Scott RITTER, Larry JOHNSON, Pepe ESCOBAR SPECIÁL- Kulatý Stůl Analytiků - ze světa atuálně 9.8.2026

Eh, dobré odpoledne, vážení diváci.

Dobrý večer.

Já vás všechny zdravím příznivce.

Zdravím všechny příznivce kanálu pod pokličkou z celého Československa, respektive České a slovenské republiky.

Já se vám hlásím, jsem na návštěvě u rodiny a bylo mi zapůjčeno tady ten herní koutek mého synovce.

Takže to, co vidíte v pozadí, teď nevím, kam se dívám, že kameru mám sice tady, ale pořád švědrám někam jinam.

To, co vidíte za mnou, to je jeho sbírka.

Některá je sbírka prostě retro reproduktorů, retro magnetofonů, gramofonů, kazeťáků, všechno kotoučových magnetofonů, všechno made in Československia nebo Japan, to znamená z Japonska jsou ty Ivy.

Vy, co ten kanál sledujete dlouho náš, tak víte, že jsem tady dával video někdy o Velikonocích, kdy jsem tu byl naposledy a natáčel jsem tady všechno, co on tu má, všechny ty Ivy, jak ty kazeťáky hrajou, jak hrajou gramofony.

A vy, co jste tu noví, tak se klidně podívejte na kanálu na videa kolem Velikonoc.

Dával jsem to tu.

Nicméně já vás zdravím s tím, že jsem pro vás připravil už včera video s překladem, ale my jsme, jak jsem teď z Olomouce pryč, tak jsme se s bratrancem dlouho neviděli a tak dlouho jsme včera oslavovali život, až jsem dneska ráno myslel, že z toho umřu.

Takže teď jsem konečně jakoby v pořádku a je tu opět speciální páteční zasedání analytiků, respektive zpravodajců u Kolatého stolu u soudce Napolitána a je tu vás speciálně ještě dnes, tak abyste si to mohli užít i s českým překladem.

Přátelé, nebudu to zdržovat.

Pojďme rovnou na to.

Takže tady jsou.

Soudce Napolitánu začíná jako vždy úvodem.

Všechny vás zdravím.

Vítejte v pořadu Judging Freedom a zasedání komunity zpravodajců u kolatého stolu jako každý pátek.

Tentokrát jsou výjimečně po dlouhé době s námi nejenom Larry Johnson, ale taky PP Escobar, který tu vlastně jako host u kolatého stolu snad nikdy ještě nebyl, a Scott Ritter, který je momentálně na cestách.

Než se ale dostaneme k tomu, o čem chceme mluvit, máme tu hodně dotazů k probrání, zejména co se týká Hormuského průlivu, rád bych se věnoval tématu, které považuji za nesmírně důležité.

Tento týden sice nebylo na titulních stránkách, ale pomalu se vynořuje, zatímco čeká někde v zásobníku ve Sněmovně reprezentantů nebo v Senátu, v americkém Senátu samozřejmě.

Jedná se o návrh senátora Toma Cotona podporovaný Bílým domem na sloučení IDF, čili izraelské armády, a Pentagonu a izraelského Mosadu a naší CIA, tak aby docházelo ke sdílení zpravodajských informací a vojenských tajemství.

Scot, jak nebezpečné je to pro americkou suverenitu a americkou bezpečnost?

Proč mi to nejde přepnout?

Scott na to odpovídá.

Teď vidíte, že je v autě.

Jo, je na cestách.

To je zajímavé.

Je to fatální.

Je to velmi zásadní.

Podívejte se.

Spojené státy jsou Spojené státy americké.

Jsme ústavní republika, nebo aspoň jsme byli donedávna ještě.

To je jediné, čím jsme.

Nejsme nic jiného než to.

Pokud se nebudeme držet ústavy a hodnot, které ústava vyznává, už nebudeme Spojené státy americké.

Nejsme Spojené státy Izraele.

Izrael není 51. stát Spojených států.

Izrael je samostatný stát.

Mezi Spojenými státy a Izraelem musí stát takzvaná čínská zeď, velká zeď.

Ale nejde jen o to.

Skrytým proudem filosofie, která za tím stojí, je představa, že Amerika a Izrael jsou v jistém smyslu stejné, že jsou přesně jako my.

Já říkám jednoznačně, že ne, v žádném případě.

Izrael byl americkými kontrarozvědnými službami označen za zásadní hrozbu.

To znamená, že Izrael právě v tuto chvíli provádí aktivní špionáž proti Spojeným státům.

Jejich hlavními cíli jsou objekty obranného průmyslu a národní bezpečnost.

Jonathan Pollard, jeden z největších zrádců v americké historii, nyní využil podmínečného propuštění a odešel do Izraele.

Prozradil naše největší tajemství, takzvanou Bibli, týkající se toho, jak provádíme signální zpravodajství.

Tyto informace předal Izraeli a Izrael je potom prodal Sovětskému svazu, aby získal preferenční zacházení a mohl dostat své lidi ven.

Izrael tedy prodal americká tajemství Sovětskému svazu na vrcholu studené války.

Izrael není přítelem Spojených států.

Izrael je nepřítelem Spojených států.

Pokud nepovažujete Izrael za parazita a Ameriku za hostitele a nechápete, co to znamená, když se parazit přichytí k hostiteli, pak nechápete, jak naprosto zničující je tento navrhovaný zákon.

Znamenalo by to konec Ameriky, smrt Ameriky.

Andrew Napolitán se ptá dál.

Musíme tomu za každou cenu zabránit, Larry.

Larry Johnsone, pokud tomu dobře rozumím, nejde o to, že zpravodajská komunita, o které víme, že má Mosadu už tak velmi blízko, má možnost říci Mosadu, ať si jde po svých, ať táhne po svých.

Pokud tento zákon projde, o tuto možnost přijde.

Je to tak?

Larry Johnson na to odpovídá.

Nejde o to, že by mohla sdílet informace.

Jde o to, že je sdílet musí, pokud do toho osobně nezasáhne prezident Spojených států.

Chci říci, že to prostě vydává Spojené státy na milost a nemilost izraelským zájmům.

Není možné se na to dívat jinak.

Myslím si, že celá tahle záležitost, řekněme, že to bude moment roku nebo od roku 1854, kdy jsme zažili takovouto věc.

V roce 1854 existovaly ve Spojených státech dvě strany.

Wigova strana a demokratická strana, které byly dominantní.

A strana Wigů se v roce 1854 rozdělila kvůli otázce otroctví, otrokářství.

A tak vznikla republikánská strana.

Myslím si, že celá tahle záležitost, zda být pro sionistický nebo antisionistický, je ekvivalentem toho všeho ve 21. století v tom našem.

Rozděluje to republikánskou stranu a to ani ne přesně na dvě poloviny.

Měl jsem dneska ráno rozhovor.

Pamatujete si na jistého Marca Mlokyho?

On a jeho žena byli v St. Louis, nebo stáli před svým domem se zbraněmi při nějaké události a tam se do toho vkládají lidi, víte, pamatujete si to.

Dobře.

Tento člověk, Mark McCloskey, vedl Trumpovu kampaň v Pensylvánii.

Byl to zapřisáhlý Trumpův příznivec.

A dneska mi říkal v uvozovkách, já ho cituji, nikdy jsem si nemyslel, že se ocitnu v takové situaci, ale už nemůžu dál snášet, jak Donald Trump prodává naší zemi Izraeli.

Konec citátu.

Když se k něčemu takovému přikloní někdo, kdo byl tak úzce zapojen do Trumpovy kampaně, pokračuje Larry Johnson, ukazuje to, že se blíží rozkol, rozklad. A jak správně poznamenal Scott, je to obscénní, je to prostě neuvěřitelné.

S Brity ani s žádnou zemí bychom to nedělali a poskytovat Izraeli takovéto zvláštní služby, když je zodpovědný za zabití amerických vojáků na lodi USS Liberty, když je Izrael zodpovědný za absolvování našich bezpečnostních, za oslabování našich bezpečnostních zájmů a za to, že nás vtahuje do válek, do kterých se zaplétat nemusíme.

Ještě jedna krátká doplňující otázka k tomuto tématu, říká Andrew Napolitáno, vycházející z tvých zkušeností z ústřední zpravodajské služby.

Myslím si, že země skupiny takzvaných pěti, tedy Velká Británie, Nový Zéland, Austrálie, Kanada a některé další, by s námi nechtěly sdílet určité zpravodajské informace, kdyby věděly, že jsme nuceni je sdílet s Netaňahuem.

Mám pravdu.

Na to říká Larry Johnson: „No samozřejmě my s nimi informace nesdílíme. Myslím tedy s těmi pěti zeměmi."

Měli jsme četné případy, kdy Spojené státy disponovaly určitými zpravodajskými informacemi, které jsme nechtěli sdílet s našimi nejbližšími spojenci. Takže když nás takhle spojují s Izraelem, je to nejen špatný precedens, ale je to i nebezpečné, pokračuje Andrew Napolitáno.

Pepe, pokud se s Ománci a Iránci dohodnou a včera jsi mi říkal, že si myslíš, že jsou tomu blízko na suverénním využívání a kontrole Hormusského průlivu a Trump to schválí, protože musí něco udělat, aby se dostal z té šlamastiky, ve které se nachází, co udělají Netanyahu a spol.

Na to PPAR právě odpovídá: „Kromě zabíjení lidí, což je přece jediné, co dělají. Eh, tohle je velmi, velmi vážné, Andru. Scotty Alerry, protože tahle dohoda je prakticky z 90 % hotová věc. Jednají o ní odborníci na obou stranách, Omanci a Iránci. Dohodli se v podstatě na tom a to je zjednodušená verze, že vše, co vpluje do Hormusského průlivu, spadá pod jurisdikci námořnictva Iránu, čili IRGC, iránské republikánské gardy, což je orgán, který zřídili a bude muset platit poplatky a získat povolení. A vše, doslova vše, dokonce i holuby. Cokoliv, co vypluje z Hormusského průlivu, podléhá dvěma úrovním kontroly.

První je v kompetenci ománských úřadů. Bude to přes ománské teritoriální vody. Druhá úroveň se týká také Íránců. V podstatě tedy Íránci budou kontrolovat náklad a provoz 100 % při vplutí a minimálně 50 % při výplutí z Hormusského průlivu.

Dokážete si představit, že by to Teheran a Maskat oficiálně podepsali a že by to bylo předběžnou podmínkou pro případná budoucí jednání, pokud by se podařilo oživit mrtvé memorandum o porozumění. Dokážete si představit, že by prezident Trump a Trumpova administrativa něco takového vůbec začali akceptovat? Pokud by to udělali, bylo by to naprosto jasným příkladem strategické porážky."

A je to tady. Chci vám přehrát ukázku, říká Andrew Napolitánu, od generálmajora Razího, který kdysi stál v čele iránské republikánské gardy a nyní je hlavním vojenským poradcem Pepého Toga.

„To se omlouvám, to nevím, kdo je. Eh, v islámské komunitě. Tak ano, správně. Nebyl jsem si jistý, o koho jde, ale zda jsou současným alialolláhem, to je velmi vystižné. Je to video ze včerejška. Jo, takhle."

Americká přítomnost v Perském zálivu je hlavní příčinou nejistoty posledních 50 let, říká ten člověk, ten Írán. A bez odchodu USA z Perského zálivu a bez toho, aby Hormusský průliv ovládaly samotné země regionu, zejména my, Írán a Omán, které leží na obou stranách tohoto průlivu, není možné nastolit bezpečnost. Bylo v tom konec války je také v našich rukou.

Nebo to ještě vlastně pokračuje.

O konci války budeme uvažovat až tehdy, kdy zaprvé obdržíme od Ameriky plnou náhradu za všechny škody a zadruhé musíme dosáhnout 100% záruky ohledně budoucnosti, což není možné, dokud USA neopustí Perský záliv. Druhou podmínkou je tedy stažení USA z Perského zálivu.

Konec toho videa.

Andrew Napolitano pokračuje dál: „Scotte, jaká jiná cesta ven ze Trumpovy situace se Trumpovi nabízí, kromě toho, že se prostě vrátí domů a přizná, že to byla celá chyba?"

A teď pokračuje Scott: „Myslím si, že klíčem je Hormusský průliv a zajištění plynulého a předvídatelného toku energií přes Hormusský průliv. To je zásadní pro globální ekonomiku a je to zásadní i pro americkou ekonomiku. Donald Trump naznačil, že by podle mě mohlo být možné, že by to mohlo být řešením. Pokud si vzpomínáte, na začátku prohlásil, že Amerika převezme kontrolu nad Hormusským prolivem a zavede 20% cla. První věc, kterou tedy udělal, bylo legitimizování myšlenky cla. Nyní díky dohodě mezi Ománem a Íránem bude Omán kontrolovat čtvrtinu až polovinu odchozího provozu v Hormusském průlivu.

Myslím, že by mohla existovat vedlejší dohoda mezi Trumpem a Ománci, v rámci které by Amerika získala podíl na tomto provozu. A Donald Trump by pak mohl prohlásit, že vzhledem k tomu, že máme podíl na provozu, znamená to, že máme americkou kontrolu nad Hormusským prolivem a také, že jsme součástí záruky bezpečnosti. Neodevzdáváme to Iránu úplně a tomu dává politický únikový manévr. A myslím, že právě to by pro něj mohlo být východiskem.

Podívejte, už jsme stáhli většinu našich vojáků z Bahrajnu. Velitelství páté flotily nefunguje a americké jednotky v Kuwaitu se rovněž stahují. Pokud Donald Trump může prohlásit: zajistil jsem vám Hormusský průliv, jsem zodpovědný za bezpečení, za zabezpečení globálních dodávek energie. No tak to už na Blízkém východě není potřeba. A proto už tedy na Blízkém východě není potřeba amerických vojenských jednotek."

Tady bych se, přátelé, pozastavil. Sice tam už teď běží další video, ale řekl bych k tomu, že to je přesně to, o čem se tu bavíme od začátku. Proces reformátování Spojených států a jejich světové hegemonie. Donald Trump je součástí té globální lichvy. Tady to je jasně černé na bílém, aspoň tak, jak to mám já teď před sebou, protože on vydává jenom takové příkazy, k jakým dostal povolení a rozkaz.

Pokračuje dál. Eh, buď Scott nebo Andrew, teď kde jsme to přestali. Eh, dal, že jakoby Donald Trump o sobě může tvrdit: jsem velký mírotvůrce. To by mu také mohlo poskytnout východisko z celé krize.

Jak vědí Pepe a Lerry, jak víte vy Andrew a jak ví celé naši všichni naši diváci, je to všechno jenom kouřová clona. Tu válku jsme prohráli, ale Donald Trump nemůže přiznat, že válku prohrál. Musí najít způsob, jak říct všem nám nebo celému světu: díky mně je teď svět bezpečnější. Jsem to nejlepší, co se stalo od vynálezu krájeného chleba, říká.

To je ještě pořád Scott: „Jo, volte mě."

Chci na celou obrazovku prohlásit, zobrazit předsedu iránského parlamentu, který ukazuje, říká Napolitáno, jak si Iránci mohou z Trumpa utahovat. Přečtu to nahlas.

Blíží se masivní útok. Počkejte, to je jedno. Pardon, pardon, já si dám trošku té kávy. Oni s námi chtějí vyjednávat. To je divadelní diplomacie v nekonečné smyčce. Využívání šikany, nesplněných slibů a falešných zpráv jako páky. A to je neúspěšná strategie. Uznejte raději fakta a splňte své závazky. Nepotřebujeme další divadlo.

Ptá se Andrew Napolitáno.

Larry, překvapuje tě, že Íránci mluví tak přímo a posměšně k prezidentovi Spojených států?

Larry Johnson, který tam před chvilkou teď byl, na to říká: "Samozřejmě, že ne. Kalibav si z Trumpa utahuje. To je nádhera. Ale nic si nevymýšlí. Přesně to Donald Trump udělal."

Podívejte se, Trump je pod obrovským tlakem. Za posledních 24 hodin jsem se dozvěděl, že zpravodajská buňka v KAT, tedy krizovém akčním týmu Centcomu, byla deaktivována. Co to znamená?

Znamená to, že šance, že Spojené státy zahájí nějaké nové vojenské operace proti Íráncům, jsou nízké, protože zpravodajskou buňku musíte mít v provozu už jen proto, aby vám poskytovala informace o možných cílech a možných hrozbách. Operační pracovníci to bez určité zpravodajské podpory sami neudělají.

Musíme se tedy zastavit a zeptat se, proč Donald Trump najednou úplně změnil názor. Vzpomeňte si, jak před čtyřmi týdny prohlásil, že pokaždé, když Írán napadne nějakou loď snažící se proplout úžinou, budeme reagovat odvetou, zničíme most, ropnou rafinérii nebo něco podobného. No a Írán za posledních pět dní napadl nejméně čtyři lodě a Spojené státy ani jednou nereagovaly.

Co se tedy děje?

A myslím si, že klíčovou roli v tom hraje skutečnost, že ekonomické škody způsobené uzavřením hormuského průlivu mají globální dopad. Nejde jen o ropu, jde také o zkapalněný zemní plyn, helium, sýru a močovinu a samozřejmě s tím spojenou výrobu umělých hnojiv. To vše spolu nepřímo souvisí.

Uzavřením hormuského průlivu vlastně přililo olej do ekonomického ohně, který zachvátil Japonsko, kde musely Spojené státy tento týden zasáhnout. Myslím si tedy, že Donald Trump si uvědomuje, že na celém světě panuje nedostatek nafty a leteckého paliva a s každým dalším dnem se tento nedostatek bude zhoršovat, protože Spojené státy vyčerpaly své strategické ropné zásoby téměř na maximum.

Totéž platí pro Japonsko. Nemají žádné jiné alternativy. Není to tak, že by někde existovalo něco jiného, co by mohli jednoduše zapnout a použít jako náhradu.

Myslím si tedy, že špatnou zprávou pro Donalda Trumpa je to, že si uvědomuje, že ekonomický chaos, který vyplývá z tohoto pokračujícího uzavření průlivu, bude mít dlouhodobé důsledky. Určitě to potrvá až do voleb do kongresu.

Andrew Napolitáno se dál ptá Pepeho, mohou Ománci Trumpovi nabídnout malý podíl na řešení?

Teď mluví právě Pepe Escobar. Nemyslím tím Donalda Trumpa osobně. Jsem si jistý, že by to uvítal, ale Spojeným státům. Spojeným státům hlavně aby mu poskytli východisko.

Irániané by měli důvody pro námitky, ne? Nebyli by Irániané v pozici, aby proti tomu mohli protestovat? No, byli by v pozici, aby proti tomu vznesli námitky. To ano, protože dohlížejí na tato technická opatření, jednání. Myslím tím Iraniece. Například už několik dní veřejně prohlašují Iranieci, že ve Spojených státech neprobíhá absolutně žádná jednání. Jediná jednání, která probíhají, jsou technická jednání mezi námi a Ománem.

Pokud mezi sebou dosáhneme dohody, pak tato dohoda povede k možnému obnovení memoranda o porozumění. Mimochodem, právě to si přeje Čína. Je zřejmé, že Čína usiluje o plná plavební práva pro kohokoliv v hormuském průlivu. Zároveň však respektuje iránskou suverenitu. Jsou to klíčoví spojenci.

Nezapomeňte na strategickou dohodu mezi Pekingem a Teheránem v hodnotě 400 miliard dolarů na 25 let týkající se energetické infrastruktury. Írán, Čína, Pakistán, Írán je velmi, velmi silný okruh, protože jsou zcela sjednoceni. Všichni chtějí totéž, řekněme volný hormuský průliv, ale volný podle nových pravidel hry stanovených během války.

Takže když Kalibav říká to, co říká, a je dobře, že jste přehrál obě nahrávky, protože jedna představuje politický hlas vedení a druhá hlas s vojenským zaměřením. V podstatě říkají totéž. Nová pravidla pro hormuský průliv stanovujeme my, Írán, protože jsme Spojeným státům ušetřili strategickou porážku.

Říká teď Andrew Napolitáno. Scotty, rád bych se pustil do tématu, jak vyčerpané jsou americké vojenské zásoby. Trump podle deníku Washington Post obvinil Petera Hexeta, že k němu není upřímný. Říká Scott Ritter. Bílý dům tento spor popřel. Trump tvrdí, že máme veškeré vojenské vybavení, které potřebujeme. To přece nemůže být pravda a taky není.

Co víme, je, že munice přidělená pro použití na operačním prostoru na Blízkém východě je už vypotřebovaná. Je pryč. Zbylo jim doslova nic. Velké nic. Dosud se jim podařilo brát jednomu, aby zaplatili druhému. Jdou do Pacifiku, čerpají zásoby v Pacifiku, čerpají zásoby v Evropě, aby Petova mohla Trumpovi říct, že tento boj můžeme udržet ještě x dní.

Ale co potom Trumpovi sdělují, například velitel Tichomořského bojiště a velitel evropských sil? Je to, že již nemáme konvenční vojenskou sílu schopnou odradit, zadržet nebo zvítězit v jakémkoliv konfliktu s Čínou ohledně Taiwanu nebo s Ruskem ohledně pobaltských států.

Vzali jste nám všechny zbraně, kterou jsme měli, říkají ti generálové. Nemáme nic. To znamená, že v Pentagonu probíhá jakási všeobecná revoluce s poselstvím: Pane prezidente, došla munice. A nejenom to. Pokud budete pokračovat v boji s Iranieci a budete mít stále síly omezovat, nedosáhnete jiného výsledku. Neexistuje žádný zázračný recept, který by změnil skutečnost, že jsme tuto válku prohráli.

Nemáme vítěznou kartu, ale vy nás oslabujete ve všech ohledech. Jedná se o globální oslabení americké vojenské moci.

Proto například Trumpova administrativa právě teď přepracovává jadernou strategii, protože musí řešit otázku: co uděláme, pokud zítra vypukne válka s Čínou kvůli Taiwanu a my nebudeme mít konvenční munici? A odpovědí je včasné použití taktických jaderných zbraní.

Vaši posluchači Andre by měli chápat, že právě v tuto chvíli Trumpova administrativa přepracovává naši jadernou strategii tak, abychom mohli v rané fázi konfliktu nasadit větší množství taktických jaderných zbraní.

To je přece ale sebevražda, říká Scott Ritter. V okamžiku, kdy je použijeme, dojde k všeobecné jaderné válce. Ale to je jediná možnost, která nám zbývá, protože Pete Hexet lhal prezidentovi, uvedl ho v omyl a prezident povolil tyto redukce, až jsme nyní slabí neкакто jen na Blízkém východě, ale i v Evropě a v Tichomoří.

Než se k tomu vyjádříte, Pepe, tady je prezident Spojených států, pokračuje Andrew Napolitáno. Tady je prezident Spojených států a jeho další z jeho lží. Je to ze včerejška.

To je to video, které tam před chvílí proběhlo a tvrdí, že máme neomezené zásoby čehokoliv, co chceme.

Poslechněte si to.

Záznam číslo 11. Eh, říká svému asistentovi: "Teď tam běží to video, eh, nebo to video, co před chvilkou tam běželo a kde se říká: 'Pane prezidente,' říká reportérka, 'jo, pokud jde o munici, přes noc jste zveřejnil, že USA mají obrovské zásoby a popřel jste, že by docházelo k nějakému nedostatku. Existuje však dostatečná žádost o 21 miliard dolarů na doplnění zásob. Proč tedy ta žádost stále existuje?'"

A na to odpovídá Donald Trump v tom videu předtím:

"Jo. No, protože pořád potřebujeme víc. Chci říci, že potřebujeme více a více. Podívejte se, poskytli jsme obrovské množství Ukrajině. To udělali lidé z Bidenovy administrativy a byla poskytnuta zdarma, bez poplatku. Nic jsme za to neměli. Miliardy, stovky miliard dolarů. A naštěstí jsem během svého funkčního období nashromáždil tolik, že jsem armádu znovu vybudoval a také ji zásobil spoustu materiálů. Máme určité druhy munice, které jsou velmi účinné a jejich zásoby jsou neomezené, prakticky neomezené. U jiných druhů je situace trochu napjatější."

To bylo konec toho videa s Donaldem Trumpem.

Pokračuje Andrew Napolitáno: "Na tu část na konci jsem vlastně zapomněl. Larry, možná tím přiznává Donald Trump, že když mluví o jiných druzích munice, tak je situace trochu napjatější. Co ty na to?"

Larry říká: "No jasně, eh, na tom, co napsal Washington Post, je něco pravdy. Nejen něco pravdy. Chci říci, že Hexet to svedl na někoho jiného. Na Žida Feinberga. Jo, to je Feinbergova vina, ne? Faj, jo, Feinbergova vina. To vina toho zástupce a ne moje. Pet Hexeta. Takže víš, je to jako házet vinu na někoho jiného."

"Psal jsem o tom 3. dubna na Sonar 21.com na mých stránkách. Podrobně jsem popsal, že nám tehdy docházely rakety. Pak tři. Dnes víme, že je to 78 % zbraní, těch moderních zbraní, na které se spoléhá ministerstvo obrany a které vyrábí náš vojenskoprůmyslový komplex. Závisí na pěti minerálech vzácných zemin, které nám dodává pouze Čína. Takže i kdyby Kongres vyčlenil 20 bilionů dolarů a řekl: 'Vydělejte si kolik chcete, vyrobte zbraní kolik chcete,' tak je nemohou vyrobit, protože nemají ty vzácné zeminy. Ty má Čína a ta nám je nedodá."

"Nemáme Gálium, nemáme Wolfram. Existuje tedy těchto pět klíčových prvků, které nemáme pod kontrolou. Jsou pod kontrolou Číny a oni zásoby těchto zbraňových systémů vyčerpali. Je to naprostá, je to jednoduchá a prostá matematika. Nejedná se o utajované informace."

"Nesouhlasím však s mým přítelem Scottem, že Hex Trumpovy lhal," říká Larry Johnson. "Vsadím se, že to Trumpovi řekli, ale Trump prostě odmítl poslouchat, protože viděli jsme přece velitele Eukomů. Scott trefně poukázal na to, že velitelé Pakomu a Eukomu těch dvou velitelství evropského a tichomořského říkají: 'Počkejte chvilku, neberte nám naše Tomahawky, naše Jassmy, Atacmy, Prizmy a tak dále, naše Patrioty, naše rakety. Neberte nám to. My pak nebudeme mít se čím bránit, kdyby náhodou došlo k válce.'"

"Vlastně nedávno velitel amerických sil v Evropě známý jako Eukom řekl: 'Nebudete parkovat šestou flotilu u pobřeží Izraele, abyste zajišťovali protivzdušnou obranu. My ji potřebujeme tady v Evropě.' A tak se právě teď mezi těmito vysokými veliteli odehrává skutečná debata a hádka a boj."

Pepe se ptá Andrewa Napolitána: "Jsou si Íránci vědomí toho, jak nebezpečně nízké jsou zásoby americké vojenské výzbrojé munice a zásob?"

PP Eskobar na to odpovídá: "Jsou samozřejmě, že jsou. O tom se v iránské televizi mluví prakticky každý večer. Já to sleduji tady z Asie a proto doslova hrají o čas. Musel jsem například napisat článek s titulkem 'Hra o čas,' protože to bylo tak zřejmé."

"Oni vědí, že všechna omezení se projevují najednou. Vyčerpání munice, vyčerpání zbraní. Základny jsou už několik dní nemilosrdně bombardovány, včetně základny v Pílu a dvou základen v Jordánsku. Vyčerpání strategických ropných rezerv. Podle všech – Goldman Sachs, JP Morgan, každého obchodníka se zlatem – je červená čára doslova příští týden a v polovině srpna. Jo, v polovině srpna, tak to ví každý a samozřejmě i vnitřní domácí tlaky na Donalda Trumpa."

"Íránci velmi dobře rozumějí americkým geopolitickým a geoekonomickým sítím. Oni se tím nechlubí. Prostě to studují. Na venek se nechlubí tím, že už vědí, o co jde, že tomu rozumějí. Pokud dojde k americkým útokům, budou Íránci reagovat stejně jako Jemenčané, takže se nebojí. A o tomto pocitu sebevědomí jsme myslím už dříve mluvili."

"Oba vektory – politický, parlamentní a diplomatický vektor i íránská republikánská garda. Různé úrovně této gardy až po Razjího. Eh, ten má dnes mnohem větší vliv než samotný vrchní velitel iránské republikánské gardy. Rezei patří k představitelům staré školy, kteří mají zkušenosti z bojů v iránsko-irácké válce v 80. letech. Tito muži si prožili všechno a víte, oni vědí, jaké to je, když se děje válka, když je válka."

"To tedy zcela mění výklad toho, o co v této válce jde, protože zde existuje úroveň zkušeností, náboženská úroveň a morální úroveň, úroveň odporu, úroveň suverenity a navíc si jako vojnští a političtí strategové dělají svou domácí přípravu. Takže když americká mainstreamová média tvrdí, že v čele iránského vedení panuje rozkol, tak to není vůbec pravda. Mají sice odlišné interpretace, ale jejich postoj je soudržný. Je jedním prostě směrem a způsob, jakým nahlížejí na šachovnici, ten je opět soudržný, je prostě jednotný."

"Věnují pozornost, řekněme základnám. A kde jsou ty základny? Během pohřebních obřadů Ajatoláha Chamejího. To to říká pořád ještě PP Eskobar. Jo, to video je teďka trochu napřed před mým překladem."

"Během pohřebních obřadů Ajatoláha Chamejího vyšlo do ulic 40 milionů lidí a v podstatě volali po pomstě všichni jedním hlasem. 'Nechceme žádnou dohodu se Spojenými státy,' říkali lidé. Vedení je tedy musí také vyslechnout a zároveň musí udržet otevřené toto velmi úzké okénko příležitosti pro diplomacii."

"A právě tady vstupuje do hry Aráhi. Aráhi je globální tvář íránské diplomacie. A jak víte, Aráči je velmi rozvážný, je skromný, nikdy není agresivní, vždy ponechává prostor pro dialog s americkou stranou, pokud existuje vzájemný respekt. Ale jak vy vidíte, jak vy víte lépe než já, pánové, vy jste Američané. Já ne, že jo."

PP Eskobar je Brazilec žijící po celém světě. "Impérium toho druhého nerespektuje americké impérium. Ten druhý má být podroben. U Íránců to ale neprojde. Naštěstí," říká on.

Scott se ptá Andrewa Napolitána: "Poslední téma. Uvidíme na Ukrajině agresivnější ruskou vojenskou strategii, nebo spíše další projevy trpělivosti prezidenta Vladimíra Putina?"

Na to reaguje Scott Ritter: "No, myslím si, že uvidíme kombinaci obojího. Tou trpělivostí. Myslím, že Rusko tento konflikt nerozšíří do Evropy."

Agresivita spočívá v tom, že Rusko se otevřelo, zavřelo dveře k vyjednávání a přestalo si brát servítky.

A před našima očima se odehrává úplné zničení Ukrajiny jako moderního národního státu.

Pokračuje Scott Ritter.

Můj překlad je, přátelé, trošku pozadu za těmito obrázky, které vidíte, ale já to doženu, nebojte.

Jedeme dál.

Rusové dosáhli velmi důležitého postavení. Vyčerpali ukrajinskou protivzdušnou obranu. Ukrajina dnes nemá žádnou funkční protivzdušnou obranu, což znamená, že jakmile Rusko identifikuje cíl, tak ho okamžitě zničí.

A díky ukrajinské hlouposti se nyní okruh cílů rozšířil tak, že zahrnuje nejen čistě vojenské cíle, ale i klíčové ekonomické cíle, které v tuto chvíli doslova vysávají z Ukrajiny život.

Stačí se tedy podívat na cíle, na které se útočí, a na způsobené škody. Ukrajina byla odříznuta od Černého moře, jak už všichni víme. Pardon, už nemají přístup k moři. 60 % jejich ekonomiky už neexistuje. Nemají přístup na trhy. Nemohou zklidit úrodu polí. Nejsou schopni generovat příjmy.

To znamená konec Ukrajiny. Jsme doslova svědky konce Ukrajiny.

A z vojenského hlediska se toto mohlo stát už před dvěma či třemi lety, ale z politického hlediska to nebylo možné. Lidé si musí uvědomit, že zatímco Vladimír Putin udržoval rovnováhu v té velmi choulostivé mezinárodní diplomatické hře, zároveň vedl ekonomickou hru v Rusku, povzbuzoval mezinárodní investory a řídil domácí politickou situaci v Rusku. Všechny tyto věci zvládal do té míry, že právě teď nastala doslova dokonalá bouře.