Současnost slovanského hnutí s JUDr. Zdeňkem Opatřilem a Ing. Vítězslavem Pilmaierem

Takže jste dělali aktivity postupně na různých, v jiných svazech, v jiných, bych řekl, organizačních strukturách, ať to byly ty folklorní písně, Bart kluby.

>> Dělali jsme různé aktivity, dělali jsme hlavně různé akce, jo.

Třeba velice oblíbeny byly všeslovanské bály.

Ano, >> kde byli vlastně příslušníci slovanských národnostních menšin, kteří žijí na území České republiky, a oni tam měli možnost nejenom, že se setkali, ale že se seznámili i s českou kulturou. A my jsme jim někdy u toho udělali i třeba zabíjačkový hody a tak dál. Takže my jsme je vtahovali tedy do té naší reality, protože některé ty menšiny tady žijí uzavřené a žijí prostě si svým způsobem života, ale jako nevplouvají do té, neinfiltrují do té společnosti.

Takže v tomhle směru jsme jim pomohli určitým způsobem.

My jsme se, třeba vyváželi jsme soubory naše do zahraničí, vyjeli jsme s nima, třeba i s Ukrajincema.

To já vám můžu připomenout takovou nádhernou akci, kdy jsme přijeli do Polska. Vzali jsme několik souborů, ale byl tenhle ukrajinský soubor Berhyňa.

Oni v Polsku zazpívali píseň, lidovou píseň Hej Sokole, která je současně lidovou písní polskou.

To jste neviděli prostě to nadšení mezi publikem. Všichni zpívali s nima, tleskali, a to prostě tady se projevovala slovanská vzájemnost.

Já bych mohl uvádět takových příkladů víc, ale nebudu.

Já už chci přejít k tomu všeslovanskému výboru, protože se připravoval všeslovanský sjezd na rok 2010 v Kyjevě. A bohužel se rozhodlo, že sídlo mezinárodního slovanského výboru, který jsme měli v Praze, se přesune do Kyjeva.

Proč? Nevím.

A já jsem byl tehdy tajemníkem mezinárodního slovanského výboru. Já jsem vystupoval proti.

Podpořili mě někteří lidi, ale někteří lidi tedy ne.

A já jsem tehdy říkal: prosím vás, uvědomme si v 10. roce, že Banderovci pochodují na Kyjev. Dojdou do Kyjeva, co tam ten výbor bude dělat?

A ukrajinský předseda, který měl svoje ambice, nebudu o tom hovořit, tak počítal s tím, že bude předsedou mezinárodního slovanského výboru, což tedy byl nakonec.

A já proti němu nic nemám. On jinak je velice schopný a dobrý člověk, ale tohleto s ním nemůžu souhlasit.

No a on prostě počítal, že když bude předsedou mezinárodního výboru a bude ten výbor mít sídlo v Kyjevě, tak on se dostane do parlamentu.

No, tyhle osobní ambice musí vždycky stranou.

A já jsem říkal: „Proboha, Banderovci pochodují na Kyjev, to přece nemůžeme dopustit."

A on říká: „Ne, to mi nedopustím a nedopustíme, aby došli do Kyjeva."

No a kde je máme dneska, že jo.

Takže bohužel k tomuhle došlo, ale na tom sjezdu, protože řada delegátů cítila, že je to špatně a byli přehlasovaní, já jsem odmítl na ten sjezd jít, protože jsem říkal, že je to pohřeb, že na něj nepůjdu.

No a mě volali delegáti. Volali mě do Prahy. „Přijeď okamžitě do Kyjeva. Musíme něco udělat, protože tohle je hrob."

Takže já jsem přijel do Kyjeva, tam jsme ustavili organizační výbor. A v březnu 2011 jsme v Praze ustavili všeslovanský výbor.

Tahle tedy vznikla zase z donucené situace, nebo z vynucené situace, vznikl všeslovanský výbor.

Má tento výbor spoustu organizací v podstatě s výjimkou Slovinska ve všech slovanských zemích.

Takže to není malá organizace.

No a můžu vám říct, že v roce 2016 jsme uspořádali mezinárodní konferenci velice úspěšnou o slovanské písemnictví, protože tam to mělo své místo, protože tam bylo výročí svatého Klimenta Ochrickského, který byl žákem svatých Cyrila a Metoděje.

No a to byla nádherná konference pod záštitou prezidenta republiky Makedonie, tehdy. Tehdy ještě to nebyla Severní Makedonie.

Velká účast, nádherné přednášky, které jsou v tomhle sborníku obsaženy.

Potom se blížil rok 2018, tak jsme bohužel ne českomoravský slovanský svaz, protože tam došlo ke krizi. Já nebudu o ní tady hovořit.

A ten nebyl schopen uspořádat slovanskou Prahu, takže to musel vzít na sebe všeslovanský výbor.

Vznikl další sborník dokumentů z téhle slovanské Prahy 2018.

Ten slovanský výbor dál pokračuje ve své práci.

Teď měl konferenci slovanskou v únoru. Teď bude na Slovensku v Alekšincích na slovanském dvoře, bude kruh slovanské vzájemnosti, kde bude řada odborníků, slavistů, lingvistů, historiků, prostě lidi našeho slovanského hnutí.

Takže předpokládám, že tam z toho vznikne další sborník.

No a všeslovanský výbor vyvezl ještě v roce 2019, to byla poslední předcovidová akce, vyvezl naši dechovku Felixe Slováčka a mladé folkloristy, bratry Hradečtiny, do Aniny.

Proč to je v Leningradské oblasti? Proč o tom mluvím?

Na všeslovanské Praze se zúčastnil soubor Anino, folklorní soubor. Ten vystupoval a když oni viděli, jak organizujeme slovanskou Prahu a pak jsme s nima mluvili, co děláme za jiné věci, tak si z toho vzali příklad. Řekli: „My musíme jít ve vašich stopách."

A oni zorganizovali a od té doby to dělají pravidelně každoročně: tady ten mezinárodní festival Aninsko Razdolie, čili Aninské údolí, v překladu.

No a tyhle dokumenty byly vydané.

Oni by strašně rádi, abysme tam znovu přijeli, aby mohli přijet k nám.

No, Evropská unie nám prostě v tomhle brání. Bohužel, bohužel.

Doufáme, že rozum zvítězí a že se všechno dostane na ta místa, kde má být.

No, takže všeslovanský výbor, to jsem tedy tak nějak stručně letem světem řekl.

Já si myslím, že on bude pokračovat.

Jsou určité záměry, které teďka diskutujeme. Nevím, nebudu o tom hovořit.

To už je věc potom odborná a co z toho vznikne, to je další věc.

No, ale kromě toho já jsem velice rád, že vznikají i jiné organizace. Postupně se k nám hlásí tyto organizace.

A teď vzniká bratrstvo svaté Dobroslavy.

Já tedy předpokládám, že bude členem všeslovanského výboru.

No a svatá Dobroslava, to jsem v podstatě spisku já, když to tak řeknu, když se přiznám. Tak jsem jí nějak našel, ne že by byla úplně neznámá.

Zmínky jsou i u Palackýho a u dalších.

To je úplně jiné téma. Pokud by TV Bureš měla zájem, tak můžeme na toto udělat zvlášť rozhovor, a nejenom se mnou. Bylo by to beseda, myslím velice zajímavá.

Je to zapomenutá princezna. Její osobnost se tady oživuje v Čechách i na Moravě, a já jsem tomu velice rád.

Takže já věřím, že slovanské hnutí neumírá tak, jak by si to mnozí přáli, a mají proto politické, ale i ekonomické páky.

Ale tohle už v minulosti bylo, ale vždycky zvítězil zdravý rozum. A já věřím, že slovanství bude.

A spoléhám se, Vítěslave, na tebe, protože ty odpovídáš dneska, sláva Bohu, že zodpovídáš za českomoravský slovanský svaz.

Tomu jsem strašně rád a já věřím, že i významnou úlohu sehraješ i ve všeslovanském hnutí, nebo mezinárodním slovanském hnutí.

Takže já děkuju všem divákům televize Bureš za pozornost.

Věřím, že při nějakém jiném tématu se ještě setkáme.

Já si myslím, že Slovanské hnutí bude žít dál a že i vlastenecký duch tady u nás v Čechách zvítězí.

>> Jo, Zdenku, mockrát ti děkuju. Bylo to rozsáhlé, obsažné. Je vidět, že v tom máš položený celý srdce.

>> To je pravda. Celý srdce v tom máš položený.

A v podstatě, když se dívám, jak ty se snažíš ještě dál to celý nějakým způsobem usměrnit, napravit, dohodnout ty tvoje kontakty se zahraničím, s tím slovanským zahraničím, abych zdůraznil, které prostě udržuješ, rozvíjíš a podporuješ ty vztahy, jo, tak je to úžasný.

Eh, vážení diváci, Zdeněk už má taky nějaký rok, jo. >> Bohužel.

>> A je to legrační. Když říkal, musíme slovanské hnutí omladit. Takže on 82letý předává 73letému.

>> Ještě zítra.

>> Zítra Vítěslav. Zítra mě bude 82 teprve.

Jo a je fajn, že vedle mě je jako předseda Českomoravského Slovanského svazu Jarda Doubrava, kterého všichni znáte, jako že to je taky velký srdcař a velký přítel velkého slovanského národa a slovanských národů.

A víte, není náhoda, že tady Zdeněk ukazoval právě i tu Dobroslavu, protože s tím souvisí duchovní život slovanských národů. My si to ani neuvědomujeme, ale ty naše kořeny jsou právě v tom duchovním životě.

A proto my se musíme naučit bránit sami sebe. Je bohužel, že mezi nás vráží různé klíny – ideologické, politické, jsou tam štvavosti, jo, někdy jsou tam i náboženské problémy, co si řekněme na rovinu – ale základ, si řekněme, že by měl být právě v tom, že my máme nějaké svoje zvyklosti, tradici, které nechceme zapomenout, které chceme rozvíjet a chceme je ve spolupráci s těmi z jiných států podporovat.

A teďko ještě bych k tomu řekl jednu věc. My bychom se měli točit kolem slovanského kalendáře. To je taková naše, to je náš základ.

Zopakuju jednu věc. Neznám etnickou skupinu nebo národnostní skupinu, která má starší kalendář, než mají Slované. Neznám. My máme nejstarší kalendář, který je respektován jako civilizace. A to je jedna z věcí. To znamená, že bychom se měli... Druhá věc je, že bychom se měli skutečně spolčit jako Slované i kvůli tomu, že ta genocída Slovanů běží tisíciletí a my bychom se měli naučit bránit a ne dovolit nějaké Evropské unii, aby postavila dva bratrské národy proti sobě, aby se vybíjeli a aby jiní se tomu posmívali a napomáhali. To by nemělo být.

Bohužel se dotknu politiky, i když jako Slované máme se řídit kulturními věcmi, ale to souvisí s naším přežitím. My neměli bychom podporovat tyhle bratrovražedné války a ty, kteří se nechají unést kvůli mamonu a bohatství tímto směrem.

Takže to bych k tomu chtěl říct. Denko, mockrát ti děkuju za tvůj výklad. Já si myslím, že někdy bys nám mohl ještě některé věci a bysme tě rádi možná ještě zadolovali v tobě.

>> Určitě.

>> Protože to je studnice. To je to, že ty seš ten, který to prožil.

>> Jo.

>> A tví následovníci – Jarda Doubrava, já a další, co jsme v tom výboru poschovávaný v tom Českomoravském předsednictvu – tak si myslím, že bychom měli navázat a samozřejmě my tě budeme hodně vytěžovat z hlediska vypumpování tvojích zkušeností a znalostí a abysme trošku ten slovanský život tady rozhýbali.

Našim divákům a posluchačům, Zdenku, bych chtěl říci jednu věc. Některí se hlásíte, jo. Přiznám se, že nemáme ještě domakadý, kdybych to takhle řekl, některé organizační části v tom novém složení výboru, ale jsem rád, že se o to zajímáte, že se hlásíte, že chcete se stát i členy případně. Ale nicméně platí má prosba k vám.

Ve vašem okolí, kdokoliv má zájem o slovanské věci jako takové, nemusí být bezpodmínečně členem svazu. Jo, ale je důležité, že když budeme připravovat nějaké činnosti nebo vaše skupiny budou připravovat činnosti...

Teďka 12. září bude setkání Slovanů v Brusperku, kde vás teda všichni zveme. Bude to pod heslem Lišči stezka.

A dále Zdeněk tady vzpomínal. Já si to hned nalistuju. >> 25. 26.

>> Ano.

>> A je to Alekšince na Slovensku, kde bude právě ten sled Slovanů z různých států a odborníků a slovanistů jako takových.

Takže jsou tady první akce, budou další a dejme si ten závazek, že nenechme se těma germanismama, amerikanismama a jinyma ismama jako vykolejit z našeho slovanismu.

Děkuju za pozornost.