Scott RITTER, George GALLOWAY - Ukrajina se rozpadne, USA se zničí samo ! A svět se baví_30.7.2026

Je tady Horstík, je tady Pepo a ty věci z Topolecké chyby mají vás čeští prelomové.

Pepo, ukáž to.

Milí diváci je tady absolutní šupa z Topolecké.

>> Dobrý večer, vážení přátelé.

Já vás opět vítám na kanále pod pokličkou.

Zdravím celé Československo.

Děkuju vám všem moc za tu fantastickou přízeň, za ty komentáře, za tu podporu, za doplnění, dokonce i za opravy.

Ano.

Eh, měl jsem tam pár slovíček, které jsem vyslovil možná špatně, ale prostě v tu chvíli já to neřeším.

Respektive, eh, ty lidi, kor u toho generála ruského.

Ano, to jméno jsem slyšel tak jako všichni asi, hlavně teda co se týče, já nevím, rok, dva zpátky, ale jestli to je Surovikin, Syrovikin, Suvorov, Suvor, Suvorovikin, to já prostě neřeším takový detaily, ale máte samozřejmě pravdu, vyslovovat by se to mělo správně už na začátku, čili Surovikiny.

Já to teď nemám před sebou to jméno.

Jo, prostě pro mě je to generál Suvorov, starý, dobrý ruský carský generál, který byl opět povolán, aby vše definitivně vyřešil, protože asi to umí.

Nicméně o tom jsem dnes nechtěl mluvit.

Mám pro vás opět skvělé, fantastické video.

Eh, tentokrát výjimečně se Scottem, se Scottem Ritterem znovu, který vystoupil dnes ráno, nebo kdy to bylo už?

Ale bylo to během dneška na kanále u George Gallowaye.

A to, co oni tam řeší, to například minimálně z osmdesáti procent u soudce Napolitána nebylo.

Takže chtěl jsem dát někoho jiného, ale to mě prostě dostalo.

Říkal jsem si: „Krucifix!"

I když je to znova Scot, ten předchozí zas neměl takový úspěch.

To musím říct teda, že ne.

Většinou ta videa se Scottem mají dvojnásobné, minimálně až trojnásobné shlédnutí.

Oproti tomu teda, co mělo to poslední teď.

Ale nevadí, pojďme na to, přátelé, nebudeme to zdržovat.

321 Chill Sutton pro vás George Galloway a Scott Ritter na témata, z kterých mě málem vypadaly všechny chlupy a všechny vlasy.

Pojďme na to.

Já to opět nebudu nijak zdržovat žádným stříháním.

Teď jenom jde o to, jestli já se trefím do toho svého hokýka.

Ne, netrefil.

Dobře, takže znova.

Nechápu, proč teď.

Takže se nám tady zmenšíme, aby naši hosté byli vidět.

A mám výjimečně volno po těch devíti dnech toho šílenství, prostě v Kolíně na nádraží.

Takže přátelé, zde je George Galloway a Scott Ritter.

Moje oblíbené tlačítko play.

A pojďme, pojďme na to.

No, kdepak jsi?

Tady.

Takže George Galloway vás, přátelé, všechny zdraví, i když neví, že se na něj díváme a valí ten svůj monolog na začátku a říká: „Není mnoho mých hostů, o nichž by se dalo jednoznačně říci: toto je mistr, a je to právě mistr Ritter, který nám pomohl projít všemi těmito válkami a pochopit, a který má také docela rád Boba Dylena a sdílí se mnou stejné opovržení vůči těm pánům, kteří ovládají všechny tyto války.

Jsem rád, že se k nám nyní připojuje bývalý zpravodajský důstojník námořní pěchoty a bývalý zbrojní inspektor OSN, voják, důstojník a gentleman.

Scotte Rittere, vítej zpět, milý příteli."

[odkašlání] S kterou válkou začneme?

Což takhle začít Lindsey Grahamem.

I jeho hlavní truchlící řekl, že nikdy neviděl válku, která by se mu nelíbila.

A to byla, ať už nevědomě či nikoli, oslepující pravda, že ano.

Na to reaguje nebo odpovídá Scott Ritter.

Na sto procent, Georgie. Lindsey Graham se zapsal do dějin jako válečný štváč.

Jsou lidé, kteří o něm mluví jako o muži míru a tvrdí, že jeho odkazem bude role mírotvůrce.

No, takové kretény bych chtěl já osobně vidět teda.

Jo, pardon za tu poznámku.

Je zřejmé, že skutečnost ukazuje pravý opak.

Pokračuje Scott Ritter.

Lindsey Graham usiloval o válku, protože válka má zkorumpující vliv, velice korumpující.

Myslím, že se všichni shodneme na tom, že z války nevychází nic dobrého.

Někdy je vám válka vnucená a musíte ji vést, ale v ideálním případě by společnosti fungovaly bez války, protože to znamená, že jsme civilizované společnosti.

Znamená to, že jsme společnosti, které přijaly vládu zákona a že chápeme, že harmonie je lepší než nesouhlas, že konstruktivní úsilí o život, svobodu a štěstí je lepší než chaos a anarchie.

Lindsey Graham byl muž, který nedokázal žít ani v míru, ani v harmonii.

Byl to člověk, který k tomu, aby se mu dařilo, potřeboval chaos konfliktu, protože chaos konfliktu oslovuje ty nejnižší prvky lidskosti.

[frknutí] A Lindsey Graham se na této úrovni cítil pohodlněji, protože pak mohl v podstatě jednat s lidmi s nejnižší morálkou.

Můžete lhát, můžete podvádět, můžete krást.

Když usilujete o válku, můžete dělat cokoliv.

Platí všech sedm hříchů, všech sedm smrtelných hříchů, zejména lakomství, chamtivost a pýcha.

To je Lindsey, respektive byl Lindsey Graham a jemu podobný.

Samozřejmě on není sám.

To je svět, ve kterém vynikal.

Je to svět, který já osobně odsuzuji, říká Scott Ritter.

Je to svět, který by většina lidí odsoudila, ale takový ten muž prostě byl.

A svět je bez něj lepší.

I když i to je otázka, to dodávám já.

Jo, [povzdech] [vzdechy] bohužel se na světě vyskytují lidé jako Lindsey Graham a jak víme, na jeho pohřbu mnoho lidí k němu zhlíželo nebo ho se ho bude snažit napodobovat nebo se ho snažilo napodobovat, což znamená, že budoucnost světa, dokud bude Amerika plná politiků jako on, je skutečně zoufalá.

Pokračuje dál, nebo respektive na to navazuje George Galloway.

No, samozřejmě tam byli všichni.

Na tom, co jsem popsal jako mafiánský pohřeb, byl ten malý Don z Miami, malý Rubio, Don Rubio, ale i ti větší donové.

Benny z Tel Avivu, Don Benny, a Don Volodya z Kyjeva, a samozřejmě stárnoucí, slábnoucí kápo, ten nafoukaný Napolitán, Kapi Donaldo Trumpino, který tomu všemu přece dal.

Co si myslíte, že na té konkláve rozhodli?

Pokračuje Ritter.

No, zajímavé je, že svět, který pomáhal budovat Lindsey Graham, se rozpadá.

Byl to svět, který nikdy nemohl uspět.

Ačkoli Lindsey Graham válku vítal, chtěl jí a toužil po ní, i když nakonec dostal války, které chtěl a po kterých toužil, tyto války neprobíhaly tak, jak si přál.

Ukrajina neskončí pádem vlády, pádem.

[odkašlání] Jo, takhle.

Ukrajina neskončí pádem vlády Vladimíra Putina a Írán, válka s Íránem neskončí pádem teokracie.

Ve skutečnosti se děje pravý opak.

A tak máme nyní situaci, kdy se don všech donů Donald obklopil svými dvěma kápos, svými, jo, maďami, jo, Bibi Netanjahuem a Volodimírem Zelenským.

A všimněte si, že Netanjahu a Zelenský spolu nemluví, protože ve světě Donalda Trumpa není všechno v harmonii.

Trump prohrává na všech frontách. [odkašlání] A ti takzvaní maďové, muži, kteří se jakoby sami odněkud vzali a vypracovali, kteří ho do těchto konfliktů dostali, tam stojí a žádají ještě víc, a nic není.

Don je ve špatné situaci.

Nic nebude.

Eh, víte, u Zelenského není ani to, že prohrává.

Není to správné slovo.

Tuto válku on prohrál už dávno, ale důsledky jeho porážky jsou teprve nyní, jak víte, čím dál tím jasnější.

Čelíme naprostému zničení Ukrajiny, zániku Ukrajiny jako moderního národního státu.

Netanjahu hraje jinou hru.

Ten je, jak víte, politicky v koncích.

A v Izraeli se blíží volby, které jak víme všichni, Netanjahu neměl by vyhrát.

Otázka zní: Co s ním bude poté?

Ta otázka je zatím nevyřešená, ale jak víte, otázka velkého Izraele je v popředí zájmu některých izraelských kruhů.

A zdá se, že Netanjahu spolupracuje s kongresem, americkým kongresem, aby zajistil, že projekt velkého Izraele získá šanci na nesmrtelnost tím, že se promění v Ameriku.

Americký kongres aktivně prosazuje legislativu, která by sloučila zpravodajské a obranné služby Spojených států a Izraele do jednoho celku.

To znamená, že Spojené státy se stanou de facto prodloužením projektu většího Izraele.

Dodává Scott Ritter: Je to konec ústavní republiky a ať žije větší Izrael, jak se říká. Král zemřel, ať žije král.

A právě na to se Netanjahu soustředí. Snaží se zajistit, aby Donald Trump neztratil ze zřetele tu větší hru.

Tou větší hrou samozřejmě není bezpečnost Spojených států, ale bezpečnost velkého Izraele.

Hrají se tedy dvě různé hry.

George Galloway na to reaguje. Začněme tedy s ukrajinskou situací.

Mně je čím dál jasnější, vám to bylo jasné už dávno, ale mně teprve teď, že Ukrajina nyní čelí existenční výzvě.

Je to již vnitrozemský stát, jelikož Oděsa jako brána k Černému moři je v podstatě uzavřena.

Nyní je fakticky vnitrozemskou nebo suchozemskou zemí, ale strašák sjednocení západních částí Ukrajiny s jejich skutečnými mateřskými zeměmi je nyní čím dál více na pořadu dne a to jak v těchto zemích, tak i na Ukrajině a v Rusku.

Viděl jsem, jak o tom Vladimír Putin nedávno mluvil.

Málokdo ví, že Ukrajina existuje jen proto, že ji vytvořili komunisté. Stalin vzal území jiným národům a dal je Ukrajině – včetně ruského území, ale maďarské, polské i rumunské území bylo zabráno a předáno modernímu ukrajinskému státu.

Pokračuje Scott Ritter. A nyní tyto země chtějí své území zpět.

Ukrajina tedy nejenže čelí budoucnosti bez přístupu k moři, ale také budoucnosti, v níž lidé ze západní Ukrajiny říkají: „No, pokud se znovu připojíme k Polsku, už budu aspoň v Evropské unii a už budu aspoň v NATO." Takový dojem z toho mají Ukrajinci na západě Ukrajiny.

A už jsem v poměrně úspěšné moderní ekonomické zemi.

Víte, jak se to pro Ukrajinu vyvíjí?

Myslím, že to bylo loni, kdy tiskové oddělení Norišky na šéfa ruské zpravodajské služby zveřejnilo zprávu, podle níž Noriškin řídil konferenci, na níž se diskutovalo o budoucnosti Ukrajiny a jednou z věcí, o nichž tiskové oddělení hovořilo, bylo, že se zabývaly možností rozdělení Ukrajiny a přišlo mi velmi pozoruhodné, že šéf zpravodajské služby vedl diskuzi na toto téma.

Dokud se však k tomu nevyjádří ten nejvyšší šéf v Rusku, jde pouze o spekulace.

To, že Vladimír Putin tak otevřeně formuloval přesně to, co Noriškin předpověděl již loni v létě, je jasným znamením. Vysílá tím jasné signály, že tento způsob uvažování je přinejmenším na předním místě v Putinově agendě.

To je konec Ukrajiny, vážení a milí, rozhodnutí již padla, říká Scott Ritter.

Zaprvé, Rusko jako stát dodržující zákony se v Černém moři příliš dlouho zdržovalo a zdržovalo své akce, protože bylo povinno umožnit Ukrajině volný průchod z Oděsy, z jejich černomořských přístavů k Bosporu a dále pro její obilí.

Celá koncepce spočívala v umožnění volného průchodu přes Černé moře.

Rusko ví, že Ukrajina v této věci podváděla, přijímala prázdné lodě i lodě plné zbraní a zásob a že Černé moře bylo využíváno jako odrazový můstek k útokům na ruskou lodní dopravu a ruskou infrastrukturu.

Ukrajina se otevřeně chlubila tím, že vyhnala Rusy z Černého moře, což je absurdní tvrzení, které si však mohla dovolit, protože Rusko plnilo své závazky.

Ale to už je teď minulost, říká Scott Ritter.

Oděsa je uzavřená. Černomořské přístavy jsou uzavřeny. Dohoda o obilí je zrušena a Ukrajina se stane trvale suchozemským vnitrozemským státem.

Nyní si to dejte dohromady a pamatujte, že se nestane vnitrozemským státem kvůli ruské blokádě.

Vladimír Putin v uplynulém roce jasně prohlásil, že Oděsa je ruské město.

A když toto prohlášení spojíte s oznámením o možném rozdělení Ukrajiny, které by podle Vladimíra Putina zahrnulo připojení části Ukrajiny k Rumunsku, v okamžiku, kdy se zmíníte o tom, že Rumunsko získá území od Ukrajiny, vyvoláte strašáka Podněstří a tím pádem i nutnost ruského pozemního mostu spojujícího pevninské Rusko, který vede přes Oděsu.

Takže pro Ukrajinu je podle mého názoru konec.

Dodávám já.

Scott říká konec. Myslím si, že Vladimír Putin se rozhodl, že tato válka neskončí, dokud se Oděsa nestane součástí Novorosijska, nové Ruska.

Víte, myslím, že to bylo někdy letos v létě, kdy Genadij Gerasimov svolal zasedání generálního štábu a na zdi visela mapa.

A na té mapě bylo zajímavé to, že znázorňovala ruskou federaci včetně Oděsy, včetně Charkova a včetně Sumy.

To je nová realita.

Tímto směrem se Rusko vydá, protože Ukrajina a západ jako celek pohrdli vyhlídkou na mír.

A Rusko vždy říkalo, že pokud tuto dohodu ignorujete, tak už nikdy žádnou podobnou nedostanete.

Vzpomeňte si na dohodu z dubna roku 2022.

Ukrajina mohla být celá, ale oni to tak nechtěli.

Takže bohužel, jak by řekl někdo – já jsem vám to říkal.

A Spojené státy, to byla moje poznámka, Scott to pokračuje.

Spojené státy, Ukrajina i Evropa mají z nějakého důvodu dojem, že se mohou vrátit v čase a získat dohodu, kterou Vladimír Putin předtím už předložil.

Ta dohoda je už dávno mrtvá.

Když mluvíme o budoucnosti Ukrajiny, lidé by se možná měli vrátit do historie a seznámit se s Morganthauo plánem, který vypracoval ministr financí za vlády Franklina D. Roosevelta, který se týkal toho, co udělat s Německem na konci druhé světové války.

Cílem bylo deindustrializovat Německo, v podstatě z něj udělat malý stát založený na zemědělství.

A taková je budoucnost Ukrajiny.

Rusko jí připraví o průmysl i přístavy. Západní Ukrajinu ztratí ve prospěch Polska, ztratí území patřící Maďarsku. Přijde i o rumunská území a zbude jen malý zbytkový stát kolem Kyjeva, kde se sice dá pěstovat obilí, ale nedá se ho dostat na trh.

Myslíte si, že EU dovolí, aby ukrajinské obilí zaplavilo trh?

Myslím osobně si, že ne, říká Scott Ritter.

Budoucnost Ukrajiny bude spočívat v tom, že se stane součástí svazového státu.

Tento zbytkový stát Ukrajina se připojí ke svazovému státu jako třetí sesterský stát.

Na tom Rusové spolu s Bělorusy v rámci současného svazového státu pracují už dlouho.

Pro Ukrajinu je tedy konec.

Nemohu říct, že je to smutné, protože kdyby chtěli starou Ukrajinu, museli by se naučit chovat zodpovědně.

Pamatujte, všichni ti Ukrajinci říkají: „Hele, to je dobrá dohoda, připojíme se k Polsku, budeme v EU, budeme v NATO."

No, zapomínají však na jednu věc.

Polsko nenávidí Banderovce.

Polsko pohrdá západoukrajinským nacionalismem a jedinou zemí, která bude banderovce pronásledovat až do hrobu se stejnou vytrvalostí jako Rusko, bude právě Polsko.

Takže si dávejte pozor, o co žádáte západní Ukrajino, protože hněv Polska se na vás teprve snese, říká Scott Ritter.

A já v tom s ním naprosto souhlasím.

A až k tomu dojde, tak to bude katastrofa.

Takže pokračuje George Galloway, a ten už byl strašný.

Druhým bojištěm, o kterém bych s vámi rád hovořil, pokračuje George, je samozřejmě Perský záliv.

Je to už několik dní, možná čtyři, co americké bombardování ustalo.

Donald Trump řekl: "Omluv můj výraz, Scott, i když jste bývalý mariňák.

On dnes ráno v televizi prohlásil, že Spojené státy v důsledku včerejších událostí v Jordánsku Íránu pořádně nakopou. Přátelé, v originále tam Donald Trump použil i slovíčko začínající na F.

Jo, ale já ho tady nebudu raději překládat.

Začne to dnes večer znovu?" ptá se George Galloway.

"A pokud ano, je to předzvěstí ještě větší bouře, která přijde, nebo jde jen o výbuch násilí, zatímco se dějí i jiné věci v pozadí?"

Na to reaguje Scott Ritter.

"Víte, já jsem mariňák, ale varovali mě, abych si dával pozor na slovník.

[smích] [vzdechy] Jakmile se jednou vydám cestou používání drsných výrazů z mareňáckého sboru a prostředí, tak už se nezastavím a smažou nám video nebo nám ho zablokují.

Jo, jo.

Takže jsi mě vyprovokoval, Georgi, ale k tomuhle pokušení teď nepodlehnu, protože prostě nemůžu.

Víš, pokud jde o to, aby Donald Trump dosáhl toho, co chce, mám jen pár otázek.

Má on snad kouzelnou hůlku, kterou mávne, a americké bombardéry najednou budou bombardovat jinak, než jak bombardovali dosud?

Má Donald kouzelnou hůlk, kterou mávne nad americkými zbraněmi a ty se najednou stanou přesnější a početnější, než byly?

Eh, Donald Trump říká, že něco udělá.

Už se o to dvakrát pokusil.

Ta třicetdevatenáctidení válka, kterou jsme prohráli, a ta nejnovější – no, kolik dní ten výbuch násilí trval, který jsme prohráli?

Existuje důvod, proč Donald Trump přestal bombardovat Írán.

Je to proto, že nám došla munice – a to jak ta, kterou jsme používali k bombardování Iránu, tak ta, kterou jsme používali k ochraně před iránskými raketami.

Íráncům naopak rakety nedošly a mají jich možná ještě víc než předtím.

Mají své rakety, mají možná i čínské a ruské rakety.

A dalším důvodem, proč s tím přestal Donald, je to, že světu dochází ropa.

Víte, Donald Trump tam může sedět a vyhrožovat, jak chce.

Problém Hormuzského průlivu nelze vyřešit vojenskými prostředky USA a neexistuje žádné vojenské řešení USA ani pro skutečnost, že Irán dokáže během týdne zcela vyřadit veškerou energetickou produkci Blízkého východu.

Vše bude pryč.

A viděli jste, jak to Iránci a jejich spojenci předvedli.

Hútiové z Anasarahu vystřelili pět raket na saúdskoarabská zařízení na těžbu ropy.

Je po všem.

Konec.

Spojenci z Iráku vystřelili drony na saúdskoarabská těžební zařízení.

Prostě je rozbombardovali a to je jen náznak toho, co by Írán mohl udělat, kdyby chtěl.

Donald Trump tedy musí být velmi opatrný.

Je sice naštvaný a rozlobený, ale bohužel bude říkat různé věci, ale neexistuje žádný zázračný prostředek, kterým by tuto situaci zvrátil.

Prostě neexistuje žádný zázračný prostředek, žádný wonder waffen.

Neexistuje.

Jo, neexistuje pytel plný magických vojenských šípů, na kterém by Donald Trump seděl a říkal: „Jen čekám na ten správný okamžik, abych je vystřelil."

Bohužel nám už nic nezbylo.

Není čím střílet.

A co tedy udělá Donald Trump?

Jeho výhrůšky padají na úrodnou půdu.

Iránci se nebojí.

Donald Trump tam seděl a plánoval se Saúdskou Arábií překvapivý útok proti iránským milicím.

Írán se o tom dozvěděl a tomuto překvapivému útoku předešel.

Lidé by se teď mohli říkat, že to byl překvapivý útok, ale on to žádný překvapivý útok nebyl.

Nezapomeňte, že to byly Spojené státy, které nelegálně bombardovaly Írán a tím zrádným činem tuto válku rozpoutaly.

Spojené státy se rozhodly pro válku, rozhodly se pro agresi.

Spojené státy porušily memorandum o porozumění, které bylo prohlášeno za neplatné a podle nich již tedy neplatí.

Tak proč ho vlastně podepisovaly?

Spojené státy porušily příměří, ale Irán tvrdí, že příměří chce.

Amerika to však nikdy neuznala.

Z irránského pohledu válka prostě pokračuje.

[vzdechy] [frknutí] Američanům se nevěří a pokud Spojené státy chtějí další válku, pokud se Donald Trump chce pokusit z Íránců vymlátit, co se dá, no tak jen do toho, Donalde.

Slezte z toho lustru, Donalde.

Vidím vás, říkám já a dávám československou klasiku k tomu přidávám.

Jo, Donalde, nemáš nic," říká mu Scott Ritter. "A celý svět to ví."

A co se týče Trumpa, myslím, že jeho frustrace pramení z toho, že to nejsou jen Iránci, kdo mu nadále ukazuje vztyčený prostředníček.

[smích] [vzdechy]

Říká Scott: "Nikdo už Spojené státy nerespektuje.

Nikdo nás nerespektuje.

Nikdo se nás nebojí, protože se není už čeho bát.

To Iránci jasně ukázali.

Chápete, že se nám teď Severní Korea otevřeně vysmívá?

Jižní Korea a Japonsko se bojí, protože jsme jim odebrali veškeré jejich systémy protivzdušné obrany, abychom je přesunuli do Perského zálivu, kde se ale ukázalo, že nefungují a už jsme je vyčerpali.

Odmítli jsme Japonsku dodat řízené střely, aby mělo schopnost protiútoku, respektive alespoň nějaké obrany.

No, obrany teď jsou úplně bez zbraní.

Severní Korea mezitím staví lodě, staví rakety, prostě všechno.

Nebojí se Spojených států a ty s tím nemohou nic dělat, aby to zastavily."

[smích]

Jen tak dál.

Já osobně říkám, že tohle se mně líbí a to byl přesně plán globální lichvy, o kterém mluvil pan Valéri Pjakin před 15 lety.

Osekat tu chobotnici o její chapadla a totálně reformátovat Spojené státy úplně od nuly.

Zmáčknout tlačítko formát C, dodávám já.

To byl plán globální lichvy, který teď do puntíku přesně oni skrz Donalda Trumpa, jejich pěšáka v poli, realizují.

To dodávám já.

Scott Ritter to říká trošku jinak, ale to, co říkal Valéri Pjakin před 15 lety, jak to říkám od začátku už od února, je to tady prostě v plné parádě – ten proces reformátování.

Bohužel to odneseme, pokud to půjde ještě víc do hloubky, tak už to pak odneseme ekonomicky i my tady v těch našich končinách.

Pokračuje Scott Ritter.

"V kongresu se chystají schválit zákon o sankcích, který je doslova sebevražedným činem.

Na koho chce uvalit sankce ten náš kongres?

Na Rusko.

Na koho chce uvalit sekundární sankce?

Na Indii a na Čínu. Mluvíme přece o energetice, takže se nacházíme uprostřed globální energetické krize, kterou vyvolala Trumpova hloupost.

Írán ovládá Hormuzský průliv."

Hutiové ovládají Bahbelmandepcký průliv a stačí, aby přitlačili ještě o něco víc a svět bude křičet jako podřezané svinče, protože neexistuje žádná energie, která by ji nahradila.

A jedinou energií, která se nyní dostane na trh, je hádejte, která? No přece ruská.

Ruská energie, říká Scott Ritter.

A já se tomu musím jenom smát. To je divadlo, přátelé, jako sorry, ale co jsme si tady říkali v únoru, v březnu, to je přesně ono.

Já prostě - mě to nepřekvapuje.

Takže pokračujme dál.

Spojené státy si upřímně myslí, pokračuje Scott Ritter, že mohou Indům natvrdo říct: přestaňte kupovat ruskou energii, nebo na vás uvalíme sankce.

No, myslím, že z Indie se dočkáte jen velkého zívnutí a možná vztyčeného prostředníčku.

Myslím, že z Číny se dočkáte jen velkého zívnutí a toho samého gesta.

Spojené státy se doslova stávají tou nejirrelevantnější zemí na světě.

Protože když na svět kladete tolik požadavků, že život se stává neúnosným, svět vás ze svého života prostě vyřadí.

A přesně to se stane Spojeným státům.

A já k tomu dodávám: včera bylo pozdě, ale zaplať pánbůh za to, aspoň za tyto dary.

Pokračuje Scott Ritter.

Tito senátoři jsou tak plní nenávisti. Ale proč by ne? Je to návrh zákona pojmenovaný po Lindsey Grahamovi.

Proboha, muži, který nese výlučnou odpovědnost za zničení amerického snu.

Nejlepší způsob, jak se Lindsey může rozloučit, je mít po sobě pojmenovaný návrh zákona, který Spojené státy ekonomicky zničí.

Přátelé, to je ten proces toho reformátování. To je zrovna jeden z těch kroků.

To jsou všecko loutky globální lichvy, které jim sloužily do puntíku, včetně toho Grahama.

To je neuvěřitelné.

Jak to ten Valeri Pjakin před těma 15 lety mohl všecko vědět?

Jak toto mohl vědět ten Lindsey Graham, zrovna tak jako Donald Trump?

Každý akorát hrál, hraje, nebo jeden už dohrál svoji hru, a zrovna tak ten Zelenskyj, ten v tom jede taky.

Proto s ním ještě nespadlo letadlo, proto ještě na něho nebyl žádný atentát.

Oni ho pořád ještě k něčemu potřebují, ale k čemu? To už ví jenom oni.

Nicméně pojďme dál.

Teď hovoří George Galloway.

Je to spíš pohřební hranice než pohřeb. A to divadlo s tím Lindsey Grahamem.

Ale co nakonec, Skote, domácí scéna - co nakonec domácí politika?

Je těžké si představit, jak by se - a já sám si to nepřeji - mohla v americké politice objevit třetí síla, ale to se nestane dříve než v listopadu, který je už za rohem.

Ty takzvané mezivolby, ty podzimní volby, mi připadají jako drtivá porážka pro republikány.

Začne to měnit vnitřní politiku v kongresu.

Začnou senátoři dosud neochvějní obhájci Donalda Trumpa hledat důvody pro jeho obžalobu, aby si snad zachránili vlastní kůži?

Jak vnímáte současnou politickou dynamiku?

Na to odpovídá Scott Ritter.

No víš, je to zajímavé, protože právě teď republikáni a Trumpova administrativa vyvolávají ducha McCarthyho, protože jsou v panice.

A tak teď mluví o omezování svobody slova, nazývají lidi informačními teroristy, a to vše proto, aby ovládli domácí politickou scénu a vyvolali strach.

Vzbudili obavy, aby lidé v nadcházejících volbách do Kongresu nehlasovali proti nim nebo se jim nepostavili na odpor.

Myslím, že máš pravdu v tomhletom.

Volby do Kongresu budou pro republikány katastrofou.

Uvidíme, jak to dopadne v Senátu, protože v tuto chvíli bych řekl, že je velmi pravděpodobné, že Sněmovna reprezentantů USA přejde do rukou demokratů, což znamená, že příští dva roky se budou věnovat impeachmentu Donalda Trumpa, tomu takzvanému odvolání.

Ale jak jsme se již naučili z minulosti, ten takzvaný impeachment bez odsouzení vůbec nic neznamená.

Vůbec nic neznamená, pardon.

Jo, tady je to jen zinscenovaný proces, akt politického exhibicionismu.

Potřebujete prostě ten rozsudek, jakože vinen, a pokud demokraté získají dostatek křesel nebo se najde dost republikánů, kteří vymění ten rozsudek za vlastní kůži, pak to bude konec Trumpova odkazu.

Ale to Ameriku nezachrání.

Chci připomenout lidem, všem těm, kteří tam venku říkají: proboha, marksismus v éře Trumpa, lidi. Knihu o potlačování svobody slova, knihu v uvozovkách napsala demokratická strana.

Teď vám něco řeknu.

Byla to FBI Joa Bidena, která mi zabavila pas.

Byla to FBI Joa Bidena, která vtrhla do mého domu a zabavila mi veškerou elektroniku.

Byla to FBI Joa Bidena - demokrata - která na příkaz ukrajinské a izraelské vlády pracovala na potlačení veškerého nesouhlasu.

Jsem na seznamu, jsem na třech seznamech smrti, říká Scott Ritter. Kéter sestavilo ministerstvo zahraničí jménem Ukrajiny.

Jménem Ukrajiny a subjekty financované z peněz amerických daňových poplatníků se mě aktivně snaží zabít, říká Scott.

To udělali demokraté.

Pochopte tedy, že až se demokraté vrátí k moci - a oni se vrátí - nepřijdou bránit ústavní republiku.

Už dokázali, že jim na ústavní republice vůbec nezáleží.

Přicházejí, aby se pomstili, a bude to období pomsty, které bude v Americe vnuceno, a budeme terorizováni FBI, která nyní pracuje pro demokratickou stranu.

To může za dva roky vyvolat řetězovou reakci, v jejímž důsledku se republikáni vrátí v plné síle, ale nevrátí se, aby zachránili republiku, vrátí se, aby se pomstili demokratům.

Vstupujeme do cyklu politického násilí, který směřuje jen jedním směrem, a tím je úplné zničení americké republiky.

No, Scote.

Valeri Pjakin, 15 let zpátky.

Reformátování Spojených států od začátku, i za cenu občanské války.

Proboha, teď to tady máš černé na bílém před sebou.

Přesně o tom mluvíš.

To je moje poznámka, prosím vás.

Jo, pokračuje Scott Ritter.

Právě jsem viděl film Odyssea a prý teďka vyšel nějaký nový.

Já ty nové věci z Hollywoodu nesleduju, přátelé.

Když tak mě poučte, jo, ale četl jsem nějaké komentáře o tom.

Mnoho lidí říkalo: "Nechoďte na to, je to o politické korektnosti a tak dál," ale já musím říct, že to tak nebylo.

Ve skutečnosti to byl jeden z nejlepších příběhů o morálce, jaký si lze představit.

No, tak možná si to stáhnu a podívám se na to taky.

Jo, když to teda, když už to říká Scott Ritter - napsal jsem o tom dlouhý článek na svém Substacku.

Jo, Scott Ritter napsal o Odysseji.

Tak to bych si mohl taky přečíst.

Je to poučení pro nás, pro všechny.

Stali jsme se svými vlastními nejhoršími nepřáteli.

Spáchali jsme hříchy ve jménu toho, co jsme přijali jako to, co nás definuje.

Tomu se říká Zeusův zákon a Odyssea, je ve skutečnosti vláda zákona a ústava.

A my, Američané, ji porušujeme znovu a znovu a znovu.

A posledních 10 let jsme strávili pojídáním lotosových listů, abychom se pokusili zapomenout na hříchy, které jsme spáchali.

Ale tyto hříchy se vrátí.

Budou nás pronásledovat.

Nikdy se jich nezbavíme, dokud se jim nepostavíme čelem.

A to platí o Češích a Slovácích, jak by mělo.

Přátelé, zapomeňte na volby.

Je to jenom na nás ta změna, myslím.

A bohužel americký lid dosud neprokázal schopnost postavit se svým hříchům čelem a být upřímný ohledně své minulosti.

A pokud se nevyrovnáte se svými hříchy a nebudete upřímní ohledně své cesty, nejste upřímní ani ohledně samotného problému.

Problém nelze vyřešit, pokud ho nejprve přesně nedefinujete.

A Američané odmítají uznat, že tím problémem jsou oni sami.

Říká Scott Ritter.

Přátelé, tímto končí tento rozhovor a myslím si, že to je taková pecka, že ten předchozí rozhovor s Andreu Napolitánem je proti tomu slabý odvar.

To teda musím říct, že tohle má grády.

Opět Scott Ritter jede své bomby a stálo za to prostě ho ještě jednou, dva dny po sobě, prostě dabovat a přeložit. Vám, protože jsem osobně přesvědčenej, že tohle je pecka.

Tohle by se mělo dostat mezi všechny Američany, mezi všechny Evropany, protože to je jak o nich, tak o nás.

Co my tu děláme?

Jo, čekáme na Spasitele, ale žádný nepřijde.