Ing. Hynek Beran - energetik a kandidát to Senátu: Přijde energetická chudoba?

Krásný, příjemný dobrý večer, vážení přátelé, vám všem, kteří jste dorazili na dnešní e speciální stream. je 110 letap páně 2026 eh 201 velitelského času a já tady vítám pana ingženýra Hinka Berana. Ahoj. >> Eh, já tě zdravím, Petře, a zdravím zejména diváky. Dobrý večer. Ahoj. >> Já jsem moc rád, že sis udělal čas, protože a já to řeknu hned na začátku, aby tady eh abys aby bylo jasno, jak se říká. Eh, ty totiž a my už jsme to říkali dávno, nejen že bojuješ proti těmž energet energošmejdům a různej sviňárnám, který se tady dějou a ty seš jeden z těch, který uměj i vysvětlovat nám, obyčejnejm lidem, který se energetice nevěnujeme. eh v čem je zakopanej pes a jak e v těhletěch věcech prostě jak se připravit a kde si třeba pomoct a ulehčit. Taky si nám vysvětloval, v čem tkví problém eh s větráky, ale i soláry a tak dál. A eh prostě bavíš se otevřeně, když vím, že pro tebe to prostě je z kariérních důvodů nemusí bejt úplně komfortní a ty prostě do toho jdeš. Hlav hlava nehlava. A co důležitého se ještě chci tady zmínit, je, že ty za tejden se utkáš do v boji o post senátora, protože kandiduješ v senátu v Trutnově, na Trutnovsku, přátelé. Eh, ne Turnov, ale Trutnov. Eh, a eh já tě tady totiž jsem si tě našel. Já jsem si tady našel jsem udělal takovou tabulku. Kardin 39. Je to >> 39. Ano, 39 a kandiduješ vlastně, že jo, pod hlavičkou strany pro. Takže >> číslo číslo čtyři teda, kdyby to někoho zajímalo. 39 a jsem pod číslem čtyři. >> Tak eh, zdravíme ostatní kandidáty strany pro, se kterými už jsme hovořili. Ty seš totiž poslední z řady, takhle ti to povím. A eh, a tím jsem splnil slip Indrovy, že si vás pozvu všechny. A eh což jsem moc rád, že si neodmít, protože spolu už jsme strávili mnoho hodin nejenom v onlineu, ale i naživo. A e myslím si, že eh za mě vždycky eh si přines hodnotný informace a něco víc. Prosím tě, já jsem dnešní pořad nazval tak, jako ty jsi vlastně témě nebo byl nechal jsem se inspirovat tím tvým článkem, kterj vyšel v tom časopise Solární magazín, kterej máte, přátelé, přímo pod videem je link, takže pod videem hned to první tam je nějakej link na solární magazín. Když si ho kliknete, otevře se vám celej eh celý to povídání. My vlastně se asi i o to, o ty témata právě otřem a trošku to mám asi překrou nepř překroupeme, ale prostě nazval jsem to jako otazníkem. Přijde energetická chudoba, protože eh co se vlastně děje? Pověz na trhu s energiema. >> No, já teda povím nejdřív k tomu článku jako proč proč jsem ho vlastně dělal. On na to, že je to jakoby populární článek pro běžného člověka a má to asi 16 stránek, tak je poměrně dlouhý. No, ale jako vzhledem k tomu, že jsme u diváků levicového spektra, tak když Marx Engelsem psali kapitál, tak to bylo takhle tlustý, že jo, několik několik dílů tenkrát. Tak já jsem se snažil takovou tu energetickou podstatu vtělit do těch 16 stránek. Tak se na mě nezlobte, že to je dlouhé. Kratší už to nešlo. A pokud někdo chcete pochopit podstatu věci, tak doporučuju, abyste si to přečetli, protože ono se ono se to nedá říct jakoby v nějakém tikťoku jednou vět. Ono je ono je to jako složitější. No a ten problém, kdybych začal z této strany, tak vlastně když je nějaká taková evoluce toho lidstva, tak když se vrátím k tomu Marxovi, SLSovi a nechci nechci z toho dělat nějakej vuml, tak oni hovoří o nějakém třídním boji, ale když se podíváte na ten třídní boj, tak ten většinou blbě dopad, že jo. Spartakus jako otroci povstali proti otrokářům, pak je ukřižovali. Sedláci taky v době feudální uchlomce nedopadli zrovna dobře, ale zdrojem té společenské přeměny je vždycky vývoj té společnosti, což můžeme demonstrovat třeba kolem toho parního stroje, kolem těch manufaktur, kde jako už se nikomu nevyplácelo, aby byl nějaký nevolník na robotě a už ta pracovní síla byla potřeba někde v tom průmyslu a byla daleko efektivnější. Na tom je postavená naše současná společnost. No a když se podíváte, na čem je postavená současná německá potažmoevropská energetická ideologie, tak ta není postavená na nějaké vyšší efektivitě, ta je postavená na ořád vyšších cenách elektřiny nebo energetických médií vůbec, její umělé nedostupnosti a je postavená na ořád nižší stabilitě. Vždyť si vždyť si vemte lidi na ten blackout 4. července už zapomněli. už se jako tváří, že tu nebyl, ale on tu byl a budou tady zřejmě další, když tohodlenctoho ta naše vláda nenechá. Takže jdeme nějakým směrem a já vždycky říkám, že tento energetický nebo energetickospolečenský řád nejenom, že není spravedlivý, protože nás někdo okrádá u toho a brutálně, ale on není ani udržitelný, jo. On nemá nemá ani jako tu budoucí vizi, takže já před ním varuji, ale říkám, že on se on se časem rozpadne sám. Ale musíme teď probrat nějaká ta rizika, která nás, která nám hrozí. Takže to by bylo pár slov úvodem. Chceme začít od nějakého tématu, Petře, nebo máš nějaký ty odkud to začít rozmotávat? >> No, ty jsi tady řekl zase takový to kouzelný slovíčko Blackout jako na eh zažili jsme ho tady krátkej, možná až příliš pro někoho na rozdíl od těch paně. No, příliš nepamatujou si a a vláda a vedení společnosti ČES se tváří jako kdyby nic takovýho tady nebylo, což je špatně. No a tobě teda řekni, zaprvý už teda se rozmotala ta příčina, proč to proč to vlastně bylo nebo oficiálně. My my by my jsme si řekli, že oni to nějak jako se snažili zamaskovat, zamíst pod koberec, neříkat to úplně natvrdo, protože tam jsou i jako řekněme mezinárodní přesahy. A tak jaký se vlastně přijaly opatření, aby se to neopakovalo? >> Žádný. Tolik se jich přijalo. >> Jo, >> ty vole. >> No, sice sice Evropská unie nebo jako to NCOE teďka pracuje na nějakých nových kritériích, ne teda kvůli nějaké České republice na pár hodin, ale přeci jenom v tom Španělsku umírali lidi. Takže jako ta příprava provozu těch systémů a těch sítí, že by se měla dělat nějakým trošku jiným způsobem, než by se měla dělat doposud, což je chvályhodné. Ale u nás nic. U nás prostě když si vememe, co je to společnost ČZ, kterou teda teďka někdo chce prodávat, vyprodávat jako veoli my tomu říkáme čezolia, tak ta společnost, jestli jsou to teda české energetické závody nebo co to je, protože pokud je touto cílem této společnosti ČZ zajistit spolehlivé a cenově přijatelné dodávky elektřiny pro českou republiku, tak tato firma tedy selhává v obou těchto parametrech. Cenově přijatelné. Měli jsme nejdražší elektřinu v roce 2022 asi na celém světě skoro. No a spolehlivé taky ne, jak jsme viděli 4. července. Takže je otázka si uvědomit, čí je to firma. Jestli je to firma, která patří nějaké oligarchii nebo nějakým burzovním magnátům nebo já nevím komu. A nebo jestli je to majoritně česká firma. která nám tady má zajišťovat eh stabilní a levnej elektrickej proud. No a podobně to patří v lati od další státní firměs, který jejíž úkolem je třeba, když to vemu v oblasti Prahy, které se ten blackout taky nevyhnul, tak by raději než stavět nějakou soustavu přes naše území mezi německou spolkovou a německou demokratickou republikou bývalou, tak by měla postavit okruh 400kových sítí kolem našeho hlavního města, než tydlencty vymoženosti, protože tu eh spol spolehlivost toho našeho hlavního města by nepadalo do blackoutu, tak my si asi rádi zaplatíme v nějakých poplacích a spolehlivost tedy německé soustavy, kde si nebyli schopni dostavět vedení, tak ať si laskavě zaplatí německý spotřebitel a nejlépe na svém vlastním území. Takže já žasnu, co se tady děje. Prostě dvě hlavní státní společnosti. Jedna se má starat o dodávky elektřiny a místo toho něco překupuje, ani ne na libské burze, ale prostě nějak nějakým způsobem to překupuje, nevyrábí elektřinu, dováží jí takovým způsobem a tranzituje přes naše území, až to tady zhasne. A ta druhá společnost místo to, aby posilovala okruhy kolem kolem Prahy, tak staví nějakou takovou soustavu pro ty Němce, které my začínáme říkat protektorátní. Takže to takhle nejde. >> Tak prosím tě, eh my jsme se o těchhle problémech bavili už v dobách excelování Petra Fiele a Spol. Eh, a ty mi teďka jakoby vlastně mezi řádky říkáš, že ačkoliv máme úplně novou vládu, eh, novej tým, nový vedení, řekněme, že jo, támhle Schillerovou na ministerstvu financí, pod kterou myslím, že ČES spatří, ne? Tak jako jedeme pořád ve starejch kolejích? No tak se podívej, kolik máme nové vlády na tom ČZu. Kdo tam sedí? >> No to to já nevím. Podívejte, podívejte se posluchači do to, že té firmě vládne představenstvo. >> Kolik teda, když nám tady někdo rozkrádal elektřinu v roce 22, tak kolik členů představenstva této státní společnosti bylo vyměněno, ale v jiných firmách státních tam to tam to lítalo s výměnou vlády jak holobice míru, ale tady to zůstalo všecko v původním stavu. No, takže asi asi ta vláda té energetické společnosti nebo to představenstvo ti dosazení jsou tak vlivní a nebo tak dobří, že je nikdo nevyměnil. Tak prostě ta politika samozřejmě s vedením té společnosti běží dál. >> To je šílený. No, eh, on se tady >> No, to no to no to to to jsi řekl ty, že je to šílený. Já se spíš snažím jakoby ta fakta v těch energetických jednotkách fyzikálních, ne? Ať se ať se nad tím posluchači zamyslí, jo. A teda když už to má bejt o těch volbách do Senátu, tak když se mě ptaj s čím do toho senátu kandiduju? Nebo jestli se mě ptají některá média, jestli teda když bych se do toho senátu dostal nebo jestli se tam dostanu, tak jestli půjdu dělat svojí práci, já říkám, já tam půjdu dělat svojí práci. Já tam jdu dělat svoji práci. Já kandiduju s tím, že nechci třeba ten výprodej čezu nebo to zdražování elektřiny, ty překupy na takzvané lidské libské burze dopustit. A z toho senátu se samozřejmě dělá lépe. Tak pokud jako si tam chtějí zvolit zase nějakého stranníka a pak zase naříkat, jak vláda bude zastropovávat ceny energií na 12 Kč, tak prosím. Ta možnost je tady taky. Já kandiduju s něčím jiným, ale trošku. No, pojďme teda. Určitě máš v rukávu nějaká, řekněme alternativní řešení, jo? Eh, dá se s tím čzem teda nějakým způsobem hnout, nebo kudy bys na to šel, jako když budeš? Samozřejmě, my už jsme těch pořadů o senátorech nebo se senátorama měli spoustu, takže hlavní náplň nebo ta důležitá náplň toho senátora je mimo jiný taky lobing, protože když už jdeš titulem senátor, tak i ty ministerstva a tak dál se s tebou bavěj trošku na jiném levelu, že jo, eh než e i ty ministři, že jo, než když člověk přijde jakoby z ulice, to všechno víme. A hodláš využít právě todleto k tomu řekněme lobování za eh ceny schůdný pro většinu domácností a co si budem i většinu malejch a středních firem, protože eh je to obrovskej problém i pro firmy jako takový, že jo. Dneska jako udržet konkurenceschopnost při těchhle cenách energií není eh ne, že není možný, ale není to jednoduchý. Takhle to řeknu. Teď budu velice opatrnej. >> No, já spíš eh jako bych loboval za celkovou změnu, jestli dovolíte, protože nebo dovolíš a dovolíte vy diváci, jo, protože jako ve Francii loboval někdo v roce 22 ve Francii, aby tam měl elektřinu za korunu 10, ne? tam generálního ředitele, jejich zu electricity de France, jmenuje svým dekretem prezident republiky a je jasno. A ta elektricité de France má nařízeno dodávat na francouzský trh. Je to prosím jedna ze dvou nejsilnějších ekonomik Evropské unie a má nařízeno dodávat na francouzský trh za 42 €. Tak kde to jsme? Jako v tý Francii to jde a u nás to nejde. Jako kde to jsme? Za co chceš lobovat? Tady to chce zavést stejný pořádek jako v té Francii. >> No jasně, ale na ty potřebuješ vytvořit ten tlak jakoby. Jo. A proto jsem to chtěl jakoby říct takhle, jakože eh z pozice senátora ten tlak, to, že budeš veřejně vlastně na tole upozorňovat, říkat, je to daleko účinnější, že jo, než jako si o tom povídat, dejme tomu, v hospodě. Eh jo. Takže >> pokud to pokud to lidi budou ochotni platit, pokud budou lidi ochotni nechat si stavět větrné elektrárny pod okny a i ti lidi z měst, co je potok okny, nemají na ně na ně přispívat namísto valorizace měst a důchodů. Kdy teď se nevalorizuje a státní správa propouští. Lidi, proboha, voliči ze státní správy, oni nemají na vaše platy a mají na ty věterný barony. Oni mají, pan ministr Havlíček, tato vláda má 30 miliard ročně na ty solární barony, co jim platí, kolik stojí jeden státní úředník, dejme tomu i s tím domem i s energiema milion a půl ročně. Kolik je za 30 miliard těch státních úředníků 20 000? Takže stát rozdává, počítám to dobře, doufám, kdyžtak mě někdo opravte. Takže stát rozdává větrným baronům tolik, co stojí mzdy 20 000 státních zaměstnanců a bude to rozdávat dál a ty státní zaměstnance bude propouštět a nepřidávat penzistům, kde to jsme? Takže tady nejde o to lobovat. Tady jde o to, dokud si to ty lidi nechají líbit, tak to bude lobovat někdo jiný. Tam, jak říkají někteří politici, v tom se valí tolik peněz. že se to, že se to tímto způsobem zastavit nedá. Zastavit, zastavit se to dá, protože se to zastavuje už jinde v Evropě, když se podíváte. Ve Francii se nenechali okrást energetickou mafii na rozdíl od nás. V Německu už neprodají ani jeden větrák. Tam se bojej Alice Vajdeli a na mají tam asi 1200 nebo už dneska 1400 občanských iniciativ, které jsou proti této větrné energetice a energii Vendé. A na spoustě obcí tam mají cedule, že už tam žádný větráky nebudou. Takže to je Francie, to je Německo a my jsme kde jako? My jsme někde na ostrově Papua Papua Nová Nová Gvina. Vždyť to přeci takhle dál nejde lobovat. Spíš co říkáme lidem. Ten senát má určitou roli. Jako někteří říkají, že senát by se měl zrušit. Senát je k ničemu. Ale jako dobře, s tím s tímhlenctím polemizovat nemíním, ale ten senát už tady jednou je. a 12 senátorů je na ústavní stížnost. Takže vážení posluchači, když zvolíte do toho senátu, kandidujou tam i jiný, nejenom za pročko. Tadlencá iniciativa je v podstatě iniciativou osobností napříč s politickým spektrem. třeba pan profesor Turánek kandiduje, Marek Obertel kandiduje, jo, je tam spousta nezávislých jmen, takže když se nám tam podaří dostat 12 nezávislých odborníků, tak můžeme té vládě a tomudlenctomu výprodeji šeredně zatopit. Neříkám zastavit, ale bude to vidět, budou tam běhat ústavní stížnosti a tak dále. No a ještě jestli můžu, já bych se zmínil obecně teda o tom pohraničí, když tam kandiduju, že jsem měl v tom kraji prarodiče z otcovy strany. To je asi známá věc jako a že jsem tam jezdil prostě. A babičku jsem měl hnedka v Liberci v pohraničí. Tam jsem ještě po ní zdědil takovou malou nemovitost. A teď jsem jel, jak jezdím do toho Trutnava občas, tak tam jezdím buďto z Prahy nebo teď relativně často, tak eh buďto tam jezdím vlakem z Prahy, což je docela příjemná cesta, tam se dá pracovat s notebookem a ta Česká dráha sice jezdí pomalu jak za císař pána, ale ty vagóny se zlepšily a ten komfort. A nebo jezdím autem z tý chalupy. Tím autem je to nějakých asi 80 km a vzhledem k tomu, že jsou tam serpentíny, tak se to jede 2 hodiny. A já si připadám na tý cestě jako Ernesto Čegevara, když jako mladý student 18 letetý projížděl tu bídu v Jižní Americe. Když jedete prostě Vrchlabý, Tanwald, další obce až směrem někde k tomu Bedřichovu, tak je to naprosto šílený. V každé obci je jedna veliká rozpadající se budova, dříve zřejmě krásná za první republiky. Vedle ní je ještě komín. Má to vytlučený okna a má to děravou střechu, na který rostou břízi a opadanou omítku. To je obvyklý design. Desítky jsou tam z plundrovaných fabrik. Todle, prosím vás, neudělal odsun Němců. Todle neudělali ani komunisti. Vždyť v tom pohraničí se vyráběla přestná mechanika. Vyráběly se tam auta vedle ve vedlejším okrese nebo skoro vedlejším a snad dni jsou. To vyhrávalo Paříž Dakary auta. Dal se tam světoznámé značky. Textilní průmysl Trutnovsko Liberecko. Jo, 200 let, dejme tomu. Strašně dlouho. Co je tam teď? Ruiny, ruiny jsou tam, prosím a spousta počínající kriminality, protože i z přizpůsobivého obyvatelstva se tam potom stává nepřizpůsobivé, když nemají práci. To jde ruku v ruce. Kdopak to splundroval? To nebyli Němci, to nebyl odsun, to nebyli komunisti. Vyť 50 léta nemám rád a ani třeba některé dopady 70, ne? Jo. A to nebyli komunisti, to byla Evropská unie, která nám to takhle zplundrovala. To byl náš výprodej, to byla naše opoziční smlouva. Tam se to takhle plundruje 28 let. Takže co je tam, co je, co je tam potřeba udělat, tak tohodle nechat samozřejmě obnovit, oživit pohraničí, aby tam prostě ty lidi mohli nebo chtěli zůstávat dokonce, jo, vždyť je tam krásná příroda, aby tam mohli pracovat. Vdyť tam třeba někde někde jsou i univerzity, jo, byla tam spousta pracovních příležitostí a dneska tam není Lautr nic. Takže tam je potřeba tu zemi přestat vykrádat a je potřeba ty peníze tam nechat a dát dát tam nějaké nové příležitosti. Takže místo toho, aby ty lidi něco platili a když se podíváte na na tu úroveň té Prahy, tak to je milion lidí. Takže Praha je v podstatě expozitorou vybírání ještě těch zbytků peněz z toho pohraničí a z těch ostatních regionů, toho plundrování. Tam jsou ti bohatší, tam jsou ty skleněný baráky, ty banky a všecko todlencto, který to pak převáděj do zahraničí. Todle je potřeba zarazit. No a energetika je k tomu ten jako strategický obor, který slouží v dané chvíli k organizovaným loupežím kapitálovým a když se zarazí, tak může sloužit k organizované prosperitě. Pojďme. Představte si, že těch 30 miliard, který tady vybíraj, je to srovnatelný se ziskem čezu, který tady má. Tak když těch 30 miliard, který si dávají takhle, takže by se jich dala část do toho pohraničí, jak by se to tam blejskalo. Jenom se vybírá a to je potřeba zarazit. Takže s tímhle kandiduju. Tak máme nějaké další téma, Petře? Ne, pan redaktor si zřejmě odběhl, tak já budu s dovolením pokračovat v těch energetických věcech. Tam tam bych řekl, že jsem že jsem nejvíc doma. No a vlastně v tom článku, který tam máte pod tím, tak se mě ptali, jaké jsou vztahy mezi solárními a větrnými barony a libskou burzou. No, takže mezi jsou to vlastně jenom různé formy, jakými jsou odsaď vyváděny peníze. Když to vzeme přes ty větenné barony, tak někdo přislíbí, že tomu baronovi za každou vyrobenou kilow nebo megaw hodinu dá určité množství peněz, konkrétně 320. To znamená o 80 haléřů víc, než je cena elektřiny na libské burze i s emisími povolenkami a že jim to bude garantovat, že nám nepřidá na důchodech, že propustí ty státní zaměstnance klidně, ale že bude těmhle baronům garantovat tydlencty zisky. Na ten baron, když má potom nějaký takovýhle přísliv, voucher od státu, no, tak si jde do banky a tam mu na to půjčej. No a pak jde shánět pozemek na tu větrnou elektrárnu, kde se kde se to postaví. Takže on je to ve skutečnosti stroj na peníze a nikoliv stroj na elektřinu, nebo je to především stroj na peníze, který vyrábí omezené množství občasné elektřiny. No a když e vemete to druhé, tu takzvanou libskou burzu, tak ještě je potřeba si uvědomit, že vlastně většina té cenotvorby na té libské burze, na kterou se ta vláda vymlouvá, vůbec nevznikla. Na té libské burze se prodala pouze 10% elektřiny a asi 10 až 15, 13 % tuším se ji v té době vyváželo. Takže vyváželi jsme více elektřin, než se prodalo na libské burze a byl to cenový diktát, že jsme si tu elektřinu vyráběli dále za 30 haléřů jaderného paliva a prodávali ji lidem. Násilím prodávali lidem, protože to nebyly dobrovolné ceny za 12 Kč. Takže takhle jsme dopadli. Jsou to, jsou to dva různé mechanismy. Té hož. Tak Petře, je tam pan redaktor? Není. Ne, není tam pan redaktor. No tak budeme. Eh, >> já jsem vypad. >> Dobrý. Tak teď já vím, ale já jsem vůbec mi nešel ten jako se pustit dovnitř prostě jako kdyby mě někdo odhlásil. >> Počkej, možná mě teď je to lepší. Teď je to výborný. No, to byl nějaký agenturní šotek. Určitě. Já se asi nechtěj, aby tenhle pořad se odbě. To je jedno. Dáme. >> Ještě ještě, že víš jako jeden z mála nebo když sem choděj jako lidi, který vědí co mají říkat a vo čem mají mluvit, mají ty témata, což je skvělý, takže ses nenechal odradit a pokračoval jsi plynule dál, což jsem moc rád. >> A to se pozná profík. A eh prosím tě, eh může a teď se budu ptát úplně jako hloupě, jo, protože eh ne každej a třeba >> ptej se, prosím tě, ptej se hloupě. >> Budu pokud to nikoho neurazí, ptej se hloupě, ne jako ty, protože my se my se známe, že jo, vždyť já jsem s tebou začínal i tuhle mediální kariéru, ale ptej se hloupěj jako ty posluchači, jo? nebo ne, že by byly hloupý, ale prostě tak jako třeba >> nechci nikoho urazit, proto se budu ptát jako za sebe, jo, v tomle směru. Ale eh myslím si, že to zajímá nebo spousta lidí v tom třeba nemá úplně jasno, jak lze změnit to představenstvo ČZU, eh když e už tam nějak navolený je a teď já nevím, je tam na dobu určitou nebo je to co vlastně jaká je ta procedura a jak moc je to složitý? udělat změnu, protože Babiš to ještě neudělal, tak určitě to není tak jednoduchý, se mi zdá, nebo to bude určitě ta hlavní výmluva, že to nejde. >> No, tak jako jde, nejde. Já ti položím otázku jinou, jo? Představ si, že nebo představte si posluchači, že budete mít hotel třeba někde v Praze na Václavském náměstí nebo na hlavním náměstí vaší obce, vašeho města či městačka v Praze, tam je to větší byznys, no. budete. No, ale jako nějaký velký hotel, jo, tak >> třeba Intercontinental v Praze, to znaj všecky tam podletnou. >> Tak budete mít takovejhle velikej hotel. >> No a bude bude vám patřit 2 tř. 3y nebo kolik. Prostě velký podíl, majoritní podíl bude v tom hotelu patřit a budete mít nějakého řiditele, který měl nepřijatelnou cenovou politiku. To znamená, dával pokoje příliš draho a ještě ty peníze neskončily ve vaší kase jako vlastník, ale skončily na nějakých burzách cestovních kanceláří. Tak jak dlouho tam ten ředitel bude sedět? Do zítra třeba nebo když máte když máte svolávat valnou hromadu, tak podle toho, jak rychleji svoláte, než ho odvoláte. >> No, tak asi asi jo, no. Takže tady tady musí být nejprve ta takzvaně politická vůle, jo? Jsou jsou lidi, kteří hledají důvody a jsou lidi, kteří hledají způsoby. No, takže pokud pokud tady máme jako energetickou politiku, já bych teda začal ještě ještě odjut. Jo, já já jsem s nima mezitím co ji vypadl, tak jsem se snažil vysvětlit jakoby podobnost cenových mechanismů okrádání spotřebitele přes takzvanou libskou burzu a okrádání spotřebitele přes takzvané dotace větrné energetiky. A pojďme se vrátit, čí je ten čas. Takže když tady posluchačům položím otázku, kdy bylo, kdy vlastně prvně vznikl čes a kdy bylo zestátnění čezu? Víme to. v roce 46, prosím. Jo, protože celý ten cyklus prvorepublikový zákon zákon o elektrizaci ČSR Československé republiky je z roku 19. Asi devět měsíců prostě po vůbec vzniku konstituování první republiky se vláda začíná věnovat intenzivně energetice. Zdvojnásobili svojí produkci a zasíťovali celou republiku tehdy. Jo, ohromnou věc udělali. Načež pak přišli fašisti, přišel protektorát. No a jako byla to prostě zgermanizovaná smečka německých firem, včetně já nevím, Siemens, AEG, Herman Gering, Werke a tak dále. Jo. No a v roce 45 byl vydán Benešův dekret číslo 100. To je pozor, ty Benešovy dekrety, o kterých se mluví, ty nebyly dva nebo tři jako vo vysídlení, jo? Těch bylo 143 a vládlo se vládlo se s nimi už od roku 40, jako napadení Ruska bylo až 41. Jo, ještě rok eh před operací Barbarosa, vlastně před tou jako nejtvrdší druhou světovou válkou, začínají Benešovi dekréty. Proč? No, protože nám fašisti rozpustili parlament, tak nebylo kde vydávat zákony, že jo, tak se vydávali takhle. No a Benešův dekret ze číslo 100, ze října hovoří o znárodnění dolů a veškerých energetických podniků s výjimkou závodních. Jo, takže byl takže byl rozdíl, když třeba mělo nějaké město teplárnu nebo fabrika závodní elektrárnu, tak ta znárodněna nebyla. Když to byl strategický strojírenský podnik, tak byla ale znárodněna třeba celá Škodovka i s tou závodní elektrárnou. To zas jo. No, ale od roku 46, 45 teda, pardon, jsou je veškerá energetika znárodněna a celou dobu byla. Takže tady není, že by nám něco ukradli komunisti. Před komunistama to byl národní podnik. prostě to bylo naše a ČZ jako české energetické závody, tak má eh letos 70. výročí počkej 40 46 2006 výročí má dneska eh ČZ, protože v roce vznikly české nebo i československé energetické závody jako vlastně koordinační útvar nad národní energetikou. Kdo chcete, tak se tak se podívejte, zadejte si Benešov dekret číslo 100 a zadejte si ho i do naší poslanecké sněmovny. Benešův dekret číslo 100 je součástí našeho právního kodexu, podobně jako ty dekrety o vysíleny Němců, jo, je závaznou součástí našeho právního kodexu. Některé ty Benešovy dekrety ještě neplatí. Tak já se ptám, co chcete znárodňovat, když už je to z roku 46 závaznou součástí našeho právního kodexu a je to národním majetkem. To je česká firma, to jsou české energetické závody. To není firma určená k rozprodeji. >> No, ale prodaly se akcie, ne, v rámci privatizace. Eh, to s tím nemá co dělat nebo jak tomu mám rozumět? >> Dobře. No, tak když chci být spravedlivý, no tak ty akci zpátky nakoupím. Copak je to problém? Kolik kolik stojí ten čes? Tak podívejte další teda příměr. Kolik se vybere na spotřební dani za benzín? včetně daně z přidaný hodnoty necelých 100 miliard ročně. Jo, je to významný příjem státního rozpočtu. Za kolik máme elektřinu? Ne, nemyslím teďka tu distribuci, jenom tu silovou část. Za 3,50, za 4 Kčy, nějak tak. Jo, můžete si tam dosadit jakékoliv číslo. Podívejte se na vaši fakturu za elektřinu a najděte si tam položku silová elektřina. Kolik to bude? Obvykle je to mezi třemi čři korunami, u některých ještě hůř. No a tu jadernou 30 miliard kWh si vyrábíme za 30 halířů a prodáváme ji za t až za 4 Kčy. Takže to je 90 až 120 miliard, prosím. A kolik má ten čest zisku? 30 miliard. Takže jinými slovy, na energetických burzách se ten rozdíl mezi výrobní cenou a prodejní cenou, za kolik vám to tady prodávají vážení posluchači, tak se otočí zhruba ve stejném objemu, jako tady platíte spotřební daň z pohonných hmot do státního rozpočtu. Jenže tohle nejde do státního rozpočtu. Takže jako co kde jsme? >> To jsou šílený čísla. Ty jo. Eh, >> to jsou ano. Na burzách energetických jenom s jadernou elektřinou. A to ještě nemluvím o emisních povolenkách, protože když k tomu přidáš emisní povolenku, tak to je ještě jednou tolik. Akorát akorát tu emisní povolenku na tom vydělávají zahraniční vexláci, takže ty tam mají majoritu. Jo, ale je to je to je to to samý, jo, bledě bledě bledě modrým. Přidá se tam nějaký umělej cenný papír k tomu. Takže ještě jednou tolik. Takže když si vážení spočítáte veškerou eh energetiku, rozdíl výrobních a prodejních cen, tak je to srovnatelné s tím, o čem se dneska dohaduje vláda, že nám chybí 300 miliard. Takže nám v tom rozpočtu chyběj a někdo jiný je na překupech naší energie vydělává. A kdybyste k tomu přidali teplo, tak to bude možná ještě víc. To je prostě celý. Takhle to je. No tak dokud to těm lidem nedojde, že to takhle je, tak se budou ptát akorát, kterou politickou stranu budou volit, aby tento destruktivní systém spravovala a v něm pokračovala. No a my jako to to neříkám sám, to říkáme všecky všecky jakoby ti nezávislí, co kandidujeme teďka do Senátu. Takže říkáme, že taková slova jako lockdown, třeba ještě pan profesor Turánek, že jo, který také kandiduje, Blackout a Green Deal, že nepatří do spis do svobníků spislavné češtiny, že jsou v to, že jsou to, že jsou v tom naš v naší teda energetické jiné politice neslušná slova, která musí jí z kola ven. Todle prostě nejde. A nebo nebo tady budeme radostně. Ta druhá možnost je ta energetická chodoba. Můžeme si vybrat. Každý každý si může vybrat. Každý má prostě v ruce ten svůj velební lístek a může ho někam dát. Ale on si volí i tu i tu svojí část té té svojí budoucnosti. Ale toč točí se tam opravdu takovádle obludná čísla. Kristovy rány. No, to je prostě továrna jako na perpétu mobile. Ty vole, úplně >> no. Jo, ale zvrácený trošku, >> no. Úplně jako kdyby takhle fungovali arabští šejkové, tak jsou dost prti chudý, ty jo. No. >> No a ono ono je jako rozdíl, když prostě někdo si na tom takzvaně přikrádá, že jo, nebo jako dělá na tom 10 %. Má něco něco jinýho je, když už obraty, kter