Radovan Dluhý-Smith a Ivan Kratochvíl - Kdo a jak ovlivňuje počasí? Pravda, nebo fámy?

Pho krásný, příjemný dobrý večer, vážení přátelé, vám všem, kteří jste na pátku dorazili na dnešní stream s hostem nebo s hosty.

Vlastně počkat.

Ivan je tu jako doma, takže se vzácným hostem, Radovanem, panem Dluhým. Počkat, jak to máte smysl?

>> Radovan Dluhý.

Radovan Dluhý.

Dobrý večer všem.

Nejsem docent.

Dobrý večer.

>> Dobrý večer.

Pardon.

No, to je tím, že Ivan tady řeší ty tituly předtím.

Já jsem znerózněn, ty Varo.

A teď si to tady všechno popletl.

Takže jsem pokazil, co jsem mohl, a proto nyní, přátelé, předám slovo našemu Homérovi, v odborných kruzích zvanému Ivan Krtochvíl.

Ahoj.

>> Krásný dobrý večer všem.

Petr je opravdu dneska, jak vidíte, naprosto na špičce.

Já jsem si dovolil využít nabídky, kterou mi Radovan, tedy Petrovi, ale já jsem se toho ujal, nabídl, aby nám popovídal něco o věcech, které jsou kontroverzní.

Víte, že kontroverzním věcem v poslední době se začínám dost věnovat, a tak jsem přivítal tuhletu nabídku.

To bylo pro mě jak dáno zhůry z nebes, protože když o tom budu vykládat já, tak budete říkat: „No, to zase ten lampasák se tam něco vymyslí." A toto je člověk, který, aspoň tak, jak já to ho mám přečteného, zahodil svoji kariéru na velmi renomovaných univerzitách a začal se věnovat něčemu, co ho zajímá a co si myslí, kde by mohl být prospěšný lidstvu.

Tak a teď jsem to hodil do toho.

Takže první otázka, drahý příteli: Kdo vlastně jste?

Kdo vlastně jsem?

No, už jste to takhle řekl.

Já jsem po revoluci odcestoval do Spojených států, protože se mi zdálo, že na univerzitě na VŠE se samozřejmě všechno změnilo po revoluci.

Nebyl kdo, nebylo kdo by učil, z čeho učit.

No, tak jsem odcestoval do Spojených států, kde jsem se oženil, vychoval tři děti, vystudoval v Americe dvě vysoké školy, a pak jsem se vrátil zhruba plus mínus 2007.

Chvilku jsem pracoval jako konzultant v OSN ve Vídni, a pak jsem začal přednášet na Palacké univerzitě, kde jsem přednášel zhruba 15 let.

Byl jsem odejít z univerzity před rokem, před dvěma. Ten čas lítá.

Předtím jsem byl odejít ještě z jiných institucí.

Jednak to bylo kvůli covidu, podruhé kvůli Ukrajině.

Pak mě nařčeli, že dezinformuju ohledně ovlivňování počasí a geoinženýrství a tak dál.

Takže vždycky se najde nějaké téma, které vlastně ta vládní garnitura, ti, co jsou v moci, nechcou, abyste o něm mluvili, že jo, nebo možná ano, ale v nějakých daných mezích.

A prostě mě to nebaví a hlavně takový já nejsem.

A navíc, když jsem studoval v těch Spojených státech, tak ti profesoři nás nabádali, abychom šli na tu hranici vědění. Slova jako „konspirace" a „dezinformace" vůbec neexistovaly, že jo. V těch 90. letech to přišlo až po jedenáctém září, v dvacátém prvním století.

Jo, takže to jenom tak v krátkosti.

Já bych, jestli tedy mohu pokračovat, Petr mi dal nějakou půl hodinku na ta témata, která bych tady chtěl prezentovat.

Možná na začátek ještě řeknu, že já jsem zvyklý, když přednáším nebo prezentuji, aby to, co říkám, vycházelo z oficiálních zdrojů, z článků, které si můžete nalézt v New York Times, Reuters nebo u nás v těch masových médiích, ze studií z vysokých škol a institucí různých.

Takže to, co vlastně dneska uslyšíte, budou právě ty zdroje.

Ještě možná na úvod: to téma je celkem rozsáhlé a není vůbec jednoduché.

Já se tím tématem zabývám přes deset let, právě jako na univerzitě. Poprvé při přípravě na přednášky na katedře mezinárodních rozvojových studií jsem najednou zjistil, že vláda Keni ve spolupráci s OSN a pomocí elektromagnetických vln se snaží ovlivnit počasí, aby zvýšily srážky, což mě jako dost překvapilo.

To byl nějaký rok 2009, 2010. To bylo prostě pro mě něco jako neuvěřitelného, nového.

Takže vlastně od té doby se tomu nějak věnuji.

Mhm.

Jane, >> jste fantastickej.

Vy se ani nenadechnete.

Já nemám šanci tam do toho vlízt.

>> No, vy nemáte.

Máte 30 minut.

Pak to bude vaše.

>> Paráda.

Ne, to bude naše.

To bude naše.

Takže já vám děkuju za krásný úvod.

Je vidět, že máme hodně společného.

Tak děržím vám palce a pojďme do toho.

>> Pojďme do toho.

>> Teď chat.

Jo, >> já ještě jsem chtěl říct na ten začátek, že protože to téma je velice rozsáhlé a složité, tak bych doporučoval, aby si to dali. Já mám svůj kanál Světlo nad mraky, kde se tomuto tématu často věnuju.

Jsem na platformě Hero, kde to rozebírám skoro každý druhý den, protože obzvlášť dnes přichází prakticky každý druhý den nějaký článek o geoinženýrství. Tadle ta americká společnost, tady ta izraelská dostala peníze na rozptylování chemických částic do stratosféry.

Jo, dneska se o tom píše dnes a denně. Takže samozřejmě já nemůžu ve 30 minutách tady obsáhnout tu dlouhou historii a ty různá témata.

Takže mě najděte. Mám webovou stránku radovan.org, kde právě najdete kliknutí na tydle různé další platformy, kde to analyzuju.

Pojďme na věc, jestli mohu teda.

>> Jasně.

Já jenom připomenu, že to, co jste teď řekl, Petr napíše pod video, takže to tam bude k dispozici.

Jo, a pojďme na to.

>> Děkuju moc.

Děkuju moc.

To pomůže, protože obzvlášť dnes, kdy jsem byl odejít ze všech možných zaměstnání, se snažím být na vlastních nohou, takže to určitě přivítám.

No, na začátek jsem rozdělil tu problematiku na čtyři takové vhledy, nebo čtyři kategorie.

Lidé si je často míchají dohromady a myslím si, že to přináší více zmatku než srozumitelnosti, než přehledu.

První téma, o kterém budu mluvit, je ovlivňování počasí.

Druhé téma geoinženýrství.

Třetí téma chemtrails a potom v krátkosti pár věcí ohledně letadel.

Takže když se podíváme, co je ovlivňování počasí, tak jde o jakýsi proces, v rámci kterého se rozptilují různé chemické částice do mraků.

A často je to jodid stříbrný, ale dnes se často hovoří o tom, že se třeba používají nanotechnologie jako grafen, nebo bakterie, a různé částice, o kterých si říkáte, nejsou úplně pro zdraví nejlepší.

S cílem zvýšit srážky sněhové, dešťové, ale i také třeba potlačit krupobití, hurikány, nebo i blesky.

O tom dneska spoustu amerických společností tvrdí, že mohou potlačit blesky či hurikány a bouře.

Nepoužívá se chemie jenom na ovlivňování počasí, ale i také třeba elektrické výboje, kdy se mraky ionizují a pomocí dronů. Co se týče té chemie, tak většinou se do mraků nebo ty mraky osívají pomocí letadel, ale také se tam vystřelují do mraků rakety nebo pomocí různých generátorů a podzemních.

Ehm, ten trh s ovlivňováním počasí pro diváky, možná to překvapí, je nějakých až 3 miliardy dolarů. Jo, ta hodnota trhu podle různých těch marketingových společností.

E hodnota se má asi zdvojnásobit podle nich. Jo, protože ovlivňování počasí v dnešní době je čím dál atraktivnější, protože mnoho zemí má nedostatek vody, srážek a tak dál.

A podle Světové meteorologické organizace ehm počasí ovlivňuje více než 50 zemí světa.

E, řeknete si: dobře, třetina, to asi není mnoho, nebo není to tak hrozné.

Musíme si uvědomit, že počasí ovlivňují největší země na světě, jako je Čína, Spojené státy, Austrálie, Kanada.

E, vemte si, že třeba Čína v roce 2020 mluvila o tom, že má projekt s názvem Sky River – nebeská řeka – kde ovlivňuje počasí na více než 5 milionů kmč. Jo.

Vemte si země, že myslím Indie má nějaký 3 miliony km čtverečních, takže to je opravdu rozsáhlé území.

Ví se o tom, že třeba v Tibetu Čína prakticky transformovala na továrnu na počasí.

Ehm, ale ovlivňuje se počasí i v Evropě.

Ovlivňuje počasí například Francouzi, Španělé, Němci, Rakušané či Švýcaři.

Zde se především zaměřují na potlačování krupobití.

Nicméně i samozřejmě toto může vyvolat dopady vzdálené třeba 200, 300 km.

A todle vlastně už upozorňoval Irving Langmuir, jo, což byl americký vědec, který ve spolupráci s americkou armádou a s dalšími vědci a s americkou firmou General Electric ehm vlastně dal tomu ovlivňování počasí jakýsi vědecký základ a píše se rok, prosím vás, rok 1947 – projekt Cirrus.

A už ten Irving Langmuir vlastně říkal, že pokud my ovlivňujeme počasí v nějakém regionu, tak si musíme uvědomit, že vytváříme jakési dopady 200, 300 km vzdálené v nějakém dalším.

A to je třeba v souvislosti s počasím u nás, kdy my u nás počasí neovlivňujeme.

My jsme ovlivňování – jo – byly projekty e za studené války.

U nás vlastně mám třeba video, kdy se ehm poprvé letadly pomocí chloridu sodného a jodidu stříbrného ehm snažili ehm zvýšit déšť kvůli zemědělcům.

Na to se taky psalo nějaké roky 48, 49.

Pak samozřejmě se to dost používalo během těch 50. let, když to ty budovatelské doby, že jo.

A teď nedávno před měsícem jsem měl rozhovor s jedním českým ehm kapitánem, už tedy vysloužilým. Má teď nějakých skoro 80 let, ale měli jsme rozhovor, kdy říkal, že když on byl kapitánem – tak v roce, někdy to bylo v roce 69, 70, 71 – tak říkal, že když vlastně ten jodid stříbrný nebyl úplně jednoduchý vytvořit, že jo, byl toho nedostatek, tak používali třeba soli bária, že jo, ehm na zvýšení srážek.

A my víme, že barium je velmi škodlivé pro člověka, pro životní prostředí.

A takže ještě se vrátím právě k těm dopadům, kdy mě zaráží, že my tady třeba řešíme v České republice sucha – jo – obrovské, někdy povodně, někdy přijde nějaký ehm opravdu silný vichřní tornádo.

A ehm naši metodologové, třeba naše vláda vůbec neřeší právě ehm to, že se až na milionů hektarech ovlivňuje počasí v Německu a Rakousku a ve Švýcarsku, že jo.

Když víme, že máme většinou západní západní proudění, tak určitě, určitě toto ovlivňování počasí má nějaký dopad na počasí u nás.

Vůbec se to jako nikdo – nikdo se tomu nechce věnovat.

Přitom já mám studie, které prokázaly právě ehm byly to randomizované studie univerzit v Americe a pak ehm ve Švýcarsku v Curichu, kdy ukázali právě, že to osévání mraků – když osévali – tak měli opravdu negativní dopad na srážky v nějakých 250–300 km. Jo.

Takže věda nám opravdu říká, že tomu tak je, že ty dopady ehm mohou být velmi, velmi závažné.

A ehm teď bych asi přešel trošičku k jednomu takovému, že vlastně od začátku v rámci toho projektu Cirrus, jak jsem zmínil, ehm se o ovlivňování počasí zajímala armáda, že jo.

Jako to je, velice vlastně každá technologie – jak víme – má dvojí užití, že jo.

Někdo si řekne: hele, osévání mraku, nebo že jo, ionizace, ionizace mraků, nebo někdy se třeba ehm, že jo, mluví se o tom, že se třeba teďka už používají lasery. Jo, ehm americký vědec o tom mluvil ehm veřejně v masových médiích, jo.

Ehm, takže ehm, když se osévají proto, abychom ehm vinařům u nás nebo v Německu nebo ve Francii potlačili krupobití, tak si řeknete, že jo, to je asi super.

Ehm, jenomže samozřejmě víme, že ta technologie může mít i opačný, opačný dopad, kdy my můžeme právě vytvářet ty sucha, ehm, můžeme vytvářet povodně a můžeme vytvářet hurikány.

Ehm, už, už vlastně v roce 1962 prezident Lyndon Johnson – americký – ehm řekl, že ehm ti, kdo ovládají počasí, mohou mohou řídit nebo poroučet světu. Asi věděl, o čem mluví.

A je pravda, že právě v těch 60., 70. letech – já mám materiál amerického letectva, který popisuje v rámci různých operací, jako například Nile Blue – ehm kdy byli schopni osévání mraku způsobit sucha na Kubě. Jo, mluvilo se vlastně o obrovských suchách cukrové třtiny a dokonce ehm pomocí osévání mraku byli schopny přesměrovat, přesměrovat hurikány, aby ehm opravdu spustošili ten ostrov, že jo.

Jo, to už vlastně se ehm podařilo i ve 40. letech vědcům jako Irving Langmuir a právě General Electric a americké armádě, kdy ehm osévali nějakou bouři a ta ehm najednou změnila směr a zničila městečko Savannah ve státě Georgia ve Spojených státech. Jo.

Takže těch příkladů, kdy právě se to počasí může použít jako válečná zbraň, je spoustu.

Ehm, dokonce my máme různé diplomatické spory. Poslední dobou, kdy ehm, že jo, Indie si stěžuje, že Čína jim krade mraky, ehm a že ehm Irán si stěžuje na Izrael a na Saúdskou Arábii, že jim krade mraky a že jsou tam obrovská sucha.

Teď se vlastně velmi zajímavě od té války v Iránu hovoří o tom a je pravda, že za posledního půl roku e v Iránu napadlo víc srážek než za posledních, já nevím, x let, jo, takže často se o tom mluví, ehm, že se zničily nějaké radary, které by mohly nějakým způsobem ovlivňovat počasí vydávaně.

Může to být pravda.

Úplně nevím, úplně důkazy pro to nemám.

Je dobré si ale také uvědomit, že Irán velmi intenzivně ovlivňuje počasí posledních x let, takže ehm i to může být jako ehm důvod nebo příčina, proč vlastně posledního půl roku e v Iránu dost prší.

Ehm, to je také vlastně jedna z takových a jak bych řekl, acylových, achilleových pata, jo, toho tohoto tématu, protože vlastně na to se i často v rámci třeba když řekneme, že počasí je válečná zbraň, tak my vlastně nemůžeme nikdy prakticky dokázat kauzalitu, jo?

Vždycky je tam nějaká korelace, která je třeba slabší nebo silnější. Že řeknem: hele, jo, samozřejmě, ehm, když osévali mraky někde prostě u Saúdské Arábie, tak způsobili sucha v Iránu, nebo pokud nějaká technologie ionosférická přesměrovala, jo – nikdy ji úplně nevíte. Protože samozřejmě ta atmosféra je tak složitá a a vlastně nikdy nikdo vám nebude – žádná univerzita nebo žádná vláda – i když třeba přizná, že se osévají mraky nebo používali nějakou elektromagnetickou technologii, tak samozřejmě ehm není žádná studie kontrolovaná, randomizovaná, že by řekli prostě: jo, osévání mraku tady způsobili povodně tam.

No, prostě vždycky budeme nějak na hraně toho té spekulace a bohužel asi nikdy nebudeme schopni na 100 % uvést tu příčinu.

Pojďme se teď přesunout na geoinženýrství a je jeden velký rozdíl mezi geoinženýrstvím a ovlivňováním počasí. Když se na to díváme jako terminus technicus, když o tom mluví odborníci, tak ovlivňování počasí, to osévání mraku, se děje někde během mezi pěti až osmi kilometry. Kdežto geoinženýrství, jak se o tom mluví, je vlastně rozptylování různých částic.

Mluví se třeba o oxidech hliníku, oxidech síry a diamantovém prachu a tak dál. To jsou různé nápady. Říká se, že se to provádí nebo bude provádět někde v nižší stratosféře. Takže se bavíme o nějakých třeba více než deseti kilometrech, jedenácti, dvanácti a více. Takže to je jeden velký rozdíl mezi geoinženýrstvím a ovlivňováním počasí, a často se to vlastně míchá dohromady.

Samozřejmě pohled na geoinženýrství je takový, že je to něco, co mění celou planetu, něco, co může změnit klima. A to je vlastně ta hlavní strategie, zastínění slunce, která se jmenuje řízení solární radiace, solar radiation management. Takže pokud probíhá, velmi pravděpodobně změní klima na celé planetě. To je vlastně ten záměr – snížit globální teploty, protože vědci, odborníci věří, že máme tady nějaké globální oteplování způsobené oxidem uhličitým. A vlastně nejsme schopni snížit ty plochy, tak se čím dál více mluví o tom, že nám asi nic jiného nezbyde, než přejít k tomu geoinženýrství.

Ale když se ještě vrátím k tomu počasí – pro nás je jedna taková: když se bavím o tom, jestli ovlivňování počasí v padesáti a více zemích může ovlivnit klima, tak vlastně Jim Fleming, což je americký profesor, který napsal knihu o těchto tématech, kterou jsme byli schopni přeložit do češtiny. Jmenuje se Hazard se nebesy. Profesor Fleming stále přednáší na Colby College. Velmi doporučuji, aby pokud máte zájem, je to takový základ, ale on, Jim Fleming, právě říká, že jsme na hraně. Pokud Čína ovlivňuje počasí na pět milionů km čtverečních, Spojené státy třeba na polovině, Austrálie, Kanada – my máme arabský poloostrov, zemi západoměstí, Thajsko, Indonésii. A takže prakticky kam se podíváte, tak se tu ovlivňuje počasí. Ta rozloha je obrovská.

Ale navíc se nebaví se jenom o osévání mraku, ale i využití třeba různých ionosférických technologií, jako je třeba společnost Climate Global Control Trading, která má sídlo ve Spojených Arabských emirátech. Na jejich webových stránkách si přečtete, že uvádí, že ovlivňují, že jsou schopni přesměrovat atmosférické řeky. Oni to přímo uvádí na té stránce – že mají ionosférické technologie, které jsou schopni přesměrovat řeky až na území více než tři miliony km čtverečních. A to je území Indie, to je jenom jedna společnost, která todle uvádí. Ona třeba na svých stránkách má video, kde je tam nějaký bouře, Tajfun, a oni uvádí, že vlastně tady přesměrovali ty atmosférické řeky. Což asi víte – v atmosféře máme ty fronty, tu vlhkost, takže jak máme řeky na Zemi, tak jsou řeky v atmosféře, které právě nesou tu biotickou pumpu – to se tomu jmenuje.

Jasně, oni tomu říkají atmosférické řeky. A takže pak, jestli ten Fleming náhodou nemá pravdu, že vlastně ovlivňování počasí v takovém rozsahu nemůže ovlivnit klima.

Ale zpátky k tomu geoinženýrství, je tady kolem toho spousta takových podle mě nepravd. O geoinženýrství se mluví jako o nějaké novinence, prosím vás, už někdy v šedesátých letech rusko-americký vědec Budiko a další, jako Vexler, a později Teller – to byl vlastně otec vodíkové bomby – už vlastně v té době hovořili o tom, že by bylo dobré rozptýlit miliony tun různých chemikálií do stratosféry s cílem zastínit slunce. Dokonce dělali – ten Budiko udělal různé propočty. To byl nějaký rok šedesátý tři – že když vypustí x milionů tun, tak budeme schopni snížit teploty o dva stupně a tak dál. Takže to je, prosím vás, něco, o čem se mluví už přes padesát let, možná i víc.

A v roce asi 2015 jsou takové tři data, tři studie, kdy nastal takový zlom. Jeden zlom byl po jedenáctém září – studie medicínské univerzity. A dále výbuch sopky na Islandu, kdy vědci zjistili, že letadla opravdu vytváří nebo způsobují geoinženýrství, že způsobují oteplení planety. A v roce 2015 tomu dal korunu Chuck Long, Charles Long, což je odborník z NOAA, z Národního úřadu pro oceán a atmosféru, který během deseti let studoval vlastně množství aerosolů v atmosféře a zjistil, že atmosféra se změnila. A podle něho tu prezentaci tak nazval. Nazval ji: Jestli už nezastínujem slunko. Takže už podle něho v roce 2000 – ta studie, kterou on prezentoval ve 2015, ale ta studie už byla vlastně někdy od roku 97 do nějakého roku 2010. Takže během patnácti let zjistil, že atmosféra se změnila natolik, že máme jakési zastřené slunce a důvod viděl právě v čarách z letadel, nebo prostě v chemii, která jde z letadel.

Takže to bylo takové obrovské téma. Začal o tom mluvit média. Nazvali to takzvané accidental geoengineering – náhodné geoinženýrství – že letadlo vlastně mění klima kvůli těm chemickým stopám.

A pak další asi důležitý milník je John Brennan, rok 2016, bývalý šéf CIA. O tom se často mluví – kdy on sdělil v nějakém projevu, že vlastně jsou geoingeniérské technologie, které mohou rozptilovat chemikálie v nižší stratosféře s cílem zastínit slunce.

Já jsem samozřejmě této tématice věnuju se také už dlouho. Geoinženýrství a zjistil jsem, že přesto, že spoustu našich odborníků nebo světových odborníků nám posledních x let říká, že vlastně na to nemáme letadla, že na to nemáme technologie, tak to není pravda. Je spousta studií, které jdou zpátky do nějakého roku 2010, 2015, které uvádí, že máme letadla, vojenská letadla, která po nějakých úpravách jsou schopny vyvést do těch dvanácti, třináctí kilometrů až sto tun chemikálií. Dokonce máme patent z roku 2021 Boeingu, kde oni dokonce uvádí v rámci toho patentu, jak by to fungovalo – že buď by se ty chemikálie přidávaly do toho paliva, nebo by byly vlastní nádrže, které potom by pomocí různých rozvodů šly separátně do těch trysek. Takže to je patent Boeingu z roku 2021.

A v současné době vidím, že vlastně to geoinženýrství se začíná normalizovat, protože je spousta komerčních firem. Samozřejmě ti v tom vidí obrovské zisky, protože ten naratív globálního oteplování neustupuje. Naopak vidíme ty extrémy počasí. I my tady vlastně teď máme sucha, ty horka.

Samozřejmě já se nebavím, co je toho příčinou, jo, protože je možné, že to příčinou je právě ta klimatická intervence, to geoingeniýrství nebo ovlivňování počasí, jo, nebo dostanu se ke kategorii chemtrails, že to nemusí být vůbec o oxidu uhličitém, ale prostě všichni vnímáme, že posledních pět let třeba se opravdu změnilo počasí, jo, něco se děje, jo, i dneska já si myslím, že dneska třeba byl úplný geoingeniýrský den, kdy prostě sluníčko bylo zastřené, jakýsi silný vítr, který se dá vypnout a zapnout.

Zapnou ho někdy v devět hodin ráno, vypnou ho někdy v šest, sedm hodin večer, jo, prostě je to naprosto nepřirozený vítr, nepřirozené počasí. Takže lidé vnímají, že se něco děje. Samozřejmě vnímají i, že se mění třeba jejich zdravotní stav nebo psychický stav, protože pokud v té atmosféře jsou chemikálie, tak působí na naše zdraví, naší únavu. Bolí nás kosti, bolí nás svaly, jsme neustále unavení. A možná my víme, že to má i dopad na přírodu.

My přesně nevíme, co má dopad na přírodu, ale my víme, že má.

Jo.

A my jsme založili minulý rok Spolek Čistá obloha, voda, půda a letos jsme dělali několik rozborů například kůry stromů v České republice.

Jo.

A prosím vás, ta certifikovaná laboratoř zjistila, že ta kůra obsahuje několik — my jsme to testovali na pěti kovech, že jo, protože to samozřejmě něco stojí, ne?

Takže my nevíme, jestli jsou tam další kovy jako lithium třeba nebo ne. My jsme testovali hliník, baryum, stroncium, molybden a myslím železo.

Jo, takže tady těch pět kovů.

A prosím vás, zjistili jsme to, že asi u tří nebo čtyř z těch pěti kovů byly překročeny několikanásobně hranice.

Jo.

Baryum a stroncium tam bylo myslím ve stovkách miligramů na kilo sušiny. U stroncia to bylo myslím tisíce.

Jo, já přesně nemám to před sebou.

Jo, můžu vám to zaslat.

No nicméně to překračovalo ty běžné hodnoty, které uvádí různé studie v zahraničí o několik set procent.

Jo.

A to je velmi závažná, velmi alarmující věc, protože my víme, že kůra je jakýsi bioindikátor životního prostředí, že jo, protože kůra je první, která do sebe dostává ty škodliny a akumuluje.

Takže pokud máme, já nevím, nějakých pět tisíc miligramů na kilogram sušiny stroncia v té kůře, tak to jako není dobře, když běžné hodnoty jsou třeba, já nevím, tisíc.

Jo.

A takže i na té přírodě se to mění. A takže jako kdyby ty komerční firmy vidí tady obrovský zisk v tom, že se neustupuje to globální oteplování.

Takže my máme teďka společnosti jako Make Sunsets, americká, nebo izraelská Stardust Solutions, které získaly miliony dolarů na to, aby rozpilovali — my přesně ani nevíme, co, že jo.

Stardust Solution neodhalil, co to bude za sloučeninu a říkají, že to bude šetrná, ale neřeknou jaká. Takže bojím se, co to bude.

A už probíhají samozřejmě nějakou dobu různé projekty. Zkoumají se třeba v Evropské unii nějaký projekt Genie a zkoumají to různé vlády ve Velké Británii a tak dále, jo.

Takže opravdu vychází skoro každý druhý den různé články o tomto tématu, jak se prostě nedá nic dělat, ale musíme rozptylovat chemikálie do stratosféry, napodobit výbuchy sopek, jo, jako mám Pinatubo, že jo, v tom roce 1912, která vlastně snížila teploty o jeden stupeň. Takže o to se teďka vlastně snažují vědci a snaží se právě toto téma znormalizovat.

Další téma: chemtrails. Prosím vás, chemtrails já chápu jako tajný program, že jo, který probíhá. A pokud je tajný, tak my nevíme stoproc, jestli probíhá, že jo.

Nikdo nemá žádné důkazy o tom, že probíhá nějaký tajný program, který by rozptyloval miliony tun nějakých sloučenin do atmosféry. A my se akorát můžeme podívat do minulosti, jestli něco takového existovalo a jestli je to vlastně možné, že jo.

A pak samozřejmě můžeme to vnímat, vidíme ty změny na té obloze v přírodě a můžeme spekulovat, jo, je to geoingeniýrství, je to ovlivňování počasí, nebo je to nějaký tajný program.

No a k tomu pár věcí.

Ano, v minulosti probíhaly chemtrails, jo. Americká armáda ve válce ve Vietnamu koncem šedesátých, začátkem sedmdesátých let v rámci operace Popaj rozprostřela obrovské množství chemikálií do atmosféry s cílem prodloužit monzunové deště, že jo.

Pak se to profláklo, mluvil se o tom v Senátu. A já mám materiál amerického letectva, kde vidím ty letadla, jo, oni tam mají obrázky, jak ty letadla mají speciální trysky, speciální nádrže, které vypouštěly tuhle chemii.

A byl to regulérní chemtrail, že jo, protože to byl tajný program, nebyl nijak schválený vládou a x let probíhal.

Jo.

Další věc je, že v padesátých, šedesátých a začátkem sedmdesátých letech probíhalo mezi Velkou Británií a Spojenými státy až tisíc experimentů rozpěrování různých sloučenin do atmosféry.

Byly o tom napsány dvě knížky od doktora Colea a Ulfa Schmida. Schmid popisoval Velkou Británii, doktor Cole Spojené státy.

Vyšel o tom článek Business Insider, kdy během dvou dekád vypouštěly bakterie, různé chemikálie na nic netušící obyvatelstvo, jo, v New Yorku, v San Francisku, v St. Louis, ve Velké Británii, v různých městech.

A pokud něco takového probíhalo během dvaceti let a lidé o tom nevěděli, tak samozřejmě si myslím, že je naprosto fér a logické se zeptat, může něco takového probíhat i dnes? Když víme, že podle studie univerzity v Oxfordu až dvě třetiny vojenských a vládních letadel nejsou, prosím vás, identifikovatelné na Flight Radaru a ani na ADBS Exchange platformě, jo.

To znamená, oni jsou schopny vypnout ty transpondéry a až dvě třetiny letadel, jo.

Takže to si myslím je také závažný fakt.

Takže když se mě někdo zeptá, jestli chemtrails probíhají, a řeknu: „Hele, já nevím." Jo, to, co se děje na obloze, je velmi zvláštní.

Samozřejmě může se to nějakým způsobem vysvětlit ovlivňováním počasí, může se to vysvětlit tím geoingeniýrstvím, jestli teda něco takového začalo.

Tajný program — další příklad: něco takového může být americké letectvo, ale nejsou to jen Američané. Rusko — jejich vojenská letadla vypouští takzvaný — oni tomu říkají v angličtině chaff.

Jo, je to takový prášek hliníkový, který jsou to prostě tisíce tun, kde ty letadla vypouští tyhle částice proto, aby nebyly rozpoznatelné na radaru, jo.

A o tom můžete normálně si přečíst v mainstreamu, jo.

Takže to je také regulérní chemtrail, že jo, protože nikdo to jako neschválel, že jo.

Takže to je asi k tématu chemtrails.

Samozřejmě ke všem těm tématům bych mohl ještě samozřejmě mluvit hodiny. Je to skoro na celý semestr. Škoda, že nemůžu nic takového vyučovat na univerzitě.

No a teďka vlastně jsem chtěl ještě k těm letadlům říct pár slov. Vlastně to navazuje, že jo.

Samozřejmě, úplně ty témata se nedají jako striktně rozdělit, že jo. Je tam přesah samozřejmě, že jo.

Jestli se ovlivňují počasí letadlem, jenom tak letadla, že jo. Ale pokud by probíhaly chemtrails, no, tak by probíhaly pomocí letadel velmi pravděpodobně a nebo možná pomocí dronů, že jo.

Ale je potřeba si uvědomit a já jako říkám, hele, proč musíme, eh, proč nejsme schopni udržet třeba pět, šest třeba myšlenek v té hlavě, jo, že vlastně, že to nemusí být jedna věc a tam ta druhá už ne, jo, jako ono přece může vlastně několik těch programů probíhat paralelně, že jo.

A teď se dostávám k tomu, že vlastně je jednoduše zjistitelné, že i vlastně komerční letadla – teď se nebavím o vojenských, prosím vás, tady to je ještě jako jiná kapitola a horší kapitola. Ale co se týče vlastně komerčních letadel – tak my máme ročně, eh, jednoduše si to zjistěte, až 3,5 miliardy tun z plodin, jo, z letadel.

Asi třetina je to oxid uhličitý, ale 2/3, ten zbytek, jsou oxidy síry, oxidy dusíku a asi 2 % jsou v saze, jo. E, carbon black, jo. A jako 2 %, to není málo, jo. To je nějakých třeba 5–6 milionů tun ročně.

A cousi my víme ze studie ETH v Curichu, co je vysoká škola technická v Curichu. Velmi zajímavá studie o tom, jako co zjistili za letadly, co je vlastně v těch kontrejlech – že je to chemie v kontrejlech – zjistili, že právě, eh, to obsahují různé kovy jako bárium, stroncium, hliník a tak dále, jo.

Takže to je studie vysoké školy v Curichu. Můžu k tomu zase dát odkaz. Můžete si tu studii přečíst.