Ilona Švihlíková: "Za rozpočtovým schodkem stojí tabu, kterým se politici vyhýbají."

Dobrý den, vítejte opět na YouTubovém kanálu Ekonomika v souvislostech.

Prázdninová pauza je za námi. Ekonomických témat je více než dost. Takže se opět můžete těšit na plný provoz s nějakými dvěma, případně vícero videí týdně. Jak říkám, témat úplně není málo.

No a to dnešní se nabízí, protože v posledních hodinách jsme se mohli seznámit se základními obrysy nejdůležitějšího zákona, který je předkládán, a to je samozřejmě státní rozpočet.

Tohle berte jako úvodní video. Státnímu rozpočtu se budu beze sporu dále věnovat buď v dalším videu, nebo potom podrobněji analyticky pro členy mého ekonomického klubu, což je další téma, ke kterému se budu vracet v tomto videu a ještě to pořádně připomenu v průběhu. Je to velmi hutný materiál čítající stovky stran.

Ale teď už se pojďme podívat na ten základní návrh státního rozpočtu.

Nutno dodat, že na rozdíl od praxe minulých vlád, které byly vedeny hnutím ANO, se tentokrát úplně nezdařila ta základní debata v rámci tripartity a trošku se pokračuje bohužel v těch kolejích, které ukázal bývalý ministr financí Staňura. To znamená, že ty podrobné informace o rozpočtu máme — já je mám z 318 a nyní se tady bude reagovat.

Rozpočet je samozřejmě, jak už jsem řekla, nejdůležitější zákon roku, který nejenom ukazuje to, kam směřují peníze v jednotlivých kapitolách, ale jaké jsou priority vlády, jak hodnotí ekonomiku, jak se staví k nějakému střednědobému rozvoji. Zkrátka, pro dobře připravený rozpočet je tam mnoho impulzů pro nás, kteří se zaobíráme národohospodářskou politikou, kteří chceme ty věci podat analyticky. Je tam jaksi mnoho zajímavého, o co bychom se potom s vámi, teda já ráda s vámi, podělila.

Tohle, co vidíte před sebou, jsou informace přímo z webu ministerstva financí, kde se můžete s tím takzvaným základním nástřelem seznámit. Logicky Ministerstvo financí bude prezentovat ten rozpočet pozitivně, takže ho prezentuje jako rekordní investice, což najdeme v kapitole kapitálové výdaje, dostupnější zdravotnictví. To nám ukazuje, že zdravotnictví je jednou z priorit této vlády. Je to, myslím, téma, které obzvláště leží na srdci premiérovy. Vyšší životní úroveň.

Tady můžeme říci, že ten rozpočet bude do značné míry spoléhat na to, že bude pokračovat růst mezd, který dnes drží a stimuluje tu domácí poptávku zejména spotřebu domácností a nadprůměrný hospodářský růst. K tomu se ještě dostanu, protože to je, řekla bych, jedna z těch klíčových os, která není podle mě tady úplně jasná.

Tady vidíte nějaký ten základní návrh. Ty prozatímní debaty se hodně točí kolem toho rozpočtového salda, které může být teoreticky přebytkové, vyrovnané nebo schodkové, tedy rozpočtový deficit.

V našem případě, stejně jako v případě drtivé většiny zemí světa — což neříkám, že je dobře, ale konstatuji, že tomu tak je — je deficitní. No a v tomhle případě poměrně hodně deficitní. 389 miliard jako plán, což je vlastně druhý největší plánovaný schodek, a vyšší byl jenom v tom roce 2021, tedy v tom covidovém roce, jak se dnes říká.

To znamená, ta pozice té vlády na první pohled je velmi silně expanzivní, a vláda si zároveň od té expanze slibuje, jak ukazuje i ten titulek ministerstva financí, nadprůměrný hospodářský růst. K čemuž se hned dostanu.

Pochopili jste, že tohle dnešní video je takový ten celkový obecní rámec, než se potom dostanu ať už ve videích nebo v rámci svého klubu k tomu poněkud detailnějšímu představení těch jednotlivých komponent a včetně složení daňového mixu.

Tak co tady vlastně předjímá ta vláda?

Zaprvé, beze sporu tam budou nějaké vnitřní spory. Do jaké míry budou hluboké nebo do jaké míry budou na oko, úplně nedokážu říci, protože nevidím do dynamiky této koalice. Ale minimálně motoristé se prezentují jako taková ODS aktuální doby a tím pádem tvrdí, že jim leží na srdci zdraví veřejných financí, a schodek kolem 400 miliard jim asi nebude z tohoto hlediska úplně po chuti.

Na druhou stranu je otázka, jestli za současné situace to vůbec jde udělat jinak, čemuž se dostanu na konci videa. Takže vydržte.

Můžeme říci, že současná vláda ví jako fakt to ví a míní využít ten fiskální prostor, který má.

Já jsem tady připravila aktuální stav EU týkající se toho veřejného dluhu v poměru k HDP, protože většinou se úplně nedíváme na ten dluh z hlediska nominálních čísel. To nás taky možná čeká v nějakém dalším videu, ale toto je nějaké mezinárodní porovnání, pro které máme statistiky.

Červená šipečka nám směřuje na Českou republiku, a vy vidíte, že z hlediska porovnání v rámci EU — a zase neříkám, že to je nějaký ideální stav nebo že bychom měli aspirovat — ale prostě prezentujeme fakta tak, jak jsou. Česká republika patří k zemím se zadlužením relativně nízkým, neboli ten fiskální prostor tam je. Objektivně tam je, a tahle vláda ho chce využít. Udělá to částečně proto, že nemá moc jinak ani na výběr, a částečně proto, že to bude její fiskální pozice a bude se to týkat jejich priorit.

Když se vrátím k té minulé vládě a vlastně se podívám na tu politiku trošku v nějakém delším časovém horizontu, tak na rovinu řečeno, my tady vlastně máme jenom dva póly. Což mi docela vadí, protože ten jeden, který bych zastupovala já, teda tam podle mého názoru chybí.

Ten první z nich je, že konsolidace veřejných financí je priorita. To jsou typicky pravicové vlády ODS — tyhlety tlachy, jak budou škrptat a šetřit. Většinou to končí buď krizí nebo recesí a ještě větším druhem. Teda minulá fialova vláda je toho krásným příkladem, a ono by to samozřejmě byl i ten Kalousek a další. Je to prostě klasika, ale minimálně se o tom žvaní, což pravicové novináře o to si uspokojuje.

Velmi často tam dochází k nějakému snížení daní a takzvaným škrtům, což je výsledkem recese. Typicky rok 2012, 2013 a následně opakovaně. Už je to unavující, ale očividně občan tahle dobu to asi neunavuje.

Scénář druhý: Musíme privatizovat nějaké veřejné služby. Největší prachy jsou v penzijním systému a ve zdravotnictví, takže tam typicky jsou namířeny pacičky těch takzvaných investorů, kteří by si na ty stovky miliard, které tam jsou, rádi ťápli. To je přístup číslo jedna.

Přístup číslo dva to dělala dřív sociální demokracie, teď je to hnutí ANO. V nějakých koalicích prostě různých je expanzivní — musíme prostě dát výdaje do té ekonomiky, něco o nich třeba i očekáváme od těch výdajů. Z určité části to jde na dluh, ne vždycky. Byly roky, to je potřeba říci, kdy ta Babišova vláda docílila vyrovnaného rozpočtu nebo dokonce rozpočtových přebytků. Takže tomu nebylo tak vždy, ale když vezmu tu dlouhou časovou řadu, tak v převážné podobě to má tuhletu pozici.

Za tím vším nám bublají dlouhodobé problémy, které nejsou řešeny. Ukážeme si je ke konci tohoto videa.

Co je nepříjemné z hlediska nárůstu deficitu, jak v poměru k HDP, tak samozřejmě v té cifře, která se blíží těm 400 miliardám, je v tom, že to prostředí dnes je velmi odlišné od toho před nějakými 108 lety.

Možná si ještě pamatujete, kteří podrobněji sledujete ekonomické dění, že skutečně tady bylo období, kdy jsme si mohli půjčovat extrémně levně. My jsme dokonce měli chvilku i zápornou úrokovou sazbu, záporné výnosy z dluhopisů. A já dodnes vidím paní Schellerovou, jak tam říká: „No, my to nevyužijeme, my ne."

Jo, to bylo období, kdy ta vláda se zadlužovat nechtěla a mohla, protože to bylo velmi levné.

No, dneska se zadlužovat chce a je to velmi drahé.

Jo.

Neříkám to nějak tak, že bych se úplně vysmívala. Pán Bůh, že bych mohla, ale je to situace, která se třeba hodně probírá ve Spojených státech, když se podíváte.

Prostě ty výnosy z dluhopisů jsou dneska úplně někde jinde.

Mimochodem, dluhopisům budem věnovat asi další video, protože je to téma jednak proto, že jste si o to psali někteří, a jednak proto, že si nevšimnete, že toho vývoje, který je poměrně dramatický. Prostě ty výnosy z dluhopisů jdou nahoru, nejenom v případě ČR.

Tady vidíte, že se blížíme 5 %.

To není úplně příjemné.

A stejně tak to vidíme ve Spojených státech. Vidíme intervence ze strany ministerstva financí Spojených států. Vidíme to v Japonsku, těch dlouhodobých 30letých dluhopisů. Vidíme rekordy u německých bundů.

To znamená, je o čem hovořit. Těšte se na příští video.

Ale nás v tuhle chvíli zajímá, že ten výnos jde nahoru u nás, což nám bude prodlužovat obsluhu dluhu. A to, jak říkám, není situace, ze které bychom úplně skákali nadšením.

Tahle vláda se domnívá, že ty kapitálové investice, které jsou podle jejího vyjádření výrazné, můžeme se potom zase na ně podívat v té analytické části podrobněji, že nám způsobí ten multiplikační efekt, jo?

To znamená jednoduše řečeno, že ten výdaj je nějaký, ale ten přínos pro tu ekonomiku, ten multiplikátor bude větší než jedna. Možná i výrazně větší než jedna.

Neboli to, co vlastně chce Babišova vláda a sám Babiš bezesporu, aby ten ekonomický růst měl takovou dynamiku, že převýší dynamiku toho dlhu. Neboli to, co se porovnává, to, co jsem vám ukazovala před chvilkou z toho Eurostatu, ty údaje, ten poměr dluhu k HDP, aby vlastně klesal. Že i když dluh poroste, tak růst té ekonomiky bude větší.

Já osobně si myslím, že ta ekonomika na ten růst nemá. Jo, možná řeknete, že jsem nebyla velká skeptička. Já si myslím, že už není schopna ho dát za těch strukturálních omezení, které máme.

Každopádně vláda sází na dálnice a celkově infrastrukturu a domnívá se, že ten multiplikační efekt tady může být výrazný spíše v dalším období. Já jsem tomuhle docela skeptická.

Já tvrdím, že mnohem větší ten efekt pro tu ekonomiku je spíš ta bytová výstavba. Ale na rovinu řečeno, musím přiznat, že tady existuje celá řada studií, které se budou hádat o to, který ten multiplikační efekt je výraznější.

Ono se taky bude lišit, jestli se projeví velmi rychle, nebo třeba právě v delším období, ať už se to týká třeba výdajů na vědu, výzkum, technologický upgrade, nebo třeba právě ta politika odpisová, které jsem také věnovala pozornost na tomto kanálu.

Ale tohle je ta základní úvaha vlády, jo? My napálíme tu fiskální pozici, ale ono to bude mít v nějakém rozumném časovém horizontu.

Tahle vláda samozřejmě chce zůstat u moci, respektive hnutí ANO, bezesporu, a mít prostě ty politické body, aby to bylo vidět v rámci toho ideálně jednoho volebního období, což je velmi obtížné. Samozřejmě ten horizont je poměrně krátký.

Tak velmi často se v souvislosti s tímto schodkem bude hovořit o tom, jestli škrtat na výdajích a na kterých, nebo zvyšovat daně a podobně.

Paní ministryně Šelová už se vyjádřila, že bude muset zvyšovat daně, že bez toho se to sestavit nedá. S tím bych souhlasila. Ono už teď to muselo být dost těžké sestavit. Ono de facto za těch současných parametrů se to moc jinak udělat nedá, narovno řečeno.

Jo, tady jako neberte to tak, že adoruju ministerstvo financí, ale prostě objektivně se to fakt úplně nedá.

Tak ona totiž ta daňová reforma už byla, akorát se o ní takhle nemluvilo. To je rok 2021, kdy se prostě začaly v rámci stavu legislativní nouze dělat všechna ta opatření.

A to není jenom zrušení superhrubé mzdy, jo. Tam byla celá řada opatření, tyhlety všechny možné slevy na poplatníka a my a tady prostě losek nebo co to tam bylo, jo, prostě všechny tyhlety podivné konstrukce. A tohle nám dohromady nasekalo strukturální deficit kolem 250 miliard a ten se s námi táhne dál.

Táhne se dál a dokud se s tím něco neudělá, tak se bude táhnout.

To znamená, byl to obrovský zářez, obrovské krvácení veřejných rozpočtů, kdy některé lobistické skupiny byly, musím říct, perfektně připravené, měly to na stole napsané, hodily to a ve stavu legislativní nouze to prošlo hladce.

No a my s tím teďkon samozřejmě jsme a ty veřejné finance jsou tím strašně poškozené.

Jinak každé denní opatření má taky nějaké redistribuční efekty. Ono se nějak v té ekonomice rozlívá, ale zase to si možná necháme na nějaké další video.

Takže daňová reforma už byla.

Co mi vadí, když vidím schodek 400 miliard?

Zaprvé chválím to, že vláda se chce pustit do boje se slabou ekonomikou. Řadu těch opatření budeme analyzovat na tomto kanálu nebo v rámci mého klubu. Myslím si, že to je správné zaměření. Myslím si, že tam je výrazný prostor na zvýšení daňového inkasa, ne? Teda 400 miliard, to fakt ne, ale prostor tam opravdu opravdu je.

Tak to, co mi vadí a to je moje životní téma, víte to, ignorování odlivu zisků z této země.

Já nechápu, jak můžeme prostě za situace, kdy tady máme naspáno 400 miliard a já tomu rozumím, proč tam těch 400 miliard je. Jo, ono to, jak říkám, za současného stavu, když nechci, aby mi zkolabovalo zdravotnictví a podobně, to nemůžu moc udělat jinak, pokud nesáhnu na tohle opatření. Tak, že prostě tohle můžete ignorovat. Podle mě už to nemůžete prostě dál ignorovat.

Největší odlávači jsou samozřejmě banky. Tam je největší, zásadní, fundamentální. Ne, že by nebyl jinde, teda, jo, ale banky jsou úplně základ.

No a další věc, která mi tak nějak mírně vadí, je to, že máme vrcholně nespravedlivý daňový mix.

U nás, když se sahá do těch daní, tak je to většinou s účelem toho inkasa. To znamená tadyhle hrábnu, tadyhle hrábnu, hlavně abych to nějak vybral a nějak něco někde zaplácal.

Ale ten náš daňový mix je prostě vrcholně nespravedlivý. Má strukturu rozvojové země, na rovinu řečeno.

Základní problém ovšem je, že to lidem nevadí. Není to politické téma a vláda ví perfektně, co je nebo co není politické téma. Jo, ohlídávají si tyhlety věci.

Prostě dokud to nebude politikům, tak do toho nepůjdou a z dobrých důvodů pro ně nepůdou ani do toho střetu s těma bankami, přestože tam ty zdroje jsou. Teda bych to řekla spolu s klasikem, jo?

Takže tohle já považuju za zásadní problémy.

To, že máme nespravedlivou daňovou strukturu, která enormně zatěžuje lidi, kteří pracují, a velmi málo zatěžuje ty, kteří žijí z kapitálových výnosů, ze spekulací, s byty, z prodejů firem. Tam de facto stát říká: "Užijte si to, tady si to užijte." Ale pakáž je pěkně zásnan, jo?

To znamená, že v této zemi vlastně chtít zbohatnout z práce je iluzorní. Ono je to teda v kapitalismu obecně iluzorní, ale v této zemi je to extra iluzorní, abych tak řekla.

Uvidíme, co ten boj proti šedé ekonomice. Základní idea je správná. Uvidíme jednotlivá opatření. Nechci přijímat a být přehnaně kritická nebo naopak přehnaně chválit. To uvidíme.

A stejně tak mi vadí, že se ignorují ty obrovské odlivy. Ano, daňová kobra se trochu víc zaměřuje na některé ty vnitrofiremní problémy. To znamená to, co se tam děje v rámci matka, dcera a podobně. Určitě ano, ale stále samozřejmě dosti nedostatečným způsobem.

Očekávám, že se budou zavádět opatření proti šedé ekonomice. Ano. A pak se budou nějak látat díry. Ale jak říkám, ten nespravedlivý daňový mix tady je, a dokud prostě nebude politický tlak a politická poptávka, tak jako co?

Protože to splácení dluhu, respektive ta obsluha dluhu, přesně, že jo, ty dluhy se rolují nejenom u nás. To vlastně znamená, že pořád je to břemeno na těch, kteří drží ten daňovej mix, což jsou ty, který nemůžou utéct — to znamená zaměstnanci, typicky lidi, kteří se živí prací — a potom ti nízkopříjmový, protože na ně ty daně, které u nás jsou velmi důležité — to znamená spotřební daně a DPH — tak na ně dopadají samozřejmě nejvíc.

Ale opakuju znova, tohle je známý fakt, ale nemá svůj politický projev. Mimo jiné proto, protože se nedostalo do poslanecké sněmovny. Prostě asi potom ta poptávka není.

A jak říkám, hnutí vládnoucí velmi dobře hlídá, po čem je nebo není poptávka. Ale pokud tyhlety věci prostě nezačneme systematicky řešit, tak se prostě budeme potácet s tím, že budeme někde okolo těch klidně 400 miliard, nebo privatizovat ty veřejné služby, a ten dluh prostě bude kynout. Spolu s tím ta obsluha dluhu v prostředí, které prostě je v tuhle chvíli prostředím vysokých úrokových sazeb.

To je trochu ten makrokontext.

Pokud vás tyhle věci zajímají, pokud vás zajímá hlubší analytika, stejně jako u těch dluhopisů a tak dále, tak vás chci pozvat do mého ekonomického klubu. Teď od září jsme najeli na posílení a trochu oslabení toho zpravodajství a posílení té analytiky, mojí analytiky. Taky je to můj klub, že?

Takže já teď budu psát, jak vidím inflační tlaky v ekonomice, a samozřejmě si nenechám ujít ani ten rozpočet podrobně. Budu trochu dělit ta témata mezi to, co budu dávat tady na YouTube kanál, a mezi řekněme detailnější analýzu, kterou najdete, pokud budete VIP člen nebo dokonce Super VIP, kdy se setkáváme každý měsíc a diskutujeme o těch věcech, o tématech, která členy Super VIP zajímají.

Teďko budeme mít zrovna setkání, kde budeme probírat demografii jako důležitou, protože demografie, že jo, to je otázka pracovní síly, jejich vývoje, důležitosti, možnosti nahrazení umělou inteligencí. No, je to docela jako širé téma.

To členství v tom klubu — jste řekli: "No jo, ale ono je září. To členství je na 12 měsíců." Takže když se přihlásíte teď v září, což je ideální, to začít zrovna v září studovat, tak je to na 12 měsíců, takže od září 2026 do září 2027.

No a stejně tak se můžete podívat i na kurzy Gumanova akademie, se kterou v tomhle ohledu spolupracuji. Já mám teda kurz mezinárodní ekonomie někdy v prosinci, ale je tam spousta dalších velmi zajímavých přednášek.

Koneckonců nejenom dětem začal školní rok. Myslím, že to září je takový měsíc, kde je dobré s tím vzděláváním trochu začít.

Já se tady snažím o pohled, který se vymyká tomu hlavnímu proudu, který je často velmi ideologicky zaměřen a často za ním stojí nenápadně nějací miliardáři, kteří nemají vůbec žádné zájmy schované v různých nadacích a podobně. Tohle je prostě můj YouTube kanál. Žádní miliardáři za ním nejsou. Není tady žádný Hogo Fogo Studio, ale o to je to autentičtější a troufnu si říct, že i pravdivější, protože to jsou prostě moje názory, tak jak já tu ekonomiku vidím, jakým způsobem ji interpretuju.

Takže tolik ode mne.

Těšte se brzy na další video. Budu ráda, když mi napíšete, zda vás tohle téma zaujalo, zda byste si přáli další podrobnější video k rozpočtu. Tohle byl ten základní rámec, protože já mám ráda, když se na ty věci dívá komplexně a teď se nevytahuje jako pitva jeden detail.

A budu se na vás těšit velmi brzy u dalšího důležitého ekonomického tématu.

No a doufám, že s některými z vás se také setkám ve svém ekonomickém klubu.