Lhali nám o EU

Tady Markéta Rady Šichtařová.

Mysleli jste si, že vystoupení z Evropské unie nutně musí být katastrofa? Že by nás to naprosto ekonomicky rozdrtilo, že bychom přišli o volný obchod i o volný pohyb osob? Tak to se šeredně mýlíte a já vám to teď uvedu na pravou míru.

Vystoupení z Evropské unie by totiž nemuselo znamenat ani jedno z toho. A dokonce co víc, vystoupení z Evropské unie by dokonce ani nemuselo znamenat, že bychom přišli o spoustu evropských peněz, jak se můžeme dneska v médiích dočíst.

Ale pojďme na to pěkně po pořádku.

Před několika dny mi přišel komentář k jednomu z mých předešlých videí. Paní RH, nebudu říkat její plné jméno, se pokusila ve svém komentáři vyčíslit náklady našeho hypotetického vystoupení z Evropské unie a byla vůči němu hodně kritická.

Ona napsala, že ztráta čistých peněz z evropského rozpočtu by nás přišla zhruba na 80 miliard Kč ročně. Dál by podle ní došlo k výpadku obchodu s Evropskou unií, což by potenciálně mohlo vyjít na stovky miliard korun ročně. Potom by celkem jistě podle ní došlo k poklesu HDP. Pokud by ten pokles byl ve výši asi tak 1 %, tak bychom přišli zhruba o 80 miliard a pokud by byl o 3 až 5 %, tak bychom přišli o nějakých 240 až 400 miliard Kč ročně.

A celkem jistě by podle této komentátorky také došlo ke slabším investicím v naší zemi, k odchodu firem, k horšímu exportu a tak dál, což je podle ní největším rizikem, protože česká ekonomika je extrémně na Evropskou unii obchodně navázaná a podíl exportu do Evropské unie se pohybuje zhruba kolem 79 %.

Tohle všechno je pravda, že se ten podíl exportu pohybuje zhruba kolem 79 % našeho vývozu. A v roce 2024 Česká republika měla přebytek obchodu se zbožím asi 223 miliard Kč ročně.

Paní dál odhadovala, že pokud by došlo k takzvanému měkkému brexitu, tedy pokud bychom se příliš nerozhádali s Evropskou unií, tak bychom ztratili nějakých zhruba 200 miliard Kč ročně. Ale pokud by ten odchod byl tvrdší jako třeba v případě Velké Británie, tak bychom přišli třeba o 300 nebo i 500 nebo i více miliard Kč ročně a dlouhodobě bychom skončili s nižší životní úrovní.

Ale hlavní ztráta, hlavní rána by podle této paní byla ztráta volného přístupu na jednotný trh Evropské unie.

No a já tvrdím, že to vůbec není pravda. Tohle je obrovský mediální omyl, který nám média už řadu let šroubují do hlavy.

Lidem se nelíbí spousta nařízení, která se k nám z Bruselu hrnou, ale přesto jsou často naprosto sklů pevně přesvědčeni, že Evropská unie nám toho mnohem víc dává, než nám toho bere. A proto bychom měli zatnout zuby a vydržet to, protože se nám to vyplatí a protože nečlenství v EU by nás naprosto ekonomicky a politicky rozdrtil.

Když se ale těchto lidí, kteří tedy obhajují členství v Evropské unii, zeptáte, co nám tak skvělého tedy Evropská unie dává, tak oni jmenují věci, přesně tak jako teď před chvílí pisatelka, kterou jsem tady citovala, které vlastně se členstvím v Evropské unii v podstatě nesouvisí.

Důvodem, proč tito lidé jsou přesvědčeni o výhodnosti setrvání v Evropské unii, je ve skutečnosti velmi silná evropská i místní propaganda, která k nám prosakuje už od dob, kdy jsme vůbec jenom začali uvažovat o vstupu do Evropské unie.

Už jenom to samotné hlasování v referendu o vstupu České republiky do EU bylo silně manipulováno prounijní propagandou. Tehdejší vláda si vzala ze státního rozpočtu 200 milionů Kč a dala je na kampaň, která měla podporovat vstup do Evropské unie. Na podporu argumentů proti vstupu nebyla tehdy vyčleněna ani jediná koruna ze státního rozpočtu.

Nešlo tedy o seriózní diskutování pro a proti, nešlo o seriózní vyváženou kampaň, kde by se vysvětlovaly klady a zápory. Šlo o čistou placenou manipulaci s veřejným míněním, kde veřejnost byla masírovaná z veřejných peněz výhradně pro vstup do EU.

Ku příkladu Velká Británie před referendem, které se odehrálo v roce 2016 o setrvání Británie v EU, vyčlenila tedy rukou vlády objem určitých peněz pro skupinu příznivců EU i pro skupinu odpůrců. Aby ta kampaň byla vyvážená, aby se lidé mohli opravdu odpovědně rozhodnout na základě argumentů, obě strany tedy měly peníze na to, aby ty svoje argumenty mohly vysvětlovat.

Když se tehdy Britové rozhodli odejít, tak se strhnul obrovský poprask a média se tehdy předháněla v osočování, kdo za to může a jak ta celá kampaň byla zmanipulovaná. Ale když proběhlo referendum o vstupu do Evropské unie v rámci České republiky, tak jaksi média proti způsobu toho jednostranného financování kampaně jaksi neprotestovala, to bylo v pořádku.

Takže financovat pouze argumenty pro vstup, to je v pořádku, ale financovat vyváženou kampaň, to je manipulace podle médií.

Ale pojďme zpátky k těm skutečným argumentům.

Mezi nejčastějšími argumenty, které tedy slýcháme pro údajné setrvání v Evropské unii, je tvrzení, že bez Evropské unie by nebyl volný obchod se zbožím a službami, že by se lidé nemohli v rámci Evropské unie volně pohybovat a že studenti by nemohli jezdit na různé výměnné pobyty do zahraničí v rámci programu Erasmus. To je tedy ten hlavní studentský argument. A potom ještě lidé velmi často zmiňují, že členství v Evropské unii nám přináší hodně peněz navíc.

Takže zkusme se na tyto čtyři hlavní argumenty podívat.

Mimochodem, to, že tyto argumenty jsou nejčastější, to jsem demonstrovala právě i na tom dotazu nebo komentáři od tazatelky, kterou jsem citovala hned na úvod.

Takže z hlediska volného obchodu: pěkně prosím, není důležité být součástí Evropské unie, ale z hlediska volného obchodu je rozhodující být součástí takzvaného evropského hospodářského prostoru, neboli EHP.

A tento evropský hospodářský prostor EHP zaručuje dvěma skupinám zemí přístup na jednotný trh. První skupina zemí jsou země Evropské unie. Druhá skupina zemí jsou země Evropského sdružení volného obchodu, neboli EFTA.

Takže Evropská unie plus EFTA tvoří dohromady EHP, evropský hospodářský prostor.

Evropský hospodářský prostor nabízí a zaručuje společná pravidla v oblasti obchodu, hospodářské soutěže, pracovního trhu, volného pohybu pracovních sil, tedy zaměstnanců. A tady je nutno říci, že už v 90. letech Česká republika dostala nabídku od EFTA na naše členství v EFTA, tom evropském sdružení volného obchodu.

Kdybychom vstoupili do EFTA, automaticky se stáváme součástí evropského hospodářského prostoru, tedy volného obchodu. A ta naše nabídka na členství v EFTA stále ještě trvá, platí, takže my můžeme vstoupit do EFTA.

To znamená, že pokud bychom si tedy chtěli zachovat všechny podstatné obchodní výhody plynoucí z členství v Evropské unii, ale zároveň bychom se chtěli zbavit negativ plynoucích z členství v Evropské unii, tak bez problémů můžeme z Evropské unie přestoupit do Evropského sdružení volného obchodu a na našem volném trhu se vůbec nic nezmění.

Dalším sdružením, které by pro nás potenciálně mohlo být zajímavé a přicházelo by pro nás do úvahu, je středoevropská dohoda o volném obchodu, neboli CEFTA.

Ta byla založena v roce 1992 mezi tehdejším Československem, Maďarskem, Polskem a postupně se k ní přidávaly další země střední a východní Evropy.

Jestli na něco nezapomenu, tak jsou to Albánie, Bosna, Hercegovina, Černá hora, Kosovo, Moldavsko, Severní Makedonie, Srbsko.

Jenomže ty zakládající země CEFTA musely CEFTU opustit, jakmile vstoupili do Evropské unie.

Takže pokud bychom teď vystoupili z Evropské unie, tak bychom mohli členství v CEFTA obnovit a tím bychom v podstatě mohli rozšířit naši zónu volného obchodu.

Náš volný obchod by tedy vystoupením z Evropské unie mohl ještě se zvětšit, protože bychom mohli zůstat součástí evropského hospodářského prostoru a současně ještě se připojit do volného obchodu zemí CEFTA.

Mohli bychom dokonce ten volný obchod rozšířit proti stávajícímu stavu.

Tohle vám už v médiích neřeknou, že?

No, co vám naopak v médiích řeknou, bude to, že Velká Británie po Brexitu zažívala velmi horké chvilky, protože ona nechtěla být součástí žádného evropského obchodního sdružení.

A důvodem, proč nechtěla být součástí toho evropského hospodářského prostoru, bylo, že si chtěla rozhodovat o svém pracovním trhu a bránit se levné pracovní síle z Polska.

Británie si chtěla zachovat ochranářství svého trhu.

Takže vlastně Británie dobrovolně se rozhodla, že se nebude účastnit toho evropského hospodářského prostoru, toho volného obchodu, a proto právě měla takové velké obchodní problémy.

V případě, že bychom my se rozhodli vystoupit z Evropské unie, tak by bylo dobré s přípravami našeho případného Brexitu zároveň připravovat i vstup do sdružení EFTA, EHP, CEFTA.

Pro všechny tyto tři uskupení máme otevřené dveře, jak jsem právě popsala.

Tím bychom se samozřejmě mohli vyhnout řadě nepříjemností, které zažívala Velká Británie.

A dokonce bychom tedy obchodně pokrývali dokonce ještě větší prostor než dnes.

Zároveň při zachování daleko větší politické suverenity a nemuseli bychom poslouchat tolik nesmyslných nařízení z Evropské unie.

Tolik tedy argument číslo jedna — volný obchodní prostor — argument vyvrácen.

Pojďme dál.

Druhý častý argument proti vystoupení z Evropské unie je tvrzení, že bychom přišli o volný pohyb osob.

Z hlediska volného pohybu osob není opět důležité být v Evropské unii.

Je to analogické, ale je důležité být v takzvaném Schengenském prostoru.

Takže například, když jedeme do Švýcarska, nemusíme stát v kolonách na hranicích.

Ačkoliv Švýcarsko není součástí Evropské unie, ale když jedeme do Rumunska nebo do Bulharska, tak stejně vás budou na hranicích legitimovat a kontrolovat, ačkoliv tyto státy jsou členy Evropské unie a Bulharsko je dnes už i součástí eurozóny.

Ještě zajímavější situace je v Irsku.

Irsko je členem Evropské unie, ale není členem Schengenského prostoru.

Zároveň má ale vlastní dohodu o volném pohybu osob s Velkou Británií.

Velká Británie není členem Evropské unie.

To znamená, že mezi Irskem a ostatními zeměmi Evropské unie není umožněn volný pohyb osob, ale mezi Irskem a Velkou Británií, která není v unii, volný pohyb osob je.

Takže jak vidíte a asi už začínáte chápat, zkuste si to představit jako všelijak se překrývající množiny, jako kdybyste třeba ve škole dostali zadání.

Na dvoře je deset hus. Je tam patnáct opeřených zvířat. Je tam pět bílých zvířat. Je tam šest hnědých zvířat. Kolik je na dvoře zvířat celkem? Kolik z toho jsou hnědé husy?

Tady je to podobné.

Zvíře nutně nemusí být husa, ani nemusí být bílé, ani nemusí být hnědé a oškubana husa dokonce ani nemusí být opeřená.

A podobně se ty množiny překrývají v rámci Evropy.

Evropská unie nutně není totéž jako volný obchod.

Evropská unie dokonce neznamená ani volný pohyb osob.

Evropská unie ani neznamená všechny další údajné výhody plynoucí z členství v EU.

Tak to vypadá jenom na první pohled, protože my jsme členy Evropské unie a máme některé výhody, a tak si myslíme, že nám ty výhody plynou z členství v Evropské unii.

Ale není tomu tak.

Obchodní výhody plynou z členství v evropském hospodářském prostoru.

Výhody plynoucí z volného pohybu osob plynou z členství v Schengenu.

A dokonce vám spousta lidí řekne, že by si ani nepřála být v Schengenu, protože Schengenský prostor zároveň znamená, že kdokoliv ilegálně přejde jako migrant přes hranice Schengenu, tak se potom bez problémů může dostat k nám.

To se třeba leckomu nelíbí.

Takže není všechno tak úplně výhodné, jak to na první pohled vypadá.

Tohle je první část videa o našem členství a případném vystoupení z Evropské unie.

Protože ale na běžných sociálních sítích je občas problematické o některých věcech hovořit, tak pokračování tohoto videa bez cenzury najdete na Hero Hero.

No.