Vice President JD Vance Holds a Fireside Chat

hodně.

A jako by to nestačilo, bez dalších okolků tu nyní máme viceprezidenta Spojených států, J. D. Vance, kterého doprovází pan

Joe Gibbia, aby s ním vedli skvělý rozhovor na téma, které v Trumpově administrativě milujeme – podvody.

Prosím, přivítejte potleskem viceprezidenta Spojených států.

[potlesk] >> [potlesk] [potlesk] >> Dobře.

>> No, pane viceprezidente, vítejte v pořadu Hello America.

>> Jo, je skvělé tu být.

Gratuluji.

>> Vím, že jste na tom v závěru všichni velmi tvrdě pracovali.

Takže gratuluji.

Je to, je to, je to úžasné vidět, jak se to rozjíždí.

>> Moc děkuji.

Ehm, dnes ráno to byl velký výkon a tým na tom ehm pilně pracoval.

Ale, ehm, je skvělé, že jste tu, a, ehm, napadlo mě, že bychom mohli navázat na rozhovor, který právě proběhl, a, ehm, víte, právě jsme se vrátili z akce v Bílém domě.

Jo.

>> Mluvili jsme o tom tématu s předními představiteli odvětví.

No, tak mě napadlo, že by bylo zajímavé podělit se s diváky o shrnutí, >> postřehy a názory, které >> Jasně.

>> z toho všeho vzešly a které samozřejmě můžete sdílet.

>> Jo.

Jo.

Jo.

No, především, Joe, ještě jednou gratuluji tobě a tvému týmu.

Víš, když jsme s Joem o tom poprvé začali mluvit, jediné, co jsem řekl, bylo: „Ať to není takový zmatek jako America.gov.“

Snad, ach, sakra, promiň, omlouvám se.

Snad tam vzadu nejsou žádné děti.

Ehm, nebo pardon, jako healthcare.gov – a America.gov musí být tou lepší verzí.

A myslím, že jste odvedli úžasnou práci.

Tak zatleskejte Joeovi a jeho týmu.

Je úžasné, víte, [potlesk], že je vlastně možné vytvořit dobré softwarové nástroje pro americké občany.

Stačí na to mít kompetentní lidi a přesně to jste udělali.

Takže dnešní oběd, jak víte, bude samozřejmě trochu… ehm… opatrný, protože šlo o soukromý rozhovor, ale prezident chtěl především reagovat na obavy amerických občanů, protože se šíří spousta nesmyslů o AI nebo superinteligenci, jak tomu teď říkáme, aje spousta lidí, kteří vědí, co se tu vlastně děje, a myslím, že spousta Američanů, když pomyslí na AI nebo SI, si řekne: „Proboha, to je Skynet, že jo?“ Myslí si, že přijdou Terminátoři a převezmou kontrolu nad vším, převezmou naše jaderné zbraně a roboti budou pobíhat kolem a zabíjet lidi.

A to se prostě nestane.

To se ve skutečnosti nestane.

Co se však může stát, je, že lidé, kteří vyvíjejí nástroje umělé inteligence, nebudou dostatečně opatrní ohledně toho, co dělají, a ohledně své odpovědnosti za vývoj produktů, které skutečně fungují a neubližují lidem, atd., atd.

A myslím, že to, co chtěl prezident zdůraznit, bylo, že musíme vést diskusi o umělé inteligenci, která se zaměří na to, aby tyto nástroje skutečně fungovaly, ale zároveň nezbavovat společnosti jejich odpovědnosti za vývoj věcí, které jsou skutečně bezpečné a skutečně fungují.

A existuje taková podivná dynamika, kdy spousta lidí, kteří vyvíjejí průkopnické modely a umělou inteligenci, vystoupí a řeknou: „Ach, proboha, to, co vytváříme, je strašná, strašná věc.“ Je to jako: no, pokud vytváříte něco strašného, strašného, tak s tím přestaňte a vytvořte něco dobrého.

Nechoďte za vládou, aby to regulovala.

Je to, víte, je to jako dítě, které prostě nedokáže přestat jíst sušenky.

A je to jako: „Prosím, vládo, pojď mi pomoct přestat jíst tyhle sušenky.“

Ne, ne, ne.

Musíte převzít určitou odpovědnost za své vlastní produkty.

A myslím, že to je první krok >> dát dózu se sušenkami úplně nahoru na polici.

>> Přesně tak.

Přesně tak.

A a a a prvním krokem je vlastně – slyšíte ten pojem „sladění“.

Myslím, že nejdůležitější je, aby si průkopnické firmy uvědomily, že musí vytvářet produkty, které jsou skutečně bezpečné a prospěšné pro americké spotřebitele.

A pokud pochopí, že vláda má ve skutečnosti již existující zákony, podle nichž pokud vytvoříte něco, co se dostane na internet a je použito jako nástroj kybernetické války, pak nesete odpovědnost za produkty, které vyvíjíte.

Stejně jako má farmaceutická společnost odpovědnost za nebezpečné farmaceutické výrobky, nebo stejně jako víte, že pokud vyvinete něco, co instalatéři používají k opravám domůdomy a nefunguje to, nesete za to odpovědnost, a myslím si, že znovu zdůraznit tuto důležitou prioritu odpovědnosti za výrobek – zajistit, aby vaše produkty skutečně fungovaly, a převzít za tyto nástroje odpovědnost – je velmi, velmi důležité.

Samozřejmě existují rizika spojená s umělou inteligencí a o tom jsme mluvili během dnešního uvedení.

Myslím si ale, že prezident chtěl říct: „Podívejte, řešením některých rizik spojených s umělou inteligencí je, abyste vy sami brali tato rizika vážně, a ne abyste se obraceli na vládu s žádostí o regulační rámec, který by mohl situaci ještě zhoršit, pokud nebude promyšlený a opatrný“ – a to je přesně to, co prezident chce.

Mhm.

A v té metaforě o odpovědnosti za výrobek, ehm, jaká skupina podle vás dohlíží na to, když někdo poruší předpisy – FDA nebo něco podobného?

>> Jo, myslím, že jsou to zjevně dvě agentury: FTC, Federální obchodní komise, a také Ministerstvo spravedlnosti, že?

No, pokud dnes ve Spojených státech vytvoříte produkt, který porušuje nějaká práva spotřebitele, který ve skutečnosti nefunguje tak, jak je inzerován, a který způsobuje nějakou škodu, pak tu opět máme již existující regulační orgány.

Slyšel jsem nějaké debaty o tom, jestli pro nové průkopnické modely potřebujeme něco jako FDA nebo FAA.

A myslím si, že problém je v tom, že jednak musíte mít regulátory, kteří skutečně rozumí tomu, co se děje.

A většina byrokratů o tom ví mnohem méně než lidé, kteří tyto produkty skutečně vyvíjejí.

Takže to řešení nemůžete jen tak vytvořit z ničeho a doufat, že to skutečně bude fungovat.

Musíte k tomu přistupovat s rozvahou a promyšleně.

A jedna z věcí, o kterou se, jak vím, prezident velmi obává – a já se o ni rozhodně také velmi obávám –, je to, že se mluví o rizicích, a to považuji za dobré.

Samozřejmě chcete, aby tyto modely byly v souladu, ale ta diskuse o rizicích se téměř okamžitě promění v: „Tady je celá řada předpisů, kterými bychom měli tento problém řešit.“

A já pevně věřím, že regulace nás mohou skutečně učinit bezpečnějšími a mohou být v souladu s inovacemi, ale pouze pokud jsou promyšlené a pečlivě zvážené.

A nemyslím si, že by někdo dokázal dobře regulovat uprostřed paniky.

To by nás měla naučit kauza Co.

Mhm.

Mhm.

No a když se nad tím zamyslíte, ta skupina – ať už jde o FDA nebo jinou organizaci – pokud její členové nepocházejí z daného odvětví, nemusí mít dostatečný vhled, aby věci skutečně nasměrovali správným směrem.

Jak najít takovou objektivní skupinu lidí?

Pokud jsou z oboru, může tam být určitá zaujatost.

Pokud nejsou z oboru, nerozumí technologii.

>> Jo.

Myslím, že jsem velkým zastáncem konkurence a silných antimonopolních zákonů, protože máte naprostou pravdu.

Někteří lidé z odvětví budou zaujatí.

Je zřejmé, že podstatou vedení firmy je, že budete zaujatí ve prospěch své firmy.

A pokud tomu tak není, pravděpodobně jste v nesprávném oboru.

Jak tedy vyvážit skutečnost, že lidé, kteří o tomto odvětví vědí nejvíce, jsou zároveň ti, kteří mají nejsilnější finanční motivaci neklást možná tak velký důraz na bezpečnost jako na zisk nebo něco jiného?

Myslím si, že odpovědí je konkurence, protože existuje řada firem, které o tomto odvětví skutečně hodně vědí a rozumí dané technologii, ale možná nemají stejné finanční motivace jako průkopnické laboratoře. Vezměme si jeden zřejmý příklad – myslím, žeexistuje spousta obav; myslím, že nejzjevnějším negativním příkladem využití průkopnických modelů je zatím kybernetická bezpečnost – viděli jsme některé z těchto modelů, které byly tímto způsobem vycvičeny, a mají pozoruhodnou schopnost umožnit hackerům proniknout do systémů.

Dobře, takže pro mě je zřejmou odpovědí říci všem technologickým firmám, které by mohly být vystaveny tomu, že se model vymkne kontrole v kybernetickém smyslu, aby jim poskytly nástroje k opravě jejich kódu a k ochraně před kybernetickými útoky.

Jinými slovy, nejlepší zbraní proti kybernetickým útokům je dobrá kybernetická obrana.

A právě ty společnosti, které nechtějí, aby se někdo naboural do jejich firem nebo webových stránek, jsou v nejlepší pozici, aby to udělaly.

Myslím si tedy, že pokud budeme podporovat zdravou a silnou konkurenci a pokud budeme společnostem připomínat, že mají skutečně odpovědnost za vývoj funkčních a bezpečných produktů, bude to v boji proti kybernetickým útokům velkým přínosem.

Za obrovskou chybu považuji například poskytnutí ochrany podle § 230 některým novým technologickým firmám, která je ve skutečnosti chrání před odpovědností, místo aby je nutila k větší zodpovědnosti.

A za obrovskou chybu považuji také to, že by se tolerovaly kartelové praktiky.

Nechceme, aby existovaly jen čtyři nebo pět největších modelových společností.

A některé z těchto firem, mimochodem, vedou velmi chytří, seriózní lidé, opravdu dobří lidé.

Nemám nic proti těmto společnostem, ale chci, aby si navzájem konkurovaly, a ne aby se spojily do jakéhosi jednotného kartelu proti americkým spotřebitelům.

Chrání samy sebe, ale myslím, že by to bylo špatné pro americký lid.

>> Jo.

Jak v tom všem vytvoříte prostor pro ty malé >> Přesně tak.

Přesně tak.

A já si myslím, víte, mám různé přátele, kteří zastávají různé postoje v debatě o open source >> ale podle mě je třeba chránit hospodářskou soutěž.

Je třeba umožnit mladým začínajícím firmám, aby se do těchto odvětví skutečně dostaly a mohly v nich soutěžit.

A právě v tom vidím smysl robustní antimonopolní ochrany a také robustní ochrany v oblasti odpovědnosti za výrobky – tyto mechanismy již existují.

A abych to ujasnil: možná za rok nebo za dva zjistíme, že stávající systémy nejsou pro dané výzvy dostatečné.

Ale zkusme nejprve to, co v minulosti fungovalo.

A pokud to v budoucnu nebude fungovat, pak na tom budeme stavět dál.

Nesnažme se na problém, který by se tím mohl ještě zhoršit, vrhnout jen nový rozsáhlý regulační režim.

>> Úžasné.

No, moc vám děkuji, že jste se podělil o své názory na AI.

Ehm, >> Chtěl bych rychle změnit téma, protože, ehm, je tu ještě jedna část vašeho života, která souvisí s podvody, a ehm, tak bych rád dostal nejnovější informace, protože jsem byl tak nadšený, když jsem se dozvěděl o zřízení té pracovní skupiny.

Měla jsem možnost se brzy setkat s některými členy vašeho týmu a říkala jsem si: „Bože, opravdu existuje větší tým, který se zabývá tímto obrovským problémem v naší zemi.“ A moc ráda bych, abyste se s námi podělil o některé postřehy, zjištění, pozorování a překvapení >> y >>, ke kterým jste v rámci té pracovní skupiny došli.

No, je zřejmé, že vy a Elon jste v Doge dělali úžasné věci.

A my jsme chtěli zajistit, aby toto úsilí o vymýcení podvodů z naší vlády nebylo jen tak opuštěno, protože, víte, iniciativa Doge měla v zásadě spíše krátkodobý charakter, protože i když jsme ji možná milovali, Elon neměl v úmyslu zůstat ve federální vládě po zbytek svého života.

Jeho akcionáři by to rozhodně neocenili.

Chtěli jsme tedy zajistit, aby boj proti podvodům měl i nadále skutečnou sílu a zůstal v centru pozornosti celé administrativy.

Jedna věc, kterou jsem se o boji proti podvodům naučil, je, jak moc musí jít o meziresortní spolupráci.

A tak například zjistíme, že máme nelegálního imigranta, který páchá podvod v rámci programu SNAP.

Využívá tedy program potravinových lístků.

Ve skutečnosti nelze vytvořit řádné mechanismy prosazování práva, pokud Ministerstvo spravedlnosti nespolupracuje s Ministerstvem pro vnitřní bezpečnost, které zase spolupracuje s Ministerstvem zemědělství, protože právě Ministerstvo zemědělství tyto programy spravuje.

Snažili jsme se tedy k tomu zaujmout celostátní přístup a samozřejmě mám k tomu pravomoc, protože jsem viceprezident Spojených států, a je úžasné vidět, jak všichni spolupracují.

Vím, že jste dneska ráno mluvil s Oz.

Dr.

Oz je úžasný člověk s neuvěřitelnou energií, ale mezi nejlepšími bojovníky proti podvodům jsou právě lidé, kteří pracují pro Dr.

Oze a kteří si všimli: „Počkejte chvilku, v programu Medicaid nebo v programu Medicare je část, která ve skutečnosti neposkytuje zdravotní péči Američanům, kteří ji potřebují.

Ve skutečnosti dává spoustu peněz podvodníkům, kteří ani neposkytují služby, o kterých tvrdí, že je poskytují.

Prostě ty peníze zastavme a tím americkým daňovým poplatníkům ušetříme spoustu peněz.

Byla to tedy velmi naplňující práce.

Funkce viceprezidenta mě velmi bavila, ale tohle je prostě to nejvyšší.

A víš, Joe, abych to trochu propojil s některými věcmi, na kterých pracuješ ty a tvůj tým, největší výzvou, kterou v boji proti podvodům čelíme, je to, že nikdo nemá dobrý, konzistentní, koherentní a, jak víš, široce použitelný způsob ověřování nároku na tyto věci.

>> A tak například u programu SNAP, když o něj žádáš v Kalifornii, ani ti nezkontrolují doklady.

Například když jdu do Kalifornie – o tom jsme se vlastně už bavili – a zeptám se: „Kdo je zodpovědný za pravidla sociálních dávek v Kalifornii?“, ani mi nedokážou odpovědět. Protože nedělají tu základní práci, kterou je ověření, zda lidé pobírající tyto dávky na ně mají skutečně nárok.

Zní to šíleně a absurdně, ale každý den jdou stovky miliard dolarů, možná i biliony z vašich daní, na místa, kde neověřujeme, zda lidé, kteří tyto dávky dostávají, na ně skutečně mají nárok.

Vidím, jak se tahle záležitost s America Gov uzavírá, a znovu, trochu jsem si s tou webovou stránkou pohrál.

Je to úžasné.

Je to přesný opak healthcare.gov, na kterou jsem velmi hrdý.

Ehm, omlouvám se, že jsem použil slovo na „f“, abych to zdůraznil, ale doufám, že mě za to televizní kamery nepotrestají.

Ale jde o tohle.

Kdybychom jen měli chytřejší způsob ověřování totožnosti a nároku na tyto programy, mohli bychom americkým občanům ušetřit spoustu peněz.

A co je důležité, mohli bychom zajistit, aby lidé, kteří tyto dávky pobírají, si je skutečně zasloužili.

Protože jedním z mých hlavních přesvědčení v této věci, Joe, je to, že systém sociální péče v této zemi je klíčovou součástí společenské smlouvy.

Stejně jako moje rodina i já sám jsem z některých těchto programů těžil.

Nyní jsem viceprezidentem Spojených států.

>> No, znám spoustu lidí, kteří se ocitli v tíživé situaci a potřebují trochu pomoci, víš, aby jejich děti měly přístup k lékaři nebo aby je mohli vzít k zubaři, nebo potřebují v daném měsíci trochu pomoci, víš, s nákupem jídla pro své rodiny.

Chci, aby tyto programy existovaly.

A myslím si, že je na Američanech skvělé, že jsme k sobě navzájem štědří.

Říkáme: když máte smůlu, ano, samozřejmě chceme, abyste si našli práci.

A ano, chceme, abys se snažil postavit se znovu na nohy, a víme, že většina našich spoluobčanů to zvládne.

Ale pokud máš smůlu, tvoje dítě nebude trpět hladem a nebudeš muset obávat, že nebudeš schopen léčit jeho nemoc, protože si nemůžeš dovolit lékaře.

Ale ta společenská důvěra, ta velkorysost spočívá na základu, kdy vypisujete šek daňovému úřadu a víte, že daňový úřad bude pečlivě dbát na to, kam ty peníze půjdou.

To už desítky let ve Spojených státech amerických neplatí.

Prezident Spojených států řekl: „Změňte to.

Zajistěte, abychom věděli, kam naše peníze jdou.“ A přesně to se snažíme udělat.

A myslím, že nám s tím pomůžete.

>> Nemůžu se dočkat, až to udělám.

Dámy a pánové, je to tady pro viceprezidenta.

>> Skvělé, kámo.

Děkuji.

>> Díky, kámo.

To je skvělé.

Nádhera.