Prof. Jeffrey SACHS, A. NAPOLITANO - USA už musí konečně odejít z blízkého východu..._6.8.2026

Dobré ráno, dobré dopoledne, dobré odpoledne.

Krásný den, vážení přátelé. Já vás všechny zdravím – jak celé Česko, tak celé Slovensko, čili celé Československo, neboli českou a slovenskou federativní republiku.

Já poslušně hlásím, že jsem opět zde. Jsem zpátky na svém stanovišti a mockrát vám děkuju za ty komentáře, za tu pozornost, za přízeň a i při těch dovolených. A při tom, jak ne každého asi zajímá video z takových nějakých výletů, ale myslím si, že hlavně co se týče cesty přes legendární působiště nebo přes působiště legendárních věcí z Topoleckej – si myslím, že to bylo hodně zajímavý. Jako příště to chce víc času.

Tu obec si projet, protože mi potom poradil ten majitel toho kanálu Turanské Meme, že to, co jsem jenom projel já někde tam od českých hranic dolů z kopce, to není ta pravá topolecká. Ta je tam prý na nějaké křižovatce trošku jinam bokem. No tak dobře. S tou starší zástavbou a tam budou možná schovaní právě někde ty věci, ta jejich garáž.

Já jsem jednu garáž našel, nafotil. Určitě jste si všimli na fotce. Držím tam fotku té otevřené garáže s jejich výzkumákem, s jejich výzkumnou stanicí. Ale ta garáž byla zavřená, protože byli v práci. Na poobědní čas, nebo zrovna v robote a určitě vymýšleli zase nějaký fantastický výrobek.

Zpátky k věci. Mám tu pro vás dnes připraveného po dlouhé době Jeffreho Saxe. Takže bude přátel Jeffrey Sachs na kanále na mém oblíbeném – s Andrewem Napolitánem na Judging Freedom. A mám rozpracovaná už další videa.

Jsem se díval na něco. Byl tam opět Scott Ritter, tak nevím, jestli ho zase překládat, jestli zase dávat Scotta z jednoho kanálu. Přesto, že mně říkal, že jede na operaci s očima, tak teď byl na dvou. Měl ještě dva výstupy. Tak nevím, jestli je to pravda nebo není.

Mě poslední dobou, ale on aspoň komunikuje. Takovej Larry Johnson, ten mi ty zprávy vůbec nečte. Stanislav Krapivník taky mi to nečte – ty moje zprávy, požadavky nebo dotazy aspoň. Takže nevím, co se děje. Nechtějí ty lidé vůbec komunikovat. Ale naopak komunikuje se mnou Milan Zadělák. Těší se na vás. Má teď šílené práce, navíc dovolenou.

Takže s Milanem Zadělákem jsme domluvení, že uděláme ten fantastický rozhovor právě na téma Ukrajina před deseti lety, když on tam jezdil, když on tam točil pro mexickou televizi záběry přímo z fronty během té občanské války. To, o čem jsme se bavili, když byl první rozhovor s ním – to už je měsíc, to už to tak letí.

No a s Milanem Zadělákem určitě a on mi slíbil doporučit nějaké zajímavé osobnosti, které určitě budete spousta z vás znát z českých a slovenských médií, z toho éteru, z toho internetového éteru a možná i z nějakých přednášek a tak dál. Takže to jsem zvědavý, protože to bude možná zajímavější než zvát ty zahraniční hosty, kteří nakonec potom nekomunikují. Nevím proč, když normálně vystupují na dalších kanálech pravidelně.

Takovej Larry Johnson, můžete ho vidět, určitě jste si všimli. Vystupuje na jiných kanálech, ale se mnou přestal komunikovat úplně. Nevím proč. A ale chtěl bych se dostat i na jiné osobnosti, ale nedaří se mi prostě vydolovat ty správné kontakty, tak aby to bylo přímo na ty lidi nebo na jejich asistenty, aby se s nimi dalo komunikovat aspoň o potenciální možnosti.

Takže uvidíme. Není všem náš konec. Teď to léto neznamená, že když jsou dovolené, že lidi nekoukají na videa. Já když vidím tu sledovanost u ostatních kanálů, tak mi nepřijde, že tam mají nějaké propady. Takže to není určitě jenom o létu. Ten mobil má u sebe každý a lidi na ty videa koukají z celého světa. Myslím, že takhle to vidím i na těch ostatních kanálech.

Takže v tom bych problém neviděl. Pojďme tedy dál.

Já jsem vám moc vděčný za to – za tu přízeň přes to léto i tak, i přes ty bloky a shadow bany. Protože je mi jasné, že těch nahlašovačů a tady těch bonzáků, kterým se nelíbí, že se zrovna mluví o tom, co nechtějí slyšet, že je dost. A tím pádem samozřejmě ten YouTube blokuje zobrazování, blokuje nabízení toho pořadu a tak dál. Čili to nevadí, my pojedeme dál.

Takže, aby to bylo dost těch keců – 3-2-1 – pro vás Horstík a Pepík. To znamená Andrew Napolitano a profesor Jeffrey Sachs tady jsou.

[hudba]

Tak přátelé, je to tady. Ty dva pány určitě nemusím představovat. Bývalý soudce z New Jersey, Andrew Napolitano. A New Jersey – jak říkáme mému kamarádovi z Nového Jičína – jo, Nový Jičín, New Jersey – a on je Jiří, čili Jerzy. Toto je Andrew Napolitano. A po mé pravici, nebo po vaší pravici, pan profesor Jeffrey Sachs.

To video jsem viděl dvakrát, než jsem ho přeložil, možná třikrát, a trochu se tam seká. Pan profesor Sachs evidentně je zase v zahraničí, možná v Číně, těžko říct. Teď nevím, jestli to je někde v zahraničí a ten signál se tam seká. To video uvidíte sami, ale důležitý je obsah.

Takže pojďme na to.

[hudba]

Nyní se k nám připojuje profesor Jeffrey Sachs. Pane profesore Saxi, vím, že se nacházíte na druhém konci světa a velmi si vážím času, který nám věnujete. Než se dostaneme k politice USA vůči Rusku a Iránu, rád bych vám položil otázku, kterou tento týden kladu všem svým hostům, říká Andrew Napolitáno. Představuje Izrael hrozbu pro národní bezpečnost Spojených států?

A profesor Sachs na to odpovídá: Ano, protože Izrael a jeho podporovatelé ve Spojených státech opakovaně vtahují Spojené státy do válek, které bychom neměli vést a které proto ohrožují životy Američanů, ohrožují spojenecké země Spojených států, ohrožují světovou ekonomiku a zvyšují zadlužení Spojených států, které nyní pravděpodobně činí kolem deseti bilionů dolarů za všechny války, které jsme vedli za posledních pětadvacet let. Z nich mnohé byly vedeny na popud Izraele, říká profesor Jeffrey Sachs.

V tomto smyslu tedy Izrael není v souladu s národní bezpečností USA a my bychom měli tuto základní skutečnost uznat a jednat na základě mezinárodního práva a národní bezpečnosti USA. A to by znamenalo konečně říci Izraeli, aby přestal s tímto bezohledným chováním.

Minulý týden, když byl prezident, premiér Netanyahu ve Spojených státech údajně kvůli pohřbu senátora Lindsey Grahama, strávil samozřejmě nějaký čas v Bílém domě. V Bílém domě a to jak na veřejném setkání, tak na soukromém setkání. Haaretz – izraelský mediální web a periodikum, které vy a já často sledujeme – uvádí, že Netanyahu se vrátil s prázdnýma rukama. Poukazuje na to, že ho na letišti nepřivítal žádný americký představitel a při jeho odletu tam také žádný nebyl.

Netanyahu však večer po svých dvou setkáních s prezidentem Donaldem Trumpem pro Fox News prohlásil, že to byl nejlepší rozhovor, jaký s Trumpem kdy vedl.

To by mě určitě zajímalo. Profesor, jak to všechno interpretujete?

Jeffrey Sax odpovídá: "Myslím si, že ve Spojených státech a ve vyšších kruzích panuje vědomí o tom, že tato válka s Íránem, kterou prosazoval Netaňahu, byla fiaskem.

Panuje povědomí o tom, že izraelské masakry v Gaze ohrozily důvěryhodnost a postavení USA ve světě, protože Spojené státy se podílely na tom, co je v podstatě genocidou. Že izraelská invaze do Libanonu region ještě více destabilizovala.

To vše je dobře známo a myslím si – možná jenom hádám – ale že by si Donald Trump přál, aby se Izrael choval jinak. Občas to i naznačil.

Je však zřejmé, že politika USA je hluboce zakořeněna v souladu s izraelskými přáními a to platí už desítky let. A najednou se to nezmění ze dne na den.

Myslím si tedy, že existují značná omezení. Možná proto, že nic z toho Donaldu Trumpovi nepřináší podporu."

Andrew Napolitano říká: "Možná vás ztrácíme, profesore Saxi. Myslím, že jsme vás teď ztratili. Jo, ono se to seká, jo, ten signál."

Sax odpovídá: "Já už jsem to říkal na začátku, takže opakovaně se to tam bude trošku sekat."

Napolitano: "Ano, omlouvám se za nízkou přenosovou rychlost. Není to vaše vina. Jen by mě zajímalo, jestli bychom v tom měli pokračovat nebo to zítra znovu rozebrat."

Sax pokračuje: "Myslím, že jste právě dokončoval vysvětlování toho zdrženlivého, ale realistického postoje. Zhrnu to, jak jsem vás slyšel o Trumpově postoji vůči Netanahuovi. Je Netanahu na odchodu? Je v Trumpových očích trochu poražený."

Profesor Sachs: "No, myslím, že je třeba si uvědomit, že americká zahraniční politika a vlastně i izraelská je do značné míry pevně zakořeněna. Nemění se ze dne na den ani podle rozmaru Donalda Trumpa či Netaňahua, ani dokonce podle výsledků voleb v Izraeli.

Vzory chování Izraele a americké zahraniční politiky jsou poměrně konzistentní už dlouhodobě bez ohledu na to, kdo je v Bílém domě prezidentem.

Slova se mohou měnit, rétorika se může měnit, ale Spojené státy jsou na Blízkém východě od roku 2001 prakticky v neustálém válečném stavu. Afghánistán, Irák, Sýrie, Libie, Jemen, Írán a tak dál. To se nezmění.

Platilo to pro všechny poslední prezidenty a bude to platit i v případě, že Netaňahu v říjnu prohraje volby, protože ho nahradí jiná pravicová израelská vláda. Prostě další válečné loutky.

Nejde tedy o něco, co by se měnilo ze dne na den nebo kvůli tomu, že Donald Trump řekne to či ono. Je to poměrně hluboce zakořeněné.

Americký lid na to reaguje stále silněji."

Napolitano: "No, to já doufám. Všechny primárky v posledních týdnech se nesly v duchu odporu proti Izraeli. Myslím, že tento trend bude pravděpodobně pokračovat i v primárkách v Michiganu a jinde."

Moderátor: "Já osobně dodávám, pane profesore, že volbami se nic nezmění. Tam je potřeba udělat radikální řez a to musí udělat lidé, ne volby."

Profesor Sachs pokračuje: "Američané už mají těchto válek plné zuby. Americký vojensko-průmyslový komplex, který řídí americkou zahraniční politiku, však stále směřuje v podstatě stejným směrem. Podle mého názoru se zatím nic zásadního nezměnilo. Trocha dobré brazilské kávy, přátelé."

Andrew Napolitáno pokračuje: "Dobře, pojďme ale k Rusku. Je veřejnou politikou vlády Spojených států rozdrtit, rozložit nebo rozdělit Rusko?"

Jeffre Sachs na to odpovídá: "To je přání amerického vojensko-průmyslového komplexu a to již od roku 1991. Udělat vše, co je v jeho silách, aby oslabil Rusko. Pokud možno ho rozdělil a pokud možno ho vyprovokoval – vyprovokoval nějakou politickou změnu v Rusku a dosadil vládu podřízenou USA.

A samozřejmě, jak to máme tady v České republice, to vše byly záměry a touhy Spojených států. Nejsou však realizovatelné, stejně jako touha Spojených států po změně režimu v Íránu. Ale tam to prostě není dosažitelné.

Myslím si tedy, že musíme rozlišovat mezi záměry a přáními americké zahraniční politiky a tím, čeho lze skutečně dosáhnout. Tato propast mezi přáním a skutečností často vede k tomu, že se Spojené státy ocitají nebo se sami uvrhují do zbytečných, nákladných a bezohledných válek, které trvají mnoho let kvůli nedostatku realismu v americké zahraniční politice.

Ale vy jste položil otázku: je cílem a přáním nebo záměrem Spojených států oslabit Rusko, rozdělit ho, rozbít ho na kusy? Ano, to rozhodně je.

To bylo jasně formulováno už v 90. letech a od té doby se nic nezměnilo. V případě Iránu jde o stejný cíl – změnu režimu. V případě Číny jde o stejný styl – oslabení a omezení Číny.

Žádný z těchto cílů však není dosažitelný. A právě proto je americká zahraniční politika nepředvídatelná. Je neúspěšná, nákladná a u amerického lidu nepopulární."

Moderátor: "No, ale nevšiml jsem si, že by v Americe probíhaly nějaké velké nepokoje, aby se to změnilo."

Jeffre Sachs: "Nedává to smysl. Vychází z představy, že Spojené státy jsou všemocné, ale realita je taková, že tomu tak již není."

Andrew Napolitáno: "Uvědomuje si svět, že válka Spojených států a Izraele proti Iránu byla obrovským neúspěchem?"

Jeffre Sachs: "Ano, svět si to uvědomuje. Svět si uvědomuje, že to byl velký neúspěch. Hormuský průliv zůstává otevřený. Íránská vláda opět tvrdí, že ho uzavřela. No, kdo říká, že to je nebo není pravda?

Americká vláda říká, že to není pravda. Faktem je, že Hormuský průliv zůstává otevřený pro komerční tankery. Americká vláda tvrdí, že je uzavřen pro komerční lodní dopravu, ale když se podíváte na internet, vidíte všechny tankery, které jim proplouvají.

Jsou tam aplikace, které ukazují lodní dopravu."

Napolitáno: "Profesore, nevím, jestli se k nám právě chystáte znovu připojit. Mluvíme o otevření průlivu, který by měl být doslova zítra otevřený, zcela otevřený. A to je první fáze. Druhá fáze pak bude spočívat v jednání o jaderných kapacitách, o jaderném programu, jak jsme již zmínili. V zásadě jde myslím o deuklearizaci Iránu. K tomu prý musí dojít."

Prezident Spojených států před několika minutami prohlásil, že zítra, čili ve čtvrtek, v pátek bude Hormuský průliv otevřen.

Samozřejmě, jak víme a můžeme si to sami ověřit, Hormuský průliv zůstává otevřený pro komerční lodní dopravu.

Iránci nevybírají poplatek, na který mají podle mezinárodního práva nárok, protože dodržují memorandum o porozumění, které podle jejich názoru Spojené státy neustále porušují.

Toto všechno říká Andrew Napolitáno.

Jeffrey Sachs se odpojil, tak Andrew pokračuje a pokusí se připravit profesora Sachse, nebo pokud se k nim připojí, tak se připojí.

Pokud ne, ukončí to a budou pokračovat, až bude mít k dispozici lepší připojení.

Neřekne vám, kde je, ale je na druhé straně země než Andrew. On je momentálně v New Yorku.

Andrew Napolitáno dodává, že Sachs tuší, že bude v Číně. On je tam pravidelně každou chvíli.

Takže o čem se jedná a s kým vyjednáváme?

V současné době nevedeme žádná jednání se Spojenými státy.

Diplomatická jednání probíhají v současné době s Ománem a zaměřují se konkrétně na dosažení komplexní vzájemné shody ohledně strategického postupu, který by účinně zajistil bezpečný a zabezpečený průjezd mezinárodní námořní dopravy přes klíčový Hormuský průliv.

Naším cílem je co nejdříve po konzultaci s Ománem a ve spolupráci s Ománem stanovit trasu.

Tato konkrétní trasa bude samozřejmě představovat dočasné řešení.

S přihlédnutím ke všem těmto klíčovým faktorům můžeme účinně spolupracovat na zajištění dlouhodobé bezpečnosti a ochrany mezinárodní obchodní lodní dopravy procházející životně důležitými vodami Hormuského průlivu.

Jedná se tedy o bilaterální jednání mezi těmito dvěma pobřežními státy, jako je Omán a Írán.

Ostatní strany budou moci v tomto procesu sehrát konstruktivní roli.

Oficiální mluvčí iránské vlády uvedl, že jediná jednání, která se v současné době ohledně Hormuského průlivu vedou, probíhají mezi Íránem a Ománem.

Pro připomenutí, průliv je široký 25 mil, čili nějakých 30 až 35 km, z toho 12,5 mil, čili nějakých 17 až 18 km tvoří íránské území a zbytek ománské území.

Musíte plout v místě, kde je velmi hluboký příkop, protože kvůli veškeré ropě v tankerech se ponořují hluboko do vody.

Nejhlubší příkop na dně mořském se nachází na iránské straně.

Íránci a Ománci vyjednávají o tom, jak budou spravovat své mořské příkopy po skončení války.

A profesor Sachs je opět s nimi.

Doufejme, že bude spojení v pořádku a že se podaří dál pokračovat.

Andrew Napolitáno vysvětloval, že si myslí, že professor byl na samém konci svého výkladu, pokud si mohu dovolit poznamenat, že politika USA je zaměřená na rozčlenění Ruska a je stejná jako jejich politika zaměřená na rozčlenění Íránu.

Ptal se profesora, zda si nyní celý svět uvědomuje, že válka Netaňahua a Trumpa skončila neúspěchem a že se jim nepodaří dosáhnout žádného ze svých cílů.

Na to odpovídá profesor Jeffrey Sachs.

Ano, myslím, že se obecně uznává, že Spojené státy jsou slabší, než tvrdí, a tento svět již není unipolární, pokud vůbec někdy byl, a že grandióznost Spojených států přesahuje jejich dosah.

Ale americká zahraniční politika a rozhodně i pozoruhodná průměrnost politiků v Severní Karolíně se s touto novou realitou, realitou multipolárního světa ještě nevyrovnali.

Myslím, že je důležité ohlédnout se zpět do 90. let, kdy Spojené státy dospěly k názoru, že jsou všemocné a že jejich hlavním cílem je zabránit jakémukoli i vzdálenému rivalovi v získání jakékoliv převahy.

Rusko bylo stále hlavní zemí, kterou bylo potřeba držet na uzdě.

Zmiňoval se občas i Írán už v 90. letech.

Čína v té době naopak ještě nebyla hlavním tématem, ale kolem roku 2010 se jim samozřejmě už stala.

Vzpomeňte si však, že účelem slavné knihy Zbigněva Brzezinského Velká šachovnice (The Grand Chessboard) byla, jak uvádí její podtitul, americká nadvláda, tedy pozice Ameriky jako jedničky v Eurázii, velkém superkontinentu tvořeném Evropou a Asií.

A to znamenalo, že od 90. let 20. století nebudou Spojené státy tolerovat žádnou konkurenci ze strany žádné euroasijské velmoci. Ať už jde o Rusko, Čínu nebo Írán.

Brzezinski tehdy před 30 lety napsal, že USA budou schopny dosáhnout tohoto cíle, protože byly technologicky zdaleka nejvyspělejší zemí na světě, ekonomicky i finančně nejmocnější, a tak budou schopny udržet na uzdě jakéhokoli potenciálního rivala.

Brzezinski tehdy také napsal, že Rusko, Čína a Írán nikdy nepovažují za vhodné vytvořit nějaký blok, který by se postavil proti Spojeným státům, což je další velmi nepřesná předpověď, kterou Brzezinski učinil již před 30 lety.

Skutečností však je, že americká převaha byla vždy přeceňována.

Spojené státy tvoří 4,1 % světové populace.

Populace Eurasie přesahuje přibližně 60 % světové populace.

Myšlenka, že Spojené státy mohou ovládat Eurázii, což byla prémisa americké zahraniční politiky sahající až do 90. let, nikdy nedávala moc smysl, ale dnes už nedává smysl vůbec.

Zamysleme se však nad tím, co stále děláme. Stále probíhá válka proti Rusku, která ve skutečnosti jen vysává Ukrajinu až k jejímu zániku.

Stále probíhá bezdůvodná válka proti Íránu, protože Izrael a Spojené státy se rozhodly, že budou Írán ovládat.

V naprostém bludu se domnívali, že bombardování a atentát na iránské vedení 28. února 2026 umožní Donaldu Trumpovi vybrat nového iránského vůdce.

Sám to přece řekl. Není to naše domněnka. To bylo Trumpovo veřejné vyjádření a veřejně vyjádřené přesvědčení.

Brzy poté zjistil, že to takto nepůjde.

V tuto chvíli neví, co dělat, protože není dost chytrý na to, aby omezil své ztráty a omezil ztráty Ameriky. A tak nadále vystavuje Spojené státy i celý svět nebezpečí.

Faktem však je, že celá válka byla založena na absurdní iluzi, na iluzi, která obecně pohání americkou zahraniční politiku.

A tou iluzí je, že Spojené státy jsou všemocné a proto si mohou dělat, co chtějí.

Andrew Napolitáno se ptá, jak tedy vysvětlí chování prezidenta Trumpa, profesore?

Jeffrey Sachs na to odpovídá.

Jak vysvětlíte chování prezidenta Donalda Trumpa?

A jak vysvětlíte jeho chování v posledních dvou týdnech, kdy udělal totéž dvakrát?

Vyhrožoval opravdu silným bombardováním. Jednou využil výraz „brány pekla" a pak to odvolal.

Druhý týden mluvil o nejtěžším bombardování od druhé světové války a pak to odvolal.

Andrew se ptá, věří on a jeho poradci?

Profesor Sachs odpovídá, že tam trochu přeskakují.

Eh, věří on a jeho poradci, pokud to můžete posoudit, upřímně tomu, že tyto výhrůžky mají na iránskou vládu nějaký vliv?

Eh, říká profesor Jeffrey Sax.

Myslím si, že jim to vletí jedním uchem dovnitř a druhým ven. Rozhodně to nemá žádný vliv a žádný účinek a Donald Trump je velmi impulsivní a ne zrovna bystrý člověk, který je hluboce frustrovaný.

Dovedl Spojené státy do naprosto absurdní a nákladné slepé uličky.

Írán disponuje věrohodným odstrašujícím prostředkem. Kdyby Spojené státy udělaly to, co Donald Trump každý druhý den prohlašuje, by byl schopen zničit velkou část infrastruktury na Blízkém východě, včetně infrastruktury Izraele.

To už je známo. Říkali to dokonce i američtí vojenští velitelé.

Donald Trump tedy zuří, nechce vypadat jako poražený, ale dostal Spojené státy do naprosto neudržitelné situace.

A protože Trump je Trump, je impulsivní, není bystrý, dostal státy do chaosu a neví úplně jak z toho chaosu ven.

A my jsme svědky velmi nevyzpytatelné rétoriky a velmi nevyzpytatelných činů.

Mám podle mého názoru velmi jednoduché řešení a to, že Spojené státy by prostě měly odejít, odejít úplně ze středního východu. Nepotřebují žádnou dohodu s Izraelem ani s Íránem.

Donald Trump může vyhlásit vítězství. Může vyhlásit největší vítězství v historii světa, pokud chce.

Mně osobně to vůbec nevadí, pokračuje profesor Jeffrey Sax.

Ale Spojené státy by měly odejít s vědomím, že Írán nemá absolutně žádný důvod pokračovat v jakýchkoli vojenských akcích, pokud Spojené státy odejdou.

Íran ve skutečnosti chce obnovit námořní vztahy se sousedními zeměmi v Perském zálivu. Pokud Spojené státy prostě přestanou s tím, co dělají, Írán svou výhodu nijak nevyužije.

Írán si oddechne, Hormuzský průliv se otevře, ceny ropy opět poklesnou, pokračuje profesor Sachs.

Boje ustanou.

Írán se bude snažit obnovit vztahy se Saudskou Arábií a s dalšími zeměmi a ano, Spojené státy budou odhaleny v tom, čím ve skutečnosti jsou.

Neřekl bych, že jsou papírovým tygrem, ale řekl bych, že jsou zemí, která značně přecenila své pravomoci a možnosti.

A většina světa to už dávno ví.

Raději tedy zastavte střelbu, než impulsivnost nakonec zničí světovou ekonomiku a ještě více podkopá americkou důvěryhodnost a bezpečnost.

Jinými slovy, když jste v hluboké jámě, přestaňte kopat nebo omezte ztráty poté, co jste udělali strašnou chybu.

Donald Trump samozřejmě podléhá tomu, podléhá klamu utopených nákladů. Dostal Spojené státy do chaosu a je odhodlán ho zachránit.

Je odhodlán to zachránit, ale nedokáže to. Na to nemá prostředky.

Tohle včera řekl. Je, vidíte teď na obrazovce.

No, on tam něco promítá.

Tohle včera řekl Donald Trump.

Tuhle frázi jsem ještě nikdy neviděl.

Profesore Saxi, předpokládám, že ji odtamtud vidíte.

USA jsou připraveny a odhodlány postavit se proti Islámské republice Íránu na úrovni — a tady je ten výraz, který je pro mě nový — vojenského teroru.

Síla a moc, jakou jsme nezažili od druhé světové války, eh, říká Donald Trump, používá tento výraz „vojenský teror" a pak z něho couvá.

Tohle je už druhý ústup, jo, teď to vykládá Andrew Napolitáno.

Ale vy zastáváte názor, profesore, že si to vymýšlí, že si tyto věci vymýšlí a přesvědčuje sám sebe, že má schopnost to udělat, což je v rozporu s realitou.

Na to odpovídá profesor Sachs.

No, nemám ostatně žádnou záruku, že to nezkusí.

To by odpovídalo americkým omylům a katastrofám pod americkým vedením, které už desítky let zaplňují světovou scénu.

Takže neříkám, že to nezkusí. Říkám, že já jenom říkám, že nemůže uspět.

I kdyby to zkusil.

I kdyby Spojené státy tyto strašné věci udělaly, Írán by na to reagoval stejně strašnými činy.

Spojeným státům by se nepodařilo dosáhnout svých politických ani vojenských cílů.

Podařilo by se jim však eskalovat krizi až k celosvětové katastrofě, dodává Jeffrey Sachs.

Pokračuje Andrew Napolitáno.

U prezidenta, jako je Donald Trump, to nelze vyloučit.

Víte to také, eh, víte co také nelze vyloučit?

Eh, poprosím Krise, asistenta, aby to znovu dal na obrazovku ten citát.

A tohle mě napadlo, když jsem viděl ten výraz „vojenský teror".

Profesore Saxi, co jaderné zbraně?

Právě tím jsem myslel, že vyhrožuje.

Eh, opakuji, říká profesor Sax.

U Trumpa nelze nic vyloučit.

Samozřejmě doufám, že to není to, čím se vyhrožuje — ty jaderné zbraně.

Jsem si jistý, že většina poradců v jeho okolí by z takové myšlenky byla zděšena.

Donald Trump už několikrát ustoupil a za to ho chválím.

Nechci ho k tomu nějak podněcovat, aby pokračoval v takovýchto hrozbách.

Já bych byl osobně rád, pokračuje Jeffrey Sax, kdyby se Spojené státy prostě vrátily domů.

A já k tomu dodávám, že to je přece cílem celé té operace — vystrnadit tu chobotnici americkou nejenom z Perského zálivu, postupně i z celého světa, ať se vrátí zpátky, odkud přišli.

Pokračuje profesor Sachs.

Ještě jedna poslední otázka, kterou pokračuje Andrew Napolitáno.

Ještě jedna poslední otázka, která se týká vaší další oblasti odbornosti.

Jak nestabilní je mezinárodní ekonomika vzhledem k událostem v Hormuzském průlivu a s ohledem na inflační faktory, které jsou nyní ve Spojených státech ještě umocněny clíy?

Profesor Sach na to odpovídá: No, rozlišme dvě věci.

Jednou je situace americké ekonomiky a druhou je možnost globální masivní krize.

Pokud jde nejprve o globální krizi, k té by došlo, kdyby Donald Trump skutečně splnil jednu ze svých hrozeb.

Jinými slovy, pokud by Donald Trump eskaloval situaci a provedl tento vojenský teror a Írán by na to reagoval tak, jak by reagoval, mohlo by to vyústit v globální ekonomickou katastrofu.

To je docela možné.

Stačí málo, aby se ceny ropy vrátily na 100 dolarů za barel.

A pokud by skutečně udělali to, čím Donald Trump vyhrožoval, šlo by to daleko za tuto hranici a mělo by to globální dopad.

Pokud jde o ekonomiku Spojených států, pokračuje profesor Sachs, dovolte mi opět rozlišit dvě věci.

Bezprostřední krátkodobý horizont.

Eh, jo, bylo to naprosto jasné.

Teď jste se nám, profesore, zase ztratil, říká Andrew Napolitáno.

Jo, čes jo, jo, jo.

Oni, jo, takže tak.

Ano, profesor Sach se tam ztratil, ten signál se jim odešel, jak jsem říkal na začátku.

Bohužel o té ekonomice se tenhleten rozhovor přerušil, protože profesor Sach se odloučil, odpojil nebo odpojil — vypadlo spojení.

Eh, takže přátelé, já se s vámi loučím, říká Andrew Napolitáno.

Nechci čekat další týden, než se k nám profesor vrátí.

Budu hoat, zda bychom tento rozhovor mohli dokončit ještě během tohoto týdne.

Uvidíme, zda si profesor Sachs na nás najde čas ještě v tomto týdnu, abychom tento rozhovor mohli dokončit nebo v něm pokračovat na téma americké a celosvětové ekonomiky.

Pro dnešek se s vámi loučím a eh uvidíme se zase co nevidět s jinými hosty na našem kanálu, dodává Andrew Napolitáno.

Přátelé, já se s vámi tedy taky rozloučím.

Byly to zajímavé informace.

Bohužel tedy ten rozhovor se přerušil, nebol úplně kompletní a profesor Sachs se tam chvilku odpojoval, ale většinou ten rozhovor u Andrewa Napolitána trvá půl hodiny, takže by během jedné nebo dvou minut stejně skončili na téma té americké ekonomiky.

Takže já se s vámi, přátelé, pro tentokrát já se s vámi také rozloučím, ne pro dnešek.

Já doufám, že budu mít možnost dnes večer pro vás udělat další video.

Dám to teď na internet.

Poslední dobou, když dávám videa pro vás na YouTube takto dopoledne, tak tam strašně dlouho trvá zpracování.

Záleží asi jakou kdo má směnu, kdo tam schvaluje to video pro autorská práva a pro nějaké, já nevím, na jaké věci.

Když ho dávám v noci večer, tak je to za 20 minut, za půl hodiny hotové.

Když to dávám přes den, tak to někdy trvá i hodinu i dvě.

Takže já jdu to zpracovávat, ať je to co nejdřív a budu doufat, že tam nebude sedět nějaký magor v YouTubu nebo nevím, kdo to zpracovává, jestli automat, který prostě obyčejné video potom zpracovává místo půl hodiny dvě hodiny.

Jo, mějte se krásně, zdravím celé Československo, buďte dobří a budu se těšit na setkání s vámi již velmi, opravdu velmi brzy.

Mějte se hezky.