Ilona Švihlíková: "Čína mění své zvyklosti dopravy bleskovým tempem. Změní to ropný trh."

Dobrý den, vítám vás u ekonomiky v souvislostech.

Tentokrát jsem vybrala téma, které se týká zahraničí, ovšem s výraznými dopady na nás také.

Jde o ceny ropy opět.

Ano, teď si řeknete, jistě budeme probírat to, jakým způsobem byla formována a co obsahuje dohoda mezi Spojenými státy a Iránem.

O to vás samozřejmě neochudím s mým komentářem.

V tuhle chvíli se nicméně zdá, že ta dohoda je spíš takové prozatímní vylepšené příměří, které otevírá cestu buď další konfrontaci, kterou si samozřejmě přeje Izrael, nebo může teoreticky vést k nějakému jinému realističtějšímu uspořádání v regionu, ať už z hlediska ekonomických nebo zejména bezpečnostních vztahů.

To ještě uvidíme, ale rozhodně to není dohoda, která by nabízela nějaké definitivní uspořádání.

Spíše je to taková přestávka, která může mít naději na úspěch.

Nicméně už mockrát jsem na tomto YouTubovém kanálu hovořila o tom, že ceny ropy by měly být podstatně vyšší.

A také jsem upozorňovala na slova zástupců Saudů, saudského ministra financí, který také v Davosu hovořil o tom, že jedna věc jsou ty papírové barely. Odkaz na video najdete pod tímhle. A druhá věc je potom ta reálná cena, za kterou zejména asijské země nakupují.

Nicméně je tu ještě jeden faktor, jak ukazují aktuální statistiky, který výrazným způsobem přispěl k tomu, že cena i toho papírového barelu je podstatně nižší, než odpovídá situaci.

Ten faktor je samozřejmě Čína.

My se podíváme trošku podrobněji na to, které faktory to jsou, protože některé mohou mít řekněme jednorázový dopad nebo nějaký kratší časový úsek aplikace, ale některé mohou mít dopad podstatně silnější a dlouhodobější.

Takže pojďme se na to společně podívat.

A zeptala jsem se, jestli Čína je právě ten faktor, který drží ty papírové ceny ropy podstatně níže.

Víme samozřejmě, že tam byly velké výkyvy, velká volatilita i na základě prohlášení prezidenta Trumpa, co zrovna z něho vyplulo ten den. Co ten den těch daných deset minut to bezesporu.

Ano, ale asi už víte, že na tomto kanálu mě spíš zajímají ty dlouhodobé trendy, protože ty koneckonců určují potom v nějaké synergii nebo v konfliktu naši budoucnost a ne každodenní plácání někoho.

Takže pojďme se na to podívat.

Čína se začala chovat jinak, než se očekávalo.

Všeobecně bylo známo a my se podíváme samozřejmě na ten obrázek, že Čína má obrovské strategické zásoby, mnohé roky.

To znamená, že je v pozici, kdy může být, nechci říct v pohodě, ale kdy rozhodně měla podstatně méně starostí než země jako Thajsko, Filipíny a podobně.

Nicméně to, co se úplně neočekávalo, je, jak silně se propadnou dovozy jak surové ropy, tak i rafinovaných produktů.

Vidíte na své obrazovce. Teda já vím, že spousta z vás se dívá přes mobil, máváme. Doufám, že to taky vidíte.

Ten meziroční pokles za květen, za který máme už nějaká čerstvá data, ukazuje u té surové ropy pokles o 29 % a také výrazný pokles i u rafinérií.

To znamená, dostali jsme se na třeba nejnižší úroveň za posledních osm let v případě dovozu té surové ropy, což je skutečně neočekávané.

Podotýkám, že se nezdá, že by to mělo nějakou souvislost v případě těch zpracovaných produktů, ropných derivátů, nějakou souvislost s americkými sankcemi na některé čínské rafinérie.

Víme, že Američané mají takovou tu palbu těch sankcí, které se pak následně, ne vždy, ale často obrátí dokonce proti nim samotným.

Jaké jsou tedy hlavní faktory?

Už jsem zmiňovala to, že Čína má tady ty obrovské strategické zásobníky.

Čína je vůbec země, která si potrpí na to mít nárazníky, mít odolnost, což pak vyvolává zase někdy méně příjemné reakce.

Já už jsem hovořila o tom čínském šoku 2.0.

Čína má své zkušenosti se západní civilizací a dneska sází na velkou soběstačnost v pěstování, což je u velmocí obvyklé, ale i ve výrobě. Obří devizové rezervy a jejich složení mají samozřejmě dopad na celý svět.

Je to zkrátka strategie, která klade velký důraz na bezpečí, na odolnost, na schopnost čelit šokům.

To znamená, Čína se skutečně předzásobila, ale ty poklesy, zdá se, nebyly spjaté s tím, že by Číňané přestali jezdit, že by se ekonomika zastavila, že by tam panoval nějaký nouzový režim, ale zkrátka s tím, že to ještě více Číňanů motivovalo přejít k elektromobilitě, což jsou často i sdílená auta, využívání elektrotaxi ve velkých čínských městech.

Ta elektromobilita je v Číně skutečně velmi silně podporovaná a předpokládám, že víte, že Čína je v elektroautech špice.

To znamená, možná před 15 lety se jejím autům někdo smál.

Dneska se směj Číňané, že?

A to nejenom těch značek, které mezi sebou soupeří velmi krvavě cenovým tlakem. Těch značek je mnoho a Čína má samozřejmě tím pádem i obrovské kapacity pro export.

BID je nejznámější značka, ale je jich podstatně více.

A teďkon v čem je ten rozdíl?

Víte, ono je potřeba se vždycky dívat, když klesne nějaká poptávka po něčem, co zatím je.

Já si pamatuju, jak se u nás jásalo v souvislosti s uvalením, nevím, jestli to byl první nebo padesátý balíček ruských sankcí, protože se uvalují každých pět dní nějaký nový, ale jak prostě klesá poptávka po těch energiích a jak je to ta známka, jak je to dobře, že to ty Rusi vůbec potřebovat nebudeme.

No a ono se ukázalo, že to nebylo změnou výroby nebo technologie nebo nějakou inovací, ale že to prostě bylo tím, že ty továrny jely méně nebo začaly úplně zavírat, nebo uvažovaly o svém přemístění jinam.

Tohle je velikánskej rozdíl.

Je velký rozdíl, jestli nejezdíte autem se spalovacími motory proto, protože na to nemáte a prostě jdete pěšky, případně jezdíte na koloběžce, a je velký rozdíl, jestli máte státní dotaci, příspěvek na to, abyste si mohli pořídit elektroauto a celá ta infrastrukturní síť je zařízená na to, abyste si mohli pořídit elektroauto.

To, že Čína je v tomhletom světová špička, jak z hlediska kapacity, tak z hlediska technologií. Opakuji, to jistě víte, to není nic nového, ale tohle může mít globální význam.

Pokud ta spotřeba Číny ve smyslu ropné spotřeby, která je obří... Čína je samozřejmě velmi výrazný dovozce ropy. Od roku 98 je to čistý dovozce ropy a mimochodem je to jedna z věcí, která jí trápí z hlediska dopravních cest.

To je malacký průliv zejména.

Tak to bude mít velmi výrazné dopady na celý ropný trh.

To neznamená, že ostatní země budou ropu odmítat.

Je to stále klíčová součást energetického mixu, ale zkrátka a dobře pokles poptávky Číny v tuhle chvíli brzdí trošku ty ještě větší nárůsty i na tom papírovém trhu a zároveň možná signalizuje, že Čína bude potřebovat ropu spíš pro petrochemický průmysl a méně jako palivo.

Což si myslí Mezinárodní energetická agentura, kterou tady následně cituji.

Tady jenom malý obrázek týkající se velikosti strategických zásobníků.

Samozřejmě je potřeba pamatovat na to, že Čína je obrovská země. To znamená 1,4 miliardy lidí, ale i tak vidíme, že skutečně Čína byla schopná si nashromáždit velké rezervy a že má tendenci k tomuto typu myšlení.

Jo, je potřeba si uvědomit, že skutečně řekněme ty odolnostní a bezpečnostní aspekty hrají pro rozhodování čínských představitelů obrovskou důležitou roli.

1,4 miliardy barelů je fakt hodně, jo.

To znamená, mohla být relativně v klidu, ale my víme dnes, že se velmi silně zapojovala do těch jednání přes Pákistán, který dělal toho oficiálního mediátora.

A ještě jeden malý graf, který jste možná někde viděli – takzvaná zdánlivá poptávka.

Říkáte si, co to je.

Tak je to vlastně indikátor, který se používá zejména u té Číny, ale nejenom. Protože zahrnuje také domácí produkci, čistý import mínus změna zásob – to znamená těch strategických zásobníků.

Tady je vidět v těch posledních měsících ten obrovský pokles.

Proč se tohle používá?

Tenhle indikátor se používá, protože je k dispozici poměrně rychle. Řada těch indikátorů poptávky se dostává se zpožděním, pak se zpřesňuje, tak tohle máme k dispozici poměrně svižně, lépe než třeba maloobchodní data prodeje.

No, každopádně na tom ropném trhu se budou dít věci. A to nejenom, pokud by se skutečně podařilo trošku uklidnit alespoň ty vazby v západní Asii. Když já osobně si myslím, že Izrael si pokoj rozhodně nedá, protože v zájmu izraelského vedení vést neustálou válku a jestli to budou zdůvodňovat velkým Izraelem nebo čímkoliv jiným, je vcelku jedno. Ale oni musí válčit, doplatí na to.

Ale válčit budou beze sporu. Budou chtít, protože na tom stojí založený celý jejich sionistický režim.

Nicméně tohle je velmi, velmi důležitý signál, který zároveň naznačuje, jak moc Čína v elektromobilitě a celkové infrastruktuře pokročila a že vlastně ty vyšší ceny ropných produktů motivovaly řadu Číňanů, aby definitivně se rozhodli pro elektroauto.

Je samozřejmě otázka, do jaké míry je tohle vhodná strategie pro evropské země.

Napište v komentářích, co si o tom myslíte.

A pokud máte zájem o diskuze, které jdou do hloubky s lidmi, kteří jsou z byznysu, mají dlouholeté firemní zkušenosti z velkých firem, startupových, máme to hezky namíchaný, tak se podívejte na můj ekonomický klub, konkrétně na Super VIP.

Pokud jste z firem, tak je to pro vás řekla bych obzvláště aktuální, protože tam právě v těch menších skupinách se setkáváme a tyhle věci probíráme i s odborníky na takovou tématiku.

Máme hosty, máme pravidelná měsíční setkávání a myslím si, že to má své opodstatnění.

Jedna věc je papouškovat to, co slyšíte v mainstreamových médiích, a druhá věc je zahrabat se trošku víc do hloubky.

Doufám, že se vám tohle video líbilo.

Děkuji za vaše konstruktivní komentáře, které drtivým způsobem převažují nad čímkoliv jiným. Brzy zase na viděnou naslyšenou.