100 milionů na zbraně pro Ukrajinu | ČT24 na odstřel? | Zprávy Veroxu 10. 7.

Vítejte u zpráv Veroxu.

Je pátek 10. července.

Dnešní zprávy začneme otázkou za 100 milionů Kč. Pro vládu Andreje Babiše je to podle premiéra směšná a jednorázová částka. Pro hnutí SPD je to porušení koaliční dohody a zásadní problém. A pro Ukrajinu mají být tyto peníze součástí nákupu amerických zbraní.

Koaliční rada, která měla spor řešit, se však nakonec vůbec nesešla. Premiér Andrej Babiš jednání zrušil s odůvodněním, že se omluvili vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka, ministryně financí Alena Schillerová a místopředseda SPD Radim Fiala. Právě SPD přitom svolání koaliční rady požadovala.

Předseda SPD a poslanecké sněmovny Tomio Okamura uvedl, že zapojení České republiky do programu PL, prostřednictvím kterého evropské země a Kanada financují nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, nebylo nikdy projednáno na koaliční radě. Podle Okamury šlo o samostatné rozhodnutí ministra zahraničních věcí Petra Macinky, s nímž SPD zásadně nesouhlasí.

Premiér Babiš reagoval z Ankary slovy, že Okamurovi celou záležitost vysvětlí, protože jí prý zjevně nerozumí. Podle Babiše mají být použity peníze, které pro Ukrajinu vyčlenila už předchozí vláda Petra Fiali. Příspěvek označil za jednorázový a ujistil, že se nebude opakovat.

Vláda se přesto může opřít o příznivý volební model agentury Median. Kdyby se volby konaly v červnu, hnutí ANO by podle Mediánu získalo 34 % hlasů a 86 poslanců. ODS by měla pouhých 13 %. Stan by se ziskem 12,5 % získal 32 poslanců. Do sněmovny by se dostali také Piráti se 7 %, SPD se 6,5 % a motoristé přesně s 5 %. Současná koalice ANO, SPD a motoristů by tak neměla dnešních 108, ale rovnou 116 mandátů.

Přesuňme se k summitu Severoatlantické aliance v Ankaře, kde se spor o českou zahraniční politiku projevil ještě výrazněji. Premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro iDnes označil prezidenta Petra Pavla za lídra opozice. Podle Babiše totiž Pavel podporuje přijetí eura, myšlenku Spojených států evropských a v klíčových otázkách zastává jiné postoje než vláda. Babiš rovněž prohlásil, že Pavel je v politické kampani a plní zadání současné opozice.

Samotný summit hodnotil premiér pozitivně. Řekl, že proběhl lépe, než očekával, a že Severoatlantická aliance funguje. Zdůraznil, že do Ankary nejel na zážitkový výlet, ale pracovat, a připomněl svá bilaterální jednání i krátký rozhovor s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Bezpečnostní analytik Jan Skalický ve Svobodném rádiu prohlásil, že summit v Ankaře se kvůli českému ústavnímu sporu proměnil v mezinárodní ostudu. Skalický současně uvedl, že summit nepřinesl výrazné praktické výsledky.

Kriticky summit hodnotil také bývalý ministr zahraničních věcí Luboš Zaorálek. V pořadu Ministr a mileniál řekl, že obraz harmonického setkání spojenců neodpovídá tomu, co podle něj v Ankaře skutečně zaznívalo. Za skandální označil především některé úvodní výroky Donalda Trumpa.

Lašáková upozornila, že na setkání s Donaldem Trumpem nelze závěry bezpečně předvídat.

Velmi odlišným způsobem se summitu věnoval server Protiproud. Jeho text je napsán jako ostrá politická satira. Z české účasti v Ankaře vytváří obraz absurdního divadla se dvěma delegacemi, dvěma letadly a bojem o to, kdo bude sedět v první řadě.

O vztahu politiky, médií a války hovořil také norský profesor Glenn Diesen v rozhovoru s Georgem Gelowem. Diesen tvrdil, že Spojené státy nemají skutečný zájem na rychlé mírové dohodě ani s Ruskem, ani s Íránem. Podle Diesena studená válka v určitém smyslu nikdy neskončila. Evropa se podle něj místo hospodářského rozvoje znovu orientuje na militarizaci a část politických elit vytváří obraz bezprostřední ruské invaze, aby ospravedlnila růst výdajů na zbrojení.

Podobný mechanismus zachycuje film Politické kruhy z roku 2009. Komentátor Petr Žantovský připomněl, že film režiséra Armanda Ianuciho ukazuje americké a britské politiky, kteří připravují válku na Blízkém východě. Nejde jen o politickou komedii, a právě média jsou dalším velkým tématem dnešních zpráv.

Ve vysílání České televize skončila debata o summitu NATO odchodem europoslankyně Jaroslavy Pokorné Jermanové. Spor začal otázkou o bezpečnostních zárukách na Ukrajině. Danuše Nerudová prohlásila, že schopnost někdy mluvit a někdy nemluvit zvládají i některá zvířata. Pokorná Jermanová výrok označila za přirovnání ke zvířeti, odepnula si mikrofon a z debaty odešla.

Mediální analytička Alena Maršálková vyzvala vládní politiky, aby přestaly do ČT chodit.

Publicista Pavel Matocha odmítl tvrzení, že zrušení televizních poplatků automaticky povede ke zestátnění ČT. Podle Matochy není rozhodující, zda peníze přicházejí z poplatků nebo ze státního rozpočtu. Televizní poplatek označil za zvláštní formu daně. Místo dalšího navyšování rozpočtu navrhl rozsáhlé úspory a diskusi o smyslu jednotlivých kanálů. Za možné řešení označil dokonce zrušení zpravodajského kanálu ČT24. Podle Matochy by ČT měla nejprve vysvětlit, proč potřebuje tolik zaměstnanců a nemovitostí.

Ke kritice televizního programu se přidal režisér Jan Žáček. Upozornil, že s nástupem prázdnin zaplnili vysílání reprízy, jako vypravěj Doktor Martin nebo četnické humoresky. Jako ironické řešení navrhl vytvoření samostatného programu s názvem Kanál archiv.

K mediálnímu prostředí se vyjádřil také Thomas Paukner. Tvrdí, že část českých médií funguje jako politické nástroje. Server Seznam Správy označil za reklamní agenturu současné opozice. Paukner si stěžoval také na pokusy novinářů odhalit jeho občanskou identitu. Nejtvrději se vyjádřil o předsedovi hnutí Stan Vítu Rakušanovi. Odvolával se na kauzu Dozimetr a otevřel otázku hospodaření společnosti Bestan. Tvrdí, že společnost inkasovala ze státního rozpočtu prostřednictvím poslaneckých náhrad výrazně vyšší částky, než kolik sama platila za nájem.

Hnutí Stan obvinění odmítlo.

Další spor o média a svobodu komunikace probíhá na úrovni Evropské unie v legislativě Chat Control. Při hlasování v Evropském parlamentu návrh nebyl zablokován, protože k jeho odmítnutí byla zapotřebí absolutní většina. Dočasný režim tak pokračuje.

Poslanecká sněmovna schválila novelu stavebního zákona. Vicepremiér Karel Havlíček ji označil za jeden z nejdůležitějších zákonů. Předchozí vládu obvinil, že již připravený systém rozložila a spustila nepřipravenou digitalizaci stavebního řízení. Novela má sjednotit a urychlit povolovací řízení.

Komentátor Ladislav Henek napsal, že Německo znovu stahuje Evropu do propasti. Problémy německého průmyslu, zejména automobilek Volkswagen, BMW a Mercedes, ohrožují samotnou existenci koncernů. Pro Českou republiku je vývoj mimořádně nebezpečný kvůli úzkému propojení firem.

Na význam levné energie upozornil Marián Kechlibar v pořadu Vysoké napětí. Podle Kechlibara je dostatek dostupné energie základem každé vyspělé civilizace. Evropa však vyrábí elektřinu výrazně dráž než USA nebo Čína, což ohrožuje energeticky náročné obory. Energetická infrastruktura se navíc stala cílem války.

O podmínkách hospodářské prosperity hovořil americký ekonom Arthur Lafer. Představil pět pilířů prosperity: nízké daně, omezené vládní výdaje, stabilní peníze, minimální regulaci a volný obchod. Namísto cel a sankcí doporučuje návrat k volnému obchodu mezi USA a Čínou.

Jiný pohled na americký finanční systém nabídla ekonomka Markéta Šichtařová. Připomněla vznik amerického Fedu a tvrdí, že centrální banka byla vytvářena pro stabilizaci bankovního systému ve prospěch největších finančních institucí. Varovala také před zaváděním digitálních měn centrálních bank.

Slovensko musí požádat o započítání ukrajinských uprchlíků a doplnění migrační solidarity, prohlásil Milan Uhrík. Slovensko přijalo vysoký počet lidí prchajících před válkou a tato pomoc by se měla zohlednit při určování dalších povinností. Uhrík ostře kritizoval politiku progresivního Slovenska.

Dnešní zprávy uzavřeme demografií. V pořadu Doživého diskutovali rodiče o tom, proč se rozhodují pro větší počet dětí. Juraj Šust uvedl, že dítě nepovažuje za spotřební produkt, ale za dar. Rozhodnutí mít větší rodinu není určováno pouze příjmem, ale především kulturou a hodnotami.

Vláda se pře o 100 milionů na zbraně, zatímco německý průmysl ztrácí půdu pod nohama. Evropská unie řeší kontrolu komunikace i migraci. Vždy přichází stejná otázka: kdo rozhoduje a kdo platí.

To byly zprávy Veroxu. Děkujeme za pozornost. Sledujte nás na wox.cz.