Ing. Jiří Pavel Pešek - Praha 1 Senát - kandidát a vlastenec

Přátelé, krásný dobrý den ještě jednou a vracíme se k tématu, které je bolestivé. Jsou to záležitosti skutečně na pomezí života a smrti. Bolest na Ukrajině. Opět platí, zkusme se podívat na ty kořeny celého toho toho neštěstí. Odkud pramení. Minule, když jsme se o tom bavili, tak mě napadl takový obraz, jako když člověk cestuje z Aše do Bratislavy vlakem a cestou přistupují různí pasažéři v různých stanicích, ti poslední nastoupí v Brně. Tak ti, kteří nastoupí v Brně, v podstatě vnímají celý ten konflikt a jeho začátek rokem 2022, když ruská armáda vstoupila fyzicky na území Ukrajiny. Ti, kteří nastoupili dřív třeba v Jihlavě, tak už slyšeli něco o tom, co se stalo v roce 2014. masakr na Majdanu 2. května 2014 upálení téměř 50 lidí v domě odboru v Oděse. Byl to strašný masakr, který odsoudila i Evropská unie v Evropském parlamentu a následně se k tomu odsouzení připojila i česká sněmovna, ale už o tom nikdy nikdo nemluvil. Já jsem sám před několika lety stál na Václavském náměstí 2. května, kde jsme vypouštěli 48 černých balónků se jmény těch upálených lidí. Ti, kteří v tom v tom v té Jihlavě nastupují, možná taky vědí, co se odehrálo v tom roce 2014 na Majdanu na náměstí v Kyjevě a v roce předcházejícím v prosinci, v listopadu v prosinci, kdy tam eh americká náměstkyně ministra zahraničních věcí Johna Carryho v Obamově v Obamově vládě tehdy Newland ová, Victoria Newlandová povzbuzovala demonstranty k té k tomu odporu proti režimu. Pomáhali jí v tom ostatně vydatně také čtyři naši ministři. Byl tam byl tam Miroslav Kalousek s Karelem Schwarzenbergem, Bursík s Kocábem. Všechny tyhle lidi jsem znal dlouhá léta a když se vrátila Newlandová z Kyjeva, bylo to někdy kolem po polovině prosince, myslím, že ten to video, které eh můžete vidět na internetu jako záznam tiskové konference pojím návratu do Washingtonu, tak tam sumarizovala pomoc, americkou pomoc Ukrajině. a řekla tu jasnou větu. We have paid for that over 5 billion dollars. My jsme za to zaplatili za ty přípravy přes 5 miliard dolarů tehdy. No, takové peníze se investice se nesplachují do kanálu. Když se pak podíváte na ty události následné, tak v roce 17 a to možná, že někteří z těch pasažérů v Jihlavě ještě taky zaregistrovali, tak v roce 17 jeden italský reportér, jmenuje se Johnny Michelessine, si dal práci a našel tři snipery, tři odstřelovače z toho toho osudného Majdanského náměstí, kteří se mu na kameru přiznali s plnými jmény, bez masek. najal a zaplatil nás Michael Sakašvili, který je mimochodem teď ve vězení Gruzii a to s úkolem, abychom stříleli jak do těch policistů berkutských, tak do demonstrantů, protože v jejich tělech se našly stejné náboje s cílem vyvolat občanskou válku na Ukrajině. A tuto klasifikaci použil i náš bývalý pan prezident Miloš Zeman ostatně, že se jedná o občanskou válku. Ti pasažéři, kteří nastoupili třeba v Praze, tak už vidí rok 2004, takzvanou oranžovou revoluci, kdy v prezidentských volbách sice ve dvou kolech zvítězil Viktor Janukovič, ale tehdejší generální prokurátor Ukrajiny zrušil ty výsledky a nařídil kolo třetí, v kterém nakonec zvítězil Viktor Juščenko. Juščenko eh instaloval do postu na post ministryně zahraničích e na post, pardon, na post premiérky eh Timošenko, kterou si vždy pamatujeme jako plynovou princeznu a která defraudovala obrovskými částkami svoji vlastní rodnou Ukrajinu Ausgerechnet na plynu z Ruska. nakonec skončila ve vězení. Mimochodem podle podle pro mě důvěryhodných informací její manžel Timošenko, který byl hledán hledán eh ukrajinskou policií, nalezl a to nikoliv z důvodů politických, ale z důvodů ekonomické kriminality, tak nalezl útočiště u nás. v České republice a některé zdroje z ministerstva vnitra samotné říkají, když sem přicházeli žadatelé o azyl a my jsme je my jsme je odeslali s nepořízenou dveřmi, oni vlezli oknem zpátky. Pak jsme dostali příkaz od šéfa, abychom jim e to občanství udělili. Tohle je záležitost Johnny Mikalesína. V roce 2004 tedy propukla takzvaná oranžová revoluce, která měla za úkol instalovat Juščenka a jeho eh partnery na nejvyšší posty v ukrajinské vládě. Ještě předtím, ale když nastoupí někdo v Plzni, tak uvidí události z roku 91 po rozpadu Sovětského svazu. A tam je zajímavý moment, kdy začínají na Ukrajinu se vracet takoví ti echtovní nacifašisté z té banderovské linie, jak je nazýváme, Stěpana Mandery. a to především z Kanady, kam je Sovětská vytlačila někdy v 50. letech z Ukrajiny a s Běloruskem. A tito lidé vlastně jako takový negativní kvas v těstě začali šířit nenávist na té západní Ukrajině k Rusku. A to zcela podle podle bymarkovské strategie. A Bismark nebyl žádný snílek. Byl to pragmatický voják. 1871 sjednotil Německo a stal se jeho prvním kancléřem a říká:„Chcete-li dobít Rusko? Musíte začít na Ukrajině, rozdělit Ukrajince proti sobě, jednu tu skupinu infikovat nenávistí ke všemu ruskému. Pak už se jen dívejte, jak se mezi sebou vraždí. Všechno ostatní je otázka času. A až zničíte Rusko, zlikvidujete zbytek slovanských národů, protože už nebude nikdo, kdo by se za ně postavil. Vidíte, jaká zajímavá shoda s výrokem jednoho vysokého amerického činitele z roku 23, který říká, co chceme víc. Máme miliardové zisky za ty zbraňové obchody a navíc si ještě Slované vraždí mezi sebou. Eh, těmto lidem vůbec nesejde na životech Ukrajinců nebo Rus. Pro ně jsou všichni Slované a mají pocit výhody z toho, že je takto Slovanům ubližováno. Ostatně druhá světová válka to ukázala dost jasně. 27 milionů slovanských eh většinou sovětských obětí. To je záležitost roku 91, ale v roce 2023, pakli si vzpomenete, tak v kanadském parlamentě vystoupil pseudo prezident ukrajinský Želenský a jako poslední překvapení pro přítomné byl pozván eh jeden starý voják, který bojoval v řadách SS. ukrajinský voják jménem Jaroslav Hunka. Tahle skutečnost, zvláště fakt, že poslanci vstali a tleskali mu ve stoje, přinesla okamžitou odezvu v židovských obcích, které protestovaly proti oslavování nacistických nacistických vojáků v kanadském parlamentě. A tehdy Jaroslav Foldina vystoupil v našem parlamentě a požádal přítomné poslance a poslankyně, vážení kolegové, vážené kolegyně, prosím vás o podporu deklaratorního usnesení. Oslavování nacistických jednotek SS je nepřijatelné. No, na této formulaci bychom se asi všichni shodli bez rozdílu náboženského, politického jiného přesvědčení. Oslavování nacistických jednotek SS je nepřijatelné. Vidíte, přátelé, a tipněte si, kolik poslanců a poslankyň hlasovalo pro takto jednoznačný návrh rezoluce z té skupiny té demoli pět demoliční koalice. >> Když jsem tuhle otázku kladl svým přátelům, tak odpovídal: "No tak snad všichni, polovina, třetina, přátelé, ani jeden. >> Ani jeden. Já jsem na ty poslance z tohoto důvodu, kteří tímhle způsobem demonstrovali svoje postoje klasickým jednoduchým logickým postupem můžeme říci, že podporovali nacistické oslavy. Jestliže tvrdím, že něco není nepřijatelné, tak je to samozřejmě přijatelné. To je binární systém. Ano, ne, plus mínus 01 černá bílá. To není není střední cesta. Já jsem podal trestní oznámení na tyto lidi a po nějaké době jsem dostal vyrozumění, že vlastně nedošlo k žádnému pochybení, protože poslanci pouze vyjádřili svůj názor. Ale pakli eh který nikomu neškodí, ale pakli takový názor vyjádří eh obecný občan navzdory tomu, že je mu garantována svoboda slova ústavou České republiky, všeobecnou deklarací lidských práv, tak skončí před soudem, jako se to stalo například Jaroslavu Popelkovi nebo dalším nebo paní profesorce Bednářové Martině, která je vláčena po soudech. Čili vidíte, jak ta demokracie kulhá na obě nohy. Jaká je tady hypokresie, jaké pokryteectví až, řekl bych chucpe. To je záležitost tedy roku 91. Ale ti, kteří nastoupili v Aši do toho pomyslného informačního vlaku, tak vědí o roku 1990, kdy došlo k takzvané dohodě, která je obecně známá jako gentlem agreement, jako gentlemanská dohoda mezi stranou americkou, kterou prezentoval tehdejší ministr zahraničních věcí James Baker, Josef Pekař, e, pardon, Jakub Pekař. a Michael Gorbačov za Sovětský svaz. V tehdejší debatě mezinárodní se jednalo o schválení sjednocení Německa. Margaret Sečrová tehdy velmi energicky oponovala, jestli dojde ke sjednocení Německa, vznikne čtvrtá říše. Francie se přiklonila okamžitě k Británii, čili dvě jaderné velmoci stály proti záměru sjednotit Německo. Ale k tomu sjednocení, přátelé, došlo. To všichni vidíme. Máme dneska jedno Německo formální, jakoli vnitřně rozdělené a je mimochodem zajímavé, že právě právě to rozdělení vede zase zase po hranici bývalé hranici mezi NDR a a západní a německým západním. Protože ti obyvatelé východního Německa měli podobnou stejnou zkušenost z doby pod kdy jsme žili jako satelitní země pod Sovětským svazem jako my. Zatímco v západním Německu bohužel tato zkušenost chyběla. A v té době přichází dohoda mezi mezi e Amerikou a a tehdejším Sovětským svazem. Jestli Sovětský svaz dovolholí, aby došlo ke směrnocení Německa, my ti garantujeme, že se NATO nepřiblíží k ruským hranicím ani o palec. Not by an ons on the maps the Russian. Ani o palec k ruským hranicím. Když se budete bavit s našimi oponenty, oni vám řeknou, to je feake, nebo se to nestalo, nic nebylo podepsáno. No, nic nebylo podepsáno, protože je to právě gentlemenská dohoda. To se nepodepisuje, ale slovo musí platit. Slovo musí platit. A kdyby neexistovala žádná dohoda, přátelé, tohle je zase racionální úvaha. Podle ovoce poznáme kvalitu stromu. Kdyby by bývala nebyla uzavřena dohoda, která překonala ten odpor dvou jaderných velmocí v Evropě, tak bychom dodnes měli dvě Německa. Vždych přece Sovětský svaz tehdy disponoval svými vojenskými sbory na celém území NDR i u nás. To znamená, že nepotřebuju žádné další informace k tomu, abych pochopil, že tu muselo dojít k dohodě. Ale navíc znám diplomata. Je to ten, který, který se dostal vlastně na nejvyšší post ve světové diplomacii, který mi sám osobně potvrdil, že se eh tohoto jednání zúčastnil, ale i kdyby ne, tak ta dohoda musela být uzavřena. A teď se podívejme na to, jak NATO expanduje v těch jednotlivých vlnách 1999, to bylo Polsko, Česko, Maďarsko, že a my jsme se ihned zapojili do toho nešťastného bombardování Jugoslávie, které já se přiznám a stydím se za to dodnes, jsem tehdy podporoval ve své naivitě. Pak došlo k dalšímu rozšiřování, jo. Slovensko, Slovinsko, další země. střední a východní Evropy. A to je ta expanze, kterou nemůžeme nevidět. A když se konečně dostala celá ta záležitost až na Ukrajinu, tak Jeffre Sax, který tuto problematiku vysvětluje na úrovni přednášek pro Evropský parlament, pro studenty v Cambridge nesmírně zajímavým způsobem a je to je to ikona ekonomické diplomacie světové. Jeffrey Sax, jehož manželka je je češka mimochodem paní Eva Erlichová pochází z Prahy. Tak on říká, já jsem ty lídry znal jak v tom Rusku, tak tak v ve Washingtonu. A volal jsem jim a říkal jsem tak v tom roce 2022 ještě na začátku, tak prosím vás řekněte těm Rusům, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Oh, come on, come on, Jeffrey. This is not in the interest of the United States. Ai, to není v zájmu Spojených států. Čili tohleto jsou všechno ty cesty, které vedly k tomu nešťastnému vyhrocení situace. A když nastaly minské dohody v roce 14 září a v roce 15 potom v únoru, kterých se v tom únoru zúčastnili i dva evropští politici a to eh Angela Merklová jako jako kancléřka, bundeskancl a jak která nám přivedla tu velikou migrační vlnu v roce 15 s tím svým Viršaffafas. My to zvládneme. To je Kalergi také dostal Kalergyho cenu. Tak stejně tak tam byl Francois Holán. francouzský francouzský prezident. Tito dva garantovali, že eh Kyv bude, kyjevská vláda bude respektovat minskou dohodu v tom smyslu, že ty východní regiony dostanou svoji autonomii, podobnou autonomii severoitalského regionu Altoče. K tomu nikdy nedošlo a můžeme se podívat ještě, když bude čas někdy jindy na hlouběji. Ale zásadně je třeba říct, že sama sama Angela Merkelová před Vánocemi v roce 22 potvrdila v oficiálním rozhovoru s renomovaným časopisem německý Decide, že ty dohody nikdy neměly směřovat k usmíření mezi kyjevskou huntou, kyjevskou vládou a těmi východními regiony, ale měli pouze pouze připravit prostor pro vyzbrojení ukrajinské armády. k boji proti Rusku. A když se podíváte na video, které zřejmě zřejmě musel nechat uniknout někdo z Ukrajinců, protože tam zabírá jednání Porošenka se svými generály se dvojicí amerických kongresmenů. Byl to John McCain, veliký Rusobjec a Lindcy Graham, oba dva prostě nenávistní rusobějci. Tak v decembru 2016 říkají, ano, my vám poskytneme veškerou podporu materiální vojenskou a rokem úderu proti Rusku bude 2017. Jenomže pak se situace změnila. E, v Americe se objevil Donald Trump, takže museli s tím úderem chvilku počkat. Čili to jsou jenom takové takové návrhy, aby člověk dobré vůle, který hledá pravdu a není uvězněn v té kognitivní diszonanci, to znamená v té neochotě podívat se jiným směrem, než kterým je než kterým je eh veden mainstreamem, tak aby zkusil se zamyslet a hledal ty příčiny a následně, kdo pochopil, snáze odpustí a My potřebujeme, abychom spolu mluvili v naší zemi. Máme ten modelový modelový vzor ve Švýcarsku. Čtyři jazykové skupiny se dokázaly dohodnout na společných zájmech, na společném prospěchu. My hovoříme jednou jenom jedním jazykem. Moravané Češi, Moravané, slezané. Tak hovořme spolu, protože dokud spoludé mluví, mlčí zbraně a naopak. Kež nám k tomu pomáhá právě i zítřejší oslavenec kníže vévoda České země svatý Václav. Přátelé, přeji vám vše dobré a těším se na další setkání. Pěkný den.