Ing. Jaroslav Novák - něco více o vodě

Ahoj Járo.

Vážení diváci, dneska tu mám pro vás Jaroslava Nováka, takže ho tady vítám a předávám mu slovo.

Zdravím všechny diváky a posluchače TV Bureš a věřím, že dneska si docela budeme schopni popovídat k těm nejdůležitějším surovinám pro náš život a je to zejména voda, ovzduší, oceány a zejména hlavně její dostupnost.

Voda jako základní surovina pro život a přenos energií odlišuje naši planetu Zemi od všech ostatních planet celého vesmíru. Tím, že zde máme vodu ve všech třech známých skupenstvích. To je ať voda kapalná, plynná nebo pevná. Led, sníh, plynná vodní pára, kapalná voda, ta nejběžnější, nejdostupnější forma vody.

K těm změnám skupenství jsou potřeba různé teploty. A tedy víme, že když nám třeba mrzne, tak se nám voda mění v led. Naopak, když je velké horko, tak se voda vypaří a unikne pryč do velkého prostoru atmosféry a vlastně voda chybí.

A protože teď máme období několika měsíců bez srážek nebo bez dostatečných srážek a bez toho koloběhu vody, tak se voda stává téměř strategickou až nedostupnou surovinou pro řadu hospodářských zvířat, pro zvířata v lesích, protože plno pramenišť zcela vysychá a je tady opravdu společnost velmi, velmi ohrožena nedostatkem té nejzákladnější životní suroviny, to je vody kapalné.

No a teď se ptáme, jak z toho ven, jak zlepšit dostupnost vody, jak zajistit dostatek vody a hlavně také co proto udělat, aby se takto přehřáté období nadále nevyskytovalo nebo nebylo tak časté.

Vemte si, že dříve byly tropické teploty pouze několika dnů. Dneska jsou to týdny, téměř měsíce, kdy tropická teplota znamená, že teplota vzduchu přesahuje 30 stupňů. No, ale my jsme měli teplotu už dokonce 42 stupňů někde naměřeno, takže vidíme, že ta situace se vyvíjí ne zrovna pro civilizaci Evropy a střední Evropy příjemným způsobem a je to dáno několika důležitými faktory.

Dokonce výmluvy, že se planeta Země otepluje, jsou extrémně lživé, záměrně nepravdivé, ale bohužel mohutně mediálními domy a hlavními sdělovacími prostředky dodnes šířena. To je to nejhorší, co se může dít, že naše společnost a civilizace žije v obrovském klamu. Obrovském klamu proto, že se odvádí pozornost od skutečných a hlavních příčin toho extrémního nárůstu teplot ve střední Evropě.

Sice částečný vliv a za tu změnu může ten Golfský proud, ale zejména za to může nešťastná, nebezpečná energetická politika, nešťastný a nebezpečný způsob nakládání a využití orné půdy nebo vůbec zemského pokryvu, že chybí vegetace tak, aby vytvářela dostatečnou izolační vrstvu nad ornou půdou a nad pokryvem země vůbec.

Potom je to sada nesmyslných urbanizovaných celků, kdy se zapomnělo na ty zelené střechy, kdy se vytvořily obrovská logistická centra s velkým stoupavým proudem. Ale to jsou další, ne tak důležité.

Nejdůležitější faktor je tedy opravdu výrazná změna hospodaření v lesích a vůbec s vegetací na pokryvu zemském. To je jeden z největších zásadních antropologických přičinění nárůstu teploty.

A teď se ptáme, jestli si to vůbec ta akademická obec uvědomuje, zejména ta Akademie věd České republiky a ústav pro globální změnu, nebo jestli budou trvale a dlouhodobě žít v té lži, která se bohužel negativně projevuje na vodohospodářské bilanci, na dostupnosti vodních srážek, na nešťastném upozadění důležitých pergamických smrčin, ignoraci horizontálních srážek, zdravého živého lesa a tak dále.

My si musíme uvědomovat a uvědomit dost důrazně, že to lidské zavinění k tomuto výrazně horkému letnímu období má za příčinu lidské jednání, lidské chování, civilizační vývoj.

Vždyť nikdy tady nebylo zabetonováno tolik území. Nikdy tady nebyly vegetační zdravé lesy v tak zoufalém stavu. Nikdy jsme nenechávali tisíc hektarů suchého dřeva na sebenech jako radiátory vzduchu.

Vemte si, že mí kamarádi změřili nedávno na Šumavě suché klády sežrané po kůrovci, které ležely na území nebo na stanovišti a měly 82 stupňů teplotu. Na ten suchý kmen pálilo slunce a ohřívalo vzduch na 80 stupňů. Ten kmen vlastně vydával tuto teplotu do okolí a kolem plápolal hnedle horký stoupavý vzduch.

Tento horký stoupavý vzduch na celém území Národního parku Šumava vytvořil téměř tepelnou clonu, kterou známe třeba při vchodu do obchodních domů, tak tam jsou vždycky na vstupu při vchodových dveřích ty ventilátory, který buď v létě foukají chladný vzduch, aby ten horký vzduch z parkoviště nebyl nevstupoval do toho obchodního domu dovnitř a v zimě je tam zase tepelná clona, horký vzduch, který nepouští ten chladný vzduch z toho parkoviště dovnitř.

Čili o tu řekněme tepelnou pohodu toho prodejního prostoru se starají energeticky náročné klimatizační jednotky, ale pro planetu Zemi jako největší klimatizační jednotkou jsou lesy zdravé, živé. Ty si vytváří tu zdravou atmosféru, biotickou ponuku, dostatečně nasávanou vlhkost z oceánu do pevnin.

Na tom prvním letáku vidíte, že celkový objem vody je 1 miliarda 338 000 km třetích. Naprostá většina vody na zemi je slaná a nachází se v oceánech a v mořích. 24 km krychlových je pevninského ledu na planetě Zemi a 23 000 km krychlových je podzemní vody na pevninách, na kontinentech.

A teď si představme, že ten důležitý koloběh vody, to znamená odpar vody z oceánu do atmosféry, který spotřebuje obrovské množství tepla, vlastně přemění tu kapalnou vodu v plynnou fázi vody, vodní páru. A vodní pára vystoupá někam do několika kilometrů výšky a tam se srazí. Spojí se tam jednotlivé molekuly té vodní páry v kapičky, oblaka a při fungování zemské gravitace zase ta voda spadne zpátky na oceány, na plochu oceánu.

Srážkové činnosti ročně většinou vrátí 80 % zpátky do oceánu a 20 % té vodní páry se nasaje z oceánu díky vegetaci a změnám tlakových změn do vnitřních kontinentů a tento pohyb, tento koloběh vody je odvislý přímo od funkce a stavu vegetace.

To máme v druhém obrázku. Jestli můžeš VKO tam dát ten druhý obrázek. Je to možný?

Je to voda, základní životní surovina, která se vrací na kontinenty pouze jako vodní pára. Vidíme ji jako oblačnost, ale také jako rozptýlenou vodní páru ve vzduší, kterou měříme pomocí satelitů jako vlhkost vzduší. Někdy je vlhkost 20, 30 %, někdy je vlhkost 80, 90 %.

Tato rozdílná vlhkost je vlastně dána prouděním a také intenzitou slunečního světla.

Je to možný tam vidět ten druhý obrázek z té vody, základní životní suroviny?

Ano, je tady.

Jo, takže si ho tam dala a vidíme tam právě, jak to slunce pohání ten výpar z oceánu. Vodní pára nastoupá do jisté výšky, srazí se tam v oblačnost a nebo běží i jako rozptýlená vodní pára ve vzduší. Pak ji vlastně do vnitřních kontinentů nasává zdravá, živá vegetace, zejména lesy, protože jeden metr krychlový páry, 1200 litrů, vlastně se změní v kondenzačním cyklu na 1 litr vody, čili ten objem té vodní páry se zmenší 1200krát na litr kapalné vody a do toho prostoru, kde vlastně vznikne jakoby vákuum, se nasaje a nateče další jiná vlhkost vzduší.

Čili ten koloběh vody je dán, je utvářen vlastně lesy, sluncem a gravitací.

Gravitace vlastně vrací tu vodu zpátky v kapalné fázi do lesů, z lesů do řek a řekami do moří.

A tento základní koloběh vody je to, co ten člověk dneska tím odlesněním vlastně narušil.

Vidíte vpravo na tom obrázku, jak na tu Saharu opravdu neprší, protože tam není ta kondenzační listová plocha pro vodní páru, která nemá na čem kondenzovat. Na těch zemích písku se ta voda sráží minimálně, téměř vůbec.

Takže velký koloběh vody je založen na zdravé vegetaci.

A to je ten nejdůležitější faktor, který jsme my přehnanou ambicí a podporou přírodních procesů k šíření parazitů a kůrovce téměř ve střední Evropě zničili. Zničili jsme to až tak, že jsme nechali sebenové krásné smrčiny sežrat kůrovci.

Ten vlastně zabil ty živé stromy a na živých stromech nám kondenzovala ta vodní pára. Ta vodní pára byla nasávána z těch oceánů. Jednak také způsobila odlehčost a zároveň je to nejlevnější slunečník proti slunečnímu záření.

Takže když je na obloze dostatek vodní páry, která se srazí až v oblaka, tak je výrazně menší teplota z radiačního záření, než když je obloha zcela jasná.

A toto jsou ty základní termodynamické jevy, které musí ta společnost respektovat, že my potřebujeme opravdu udržovat a spíš posilovat velký koloběh vody z oceánu. Největší podíl té odpasené oceánské vlhkosti natáhnout do kontinentu, nasávat.

Nesmíme připustit urbanizací opravdu obrovské tepelné ostrovy, které vytváří horké stoupavé proudy vytahující oblačnost do několika kilometrů, i 10 km, kde se potom srazí voda v ledové kry, které potom někde spadnou, rozřískají vegetaci. Auto spadlo tule v Reutlingenu, spadlo 10 až 15 cm krupu během 5 minut.

Takže si vezměte, že se tam ten mrak vykropil takovou intenzitou, že to málem roztřískalo veškerý automobily, rozbilo to okna, zničilo to stromy, protože ty stromy připadnou takové intenzivní krupobití nepřežijí.

Ale my prostě člověkem bohužel tady začínáme přehnaně podporovat živelné přírodní procesy.

Oslabujeme funkci ochrany lesa zkušených lesníků a vytváříme zde aridizované území bez dostatečných vodních zdrojů.

Dneska teče do něj necelých 800 kubíků a není teplá, není voda na chlazení jaderné elektrárny v Pakši. Dokonce ani v rumunské Černé vodě nemají dostatek vody pro chlazení elektrárny.

Kdy nám dojde chladící voda pro těleso na prolup?

To jenom otázka času.

Jestliže tady budou dvě třiroční období takového extrémního horka a sucha, tak se celá Česká republika změní v také nehostinné aridizované území. To bude velmi rychle.

Proto je velmi důležité vyhodnotit hlavně příčiny toho horka v letošním létě a začít se bavit, jak to změnit.

Nemůžeme tady pěstovat technické plodiny. Nemůžeme tady nechat zničit poslední zbytky zdravých Brd, zdravých Krkonoš, zdravých Jezerských hor, případně Krušných hor a Českého lesa či Šumavy.

Musíme se o ty lesy opravdu starat a udržovat je k tomu základnímu fenoménu, velkému koloběhu vody jako pohonu pro nasávání oceánské vlhkosti.

Možná, že to jsem neřekl zcela jasně.

Lidé nevěří, že ten les má takovou obrovskou schopnost nasávat horizontální srážky a vyčesávat vlhkost a mlhu a oblačnost z atmosféry, ale bohužel je to zanedbaná edukativní část faktorů působících na vodní koloběh. To je velká chyba a dá se říct, že je to náš velký dluh, kterým jsme bohužel neseznámili mladou generaci a celou společnost, jak významný faktor lesa pro vodní koloběh je.

Lidi to brali jako automatický jev, který prostě tak prší nebo neprší, ale aby dostatečně pršelo, tak se musí opravdu ty kontinenty změnit v příjatelné, zelené, srážkám příhodné prostředí.

Vezměte si, že kolega Pokorník vměřil teďka teplotu půdy po žních a tam bylo 65 stupňů. Pole mělo 65 stupňů. To pole je zcela bez jakékoliv vlhkosti. Tam ta veškerá voda se vlastně přeměnila ve vodní páru a zmizela v atmosféře. A ten pokryv má 65.

Jáo, já to vidím, že tohle budeme muset ještě rozebrat nějakým způsobem lépe.

Slyšíš mě, Jaro?

Slyším, slyším. Protože to... Slyším.

No, že tohle budeme muset rozebrat nějak lépe a trošku ti ještě opravdu zlepšit ten zvuk. Vypadáváš tam a tak dále.

Prosím tě pěkně, pojďme ke konci a asi tohle všechno ještě nahrajeme lidem tady ve studiu, aby to prostě mělo trošku lepší kvalitu.

Dáme to ve studiu. Určitě.

Já si myslím, že ano. Prosím tě, dám vám tam poslední obrázek, kterej jsem tady měla. Všechno jsem vyčerpala, takže pojď, prosím pěkně na konec úplně. Jo, máme to už přes 20 minut. Děkuji.

Tak fajn. Takže vážení přátelé, abychom pochopili všechny tyto souvislosti, určitě uděláme dostatečně vyčerpávajícím způsobem nový posad a nový záznam podcastu, ale určitě si musíme uvědomit, že lidská činnost nesnese toleranci absolutně škodlivých procesů.

Ty škodlivé procesy jsou známy. Je to prostě ignorace povinnosti ochrany zdravého živého lesa.

A ten zdravý živý les, když necháme tam přemnožit nějakého parazita, tak budeme obnovovat 50, 80 let, aby došel do své zdatné funkce pohonu koloběhu vody.

A je nám téměř smutné a líto, že 20. století civilizace takhle zásadní faktory k životu nezbytné ignorují.

Tak jo, Járo, rozluč se, jo, opravdu hodně vypadáváš.

Pardon, děkuji za přízeň a věřím, že brzo uděláme k tomu dalšímu důležitému tématu dostatek informačních zdrojů a opřeme se o důležité rozhodovací procesy.

Děkuji za přízeň a mějte se, vážení přátelé. Na shledanou.

Na shledanou.

Je pravda, že tuto...