TERAZ TAKTO: “Invázia tisícok Afričanov sa môže už onedlho opakovať,” varuje generál A. Šándor

Proč jsme ztratili schopnost sebeobrany?

Proč potřebujeme si dovézt domů lidi, které když je to dobře, tak vlastně dáme do vězení?

Vzpomeňte, loni a letos to také bylo, že v Německu ti jaksi mladí chlapci obtěžovali dívky na koupalištích.

A co udělalo Německo?

Já jsem myslel, že nevěřím svým očím, že to je nějaká legrace.

Nakreslili plakáty, ve kterých bílí muži obtěžují tmavé ženy.

Já jsem říkal, to jako už — takže pokud rezignujete na to, že popíšete správně ten problém, tak můžete dělat už jen co? Hrůzné věci.

A Německo, to přece všichni víme, dělá jen velké chyby.

Přeji dobrý den. Vítejte při nové epizóde relace Teraz takto s Ankou Žitnou.

Do Ceuty vtrhlo 10 000 migrantů z Maroka. Svět řeší situaci, ptá se, co se děje.

Kdo s tím má co do práce? Na druhé straně Brusel včera řekl, že všechno je v pořádku. Problém zmizí, když se řekne, že všechno je v pořádku.

O tom, co se děje v Ceute, o migrantech, o tom, proč vlastně přicházejí na to španělské území, které je v Africe, na africkom kontinente.

Budu hovořit s bezpečnostním poradcem generálem Andorem Šandorem.

Dobrý den, vítejte odpověď na Slovensku.

Dobrý den.

Pán generál, mám otázku: co se to tam děje v Ceute? Co se to tam stalo? Čo jsme viděli minulý týden.

Hovoří se o tom, že až 100 000 migrantů vtrhlo tam. Viděli jsme videa domácích obyvatel, kteří tam žijí na tom území.

Byla to šílená videa plná mladých, silných mužů, kteří běhali, rabovali, obsazovali pláže. Bylo tam dokonce několik desítek mrtvých, kteří se utopili během této invaze.

Co to je?

Tak nepochybně nejsme svědky nějakého náhlého vzplanutí touhy, která by byla motivovaná špatnými životními podmínkami, nedostatkem práce, nedostatkem vzdělání, prostě nějakého dobrého života lidí v Maroku.

Je to kombinace více faktorů. Myslím, že první, která v tom hraje velkou roli, je přístup vlády socialisty Pedra Sancheze, který letos zahájil proces, že vlastně umožní až 1,5 milionu migrantům legalizovat svůj pobyt na území Španělska.

To má nepochybně za cíl zvýšit si volickou základnu. Jak vidíme často, politici jim jde o znovuzvolení. A za to znovuzvolení jsou schopni udělat cokoliv, včetně toho, že naruší nějakou snahu o jednotnou migrační politiku Evropské unie.

Takže to je první fakt. Kdyby žádní migranti kdekoliv neviděli, že takto to ve Španělsku půjde, a pokud nemají žádnou kaňku, nejsou trestně stíháni a podobně, tak ta pravděpodobnost, že se mohou stát občany Španělska se všemi těmi výhodami, je relativně velká.

Tak to je asi první věc. Druhá věc je, že určitě v tom hraje roli politika Španělska, která léta kolonizovalo Maroko. Myslím, že poslední nějaký odchod od té kolonizační politiky byl někdy v roce 1976. Já přesně nevím, že to není úplně má hlavní parketa, ale někdy asi v této době, ale ponechalo si tu Ceutu a Melillu, což samozřejmě Maročanům vadí, ale taková je teďka realita.

Španělsko evidentně ve své politice tam hraje si Španělsko s Marokem proti Alžíru, pak zase si objedná z Alžíru více plynu a teď tam do toho zasahuje Fronta Polisário, která se snaží ovládnout východní část západní Sahary a podobně. Je to trošku komplikované.

To, že se to nestalo jen tak, je evidentní, protože v tom zafungovaly sociální sítě. Je evidentní, že marocké orgány nijak nehlídaly hranici. Ani ty španělské se nějak nepředvedly. Tašeráci mají vždycky svoji roli a prostě nedáte dohromady jen tak 50, 60 000 lidí.

Ještě je tu jeden faktor, který v tom sehrává, a to je, že je tu nějaký výrok soudce, který prohlásil, že pokud migrant neporuší hranici, nepřeleze plot nebo něco, ale přejde přes vodu, tak je potřeba, aby s ním bylo zahájeno azylové řízení.

Víte, já bych těmhle lidem, kteří takto rozhodují, řekl: Představte si, že jste doma, teď já u vás zatukám a řeknu: máte hezký dům. Určitě tu máte nějakou místnost, kde bych mohl být. Určitě si vydělávate dost peněz, takže byste mě mohli trochu živit. A možná, že máte i hezkou dceru, se kterou bych si mohl užívat své krásné dny.

No, když vám takto přijdu, tak pokud mě nepošlete psa, tak si prostě budete tlouci na hlavu, že jsem blázen. Jak to, že to normálně? Tak to chápeme, že to nejde.

Ale pokud se jedná o nějakou skupinu obyvatel, tak začneme být jaksi boží a začneme se snažit vyjít každému vstříc. Říká se tohle Pedra Sancheze, které samozřejmě vyvolalo reakci především ve Španělsku, v Itálii, kdy Italové už mají samozřejmě dost těch svých migrantů, kteří tam jdou přes Lampeduzu a já nevím, kde všude, kde jim je tam vozí německé neziskovky.

Já se divím, že si je teda Němci těmi lořdy nevozí do Hamburku a že je tam vozí Italům a prostě Itálie zavřelo a zavřelo Schengenský prostor pro Španělsko.

Takto se vyjádřil i premiér Babiš.

Někdy mám pocit, že premiér Babiš promešká jaksi pravou chvíli, aby zbytečně věci netřil, protože ti lidé, kteří se nacpali tam do té enklávy, tak určitě nesměřovali do Česka ani na Slovensko. Je úplně přirozené zůstat ve španělsky mluvícím prostředí.

Takže je to samozřejmě něco, co je potřeba brát vážně. A už proskakují informace, že 15. srpna by se to mělo opakovat. Takže uvidíme.

Viete, to je, ale teraz hovoríte, že premiér Babiš zareagoval tak ako sa to moc nehodilo, pretože to je úplne presne. Ale ak je ten signál, že môžete prísť, hej, to čo raz povedali ste, hej, to dokážeme, my to zvládneme, a presnejšie povedané, tak ono je to o tom, že to už nemusia by Maročania, to už môžu by Afričania z rôznych iných krajín, ktorí sa chcú dostat do Európy.

V tej Ceute asi nezostanú, však tam sa to nezmestí. Veď to je malý priestor, to je malý okres, mesto. Čiže oni vlastne môžu dos nejako potom posvaď alej, nie?

Či to Španělsko to pojme?

To určitě samozřejmě chtěli do pevninského Španělska, ale já pořád věřím tomu, že to je navázáno na tu politiku legalizující migraci.

Jo.

Proč by se teda ti migranti z Maroka z té Ceuty tlačili do Holandska nebo do Švédska, když nevědí, jak by dopadli?

Tady je samozřejmě problém v tom, že pokud my si nebudeme úspěšně chránit jižní hranici, pokud Frontex skutečně nebude silou, která to bude schopna ochránit, a pokud nebudeme mít — a to my nemáme — tu návratovou politiku, to znamená: nedostanete azyl, musíte opustit území, kde jste nelegálně.

Ono to má být tak, že vlastně by měl požádat o azyl v té zemi Evropské unie, ve které jaksi přijde jako první.

Ale my je nejsme schopni dostat domů, protože mnohdy ty státy, ze kterých přišli, je neberou zpátky, a my nemáme žádnou sílu.

Takže podle mě nám nezbývá nic jiného, než se shodnout na skutečně efektivní ochraně té jižní hranice.

Protože pokud nevyřešíme migraci a já rozumím tomu, že nemůže být vyřešena tak, jak by si to představovalo Slovensko nebo Česko, protože velké země Evropské unie plus Velká Británie mají velký počet muslimské populace na svém území.

Oni už jsou ztracení v zásadě s tím, aby s tím něco dělali, aby to bylo ku prospěchu té země, ve které jsou.

Ale oni mají ten postoj trochu jiný a dívají se samozřejmě při té politice i na tu domácí část té migrace.

>> No, protože to jsou voliči.

>> Ano.

No, přesně tak.

A pokud Německo potřebuje pracovní sílu, tak je potřeba si zřídit v těch zemích, odkud by je chtěli, pracovní střediska a tam ty lidi si nějakým způsobem prověřit a vzít si, koho potřebují. Já tomu rozumím. A přivézt je na své území, ale ne tak, že si je tam vpustí a pak řeknou: "Běžte se na večeři k Čechům nebo do Polska." A v tomhle se obávám. Ale ten nový migrační pakt je přece jenom krokem někam správně. Ale pokud nebudeme schopni ty lidi vracet, tak to nepůjde.

A já se mám takový dojem, pokud se nevzdáme — a já vím, že to je velmi politicky problematické a komplikované a někdo mě za to bude asi nenávidět, ale já to přežiju — pokud neodstoupíme od nějaké úmluvy o lidských právech... Hmm, pokud budou o tom rozhodovat soudci na základě... Já rozumím, že jsou lidská práva, já to všechno rozumím, ale kde je napsáno, že každý člověk na zemi má právo jít se mít lépe někam jinam?

My lidé bychom přece měli žít svůj život tam, kde se narodili a tam i zemřít. Ale jako aby to bylo tak, že oni přijdou sem a budou se tu mít dobře. To je přesně jako ten příběh, že já zaklepu na dveře nějakého cizího domu a budu tam se chtít mít dobře. Každý na mě pustí psa.

Ale když se jedná o 100 000, 200 000, půl milionu lidí, tak najednou máme představy hlav všech lidských práv a jak těm lidem je třeba potřeba pomoct a podobně.

Ale přece v Maroku žádný konflikt není. Tam přece žádná válka neprobíhá. Tam není žádné etnické čištění. Tam není žádný souboj etnik či náboženství a podobně.

Jaký důvod tedy?

>> Slyšeli jste, slyšeli jste rozhovor? Myslím, že to byl marocký politik a také premiér nebo prostě vysokopostavený politik měl debatu se slovinským kolegou a řekl mu: "Já se vám podivujem, že je přijímáte. Vždyť to jsou trestanci. My bychom je nepřijali, kdyby k nám přišli, protože jsou to trestanci."

I v tomto případě se hovoří, že až 20 000 lidí z té masy byli trestanci vypuštění z věznic. Čiže je to systém: čím horší, tím lépe.

Viděl jsem také video našeho politika, šéfa bezpečnostního výboru Richarda Gluka ze Smeru, který byl přímo v Ceuta, točil si tam obrázky, bylo viditelné, že problém je, že ti lidé tam se potulují po městě, po plážích, nemají kam jít. A taková španělská a bruselská tvrzení, že všechno je už vyřešeno a všechno je vybavené a v pořádku, není úplně tak.

I když některá média a vaše veřejnoprávní přinášejí informace v duchu bruselského narativu, že je to v pořádku, nic se neděje, všichni už jsou pryč a nic se nestalo.

No a Richard Gluk reagoval tak, že toto je výsledek progresivního vedení státu. Trochu to tam přitáhl za vlasy, když řekl, že kdyby na Slovensku vládli progresisté, tak by to takto vypadalo. Už se to nedá úplně takhle říct, ale je to ta progresivní politika.

Protože jsme tu ještě nezmínili jednu věc: Španělé přišli s takovým kontroverzním zákonem, legislativou, která umožňuje obsadit cizí byt, cizí nemovitost právě takovým způsobem — když v ní pobudou 48 hodin, vy jako majitel už máte problém, nezvládnete je odtud vyhodit. Trvá to strašně dlouho. Oni vám ten byt zničí. Každý, kdo může, ale jaký politik takto legislativu vůbec jen připustí?

>> Já vím, že to je program pro slušné lidi, ale to může udělat jenom magor. Já to prostě jinak nemůžu nazvat.

Pokud jde o Brusel, tak tam evidentně bruselští úředníci mají sbalené kufry na dovolenou. Takže kdyby teď připustili, že ten problém je, tak by je evidentně museli vybalit a museli by zůstat doma a užívat si teplo, které teď cítíme v Evropě.

Ale dám ještě jeden příklad. Jestliže v Německu je víc jak polovina vězňů cizinci — no to nebudou všichni, ale bude to velká část, ne? To přece něco říká.

A proč jsme ztratili schopnost sebeochrany? Proč potřebujeme si dovézt domů lidi, které pak, když se to povede, vlastně dáme do vězení?

Vzpomeňte si, loni a letos to také bylo, že v Německu ti jaksi mladí chlapci obtěžovali dívky na koupalištích. A co udělalo Německo? Já jsem myslel, že nevěřím svým očím, že to je nějaká legrace. Nakreslili plakáty, ve kterých bílí muži obtěžují tmavé ženy. Já jsem říkal... [smích]

Pokud rezignujete na to, že popíšete správně ten problém, tak pak můžete dělat už jenom horší věci.

A Německo, to přece všichni víme, dělá jenom velké chyby a my na to přece musíme doplatit. Když ta politika — samozřejmě si nedělajme iluze, kdo vládne Evropské unii. Jsou to ti velcí. A malí se občas řekne: "Vynechali jste příležitost být ticho." Ale takhle to prostě je.

A jak jsem to už jednou řekl, na té nezvládnuté migraci ty integrační procesy můžou skončit. Protože někdo už jednou řekne dost a já toleto už nechci.

A první, co to odskáče, je Schengen.

Ale vezměte si, Anka, vy jste říkala, než jsme začali, že jedete tam, jedete tam, jedete tam. Chcete zase stát nějaké fronty v tomhle teple na hranicích? Tříhodinové fronty, než vám někdo dá průjezd?

Ne, že dovolená, ale my si to tu víte. Vy jste přece tak uprostřed své krajiny. Ale my jsme tu na trojhraničí — Česko, Rakousko, respektive přesněji: Rakousko, Maďarsko, Slovensko. A tam chodí, řekněme, 100 lidí do práce přes hranici. Čiže vlastně znemožnění tohoto pohybu.

Ano, tu se opravdu velmi nebezpečně hrajeme. Nie, my ne — oni. Oni, ti politici se hrajou s tím, že Schengen jako takový může skončit.

Vždyť jsme tu viděli kontroly na hranicích v roce 2023, když nám tudy behali migranti. Vy jste nám zavřeli hranice, vám zavřeli hranice Němci, Poláci zavřeli hranice. Německo stále kontroluje. Rakušani občas. Letos ne, ale já si myslím, že možná je to jen otázka času, že na podzim se zase tito „chlapci" vytiahnou a je to objektivně velké zpoždění.

To máte pravdu.

No ale otázka je: vy si fakt myslíte, že integrace evropská — nebo povím to takhle úplně natvrdo — že Evropskou unii položí nezvládnutá migrace?

Já jsem o tom přesvědčený. Co jinýho?

Protože ti lidé to přestanou jakoby akceptovat. Protože nějaké „Varianty 3.0" podobě, jakou jsme viděli v roce 2015 s Angelou Merkelovou, to přece jako nejde. A tam jsme viděli, že Rakušani v noci otevřeli hranice a pouštěli migranty Němcům a podobně.

[odkašlání]

>> A co měli dělat?

Měli si jich nechat.

No hej, já tomu já rozumím, ale ale jako nemůžete jakoby ty hranice otevřít a a vlastně riskovat, že potom už to nezvládnete sama vy a budete je teda se snažit relokovat někde jinde.

Budete vystavená povinnosti, že budete muset zaplatit peníze, pokud se je nevezme.

My máme teď štěstí, nebo štěstí. Je to tak realita a zřejmě i na Slovensku taky, že jsme zatím uchráněni tej redislokace muslimů, protože tu máme velkou ukrajinskou jakousi migrační skupinu lidí, ale zatím to tak je.

Ale pokud ty počty budou narůstat v té Evropě, tak jsem si jist, že to nepochybně bude.

A až někdo vymyslí, [smích] což už vymyslel, ale prosadí, že sociální dávky pro migranty budou všude stejné, no tak pak už se přestaneme těšit z toho, že budeme říkat: „No, k nám se jim nechce, protože u nás to ještě takový dobrý není, ale půjdou tam, kde to je fajn." Ale to je taky otázka, jak dlouho to celé vydrží.

To si myslím, že je něco, co už ti občané v Evropě nebudou dávat, a vemte si, příští rok končí Macron. Přijde... možná konečně, neříkám, že bych si to přál, ale z toho, jak čeká někdo z rodiny a podobně. Takže tohle je velký problém.

Velká Británie vystoupila z Evropské unie, aby se zbavila problémů migrace, a na tom je ještě hůř, než byla předtím.

No, já som teraz zažila na vlastnej koži v debatách s prateľmi v Taliansku napríklad aj menšie mestá maj problém, že se im tam vytváraj oficiálne islamistické centrá, školy. Islamistická škola, mešita, respektive kazatelňa. Je ich tam prostě už príliš v týchto ljudoch a domáci to ako v princípe nevedia s tým bojovat, lebo nemôžete niekomu zakázať, aby si tu budovu kúpil, aby si tam to centrum zriadil.

Je to je to komplikované a to sú ale skr z Bangladeša a z týchto oblastí, ale mohamedáne, hej.

Takže, >> ale [frknutí] sú to ľudia úplne z iného kultúrneho okruhu.

>> Prinášajú si svoje zátěže, svoj spôsob správania, spôsob vnímání a predstava, že ich všetky zintegrujete.

V prípade, že ich príde veľké množstvo najednou, to je přece naivní.

Todľeto, jakž tak žde vo Švýcarsku, kde když tam chcete byť, tak vám povedia, kde budete bydliť a když to nechcete, tak vás vyhodíjú.

No, ale nemôžete to robiť, keď vám tam bude chodiť ako v roku 2015 20 000 muslimov do Mníchova.

To ako nemôžete zvládnuť.

>> A Mníchov má problém objektívne.

Já jsem někde čítala tak vec, že táto Ceuta, to č se deje v Ceutě je testovací príklad hybridnej vojny cez migráciu.

Je to nástroj, ktorým ktorý africké štáty budú voči Európe, lebo aj taká otázka se objavila.

Čo si o tom myslíte?

Já už jsem dokonce slyšel jednoho člena pirátské strany v České republice, který prohlásil, že to sú ruské věci, že to sú ruské aktivity.

>> Myslím, že to potřeboval.

>> Já bych to, já bych byl opatrný všechno svádět na ty Rusy, abych je takhle si je démonizoval.

No, tak viděli jsme to už samozřejmě v případě Pobaltí, kdy Bělorusko takhle posílalo migranty.

Samozřejmě to se nedá vyloučit, tyto aktivity.

Vidíme, že když Orbán stavěl plot na maďarsko-slovenské hranici, tak by ho bůhví co. A když to potom sedělo na Pobaltí, tak Pobaltí na to dostalo peníze na tu na tu zeď.

No tak jako pokud budeme mít opravdu takhle vyváženou politiku, tak skutečně nikdy nemůžeme ničeho dosáhnout.

Jistě, že se to nedá vyloučit.

Já bych fakt za vším neviděl toho Rusa, ale že >> no, podívejme se skr do Ameriky, lebo neviem, aj to zaregistrovali, že nějaké peníze z Ameriky venované do Maroka a že teda zlé jazyky hovoria, že to je taká malá [povzdech] [vzdechy] frčka do nosu Španelom za to, že Američanom nepovolili prelety, keď útočili na Irán a kali veci v Hormúze.

Na druhou stranu Donald Trump neustále kritizuje právě Evropu za tuhle špatnou [situaci].

>> Ano.

Hovorí, že nemáme zvládnutú migráciu.

To je pravda.

Jestli je Donald Trump různý, ale jako dobře, to jako těch chýr, jak vy říkáte na Slovensku, jsou to chýry.

Těch je samozřejmě hodně.

Určitě si umím představit, že Maroko bude reagovat nervózně na španělskou politiku, která bude zvýhodňovat Alžír ve sporu Maroka s Alžírem o ty tradiční záležitosti.

To si samozřejmě umím představit, že to je karta.

Tady ta karta se nabízí, protože je tady ta společná hranice.

Lze ji překonat. Co jsme viděli, že ji překonali po moři, že to nebyl žádný problém, že to vznese další rozkol do Evropské unie.

To všechno ano, že bych to já v tom vidím i v mnohem i ten silný pašeracký byznys.

Maroko je mnohem lépe organizovanou zemí, než třeba Libie, ze kterých ten pašeracký byznys je mnohem více jaksi eh možný eh realizovat, protože ten stát je rozpadlý, centrální vláda, další nějaká vláda, kdo ví kdo co kontroluje.

Takže tohle je problém. Že u toho Maroka se to jasně nabízí, že to není nic spontánního a že tady prostě tu akci někdo může nějakým způsobem zorganizovat.

Především dneska s využitím sociálních sítí. Dneska [smích] všechny tyhle akce se dělají se sociálními sítě, nikoliv že by někdo chodil, rozdával noviny nebo v televizi vizí.

Prostě ty sociální sítě jsou obrovský fenomén, který hraje i tu negativní roli právě v tomhletom.

To je prostě bohužel fakt.

A ti mladí ti vždycky mají aspoň ten mobil, po kterém, na kterém se velmi dobře organizují.

Čo by ste jako špecialista, ako bezpečnostný poradca možno povedali, odkázali našim politikom, ministrom vnútra trebárs?

Akým spôsobom by sa mali zariadiť, ako možno reagovať na tú situáciu v Ceute a na ten príliv tých 10 000, možno 100 v Španielsku dokonca ještě viac, ak hovoríme o tom 1,5 milióne, ktorým zlegalizovali pobyty a dostali papiere.

Ako by sa mali zodpovední ministri vnútra zariadiť v tejto situácii?

>> Tak je [smích] dobré nějakým způsobem v praxi realizovat ten migrační pakt.

Přece jenom pak ta kontrola u těch lidech, kteří přichází do toho Schengenského prostoru, je větší.

To určitě.

Neměli bychom dneska po mém soudu, já a já nepodceňuju migraci z islámského světa.

Neměli bychom zapomenout, že nás může čekat další velká migrační vlna z Ukrajiny, protože dříve nebo později ten konflikt skončí.

My nevíme, jak skončí.

Samozřejmě také dříve nebo později dojde k nějaké demobilizaci armády.

Budou z ní odcházet muži, kteří tři, dva, čtyři roky strávili v zákopech, kde viděli umírat řadu kamarádů, viděli hrozné věci, zabíjeli Rusy na denním pořádku.

Ne každý bude mít eh posttraumatický syndrom, ale nikdo z tohohle nemůže vyjít jenom tak, jakože to byla procházka někde Disneylandem.

Prostě je to problém.

Nevím, jak je to na Slovensku, ale jsem si téměř jist, že to nebude příliš eh jiné, protože evidentně jsme si všechny ty problémy rozdělili rovnoceně.

Počínaje těma politiky až já nevím čím.

Ale vemte si, kdo těm lidem, až přijdou sem za svými ženami, manželkami nebo matkami a podobně, kdo jim poskytne tu psychologickou nebo psychiatrickou pomoc, když v Česku je problém sehnat >> sehnat psychiatra pro dítě.

No to je téměř.

U nás to ještě pozostatek covidu pozdravujeme. Fauči, že a jak ty lidi se nenaučí, nevystudují za dva roky, to je prostě otázka nějaké přípravy.

A teď bychom měli mít připravený systém, který zachytí ty lidi.

Nemůže to být bez nějaké kontroly a spolupráce s ukrajinskou stranou, protože je potřeba ty lidi prověřovat a tady je nějakým způsobem umět velmi dobře jaksi integrovat a to si myslím, že bude veliký, veliký problém.

Já jsem to dneska říkal na premiéře. Když jsem byl na ukrajinské menšině v České republice, v českém království je menšina za dobu celého trvání Česka žádná takhle rychle nevyrostla jako Ukrajina. To poštu se bude po mém soudu zvětšovat.

Bude to s ohledem na to, co se děje na Ukrajině, jaký bude výsledek, jak lidi budou mít pocit, že se v té zemi dá čekat na lepší zítřky, jaká bude mírová obnova, jak rychlá bude, jak bude účinná, jak bude efektivní, jak se tam bude vládnout.

E, když se rozpadl Sovětský svaz, tak Ukrajina měla 52 milionů lidí, dneska asi 28.

To jsou prostě strašná čísla.

A ty lidi přijdou sem, kam by jinam šli, když už tady mají svoje příbuzné, ale budou silně ovlivněni problémem toho, o čem mluvíme.

A pak přijdou ještě další lidé, že jo.

A to si myslím, že bychom na tohle se měli velmi dobře připravovat.

Tak vy a já si ještě pamatujeme 90. roky a ukrajinskou mafii, která působila možná více ještě u vás v Praze a v Čechách než na Slovensku.

A na Moravě v Brně policajti vám řeknou, že ty, co jsme vytlačili, tak je občas poznáváme zpátky tady.

Takže a teď si vezměte k tomu ten nekontrolovaný počet zbraní.

Takže když si vezmeme, kolik zbraní je na Ukrajině, jaký velký počet, to jsou 100%, nejsou všechny zaevidovány pod kontrolou a ti Ukrajinci sem nepřijedou na tancích nebo s kulomety na zádech, ale budou mít ruční zbraně a to stačí. Halit si jako v tom řekněme organizovaném zločinu a podobně.

Je úplně jedno, jestli je to pistole ruská, turecká, americká. Je fajn.

Ten organizovaný zločin nemá tyhlety předsudky, takže todleto bude velký problém.

Čiže vy hovoríte, že my sa nemusíme báť Ceuta a toho, čo príde z Ceuta, lebo to k nám nedorazí, ale my budeme má problém s migračným pozadím, ale spoza východnej hranice.

Ano, nepochybně. Nepochybně.

Vy hovoríte na čo hovoríte na tu Karpatskou iniciatívu, když už sme pritom prezident Zelenskyj ohlásil, že aj krajiny, keď nechcú zasa zbrane, ale že majú byť súčasťou takzvanej Karpatskej iniciatívy, ktorá by mala byť osem krajín, aj česka nako toto bro relevantní informáciu alebo oč tam ide, či aj oni majú uhorku.

Tady se o tom vůbec nemluví, aspoň jsem si toho nevšiml. A nebo být slovenských novinářů, tak jsem to ani nekomentoval.

Eh, podívejte, když si vezmete v kontextu, Valéri Zalužný řekne, že Ukrajina vlastně už ani do NATO nechce jít.

Ano, jako ta Ukrajina dneska evidentně jakoby hledá, kam a jak bude patřit a představa, že když si dáte dohromady země, které mohou cítit společný strach z Ruské federace, může fungovat někde víc, někde méně.

Kobalt určitě bude fungovat lépe než Rakousko a Slovensko a podobně.

Eh, já bych to nepřeceňoval. Je to taková politická záležitost.

Podívejte se, jak dlouho jsme budovali V4 a v jakém stavu je to dneska.

Eh, já si myslím, že to žádný velký přínos jaksi mít nebude.

Rozumím Zelenským, že chce stále udržovat podporu té válce, tomu všemu rozumím, ale politickými deklaracemi ruskou armádu nejen že nezastaví, ale ani neodrazí.

A vidíme, že ta ochota a ta koalice ochotných se rozpadá.

A ta ochota přispívat se snižuje.

Viděli jsme to i koneckonců na tom 21. sankčním balíčku, kdy vlastně eh řada evropských zemí už nechce poškozovat svojí ekonomiku, aby se přihlašovala k dalším a dalším a dalším sankcím.

Takže já si spíš myslím, že to je prostě jenom taková snaha ukázat, jsme tady, jsme jednotní a nějakým způsobem budeme vydávat nějaká komunitka.

Ale pokud nebudou Ukrajinu pomáhat Němci, Francouzi, Briti, Angličani nebo Britové, tak Česko zvýšilo svojí podporu i lidi.

To je sice pravda, ale to hlavní, to je ta živá síla. To my jim nedáme a ani jim to nedá to nové migrační zpřísnění, že od dneška Ukrajinec, který podléhá branné povinnosti, nedostane konzulární služby.

Takže jako já jsem v tomhletom prostě skeptický a eh vyzývám a vůbec se s tím netajím, abysme už konečně jednali o tom, aby ta válka dopadla co nejlépe pro Ukrajinu, aby co nejméně problémů, které ten konec konfliktu přinese, negativně ovlivňovaly Evropskou unii.

Děkujem pekně, že jste si našli čas. Budeme sledovať čudeje v polovici augusta, ako jste povedali, že tá česká imigrační vlna může opakovať, takže uvidím a budem rada, ak ju potom budeme spolu komentovat.

Zatiaľ pozdravujem do Česka. Dovidenia, dobré anka. Mějte se krásně. Naanou.

No mojím hostom dnes bezpečnostný poradce Andor Šandor. Ďakujeme za pozornosť.

Budem rada, ak budete písať, komentovat, čo si myslíte o tejto situácii.

A vidíme pri ďalšej epizóde relácie Teraz takto s Ankou Žitnou. Dovidenia.