🔴 ŽIVĚ Lavička + Kuziel & Mádr: Save Europe Act a Mladí Svobodní v komunálních volbách

Dobrý den, dobrý večer.

Zdravíme vás u pravidelného vysílání Facky zprava tady na kanále Svobodných nebo kdekoliv, kde nás sledujete.

Tentokrát v podání Mladých svobodných, tentokrát v podání tří Moravanů.

Mé jméno je David Lavička a jsem předsedou Mladých svobodných a dnes večer vás velmi zdravím.

Se mnou je tu Martin Kuzel, český koordinátor iniciativy Safe Europe Act, a také náš nový mladý člen Mladých svobodných i Svobodných a taky kandidát do zastupitelstva v Přerově Matěj Már.

Pánové, tímhle vás zdravím.

>> Dobrý den.

Dobrý den.

Zdravím.

Zdravím všem.

Doufám, že se dobře slyšíme.

Kdyžtak poprosím, jestli nám napíšete, kdo nás sledujete, do komentářů, jestli vše funguje tak, jak má.

A mezitím bych chtěl poprosit Martine, tebe, jestli by ses nám nějak krátce představil a něco o sobě řekl.

>> Ano, já jsem se narodil ve Zlíně a pak, když jsem byl velmi mladý, tak rodiče se nás přestěhovali do Anglie.

Možná to diváci uslyší na mojím přízvuku. A také jsem hlavní koordinátor v Čechách Safe Europe Actu.

To je evropská občanská iniciativa, kde se my snažíme Evropské komisi dokázat, že my vlastně že většina občanů v Evropské unii by chtěla nějaké memorandum ohledně migrační situace, co máme v České republice.

Pak o tom řeknu více.

Dobře, Martine, děkuji a budu rád, když se nám krásně představí i Matěj.

Matěji, ahoj.

Tak a Matěj nám asi zmizel.

Tak omlouváme se za malé potíže.

Matěj, slyšíme se?

Ano, slyšíme se.

>> Super.

Tak jestli by se nám krátce představil.

>> Takže mé jméno je Matěj Már.

Jsem kandidátem do zastupitelstva města Přerova za koalici Motoristé SOB plus Svobodní.

V podstatě jsem pár týdnů členem strany Svobodní a také vlastně mládežnické organizace Mladí svobodní.

Jsem celkově hrdý, že můžu být součástí této velké skupiny a hlavně jsem vstoupil do politiky, abych vlastně mohl něco změnit a mohl zastávat své názory, protože alespoň podle mé filozofie, kdo jiný zvládne zastávat mé názory lépe než já sám.

>> Super, děkuju.

Dnešní pořad, dnešní vysílání Facky zprava, které je pravidelné vysílání v úterý, bychom dnes rozdělili do tří částí.

V té první části bychom rádi probrali s Martinem Kuzelem iniciativu Safe Europe Act a také jeho působení v Anglii a v politice.

V druhé části bychom se přesunuli s Matějem Márem na komunální politiku, na Mladé svobodné, na to, jaké problémy v dnešní době mají mladí. A v třetí části popřípadě dostanete prostor pro vaše dotazy.

Dotazy pište už nyní do komentářů, my je budeme průběžně číst a pokusíme se všechny dotazy zodpovědět.

Martine, na úvod se tě zeptám. Ty si už říkal, že dlouho žil v Anglii, tak asi se nebudu plést, pokud řeknu, že ty ses do politiky dostal v Anglii.

Jak se to stalo? Jak se to stalo politicky?

>> Já jsem vyrůstal v Birminghamu, kde vlastně obyvatelé z evropského původu jsou méně než 40 procent celkově obyvatel Birminghamu, cožto pro normálního člověka je velký šok. Ale já jsem s tímhle vyrůstal na základní škole. My jsme byli celkově řekneme šest lidí z evropského původu, když to v rychlosti spočítám.

A i když mi bylo tak málo, tak jsem si řekl, že tohle není normální. Hlavně že my jsme každé léto byli na dovolené v Čechách a jsem si srovnával ty dvě země a jak je to, jak máme jinak.

A tak jsem viděl, že v Čechách je to o tolikrát lepší.

A když jsme s bratrancem tady šli rybářit nebo něco takového, tak rodiče o mě vůbec neměli strach.

Ale kdybych v Anglii šel ven s kamarádama, tak to by byl velký problém. Kdybych po večeři šel někam ven.

Tak jsem poznal, že je něco velmi, velmi špatného.

Takže už od patnácti let jsem se angažoval v politice v Anglii. A skrz to jsem se potkal s různými zajímavými lidmi.

Já jsem se potkal s Martinem Selnerem a když jsem mu řekl, protože mi se nedávno narodil syn, když jsem mu řekl, že se budu vracet do České republiky, tak mě poprosil, jestli bych nechtěl vést, být hlavním koordinátorem Safe Europe Actu v České republice.

Já jsem souhlasil.

Myslel jsem, že to je dobrý nápad, protože v České republice takový projekt nemáme.

Safe Europe Act, jak jsem říkal předtím, je evropská občanská iniciativa. To není jen normální, jako obyčejná petice, na kterou jste možná v Čechách zvykli.

To je jinak.

Když to získáme milion podpisů, tak to znamená, že Evropská komise musí na to reagovat.

Oni buď to schválí, nebo neschválí.

Oni se musí s náma setkat.

Oni se setkají s Evou Wanderbrook a s Martinem Selnerem.

O tom budou diskutovat a pak jak Eva, tak Martin můžou dát projev Evropskému parlamentu. A pak Evropský parlament na to musí reagovat.

Takže to není jen obyčejná petice.

Tohle se stávalo i v Anglii, kde jsou tisíce peticí a kdokoliv to může podepsat. I to získalo v Anglii hranici 100 000 a i tolik peticí získalo ten počet podpisů, co bylo potřeba. A pak anglická vláda to jen odmítla nebo ani na to nereagovala.

Ale tahle evropská občanská iniciativa funguje totálně jinak.

Takže z toho důvodu je velmi důležité, abychom získali milion podpisů.

Jsme málem tam.

Myslíme si, že za měsíc, za dva bychom to dosáhli.

>> Takže Martine, pokud se nepletu, tak tvoje hlavní téma je migrace a tvoje hlavní téma je remigrace.

Tohle slovo si myslím, že jsme tady ještě dneska nezmínili.

>> Takže tvoje téma se zrodilo právě v Anglii na té základní škole, pokud to dobře chápu.

>> No ano, to byla hrozná. Šikana byla hrozná, upřímně.

Vůči tomu, co ti lidi mimo evropského původu dělali vůči nám, tak jako to nebylo hezké, abych to na nikoho neházel.

A je to tak.

Tohle se stává v různých evropských zemích a není to vůbec normální a my bychom tohle vůbec neměli tolerovat.

Slovo remigrace je možná u vás novinka.

To je pro hodně Čechů něco nového.

Remigrace je otázka dvou faktorů.

Jsou přitahovací faktory a jsou odtlačovací faktory. U nás se víc týká těch přitahovacích faktorů. Vlastně u nás to jediné, co nás zatím zachránilo, je, že my nemůžeme například rozdávat dávky, jak můžou v Německu, ve Francii, ve Švédsku nebo v Anglii.

Vlastně ti lidi, kteří do Německa přicházejí, oni nedostávají to, oni nemají možnost u nás získat to stejné.

Takže z toho důvodu jdou tam.

U nás by stačilo, my nemáme ty stejné problémy, co se týče Německa nebo Francie.

U nás se hlavně týká, že my bychom neměli mít ty přitahovací faktory a to by u nás stačilo.

Důkaz odtlačovacího faktoru byl například to, co bylo na Slovensku, kde byly zakázány stavby mešit.

Takže remigrace.

My nemusíme vytvořit nové zákony nebo něco takového.

Jednoznačně stačí ty zákony, co máme teď i na evropské úrovni.

Existuje Frontex, kde vlastně oni by měli mít starost o hranice celé Evropské unie, ale svoji práci pořádně nedělají. My bysme nebyli v téhle situaci, kdyby dělali.

A vlastně to znamená, že ta naše petice – my chceme jenom, aby Evropská komise dělala to, co by měla. Uvidím, jestli nás to schválí nebo ne.

Když se mluvilo o myšlence remigrace, tak mě napadá, protože Spojené království, pokud se nepletu, kdyžtak mě oprav, už něco podobného, takový projekt měli – remigraci nebo mají možná stále, že vrací migranty někam do Afriky a platí za to.

Tam byl plán – oni chtěli používat Rwandu, kde by se ty migranti zprocesovali a vlastně, protože to je mimo území Spojené království, tak oni nemůžou hned požádat o azyl, protože oni tam nejsou. Tak oni by mohli teoreticky požádat o azyl v Rwandě. Oni jim to neschválí, že jo.

Tenhle plán, hned jak konzervativci prohráli volby, tak tenhle plán pak levičáci, jak se tam dostali, tak oni tenhle plán to totálně zrušili. Tak s tím se jako vůbec nic nestalo.

Ale jak vidíme v Evropském parlamentu, tak oni schválili, že je možné používat státy jako Albánii, kde by se tam mohli procesovat, a je to dobrý krok. Já nejsem vůbec proti tomu, že by se to mohlo tam procesovat, ale bylo by mnohem jednodušší, že my bysme vlastně jenom zakázali ten důvod, proč tady jsou. Jsou to vlastně ty dávky a to je ten důvod, proč hlavně tady jsou.

Já to totálně chápu, když člověk – mladej kluk jede z Německa nebo něco takového a někdo jim řekne, že jestli půjde do Německa, tak dostane nový byt, dostane zadarmo mobil, všechno dostane, bude žít totálně zadarmo, tak já nejsem překvapený, že půjde do Německa a pak si to vezme. Je to normální lidská věc, ale je to naše vina. Je to vina Evropské unie, je to vina německého státu, že takové věci dělá, protože jednoznačně takové věci zničí evropskou civilizaci.

V historii římská říše spadla skrz důvodu migrace, protože přišli lidi odtamtud, kteří měli nižší úroveň civilizace, a oni pak tu římskou říši totálně zničili a z toho důvodu evropská civilizace byla posunuta zpátky tisíce let. Je to normální věc. Tohle musíme zastavit tu naši civilizaci.

Ona myšlenka iniciativy Safe Europe a kdyžtak mě oprav – je hlavní myšlenkou remigrace, vracení těch migrantů, odkud přišli. Jak konkrétně by tohle probíhalo? Protože v tom případě těch konzervativců to mělo být tak, že oni budou platit Rwandě, pokud se nepletu, a Rwanda tyhle migranty bude přijímat. Nebylo by v zájmu právě těch států, do kterých tady tyhle migranty evropské země vrací zpátky, tak nebylo by v jejich zájmu právě proto, že jim evropské země budou platit, nebylo by v jejich zájmu posílat tam další a další migranty a brát si je zpátky? Je tohle možné?

Ano, bylo by to v jejich zájmu. Ale dám příklad – tak bývalý syrský prezident vlastně chtěl, aby ty syrské migranty tam přišly zpátky do Sýrie, protože on chtěl tu Syrii zas postavit. Je tam teďka nový prezident a válka už v Syrii není, tak všichni lidi ze Sýrie, kteří vlastně žádali o azyl, teďka tady vůbec důvod nemají, aby tady zůstali. Tady by neměli vůbec zůstávat a brát ty dávky. Válka v Sýrii už není. Oni si to řekli sami. Oni to vlastně slavili, jak bývalý syrský prezident padl. Oni by měli být ze země vyhoštěni. Oni tady žádali o bydliště skrz azyl. Ten důvod už jako neexistuje, tak by měli být vyhoštěni a určitě by dávky už neměli brát.

Jak jsem říkal předtím, ten hlavní důvod, proč tady jsou, jsou vlastně ty dávky. Kdyby ty dávky nedostávali, tak by velmi rychle si řekli – tady to jako moc za to nestojí. Oni mají baráky doma. Oni by si řekli – já půjdu zpátky domů a zůstanu tam. A tím pádem nikoho nemusíme platit. To bude vyřešeno.

A jsou zákony, které už existují, který my můžeme dneska použít. Česko je většinou používá. Když cizinec tady spáchá nějaký trestný čin nebo něco takového, tak jde buď do vězení a pak je vyhoštěn, nebo je okamžitě vyhoštěn. Já jsem zastancem toho, že by to mohlo být jednoznačně takhle jenom fungovat.

Ale stává se, že v Německu, i když někdo je žádá jenom o azyl a není občan nebo něco takového, tak tam zůstává i potem, jak vlastně jde do vězení, a jak ho vypustí, že může pak v Německu zůstat a může pak ještě žádat o dávky. To je blbost. To je totální blbost.

Tohle bysme neměli vůbec dělat. Jestli nám to projde Save Europe, jestli ta naše evropská občanská iniciativa projde, tak tohle se vůbec nebude stát v Evropě.

Já už tady čtu první otázky. Ta jedna z nich je na tebe. Diváci se ptají, jestli budou nějaké akce Save Europe, aby se občané zapojili.

Super. No, my už se potkáváme pravidelně v Brně i v Praze. My máme formuláře. Jděte na Save Europe na hlavní stránku a pak tam, jestli to máte v češtině, tak nahoře vpravo tam bude napsáno „dobrovolníci". Tam pak vám naskočí formulář a pak mi to naskočí do emailu a pak se vám hned ozvu. A pak vás zapojím ohledně mezi Pražáky, Brňáky nebo kamkoliv.

A dneska to říkám poprvé – 10. října v Praze budeme mít demonstraci. My v každém evropském hlavním městě budeme mít demonstraci. Máme obrovský banner, možná jste to viděli. To má 60 metrů a my to berem na každé evropské hlavní město. A 10. května to bude v Praze. Budou tam hodně zajímavých lidí, kteří budou dávat projevy a tak. Bude to velmi zajímavé a stoprocentně říkám všem, aby tam byli a zúčastnili se.

Díky, Martine. Já už tady čtu další dotazy. Posílejte vaše komentáře. My na to budeme mít svoji část. Na konci se pokusíme všechny zodpovědět.

Kdo je Matěj Már? Je náš nový člen Mladých svobodných, taky svobodných. To se budeme věnovat v další části.

Martine, mě ještě zajímá – jak ty ses konkrétně dostal k iniciativě Safe Europe Act? Jestli ty konkrétně ses přihlásil, nebo se někdo ozval tobě?

Ne. Martin Celner se mi ozval. A protože v Čechách jsme neměli člověka, který by byl koordinátor, a Martin mě zná dlouhodobě, tak se mi ozval, jestli nemohu zorganizovat ty české dobrovolníky nějak. A taky já jsem byl mezi prvními českými občany, který tu iniciativu podepsal. Skrz to se to všechno stalo.

A my už máme skoro v každém českém kraji krajského organizátora, který má na starosti vlastně sbírat podpisy, rozdávat plakáty a angažovat se v tom kraji.

Takže jestli chcete, slibuju, že budete mezi skvělé lidi, jestli se k nám připojíte.

Martine, mě by ještě zajímalo, jestli se kvůli tomu, že je to občanská iniciativa a zapojují se do ní běžní občané, možná především mladí lidé, nějací aktivní – ale zajímá mě, jestli se zapojili do téhle iniciativy někteří čeští politici, popřípadě i někteří evropští politici, alespoň tím, že třeba podepsali petici iniciativu, Robert.

Zatím jediný poslanec z Česka, který to podepsal, byl Libor Vondráček a Tomio Okamora. Nevím, kdo ještě se mi kromě těchto dvou neozval, ale jsou tam hojně různí lidé, kteří to podepsali z Evropského parlamentu. Například Dominik Tačinský – já si myslím, že ho znáte – ten Be Like Poland Zero. Roberto Vanacci z Itálie. A hojně různí lidé, vlastně Milan Uhrík z republiky, Milan Mazurek taky. Erik Zemmour je z Francie. A jsou tam hojně různí poslanci z různých států, influenceři, spisovatelé a tak.

Jsou tam hojně důležitých lidí, kteří nám dali tu podporu, kteří nám věří, že tohle je ta správná cesta, jak spravit Evropskou komisi, aby nějak ten rozum viděli. Protože jak všichni víme, země jsou jako jejich lidé. Bez Němců nemůže existovat Německo. Není to nějaká ekonomická zóna. Evropská unie není místo na prosté vydělávání peněz nebo něco takového.

Národ je duše. To je něco velmi důležitého a něco, co nemůžeme ztratit. A ty národy jsou spojené s tou evropskou civilizací. Lidé z evropského původu tu civilizaci vytvořili. Takže my máme spojené dědictví, spojenou kulturu, spojené tradice. A jediní lidé z evropského původu můžou tuhle situaci, tuhle civilizaci pokračovat dál.

Co může takhle běžný člověk udělat pro to, aby jako český občan udělal pro to, aby české ulice nevypadaly třeba tak jako německé, že nám tady budou po ulicích běhat chirurgové se zbraněmi v ruce?

No, ty komunální volby jsou velmi důležité. Lidé musí volit správně, protože něco, co jsem se naučil v Anglii – ty komunální volby jsou mnohem důležitější než ty národní. To, že ministr parlamentu se potká s nějakým druhým ministrem z jiné strany nebo nějak udělají nějaký nový zákon na národní úrovni, nemá zas takový obrovský vliv, jak by to mělo, kdyby postavili azylový střed vedle vaším domům, aby tam procesovali lidi z různých koutů světa. To má mnohem větší vliv na vás, než že by nějaký ministr něco udělal.

Takže ty komunální volby jsou velmi důležité. Ale jestli chtějí diváci nám ještě více pomáhat, tak můžou pomáhat na petičních stáncích, můžou rozdávat letáky, můžou dělat spoustu jiných věcí. A je důležité, že lidé by poznali, v jaké situaci jsme. My v České republice se máme docela dobře, ale já si myslím, že většina diváků ví, jaká je situace v Německu, ve Francii, v Španělsku. A my se tady máme dobře, ale je opravdu důležité teď něco dělat a teď se angažovat, protože my nechceme skončit tak, jak zbytek západu.

Děkuji, Martine. Chci se tě ještě zeptat. Mimo tvoji iniciativu Safe Europe, v které jsi koordinátor český – zajímá mě, jaké konkrétní zapojení do nějaké politiky. Jestli něco takového plánuješ, zda se více zapojit, někde kandidovat, nebo tohle zatím necháváš stranou?

Já mám být celkově nezávislý skrz to, že jsem státní organizátor. A my už máme podporu z různých stran a chceme, abychom měli podporu teoreticky ze všech pravicových stran. Ale musím jednoznačně říct, že celkově, ta osoba, která nám pomáhala, nebo ta strana, která nám pomáhala nejvíc, jsou jednoznačně Svobodní a taky Libor Vondráček. Od začátku té iniciativy, už předtím, než bych je oslovil, nás podporoval. Naše první akce, kde jsme sbírali podpisy s petičním stankem, to bylo vlastně s Liborem. Musím jednoznačně poděkovat hodně Liborovi Vondráčkovi.

Já jsem viděl, že jste měli petiční stanek v Jižních Čechách, v Jindřichově Hradci.

Ano, přesně tak.

Jak se povedlo sbírání podpisů? Byli lidé k tomu nakloněni nebo byli proti?

Jo, to byl úžasný úspěch, musím říct. My jsme měli celkově skoro čtyři sta lidí, kteří to podepsali. Bylo to docela úspěšný den. A lidé to vnímali jako něco nového, protože evropská občanská iniciativa tak asi v Česku celkově dosud nebyla. Možná tam bylo něco o životním prostředí nebo něco takového, nevím. Ale je to poprvé, co se na pravici něco tady děje. Takže lidé to zajímalo, bylo to něco nového a rádi to podepsali.

Super. To rád slyším. Martine, já myslím, že jsem vyčerpal své dotazy k tobě, konkrétně k Safe Europe. Budu rád, když tady s námi ještě zůstaneš a popřípadě ke konci zodpovíš nějaké dotazy.

Já se teď dívám na komentáře diváků. Nevidím tady žádný další dotaz k Safe Europe, takže bych se pomalu přesunul k Matějovi. Matěji, s Davidem jsem ještě dneska nemluvil. Chci jenom divákům ještě jednou zopakovat, že Matěj je kandidát Svobodných v Přerově. Tak kdybys nám řekl něco o vaší kandidatuře v Přerově – jak to tam vypadá, v jakém složení kandidujete, kdo kandiduje a tak dále? Děkuji za slovo.

Rád tě konečně slyším. My kandidujeme tady v Přerově, jak jsem již zmínil, v koalici se Svobodnými a Motoristy sobě. A já věřím, že to je velice dobrá koalice. Mně osobně se s nimi dobře spolupracuje. Naším lídrem je vlastně podnikatel pan Porvol, který je členem Motoristů sobě a vede celou kandidátku. Následně máme rozdělená místa mezi Svobodnými a Motoristy v poměru 20:15. Tím pádem my jsme ve většině. Já konkrétně obsazuji šesté místo na kandidátce. Dalším je můj kolega Rišán, nový člen Svobodných na druhém místě. Celkově bych řekl, že máme poměrně mladou kandidátku. Nachází se zde také můj kolega pan Eler – jestli říkám jeho jméno dobře – na třetím místě, student práv. S ním se mi také dobře spolupracuje. Celkově z nejaktivnějších lidí jsou tam dva studenti, dva mladí lidé pod třicet. Já si myslím, že to je poměrně úspěch. A celkově naše kandidátka je vzhledem k poměrně mladému věku něco, co se nedá říct o jiných stranách, které jsou již delší dobu v zastupitelstvu u nás v Přerově.

A já jsem za to rád, že mladí mohou jít do politiky. Je to jim vlastně cílem dokázat mladým, že za ně nebojují pouze starostové a piráti. Já vnímám, že hojně mladých tyto strany volí, protože vnímají, že je nějak zastupují. Jejich kampaně, jejich propaganda je dosti taková: My jsme zastánci mladých lidí, volte nás. Ale já chci dokázat, že tohle nejsou jenom piráti a starostové, ale že mladí mohou volit i ostatní. A že mladí jsou i v jiných stranách. Svobodní jsou toho důkazem. A já jsem za to rád.

Na tuto otázku, kterou se tě zeptám, tak já to samozřejmě vím sám od sebe, ale zajímalo by mě to ještě i od tebe, jaký na to máš názor ty.

Jak je možné, že se mladý člověk a teď řekněme, že relativně populární není být konzervativní člen, že konzervativně založený člověk, není populární být libertarián, nebo úplně naopak je populární být dnes v dnešní době členem stanu, pirátů a různých progresivistických stran?

Tak jak se stane, že takový mladý člověk jako ty se přidá právě ke Svobodným a k Mladým Svobodným?

Předpokládám, že otázka byla předložena mně, ale bohužel já tady mám technické problémy a jsem asi nucen na kratší dobu se za live streamu odpojit a vyřešit si je. Za to se velice omlouvám a omlouvám se divákům.

Matěj, tak my to opravíme zatím. Divákům se omlouváme.

Já zůstanu asi u komunálních voleb, protože komunální volby jsou i mé téma. Já sám kandiduju v komunálních volbách a za koalici Svobodných a Motoristů.

My jsme se s motoristy dohodli už před více než půl rokem. Hned na prvním jednání jsme hledali nějaký programový průsečík — to, jestli taková spolupráce bude vůbec možná.

A myslím si, že relativně velmi brzo jsme našli velké shody na programu, na tom, jak si představujeme, kam by mělo směřovat město Zlín. A proto jsme si podali ruku.

Dneska už všichni asi ví, že kandiduju za Svobodné a za Motoristy.

My jsme jako obě dvě strany představili dva naše hlavní kandidáty. Každá strana má svého lídra. Za Motoristy Sobě je to pan Mgr. Martin Matela. To je náš kandidát na primátora. Myslím si, že velmi schopný člověk.

Za Svobodné je to pak ekonom, spalovny odpadu, inženýr Jiří Procházka, bývalý zastupitel. Takže je to člověk, který má zkušenosti s komunální politikou. Ve Zlíně žije od narození, takže ví, jaké jsou ty zlínské problémy, ví, kam se potenciálně může to naše město posunout.

A já osobně kandiduju na čtvrtém místě kandidátky Svobodných a Motoristů. Já si myslím, že přinesu takový svěží dech, mladistvý dech. Já jsem ten, který bude zastupovat tu mladou generaci.

Myslím si, že zlínská radnice potřebuje omladit, potřebuje přinést ten pohled mladých, protože přece jenom ty zásadní témata, která teď hýbou nejen komunálními volbami, ale i celostátní politikou, jsou právě témata mladých — témata bydlení, témata životního prostředí a tak dále.

Takže myslím si, že já budu konkrétně ten, který může na radnici přinést ten pohled té mladé generace.

Já teď zkusím, jestli už uvidíme Matěje, ale nemám ho tady. Omlouváme se za technické problémy. Martin zůstává s námi, to je dobře. Já tady můžu zodpovědět pár komentářů.

Otázka pro pány lavičku a Mára. Oba kandidujete v komunálních volbách. Jaké máte priority do voleb a vaše zkušenost spolupráce se stejným koaličním partnerem Motoristé Sobě?

Tak já si myslím, že Svobodní našli stejnou notu s Motoristy Sobě na spoustě míst napříč celou republikou. Nepřijde mi to nic divného, protože dovolím si říct, že ten pohled na to, kterým, jak se má vydat naše město, jak se má vydat Zlín a kde potřebuje přidat, kde naopak ubrat, tak je téměř 100% identický jak mezi Svobodnými a Motoristy.

Zkušenost mám velmi dobrou. Jak jsem říkal, my jsme hned na prvním jednání našem, kde jsme vlastně se bavili o tom, jestli vůbec je taková spolupráce možná, jestli je možná koalice do komunálních voleb. Tak my hned na prvním jednání jsme v podstatě našli tu stejnou notu, rozuměli jsme si a tak to pokračuje i doteď.

Mám za sebe, pokud budu mluvit, tak mám velmi pozitivní zkušenosti s jednáními s Motoristy Sobě.

Priority do voleb, ty jsou jasné. U mě je to mladí, je to sport, je to doprava.

My jako se mi tady přidává Matěj Már. Kamera zas nefunguje. Mat, slyšíme se?

Děkuju. Ano, slyšíme se. Já jenom dokončím moji větu.

My jako Svobodní a Motoristé připravujeme program. My jsme zatím jenom ve Zlíně zveřejnili tiskovou zprávu, kde jsme oznámili naše hlavní dva kandidáty — tady pana Matelu, pana Procházku. Oznámili jsme, co budou ty hlavní naše témata, protože přece jenom z linie více než 70 000 — je tady 70 000 lidí, 70 000 příběhů a 70 000 problémů.

A my jsme tedy vypíchli ty hlavní problémy, které si myslíme, že nejvíce trápí ty lidi a které si myslíme, že do následujících čtyřech let jsme schopni s nimi něco udělat. Buď je změnit, nebo upravit, nebo zachovat.

Každý ten jeden bod z těch 10 má samozřejmě nějaké podbody. Snažili jsme se tam nacpat, co jen šlo. A to, co jsme schopni tady slíbit, že za ty čtyři roky zvládneme.

My brzy tady tyhle čtyři body představíme. A jak už jsem říkal, jsou to body doprava, mladí, digitalizace, důchodci, nějaké životní prostředí, sport, který je, myslím si, jedno z velmi hlavních témat — nejenom ve Zlíně.

Takže tyhle všechny témata my velmi brzy představíme. Zatím jsme zveřejnili tiskovou zprávu, kde jsme uvedli i náš volební moto, což je "Zlín není skanzen". A to si myslím, že vystihuje celou tu naši kampaň.

My se v rámci nejenom té kampaně, ale vlastně primárně těch čtyř let, během kterých chceme být na radnici a během kterých chceme dělat Zlín na nejlepší místo k životu, tak během těchhle čtyř let se nechceme starat jenom o centrum, ale chceme vlastně naslouchat i těm přilehlým částem, jako jsou Saláž, Chlum a další a další části Zlína, kterým dneska možná radnice a zlínští zastupitelé úplně nenaslouchají.

Tak právě tady si myslím, že je dost věcí k zlepšení, dost věcí, které se dají posunout na vyšší notu.

Matěj, jestli už se dobře slyšíme, ano. Tak se tě zeptám vlastně na stejnou otázku. Já jsem jich tady teď ztratil, ale vlastně jaké jsou tvoje zkušenosti s jednáním s Motoristy a taky jaké jsou tvoje volební priority?

Tak já bych řekl, že se účastním jednání s Motoristy poměrně od samotného začátku. Možná jenom o setkání jedno, dvě jsem přišel, ale jinak mně se s Motoristy pracuje poměrně dobře.

Je tam ta upřímnost, jsme na stejné vlně názorové a chceme vlastně to stejné změnit k lepšímu.

A hlavním naším bodem číslo jedna — program máme oficiálně v plánu zveřejnit v průběhu několika hodin — je "Budujeme město opět pro 50 000 lidí", což je pro mě osobně velice velké téma.

Tady Přerov měl 50 000 lidí, lehce nad 50 000 obyvatel. Vlastně v době začátku 90. let to číslo postupně začalo upadat. Dnes má leckde pod 40 000 a to je špatně.

Město se vylidňuje během téměř 40 let. Odešlo z města 10 000 lidí a to je špatně.

My chceme, aby se vlastně město vrátilo na to původní číslo, na ten původní počet obyvatel. A to nebude určitě jednoduché.

Je to dlouhodobý plán a naším plánem je vlastně vytvořit konkrétní lokality pro nové bydlení, ale hlavně, aby tady ti lidé měli důvod bydlet. A to je především práce.

Za posledních několik let mnoho rodin, které žijí v Přerově už několik generací, byly nuceny se odstěhovat mimo Přerov, často do Brna a do jiných velkých měst. Hlavně pokud se bavíme o nové generaci obyvatel nebo ti, co tady žijí většinu svého života, jsou v produktivním věku a žijí celý život v Přerově, tak byli nuceni opustit svoji práci v Přerově a odejít do okolních měst jako Lipník nad Bečovou a Hranice na Moravě.

Já si myslím, že je velká škoda pro tohle město. Tady ubývá celkově pracovních příležitostí. Velká firma Meopta postupem několika let musela propustit velké množství svých zaměstnanců a zasáhlo to několik rodin v tomto městě. Mnoho firem, které byly jednu dobu celorepublikově známé, prostě skončily. Už tady nejsou, neexistují.

Celkově práce v tomhle městě není a mnoho lidí musí odcházet z města pryč. Lidé tady pochopitelně, jako v jiných městech, umírají, ale ti, co se tady rodí, tak často utíkají, odcházejí mimo město. A to je chyba. Oni by tady měli přicházet nebo by tady měli zůstat.

Jediný, kdo tady v současné době přichází, jsou Olomoučáci, kteří nemají peníze na bydlení v Olomouci a odcházejí do levnější varianty do Přerova. To my chceme změnit. My chceme, aby tady lidé bydleli a lidé tady i pracovali, lidé přicházeli. A to hlavní, jak to změnit, je doprava.

Město Přerov v historii zaznamenalo boom vlastně při postavení železnice v druhé polovině 19. století. Tehdy se tady postavilo gymnázium, městský dům. Město se rozrostlo. Do té doby bylo město stejné co do velikosti jako Hranice na Moravě i Lipník nad Bečovou. Postavila se železnice. Tím pádem sem začaly přicházet vlastně mnoho firem, mnoho příležitostí a díky tomu začala ta epocha, město se začalo rozvíjet a to následně pokračovalo i nadále.

A pak se to zastavilo a začali na tom ve velkém profitovat okolní města. Mluvím o dálnici. Celkově problém zde byl, že dálnice byla již postavená v okolních městech a delší dobu, kvůli různým ekologům, se bohužel dálnice nestavěla. To velice ovlivnilo celkově pracovní trh. V Přerově mnoho firem spíše odcházelo nebo začínala v okolních městech, kde ta infrastruktura byla. A pro ty firmy je i velice důležitá. Tedy mnoho skladů, mnoho firem vznikalo třeba v Hranicích na Moravě a v okolních městech.