou politici, myslím obecně nejenom naši, protože se to týká do značné míry i České republiky. Když se říká, nebo se říká, že — ono to tak je v současné době — vy jste řekl jedno hledisko: nízká porodnost. Vlastně v současné době, v těchto letech, je porodnost u nás nejnižší za celou historii měření toho ukazatele. Je to prostě 2,34. Ano, ten — prostě jako národ — vlastně vymírá. Když se to sečte, odečte — počty lidí, kteří každý rok umírají — chybí pracovníci na celou řadu pozic. Často se říká, že naši lidé už řadu těch zaměstnání, těch oborů dělat nechtějí, že třeba bez Ukrajinců by nebylo vlastně vůbec stavebnictví a tak dále.

A jak to tady fungovalo před nima?

To jsem to jsem chtěl říct. Je to teda tak, že opravdu jako to nejde změnit jako já nevím, jestli moje známá zdravotní sestra — Mhm.

Eh, tady v jedné pražské nemocnici, eh, plat, který tam bere, tak já to říkat nebudu, ale jak když jsem se to rozvěděl, tak jsem tomu nechtěl věřit. Já jsem si myslel, že to říká jenom nevím za týden, za dva týdny, jo, ale ono ne.

A říkal: „No, že ta nemocnice má plán, že sem prostě přiveze eh zdravotní sestry z Mongolska, které tady bude školit. Takže to budeme řešit všechno tak, že sem budeme a a říkají to často ti zaměstnavatelé, my nemáme, potřebujeme."

Jo, nebo někdo produkuje, nevím, kuřata a říká: „No, já prostě na to nemám lidi, takže já se vozím filipínce."

A takhle bychom mohli jít vlastně obor od oboru a ten problém je obrovský.

A já si říkám vlastně, kdy se to zlomilo, že do jaké doby teda platilo to, že běžně prostě to tady naši spoluobčané, Češi, všechny tyhlety profese dělali a jak to, že najednou jako nechtějí, jestli to tak skutečně, že nechtějí a nebo jestli jenom za to mají nabízenou tak nízkou mzdu, že logicky, když by se jako něčím neužívíte, tak to nemůžete dělat, že jo?

Já mám teorii, jo? Samozřejmě někdo řekne, že je reálná, někdo ne. Každý může mít svůj vlastní názor.

Ono to už je poměrně starý problém a začne to v momentu, kdy začneme oslabovat mysl naší civilizace. Jakmile dáte lidem sociální sítě, ono to vypadalo jako hezkej nápad ze začátku, ale tuppe to tu mysl, nástup krátkých videí nás úplně zničil. To je vynález, kterej je asi jeden z vlastně v uvozovkách nejrevolučnějších pro moderní svět a zároveň nás to úplně ničí a málokdo se snaží dávat reálně přínosnej obsah na ty krátký videa. Většinou je to prostě nějaká kravina, co vám ničí mozek.

Ale nejen to, když začneme populaci mladých kluků — já řeknu mladých kluků, protože teďka se soustředím hlavně na tu mladou generaci — říkat netrénujte, nestarejte se o své zdraví, nestarejte se o svoji budoucnost, vymírají chlapi. Jakmile nemáte chlapy ve společnosti, společnost začne upadat, protože jí nemá kdo bránit. Takže tam, když jsou pořádný poctivý chlapi, tak není jedinej člověk na tý planetě, který by je dokázal v tomhle nahradit.

A někdo to nazve misogynistickým názorem. Bohužel pro vás ty, co tohlecto říkat budete, to pravda není. Je to realita, protože kdo se doopravdy postaví, kdo dá ten svůj krk na tu přední linii tý toho boje? No samozřejmě jsou to ti chlapi, tak jsou vychováni, takhle byli vychováváni. A když je nemáme, tak společnost začne postupně jakoby se začít hodně bát, jo, protože když nemáme někoho, kdo nás brání, tak musíme poslouchat někoho, kdo nás bránit umí.

To je armáda. To jsou politici. Takže musíme poslouchat ty politiky a v momentu, kdy musíme nutně poslouchat ty politiky za každou cenu, tak ze začátku to může být v pohodě, ale později oni si uvědoměj, že mají extrémní moc. A když mají extrémní moc, tak můžou prakticky všechno a tak to začnou využívat a tam to celý začalo.

Jenomže kdyby teďka najednou jsme všechny deportovali pryč, nebo teda remigrovali, aby to bylo ještě lepší s tím slovíčkem — nebo odsunuli, když bychom použili historický termín, že odsun. Tak můžeme si říct ano, možná pár věcí krátkodobě nebude fungovat tak, jak fungovali doteďka. Jenomže lidská mysl je úžasná. To, že když jí dojde, aha, ono to jinak nepůjde, tak bohužel, jestli chceme žít, jestli chceme existovat, tak musíme se vrátit k tomu, jak to tady fungovalo dřív.

A za mě to rozhodně je lepší, jestli budou dělat stavebníky česká lidé, super. Aspoň budu vědět, že po mně nikdo nehodí prostě nějakou kravinu, protože řeknu, proč tady řvete na lesy nebo pouštíte nahlas hudbu. Jo, to budou pořádný poctiví pracovití Češi, jo. Nebo když kolem mě, když mě vyzvedne Uber nebo Bolt, tak jsem rád, že mě vyzvedne Čech a můžu si s někým popovídat mým vlastním rodným jazykem.

To je dost výjimka, ale že jo. Včera jsem jel botem s Čechem, to bylo úžasný.

No, ještě jedna otázka, než skončíme, protože čas teda běží až příliš rychle. Když jsem se teďka podíval, ale vy jste to zmínil, to nastavení mysli, eh a do značné míry se to, nebo do jak nejvíce se toho si týká té mladší generace. Dá se to shrnout tak, že jako měkneme a stáváme se líněnějšími?

Měkneme, protože máme moc pohodlí a svobody.

Dobře. A myslíte si, že ono jako jednoduchej recept na velký problém asi neexistuje nikdy, ale jakým způsobem tohle otočit a aby to nastavení, aby prostě e jako dnešní kluci, aby to nebyly jako takový vystrašení, vystrašené existence, které se jako bojí na někoho promluvit i v obchodě málem — protože jsou zvyklí jenom scrollovat po těch sítích.

Jasně. A aby se z nich stali ti silní muži, o kterých jste mluvil.

První věc, která je potřeba říct, ta svoboda, jak jsem říkal, ať si to nikdo nevyloží špatně, že chce teďka lidem ubrat svobodu, že tohle nesmíte dělat. Ale my jsme tady měli nějaký morální principy, kterej jsme se dřív řídili, například máme dvě pohlaví, nebo hod to tak je, musíš se s tím smířit, něco prostě tak bude a nemůžeš na to furt nadávat a myslet si, že nějakým nadáváním nebo brečením — pardon, zvoní telefonem — jenom vypnu — nějakým nadáváním nebo brečením si něco získáš. Jenomže teďka to takhle doopravdy funguje a to je ta svoboda toho, že já můžu udělat tohle a stejně to mám, že proto, aby se něco reálně stalo, tak nic nemusím udělat.

První věc: každej mladej kluk — a teďka já nejsem žena, nejsem, nemám ženské pohlaví, nemůžu mluvit za ženu. Teďka mluvím k těm mladým klukům, doufám, že to nějaký tady poslouchaj. Musíte to brát z toho pohledu, že co si nezískáte sami, nikdy nemáte a co si nezískáte tvrdou prací a reálně si to nevysloužíte, tak to není reálný. Jo, může vám někdo říct pohodě, my vám dáme sociální dávky, nemusíte pracovat, stačí si jít zaberečet na pracák. Jako jo, ale ke konci dne pomůže to něčemu? Nepomůže to vám, nepomůže to státu, akorát jste přítěž a je to špatně. Takže to je první, co si mladí kluci musej říkat.

Druhá věc je, že vaše tělo je vaše svatyně. Je to první věc, kterou ovládáte. A jestli se nedokážete donutit jít k tomu, že budete cvičit, ať už je to gym, ať už je to běhání, je to cokoliv, nějakej sport, kterej vám zlepšuje zdraví, tak nejste schopný se přesvědčit k čemukoliv jinýmu.

A poslední a nejdůležitější věc je vážit si žen. Vážit si žen je neskutečně důležitý, protože ženy ke konci jsou ty, které nám dají novou populaci do světa a my se o ně musíme starat, musíme bránit. A vážit si žen znamená bránit. A může to znamenat i bránit před migranty, bránit před těmi, co do naší — nebo ne před migranty, ale třeba před našimi občany, který nejsou úplně se zákonem kamarádi. Prostě musíte tyhlety tři věci dodržovat a pokud je nebudete dodržovat, nebudete pořádní chlapi nikdy.

A to jako vám to nikdo neřekne, takže vám to nikdo vyčítat ani nemůže, ale pak naše populace reálně upadne.

A než tady skončíme, já bych chtěl říct — kdo se chcete přidat do našeho týmu, do toho Savior Europa, chcete pomoct. Je jedno, kolik vám je let. Je jedno, jaký máte politický názor. Mě to nezajímá. Mě zajímá to, jestli jste ochotný se mnou bojovat za záchranu Evropy.

Jestli budete levičák, přijdete s tím, že řeknete: „Já si myslím, že takhle to je správně," a nebo nebudeš s tím souhlasit, ale chci ti pomoct, protože Evropa je naše — Evropa všech — takže já budu všemi 10 pro.

Přidejte se do toho Savior paktu. Můžete se — dáme odkaz do popisku, kde se můžete přihlásit.

Zobrazena první část přepisu (27 890 z 28 297 znaků).