Proč? Jak? Co? #012 - Libor Vondráček odpovídá na vaše dotazy

Dobrý den, vítejte opět u pořadu Proč, jak a co.

No a dneska opět tedy ve čtvrtek ráno rozjíždíme už znovu pravidelné ranní vysílání v rámci tedy čtvrtečních ran a můžete se ptát na to, co vás zajímá.

Ptejte se rychle, ptejte se už teď.

Pište prosím komentáře, posílejte své dotazy, proč, jak, co se děje, tak abych vám mohl stihnout v následující půl hodince odpovědět.

Část dotazů čerpám z formuláře, který je na webu parlamentních listů, kam posíláte svoje dotazy.

A já začnu hned u dotazu prvního, který míří na krajské silnice.

Dobrý den.

Jak je to možné, že vláda odmítla dát krajům peníze na opravu silnic? Proč toto vláda dělá, když rozhazuje peníze na nesmysly?

Tak díky za ten dotaz.

Já už jsem na to odpovídal a odpověď je jednoduchá.

Tak jako kraje neposílají peníze státu na opravu státních silnic — to jsou dálnice a silnice první třídy, které se opravují ze státních peněz — tak nebylo obvyklé, že by stát posílal peníze krajům na opravu krajských silnic a kraje mají peníze na základě takzvaného rozpočtového určení daní.

Je pravda, že výpočet toho rozpočtového určení daní je už trochu zastaralý a stálo by to za to aktualizovat ty koeficienty, ale v zásadě by se rozdával stejný balík peněz.

Jenom některým krajům by peníze přibyly, jiným by ubyly.

Prostě nepoměry, posuny obyvatel z jednoho kraje do druhého by znamenaly, že v některém kraji, když je tam méně lidí, je tam potřeba méně služeb a tím pádem na základě rozpočtového určení daní by se tam také posílalo méně peněz a naopak do jiného kraje by se jich posílalo více.

Tak tohle všechno jsou věci, které řeší klasická pravidla.

A pak tady před nějakými 15, 16 lety nastala situace, že místo toho, aby vše fungovalo podle nějakých předvídatelných a čitelných pravidel, tak se rozhodli dát mimořádnou dotaci krajům na některé opravy silnic a udělala se z toho dočasná tradice, něco, co fungovalo řadu let.

Nicméně nebylo to systémové a já myslím, že je v pořádku, že se tady od tohoto ustupuje, že zkrátka v čase, kdy dnes je napjatý ten rozpočet, v čase, kdy je potřeba opravdu šetřit a nevytvářet dluhy poté, co předvedla minulá vláda, díky které vzrostly naše dluhy o celou třetinu.

V rámci celé historie České republiky za poslední čtyři roky vzrostly dluhy a tím pádem je obrovské množství peněz, které teď chybí.

A už když začne státní školní rok — nebo ne školní rok, už když začne rok, školní rok začne velmi brzy — ale už když začne kalendářní rok, tak Česká republika musí platit poměrně dost peněz jako obsluhu toho státního dluhu, který byl v minulosti vytvořen.

A právě proto je podle mě správné říct, že tato situace, mimořádná situace z let minulých, už není možné, aby pokračovala.

My budeme dál spravovat silnice, které patří do správy státu.

A kraje musí se postarat o to, co patří do správy krajů.

Kraje na rozdíl od státu nemají o 1200 miliard Kč zvýšený svůj dluh za poslední čtyři roky.

Naopak kraje jsou v situaci, kdy například Jihočeský kraj v letošním roce dal 3 miliony Kč dotaci přes člověka v tísni na Ukrajinu.

A jestliže jeho český kraj má tolik peněz na zbyt, že může rozdávat peníze politické neziskovce Člověk v tísni, tak si myslím, že i peníze, které má mít a má používat na to, co za kraj nikdo jiný neudělá — to je oprava krajských silnic — takže i ty peníze by ve svém rozpočtu určitě jihočeský hejtman našel.

Takže já jsem toho názoru, že peníze na Ukrajinu může posílat každý občan, může si sáhnout do své peněženky, může poslat peníze, nikdo mu v tom nebrání.

Ale krajské silnice může platit a opravovat pouze kraj a ten má primárně a prioritně řešit věci, které za něj nikdo jiný neudělá, a ne věci, které opravdu může dobrovolně dělat každý občan.

Takže takhle asi k těm krajským silnicím myslím si, že víc k tomu není třeba dodávat.

Zkrátka byla to mimořádná věc.

Začalo to tuším někdy okolo roku 2010 a od té doby se to bralo, ale prostě byla to věc, která nabourávala ten systém a teďka se zajede zpátky do nějakých kolejí.

A samozřejmě další otázka je, jestli vůbec potřebujeme tolik krajů, jestli potřebujeme tolik krajských úřadů, jestli potřebujeme tolik krajských zastupitelstev, tolik hejtmanů a tak dále, jestli potřebujeme tolik politických funkcí, protože je takovým veřejným tajemstvím, že když vznikaly kraje a když jich vzniklo tolik, takže to byla určitá dohoda, aby tehdy dvě velké strany ČSSD a ODS měly nové možnosti, nové politické trafiky pro svoje členy v krajích a mohly větším způsobem zapojit do státních peněz nebo do veřejných peněz, dochodu státu více lidí, kteří z nich budou živit.

Takže já docela dost kritizuji existenci krajů minimálně v tomto rozsahu a minimálně v rámci toho, že kraje pokračují v tom, co začalo komunistickými okresy v roce 1960, tedy že ignorují městské, státní hranice nebo zemské hranice, hranice Čech, Moravy a Slezska a myslím si, že to je naschvál, který tehdy byl udělán opravdu tak, aby se ta identita moravská a česká rozplynula, aby ty okresy todle nerespektovaly a z těch okresů je následně složený každý kraj a logicky potom nemůže ani to krajské zřízení respektovat zemské hranice, když je nerespektují okresy, ze kterých se skládají kraje.

Další dotaz.

Kde to žijem?

Já nevím, ale přijde mi divné, že kolikrát jsou víc peníze než zdraví.

Třeba teď ta bitcoinová kauza, kdy hrozí ex-ministrovi i vězení, nebo jsou lidi posíláni do vězení třeba za nějaké daňové podvody.

Když jde útok na lidi, vraždu, ublížení na zdraví, podávají se mnohem nižší tresty.

Jak je to možné?

Nemělo by se s tím něco dělat?

A co jde dělat, když soud rozhodne takto nesmyslně?

Je soudce za své rozhodnutí nějak postižitelný?

Ptá se Jana HK.

Děkuju za dotaz.

Myslím si, že to je také důležitý dotaz.

Skutečně je dobré se dívat na to, jak rozhodují soudy v jednotlivých kauzách a často se dávají příklady zejména trestu za znásilnění, že jsou ty tresty nízké.

Nedávno proběhla nějaká kauza, kdy mám pocit, že nějaký blízký, rodinný příbuzný dlouhodobě sexuálně zneužíval dívku pod 15 let.

A trvalo to několik měsíců.

Přesto vyváznul s podmínkou a padla stížnost na rozhodnutí tohoto soudce.

Mám pocit, že ministr spravedlnosti podal stížnost na tohoto soudce a samozřejmě dávat stížnosti na rozhodnutí soudu je jedna z cest.

Zároveň my máme v programovém prohlášení vlády, že chceme, aby se také zvyšovala zodpovědnost soudců, ale i státních zástupců, aby se důsledně vymáhala, pokud evidentně a prokazatelně nějak pochybí a způsobí tím státu škodu.

Například když zjevně nespravedlivě pošlou někoho do vězení, ukáže se, že ten člověk byl nevinný a že to bylo selhání toho soudce, tak to odškodnění za to, že ten člověk byl poslán do vězení a stát mu musí platit to odškodnění, tak to odškodnění by logicky v nějaké míře mělo jít přímo za tím soudcem, nebo pokud dochází k evidentně špatnému posuzování důkazů nebo když je tam prodlení, kdy skutečně soudce nečiní.

Zkrátka v takovýchto případech, kdy je nějaké flagrantní porušení pravidel a kdy ti soudci zjevně nedělají svojí práci dostatečně zodpovědně, tak v takovýchto případech by měli jít a nést zodpovědnost.

Takže v tomto chceme pracovat.

Zároveň chceme, aby docházelo k častějšímu školení soudců, protože tak jak se vyvíjí zákony a tak jak se třeba mění doba, co se týče nějaké kyberkriminality a zločinu v rámci IT, tak je potřeba, aby soudci procházeli průběžně tím školením, aby nebyli otrženi od té reality, když třeba studovali před 30, 40 někdy 50 lety. Důležité je také to, aby skutečně byli seznámeni v rámci toho školení i s těmi novými předpisy, protože jsou třeba nové definice trestných činů právě v případě zneužívání či znásilňování.

Tam si opravdu myslím, že bylo hanebné, že zejména v minulosti a teď už se, díky bohu, neděje, tak zejména v minulosti docházelo k tomu, že opravdu ty tresty za sexuální zneužívání byly tak nízké, že to byl výsměch té oběti.

A opravdu člověk potom měl pocit, že peníze jsou víc než třeba ten zkažený lidský život, když nějaká dívka byla znásilněná a potom pachatel dostal podmínku.

Tak pro mě znásilnění je téměř nebo je asi druhý nejhorší čin, kterého se člověk může dopustit, hned po vraždě, kdy opravdu těm zpravidla ženám to způsobuje obrovské problémy, psychické deprese. Zanechává to na ně doživotně stopu.

Takže toto určitě chceme napravovat a myslím si, že část dobré práce se stala už za minulého volebního období, za minulé vlády v této věci. Ale je potřeba pracovat s tím tak, aby právě soudci procházeli školením a aby tu novou lepší definici také správně aplikovali.

Zároveň bych chtěl upozornit na to, že nesmí to všechno dojít a skončit extrémem z druhé strany, tedy tím, že v rámci kauz jako jsou mýty ve Spojených státech se určitě dělo to, že lidé byli odsuzováni, aniž by k tomu byly důkazy. Minimálně mediálně byli prostě odsuzováni pokaždé, kdy z něčeho byli nařčení.

A pokud budeme dodržovat zásadu trestního práva, že v nejistotě ve prospěch obžalovaného, že zkrátka dokud člověk není usvědčen a není prokázáno, že něco spáchal, tak je nevinný a platí presumce neviny, tak si myslím, že to je v pořádku a že skutečně ty vyšší tresty budou adekvátní.

Co přesně považují svobodní na duhových průvodech za zvrácené?

Přiznám se, že i mně přijdou přehnané. Zvrácené mi přijde ovšem dost ostré vyjádření.

Hlavně nevím, proč jsou placeny z peněz nás všech.

Máte v plánu víc řešit, na co jsou peníze poplatníků dávány? – ptá se Žabka.

Tak děkuju za ten dotaz.

Určitě to plánujeme hned v několika kapitolách programového prohlášení vlády. Hovoří se o tom, že se budou zaprvé evidovat, zadruhé rušit a za třetí i třeba zakazovat některé dotace nebo některé působení politických neziskovek například na školách. To znamená, v kapitole ministerstva financí, ministerstva vnitra, ministerstva školství i ministerstva životního prostředí najdete nějaké úvahy o neziskovkách, o politických neziskovkách, o jejich dotování a třeba právě Prag Pride – organizace, která ten Prag Pride pořádá – tak to je logicky politická neziskovka, která dělá tento politický průvod.

Jedna věc je sexuální orientace – soukromá informace, kterou má právo každý si zachovat, nechat pro sebe. My všichni bychom měli respektovat to, že každý člověk má možnost volby a měli bychom být tolerantní k tomu, že ta volba také může být jiná, než je naše. Ale to, co je cílem těchto pridů, tak je dělat z té odlišnosti něco lepšího.

Dokonce víme, že prostě ve Spojených státech existují ideologie DEI – diversity, equity and inclusion. To znamená rozlišnost, rovnost a inkluze. A v podstatě to, že je člověk v něčem jiný, tomu dává privilegia, toho třeba zvýhodňuje při výběrových řízeních v korporacích. A za Joe Bidena bylo tohleto i součástí předpisů, které reálně platily ve Spojených státech. Donald Trump od toho začal ustupovat, firmy od toho také začaly po zvolení Donalda Trumpa ustupovat.

A já jsem rozhodně proti tomu, aby stát jakkoliv zvýhodňoval kohokoliv, aby nutil nás zavádět kvóty na ženy ve vedení firem nebo jakékoliv jiné kvóty. Prostě zaměstnavatel si má mít možnost vybrat zaměstnance, jakého chce. A kdyby chtěl mít samé ženy nebo chtěl mít samé muže nebo chtěl mít samé homosexuály nebo žádného homosexuála, je to samozřejmě věc toho zaměstnavatele a měl by si vybírat podle toho, aby v práci podávali dobrý výkon, aby jim to fungovalo. A ne podle toho, jestli je někdo modrooký blonďák nebo jestli je někdo nějaká třeba právě národnostní menšina.

Takže toto všechno jsou zhoubné ideologie.

U nás známe spíš zkratku ESG – environmentální a sociální governments, vláda, vládnutí těchto pravidel. A toto všechno jsou věci, proti kterým protestujeme.

A přijde nám prostě zvrácené, když někdo považuje svojí sexuální orientaci za něco, co musí všem ukazovat a stavět na tom nějakou výhodu pro svojí budoucnost.

Myslím si, že česká populace je velmi tolerantní, že tady nikdo nepáchá útoky na sexuální menšiny, že tady prostě mohou v klidu žít, fungovat. A to už dlouho.

To, co právě způsobují ty pochody, průvody, tak to je to, že radikalizují právě populaci. Populace má zkreslené smýšlení o tom, kdo jsou to ti různí lidé, kteří jsou reprezentanti sexuálních menšin.

A zvlášť pokud tady toto působí na děti a pokud to má ambice je ovlivňovat. My vidíme, že se to dostává do občanské výuky. V učebnici občanské náuky, která je certifikovaná, si dělají děti takzvaný cvičný coming-out, kdy mají cvičně říkat, že mají jinou sexuální orientaci, než je ta normální, než je ta běžná.

Takže toto všechno ty průvody právě způsobují tento tlak potom i na školy, na učebnice a na další.

A proto považujeme zejména za špatné, že jsou jim dávány ty dotace ze státních peněz.

To je potřeba zastavit, aby prostě nebyly tyto průvody dotovány ani státem, ani nikým jiným.

Protože prostě k tomu, aby si člověk uspořádal pochod, nemusí mít dotace. Je to právo – právo shromažďovací. Já znám mnoho pochodů, které probíhají bez dotací. A nechápu, proč by zrovna tento pochod měl probíhat s dotacemi.

Petr Kuře: Nepřeceňujete význam prezidenta? Myslíte, že prezidenta, jeho výroky mají takovou váhu a moc, že ovlivňují důvěru lidí ve stát a ústavu?

V prezidenta dost. V roli prezidenta dost možná, ale spíš jde podle mě o danou osobu, než o funkci jako takovou.

Já si třeba myslím, že to, co prezident říká nebo říká nějaký politik, má pro lidi jiný význam, než ten, koho budou volit.

Zajímavý dotaz. Děkuju.

A já si myslím, že pokud hlava státu a prezident prostě mluví například o zániku České republiky, když říká, že jedinou cestou pro Evropu jsou Spojené státy evropské, což implicitně vyvolává důvod, že jedinou možností pro budoucnost Evropy, tedy i České republiky, je, že Česká republika zanikne uvnitř Spojených států evropských, stane se jakousi provincí, když mluví o ztrátě práv. Když mluví o tom, že by mu nevadilo, že by se Česká republika stala monarchií, když mluví o tom, že bychom ztratili českou korunu a zavedli euro, když mluví o tom, že všechny tyto věci jsou pro něj přijatelné, tak pokud hlava státu, nejvyšší ústavní činitel suverénní a nezávislé země, takovýmto způsobem zpochybňuje suverenitu a nezávislost své vlastní země, tak otevírá Overtonovo okno, aby to začalo říkat více a více lidí.

Já chápu, že to můžou říkat Němci, že si můžou přát, abychom byli pod nějakou jejich nadvládou, aby v rámci Spojených států evropských jsme museli více poslouchat ještě více než Evropské unii. Chápu, že to říkají Francouzi. Chápu, že to říkají ty velké státy, které by hrály tu dominantní roli ve Spojených státech evropských.

Ale když už to říkáme my sami, tak je to nahrávka na smeč.

A já jako člověk, který občas hraje tenis a dřív hrával hodně volejbal, tak vím, že taková nahrávka na smeč je něco, co je chyba neproměnit a je to prostě voda na mlýn, aby se o to skutečně pokoušeli politici z těchto velkých států, z těchto velkých národů.

A je to zásadní problém, je to věc, kterou je třeba pořád dokola opakovat a je to hlavní důvod, proč si přeju, aby 8. března 2028 byl prezidentem někdo jiný.

Masa se ptá: Proč chcete prezidentovi odebrat pravomoc, kterou senátní komise považuje za ústavní? Senátní ústavní komise označila váš návrh na odebrání pravomoci prezidenta o vedoucích stálých misí za protiústavní. Proč jste přesvědčen, že tuto pravomoc se lze změnit obyčejným zákonem? Co je podle vás na dnešním systému špatně? Navíc nemyslíte, že vzhledem k síle mandátu by nedošlo k upřesnění jeho pravomocí? Neměl by naopak dojít k jejich posílení? Proč by prezident sám nemohl předkládat zákony?

Tak začnu od konce. Proč by prezident sám nemohl předkládat zákony? Já myslím, že by klidně mohl předkládat zákony, že s legislativní iniciativou v rukou prezidenta já bych neměl žádný problém.

Problém ale mám, když moc výkonná, jejíž vrcholným představitelem je vláda, tak nemá jednoznačná pravidla. A toto zpochybňování toho, kdo nese třeba zodpovědnost za složení vlády, které předvádí současný pan prezident, to ve mně prostě vyvolalo dojem, že je potřeba zpřesňovat některá pravidla. A vzhledem k tomu, jaké dělá současný prezident věci naschvály, tak je možná bezpečnostní a ústavní pojistkou, když se právě zpřesní i v tom, jestli prezident jmenuje pouze velvyslance, ale i členy stálých delegací při mezinárodních organizacích.

A o tom, že to je nebo není protiústavní, nemůže rozhodovat nikdo jiný než Ústavní soud. A to, že si myslí většina senátu, většina senátorů ve stálé komisi pro ústavu, že to je protiústavní, tak to je jejich svaté právo. Stejně tak si může většina stálé komise pro ústavu parlamentu nebo sněmovny myslet, že to není protiústavní.

A já si to myslím na základě toho, že v komentářích, hned ve třech komentářích, které byly sepsány k ústavě, se v podstatě potvrzuje, že kompetence, která je vymezená v ústavě ke jmenování velvyslanců prezidentem, se vztahuje jenom na ten druh diplomatů, velvyslanců, kteří jsou definováni ve vídeňské úmluvě v článku 44. A ta hovoří o takzvaných velvyslancích, kteří jsou přijímáni prezidentem druhé země. A to je právě úroveň těch velvyslanců v rámci bilaterálních. To znamená skuteční velvyslanci, kteří jedou na nějaké velvyslanectví do nějaké jiné země. Nejedná se o stálé delegace, jedná se o klasické velvyslance.

Kdybych si myslel, že můj návrh je protiústavní, nikdy bych ho nenavrhl. Nikdy bych se nepokoušel ho prosadit. Ale jak na základě těchto komentářů, tak na základě mého vlastního jazykového výkladu ústavy, jsem přesvědčený, že to není protiústavní a jsem rád, že mi tyto komentáře v těch úvahách dávají za pravdu.

Skutečně to jsou renomované komentáře, komentáře od paní Bahýlové, od Richeckého. A teď ten třetí nevím úplně jak ten kolektiv je, ale mohl bych se na to ještě podívat. Každopádně je to všechno k dispozici a možná k tomu zveřejním příspěvek, tak abych to dovysvětlil ještě textově.

Takže na mých sociálních sítích vám ty komentáře zveřejním nebo zveřejním ty pasáže těch komentářů, které tuhletu myšlenku potvrzují.

Tak ještě nějaké dotazy, které jste mi poslali do chatu, se pokusím zodpovědět. Díky za to, že jste je posílali. Většina z vás zdraví, většina z vás posílá připomínky, že jste rádi, že mě vidíte. A bohužel tady to vypadá, že se nám ty komentáře možná skryly.

Čau. Odpovím taky mě. Becher.cz Jenda. No, je potřeba se mě zeptat, rád odpovím, ale bylo by potřeba se ptát.

Dívám se. Zdravím všechny příznivce.

Proč je ODS stále v klidu, když mají za sebou a před sebou takové malérie, jako je Bitcoin, Kampelička a jiné? To je dotaz pro ODS, to já nevím, ale nemám pocit, že by byly v klidu. Vnímám tam velkou nervozitu. Myslím si, že v rámci senátních voleb ztratí mnoho pozic a pravděpodobně i v rámci těch voleb komunálních, ale zvlášť u těch senátních to bude jednoznačně vidět, protože tam je v tuto chvíli klub ODS a TOP 09 tím největším klubem. Má předsedu senátu. A když jsem právě v senátu byl obhajovat služební zákon, tak jsem viděl tu nervozitu a vnímal, že je tam i obava, že už předsedu senátu tento klub nebude, že už nebude tím nejsilnějším, že už nebude schopen si to vyjednat.

A koukám, mají všichni tolik peněz, že budují komunitní centra, která zůstávají za jí prázdnotou. Mělo by se zastupitelstvo zajímat a podporovat pracovní příležitosti ve vsi, píše Eva Nováková.

Evo, děkuju taky za tenhleten dotaz, připomínku. Je to věc, která je docela typická, že města, obce budují různé pomníčky, předražené budovy, o které se potom někdo musí starat. Ročně do nich lejou další a další peníze. A v čase, kdy to staví, tak řeknou: máme na to nějakou dotaci, je to super. Část těch peněz, které jdou z našeho rozpočtu, doplní ještě nějaké peníze z jiných rozpočtů. Postavíme to a řeknou si: ono se to vyplatí, dostali jsme dotaci.

Jenomže to, že potom se o to musějí starat, to, že to musí opravovat a to, že to stojí také hodně peněz, to demonstruje typicky případ rozhledny z Jindřichova Hradce, která se právě pod vlivem toho, že na ní byla dotace a že bylo potřeba pomoct vyčerpat ty dotace, abysme ve statistikách nevycházeli jako kraj nebo jako region jihozápad špatně. Takže si musím udělat dobré jméno na kraji, vymyslet projekt, udělat to.

No, udělal se projekt, udělalo se to velmi rychle, aby to bylo ještě v rámci toho operačního programu, aby se to stihlo.

Impregnace dřeva probíhala v zimě. Velmi studené, velmi studené podmínky. V podstatě se nemohla ta impregnace, vůbec ten nátěr vsáknout do toho dřeva, když nebylo zajištěno, že bylo přes 20° nebo okolo 20°.

Naopak, vlastně bylo to v nějaké nevyhřívané hale a hned za několik let ta rozhledna začala trouchnivět, začala mít problémy se samotnou konstrukcí, se stabilitou, začala být nebezpečná pro své návštěvníky.

A tak se stalo, že zastupitelstvo rozhodovalo, jestli by se měla pokácet. A to by se třeba líbilo mně, aby se ta rozhledna pokácela a vytvořil se tam památník evropských dotací.

Jak to dopadá s těmi evropskými dotacemi, které prostě za každou cenu se utrácí na nejrůznější nesmysly a nemá to vůbec žádný efekt pro společnost, pro ekonomiku. Jsou to vyhozené peníze, ale ve statistikách se potom chlubí politici, kolik nám dala Evropská unie.

Jenže dává nám to právě v těch stravenkách, za kterých si můžeme kupovat tyhle rozhledny a jiné podobné pomníčky a ne věci, které bychom potřebovali. Takže třeba právě v této místní části našeho města měli dřív rozhlednu než kanalizaci, tak asi tušíte, co k životu potřebují.

A stejně tak, o čem vy mluvíte, právě třeba pracovní místa jsou něčím, co lidi daleko víc trápí než nové budovy.

A jenom abych to dopověděl, o tu rozhlednu tedy musí někdo pečovat. Ročně nás stojí poměrně dost peněz její údržba, ale její oprava stála už 4 miliony Kč.

Takže původně rozhledna stála, mám pocit, 13 milionů Kč. A tak se to vykázalo. Kolik nám dala ta unie? Asi osm. Tak se to vykázalo nebo devět, že to je super, že platíme jenom 4 miliony.

No, ale my jsme ty stejné 4 miliony dali znovu na opravu rozhledny a takhle se to bude asi dít. Pořád dokola, pořád se bude opravovat a pořád nás to bude stát řadu peněz. A čím víc různých rozhleden, komunitních center, budov a tak dále má ve své správě město, tak tím víc peněz tam ročně musí dávat.

A jsou to ty povinné mandatorní výdaje, které je prostě potřeba zahrnout do každého rozpočtu, protože jinak by ty budovy padaly lidem na hlavu.

A proto si myslím, že je právě rozumnější podporovat lidi v jejich vlastním uplatnění, v jejich činnosti, ulevit jim, zajistit jim nějaké základní veřejné služby a ne pořád vytvářet nějaké budovy nebo pomníčky, před kterými se člověk může fotit a přestřihávat pásky.

Tak tohlecto byl asi poslední dotaz, který jsem tak nějak od vás dostal a stihnul.

Ještě tady jeden dotaz: V jakém stavu se nachází vyšetřování kauzy Dozimetr? Považuje Rakošana za nejnebezpečnější postavu současné politické scény. Jak vnímáte aktivitu Thomase Pauknera?

Aktivitu Tomase Pauknera považuji za velmi užitečnou. Vám děkuji za ten dotaz a myslím si, že je dobře, že se tím zabývá dokonce i parlamentní vyšetřovací komise. Zároveň vidím, že se to pohybuje, že se to vyvíjí, a stejně tak se vyvíjí kauza Bitcoin oproti tomu, jakým způsobem stála za minulé vlády.

Takže jsem rád, že tady v tomhletom se nějak koná. A uvidíme, k čemu dospějí soudci, kteří už se tedy tolik nebojí soudit tuto kauzu. Dříve od ní dávali ruce pryč, báli se toho. A teď naštěstí ty věci jsou v nějakém procesu a uvidíme, k čemu dospějí soudy.

Nakonec ten verdikt opravdu nemůžou vynášet politici, ale mohou ho vynášet jenom soudci.

Poslední věc, kterou vám řeknu, než se s vámi rozloučím po této teď už více než půl hodince, je odkaz na webovou stránku www.vysvědčenísenátoru.cz. Podívejte se, jak hlasovali senátoři ve vašem volebním obvodu.

V třetině České republiky se volí noví senátoři. 27 křesel bude k dispozici a já doufám, že dojde k mnoha změnám, až na pár světlých výjimek. V podstatě všichni senátoři jsou velmi, velmi zaujatí pro obhajobu opozice. Za všech okolností háží klacky pod nohy současné vládě.

A myslím si, že když se podíváte na to hlasování na vysvědčenísenátoru.cz, tak uvidíte, jak konkrétně hlasovali proti svobodě, jak konkrétně hlasovali proti třeba i férové demokracii, když podpořili korespondenční volbu. Všechno jsou to důležitá hlasování.

Tak si to prostudujte a doufám, že i společnými silami dokážeme udělat osvětu, šířit tuto webovou stránku, která si dala za cíl zmapovat jejich hlasování, jejich aktivitu v Senátu, tak aby se lidé dozvěděli, co reálně jejich zástupci, jejich senátoři za jejich region, za jejich volební obvod v Senátu dělají, pro co hlasují, jaké věci podporují.

Myslím si, že když se to dozví, protože oni o tom moc neví, o senátorech často není příliš mnoho slyšet, tak v momentě, kdy se to dozví, tak sami budou toužit potom tyhle lidi vyměnit, protože opravdu nehlasovali v posledních šesti letech.

Dobře, díky za dotazy, díky za to, že jste tady byli a těším se zase za týden.