Pražský hrad CIA a Petr Kolář ⁉️🇺🇸 Reakce 🇨🇿 Pražský hrad a prezident

Dobrý den všem pravidelným divákům. Dobrý den všem občanům. Mám vám do všech koutů naší krásné země. Mám vám i všem krajanům děkuju za vzkazy, reakce. Já jsem tady nedávno natočil video o mém setkání s prezidentem republiky. To video tady najdete. Nebudu se k tomu vracet. A jenom bych připomněl, e, vlastně, že naše DNA, náš původ, ten novodobý dějiny a to, že Československo vůbec vzniklo, souvisí s odbojem, souvisí i s vojenstvím. A věřím, že náš prezident je vědom tohoto takzvaně kulturního dědictví a našeho DNA, které souvisí s legionáři, který souvisí s tím, že Štefánik, Masarik, Eduard Beneš byli členy prvního československého odboje a že pracovali pro naši nezávislost na říši a pracovali pro naši svobodu. Je to neuvěřitelný, protože chci připomenout slova ó lidé český, věci, vláda věcí tvých se k tobě navrátí. To je obsaženo v této knize například, ale najdete v originálech kšaft umírající matky jednoty bratrské. Není to z písně z ro, je to komenský. No a náš první prezident říkal: "Buďme národem Komenského." Buďme národem Komenského. To jsou stroc slova tatíčka Masarika. Dneska ale víme, že prezidentské úřady jsou tvořeny ne prezidenty, ale poradci tím zákulisím, lobistickými zájmy, tajnými službami, zájmy ekonomickými. To je ta největší, to je ten největší faul. Dneska víme, že každý vlastně z prezidentů má svoje rádce, ale já bych řekl spíš zrádce. Některý ze zrádců pana prezidenta dnes je člověk, který aspiroval do komunistické strany jeho rodinný příslušníci, myslím, že to byla manželka, pracovala nebo chtěla pracovat nebo pracovala v nějakým komunistickým úřadu. Jsou to lidi, který byli kádrové, který šli po kariéře. Teď nemluvím o prezidentovi, teď mluvím o jednom z jeho poradců. Republika je tak malá, že zjišťujeme, že jeho poradce má takovýhle životopis, že jezdí tímhle autem, že má ty a ty rodinné vazby. Je to velmi zajímavý příběh. Přišel rok 1989 a poradce prezidenta najednou působí v zahraničním angažmán velvyslanců. Já nejsem znalec, ani mě to nezajímá do detailu, ale působil jako velvyslanec v různých zemích. Z komunistického kádra se okamžitě stane západně, prozápadně smýšlející člověk, kádr, akorát zřejmě v jiných službách. Kdybych se měl čistě jako lajk a dejme tomu člověk se zkušeností krizového manažera v úrovni projektové a mediální domnívat o jeho působnosti, tak řeknu ano, přeškolen zřejmě v jiných službách. CIA. Je mi to jedno, ale vadí mi, že takovéhle zákulisí na Pražském hradu existuje. Stejně tak mi vadí soukromé tryskáče a cestování do Číny nebo cestování do Spojených států za účelem nezájmu o vlastní lidi a zájmu o vědci korporátní. Zakázky zbraně, zakázky energetika, zakázky plyn, zakázky zemědělství. Opět řeknu, přátelé, je mi to jedno, ale to, co mi jedno, není, že se hazarduje s naší státností, že se tady hovoří otevřeně, otevřeně o federalizaci, že se tady hovoří o jedné vládě Evropy a o jedné armádě v Evropě. A jestliže toto chceme, tak nám to musí říct naplno a hezky v těch velkých českých televizích a českých rozhlasech. Místo toho přehazují falešná témata poplatky či nepoplatky. Pravda je, že média v podstatě už teď řídí Evropa a Evropská unie, která chce jednu vládu a jednu armádu a chce taky samozřejmě k tomudle všemu. Jednoznačně potřebuje jedna média. Absolutně nerozumím ani jedné z těch stran, který se tady dohadujou o určitá témata a nechávají se chytat do těchto pastí. Pane Koláři, každý máme své svědomí, ale pozadí toho, jakým způsobem řídíte prezidenta, začíná být velmi viditelné, velmi transparentní. A jestliže kdokoliv z občanů kritizoval Miloše Zemana za jeho jeho lobisty a jeho zákulisí, tak jděte před zrcadlo, pořádně si ho vyčištěte, naleštěte si ho a pak se zeptejte, ne, kdo je na světě nejkrásnější, protože to už víme. To je Petr Pavel. Ale tu otázku, zrcadlo, zrcadlo, je tole normální dělat, protože i vy máte svoje svědomí a po tom svědomí pjdeme a budem vám ho připomínat z různých stran, protože to, co se děje kolem prezidentské kanceláře a vůbec kolem české vlády a ústavních činitelů v roce 2026, včetně přípravy různých zákonů, o kterých lidi vůbec nevědí, velmi překonává hrdinské činy Emila Háchy. Ty jste přeskočili mílovými botami. No a teď tady ze studia krátká ukázka z rozhovoru s panem Petrem Psákem, se kterým se znáte zřejmě osobně, který byl i přítomen některým událostem roku 1989, včetně slavných událostí 17. listopadu roku 1989. Tento sociolog Petr Sák vám tady krátce připomene vaši minulost. Todle je [frknutí] pro vás, pane Kovář. Ale zeptám se vlastně to, co s tím jako úzce souvisí. Když se řekne křižovatka, tak víme, že to bylo eh přesně jako Mnichov, potom 45, 48, 68 a vlastně nejvíc teďka nás ovlivňuje, už se blížíme k tý hranici zase 40 let a to je rok 89, kdy vidíme, že vlastně byla to revoluce, nebyla to revoluce, protože víme jednu věc jednoznačně, že to bylo spuštěný na základě fake news, že jo, o mrtvým studentovi. rozvedlo dělníky. Prostě to, co by mělo bejt dneska předkládáno velmi kriticky na základních školách už na druhým stupni základních škol, je eh, že to nebylo úplně tak spontánní, jak se to prezentuje, že to vlastně spustila média na základě mrtvého studenta. Jak to vidíte vy ale tydle události? Vy jste se tehdy už hodně zajímal. Už jste už jste měl odžity rok '8 a >> měl jste čím srovnávat a má já já jak jsem mluvil o tom, že jsi mě našla sociologie, tak mě ten osud nějak nastrkuje k určitým událostem. Jo, třeba když řeknete Petr Kolář, jo, tak dva roky jeho manželka byla mojí sekretářka a Petr Kolář chtěl u mě dělat aspirantůru. >> Jako Petr Kolář, ten poradce prezidenta. >> Ano, ale protože profesorka Filipcová a profesor Franěk v komisi byli proti a přihlasovali mě, tak nebyl přijatej. On pak byl frustrovaný, že jo. Přišel přišel za mnou a tak byl smutný a a co bude dělat. A tehdy to byl rok 878, tak říkal, že asi půjde na ministerstvo vnitra. Nikde jsem nenašel na internetu, jestli tam šel, jo, ale ta jeho kariéra diplomatická, ta je naprosto nestandardní, protože on nebyl kvalifikovaný pro práci diplomata, že jo. No, tak podobně. >> To to jsem vůbec netušil. Tuhle součást příběhu, [smích] víš. No, ale takhle ten osud mě to nahrává, že jo. A když člověk žije dostatečně dlouho, tak se to v něm nashromáždí. >> Ještě mi nedá jedna otázka, jak jsem vás teď poslouchal. Můžeme se domnívat, že když jste měl takhle zkušenost s panem Kolářem, Petrem Kolářem, který byl vlastně jako, jestli jsem dobře pochopil z vašeho příběhu povídání, mladý kádr, těsně před rokem 89 mladej kádr, tak to byly v podstatě dá se říct ty čistý lidi, který se mohli zapojit vlastně rychle převlíct, >> no. že by v podstatě jako pracoval dneska třeba pro tehdy to byly ty KGB a jste, že dneska by pracoval třeba pro ten západ, pro nějakou jakoby jednotku. No, vy jste narazil na rychlost jeho kariéry a já znova použiju. Můžeme se domnívat, že jako mladý kádr moh takhle rychle růst tím, že se přeškolil na zápěch. >> Komplikuju jeho zázem. Jeho otec byl pracovníkem Československo-sověského institutu a agent STB. A >> fakt, jo, to je dobrý. >> Eh, otec tý manželky byl plukovníkem >> armády, kterej teda prošel, že jo, prověrkama. A konkrétně k němu to mám od člověka, který se toho přímo zúčastnil. Klaus, když byl v Moskvě na jednání s Putinem, tak nejdřív jednali ty širší delegace a pak pak měli eh jednat vším kruhu, tak šel Putin Lavrov, co Klaus a Kolář se cpal taky a >> z pozice tehdy velvyslance nějaký z pozice velvyslance >> v Rusku byl. Jo, >> v Rusku. >> On pak byli i v Americe, že jo. Byl támhle, tamhle. A údajně Putin takhle dal ruku a říkal:„Pan velvyslanec s námi nepůjde. Pan velvyslanec je agenci CIA." >> No, takže jsem narazil dobře. Já to beru jenom intuitivně. Já se o to nezajímám. Mě tyhle lidi jakoby nezajímají vůbec. >> Zajímají mě v tom kontextu toho celku, jak funguje systém. To ano, ale samozřejmě vím, kam jezdí e pan Kolář třeba osobně. Jinej divák mě informuje tam o tom, třetí divák mě informuje, kde zrovna potkal pana Koláře ve svým Volvu. Eh, pak zase, takže těch informací se ke mně dostává samozřejmě spoustu, ale todle se ptám na závěr úplně nechtěl jsem si tím ten rozhovor ani kazit, >> ale nějak tak jako člověk cejtí, že se má zeptat. Jo, >> já mám 16 letetou vnučku a ta si ze mě dělá legraci, že všude vidím agenty STB. No, ale je to tak. No. >> No, tak ono jich bylo, ne? Ono jich bylo docela dost. >> Asi 200 000 >> 200 000 agentů STB. 200 000 rodin v Československu. >> 200 000 eh rodin v Československu, který mají své potomky. 200 000 rodin v Československu, který mají dneska své mladé lidi. 200 000 rodin v Československu, který dneska mají možná doma ty nejsprávnější demokraty a tak dále a tak dále. >> Hm. No, když si vemete v současnosti, kdo zaujímá ty nejvyšší ústavní funkce, tak já jim říkám komunistický antikomunisti. Jo, to jsou všechno lidi, který byli před listopadem členy KSC. >> No, oni jsou totiž přesně tam je ten brutální mindrák, to překabátění, ta obrovská zrada svýho vlastního svědomí. Oni nejvíc raděj sami sebe. >> No vy je předceňujete. Oni todle necítěj. Hm. Tak to se. Oni nemají duši. >> Tak sup. Tak supr. Šmejdi. Tak pozvírat. >> No. Nemá. Oni nemají duši. >> No jo. Tak já, přátelé, eh loučím se. Vysílání Inovace republiky, eh v podstatě končí v tom formátu tak, jak jste ho znali. Eh chystáme samozřejmě práci dopsat knihu Inovace republiky. Eh pracujeme na projektu, kterj se jmenuje Naše ústava. E, budeme pracovat na jiném formátu rozhovorů. O rozhovory nepřijdete, bude jich o něco míň. Budou v jiném tempu s trošku jinými hosty. Ale ani netušíte, pane docente, eh jak si vážím našeho setkání, jak si vážím všech těch toho času, všech těch setkání. Eh, ne, že bych si s každým rozuměl, že bysme na všechno měli stejný názor, to vůbec ne. Proto to tady ani nevzniká ty rozhovory a nevznikaly ty rozhovory, ale jsem moc rád, že jsme tady spolu strávili takhle e vlastně čas, že nic není připraveno. Nikdy nic nebylo připraveno dopředu za celou historii vysílání inovace republiky a je mi velkou ctí, že jsme mohli takhle otevřeně o těch věcech tady spolu hovořit. Jan Ámos Komenský, Stříbrná medaile, komunitní mince vyprodána. Kde domov můj, velký symbol našeho národa? Otázka i odpověď zároveň posledních 200 kusů, které je dostupných. Ale je tady třetí medaile a možná mnohem důležitá v tom ohledu, že díky příběhu bratru Baťovým, to je příběh spolupráce, příběh bratrství, příběh lásky, příběh podnikavosti, inovace a hlavně globální příběh. Bratři, kteří se měli rádi, ale mluví se bohužel jenom o Tomášovi. Jan Antonín Baťa jakoby byl vyčleněn, vytěsnán, vymazán z našich dějin. Přitom podporoval československý odboj, nakoupil letadla, věnoval obrovské množství č osobního zlata československé vládě a mnoho dalšího, co je prokazatelné. My se totiž hlásíme k jeho příběhu, k jeho vizím, k jeho průmyslovým městům a taky k československému odboji a tomu všemu, co tvořil Jan Antonín Baťa. Chystáme se na dokumentaci, knihy, materiály a další věci, které vám postupně budeme eh představovat. Budem rádi, když pořídíte stříbrnou medaili, podpoříte veškeré aktivity, najdete tady odkaz na pořízení této stříbrné medaile. Moc děkujem za vaši podporu, zájem, podklady, sdílení a případné pořízení jedné mince a nebo třeba i víc mincí. Děkujeme moc. M.