Ptejte se živě Markéty Radhi Šichtařové: Brusel nám chce zdražit nájmy

Zdravím vás, tady Markéta Rády Šichtařová.

Tohle je pořad Ptejte se Markéty Rády Šichtařové. Jaká témata nás dneska čekají? Tedy samozřejmě kromě těch, na která se vy sami budete ptát.

Eh, mám tady špatnou zprávu. Pravděpodobně bude bydlení ještě dražší, než je teď, tedy minimálně v případě, že poslechneme Evropskou komisi. Evropská komise totiž po nás chce, abychom zvýšili daně z nemovitostí.

Něco si o tom řekneme, ale já budu raději odpovídat vaše vlastní dotazy, takže prosím pište přímo do živého chatu to, co napíšete. Já vám odpovím, od toho jsem tady.

Mám takovou radu, pokud chcete posílat dotazy a pokud se na nás díváte přes mobil. Tak vám radím zkuste nás sledovat přes aplikaci YouTube, ne přes webové rozhraní. A ten důvod je jednoduchý — ne vždycky v tom webovém rozhraní funguje dobře posílání dotazů. Občas jo, občas ne.

Jak se zeptáte, pokud s tím třeba ještě nemáte zkušenosti? Samozřejmě ptát se můžete i po živém vysílání, ale potom vám asi už neodpovím, nebo minimálně ne hned. Možná, pokud váš dotaz bude zajímavý, tak se k němu třeba vrátím příští týden, ale není to zaručeno.

Pokud chcete, abych vám opravdu odpověděla na to, co napíšete, třeba na váš komentář, tak klikněte na ikonu dolaru v živém chatu, vyberete částku, napíšete zprávu a ta je potom barevně zvýrazněná a je připnutá v tom chatu nahoře po určitou dobu. Takže váš dotaz je dobře viditelný a v podstatě se nemůže stát, že bych ho třeba přehlédla nebo zapomněla na něj.

Tak ještě jedno doporučení. Pokud třeba některá témata, která tady probíráme, vás zaujmou a pokud třeba tady k nim nenajdete dost informací, tak více se vždycky dozvíte na Hero Hero.

Toho obsahu je tam víc z jednoho prostého důvodu — protože na Hero Hero, tedy alespoň pokud já vím, není kontrola obsahu, tedy alespoň jsem se zatím s tím nesetkala. Takže můžeme říci opravdu úplně všechno, třeba i to, co tady říct nemůžeme.

Tak tam hledejte další doplňující nejenom informace, ale třeba i další témata a další videa, která tady třeba vyvěsit úplně nemůžeme.

Než pošlete vaše první dotazy, tak se vrátím k tomu, co jste mi ještě napsali do komentářů k posledním videům, tedy k dotazům, které už jsou starší třeba několik hodin.

Jedna paní píše k taxonomii, k videu, které se týkalo taxonomie. Píše: „Nemůžeme, ale budeme mluvit i tak, ať máme třeba ban a můžu potvrdit, sleduji nákupy a to nemusíte používat v obchodě žádnou appku a platit v hotovosti. I tak to nějak zjistí. Řekla bych, že přes pokladnu a kamery. A čím menší město, tímto je jednodušší si někoho vytipovat ke sledování a pak ho i roky šikanovat." V závorce píše: „Přímá zkušenost."

Takže já nemám žádnou přímou zkušenost z malého města, ale co potvrdit můžu, to je, že opravdu taxonomie vede k tomu, že jednotlivé dnes banky a postupně se to začíná vztahovat i na jednotlivé výrobní firmy a nejenom výrobní, i třeba firmy poskytující služby, tak mají v podstatě povinnost sledovat svoje zákazníky, svoje subdodavatele a třeba počítat jejich uhlíkovou stopu nebo nějaké chování, které je třeba považováno za etické či naopak neetické.

A v případě, že to té taxonomii nebude vyhovovat, tedy vlastně tomu třídění ekonomických aktivit, tak v takové chvíli vlastně mají povinnost vypovědět vám služby.

Je to velice podobný systém, jako když dnes máte účet nebo nějaké jiné služby v bance, tak postupně musíte vyplňovat AML dotazník, tedy dotazník, který je údajně proti praní špinavých peněz.

A pokud odmítnete nebo nemůžete nebo nechcete odpovědět a vyplnit ten dotazník, tak vám ta banka povinně vypne váš účet.

A dnes vám už nepomůže přejít do nějaké jiné banky, protože tuhletu povinnost už mají banky všechny.

Takže vlastně tímhletím způsobem — sice kdo to obhajuje, tak by mohl říct: „No, ale vždyť vy nemusíte být u téhleté banky, když nechcete této jedné bance vyplnit AML dotazník, tak běžte někam jinam." No jo, jenomže ten systém je vlastně dobrovolně povinný. Ve skutečnosti vy nemáte kam jinam jít.

Vy jedině, co můžete, to potom je už nemít vůbec žádný účet ve vůbec žádné bance. A to samozřejmě dnes nejde, protože dnes bez účtu v bance v podstatě nejste schopni žádným způsobem fungovat, v podstatě ani zaplatit daně, dá se říci.

Takže vlastně to, co se tváří navenek jako dobrovolné, tak ve skutečnosti je skutečně povinné sledování všech vašich aktivit podle podivného klíče.

Máme tady první super dotaz, respektive první donate. Takže moc děkujeme.

Zatím než pan Pavel Sichra napíše ten další dotaz, tak já budu pokračovat v těch starších dotazech.

A ještě k tomu přidávám jedno povzbuzení. Pokud tady budeme mít někoho, kdo pošle nejvyšší donate, tak vyhrává knihu.

Máme tady už zkušené harcovníky, kteří vyhráli v minulosti, takže ten, kdo pošle ten největší takzvaný super chat nebo super dotaz, tak vyhraje mnou podepsanou knihu poslanou k jeho rukám.

Tak máme tady ještě jeden dotaz, nebo spíš možná komentář týkající se taxonomie. Paní píše: „Je to děsivé, můžeme měnit banku, ale dříve nebo později to budou dělat nejspíše všechny. Nejhorší je komerční banka."

Nemohu posoudit, kdo ty informace o vás jaksi shromažďuje nejvíce agilně, ale faktem je, že ty banky to nedělají z vlastní vůle, proto, že by je to těšilo. Samozřejmě i pro ty banky to je docela práce. Je to pro ně další agenda, na kterou musí zaměstnávat další zaměstnance. Vlastně i oni to dělají docela otráveně, ale to nic nemění na tom, že pro nás jako pro klienty je to ještě otravnější.

Ale přesně, jak tady v tom komentáři je řečeno, v podstatě si nijak nepomůžeme, když budeme banku měnit, protože dnes už to musí dělat banky úplně všechny a bude ještě hůř, protože to bude postupně směřovat i na jednotlivé podniky, které si takto musí hlídat třeba svoje subdodavatele a počítat jejich uhlíkovou stopu a brzo budou muset totéž dělat i se svými vlastními klienty, což je naprosto šílené, nepředstavitelné.

Tak máme tady dotaz ze dneška. Pan KBV.cz píše: „Dobrý večer. Chci se zeptat, jak nahlížíte na takzvané dluhopisy republiky, které vydává ministerstvo financí. Je to podle vás bezpečná investice?"

Já bych vám doporučila, zkuste se podívat, můžete i na tomto kanálu to najít video, které se týká právě dluhopisů republiky. Tam to máte poměrně detailně vysvětleno. Já už jsem se tomu věnovala.

Teď samozřejmě vám taky odpovím, jenom to nebude tak úplně podrobně, protože o tom by se dalo mluvit hodinu.

Vy říkáte, jestli je to bezpečná investice. Ano, bezpečná ta investice rozhodně je ve smyslu, jestli o ty peníze přijdete nebo nepřijdete. S největší pravděpodobností nepřijdete.

Jiná otázka je, jestli to je investice výhodná.

Ministerstvo financí vydává tentokrát tři typy takzvaných dluhopisů republiky a ty se liší podle jejich výnosu, třeba podle doby jejich splatnosti nebo podle toho, jestli jsou navázány na inflaci či ne.

Já s některými z těch dluhopisů mám trošičku problém v tom, že ony nejsou tak úplně likvidní.

Vy je samozřejmě můžete prodat za chodu před splatností toho dluhopisu, ale potom třeba u některých z nich nemáte tak úplně garantovaný výnos.

Takže za mě zejména v dobách nejistých a pro mě ta dnešní doba je nejistá, tak velmi ceněnou komoditou nebo parametrem je likvidita. To znamená schopnost dostat se rychle k penězům, vaší investici zase prodat a zbavit se jí, když potřebujete peníze.

A to některé z těch typů dluhopisů republiky tak úplně nenabízejí.

Ale jinak, pokud bych si měla já vybrat z pistolí u hlavy, který z těch dluhopisů republiky je pro mě třeba nejlepší, tak já bych si vybrala ten, který je navázaný na inflaci, takzvaný protiinflační dluhopis, protože ne, že by se na něm dalo nějak vydělat.

V podstatě už v tom názvu je obsaženo, že se na ně vydělat nedá, protože přesně je navázaný na inflaci.

Takže vy vlastně jenom zakonzervujete hodnotu, kupní sílu peněz, a to ještě ji zakonzervujete podle inflace, která je oficiálně vykazovaná.

A jak už jsem i tady několikrát vysvětlovala, tak ta skutečná reálná inflace je vlastně zřejmě vyšší, než ta, kterou vykazují statistici.

Takže vy dokonce i s těmito dluhopisy o část té kupní síly vašich peněz přicházíte, ale aspoň tak nějak tu hodnotu udrží.

Takže tyhlety dluhopisy já třeba bych si vybrala, pokud bych z té trojice měla vybírat. Ale upřímně řečeno, já bych si nevybrala ani jeden z těch dluhopisů republiky, pokud bych jaksi měla investovat, protože tady vidím daleko výhodnější věci, co udělat s peněmi a nepříliš rizikové, nebo minimálně třeba tím rizikem skoro srovnatelné, zejména pokud investujete na delší dobu.

Ale na druhou stranu zase nechci na to úplně nasazovat.

Já si umím představit situaci člověka, dejme tomu důchodce, který opravdu se nechce zajímat o to, co se děje ve společnosti, v ekonomice, nemá vůbec žádný ekonomický přehled, prostě jenom potřebuje někam uložit peníze.

Navíc ještě tím způsobem chce třeba vyřešit dětství, takže vlastně ty peníze chce uložit a už se třeba k nim ani nevracet.

V takovém případě ty dluhopisy republiky jsou docela dobrý způsob.

Prostě pro lidi, kteří jsou velmi konzervativní a nechtějí se o svoje peníze starat, dává mi to smysl.

Ale pokud nejste takový typ investora, asi bych vymyslela lepší způsob, co s vašimi peněmi udělat.

Takže doufám, že ten dotaz je odpovězený dostatečně.

Tak ještě z minula máme další dotaz, který se týká zadlužení České republiky.

Paní nebo pán tady píše Perlička:

Kdybychom místo placení úroků za dluh stejnou částku ukládali každoročně do zlata, má tím na mysli asi z pohledu tedy státu, tak máme přes 1600 tun zlata za dobu trvání České republiky.

To je v podstatě hodnota toho, co jsme prožrali.

Za takovou částku by se dalo postavit 11 000 km dálnic nebo přes 10 nových Temelínů.

Já tu moc investičních staveb nevidím, proto to mám za prožrané peníze tak z 90 %.

Konec komentáře.

No, tak já to taky mám docela za projedené peníze velkou část veřejných výdajů.

Stačí se třeba jenom podívat na to, kolik máme lidí pracujících ve veřejném sektoru.

Stáhnout to na počet obyvatel v České republice a porovnat si to s jinými zeměmi v Evropě.

Samozřejmě, že výdaje na veřejné zaměstnance jsou výdaje ze státního rozpočtu.

Vzhledem k tomu, že máme nejvyšší počet těch lidí pracujících ve veřejném sektoru vůbec na poměry Evropské unie, tak už tady je zjevně něco špatně.

A zkuste si udělat takové mentální cvičení.

Třeba jeden den. Když ráno vstanete a pojedete do práce nebo půjdete si nakoupit do obchodu, tak schválně se dívejte kolem sebe a sledujte různé aktivity nebo různé investice, které kolem sebe vidíte: dopravní značky, rozkopané silnice, lidi, kteří jsou zjevně státní zaměstnanci, protože pracují pro nějaké státní služby.

Potom budete muset vyplnit třeba nějaký formulář ten den, pak vás někdo zastaví kvůli nějaké pokutě a tak dál.

Takhle si to sčítejte v duchu a večer si řekněte, kolik těch věcí bylo, kolik jich vlastně nějakým způsobem obhospodařovala stát a kolik vy byste tak nějak doporučovali třeba těch věcí škrtnout, protože vám jenom zkomplikovali život, nijak vám nepomohli a vlastně považujete za peníze vyhozené nejenom ze státního rozpočtu, ale vlastně skrze vaše daně z vaší vlastní kapsy.

Tak já třeba jsem v tomhletom hodně vychýlená libertariánsky, takže u mě ten podíl je hodně vysoký a já bych třeba řekla, že 90 % toho státního, co kolem sebe vidím, by nemuselo státní být.

Ale třeba někdo jiný ten poměr bude mít výrazně menší. Ale myslím si, že drtivá většina z vás se nad 50% hranici dostane, kdy si řekne: „Tohleto opravdu nebylo potřeba platit ze státního rozpočtu."

Takže ano, velká část peněz vyhozených ze státního rozpočtu, tedy vybraných na našich daních, skutečně je prostě jenom projedená.

Další dotaz.

Někdo nás tady zdraví.

Taky zdravím.

Pan Jendál a pan Pavel Sichra, náš donátor, píše: „Hezký dobrý večer vám, paní, i všem ostatním lidem dobré vůle se srdíčkem na pravém místě. Zatím jen poslouchám."

Hm.

Tak děkujeme za poslouchání, a když se budete chtít něco zeptat, tak komentujte, nebo třeba nemusíte se ani ptát, stačí třeba okomentovat to, o čem mluvíme.

Máme tady další dotaz od paní Radky Hitlové a ten se týká členství v Evropské unii.

Paní Hitlová nám tady k tomu nakopírovala pokud to nevidíte ten dotaz, tak je to proto, že to je pár hodin staré.

Paní Hitlová nám tady nakopírovala takovou tabulku.

Ona se sice trošku rozhodila v tom kopírování, ale já doufám, že se v ní dokážu zorientovat.

Kdy v podstatě nám chce říci, že jakýkoliv checkit nebo uvažování o opuštění Evropské unie by podle ní byl holý nerozum a nesmysl.

A teď nám se to tady snaží vyčíslit a píše:

„Ztráta čistých peněz z rozpočtu Evropské unie zhruba 80 miliard ročně.

Výpadek nebo zdražení obchodu s Evropskou unií, výpadek obchodu s Evropskou unií potenciálně stovky miliard Kč ročně.

Pokles HDP, pokud by byl o 1 %, tak bychom přišli asi o 80 miliard, ale pokud by byl o 3 až 5 %, tak bychom přišli o nějakých 240 až 400 miliard Kč ročně."

Dál tady píše, že by došlo k dlouhodobě slabším investicím, k menšímu množství firem u nás, horšímu exportu. Že teď to těžko říci, ale že to je největší riziko.

Jen tak mimochodem, máte pocit, že ve Švýcarsku je málo zahraničních investic a Švýcaři nejsou v Evropské unii?

Ale pojďme dál.

Pan ještě komentuje dál:

Česká republika je extrémně navázaná na Evropskou unii obchodně.

Podíl exportu do Evropské unie se pohybuje zhruba kolem 79 %.

V roce 2024 měla Česká republika přebytek obchodu se zbožím miliard Kč.

Kdyby se zavedly celní, administrativní nebo certifikační bariéry, nejvíc by to bolelo auta, průmysl stroje, subdodávky pro Německo.

A pak ještě paní shrnuje, že měkký exit, měkký chexit s dohodou by nás vyšel až na 200 miliard Kč ročně a tvrdší odchod klidně na 300 až 500 nebo i více miliard Kč ročně, což by znamenalo trvale nižší životní úroveň, slabší korunu, méně investic a dražší dovoz.

A podle ní největší ztráta by nebyla jen těch 83 miliard z dotací, ale že hlavní rána by byla ztráta volného přístupu na jednotný trh Evropské unie.

Tak konec dotazu byl trošku delší, ale já jsem považovala za důležité ho přečíst celý, protože je velice zajímavý.

Já bych tady mohla polemizovat s jednotlivými detaily, jako například ta nižší životní úroveň – zase bych asi zmínila Švýcarsko, slabší korunu – no slabší koruna znamená větší vývoz a tak dále – ale nebudu to takhle brát detailně.

Já si totiž myslím, že tady se na to musíme podívat úplně z jiné strany.

A já jsem se dokonce na základě tohoto dotazu rozhodla, že na to natočím výslovně jedno celé video.

Příští pořad na pravou míru bude na toto téma.

Ale ještě než se k tomu dostaneme, tak moje odpověď teď, tedy jakoby taková ta instantní odpověď, je, že lidé jsou velmi pevně přesvědčeni, že Evropská unie nám toho hodně dává a že nám toho víc dává, než nám toho bere.

A z toho důvodu se podle nemalé části lidí, zhruba poloviny lidí vyplatí v té Evropské unii být.

Ale když se těchto lidí zeptáte, co nám tedy Evropská unie skutečně fyzicky dává, tak většinou jmenují věci, které s tím členstvím v Evropské unii vlastně vůbec nesouvisí.

Přesně tohleto demonstrovala tazatelka nebo komentátorka paní Hitlová.

Ten důvod, proč mnoho lidí je přesvědčeno o výhodnosti nebo dokonce nutnosti setrvání v Evropské unii, tak ve skutečnosti tím hlavním důvodem je silná evropská propaganda – neváhám to slovo použít – která se k nám vlastně line od doby, kdy jsme vůbec začali jenom uvažovat o vstupu do Evropské unie.

A mezi těmi nejčastějšími argumenty, které slýcháme pro setrvání v Evropské unii, jsou následující.

A přesně paní Hitlová to takhle řekla:

Bez Evropské unie by nebyl volný obchod.

Bez Evropské unie by nebyl volný pohyb osob.

Dost často k tomu ještě bývá přidruženo, že bez Evropské unie by studenti nemohli jezdit na výměnné pobyty do zahraničí v rámci programu Erasmus a nebo že nám členství v Evropské unii přináší spoustu peněz navíc na evropských fondech.

Vlastně ta komentátorka tady vystihla prakticky všechny tyhlety hlavní argumenty, ale já rovnou říkám, že jsou to vlastně nepravdivé argumenty, jsou to pseudo argumenty.

Zkusme se na ně podívat seriózně.

A pokud jde o ten volný obchod, tak rozhodující není být součástí Evropské unie, ale rozhodující je být součástí evropského hospodářského prostoru, neboli EHP.

Tu skratku určitě znáte. EHP – to se dřív skloňovalo ve všech pádech. Ten prostor zaručuje zemím Evropské unie plus ještě zemím, které patří do Evropského sdružení volného obchodu EFTA, přístup na jednotný trh.

Vytváří společná pravidla v oblasti obchodu, v oblasti hospodářské soutěže. Umožňuje to volný pohyb pracovníků a tak dál.

To znamená, že pokud my bychom si chtěli po vystoupení z Evropské unie zachovat všechny ty hlavní výhody plynoucí z volného obchodu, tak bychom vlastně museli vstoupit do EFTA.

Ten volný prostor to není otázka Evropské unie, to je otázka EHP, evropského volného prostoru, kam bychom mohli vstoupit v rámci EFTA.

Nemá to vůbec nic společného s Evropskou unií.

To, že každá země, která je součástí Evropské unie, je taky současně součástí evropského volného prostoru, to je víceméně náhoda, vedlejší efekt. Ale my se staneme součástí toho volného obchodu i v okamžiku, kdy budeme součástí EFTA.

Takže Evropská unie s tímto v podstatě moc nesouvisí.

To není všechno. Vedle toho by, kdybychom vystoupili z Evropské unie, ještě úplně klidně mohli ten náš volný obchodní prostor rozšířit.

Představte si rozšířit oproti stávajícímu stavu. Protože v případě vystoupení z Evropské unie by pro nás ještě přicházelo v úvahu takzvané členství v CEFTA.

A CEFTA je vlastně prostor, který byl založen v roce 1992 mezi Československem, Maďarskem, Polskem a pak se postupně přidávaly další země východní Evropy jako Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá hora, Kosovo, Moldavsko, Severní Makedonie, Srbsko – nic jsem nezapomněla.

Ale v okamžiku, kdy jsme vstupovali do Evropské unie, tak jsme museli tu CEFTU automaticky opustit. My bychom se teď do ní zase mohli vrátit a tím bychom vlastně tu zónu volného obchodu ještě mohli rozšířit proti tomu, co dneska máme.

Takže opět Evropská unie s tím nemá nic společného.

Úplně stejně se to má s volným pohybem osob.

Ani tohle nemá nic společného s Evropskou unií.

Prosím vás, volný pohyb osob je dán členstvím ve Schengenském prostoru.

Jen tak mimochodem – spousta lidí nadává na členství ve Schengenském prostoru, protože jakmile nějaký imigrant vstoupí třeba nelegálně do Schengenského prostoru, tak se v jeho rámci může volně pohybovat.

To znamená, může proniknout třeba i k nám, i když je třeba nelegální.

To jen tak na okraj.

Ale právě ten Schengenský prostor nám zabezpečuje, že my třeba nemusíme stát v kolonách na hranicích, pokud jedeme do Švýcarska. Švýcarsko není součástí Evropské unie, ale je součástí Schengenského prostoru.

Naopak, pokud třeba jedeme do Rumunska nebo Bulharska, tak na hranicích stát budeme, i když to je Evropská unie, protože tyhle země nejsou součástí Schengenu.

Takže zase nenechte se zmýlit. Volný pohyb osob nemá vůbec nic společného s Evropskou unií.

Úplně stejně to platí i o těch studijních programech studentů.

To zase je dáno programem Erasmus a k tomu zase vůbec nemusíte být součástí Evropské unie.

Součástí programu Erasmus je třeba Velká Británie nebo Turecko.

Je snad Turecko v Evropské unii?

Není.

A přesto je v programu Erasmus. Čili členství v Evropské unii vůbec není podmínkou k tomu, abyste jako studenti mohli studovat v zahraničí.

A otázka evropských fondů – no tak ta je vůbec vypečená.

Až do roku 2023 jsme dostávali z těch evropských fondů víc, než kolik jsme do Evropské unie posílali.

Ale je potřeba říct dvě věci a ty jsou strašně moc důležité.

My posíláme do Evropské unie plnohodnotné peníze.

Vy si ve vaší práci třeba vyděláte nějaký plat.

Ten plat je vám zdaněn.

Ty peníze vám z části stát sebere.

Říká tomu sociální pojištění, zdravotní pojištění, daň z příjmu fyzických osob.

Říká tomu třeba DPH, říká tomu spotřební daně, daň z nemovitosti a tak dál a tak dál.

A jsou to všechno daně.

Tyhle peníze vám sebere. Kdyby vám je nechal, vy si s nimi můžete udělat úplně, co je vám libo.

Tyhle peníze stát vezme a pošle je do Bruselu.

A Brusel ty peníze nějak profiltruje přes úřednický aparát a nějaké peníze nám zase pošle zpátky.

Buď nám pošle zpátky trochu víc nebo trochu míň. Čím víc půjdeme v čase, tak tím nám bude posílat zpátky míň.

Ale co je důležité, tyhle peníze, které nám pošle, už nejsou plnohodnotné a za ty si nikdo z vás nemůže koupit, co chce a udělat si s nimi, co chce. Protože tyhle peníze my dostáváme na nějaké nesmyslné projekty, které bychom pravděpodobně vůbec nedělali, kdybychom nebyli součástí Evropské unie.

Takže potom stavíme rozhledny v údolích a bazény na kopcích, protože takhle si to vymyslela Evropská unie.

Eh, vlastně to nejsou plnohodnotné peníze. Můžeme to třeba přirovnat ke stravenkám. Představte si, že vy dostanete v práci, si můžete vybrat: dostanete buď 1000 Kč na ruku, nebo dostanete stravenky v hodnotě 1000 Kč. Co má větší hodnotu?

No jasně, ty peníze, protože za ně si můžete koupit, co chcete. Zatímco ty stravenky můžete použít jenom na jídlo. A když zrovna jste třeba na Mamě hotelu a jídlo máte zdarma, tak k čemu jsou vám stravenky?

Čili eh s tou Evropskou unií jsou to přesně takové stravenky, které dostáváme zpátky, ale jsou ještě méně hodnotné než ty stravenky.

A to ještě není všechno.

Eh, v roce 2004, takže už je to nějakou dobu, eh Evropská komise vydala oficiální výroční zprávu a eurokomisař Peter Mendelson tam tehdy spočítal oficiálně, že každá země, která je součástí Evropské unie, musí vynaložit zhruba 4 % HDP ročně na to, aby vůbec pokryla, naplnila náklady na regulaci přicházející z Evropské unie.

Teď jsme v čase o nějakých 22 let dál, čili bude to ještě horší, protože ta regulace přituhla, takže už to nebudou 4 %, ale bude to víc.

Ale i kdyby to byla 4 %, tak pokud pan Mendelson se ve svých výpočtech nemýlil, pak naše členství v Evropské unii bylo vždycky deficitní od samého počátku.

Fondy, nefondy.

Takže nenechte se zmýlit tím, že vám někdo říká, že dostáváme z Evropské unie peníze, nebo že když vystoupíme z Evropské unie, takže nebudeme mít přístup na evropský volný trh. Je to prostě lež.

Tak mezitím se nám tady vyrojily některé další dotazy.

Pan Bernmistr píše nebo ptá se: „Vyplatilo by se koupit dluhopis od prezidentčka? Uplatní se v každé době za každého režimu." Ha, asi chápu, jak to myslíte.

E, byl by to takový univerzální dluhopis, který by se vždycky přizpůsobil režimu a výnosu a likviditě, jak by byla na trhu v tu danou chvíli, eh, žádána bez ohledu na to, jakou máme zrovna měnu a jaké máme státní zřízení.

Pak nás tady pan Martin Bubeník zdraví a Dodok píše: „Vyprovokuje západ válku s Ruskem."

H, těžko říct, zatím se o to snaží. Prozatím už dávno od dob, ještě před zahájením války s Ukrajinou, dělal všechno proto, aby byla vyvolána válka by proxy, která se teda podařila vyvolat na Ukrajině.

V té době do toho eh byly ještě namočeny Spojené státy americké, protože vlastně Ukrajina z pohledu USA měla být jakousi nárazníkovou zónou. Eh, z pohledu eh Evropské unie taky tam šlo o nějaký třeba odběr eh techniky vojenské a tak dál.

Samozřejmě všichni víme, že teď prezident Trump tak trošku se od toho snaží distancovat, protože zjistil, že to úplně není výhodné teď pro něj, třeba v rámci veřejného mínění, ale Evropa ta si dál trvá na svém, že chce rozdmíchávat a podporovat tu válku na Ukrajině.

Takže jak to dopadne, jestli se to podaří nějaká podaří západní Evropě rozmíchat ještě další válku? Já nevím.

Zase na druhou stranu, e ono to má dvě strany, že jo. To není jenom západní Evropa, co západní Evropa chce. Ono to je i Rusko, co Rusko chce. A jestli Rusko by se nechalo vyprovokovat.

Tohle je na mě moc, e jaksi dopředu hledící scénář. Já ho neumím odpovědět, ale faktem je, že se západ o to snaží a nemyslím si, že by se snažil vyprovokovat válku na svém území.

Já si myslím, že ambicí západu je udržovat tu válku by proxy na Ukrajině, a nebo případně nějaký zamrzlý konflikt, který třeba eh bude od severní Evropy až po jižní Evropu. Vždyť se dá vyvolat ten konflikt třeba v Balkánu, eh v Baltsku, Litvě, Lotvě, Estonsku a nebo v pobaltských státech, a nebo třeba se dá rozšířit na jih — Bělorusko, Moldavsko.

Eh, možná, že by se to západní Evropě líbilo trošku rozšířit ten konflikt, těžko říci, ale ta snaha tady celkem jednoznačně je udržovat to při životě.

Tak další eh dotaz tady máme.

Pan Edward Jendaj píše: „Peníze z Evropské unie jsou ale využívány extrémně neefektivně. Dá se s klidem říci, že se bez nich naprosto obejdeme a ono nás to i navíc něco stojí. By the way, nevím, jak by to přesně mělo omezovat obchod s jinými."

Tak přesně to tady pán reaguje na to, o čem jsme už vlastně mluvili, když jsem mluvila o tom, že to členství eh v Evropské unii v žádném případě pro nás nemůže být finančně výhodné, protože jestli ty výpočty, kolik nás stojí přizpůsobování se evropské regulace, jsou pravdivé, tak v podstatě to členství je deficitní od samého počátku.

A obchod s ostatními státy, to je spíš o tom, jestli vstoupíme do zóny volného obchodu Efta, CFTA a ne o tom, jestli setrváme v Evropské unii.

Vždycky, když si nejste jistí, jestli by nás to postihlo nebo nepostihlo, ptejte se, eh a má tuhletu nevýhodu Švýcarsko? Je Švýcarsko ve stavu, že tam nejde investovat, nebo je Švýcarsko v tom stavu, že tam nejde obchodovat se zahraničním, nebo že tam lidi se nemohou volně pohybovat?

A pokud si odpovíte ne, Švýcarsko tenhle problém nemá, to znamená, že ani my bychom ten problém neměli.

Samozřejmě vy můžete namítnout, že a jak je to teda možné, že Británie měla určité problémy po vystoupení z Evropské unie?

Eh, odpovím vám na to, ale jak jsem říkala, udělám na to speciální video, takže tam potom ještě probereme třeba detaily, jak je možné, že Británii se takhle krutě nepovedlo. Ona totiž udělala jednu obrovskou chybu, ale to si necháme napříště.

Tak ještě než dojdeme k dalším dotazům, které tady píšete, tak já jsem už v upoutávce na to dnešní vysílání mluvila o tom, že bych chtěla zmínit dneska jedno důležité téma a to téma se týká daní z nemovitostí, lépe řečeno toho, že Evropská komise nám vnucuje, že bychom my, Česká republika, měli zvýšit daně z nemovitosti.

Lépe řečeno, že bychom měli změnit způsob, jak se ty daně vypočítávají.

Ta Evropská komise totiž v červnu, tedy teď před nedávnem, před pár dny, vydala pravidelnou zprávu, kterou vydává každý rok a kde píše takové doporučení pro nás a podle ní bychom prý měli daně z nemovitostí navázat na tržní hodnotu realit, protože by to potom mohlo pomoci podle Evropské komise k vyšší dostupnosti bydlení.

Tak to je asi takové jako kdybychom řekli, zdražíme benzín, abychom mohli levněji jezdit. To je asi tak stejně chytré.

Evropská komise potom ještě uvedla, že pokud by tedy podle ní došlo ke zvýšení té daně z nemovitosti nebo respektive k tomu propojení s tržní cenou nemovitosti, tak by se údajně zrušily takové ty krátkodobé pronájmy a vznikla by motivace, jak uvolnit na trh neobsazené byty, které jsou třeba používané pro Airbnb nebo vůbec nejsou používané, které lidi prostě jen tak drží a že by se tím dostali na trh a tím by vlastně najednou byla nějaká dostupnost bydlení a bylo by to levnější a dokonce by to vedlo i k hustší výstavbě.

Proč o tom vůbec komise začala mluvit?

Evropská komise totiž každoročně sestavuje takovou hodnotící správu pro své členské státy, kde hodnotí jejich ekonomiky. Je to takový ten vynuceně přijatý dar.

Ale každopádně v tom letošním hodnocení právě komise uvedla, že ty daně z nemovitostí v České republice jsou v porovnání s jinými zeměmi Evropské unie příliš nízké.

A pozor, Evropská komise není jediná, kdo nám toto otlouká o hlavu. Už loni nám to otloukala o hlavu OECD, tedy Organizace pro rozvoj a spolupráci v Evropě.