Ptejte si ŽIVĚ Markéty Radhi Šichtařové z 30.6. ve 20 hodin

Zdravím.

Tady je Markéta Ráchová Šichtařová a tohle je pořad "Ptejte se živě Markéty Rády Šichtařové".

A ptát se živě znamená, pište tady do chatu, pište vaše otázky, cokoliv, co vás zajímá, zejména týkající se samozřejmě ekonomiky, ale i cokoliv jiného, protože já jsem tady dneska od toho, abych vaše dotazy odpovídala.

A ještě než se třeba dostaneme k vašim dotazům, tak bych se ráda dneska zmínila o fenoménu, který plnil média poslední týden. Asi všichni uhádneme, co to bylo. Evropu zasáhla vlna veder a média z toho šílí.

Ale ještě než se k tomu dostaneme, tak jenom pár takových úvodních poznámek.

Pokud chcete posílat dotazy a pokud se díváte na nás přes mobil, tak vám doporučuju – možná to nebude vůbec nutné – ale pro mnoho lidí je dobré sledovat nás přes aplikaci YouTube, protože když se díváte přes mobil, přes webové rozhraní, tak občas tam dobře nefunguje chat.

No a jak se zeptáte? Pokud chcete, abych váš dotaz na 100 % odpověděla, tak je dobré posílat takzvaný super dotaz, což uděláte tak, že kliknete v tom chatu dole na ikonku dolaru, vyberete částku, napíšete zprávu a ta potom zůstane barevně připíchnutá, zvýrazněná nahoře. To znamená, že ji v žádném případě nemůžu přehlédnout a rozhodně se jí budu věnovat, protože bude viditelnější než všechny ostatní dotazy.

Jinak je dost pravděpodobné, že všechny dotazy nestihnu odpovědět. Zatím se to tak většinou stalo, že ne všechno jsme zvládli probrat v tom našem vysílacím čase.

No a pokud někdo pošle velký superchat, tak vyhrává knihu s věnováním, což mi připomíná, že i posledně jsme měli výherce, který nám byl oznámen na konci pořadu, ale výherce nám neposlal adresu. Takže jestli se na nás dívá, pište na markéta.sichtarová@nextfinance.cz, ať vám můžeme poslat vaši odměnu.

Tak a vzhledem k tomu, že tady nemůžeme probrat úplně všechno, a to z jednoho prostého důvodu – zkrátka přeci jenom některé věci tady AI tak úplně nepropustí – tak to, co se sem nevejde, případně to, co si nemůžeme dovolit na běžných sociálních sítích zmínit, tak to najdete na Hero Hero, kde zatím, pokud je mi známo, není žádná kontrola obsahu. Takže pokud vás něco zajímá, pokud se chcete dozvědět něco víc, co tady nemůžeme říci, tak se podívejte na Hero Hero. Tam jsou videa celá, je jich tam mnohem více, než je běžně dostupné, a jsou tam možná i některé zajímavější informace.

Tak pojďme za tím k dotazům, které tady máme ještě naakumulované z posledního týdne. Protože jste psali svoje dotazy i porůznu jinak než jenom přímo k tomuto pořadu.

Takže jeden z těch dotazů, který tady přišel, byl od pana Františka Staněka. A tento pán nám napsal – bylo to k videu, které se týkalo daně z nemovitosti – „Proč nejste v poslanecké sněmovně?"

Hmm. Tak já přiznávám, že tohle jsou dotazy pořád tak trochu na jedné brdě. Spousta vás se ptá na to, proč třeba nejsem v poslanecké sněmovně.

No a ten důvod je v zásadě docela jednoduchý. Já už jsem ho vysvětlovala v mnoha videích, tam se na to můžete podívat. Je to prostě jednoduše tak, že když přišlo třeba na hlasování o opravdu zásadních věcech – ne jenom o blbostech, o nějaké procesní hlasování – tak se ukázalo, že se našlo třeba jenom sedm lidí, kteří byli ochotni hlasovat tak, jak se slibovalo před volbami.

No a když patříte k sedmi lidem ze dvou set, tak tam potom děláte jenom užitečného idiota, což užitečné pro společnost zrovna moc není. Takže mnohem užitečnější si připadám teď tady.

Pan Jaroslav Tomášek píše: "Já si myslím, že Evropská unie se rozpadne a nebude to dlouho trvat. Pryč z Evropské unie a to rychle – má chránit a pomáhat. Ale ona nám škodí a káže."

Tak to je spíš komentář než dotaz. No, asi tak. Tomu není moc co dodat. Jenom já si nejsem tak úplně jistá, jestli není příliš optimistický ten předpoklad, že to nebude dlouho trvat.

Já vždycky dávám příklad, že například Sovětský svaz přetrval nějakých 70 let a to byl echt neefektivní a ekonomicky se to tam vlastně hroutilo. Konkurence, schopnost, efektivita – to se drasticky rozcházelo s západní Evropou nebo tehdy ještě s Amerikou. A dneska už samozřejmě se západní Evropou to poměřovat – to je legrace. Ale dneska bychom se mohli poměřovat třeba s některými asijskými zeměmi.

A přesto, že vlastně nakonec byl v podstatě zbrojní a ekonomicky se to tam všechno rozsypalo, tak 70 let tahle konstrukce vydržela. Já si bohužel nemyslím, že by to v Evropské unii vzalo tak rychlý obrat.

Ano, myslím si taky, že nakonec se ta Evropská unie rozpadne, ale myslím si, že to bude trvat ještě poměrně dlouho a že to budou nakonec dvě příčiny, které Evropskou unii rozloží.

Tou první příčinou bude samozřejmě drastická ekonomická neefektivita. V podstatě my se velice nenápadně stáváme ekonomickou kolonií třeba Číny. Můžeme na Čínu nadávat, může se nám nelíbit, ale bohužel tomu sami jdeme naproti.

Zrovna tak třeba Afrika už dneska v podstatě je takovou novodobou moderní kolonií Číny. Na každém rohu tam vidíte čínské nápisy. Všude tam vládne čínský kapitál. A je jenom otázkou času, než to do podobného stavu dojde i v Evropě, protože my tomu napomáháme tou strašlivou neefektivitou.

My si naši konkurenceschopnost aktivně, proaktivně ničíme zelenou politikou, zatímco Čína se naopak snaží růst. Takže prostě to asi nebude trvat příliš dlouho, než nás ekonomicky v podstatě ovládne. A to bude jeden z faktorů, který nakonec napomůže rozkladu Evropské unie.

A ten druhý faktor, který napomůže k tomu rozpadu, bude přistěhovalectví, imigrace. Ta imigrace vlastně rozkládá Evropskou unii zevnitř.

Tak mi tak napadá ten obrat. Rozloží stranu zevnitř. Ale v podstatě ano. Teďka v tuhle chvíli je ta strašlivá neefektivita Evropské unie založená na nějaké zelené ideologii a nevím jaké další. A vlastně to přistěhovalectví vede k tomu, že tahle ideologie se postupně rozpadá, rozmělňuje. Protože ti imigranti mají úplně, ale úplně jiné hodnoty, než je přechod k elektromobilitě a emisní povolenky například.

Takže zřejmě bude stačit tak možná jedna, dvě další generace, aby se trochu víc ještě posílilo to, co zatím je menšinou, aby se stalo většinou v Evropě. A Evropská unie založená na té stávající neefektivitě nemůže vydržet.

Což mimochodem ale potom povede k tomu, že samozřejmě až se víc ještě národnostně rozředíme v Evropě a ještě víc ztratíme ekonomické výhody – my zatím už žijeme z podstaty, ale pořád ještě máme z minulosti naakumulováno větší bohatství, než má třeba Afrika, Střední Amerika a podobně.

A než to bohatství projíme a úplně zničíme, tak to ještě bude nějakou chvíli trvat. Ono i demontáž nějakých hodnot vyžaduje docela úsilí a energii.

A potom až se to stane – to znamená až tady budou dnešní národnostní minority majoritou a až tady nezbyde žádné naakumulované bohatství – tak taky imigrace samozřejmě ustane logicky. Kdo by sem potom chodil.

Ale to opravdu ještě může jednu nebo dvě generace trvat a to může taky být právě doba, než se rozpadne ta Evropská unie.

Tak zatím tady dneska máme ze dnešního dne pouze pozdravy. Také všechny zdravím, ale pište hlavně dotazy, abychom měli na co odpovídat.

Další dotaz ještě z minula tady je od pana Františka Heci. Otázka není, co dalšího si na nás vymysleli, ale rady, jak přežívat.

To je zřejmě tedy komentář k tomu, že jsme mluvili o tom, že se na nás valí třeba uvalení pravděpodobně vyšší daně z nemovitostí a zdražování nemovitostí a taxonomie a tak dál.

Ano, jasně, rady, jak přežívat, to je hezká věc, ale to je právě to, co já se tady snažím dělat. Já vlastně tyhle videa a přenosy dělám právě proto, abych vám naznačila, co pravděpodobně se bude v budoucnu dít.

A kdo ví, kdo tuší, co se děje, tak potom taky tuší, jak z toho ven, protože klíčem k tomu přežití nebo klíčem k tomu zorientovat se je vědět, co se pravděpodobně stane. Nejvíc překvapený je ten, kdo vůbec netuší.

Takže rady se tady samozřejmě snažíme dávat, ale na druhou stranu jako ono třeba dneska není moc do čeho investovat. Ono si ani moc nevyberete a pokud jde o ty daně. Prostě jestliže tady máme nějakým způsobem rozděleno, že stát reguluje, tak pokud nechceme vysloveně porušovat zákon, tak ty rady tady úplně moc občas nefungují.

Tak pan Vlad S. Meka píše a reaguje tady na tento náš pořad. Ptejte se živě Markéty Rády Šichtařové. Píše: "Brusel nám chce zdražit nájmy. Když budeme jenom kecat na YouTube, tak to nezměníme."

No, tomu rozumím, že samozřejmě to takhle člověk cítí. Na druhou stranu výraz nebo buditelský výkřik "Pojďme do ulic" – že fungovat nebude a já vám řeknu proč.

V podstatě každé volby jsou vlastně takovým vyjitím do ulic. Když jdeme k volbám, tak je to vlastně analogické vyjít do ulic a je to vlastně ještě o něco důležitější, protože když jsme jenom na ulicích a řveme nějakou defenestraci, tak sice zničíme ten stávající režim, ale potřebujeme tam ještě někoho potom v druhém kroku dosadit.

A to je právě to, co ty volby řeší – že my můžeme smést toho, kdo tam byl, a můžeme tam nainstalovat někoho nového. Problém je: koho?

Při těch posledních volbách tady byl jistý pokus – minimálně několika jmenovitých jedinců, které by se spočítaly na prstech jedné ruky – povzbudit nějakou změnu a dělat věci úplně jinak. Velmi rychle se ukázalo, že to prostě nefungovalo, že to bylo bohužel naivní a že ačkoliv se vlastně opozice s vládním blokem úplně vyměnili, tak stejně to nakonec nefungovalo a bylo to úplně stejné.

Že vyjít do ulic a jenom demontovat, co tam je, budeme akorát v chaosu a stejně tam nenainstalujeme nic lepšího, protože nemáme co, nemáme koho. Nikdo tady není. Ten, kdo se dneska tváří, že to chce jinak – když se dostane k moci, dělá to úplně stejně, jako to dělali ti před ním.

Takže já bohužel si nemyslím, že by vyjití do ulic k něčemu inteligentnímu vedlo, že by to mělo jakýkoliv výsledek.

Tak pán, jehož jméno já nedokážu rozluštit – je to něco jako "HC G e VF" a tak dál. Píše nebo komentuje k taxonomii. Píše: "No, možná už to pozvolna začíná. Banka Creditas u termínovaných vkladů neumožňuje snížit část vkladu nebo zrušit termínovaný vklad před sjednanou dobou ukončení vkladu. Peníze vám dříve nevyplatí ani za cenu nějakých sankcí."

Upřímně řečeno, já si myslím, že to, co tady popisujete, není tak úplně totéž jako taxonomie. Taxonomie, kterou jsem já vysvětlovala v jednom z posledních videí, se týká toho, že se všechny ekonomické činnosti musí třídit do skupin podle údajné zelenosti, podle údajné duhovosti a dalších věcí.

A když prostě neplníte určité podmínky, takže vám třeba banka je v podstatě povinná vypovědět některé konkrétní služby – pokud jste firma a tak dál – tak to asi nemá úplně tolik společného s tím, že jsou tady určité regulace u třeba termínovaných vkladů, že si nemůžete vybrat a snížit část vkladu a podobně.

To je zas ještě něco jiného. To je nějaké opatření, které banky provádějí proto, aby si hlídaly svoji likviditu. Tohleto do jisté míry bylo i v minulosti. Svým způsobem to bylo i trošičku možná horší, než je to dneska v některých obdobích.

Ono vždycky ty banky vlastně mají období, kdy hlídají víc ty vklady z toho titulu, že když se třeba mění úrokové sazby, tak ta banka si potřebuje hlídat svoji likviditu. Potřebuje hlídat, aby se nedostala do nesouladu fixně úročených aktiv a pasiv. Nebudu to příliš rozpitívat.

V podstatě jde o to, že kdyby si banka tyhlety věci dobře nehlídala, tak by se mohla stát nesolventní. Takže to je zas ještě o něčem trošku jiném.

Já spíš tady samozřejmě vidím problém v tom, že ta výše úrokových sazeb – nejenom u nás, ale obecně v Evropě, obecně ve světě – je příliš nízká na to, aby vůbec dokázala pokrýt inflaci, skutečnou inflaci.

Opakovaně tady mluvíme o tom, že inflace tak, jak my opravdu cítíme na vlastní peněženku, je vlastně zřejmě mnohem vyšší než ta, která je oficiálně vykazovaná. Každý, kdo třeba opravoval domek nebo nějaké stavební práce musel provádět, tak ví, že oproti době před pěti lety drasticky tyhlety věci podražily výrazně víc, než jak je uváděná klasická spotřebitelská inflace.

Ale my bychom to vlastně do těch životních nákladů měli taky počítat a to se neděje. Takže vlastně ta opravdová inflace není těmi běžnými bankovními produkty pokrytá.

A když už tedy banky mají nastavenou takhle nízkou úrokovou hladinu a to mají nastaveny centrálním bankovnictvím, no tak potom si prostě ty peníze musí zase dobře hlídat, aby se nedostali do nelikviditní situace.

No a centrální banky – proč nastavují ty úrokové sazby takhle strašně nízko? No, nastavují je takhle strašně nízko prostě proto, protože vlády šíleně utrácí, vysekávají obrovské dluhy. No a aby ty dluhy mohly nějak profilinancovat, tak vlastně tu inflaci potřebují, protože ta inflace těm vládám potom sežere jejich dluhy.

Máme tady dotaz už ze dneška. Pan Tomáš Pavlík píše: "Dobrý večer. Prosím, co říkáte na zavedení cla 3 € za položku na zboží, které nebude objednané mimo evropské – které bude objednané mimo Evropskou unii? Děkuji za odpověď."

No, tohleto se vlastně dlouhou dobu plánovalo a je to něco podobného, jako jsou vlastně emisní povolenky pro fyzické osoby. Vy asi víte, že už tedy před časem pro velké průmyslové podniky, energetiku, bylo zavedeno – byly zavedeny nějaké emisní povolenky, které vlastně nám všem zdražily energii.

Tím to ale samozřejmě nekončí. Ještě se tedy zavádí postupně takové druhé a třetí kolo těch emisních povolenek. EU se to jmenuje a říká se tomu lidově emisní povolenky pro fyzické osoby. Vlastně to není úplně pravdivé označení, protože my vlastně už to první kolo těch povolenek platíme ve zboží a službách – prostě v penězích, které my běžně platíme v obchodech nebo za energie.

Ale teď se to víc a víc demaskuje a tohle je vlastně analogie.

Protože ty emisní povolenky dokáže Evropská unie uvalit jen na podniky fyzické, právnické osoby, které nějakým způsobem fungují, žijí, podnikají v rámci Evropské unie.

Ale Evropská unie chce zničit úplně všechny, kdo nějakým způsobem uvolňují CO2, protože Evropská unie zřejmě opravdu věří, že když někdo uvolňuje CO2, tak tím zabíjí planetu a způsobuje tím budoucí naše uhořáí a kdesi něco.

Takže tahle ideologie se nějakým způsobem rozhodla, že musí potrestat a eliminovat i podniky a fyzické osoby mimo Evropskou unii, kteří uvolňují CO2 a další takzvané skleníkové plyny.

A tohle se rozhodla Evropská unie udělat skrze něco, co se nazývá CBAM, neboli v podstatě uhlíkové clo, lidově řečeno.

A tohle uhlíkové clo je vlastně taková analogie těch emisních povolenek, která má být uvalena na veškeré zboží a služby dovážené zza hranic Evropské unie.

Každý, kdo do Evropské unie dováží v podstatě cokoliv, bude postupně víc a víc muset dokazovat původ toho něčeho, co sem dováží, a bude muset počítat takzvanou uhlíkovou stopu toho něčeho, co sem vozí.

Takže když se sem poveze káva, protože jaksi kávová zrnka v Evropské unii pěstovat neumíme, tak když sem někdo poveze kávu z Afriky, tak bude muset zdokumentovat, jak tamní domorodci v Senegalu zabraňují vypouštění CO2 při obhospodařování těch kávových plantáží. Že tam buď nepoužívají traktory na fosilní paliva, na naftu, takže tam asi maj nějakou elektromobilitu u traktorů.

Pokud nemaj, tak budou muset přesně spočítat, kolik CO2 vypustili na gram, případně kolik CO2 a metanů vypustili krávy, pomocí kterých tam to pole orali.

A nejenom to, pak se bude muset spočítat, kolik CO2 a dalších skleníkových plynů vypustili přepravci, kteří tu kávu vezli, a tak dál.

A když se tohle všechno nasčítá podle nějakých šílených tabulek, které vlastně ještě ani pořádně neexistují a nikdo dneska pořádně neví, jak se to bude počítat, tak potom se teda spočítá, že bylo vypuštěno tolika a tolika CO2, což by odpovídalo takovým a takovým emisním povolenkám v rámci Evropské unie, kdyby se ta káva pěstovala tady u nás.

A v rámci toho vyrovnání se na hranicích bude muset zaplatit clo, v podstatě odpovídající těm emisním povolenkám, které by se platily tady u nás.

Takže tohle uhlíkové clo je sakra svinstvo, protože nejenom, že my tady máme plnou pusu toho, jak chceme pomáhat lidem ze zaostalých zemích a pouštíme je sem k nám a tady jim chceme dát sociální dávky, a my jim tam údajně ničíme planetu a proto je sem pouštíme a tak dál, ne?

To je všechno alibismus a kec, protože my těm lidem tam bereme práci, protože my od nich odmítáme kupovat jejich levné zboží.

My vlastně je ekonomicky ničíme.

Kromě toho samozřejmě ničíme i naše spotřebitele a zdražujeme jim to, co tady u nás si můžeme kupovat.

A opravdu existuje zboží jako typu káva, které my tady u nás opravdu si nevypěstujeme, které nejsme schopni vyrobit v Evropské unii.

A kdybychom to vyrobili v Evropské unii, tak bychom za to stejně platili emisní povolenky.

A co se s těma penězi udělá, které se potom vyberou za tohle uhlíkové clo nebo za emisní povolenky?

No, posunou se Bruselu, tam se za to nakrmej úředníci a ten zbytek se přerozdělí na dotacích hodným firmám, který byli tak hodní, že splnili taxonomii, uhráli u bank to, že směj mít vklady v bankách, a potom za to postavěj větrníky, které u nás nebudou fungovat, protože maj vlastně na výrobu těch větrníků spotřebujou víc energie, než kolik jí vyroběj.

Takže takhle funguje sebedestrukce Evropy.

Doufám, že jsem odpověděla na otázku, co si myslím na zavedení tohoto cla.

Tak další dotazy ještě z minula se týkají členství v Evropské unii.

Zdá se, že moje video, které jsem minulý týden zveřejnila, které se týkalo našeho členství v Evropské unii, vzbudilo velký ohlas a spoustu nadávek.

To já mám ráda, to mě baví, když mě lidi nadávají, zejména když mi nadávají z pozice, že o tom věci kulový.

Tak například pan Vízek, který prý studoval na vysoké škole ekonomické, se ptá: "Biliony, tobě už definitivně hráblo." Tím má na mysli mě.

Plus pan Jiří Krška píše: "Ty jsi teďka jedno slovo, dejme tomu, že tam píše kráva, ale on se vyjádřil jadrněji." To už nevíš, že ty blbečky máš brát, že?

A tím mají oba pánové na mysli polemiku s tím, že jsem řekla, že členství v Evropské unii nás stálo od počátku už biliony českých korun.

Tak já myslím, že možná tahle pasáž si zaslouží vysvětlení, protože podobných komentářů tady bylo více.

V té části videa, které bylo veřejně dostupné, tak nebylo úplně všechno.

Nebylo tam zveřejněno třeba onen výpočet týkající se bilionů Kč jako nákladů na naše členství v Evropské unii.

Protože jak jsem říkala, ne úplně všechno můžeme vždycky tak jako volně zveřejňovat na sociálních sítích.

Takže ještě jednou ta příslušná pasáž i pro bývalé studenty vysoké školy ekonomické a pro Kršky.

V oficiální výroční zprávě Evropské komise z roku 2004 – tedy povšimněte si, jedná se už o 22 let starý údaj – eurokomisař tehdejší Peter Mendelson spočítal, že tehdy jsou potřeba ročně 4 % HDP těch zemí. Jsou potřeba vynaložit na to, aby ty členské státy pokryly náklady na regulaci z Evropské unie.

Tedy Evropská unie po nás něco chce dneska, třeba emisní povolenky, nějaké větrníky a další věci.

A abychom to splnili, tak nás to stojí ročně zhruba 4 % HDP.

Platilo to v roce 2004.

Pokud se tahle Mendelsonova výpočty nemýlily a ony se asi nemýlily, protože z Evropské komise od té doby se neozvala na ně žádná kritika, což je podezřelé, takže ony pravděpodobně byly ještě trochu vyšší. Ty skutečné výpočty.

Tedy pokud se to nemýlilo, pak by to znamenalo, že naše členství v Evropské unii bylo vždycky od samého počátku deficitní, minimálně tedy o ta 4 % HDP.

A když bychom vycházeli z toho, že opravdu to stálo 4 % HDP ročně, tak tahle skryté náklady mezi lety 2004 až 2024, já to schválně počítám jen pro 20 let, aby to bylo jednodušší.

Tak prostým pronásobením zjistíme, že to vychází na nějaké 3,7 bilionů českých korun, což je, povšimněte si, více než dnešní celý český státní dluh.

Zároveň – a to je důležité na to upozornit – v tom roce 2004, kdy Peter Mendelson tahle náklady na regulaci a vlastně na ztracené HDP analyzoval, tak tehdy ještě Evropská unie zasahovala do národních legislativ poměrně méně, výrazně méně než dneska.

Od té doby nám přibyly takové věci jako uhlíkové clo, emisní povolenky, taxonomie nebo doplňte si, kdo co znáte ze svého okolí.

A tudíž lze předpokládat, že ty současné náklady na implementaci bruselských regulací a pravidel výrazně, ale opravdu výrazně překročují ta 4 %.

Takže jestliže jsme spočítali, že pokud bychom vyšli z toho starého výpočtu, tak nás členství v Evropské unii už stálo nějaké 3,7 bilionů Kč.

Když si to zdvojnásobíme, tak se budeme zřejmě více blížit realitě, ale já se budu držet hodně při zdi. Já se nechci pouštět na tenký led.

Nechci se pouštět na něco, co není zdokumentované a raději se budu držet hodně při zemi, abychom si všechno mohli obhájit. Takže zmiňuji jenom ony oficiálně, tedy dopočítatelné 3,7 bilionů českých korun.

Konec hlášení. Nekenzurované pokračování výpočtu a další informace k tomuto tématu hledejte na Hero Hero.

Mezitím se nám tady objevily další dotazy. Pan Pavel Sichra je pán, který nám už minulý týden vyhrál knihu. Dneska se zdá, prozatím je opět výhercem, protože nám posílá super chat.

Takže znovu vyzývám, pokud máte zájem o vaši výhru, prosím napište na email markéta.sichtarova@nexfinance.cz, ať vám můžeme váš dárek poslat s radostí.

A jinak pan stejný tedy píše: "Hezký dobrý večer vám, paní i všem ostatním váženým lidem dobré vůle se srdíčkem na pravém místě." Tak vřele, díky, že si myslíte, že máme srdíčko na pravém místě.

Pan Pavel Flex nám píše: "A to se nebavíme o nezvratné civilizační výměně v některých zemích Evropské unie a Británie." Tak vlastně my už jsme to trošku dneska zmínili. Možná, že pán přišel trošku později k obrazovce, protože už jsme před pár minutami mluvili o tom, že já třeba odhaduju, že pokud se Evropská unie rozpadne, tak jedním ze dvou základních faktorů bude právě to, že tady dochází k výrazné tedy etnické výměně a ti příchozí mají asi dosti jiné, abych tak řekla, představy o fungování země – mají trochu jiné cíle do budoucna než emisní povolenky a uhlíkové clo.

Takže v okamžiku, kdy příchozí imigranti přečíslí původní etnické evropské obyvatelstvo, tak si myslím, že celý tento koncept zelenosti a blbosti se nám rozpadne.

Pan Staněk František nám píše: "My musíme vyvážet. Tečka. Domácí spotřeba HDP nezachrání a to je realita." Tenhleten komentář se týká opět videa, které tedy popisovalo, jak se to má s naším případným opuštěním Evropské unie. Spousta lidí na to argumentovala, že kdybychom opustili Evropskou unii, tak že bychom nemohli vyvážet a že by nás to tedy nějakým způsobem zlikvidovalo.

Tak k tomu právě navazuje i tento dotaz. Doporučuju, pusťte si – kdo jste to ještě neudělali – pusťte si video o našem případném checkitu. To video se jmenuje "O Evropské unii nám lhali". Neřiďte se jenom nadpisem. Poslechněte si to celé, případně na Hero Hero. Je tam vysvětleno, proč tento předpoklad není pravdivý. Proč je obrovským mýtem představa, že pokud bychom vystoupili z Evropské unie, tak bychom přišli o volný obchod.

To, že my vyvážíme, je umožněno nikoliv členstvím v Evropské unii, ale je to umožněno členstvím v evropském hospodářském prostoru. Jako členové Evropské unie jsme automaticky také členové evropského volného obchodu, tedy EHP. Kdybychom vystoupili, tak bychom museli o to členství znovu požádat. Ale Evropská unie není totéž, co EHP.

To, že máme volný obchod, nám nezaručuje Evropská unie, ale zaručuje nám to EHP. Takže představa, že naše členství v Evropské unii je podmínkou toho, abychom si udrželi náš zahraniční obchod, není pravdivá.

Jak jsem v tomto videu vysvětlovala, tak dokonce jako členové Evropské unie máme dokonce omezené možnosti, protože jako členové Evropské unie nemůžeme být součástí jiných zón volného obchodu, jako je třeba CEFTA. To znamená, my třeba nemůžeme mít volný obchod s některými jiho- nebo východoevropskými zeměmi, které jsou součástí CEFTY, protože Evropská unie s nimi nemá uzavřené partnerství. Kdybychom vystoupili, tak bychom mohli vlastně tu naši zónu volného obchodu rozšířit.

Nevěřte všemu tomu, co se říká v médiích. Nemusí to nutně vždycky být pravda. Občas nemusí být vyřčeno všechno. Občas to může být překrouceno. Občas to může být záměrně a občas jenom z neznalosti pisatele zmanipulováno. Ale faktem je, že členství v Evropské unii se nerovná nutné podmínce pro volný zahraniční obchod.

Další dotaz od pana Libora Heidlera. Andrej Babiš minulý týden v přímém přenosu obvinil guvernéra Michala, že zvýšením úrokové sazby o čtvrt procentního bodu zdražil hypotéky a způsobil tím inflaci. Myslíte si, že záměrně máte voliče, nebo tomu fakt nerozumí?

Upřímně, já nevím. Nevím, jestli Andrej Babiš záměrně máte voliče a dělá to pro nějaké PR, nebo jestli tomu fakt nerozumí. Oboji je možné. Oboji mu dávám tak 50 %. A možná to je, že prostě tomu nerozumí a zároveň se na tom ještě dělá své PR.

Faktem je, že to je blbost. Česká národní banka zvýšením úrokových sazeb reagovala na inflační tlaky, které vyvolává přímo sama vláda. Tato vláda, která slibovala před volbami vyřešení nebo zlepšení zadlužování České republiky. V rámci toho já jsem taky kandidovala do parlamentu, protože jsem taky chtěla zlepšit zadlužování České republiky. Začala ihned po volbách dělat pravý opak. Proto já jsem odešla, protože já nemůžu podporovat lži, které prostě vláda úplně obrátila o 180 stupňů.

Faktem je, že příští rok pravděpodobně bude zadlužení české vlády zatím nejvyšší v historii a bude ještě vyšší, než vytvořila fialová vláda. Jakmile se zadlužujeme a pouštíme peníze do oběhu, tak tím vytváříme inflační tlaky, protože najednou v ekonomice mezi lidmi je rozptýleno víc peněz, než kolik by odpovídalo stávajícímu zboží a službám. Takže když se na stejný objem zboží a služeb najednou rozpočítá víc peněz v oběhu, tak nutně to musí zvýšit ceny.

Tedy vláda vytváří inflační tlaky. Centrální bánce nezbývá, než na to reagovat. K tomu tady máme samozřejmě ještě energie, Hormuský průliv, dění na Blízkém východě a tak dál. To jsou ještě další věci, které vláda teda ovlivnit nemůže, ale co vláda ovlivnit může, to ovlivňuje špatně.

A každá vláda, která se zadlužuje, tak chce, aby jí to prošlo. To znamená, že každá vláda, která se zadlužuje, chce ten dluh, aby se tak nějak rozptýlil, vysublimoval, nebyl vidět. A to se provede skrze inflaci.

Takže každá vláda si chce zaprvé půjčovat levně, takže chce, aby centrální banka jí zařídila nízké úrokové sazby. Za druhé, každá vláda, která se hodně zadlužuje, chce, aby po sobě zametla stopy tím, že inflace ten dluh požere. To znamená, že vlastně chce vysokou inflaci, ale taky chce, aby ta inflace nebyla vidět.

A to se zase zařídí tak, že v čase během pěkně let a desetiletí se postupně mění metodika výpočtu inflace. Takže nakonec se chyba načítá na chybu. Spočítají se chyby z chyb a nakonec se vykazuje třeba poloviční inflace, než jak doopravdy na vlastní kůži my spotřebitelé, běžní lidé cítíme.

Takže vypadá to, že inflace je nízká, ale ona je vlastně vysoká, a ta vysoká inflace vlastně požírá ten vládní dluh.

Takže on potom vlastně tak nějak mizí, rozptyluje se, ale ta inflace oficiálně není vidět, takže vláda je hodná na venek, protože zařídila nízkou inflaci, ale ve skutečnosti se zadlužuje, vyrábí velkou inflaci, která není vidět a může si kupovat další hlasy voličů.

Takhle to funguje.

Centrální banka by proti tomu měla být hrází, ale už jenom málokterá centrální banka na světě vůči tomu doopravdy hrází je.

Velká většina centrálních bank světa dneska prostě zařizuje nízké úrokové sazby, což vede k nafukování cenových bublin.

Až to prostě jednou udělá bum, pras.

Zřítí se ceny nemovitostí, zřítí se ceny akcií, ceny úplně všeho.

Důchodci se huntají, protože najednou v penzionních fondech nemají žádné peníze, nemají tam výnosy.

Ale vláda je happy, protože byl smazaný její dluh.

Takhle to funguje.

Ale žádný premiér vám to samozřejmě nikdy veřejně neřekne, protože nikdo nebude chtít tyhle věci přiznat.

Takže já nevím, jestli Andrej Babiš toto říká proto, že tomu nerozumí, nebo proto, že prostě nechce upozorňovat na ten velký dluh.

Ale faktum je, že centrální banka udělala dobře, že úrokové sazby zvýšila.

Tak další dotaz píše paní Soňa Kratochvílová.