Vítězslav Pilmaier - Do kdy potrvá válka? K podstatě věcí

Rodí se z ticha tady a teď a na každou otázku je odpověď.

Přiznejme si jednu věc, že v současné době prožíváme určité paralely tady a teď.

Na každou otázku je odpověď.

Krásný, příjemný, dobrý podvečer, vážení přátelé, vám všem, kteří jste na dnešní výtvěčer, dnešním vysílání, které bude opět v podstatě věcí a tentokrát máme téma, které není jednoduché a je, já se nebojím říct, závažné. Trápí nás to asi všechny a sice pokusíme se nějakým způsobem odpovědět nebo naznačit, jak dlouho vlastně bude trvat ještě ten konflikt na východě a taky zajímá, jak se to bude vyvíjet.

Než dám Vítěvi slovo, tak vám chci moc poděkovat za vaše lajky, za to, že se přihlašujete, za to, že nás sdílíte dalším divákům, že posíláte videa přes sociální sítě nebo řetězovými maily.

Je to důležité, aby se poselství šířilo, a vaši podporu, a za to, že s námi jste a za to, že dáváte komentáře, nápady a tak dál a pomáháte tomuto kanálu, jak se jenom dá.

A Víťo, vítej, Víťo.

Já jsem rád. Díky moc.

Já vás všechny zdravím, člověče.

Peťo, ale čím to je, že když tě vidím na jiných streamech, tak seš takový vtipný, humorný, a tady seš teď vážný.

Je to tím tématem nebo čím to je?

No, já si myslím, že to bude tím tématem, protože jsi mi zkazil den a víc neprozradím.

Já jsem si toto téma vzal na dnešní den hlavně z toho důvodu, že jsem v posledních dnech dost lidem to kladu ty otázky a ptají se na to. Jsou překvapeni mým odhadem a jak to bude, ale začnu úplně od začátku, protože znám i názor jednoho italsko-ukrajinského politologa, který byl i poslancem na Ukrajině. Ten se těší, že dneska vlastně, jak probíhá zasedání G7 ve Francii, se objevili za zadními dveřmi jednání. Trump, když jel na tu G7, tak vůbec nechtěl se setkat se Zelenským, který tam je jako host.

Jo, a v podstatě je naštvaný na Zelenského, jo?

A Macron velice prosil Trumpa, aby se sešli, aby nějak s tím Zelenským promluvil. Ale hlavně ho prosil o jednu věc, že Trump, jak řeší tu otázku republikánů před volbami na podzim, tak velice tvrdě vyšetřuje, kam se podělů americké 4 biliony dolarů, které za Bidena byly poslány na Ukrajinu, jak se s nimi naložilo.

A protože když použiju výraz Honzy Schneidera, že sledujte stopu peněz, tak vlastně se dostává k zajímavým bych řekl závěrům, které, když to rozbalí, mu pomohou posílit v těch listopadových volbách ty pozice republikánů, ale především připravovaného svého nástupce a to znamená Vance.

A tam právě ten Macron velice prosí Trumpa o to, aby to nerozbaloval, aby to nedělal zbytečně.

Tam je to tvrdé vyšetřování i vůči Zelenskému.

I když Zelenský není ten poslední konzument těch prostředků, které byly vydány, ale jenom je přerozdělovač. On je, bych řekl, přeposílal dál.

Takže vlastně Macron i chránil sebe, protože Macron si sehrál tuto roli. A v podstatě víte velice dobře, že G7 je útvar nejvyspělejších států, řekl bych, světa, že jo, tam patří vedle Ameriky samozřejmě Německo, Japonsko, Itálie, Francie, abych na ni nezapomněl, Kanada a samozřejmě Spojené království.

A těchto sedm států. Kdysi součástí G7 byla i přítomnost Ruska, ale po roce 2014 bylo, jak se říká, zablokováno jeho členství.

A k této otázce se chtějí dostat i na tomto zasedání.

Trump navrhuje, aby bylo členství Ruska obnoveno.

Ale co mě překvapilo, že vedle těch hostů, které tam jsou, tak je tam třeba i Modi. To je, víte, kdo to je? To je šéf Indie.

A Modi vlastně to hraje na obě strany, jak ten BRICS, tak tu Ameriku, takže je tam takovým přemostěním, že jo.

No a jsou tam další nějaké osobnosti ze Španělska a hlavně i z Latinské Ameriky a je tam i zástupce z Taiwanu.

Je jich tam víc, ale jenom to jsem si chtěl poznamenat.

A vlastně jejich jednání má dneska za úkol vyřešit věci, protože jedná od včerejška do zítřka, takže tam chtějí vyřešit základní věci.

A prvním blokem je právě otázka Ukrajiny, stavu na Ukrajině, kde víceméně chtějí přesvědčit amerického prezidenta Trumpa, aby se nestahoval z toho jednání, aby více kooperoval se svými partnery v G7 ve vztahu k Ukrajině.

A samozřejmě hlavně, aby pokračoval ve vojenské a finanční pomoci.

Víte velice dobře, že tam to jednání probíhá způsobem, kdy měl i Zelenský ty provokační dopisy, které posílal i na Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum, kde tam nechal poslat i dron, ale poslal ho na Petrohrad a oni měli zasedání v takovém příměstském prostoru mimo Petrohrad.

Takže sice jenom zaregistrovali všichni účastníci tento pokus Zelenského, ale absolutně je to je neznervóznilo a Zelenský vlastně poslal velice takový provokativní dopis, protože dneska se uznává, že Rusové nezvládají ten tlak těch dronů ze strany Ukrajiny, které nalétávají z různých stran a jdou do hloubky ruského území. A vlastně to i vyvolalo určité politické otřesy v Rusku, jo, protože já nevím, jestli jste to zaregistrovali, tak se dělají tanečky kolem šéfky ruské státní banky na Nabiuliné, že jo. Dělají se tanečky kolem jejího náměstka.

Určitě se otevírají otázky kolem ministra financí, což zase souvisí s tím, že vlastně ten tlak na Putina se vyvíjí jednak z pomoci těch úspěšných dronů pro Ukrajinu. Samozřejmě i určité problémy v ekonomice, které vyvolala politika ruské státní banky, kde se neumí odborníci shodnout, jestli Nabiulina postupovala správně nebo nesprávně.

Já jsem toho názoru, že v době, kdy stoupla cena ropy, jo, tak ona uměle přitvrzovala rubl a tím pádem se stalo, že o kolik procent stoupla cena na světových trzích ropa, tak o tolik procent ona snížila cenu dolarů vůči rublu. Takže prostředky, které mohly z toho zvýšení ceny pomoci ruské ekonomice, tak se vlastně utopily v téhle kurzovní politice. A přitom ani nešla cestou razantního snížení úroků v té úvěrové politice.

A právě ty úroky v těch úvěrech jsou velice vysoké a jsou pro ekonomiku Ruska nepřijatelné, těžko stravitelné.

To si řekneme na rovinu, že tam úroková sazba je dneska v nejlepším případě kolem 15–16 %. Ještě nedávno byla přes 20 %.

A vlastně ta Nabiulina to zdůvodňovala brzděním inflace.

Ve skutečnosti docházelo, bych řekl, k vykrvácení těch výrobních podniků.

A co ještě další ránu, kterou udělalo ministerstvo financí s daňovým úřadem, že zvýšili daně drobným výrobcům. Takže v důsledku těchto opatření se snížila i produkce drobných výrobců, drobných služeb a tak dále, protože došlo i k celkovému cenovému zvýšení, ke snížení daňových odvodů.

Jo, a de facto řada podniků bylo zavíráno a to byla úplně velmi silná vlna na začátku roku. A tím pádem vlastně i ten rozpočet – i když se zvýšila daň, tak se na druhé straně snížil ten odběr té daně z těch zavřených podniků.

Takže ta politika, kterou vedla Nabullina a kterou vedl ministr financí, tak ji mnozí kritizovali – ze strany těch ruských ekonomů.

Já se spíš kloním na jejich stranu, k té kritice. Protože si myslím, že ona se řídila pokyny Fedu. Ne, že si to myslím – tam jsou i evidentní některé stopy.

A ona jako odchovanec fedu amerického, tak plnila politiku. A když jí bylo namítáno, tak kolikrát vysvětlovala, že ona musí přeci dodržovat předpisy Mezinárodního měnového fondu. A proto dělá tu měnovou politiku tak, jak dělá.

Takže tam byl velký rozpor mezi reálnou ekonomikou a ekonomikou finanční. A paralelně začal vznikat druhý okruh finanční, ze kterého se snažil Putin financovat především rozvoj toho průmyslového vojenského komplexu a zároveň podporovat některé strategické podniky.

Nicméně Rusko se dostalo v tomto roce po dlouhé době poprvé do mínus procenta – ukazatele HDP. A to byla jedna z věcí, které ho velice znervóznily. A celá ta situace, která se vytvořila v tom vnitřním Rusku, vyvolala takovej moment útoku na Putina a snahu o to, aby ti oligarchové, kteří jakosi přejí rychlé spolupráce s americkejma fondama a korporacema, aby zvládli odvolání Putina a prostě aby ho donutili.

Na druhé straně Putin připravil řadu pro ně překvapení. Když se opřel o armádu – doslova se dá říci i svými takovými tahy, kdy si pozval účastníky SVO k sobě na jednání a kteří mu vyjádřili podporu a tak dále a tak dál – najevo.

Chlapci, pozor, jo. Jako moc si se mnou nezahrávejte.

Takže to jsem jenom chtěl vysvětlit, že ta Ukrajina jako taková na té G7 má velice závažnej moment.

Zelenský svojí drzostí a svojím šaškováním už je de facto – všichni ho takhle berou, jo.

Ale bohužel mně je úplně líto, když teďko si vezmete, že tam zaútočili v tom Sevastopolu i na ten památník, ten panoramatickej a tak dále, kterej má velký význam pro obranu Sevastopolu. Nejenom za druhé světové války, ale už z 19. století, kdy zaútočila Evropa na Rusko přes Krym.

Jo. A víceméně tam ten památník patřil i těm padlým obráncům Sevastopolu právě z té války – v těch padesátých letech 19. století.

A řekněme si na rovinu – v podstatě útoky na památníky jsou velký zvěrstvo.

A když si přečtete ty, ještě k tomu, jaké zvěrstva dělají dneska, tak já si myslím, že pokud bude Norimberk 2, tak si myslím, že by tam měli vedle Zelenského sedět i ti napomáhači z Evropy, kteří mu pomáhali, podporovali.

Jo, to se týká i našeho prezidenta. To se týká Fialy a všech těchhletych, který tam prostě to tam hrnuli a nějakým způsobem na tom participovali.

Takže to jenom jsem chtěl poznačit. Velice – myslím, že docela kolem toho – jsou některé – teďko i tá Jardy Douby kniha, která popisuje nějaké ty věci. A já když jsem tam slyšel, když jsem se dozvěděl – hej, přečtěte si to. To se nedá ani na obrazovku říct. Že jsou památníci čtyřem lidem různých národností jenom proto, že ty smetáci je položili na silnici – ty čtyři chlapy – a rozválcovali je tanky. A tak nebylo odlišitelné, tak jim vytvořili společnej hrob a památníček.

Takže takovéto zvěrstvo.

A teď si vemte, že vedle toho teďko propukl i ten skandál kolem těch biolaboratoří.

Vy, co máte lepší paměť, tak si vzpomeňte – když začala SVO, tak co bylo první oznámení o analýze těchto biolaboratoří? A Američani to rozporovali. Všichni Ukrajinci, všichni to rozporovali, že jo.

Přitom já si pamatuju tu cifru – tehdy podle ambasády, která přiznala 16 biolaboratoří v tom roce 22 s 31 programama, které byly financovány Amerikany a byly ty biolaboratoře nepřístupné běžným lidem.

To vedení nekomunikovalo s nikým. A prostě takhle bylo. A dneska se dozvídáme, že takovýchto biolaboratoří – zveřejnila to – Habard to nechala zveřejnit. To je ta šéfka těch bezpečnostních služeb Spojených států amerických – že vlastně se bavíme o 120 biolaboratoří, z toho 40 na území Ukrajiny. A vlastně další většina je rozmístěna podél hranic Ruska. Takže je to jednoznačné. A byla potvrzena právě, že tam byly vyráběny ty biologické zbraně, že jo.

A svědčí o tom i výpověď. Ježíš, jak se jmenovala ta Američanka na tý ambasádě? Teď mi vypadlo jméno. Peťo, kdyžtal mi pomoz.

Eh, Nuland.

Jo, Nuland.

>> Victoria Nuland.

Ori Nuland, která rozdávala pisingry na Majdanu, viď. Tak ona nakonec musela vypovídat. A před výborem. A víš, víš, kdo jí spovídal tam?

Tam jí zpovídal Rubio – dokonce.

Jo. A ona přiznala tam v tom kongresu přiznala ty laboratoře. Ale tehdy to bylo uzavřené jednání, nebylo zveřejněné. Takže dneska se to potvrdilo.

Z toho jednání nebo z toho výsledku – pouze se zveřejnili ty gruzínský střelci, který tam stříleli na Majdanu. Na Chrščatí – do těch lidí i do těch policajtů.

Takže to jsem jenom chtěl říci, že v těchto laboratoří se dělaly biologické zbraně, které mají – hele – tam dokonce vzpomínal i hantavirus, jo. Nejenom sibírskou chřipku a tak dále. Takže bylo toho velice mnoho. A navíc ty laboratoře jako sbíraly i ten genetickej materiál.

To znamená, že se to připravovalo směrem tam.

Proč jsem se o tom rozpovídal? Protože to prosení Macrona – vůči Trumpovi – se týká vlastně i těchhlectěch kroků. Protože Trump se snaží diskreditovat tyhlecty – to, že byl účasten – při tom prvním volebním období – na přípravě této války. To on nechce slyšet. Tak nechce si uvědomit, že když měl volební program před touto volbou – za to druhé období – tak vyhlásil, že on nedovolí, aby se válčilo. Aby Američané válčili za hranicí Spojených států amerických. A dneska tvrdí, že to nikdy neřek.

Jo. Takže víme, že Trump nemá problém – jak se říká – vyvracet vlastní tvrzení z dalších...

>> Zapomněl.

No.

>> No, tak zapomněl. Prostě si to neuvědomil – chlapec.

Jo.

>> No, takže jim jde vlastně o to pokračování tý vojenské finanční pomoci – Zelenskému, který silně machruje.

Tak jak je tam taková epizoda. Vám ještě řeknu, že když Putin zvýšil příjmy – platy – armádě, no, tak poslouchejte dobře tu logiku. Tak Zelenský začal vykládat na Ukrajině: "Já taky chci, aby naši vojáci měli větší peníze. Já taky chci. Ale to mi musí dát ty naši spojenci z Evropy, abych já vám mohl..."

Prostě on chce dát vojákům peníze a pak běží do Evropy. "Dejte mi na výplaty pro vojáky. Na zvýšení."

To je magořina tohohle.

Jo.

A další věc, která je důležitá a která se tam bude projednávat ve vztahu k Ukrajině, je to, že víte velice dobře, že Evropa se vzdala jednání s Putinem. Když Putin ještě s Bidenem jednali o té krizi, tak tehdy Evropská unie prostě s Putinem jednat nebude.

A Biden jako jim říkal: "Jak chcete, jo."

A Zelenský tehdy taky to akceptoval.

No a teďko právě začínají řvát, jo.

Zástupci Evropy a teď najednou i Starmer se hlásí k Evropě jako za Británii, tak chtějí sedět za stolem, jako u těch mírových jednání s Ruskem.

A samozřejmě, tak je představa taková, že tam bude mistr Zelenský, že tam bude mistr Traba a že tam budou tři představitelé, tři nadšenci pro válku.

A samozřejmě teď se ozval i Tusk, že Polsko je významným partnerem v Evropské unii a má největší zkušenosti s Ruskem, tudíž by měli být u toho stolu i oni jako Poláci.

A do toho se ozvala i premiérka Itálie, že v takovém případě tam musí sedět taky.

Já si dovedu představit, víš, to zasedání, že tam bude sedět... já nevím, kolik hlav státu z jedné strany a na druhé straně stolu se bude sedět sám Putin, což teda pochybuju, že to takhle dopadne. Protože je to spíš tak, že na tomhle jednání té G7 teďko v Francii, tak zase Starmer přijel s návrhem na nové sankce proti Rusku, jo.

Takže to je absolutně úplně šílené.

Na jedné straně chtějí vytvořit mírová jednání a tak.

K tomuto konfliktu já vám povím předběžně jednu věc. I když ten ukrajinský politik, který je dneska v exilu, jo, a byl skutečně významným politikem na Ukrajině a který kritizuje i Medveďa, kamaráda Putina, kde vysvětluje, co se na čím podepsal Medvečuk, když kamarádil s Porošenkem a podobně, tak tenhleten prostě říkal, že už to říkal před půl rokem, že v červnu, v tomto červnu, že si myslí, že by mohla skončit válka.

A teďko, když včera hovořil, tak říkal, že se strašně těší, že jsou tady náznaky, že pokud teda Macron ukecá Trumpa, že by teda mohli nějakým způsobem donutit, aby se Zelenský vypravil do Moskvy a aby tam si sedl s tím Putinem a budou to projednávat. Což je trochu v rozporu s tím, co Putin prohlásil, že nikdy si se Zelenským za stolem nesedne.

Na druhé straně si myslím, že Putin říká jednoznačně, že se jedná jenom o míru, jo, a ne o pozastavení.

A ty západní představitelé chtějí, aby se respektovala stávající bojová linie, jo, a tam by se zastavila střelba a pak by se jednalo.

Já si myslím, že takovýchto návrhů ze strany Evropy vůči Rusku bylo už moc a vždycky to ta Evropa porušila, vždycky to využila na něco jiného, víš.

A mně to připadá, že tam je tu jednu paralela s obdobím Hitlerovského Německa. Protože když Hitler se chystal na válku, tak on dal vnitřním pokynem směrnici v roce 36, že chce, aby ekonomika Třetí říše byla připravena na válku roku 1940.

Jo.

A samozřejmě, tu válku začal o něco dřív, ale v zásadě ten finiš té přípravy ekonomiky německé na válku, tam byl velmi silný v těch koncem 30. let.

A de facto dneska taky.

Podívej se, ten Merz zase vyhlásil, že je třeba se připravit na válku, aby se už mohlo v roce 30, jo, začít a být připraven na válku s Ruskem.

To znamená, že když to vezmu do té paralely a do té jejich ideologie fašistické, kterou oni v sobě pěstujou, no, tak je to úplně jako když to vezmeš přes kopírák, jo.

Čtyři roky, čtyři roky, jo? A taky začnou dřív.

A to přesně odpovídá tomu termínu, co já jsem říkal, že jestliže to má někdy skončit, tak já vidím reálně ten rok 29. A teďko, teďko dokonce, když si vezmu tyhlecty jejich požadavky na zastavení a mírové a já nevím, příměří a kde si cosi, víš, Peťo, já nejsem velkej sportovec. Já bejval jsem za mladá, miloval jsem sport, všechno jsem ho pohrál, ale mně to někdy připadá, jako kdyby, víš, když si představíš fotbalové hřiště.

Tam jsou proti sobě dva fotbalové týmy a teď ten jeden tým se mu podařilo najednou přečíslit obranu toho druhého fotbalového týmu a oni řeknou: "Zastavte se, počkejte, až moji obránci doběhnou před bránu, aby nás mohli bránit, jo? Aby jí mohli bránit."

A oni ty útočníci se teda zastaví a tam ty obránci doběhnou a začnou se brat.

Oni přesně takhle konají.

Oni chtějí od Putina a od Ruska prostě, aby zastavili ten svůj pomalej, ale přeci jenom pohyb.

Víme, že ten pohyb se koná, že je pravidelný a přesto oni teďko to prostě chtějí. Protože sami říkají na rovinu, že oni potřebují de facto dozbrojit tu Ukrajinu.

A tím pádem bych já jenom chtěl říci, že ty chyby a přehmaty, které se tam dějou, víte, ty zprávy, co já mám z Ukrajiny, já jenom ty lidi lituju.

Kdyby ten Zelenský to myslel vážně, tak proč nebyl v loni už u Putina?

Jeden rok ušetřených životů.

Jo.

A to je na tom nejhorší, že oni jsou absolutní cyninci.

A teďko ještě, když si vezmeš, jak spadl ten patriot, jo, na kyjevskou lávru, jo, a přitom oni metropolitu kijevské lávry dali do basy, rozumíš?

Předtím ho drželi v base, protože se jim nelíbil. Nelíbil se jim ten metropolita.

A teďko tam spadne patriot, kterej tam spadnul jenom proto, jak Zelenský jezdí a žebrá zbraně. Tak tam měli likvidovat, utilizovat ty patrioty a on je přesvědčil, aby mu je dali, že máte je na svoje náklady utilizovat a nebo mi je dáte a já je použiju na obranu Kyjeva.

Tak je použil na obranu Kyjeva a samozřejmě ten patriot se vymknul z kontroly a spadnul na tu lávru.

A ten Zelenský cynický ještě tam se jde vyfotit, jak to svádí na Rusy, jo, jak to, že to udělali ty Rusové.

Ale naštěstí i ty západní vzdělávací prostředky potvrdily, že to byl patriot.

A pokud já vím, tak já myslím, že Rusové patrioty nemají.

Takže k té Ukrajině. Já si nemyslím, že to brzo skončí.

A já vám potom dám k tomu ještě rozklad někoho jiného, jednoho odborníka, který se tím zabývá tou celkovou geopolitikou a tou válečnou situací ve světě celkově.

Druhý blok, který se tam projednávat bude, já se jenom dívám na čas, abych věděl, aby jsem se nezatočil na jedné smyčce. Druhým takovým blokem, který budou projednávat, to je samozřejmě Irán a Blízký východ, jo?

A vlastně oni tohlecto tam chtějí řešit tu otázku, jestli teda bude otevřený ten Hormus, jo, ten průliv nebo nebude otevřený. Jaké budou bezpečnostní záruky, jo. Zda Irán dodrží závazky.

Vůbec mě nezajímá, že Izrael nedodržuje žádné dohody, žádné doporučení a tak dále, že Trump má jednoho neposlušného Netaniahua, který si dělá, co chce.

A přesto, že Trump ho požádal, aby přestal tu válku v tom Libanonu, tak přesto ten Netaniaahu, co dělá? Prostě ne, já budu válčit dál, já to tam budu bombardovat absolutně neposlušně.

A přitom je to jedna z hlavních podmínek Iránu, že zastavení války je i to, že Libanon bude v klidu, že tam nebude žádná válka, že jo. A oni mají starosti, Iran dodrží jaderný program.

Víme, o co jde – že oni mají ty zásoby toho obohaceného uranu.

Ale teď, jak tam původně Američané řekli, že by ho měli oni odevzdat Američanům, Iránci řekli, že ne, tak Putin nabídl, že ho odevzdají jemu. Rusům.

Jo, to se mi strašně líbí, že Iránci mají obohacený urán a teď mají ho nakonec. Vypadá to tak, že bude pod kontrolou těch lidí jak z americké, tak i ruské strany. Bude pod jejich kontrolou zlikvidován v Iránu.

Takže já absolutně nechápu, jak oni můžou požadovat na Iránu dodržení závazku z jaderného programu, když se nezabývají tím, kde vzal Izrael – hovoří někteří až 200 atomových hlavic – kde je vzal a že v minulém století dělal jaderné výbuchy v oceánu, tam na jihovýchod od Afriky.

Takže tohle je takový cynismus. To je něco nenormálního, jo.

A samozřejmě že chtějí řešit i otázku, co se týče Iránu – jak teda bude s cenou ropy a světovou ekonomikou.

Přitom Irán jasně říká, že chce mít kontrolu nad Hormuzem. To je jednoznačné. A samozřejmě vyžaduje, aby Američané – já nevím, jestli znáte těch 14 bodů – tam jsou jednoznačně napsané podmínky. To znamená vrácení těch zablokovaných peněz. Tam je něco kolem 300 miliard dolarů.

Já se mám strach, že Američané budou úplně krvácet, protože když i Rusové budou chtít prachy zpátky a Němci a další státy si vzpomenou, že jim zablokovali na bankách peníze.

Jinak se jedná o jeden z problémů, který je přičítaný Bolině jako šéfce Gosbanky – že nechala na zahraničních účtech prostředky Ruska, když se vědělo, že se půjde do konfliktu a dostala pokyn, aby je stáhla z nepřátelských států do bank přátelštějších států. Tak tady jsou to také velké peníze, které má Irán.

A je tam třeba nějaká dohoda. Dobře, můžeme se bavit o příměří, ale předtím nám pošlete půlku peněz, nám uvolníte půlku peněz. Co zase Američané říkají: „Ne, až potom, až se dohodneme, tak vám je uvolníme." Jo, prostě tohle nebude tak brzo ukončené.

A proto si myslím, že čím dál tím víc budou Izrael i Američané tahat za kratší konec provazu, protože ty druhé arabské státy už si dohadují s Iránci spolupráci – jak budou fungovat v tom průlivu, jak budou spolupracovat a tak dále. Ne zatím všichni, ale už tam je ta většina.

Takže to je druhý blok, který tam projednávají.

Třetí blok se týká obchodu a světové ekonomiky. A samozřejmě to jsou známá cla, diskriminace a jak se chovat ve vztahu s Čínou, protože Evropa má takovou představu, že Čínu je třeba zablokovat, tak jako zablokovali Rusko, a podobně, co se týče i zajišťování.

A čtvrtý, co je nejcitlivější a o tom se potom budu bavit – to je otázka právě těch technologického pokroku, především v oblasti umělé inteligence. Je otázka, jak to bude s pravidly, jak to bude s ochranou dětí a soukromí, jak to bude s bezpečností generativní umělé inteligence a podobně.

Takže tyto věci jsou tam.

Samozřejmě ty státy mají určité, bych řekl, mezi sebou rozpory, ale abych pravdu řekl, po dlouhé době G7 měla něco jiného na starost než jenom Rusko. Měla co jiného na starost řešit, než jenom Rusko.

Jsem zvědavý, jak dopadne to přimlouvání Macrona za Zelenského.

A druhá věc – jsem zvědavý, jestli ten Trump nakonec prosadí návrat Ruska do G8.

I když podle vyjádření Lavrova, asi tak před půl rokem nebo třemi čtvrtě roku, bylo jasné, že Rusko o to vůbec nestojí.

Jo. A to je ta G7.

A teď bych vám docela rád řekl, vám přiblížil toho člověka. Je to bývalý ruský špion. Anatoli.

Bez Rukova. Bez Rukova, ne? Anatoli.

Doufám, že jsem to neupamatoval. Zase se přemýšlím, jak s ním to bylo. A on vlastně… já tu mám Sergeje Vitalieviče Bezrukova.

Ne, to ne. To je Sergej Vital Bezrukov. On je v oboru umění. Jo, Sergej Vitalovič. Počkej, já si… Dobrý, jdeme dál, prosím tě.

No, musím najít. A on dělá co? No, on se jmenoval Andrej Bezrukov. Andrej Bezrukov, ano. Andrej – potřeboval… ukrajinský? Ondrej. No, Andrej. Takže Andrej Vezrukov – důstojník SVR. Ano. Plukovník. Jo. Pod jménem Donald Hattfield. Dnes žije v Rusku, kde působí jako vysokoškolský… ano. Takže ten rozvedčík se narodil v roce 1960. Potom vlastně absolvoval univerzitu v Tomsku.

Ale důležité je, čím se zabýval v Americe, respektive na západě. Protože on už v 80. letech byl vyslán do zahraničí s legendou, že je to, co si říkal – že je to Donald Howard Hatfield, že jo. A on vlastně… máš ho tam. No, a on… jo, jo. A on vlastně v těch 80. letech, když se vystěhoval, tak ještě měl legendu, že absolvoval školu v Čechách, že jo. Takže tam asi kvůli přízvuku, co měl, ne?

No a v podstatě v roce 92, 95 se učil. Tohle vám říkám, abyste viděli, že to není žádný blbec a že má velké znalosti. A když ho poslouchám, tak je to vyargumentované, jsou to faktama podložené věci, těžko zpochybnitelné, protože on… a já vám řeknu proč.

Takže on absolvoval studium na Yorkské univerzitě v Kanadě. To poprvé, právě v oblasti mezinárodní ekonomiky. Následně na to studoval v Paříži národní školu mostů a cest – to znamená logistiku, ne. Tam získal taky magisterský titul. Potom v roce 2000 ukončil školu řízení – a ta škola byla jménem Johna Kennedyho při Harvardu, ne. Dostal stupeň mistra státního a veřejného řízení.

Od toho pracoval nebo byl partnerem od roku 2000 do roku 2006 konzultační firmy. Byl partnerem Global Partners INC. Potom od roku 2006 řídil jinou konzultační společnost – Future Map – která se specializovala na vládní a korporátní systémy strategického prognozování a plánování. A měl přitom filiálky v Paříži a v Singapuru.

A potom byl i členem World Futures Society. To je organizace, která dostala vysoké hodnocení od časopisu Boston Herald. A právě proč? Protože dostali název, že jsou fabrikou myšlenek na nové technologie, fabrikou nápadů na nové technologie. Jsou vyloženě fabrikou. Jo.

[povzdech] No a on se vlastně díky tomu stýkal s mnoha významnými osobnostmi a takže byl nadupaný. A potom vlastně, když ho odhalili, on měl manželku, tak tam pro doplnění jeho manželka se zabývala cestovním byznysem. Měli dvě děti a ty děti, chudáci, když se dozvěděli, že jsou jejich rodiče Rusové. Oni to nikdy netušili. A tak se zabýval touto otázkou přechodu do Ruska psycholog.

Dneska, co mám informace, tak Bezrukov žije v Rusku. Je poradcem významné korporace a jeho žena se vrátila do Ameriky a je tam s dětmi. Uvidí se, jestli se někdy podaří ty děti přesvědčit, aby se přestěhovali.

No a teď on měl Bezrukov velmi tvrdé vystoupení právě na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru, kde jasně definoval, že jsme v nové válce. A vysvětloval, co je to za novou válku.

Hovořil o tom, že ta válka pramení z technologického sociálního základu, který se momentálně formuje. Neboli on tam hovoří o rozbití současného systému a světa. A vysvětluje, že dneska už není předmětem těch hlavních válek dobývání cizího území. I když se vám to může nezdat, v podstatě se jedná spíš o technologické války. Proto se válčí způsobem vyčerpání a ničení druhé strany, ne obsazení, ale vyčerpání a ničení.

A to vlastně vidíme, že to probíhá i v té válce v Iránu, ale i v té válce na Ukrajině.

A s tím, že se útočí na vůdce a na vojenský a civilní vědecký potenciál a personál, a na kritickou infrastrukturu a podobně.

On tam zdůrazňuje, že tyto útoky na tyto oblasti jsou právě důležité kvůli tomu, aby se podrazilo to, co udržuje naživu tu společnost. Proto je to ničeno.

Takže když to vidíte v té válce rusko-ukrajinské, vidíte, že Rusko hodně šlo po té infrastruktuře a pokračuje v tom. A dneska i Ukrajinci už díky akci Pavučina, kterou měli a využili její zkušenosti, zaútočili do hloubky a nabourávají infrastrukturu Ruska.

On tam zdůraznil, že strategie západu je úplně jednoduchá. Jde o to, aby se vyhnuli jaderné odvetě. To znamená, aby se vyhnuli jadernému útoku ze strany Ruska. Oni jsou si vědomí toho nebezpečí a proto se snaží to napětí eskalovat. Postupná eskalace vede k tomu, že napětí narůstá a oni zkouší tu hranici trpělivosti a toho, kam až Rusové to vydrží.

Víceméně se chovají systémem, že pokud nedostanou přes prsty, budou pokračovat. A to je jedna z věcí, která v Rusku v tom veřejném prostoru se velice diskutuje – proč ještě vedení státu neprovedlo nějaký razantnější kontraútok.

A on to i Putin vysvětloval v jednom rozhovoru, kde říká: „Dobře, tak dejme tomu, že to udělám. Teď mi řekněte, jak budu jednat s tím státem o mírovém uspořádání, když oni nebudou mít důvod kvůli svým škodám a svým ztrátám lidí, svých občanů, jednat se mnou?"

Takže tam je taková jeho filozofie, že ano, my vám nedovolíme moc, ale vy si nesmíte moc dovolit. Prostě on vám na to bez Bezrukova ukazuje, že to není dobré, protože se mělo dřív sečíst po rukou.