17. LISTOPAD 1939 skutečný význam🇨🇿 17. listopadu | Alena Hejlová (ukázka) Československý odboj

[hudba] 28. května vyhlášeno druhé stan právo, které trvá do 3. července 1942 a za tu dobu se masově rozjedou popravy a znovu se rozjedou popravy tady v kavunnicových kolejích, jo? Čili to je druhé období poprav mezi tím 28 květem a červencem 1942. Jo. Kdy teda formálně to to stané právo bylo ukončeno. Jo, v tu dobu za tohoto stanného práva obecně v protektorátě popraví mnoho osob, které předtím jenom vězně. Protože například, když přichází Hejdrich k moci tady jako zastupující protektor, tak jeden z prvních, kdo je zatčen, je generál Iliáš, který předtím je ministerským předsedou protektorátní vlády, ale on spolupracuje s Londýnem aspoň v jistém smyslu informačně. Čiže ten je zatčen, jo, a v období druhého stanného práva je popraven. Čili oni posbírají, co mají třeba Vladislava Ančura je v tu dobu popraven, co mají významnější politiky, no, umělce, tvůrčí nějaké osobnosti, jo, a tak dál. důstojníky, tak ti jsou ti jsou posbíráni, popraveni. Plus teda potom ti další, co jsou pozatykáni, protože mimořádně brutálním způsobem zasáhnou prostě do sledování odbojových skupin. Bavíme se o kamvnicových kolejích, čili o tom, jakým způsobem se dělaly prohlídky třeba v domech, v Praze, teď nebudeme rozvádět, jo, čili to je to druhé období v kavnicových kolejích. Jo. A >> no já jsem no mám jako z toho důvodu, že je těch informací obrovské množství. Já si toho moc vážím, že to takhle prostě přibližujeme a že myslím, že bysme taky na lidech měli udělat jeden konkrétní krok, že tady je expozice, je tady možnost přijít osobně s rodinami, se studenty, možná můžete iniciovat ve školách u svých pedagogů nebo u rodinných příslušníků, který pracujou jako učitelé a že o těhlech příbězích, který se hodně týkají 17. listopadu, 17. listopadu, toho skutečného 17. listopadu 1939, o kterým se skoro nemluví, jen tak vždycky jemně se to zmíní den studentů, ale ta podstata nám uniká, že to souvisí s československým odbojem a tím vším. Jo, já jsem spíš chtěl jako eh lidi sem taky teď nalákat. A druhá věc je, eh jestli kdybych měl položit otázku, tak je to vlastně e to, co jsem se ptali pana Jandla. Co myslíte, že by eh proč by sem vlastně lidi měli za zajít a proč bysme o těhle věcech měli mnohem víc hovořit třeba i v rodinách a v médiích? >> Ještě řeknu hned odpovím jednu věc, prosím vás. >> Mezinárodní den studentů je vyhlášen v roce 1941 studenty Commonwsu. >> Aha. A existuje prohlášení. Kdybych byla tušila, že o to bude zájem, tak jsem tu knížku mohla doma najít a přinést. Existuje prohlášení. My studenti Camwsu a teď se tam vyjmenovávají Velké Británie, Kanady, jo, tehdejší Kamelws jako prostě a těch dalších zemí. Prostě z úcty k obětem prostě československých studentů je v roce 41. upozor zdůrazňujou to datum, jo, či to není nic nového, nic politicky orientovaného, nevím, jakým si vymyslíte univerzita Oxford se prohlásí >> za >> následnickou univerzitou Karlovy univerzity v tom smyslu, že tam mohou dokončit studenti svá studia a existují záběry s promocí z oxfordské univerzity, kde taky v uniformách jsou čeští už vojáci, teda prostě jako anglické armády, kteří jsou promováni, pač tam dokončili započetá studia předtím v Československu. Ano. A přidali se k odboji nebo ke spolupráci s exilovou vládou v Londýně k ministru zahraničních věcí, e, Jan Masar, který todle e velmiřba >> přesně tak podporoval a tak dále a tak dále. plukovníci, e, plukovník Moravec a jeho muži jsou připravovány kousek od High Parku v Portchestergate. Kdybyste někdy byli v Londýně na Euroíkendu, tak velmi doporučuju navštívit todle místo. Dokonce jsou zachované i e ty fotografie, které vznikly e těsně před vlastně operací Antropoid. Eh, tam u takové cihlové stěny. Ty místa jsou všechny do dneška zachována. >> [vzdechy] >> Čili vy jste se mě ptal, proč bychom se tady měli zastavovat. Prosím vás, jedna taková trošku otřepaná věta. Národ, který nezná svou historii, tak je odsouzen si ji zopakovat. Jo, jako to je taková trošku otřepaná věta, ale já bych to řekla jinak. Prosím vás, uvědomte si, že to, že my tady můžeme dneska být, tak je mimo jiné taky všem těm obětem, kteří bojovali tady v protektorátu, kteří bojovali ať v anglické armádě plus naši slavní letci, ať ve svobodové armádě, nebo prosím vás v různých odbojových hnutích, třeba i v různých prostě teda zemích okupovaných v německé. Jo, takže veliký, velikou úlohu sehráli Češi v jugoslávském odboji. Prosím vás, tam existovala dokonce samostatná československá partyzánská brigáda, takhle byla nazvaná, která bojuje prostě proti nacistům v Jugoslávi v době druhé světové války. A jestli se nepletu, tak jugoslávští partyzáni se svými spojenci tak nepotřeb se osvobodili sami od nacistů, ne? Jak to je? Já to nemám prozkoumané celé, ale >> úplně tak. a naopak tam prostě tvrdě museli museli pomoct prostě zaútočit na Němce v momentě, kdy tam byla obrovská obrovská prostě teda jako akce právě proti těm partyzánům v horách, protože u těch s těmi tytovými partyzány společně bojujou ti Čechoslováci. >> Ano. >> Ano, to je velmi zajímavý. >> A no, odvíjají tam třeba taky z totálního nasazení. Jo, >> ale já znova ukážu ten letáček takhle, protože jeden a moc děkuju za tuhle rozhovor, za tu přednášku a já jsem to nechával plynou hovoř, abyste hovořil, protože to jsou strašně cenné informace, velmi důležité věci. Ani bych neřekl, že to je detaily, že to byl velmi jako v rychlosti přiblížený ten příběh a že vy máte možnost a znova to zdůrazňuju, navštívit tydle kole, navštívit tenleten národní vlastně památník. Máte možnost to dát vědět ostatním. Máte možnost rozšířit tuhle informace a věřte, já bych to dokonce v dnešní době v roce 2026 nazval svým způsobem takovou kreativní, kulturní odbojovou činností v jiném čase, v jiné době, jinými prostředky. Ale každý krok, který vy teďka uděláte se zájmem o historii, o vlastní kořeny, o československý odboj, o vznik Československa, o zájem vlastně to, že lidi bojovali za naši nezávislost a svobodu, za udržení tohoto národa, tak si myslím, že to je velmi důležitý krok každého z nás a velmi důležitý příspěvek. Ať už pošlete informaci dál, nebo se rozhodnete iniciovat návštěvu tady kaunicových kolejí eh třeba se svojí školou nebo se svojí rodinou. Eh, proč, proč navštívit? Vy jste odpověděla, ale já bych rád s váma udělal ještě další část rozhovoru. >> My ještě musíme dokončit kamnicovy koleje, ale povídejte dál. To už bude zas ještě jedno krátké období. Pov. >> Tak jo, já bych to já bych navrhoval, že vlastně je todle první část a já mám pak v té další části otázky. Dokončíme kovnicově koleje, ale zeptal bych se taky na váš vlastně velmi odborný názor na to setkání e l německého lcmahaftu v Brně v roce 2026 na to, jak to i zpětně jde mi teď i vo dokumentaci, třeba za dalších 20, 50 let. To bude velmi důležité, může být důležité. Takže na váš názor na to, co se děje v roce 2026. Takže neloučíme se na dlouho a vy tady v samostatným videu najdete ještě pokračování povídání. Moc děkuju. Jan Ámos Komenský. Stříbrná medaile komunitní mince vyprodána. Kde domov můj velký symbol našeho národa? Otázka i odpověď zároveň posledních 200 kusů, které je dostupných. Ale je tady třetí medaile a možná mnohem důležitá v tom ohledu, že díky příběhu bratru Baťovým, to je příběh spolupráce, příběh bratrství, příběh lásky, příběh podnikavosti, inovace a hlavně globální příběh. Bratři, kteří se měli rádi, ale mluví se bohužel jenom o Tomášovi. Jan Antonín Baťa jakoby byl vyčleněn, vytěsnán, vymazán z našich dějin. Přitom podporoval československý odboj, nakoupil letadla, věnoval obrovské množství č osobního zlata československé vládě a mnoho dalšího, co je prokazatelné. My se totiž hlásíme k jeho příběhu, k jeho vizím, k jeho průmyslovým městům a taky k československému odboji a tomu všemu, co tvořil Jan Antonín Baťa. Chystáme se na dokumentaci, knihy, materiály a další věci, které vám postupně budeme eh představovat. Budem rádi, když pořídíte stříbrnou medaili, podpoříte veškeré aktivity, najdete tady odkaz na pořízení této stříbrné medaile. Moc děkujem za vaši podporu, zájem, podklady, sdílení a případné pořízení jedné mince a nebo třeba i víc mincí. Děkujeme moc.