SKUTEČNÁ SÍLA ZEMÍ BRICS A PŘESUN GLOBÁLNÍ MOCI - Za hranice Západu #1

Svět, který jsme znali, už není. Moc se přesouvá, pravidla se mění a Evropa už bohužel skoro o ničem nerozhoduje. Pokud chceme v novém multipolárním světě uspět, musíme mu rozumět a podle toho potom jednat. Já jsem Ladislav Zemánek a společně se vydáme za hranice západu. Naším dnešním tématem, tématem našeho prvního dílu budou dva summity, dvě důležité události, ke kterým došlo e v prvních dvou týdnech září a sice summity Bricks a šanghajské organizace pro spolupráci. které se sešly v Biškeku, respektive v novém Dil. Na obou sumitech vystoupili bok po boku takoví lídři, jako je čínský prezident Sitin Pching, ruský prezident Vladimír Putin či indický představitel Móí a vedle nich celá řada dalších dalších prezidentů či premiérů. Už z tohoto důvodu by nás tato událost, respektive tyto dva summity měly zajímat. Musíme si totiž uvědomit jednu podstatnou věc, že šangajská organizace pro spolupráci dnes tvoří přibližně 43 % světové populace a zhruba čtvrtinu světové ekonomiky. To není úplně málo. A pokud k tomu připočteme ještě bricks a jejich 10, respektive 11 členů, eh, tak tam jsou ta čísla podobná, nii dokonce větší, protože BRIX představuje zhruba 40 % světového HDP a téměř polovinou veškeré světové populace, takže to není žádná marginální eh událost nějaké jako naprosto marginální organizace, ale je to eh je to akce, která si zaslouží náležitou pozornost a t se jí eh v českých ani evropských médiích tak úplně nedostalo a to je potřeba napravit. Budeme se ptát, co vlastně tahleta, tohleto dění, které je od nás zdánlive vzdálené pro nás jakožto Českou republiku, případně střední Evropu nebo Evropskou unii znamená. A budeme se ptát a tak to bude ve všech dílech tohoto pořadu, co se vlastně děje, proč se to děje, respektive zasadíme to, co se děje, to aktuální dění do nějakého širšího kontextu a a v neposlední řadě se musíme ptát a to je pro nás asi úplně nejdůležitější, co to pro nás vlastně znamená. Pojďme na to. Řekněme si tedy k čemu přesně na obou samitech vlastně došlo. Je třeba říct, že šangajská organizace pro spolupráci tady přinejmenším ve srovnání s Bricks, není úplně známá, ale >> je to tak trochu, děje se to tak trochu neprávem, protože eh tato organizace existuje už 25 let a tvoří 10 států, které což nejsou úplně malé váhy světové politiky. Kdo mezi ně patří? Čína, Rusko, Indie, Pakistán, Íran, Bělorusko. Já se radši dívám do papíru, abych to nezpratl, protože se mi to docela často děje. Uzbekistán, Kazachstán, Tadžikistán a konečně e Kirgistán. A právě v Kirgistánu teď ten e summit probíhal. Jako obvykle i na tomto summitu v kirgském Biškeku došlo k přijetí deklarace nebo společného prohlášení a řady dalších dokumentů bylo jich tuším 27. Ale to není až tak podstatné. Podstatné je, že eh činnost této organizace nadále pokračuje, její představitelé a její představitelé řeší konkrétní problémy. No, nejsou to jenom nějaké všeobecné deklarace, kterých bychom po celém světě na různých událostech eh našli celou řadu. To by nebylo až tak zajímavé. Mnohem zajímavější je, že skutečně řeší zcela konkrétní věci, které jsou důležité jednak pro ty jednotlivé členské státy, ale potažmo i pro širší svět včetně včetně nás. Je asi dobré zdůraznit, že šangjská organizace pro spolupráci, nebo říkejme tady tomu, protože je to poměrně dlouhý název, eh, vznikla především e jako reakce na bezpečnostní problémy a hrozby, které v tom regionu Eurasie, Střední Asie, Ruska, Číny eh existovaly a nebylo jich málo. byly poměrně závažné. Eh, nemusíme je rozebírat nějak do detailů, ale zmiňme alespoň jednu věc a a to sice terorismus, který byl problémem jak v Číně, tak v Rusku tehdy před těmi 25 lety a a nejenom tam. Týkal se zcela hmatatelně a bezprostředně i západních zemí. Asi nemusím připomínat 11. září. Takže to byla skutečně globální výzva a globální problém, který samozřejmě v určité formě pokračuje i v současnosti a přetrvává, ale tehdy to bylo vyloženě jako zásadní otázka pro většinu eh států nebo pro velkou část států eh toho globálního společenství. A to byl právě jeden z těch hlavních důvodů a motivů, proč šanghajská organizace pro spolupráci tehdy vznikla. No a od té doby eh založili ti jednotliví členové několik společných institucí, ať už pro boj s přeshraničním eh zločinem, eh proliferace proliferace zbraní nebo teda e instituce, které mají potírat eh obchod se zbraněmi, s drogami a tak dále, ale v poslední době k tomu eh k tomu přibývají i taková témata, jako je kybernetická bezpečnost, umělá inteligence, eh energetická bezpečnost, nebo změny klimatu, které samozřejmě se dotýkají i e i těchto zemí. A přesně tyhlety věci se řešily i i letos letos na přelomu srpna a září v Kirgistánu. A došlo tam i k jednomu symbolickému kroku, který není to zásadní, úplně nejzásadnější věc, ale ale je to poměrně docela dobrá jako zajímavost a sice, že až doposud byly úředním nebo oficiálním jazykem šosu, ruština a čínština. Letos eh po dlouhém úsilí indické strany se k nim přidala eh i angličtina. Pojďme se stručně podívat na to, co v té přijaté společné deklaraci vlastně je a možná, co je ještě důležitější, co v ní není, protože to obzvlášť z našeho českého nebo evropského pohledu je to docela je to docela důležité to, co tam není. Ale nejprve k tomu, co tam je. Velká pozornost obecně jak v rámci Šosu, tak v rámci Brixu je věnována válce v Íránu, respektive těm konfliktům, které je na Blízkém východě, respektive z jejich pohledu v západní Asii probíhají. A je tam poměrně odlišná, nebo řekl bych docela zásadně odlišná perspektiva na to, co se co se děje jak v Izraeli, v Palestině, tak v Íránu. Šos eh a ti jeho členové jsou jaksi hluboce znepokojeni eh těmi údery nebo těmi vojenskými operacemi, které probíhají proti Íránu a a naopak zdůrazňují eh jednak právo na obranu, na sebeobranu ze strany Íránu a jednak princip nevměšování teritoriální integrity a suverenity, eh což eh se toho Íránu bezprostředně týká. No a eh neméně podstatnou podstatnou věcí je to, že ti členové šanghajské organizace pro spolupráci eh podpořili eh mírový jaderný program v Íránu s tím, že samozřejmě všichni jsou jednoznačně proti tomu, aby Íran měl nebo vyvíjel jadernou jadernou zbraň. To je jednoznačné. ale zároveň jaksi zdůrazňují to, že že mírové využití jaderné energie a atomu je naprosto v pořádku a Írán na něj e má z jejich pohledu eh nepochybně právo. No, ale co v té deklaraci chybí? >> Zaujal vás pořád? Další díly nabízíme na webu tv1.cz. Předplatné vám otevře nejen plné verze pořadů, ale také komentáře, analýzy a rozhovory, které jinde nenajdete. A to nejpodstatnější, dáváte nám možnost růst. Děkujeme, že při nás stojíte, protože svobodná média mají smysl.