Federalizace Evropy a Mnichovská dohoda 🇩🇪 ZPRÁVY IR ⁉️ Muzeum landsmannschaftu Mnichov

Moc vás zdravím tady ve zprávách z Mnichova, ale dokoukejte tyhle zprávy. To říkám hned v úvodu, z toho důvodu, že na konci najdete takový němý film, který jste možná nikdy neviděli a kterj ukazuje tu mnichovskou dohodu eh vlastně z druhé strany čistě z kamer nacistických kamer Německa. Tak to jenom tak pro zajímavost měmý film na závěr tohohle videa. Moc vás zdravím tady ve zprávách na inovaci republiky. Jsme v Mnichově. Jsme v místě, kde jsme navštívili teďka kancelář vlastně, kde sídlí tým Bernta Posota, taky kancelář vlastně sudotoněmeckého luncmanchaftu. A velmi slušně jsme poprosili o setkání, protože nedostáváme odpovědi na emaily ohledně knihy Berta Posota, které se týká jedné velké armády, jedné vlády Evropy a vůbec té skryté i otevřené snahy o federalizaci. No a my se teďka nacházíme v suduto německém zázemí v takovém muzeum. Moc vás zdravím. Jsme tady s přáteli. Tady vidíte některé ty plakáty, který jsme otiskli v novinách. Tak jsem moc rád a to za to chci poděkovat teda tady vlastně potomkům Němců, který žili na území Československa, že vlastně tady mají i tuhle pasáž, která se věnuje tédle temné historie. Bohužel s tím ale souvisí i symbolika, protože toto tady i přiznávají, že co dooněmeckýho mancha vznikl v roce 33. Byl to přesně nárůst toho, kdy se zvětšovaly ty ta popularizace ve společnosti. A v podstatě to byl stejný roky, kdy nastupoval nacistický režim v Německu, který byl součástí demokratických voleb, součástí demokratického rozhodnutí německých občanů tady v Německu. Následně samozřejmě i Rakousko a nebo Němci žijící na území Československa. Tehdy tomu říkali, že se osvobozují a později, když končila válka, tak vlastně se kriticky ptám, jak tomu říkali, když ta válka končila. Není tady, je tady vynechaná některá část historie, protože jsou taky české knihy například pana Jaroslava Čvančary po hraničí v roce 19378, kde probíhaly odsuny československých občanů. Existuje o tom i důležitý film, který podpořil Jan Antonín Baťa. A já myslím, že právě Jana Antonína Baťu si musíme hodně připomínat, kde jeho pravda vyjde na povrch jako olej na vodu je velmi aktuální. On tehdy zaplatil s názvem Krize, kterej popisoval ve spolupráci se zahraničními eh službami, zahraničními tvůrci, to, co se děje v československém pohraničí, jaká je skutečná pravda, jak se chovají Němci k Čechoslovákům a tak dále. V tom filmu hraje mimo, mimochodem Voskvec Aber tohlet osvobozenýho divadla v roce 2026. A ještě bych řekl jednu zajímavost. Ten film krize, který by tady měl bejt vystaven, protože to je velmi důležitý, aby Němci o tomhle věděli. Je to vlastně velmi cennej historickej materiál, kterej je v amerických archívech, tak si projekci tohoto filmu vyžádal americký prezident. Soukromou projekci filmu Krize se vyžádal přímo prezident Spojených států. Takže to je třeba jedna z věcí, které jsem možná přehlídl, ale která tady chybí a která je nutné doplnit, aby ty záběry tady běžely na velkoplošných obrazovkách. Tady vidíte symboliku, která by měla bejt v podstatě zakázaná. dnešní znak eh vlastně tohodle toho spolku, kterej se nezbavil někdy svejch tradic, nezbavil se své historie, eh měl svoje velmi militantní zásnce a má je v podstatě až dodnes. My jsme tady pořídili ale záznamy. Najdete tady reportáž z návštěvy kanceláře, kdy jsme poprosili o přímý kontakt, abysme se mohli e spojit vlastně s panem Polsotem, ale zároveň jsme opravdu velmi eh s otevřeným srdcem a otevřenou myslí si prošli celé to muzeum, abysme to prozkoumali, abysme si to přeložili, abysme se podívali, co tady je, co tady není, e, jak je to prezentováno. A musím říct, že to je vlastně jenom jedna část vlastně pravdy, že plno věcí tady chybí, zejména z toho, jak se chovala německá menčina eh v pohraničí před válkou a že zapříčinil, že to byl jeden z historických momentů celého světa. To je potřeba, abysme si jako Čechoslováci uvědomili, kdy eh ta situace zapříčinila celou druhou světovou válku. Takže to není legrace, není to tak prezentován, všechno se jede tak odděleně v určitých zkratkách. No, ale já bych vám teďka tady asi pustil jednu věc, ať vidíte záběry. Nechám to dál bez komentáře a pusťte si tady celý němý film sudotoněmeckého muzea lansmanu. Já ještě jenom řeknu, že tady najdete odkaz na speciál novin, taky putovní výstavu. To všechno, co chystáme, tady přiblížíme s Miroslavem Suchopárem zvlášť v rozhovoru. Ale teď je tady jenom pro vás film, který jste nikdy zřejmě ještě neviděli. Jan Ámos Komenský, Stříbrná medaile, komunitní mince vyprodána. Kde domov můj, velký symbol našeho národa, otázka i odpověď zároveň posledních 200 kusů, které je dostupných. Ale je tady třetí medaile a možná mnohem důležitá v tom ohledu, že díky příběhu bratru Baťovým, to je příběh spolupráce, příběh bratrství, příběh lásky, příběh podnikavosti, inovace a hlavně globální příběh. Bratři, kteří se měli rádi, ale mluví se bohužel jenom o Tomášovi. Jan Antonín Baťa jakoby byl vyčleněn, vytěsnán, vymazán z našich dějin. Přitom podporoval československý odboj, nakoupil letadla, věnoval obrovské množství č osobního zlata československé vládě a mnoho dalšího, co je prokazatelné. My se totiž hlásíme k jeho příběhu, k jeho vizím, k jeho průmyslovým městům a taky k československému odboji a tomu všemu, co tvořil Jan Antonín Baťa. Chystáme se na dokumentaci, knihy, materiály a další věci, které vám postupně budeme eh představovat. Budem rádi, když pořídíte stříbrnou medaili, podpoříte veškeré aktivity, najdete tady odkaz na pořízení této stříbrné medaile. Moc děkujem za vaši podporu, zájem, podklady, sdílení a případné pořízení jedné mince a nebo třeba i víc mincí. Děkujeme moc. Dobrý.