Pavel vyhrožuje Babišovi, Pirátka má “koule” a masakr Radka Bartoníčka

[hudba] [hudba] Je tady účet.

Karolíno, jsem zmatenej.

[smích] Prezident Petr Pavel rozjel ohromný letní turné a já teď nevím, co vlastně premiérovi Andreji Babišovi nabízí, jestli ho chce fackovat, nebo jestli s ním chce spolupracovat.

Podívej se todleto, prosím tě, pro Víta Rakušana, todle není AI, todle není dezinfo.

>> Já jsem právě byla taky zmatená.

Chu.

>> Je to tak.

Autentická obálka reflexu.

Chci spolupracovat s Babišem.

Snad to brzy pochopí.

Prosím tě, co to má bejt?

>> A já si myslím, že je to vlastně docela logický. On není takovej spolupracovník. On historicky je takovej spolupracovník. Agent Pál.

>> Tak víš co? Tam je krásný, že ať je jakákoli situace, ať je jakejkoli režim, vždycky můžou zůstat ty první dvě slova v titulcích: spolupracovat, a měnit se bude jenom to pod tím.

>> Jo, eh, já myslím, že ty obálky už musej produkovat na hradě, ne, když tam je prezident Pavel.

Jinak to >> já si myslím, že by to bylo praktický rovnou to dělat tam, kde se to tvoří.

To je totiž můj bývalej domovskej časopis a musím říct, že toleto jinak takovádle facha není, není normální.

Ale ještě se mi líbí Petr Pavel.

Podívej se, kolik tam má těch poutáků.

„Jsem aktivní, nikoliv aktivistický prezident."

>> A tady je potřeba ho ocenit zase, protože to je přece výrok Václava Klause.

>> Eh, Václav Klaus říkal, že prezident má být aktivní a nikoli aktivistický.

To je, já nevím, 10 nebo více let starý výrok.

>> Už vás víc než 10 let starý výrok.

Tak je hezké, že se pan prezident v rámci svojí názorové flexibility rozhodl vydat i tímto směrem.

>> No, ale máme tu jeden problém.

Klaus se toho držel.

[smích] Prezident Pavel dělá opak.

V tom je ten jistý rozpor.

No, ale víš co?

On k tomu byl vyškolenej.

Já v tom vidím.

Hele, vem si, e, ještě jednou se na tu obálku podívej a představ si, k čemu on byl vyškolenej.

Agent Pávek.

Diverze v terénu, v týlu nepřítele.

Mas ho.

>> Todleto je geniální.

To je týl nepřítele.

Hele, tole já to tam vidím.

Je to týl nepřítele.

Akorát tenkrát se s tím tak nerozháněli.

Dneska už to dají i na titulku.

Já bych řekl, to je snad nová normalizace, takovádle titulka, obálka.

No, ale Roman Morvec.

Cenu za nejlepší šlechtitelský úspěch chovu hovězího dobytka získal farmářský pár z Prahy.

Podívej se na ně.

>> Tady snad asi nemusíme ani říkat, že to je AI, že ne?

Nebo co myslíš?

>> Pro jistotu, pro Vítora Kušana.

Prosím tě, pro Víta Rakušana.

Ano.

No, ale [smích] víš co, ale tady už e pozor, to letní turné je tak epické, jak se říká, jeho a jejich, že tam už fakt nevíš, co je AI a co není, protože oni už tvořej takový titulky.

„Pan prezident si dal na živitelce pivo.

Konec."

Takže eh a já jsem si říkal, toleto je to je joke, ne?

To není normální.

Ale >> jo.

Tys čekal, že to bude pokračování, viď?

Ale jo, ale jo.

>> Takže musíme bejt jako opatrný a vůbec řetní, pokud jde o prezidentský pár.

Já >> když jsem tohle viděla, tak jsem si vzpomněla eh na zpívajícího právníka pana Jahelku, jak on vždycky má takový ty vtipný historky, tak líčil, proč jeden soused napadl druhého a ten napadený to vysvětloval.

Ten, který byl napadený, tak to vysvětloval:

„Když jsem vedl vola na jatka, potkal mě a provokativně se zeptal: ‚Takamak vy dva?'"

>> [smích] >> Tak tady jdou tři.

Jo.

A ještě by u toho mohl bejt nějakej takovej pěknej titulek, víš.

„Plány revančistů z hatí naši volci boubelat."

>> Jo.

Jo, ale eh sluší jim to, ne?

Oběma, jako vždycky.

>> No, prosím tě.

Ty jo, podívej se, i pohár si vzala za ty peníze, co dostává na ošatné.

>> No hezký.

>> Krásně.

To je speciálně zeměživitelka.

Myslím, že se prvé velmi povedla.

Jo, tam to, že si dal prezident pivo, hele, to bylo to nejmenší.

No jo.

>> No jdem od toho, viď?

>> A podívej se, tady je nemenší velikán.

Z tváře Rada Bartoníčka čtu jakýsi zklamání a obavy, ne?

Co?

>> No, je dost dobře možné, že ty obavy za chvíli dolehnou i na nás.

Tak to prosím tě pus, ať víme, co se tam.

>> Dobrý den, já vás opět moc zdravím.

Tady je Radek Bartoníček, webaktuálně.cz.

Máme 24. srpna, je pondělí a já vás zdravím po delší době, protože měl jsem dovolenou a teďka po návratu hledám sílu a motivaci, abych pokračoval v té nekonečné novinářské práci od rána do večera.

A přiznám se vám, že nejvíc v hlavě mám svoji cestu do Banátu, ze které jsem se vrátil v sobotu.

Byla to fantastická, zajímavá cesta na festival Banát.

Potkal jsem spoustu úžasných, parádních lidí, opravdu vstřícných, milých, ochotných, tolerantních.

Prostě bomba.

A já, když jsem měl besedu, tak jsem se zeptal: „Prosím vás, můžete mě říct, kdo tady mezi vámi je volič Andreje Babiše?"

Nikdo se nepřihlásil.

Geniální, ne?

Musí se nechat jedna věc.

Rad v každým tom svým videu nechává kus srdíčka.

A já mám už obavu, fakt se o něj bojím, aby mu něco zbylo ještě, aby ho netrefil nějakej.

Víš co, >> pan Bartoníček je skvělej a hlavně má geniální nápady.

>> Je autentickej.

>> Já když jsem byla v tý Tanzánii, mě vůbec nenapadlo, že bych tam měla hledat voliče Andreje Babiše.

>> Počkej, chceš říct?

Ty jsi se v Tanzánii nezeptala, kdo z vás je tady volič?

Ano.

>> Ne, mě to fakt nenapadlo.

Sorry.

>> Tak teď se doufám napravíš na příští dovolené.

>> Já jsem zjistila, já jsem to nedělala na žádný dovolené.

Já jsem zjistila, že já na ty dovolené roky jezdím úplně zbytečně.

Jo, vidíš.

>> Eh, no, já myslím, že z toho plyne jasný poučení, poukázky na dovolenou v Banátu pro všechny voliče.

Ano, ne, přihlaste se, máte tady poukázku do Banátu.

>> A stejně je to zajímavý, co to teď máme za módu.

Vem si, Kubka nedávno sledoval, kdo tleská.

>> Bartoníček sleduje, kdo se hlásí.

Hele, tady probíhá nějakej velkej sociologickej průzkum.

Bacha na to.

Eh, tady možná probíhá, už jsem řekl normalizace jistejch nehezkejch pořádků.

Eh, ale on tole myslí vážně.

>> Já si myslím, že ano, ale já jenom nechápu, co tím jako chtěl zjistit, víš jako jestli... No, eh, to je v tom závěru tady, tady máš ten sociologickej průzkum.

>> Bylo to tím, že na takové akce nejezdí voliči?

Ano.

Obávali se přihlásit se nebo byl důvod jiný.

Každopádně mi to bylo líto.

Určitě bych je proti většině bránil.

To je jasný.

Úplně.

>> Počkej, jako chápu to správně, že když seš někde, kde jsou voliči opozice [odkašlání] >> a objeví se tam nějakej volič vlády, že je potřeba ho bránit.

>> Okamžitě.

Okamžitě.

Já bych to udělal.

>> Ty je bláho.

A kde máme ty hodnoty?

Kde máme pravdu?

Myslíš, že by ho utloukli pravdou a láskou?

Jo, nebo >> určitě jo.

Eh a todleto je současná, prosím tě, novinářská tvorba.

Zcela vážně.

>> Je to krá a vždycky si vybere.

On je poeta.

>> Mhm.

>> On je poeta.

On má opravdu tu citlivou duši.

Vždycky si to natočí úvody.

>> No tak já tam cejtím, e, víš co, budovatelskýho ducha, budování přehrad z 50. let, takže si eh myslím si, že to není náhoda.

[smích] No, je to čistý, je to čistý.

A podívej, tady má okamžitě medicínu na to od Josefa Marka na ISU, eh, jak se toho zbavit, protože on má, eh, nezdravou fixaci na Babiše. Radí to pojišťovna?

Tady mu e můžem doporučit a nebo zkusit dlouhodobou konzervativní léčbu. V případě Bartoníčka však s medikací 1111 Babikál.

To nevím, to nevím, ale doufám, že se rádi dívá a mohlo by mu to ulevit, ne?

Já si myslím, že by to mohlo ulevit spoustě lidí.

Hele, představ si, kdyby to brala bývalá opozice nebo vlastně současná opozice, bývalá vláda, kde by dnes mohly být?

Mohli by v tý strakovce být pořád, kdyby to brali.

Nemuseli by prohrát volby.

Ty ji vynukla byznys plán, babika.

No a podívej se, další takovej hodnotový člověk s fixí nezdravou na Babiše, eh, Knedlík Lipavský. Eh, bacha na to.

Lipavský má plán. Chce Babišů v kabině sežrat.

To se povedlo.

No, tak tomu já se smát nebudu.

Nebudeš? Nebudeš?

Nevíš, prosím tě, jak je to s memoáry?

V jaké jsou fázi Jana Lipavského?

Já nevím, jestli pořád ještě také nedělá šetření o čem chce, abychom si tam přečetli, víš.

Jo, jo, jo.

Ach jo.

No, ale todle, ty jsi mi nějak říkala, že nevíš úplně koho budeš volit v Praze a já pro tebe mám inspiraci.

A je todle v Praze?

No, todle možná nebude v Praze, ale můžeš se partajně přihlásit k tomuhle odkazu.

Tak to pusť a já se pak přihlásím.

Chceš něco reálně změnit a nejeneš všechno nadávat?

Můžeš se stejně jako já aktivně zapojit.

Já jsem Viky Vavříková, je mi 19 let a kandiduji v některých komunálních volbách.

Chci rozšířit cyklotrasy do okolních obcí, rozjet kulturní život pro mladé a výstavbu obecního bydlení.

Tahle země není pro mladé, ale my to změníme.

Tak vidíš, ne? Praha, hladké životice.

Eh, si řekni mi, todleto je AI nebo reál?

Já se v tom ztrácím.

To je reál a ono ti to hezky navazuje. Předtím jsme tam měli toho knedlíka. Teď tady máme Vicky nebo Vickyho, jo.

Tady vidíš tu sympatii Pirátko. Sympatické Pirátko.

Tak tady přesně vidíš, jak my hrozně potřebujeme ty mladý lidi v politice.

Eh, hrozně.

Myslím tím jako, že by jestli je to v Praze, že by pomohl hodně.

Takže já si myslím, že pomůže i v těch hladkejích životicích to, co už jsem zapomněla, protože teď ten, jestli ten chlapec vyhraje, tak on půjde tou pražskou cestou.

Jo, to až budeš v hladkejích životicích, tak přejedeš z jednoho konce obce na druhej za půl dne.

Eh, děj se nadpřirozené věci.

No, když jsme u pirátů, todleto je ošemetná záležitost hodně.

Denorovnosti žen po Pirátsku. Pirátky Praha 10. Tady Olga Richtrová. Podívej a další.

Eh, já jenom dodám, ta pirátka vzadu, co vyčuhuje, tam je to s tou rovností žen trošku sporný, protože to je ve skutečnosti pirát, to je muž.

A v tom si myslím, že je ta současná doba krásná.

Jo, to je krásný, když se za rovnost žen zasazuje někdo, kdo se ráno probudí s ranní erekkcí a pak si v průběhu dne několikrát postaví u mušle.

Za mě je to skvělý.

Co?

Já se takového světa bojím, ti musím říct, takovéhle pirátek se prostě bojím.

No a tobě by se nelíbilo, kdyby za rovnost mužů demonstrovala nějaká taková se šestkovejma silikonama, co ne?

Úplně ne.

Ale víš, že eh tady ten pirát, pirátka, eh, dokonce jel, jelo, jela... jel.

Eh, i ty po školách turné se se svým příběhem, víš co, s čím svým.

No, to je vážně svět.

Úplně mě teď vyděsil, jako.

No, je to tak. To je vážně svět podle pirátství.

Hele, tyhle volby, oni se evidentně rozhodli, že překonají veškerej bizár.

Pan nám chce vracet Vltavu. Paní kandidátka na primátorku chce nám sice vracet Vltavu, ale zároveň chce lézt lidem do bytu, aby zjistila, jestli tam bydlej oni nebo jestli to někomu půjčou ten byt.

Do toho tady máme rovnost žen a vyčuhuje nám tam muž.

Pak tady máme horní, dolní, že živo, život, jak že to bylo životice.

Hele, vy pojedem se tam. Já myslím, že by ses tam měl přestěhovat, protože pořád bude lepší volba volit ve volbách tohle mládě, než tam u tebe tu peckovou.

Čo?

Všeho se ještě dočkáme.

Já už nemůžu dnes.

Ludě, k neodporu, prosím tě, jemu už z toho všeho, co z nich padá, stopkařů stávají vlasy hrůzou na hlavě.

Jinak se to To je pan Renfield. Viděl jsi, viděl jsi Drákulu toho 90 Renfield.

Podobně, podobně Linem se taky říká, že jo, pane profesore. Eh, on profesorem není, myslím.

Jsme v době zlomu.

Tato vláda si vytváří prostor pro navyšování deficitů a růst státního dluhu.

Tím může prohospodařit to, co se u nás většina vlád od roku 90 snažila. Já bych jim jenom připomněl.

Oni tam píšou, většina vlád se snažila, že se nemusejí bát, protože jejich vláda na to šla z opačné strany a zasekli rekordní dluh.

Takže oni by to měli vítat, že kdyby ta vláda tadle zasekla ještě jí trumfla, tak by to měli oslavit.

Já si taky myslím a speciálně nechápu, co na tom vadí jemu, protože nedávno někde na ISku psal příspěvek o tom, jak kdyby jsme měli euro, jak by to bylo super, jak bychom se mohli vesele zadlužovat.

Jo, ještě on by se chtěl zadlužovat jenom s eurem a bez eura mu to přijde tak sexy, jo?

Nebo jak myslíš, že to je?

No tak, protože euro se tiskne v Bruselu ve sklepě.

To bude ono.

Takže to je jedno. Tam si jich můžeš natnout kolik chceš bez problémů.

Strašný, prosím tě, je.

No, mně teď až zpětně vlastně s hrůzou dochází, že on byl tuším viceguvernér České národní banky.

On byl viceguvernér České národní banky, to už je minulost, ale to, že teď je stále přítomností v tom Evropském parlamentu, to jde za panem Fialou a za jeho krásným konceptem koalice spolu.

Jo, jo, jo.

Eh, no jenom prosím tě, minulost je on. Ano, v ČNB.

Jenom teď jsem si představil, aby budoucnost ČNB nebyla pro toho vedle něj, protože to by byl asi konec ČNB, nebo aspoň tak, jak jsme jí do posud znali.

Tak hele, kdyby se mu v čele České národní banky podařilo nějak na politiky působit tak, aby dluh České republiky byl stejně nízký jako preference TOP 09.

Proč ne?

Vidíš, tak to jo. Inspirace dobrá.

Musím ti říct, Martin Kubka se zle odvázal.

Co je blah?

Začíná rozpočtová demolice.

Začíná faktický konec odpovědného vládnutí a odpovědných rozpočtů.

Jste hrobaři rozpočtu.

Je vám úplně všechno jedno.

Na tohle především doplatí české rodiny, české domácnosti a český průmysl.

Padnou do dluhových pastí.

Odsoudili jste budoucí generace a děti k tomu, že budou platit vaše dluhy.

Tohle je práce reálných hrobařů rozpočtu.

Já tomu normálně nechtěl věřit, že je to Martin Kubka.

Demolice, hrobaři. Co ten se rozjel, teda.

Co teda?

A úplně zapomněl na to, že když on seděl ve vládě, tak ta vláda dělala totéž.

No, nejen to.

Tady je potřeba dodat.

Martin Kubka seděl ve vládě jako ministr dopravy a jeho vlastní ministr financí, tehdy ještě Stanura, mu vykradl jeho vlastní rozpočet po 40 miliard.

Eh, čili to byli hrobaři hned dva v jedné vládě.

Eh, jeho asi doběhlo todleto, si říkám.

A z druhé strany myslím, že ho dohání tak trochu Bitcoin, protože pan Jiříkovský se prý nechal slyšet, že kdyby začal mluvit, tak by zničil ODS.

Takže teď to bude kdo z koho. Bude rychlejší Jiříkovský nebo Kubka.

[smích] Já, eh, prostě tady je potřeba dodat, aby se to napsalo v rámci objektivity, že exprimiér a bývalý šéf ODS, předchůdce Martina Kubky, Petr Fiala, říkal, že bitcoiny jsou humorná historka. Není potřeba to nějak rozmazávat.

To bych souhlasila. Jako já se bavím.

[smích] [frknutí] No a hele, už jsme u mobilizace.

[smích] Tomáš Zdechovský, mě líto Poláků. Mě jako zajezdce jsem připraven, pokud by někdo napadl Polsko, přijít našim polským sousedům na pomoc a v případě potřeby stát po jejich boku se zbraní v ruce. Já fakt Polákům nepřeju, aby je někdo napadl, protože kdyby tam tenhle vyrazil opravdu, tak je po Polsku.

Proto oni jsou Poláci tak zbožní. Oni když si tohle přečetli, tak dali na modlení.

[smích] Každopádně, každopádně mě úplně vidím takovou tu scénu, víš, ještě by si měl Zdechovský někde sehnat nějakou paní Millerovou, která ho takhle poveze na tom vozejíčku a on bude křičet na Varšavu.

Jo jo. Kdo by ho tam mohl vést takhle?

Danuše, víš ty myšlenky úplně vidíš.

A to by byla hustá dvojka. A já úplně vidím závěr toho prvního dílu, jak se Zdechovský otočí do kamery a říká: „Padnout za císaře pána a jeho rodinu, to bude něco nádherného."

Hele, já jsem zvědavý, koho všeho on půde zachraňovat.

Já si myslím, že kdyby se ocitl ve válce, tak v první řadě sám sebe.

[smích] To určitě. To bude přesně podle toho hesla, jak to bylo.

Eh, pane, vy jste vdova, jak se tam ten král začne rozčilovat. Dneska jste jednoho zmrzačili a to šlo jenom o přehlídku. Co byste asi tak dělali, kdyby vypukla válka?

Jo jo.

No, člověka vám to tak u toho napadne kasírsky, jestli náhodou v Evroparlamentu ty lidi nejsou trochu přeplacení a nemají moc volného času na tydle kraviny.

Eh, tam jako napadnou člověka i jiný věci, ne? V Evropském parlamentu.

Jo, jo.

Eh, ale takhle, abychom to uvedli na pravou míru, to vůbec nemyslíme teď na Tomáše.

Ne, ne, ne.

Tak teď se ničeho takovýho jde do toho, nejde samý hodnoty.

Přesně.

No tak jenom pro Poláky, nenechte se napadnout, protože jestli vám přijde pomoct tenhle, tak je konec.

Já si myslím, že nejpozději poté, co si Poláci pustí náš účet, budou balit kufry.

[smích] Jsme na konci.

Nevěříš tomu?

Ne, já si myslím, že nejsme. To je jenom taková malá pauza do příště. Nasbíráme další matroš a za týden jsme tu zase.

Intermezzo, pouč.

Tohle byl účet.

[hudba]