Příběh Karla IV se nevypráví celistvě | Michael Shaheen

[hudba] Srdečně vás zdravíme tady ve vysílání Inovace republiky. Dokonce se mi chce říct z knihovny Inovace republiky, ale jsme v pražském studiu a vedle mě je vzácný host Michael Čehí. Dobrý den a ahoj. Jestli takhle [smích] >> dobrý den a děkuji za pozvání. >> Taky děkuju za za čas. Spisovatel takhle >> asi asi mám >> autor knížek. >> Autor knížek. Ano. >> Pátá královna a taky úplně nová kniha. Druhý suvenír. >> Druhý souvenír. Ano. >> Ale zeptám se na tvůj příběh vlastně takhle řeknu. Ododkaď k nám přichází [smích] >> Michael a Česká republika nebo Československ. >> Je to trošku drblodružný, ale já jsem vyrostl v malým městě ve Spojených státech v jižní Illino Oisu. >> Mhm. A tam jako moc český věci tam nebyly, ale tam byl e profesor na univerzitě a se jmenoval Kamil Winter a to je Čech, který imigroval s Československou v roce 8 a byl eh šéfredaktor Český televizní zprávy český televizi v této době a emigroval do Ameriky a on byl pro mě jako druhý táta. Já jsem slyšel spoustu příběhy o Československo, o Dubčákovi a tak dál. Co to byl takový moje dětství? A když e spadlo železnou oponu v roce asi to 89, >> no, říká se 89, ale pro někoho to padalo už dřív. věděli [smích] už lidi věděli v roce 86, [vzdechy] >> že to padá padá pomalu. >> Já jsem čerstvi obzaloval vysokoškolu v roce 90 a jsem dostal jako dárek od rodičů e Letenku do Evropě. jsou e jsem cestoval po Evropě a poslední zastávka byla Praha, když jsem se potkal i pana Vintra a jeho žena, co se vrátili po eh několika letech se od to doby emigrace a byl jsem usnesen jako, že Praha taková krásný město kotný a jako v Americe v této době všechny ty eh když člověk mluvil o východní Evropě, to byl šedevý jako nejzajímavej, bez barvy, co to bylo opravdu krásný a začátek a >> to je to je neuvěřitelnej příběh. Já já chci říct pravidelným divákům, vy to víte, ale i divákům, ke kterým se dostane tole video, že záměrně nemáme připravený otázky dopředu. ty věci, který se tady dozvídám, se dozvídám úplně ve stejnej čas v podstatě jako vy, protože vy to vidíte malinko se zpožděním, ale jinak se všechno dozvídám tak jako autenticky. Eh, to znamená ty ne nejseš ale teda eh, když to tak řeknu, potomkem nebo eh dítětem našich krajanů. Ty máš normálně americký rodiče a tam ses seznámil teda s Čechoslovák. >> Je je to je to tak. Amerika je zvláštní v tom a moje eh předky pocházejí z Libanonu a ale Amerika je takový smě, co jeden soused byl Kršnák, další soused Tošovský, další další soused Chen a další Watson. Jo a všichni jsou nakonec Američany. >> Ano. Protože Amerika tady. America first, ne? >> America first. Ano, America first. Ale ten zájem o Československo opravdu jsem získal od pana Ventur a panor Ventor byl blízký přítel mého otce, co jako přednášeli na stejnou vysokoškolouškolu. Ty jo, že. A takže ty jsi začal poznávat vlastně československé dějiny a eh co bylo takovým tím jakoby sis řek eh ty jo, to je zajímavý, to bych měl prozkoumat, to bych měl jít dál, jako to mě baví, to mě zajímá, jak to bylo. >> No, asi první věc mě zajímalo ta proměna a a a zajímal něj hlavný morální otázky a morální otázky ve vy vežním životě. Ano. >> A když padlo opona a jsem viděl, že tady v Československo e budete mít svobodu, nový začátek, to mi to mi přišlo strašně zajímavé a tím, že to je země, který měl Dagem, Dubčka, Dubček a Havla, tady vždy byl velmi i mezivedený nějaký morální síla. A zajímalo mě, jak budou Češi a Slováci vybudovat kapitalismus, dejme tomu, lidskou tváře. >> Kapitalismus lidskou tváře. >> Jestli dokáž dokážou. Jo. A jak a a jak to bude s tou svobodou a tak to? A já jsem říkal, to je příležitost a já chci být součást tohoto. >> Hm. To jenom možná to znáš, ale jak říkáš kapitalismus a co se povedlo, co se hned se objeví otázka, co se povedlo, co se nepovedlo a tak existuje úžasnej rozhovor měsíc před smrtí Václava Havla, kdy hovoří s kardinálem Dukou vo právě dění po roce 89. Václav, je to oficiální dokument České televize, poslední rozhovor Václava Havla veřejném prostoru zhruba měsíc před jeho smrtí a tam mluvěj, no, nebudu prozazovat, je to velmi důležitej rozhovor, kterej se moc nenosí, kterj se moc nereprízuje, ale eh tam Havel například říká:„No, vzali jsme si z toho kapitalismu, z toho západu takzvanýho úplně to nejhorší, co jsme mohli." Jo. No nic, tak to je jen tak pro roze. Ale jak to vidíš? Když vlastně ty já z toho udělám otázku, jak vidíš, když to sledoval od samotného začátku, e, my máme úžasné dějiny, třeba první republiky, i když to nebylo ideální nebo i ty star, ale jak to vidíš ty po roce 89? >> Jako když jsem byl tady poprvé a jsem viděl Prahu a takovej nezkážaná bez turistů nebo mauristů a jsem si říkal ok to je to je úžasná feelie. všechno bude směnit a bude směnit k dobrému a ke špatnému. To musí přicházet. >> A já jako eh nakonec si myslím, že já bych to byl pozitivný, ale samozřejmě jako ve světě v dnešní době není to jednoduchý. jsemčan jako ve Spojených států, ve spoustu místa světě liberální demokraci a maputi. A když srovnávám Českou republiku s jinými zeměji, přijde mi, že nejsme tady v nejhorším místě. Samozřejmě eh může to zlepšit a doufám, že nová mladá generace budu mít vůli a chuť jít do toho a je potřeba a ale nakonec jako v celkem já si myslím, že prodažilo se to. >> Hm. A teď se bavíme, jsme nedaleko centra Prahy, jsme v český republice. To je velká, to je skoro 40 let od roku 89. Eh, co probudilo ten, já možná zopakuju tu otázku, co probudilo, jaká situace nebo jaký příběh probudil ten tvůj zájem jako protože takhle, abych nebyl tajem, ty jsi napsal knihu o Karlu I a pátá pátá královna, že jo, a je to vo Karlu I. Ale byl to právě Karel IV, nebo to bylo něco úplně jiného, co ti dalo, jak se říká, to zrníčko, ten, že to chceš prozkoumat, že chceš vědět, jak to tady vzniklo. Eh, co to bylo za příběh, kterj tě inspiroval k bádání? >> No a já jsem běžný miloval historii a a já mám tak další důvod, proč Praha je tak atraktivní místo pro mě. vidět kolem sebe eh domy a umělecký díla a předchozí generace. Tam máte tu konit to >> kontinuitu >> kontinuitu a to je pro mě důležité, jo, to i to vidět. A já jsem, když jsme, když jsem přestajovali jsme sem, nakonec jsme měli byt na Malovance, což je kousek od pražského hradu a před zemenem [smích] a bylo volný průchozí jako jít na hrad, se podívat na Václa, na svatého Vita. Co večer já jsem velmi často šel na proházku a koukal jsem na svatého Vitu, jak je to osvícený v noci a já jsem si říkal, to je fakt, to je neuvěřitelná budova. A začal jsem zajímat o příběhu příběhu e svatého Vita. A pak jsem přišel do Karla IV a pak začal jsem čím dál víc zajímat o Karlovým a čím víc o něm jsem se dočetl, tím víc eh udělal na měj dojem. On byl opravdu opravdu e velikán. Jako já si myslím nejen jako v rámci jako Češí, ale jako vládáš, já si myslím jako světověj velmi pragmaticky myslel dopředu a úžasnej člověk, musím říct. >> Co jsi začal studovat? Kde, kde jsi začal? Protože přeci jenom českej jazyk, ty umíš perfektně česky, klobouk dolů. Opravdu jako víš česky, ale když najednou eh máš jako začít studovat, tak ten jazyk může být bariéra. Ty jsi začal číst asi knížky nebo jsi začal procházet i jak jak jsi šel do hloubky, než jsi napsal eh Karel IV a pátá králov? [smích] Začal jsem s knihyím o jako hramu svatého Vita a pak postupně jsem chodíval do e kinupectví a pak když ty kinopětství jako už měly za Broslavská kronekáři třeba jsem šel do tý starou antikváty >> antikvariáty >> antikvariáty jsou jsem sebral jak jsem našel ty starý kroniky, životopis Karla IV a já jsem prostě přečet všechno, co moh jako najít, jo. >> A byl to byl to byl to úžasný a a pro mě to byl trošku jako detektivka, protože já jsem říkal, ok, to je zajímavý. Karl měl ty čtyři královny, každá byla jiná. Úplný jin osobnost, úplně jiná pozady. Já jsem říkal, by bylo zajímavý zjistit, eh, kterou z nich opravdu miloval. Co já jsem >> krásnou krásnou elegantní otázku. [smích] >> Jo, to byl to bylo ta otázka všechny, ne? Samozřejmě, samozřejmě všechny je správná správná odpověd, ale pak jsem začal číst ty dokumenty, tak jako a tady tady v kronekáři Karo projevil nějaký omouce nebo jednalraciální. No a to to jeální jedný, to je obvykle spojený s láskou. Jo, co možné to je to je ta to je to to bude Markéta tady, jo? nebo to bude blš. Jo, co bylo to docela zábavný. Těší to bylo to nakonec napsat. To je vždy to teší, ale to to zkoumaný to mi bavilo. A jak si jak vlastně ses dopátral, protože nevím, jestli todle vůbec můžeme říct nahlas, že teda, [smích] že měl jako Jaká pátá královna Karla IV, jo. Co je obsahem? Ta kniha je dostupná i na platformě Inovace republiky. My pokusíme se přiblížit tu knihu i v novinách, kdyby si souhlasil, že tam dát vůbec představení té knihy. Ale eh jak co jsi vypátral nebo co je obsahem knihy Karel IV Pátá královna? No ten ten obsah je takovj, že najdou nějaký bedna na prašký hrád a v tom bedna Karo svěží, že opravdu miloval e jednou ženu a dal nechal jí dát nějakej prsten. A ten příběh je jde o to, jestli můžou najít ten prsten, co nechal jako důkaz jeho lásky. A nakonec eh jako já jsem hledal a indicie, což e nasměroval na jednou ženu a na začátku jsem nevěděl, kam to budu směrovat. Třeba můžu to říct. A Karl měl velmi zajímavý vztahy, eh, z Marketa e Stroska. To byla první žena jeho brácha Jancha. jsou měli velmi zajímavých vztahy. Nakonec Marketa vykoupil Jana Jindricha z baráku, že prohlásoval, že je to imponentný a [smích] a začali trošku jako skřípit mezi nimi, ale byl i Nikolát Karol jí navštívil a vypadá to tak, že něco tam bylo. A nakonec, když se všechno prozkoumalo, objevil se jinou ženu a některý fakta si začala zapadat dohromady i eh Karlovy chovany vůči eh jeho dedič Václava IV a jo proč tolik rozmazloval a tak dále a pak na najednou se objevil nějaký jino ženo. Já jsem říkal, možná možná to byla ta skutečná láska. >> A možná ještě než půjdeme e chvilku dál po tomhle příběhu, tak to je vlastně je to román. Je to je to badatelská práce, na základě který jsi postavil vlastně román nebo je to vyloženě spíš fakt, bys řekl faktografie. Je to má badatelský základ, ale nakonec ten závěr e je fix >> a ty e já eh je velmi málo informace o tý čtyři královny jako eh v e kronikáři. o ženách v této době mluví o tom, kdy porodili, kdy se narodili snad a jaký měli rodiče. Jo. A my velmi velmi skoupy v informaci jsou, já jsem věnoval každá královna jednu kapitalu a v tom zkusím >> eh vyprezentovat štenážům e jejich příběh. >> Mhm. A nebudem teda prozrazovat prostě obsah knihy, ale kdybysme nastínili, co to, co to bylo, co to bylo za ženu, kam tě dovedly kroky. A to asi to bylo zbytečně možná řeknem celou knihu, ale víš jako, >> no to musí být jako Karl vždy věžil v tom, že Bůh ho poženil, že on je král z milosti >> Boží >> Boží. Co to musí být žena, která dokázala mu dát synovi nebo syna? Co to je? To je klíč, protože jinak jinak jinak on by měl v sobě rozbor, jo, mít milovaná žena a ta žena nedokázala mu dát sna. To znamená, že něco něco není v souhladu. Ta, která má být jeho má být žena, kterj by dokázala mu dát. >> Takže pátá královna, přátelé, pátá královna. Já si to přečtu [smích] nebo minimálně půjdu do tý pasáže toho, kde bych, kde bych se dozvěděl víc. Ale eh je to úžasnej počin, protože žádné velké vydavatelství, ale taky i spolupráce s paní Markétou Dočekalovou eh prostě ne vynechám i to pozadí. Je to velmi důležité a mám z toho obrovskou radost, celý tím hrdost, že se o tom takhle můžem bavit, o tvém příběhu a přístupu. Já pak půjdu ještě k další knize, ale možná bych to uzavřel. Ono se v Praze říká vlastně taky jako nový Jeruzalém. vlastně Karel IV jako vlastně trošku dost byl inovátor v podstatě bych řekl eh, přístup i proč vznikalo Karlovo náměstí, taky Císařská kaple a tydle věci. To podle mě většina Pražáků, který tady bydlí nebo se tady narodilo, tak ty vůbec netušej. Eh, jak to čteš ty ten příběh Karla IV, když a teď nejde mi o žádnou ideologii, ale jakoby to velký, co se mu jako dařilo a co vlastně tvořil. On on podle mého názoru, on byl vizionář a jako nové město třeba a podívejte se na e hlavní ulici skarovo náměstí noho, že to je matej Žedna a to jsou šroky. On to plánoval v této době tak široký ten plán. >> Žitná ječna. je žedna žečna to jsou eh široký ulice a vábil lidí sem jako Danový a poskytl jim jako Danový slevy. Založil tu Karovou univerzitě, aby přitáhli vzdělány lidi. On věděl, co je potřeba, aby to bylo to nový žalusovam. Jo. A a maze a aby mluvili jako ty slovanský myš. On on všechno, on chtěl, aby obchody přišly přes Prahu. On opravdu všechno vymyslel dopředu i i koupil Brandenberg jako zaplatil za to, i když mohít eh válečný, ale on chtěl, aby to byl pravný, ošetřený. On udělal všechno, aby česk českou bohýmia byl v naprosto všedný pozici v žímský žíži. >> Hm. >> No, todle je fascinující. Ty to řekneš v pár větách. Já todle jako tak nějak taky vím, ne? Ne v tom detailu, ale většina Čechů, Moravanů, Slezanů, já mám pocit, že vůbec ten příběh Karla IV, Karla IV. Neznají. Římský císař. A teďka, když si jenom člověk představí, zavře na chvíli voči, že ten eh Karel IV jede do Říma se nechat korunovat. Dvakrát byl v Rimě s šel tam s Ana Svidnická, nechala ji kronovat a pak z Alžbeta Pomaronska. >> Hm. My jsme před rokem jsme byli v Římě a mě šokoval, jenom řeknu krátký příběh, ale najdete tady z toho reportáž, že vlastně Karel IV e se říká, že tam byl nějak jako vo něco dřív, že tam pobýval inkognito, ty možná o tom budeš vědět víc, ale že tam je vlastně, že tam potom založil poutnické místo pro Bohimy, jo, nebo pro střední Evropu a že tam byl dům Karla IV, který až komunisti prodali. No a o tom nevím, ale věřím tomu, protože onel vidět eh ty ostatky, ty sváty, co procházel ty ty kostely. On on byl opravdu žádný člověk. Měl korespondenci s Petrchem. Opravdu vyzdělený, pragmatický byl vženář. >> Mhm. Moc děkuju za tole přiblížení prostě Karla IV od rodáka ze Spojených států, [smích] protože to člověk si zase řekne jedním slovem, jaká je to ostuda, že třeba na českých školách, jo, náš dnešních základních školách vlastivěda vůbec neobsahuje jakoby skutečnej fokus na ty příběhy. Samozřejmě to podle toho, kdo tam je jako učitel, kdo tam je jako pedagog, takže nic neplatí plošně, ale že ty naše české dějiny jsou mnohem bohatší, než si vůbec jakoby ten národ uvědomuje. A teď v tom nezpatřuju žádnej přehnanej nacionalismus nebo tak, ale jenom tu takovou tu pravdu základní, jo. Jak ty čteš na Já z toho ještě jednou mě by to zajímalo, abych se tě zeptal mimo kam. Jak ty vnímáš náš národ? Je to je co je to jsou to potomci toho Karla IV nebo Švejka nebo [smích] nebo Husa nebo co to? Já to je to zaprvé za smil smil si eh Švejk a já já většině uznávám, že Švejk jako pro mě Švejk je velmi neamerický. Jo, jsou Švejk. Švejk je ode mě vzdálený. Jo a ale já vy nima zaprvé máte velmi velmi bohatou a zajímavou historii a já považuji selovážný a velkou úctu eh Češi za a pracovity vyzdělány lidí tožíci a pro e morální e eh e způsob života A já já mám obrovský respekt vůči Čechům a samozřejmě e já si myslím, že posadníte e sám sebe a co můžete dokázat. Šikovný národ a čekám požád velký věci od vás. >> Hm. Děkujem. To je krásně řečeno. Děkujem. To se hezky poslouchá, ale ale musíme na sobě ještě hodně pracovat, abysme byli stateční a sebevědomí. Jo. Eh, ale tadle knížka, druhý suvenír a já se přiznám, eh, já ne, kolik jsi napsal? Začalo to tou pátou královnou nebo těch knih? >> Začalo, Začalo to pátou královnou. >> A todle je druhá kniha. >> To je druhá. >> A o čem tadle kniha je? Kdybysme měli pozvat diváky ke čtení [smích] knihy, protože nevím, jestli dokážeme přeskočit ten obrovskej příběh Karla IV a páté královny, ale o čem je tadle kniha? To je detektivka a vlastně já jsem já jsem dostal docela příjemný ohlas na kniha u Karola IV Páta Královna a já jsem hledal další historickou téma a jsem nic nemoh najít a jsem šel do kinovny a pak jsem našel nějaký tenkou knihu Proč jsem žil Ján Masorik. >> Aha. Ježíš. A jak jsem, jak jsem říkal na začátku, vždy zajímá morální otázky a doba eh Jana Masarika 48 a smrt Jana Masarika, to je velmi morální otázka. Morální to byl sted komunismus, nejlidský komunismus a demokraci. Jo, lidská demokraci a >> a ještě bych přidal, že bohužel nacismus, protože ty nacistylíkli kabáty, ať už byly československý, oni oni jako nezmizeli, jako [smích] on je nikdo moc nezavřel. Jo, ta jak se to jmenuje denacifikace. Ta >> denikace. Jakože to byly tři skupinky takový. No, ale promiň, promiň. >> Ne, ne, ne. A jako já jsem čet tu knihu asi 20 let předem, ale jsem říkal s tím, co se děje na Ukrajině s Rusko v dnešní době najednou smrt na Masika přišlo mi jako aktuálny. Začal jsem znovu o něm číst a o roce 48. A dvě věci e se stalo. Za prvé jsem se dostal blíž k Masorikovi a najednou jsem si uvědomil, že on byl velmi chytrý člověk. >> Velmi chytrej >> lidský člověk. Měl dobrý srdce. velmi měl integritu. Opravdu najednou jsem odb >> Já jsem najednou měl jsem ho rád. Jo. A na začátku jsem říkal to, protože jeho reputace není njak záměr. >> Jo, je to záměr. Hm. Co já jsem dostal blíž k nim a já jsem chtěl přinést i jeho příběj blíž k vežejnosti. Spoustu lidí o něm ví, ale bylo pro mě novinka, jaký byl osoba. A pak ta druhá, druhá věc, a jako jak Jan Maserik spadl z okna a ta gravitační nemoc požád vyskytuje v Rusku >> a Rusko znovu jedná imperialisticky a jsem si říkal, ok, to je aktuální téma pro lidi. A třetí, třetí věc musím eh dodat, jsem taky eh začal znovu s jeho eh s TM eh a jeho eh filozofie a jsem říkal, to je taky pořád aktuálnej v dnešní době. co tyto tři linii eh byly pro mě zajímavý a jsem říkal, to je dobré téma pro detektivka. >> Detektivku. Velmi, velmi zajímavý. Já teďka eh nevím, jak i reagoval, protože tady 14 dní zpátky seděl John N a to je vnuk Jana Antonína Bati, Baťova rodina. No mimochodem, kdybys chtěl detektivku další, tak to je příběh teda. A to člověk pochopil. Já se nebojím to říct, protože jsem viděl spoustu archivních materiálů. My tady od roku 89, co se týká příběh Baťa, to je totální propaganda. To, co říkali nacisti, komunisti, tak říkají teďka tydle lidi. Občas prosákne něco málo, ale jako ten příběh je úplně jinej. A teď se bavím s tím člověkem z rodiny, ale proč to celý vyprávím? My jsme tady seděli a on říká:„No, viděl tady právě jsem tady měl odložený noviny s s Janem Masarikem a on mi říká", "Víš, já když jsem hledal eh vlastně jako k dědovi, k Janu Baťovi podklady v americkejch archívech tajnejch služeb, tak tam našel zprávu o smrti Jana Masarika a ten scan mi poslal teďka tři dny zpátky do emailu." To už jsme byli domluvený na rozhovoru s Porou a scan originál jakoby ne originál, ale šel do toho archivu tajnejch služeb. Asi to nebylo tehdy CIA nebo nevím co, ale nevím jak se a tam našel tu zprávu a je tam úplně něco jinýho, než by si kdokoliv dokázal představit. Jo. Takže já si říkám, tydle lžou a tamty lžou taky. [smích] Ale udělám z toho otázku a omlouvám se za ten delší vstup, ale ono to všechno, ta inventura dějin, všechno souvisí se vším, že já jsem si přečet a možná j to četl taky, kniha hovory s TGM. To všichni to většinou všichni znají. Karel Čapék a to. Ale pak je kniha hovory s Janem Masarikem. Četls tu knihu? >> To je krásná kniha. Sprš. >> Ano. A já když jsem si přečet tu knihu, já jsem si z toho udělal i výpisky. Já jsem to přečet, skoro bych řekl dvakrát, ono je to útlá knížečka. Já jsem si říkal, tak tohodle člověka museli chtít zabít úplně všichni. Jéj, já krásná, krásná kniha. A musím říct, já jsem ta kniha eh přitah Jan Masorik byl nejblíž pro mě v této knize. Je to hezky napsáno a úžasný člověk. Já masak. My jsme teďka psali vlastně i těm vydavatelům, aby tu knihu vydali, protože ona vyšla v roce 1990, těsně po revoluci. Kdyby nebylo lidí v exilu v zahraničí, tak ta kniha možná ani dodnes nevyšla. To je taky zajímavý příběh, ale je to i ta slavná kniha, kterou Jan Verich citoval v roce 8, velmi aktuálně, tak citoval z tédle knihy. Jo, Jan Verich. >> To jsem nevěděl. >> No, no, no. Co na to ten pořad, co na to říkáte Jan Verich? Najdeš to v archu český, to pak abych nezdržoval teď, tak tam cituje z tédle knihy a to je velmi důležité proto se podívat zase na další souvislosti. A ta kniha se nehodila v 68, nehodila se v roce 89. Nehodila, protože to byly ty stejný lidi furt. Všechno to všechno jsou až dodnes, některý ty potomci a tak dále. No nic, tak to nechci zdržovat, ale jsem rád, že to vidíme stejně, že tadle knihu vidíš jako zásadň. Doporučujem k přečtení. Ale co by ji vypíchl z toho života Jana Masarika? Tys tady zmínil, že ta jeho osobnost byla úplně jiná, než se nám prezentuje. Co by si ještě vyzdvihl jako pozvánku k přečtení detektivky? [smích] [vzdechy] No a zaprvé, aby lidi přišel, přiblížil ho a taky, aby e začali eh znovu trošku prožít e ta atmosféru 48 a jeho situace a a což byl velmi velmi nejzhodný, velmi těžká situace, aby člověk moh v jeho místě. A já říkám, Jan Masrik rád opakoval, že mluvili v této době o Československo jako most mezi východem a západem. Západem >> a >> vzpomíná tam i na svýho tatínka, že to chtěli udělat už před válkou, že jo, >> že ano. A Ján říkal, to není moc dobře, protože po most je šlape. >> A já si myslím, že Jan Masterck sám o sobě se cítil jako most. On se snažil držet jako mít lidský přístup s komunisti i s demokraty. On věřil, já si myslím až na až to poslední vě věřil, že ty český komunisty budší, jo. Budu lidský, budu Češi, že že nebudu jen sovjetizovat to země. A jako bohužel >> to tam krásně píše vlastně v tý Jan Fishel to tam krásně popisuje todleto tu tu polemiku komunismus. Tak jo, ale náš českej a jako s českejma lidma, on to tam velmi vtipně ty vzpomínky jsou velmi vtipný, velmi moudrý, takže to je to je bezvadný. A je tam spousta myšlenek, který jsou neuvěřitelně aktuální pro dnešní dobu. My jsme část toho otiskli v novinách i z té knihy nedávno. Je to měsíc zpátky. Takže [odkašlání] to mám radost. >> Stejný nota. >> Jsme na stejný vlně. Stejný [smích] vlně. >> Stejný vlně. >> Moc děkuju za krásný setkání. Je mi velkou ctí, když takhle ukážu knihu. My ty knihy rádi přiblížíme i v novinách. Budeme rádi, když se podíváte na platformu Inovace republiky. Eh, my se k tomu příběhu Jana Masarika ještě vrátíme, stejně tak jako k ke knize Hovory s Janem Masarikem a eh ta pátá královna, to si teda dám za úkol si to přečíst [smích] a možná s tím ještě spojím jednu otázku, vrátím se trochu. My e tady je spoustu takovejch jako témat, protože česká kinematografie, e, filmy, má to obrovskou tradici a točí se kde co. A já, když jsem se jako malinko studoval jenom Karla I a nebo jiný příběhy, si říkám:„ To je to je na film. To je na film. Myslíš si, že ten příběh Karla IV je dostatečně zdokumentován nebo že by si to zasloužilo třeba jakj velkofilm? Určitě by si zasloužil buď velký film nebo seriál, protože je tam hodný a není dostatečný a vypravený příběh. Karte vůbec ne. Je to velmi povrchný >> a je velmi hluboké téma. >> Ty jo, moc děkuji za tuhle zpětnou vazbu. Já jsem se chtěl záměrně zeptat takhle před kamerou a spojím to, protože opravdu všechno souvisí. Představ si, že Jan Antonin Baťa, než ho vyhnali nacisti a vyhnali komunisti a vyhnali tydle komun anti postkomunisti, jo, abych tak on měl kompletně představen připravený scénář na velkofilm eh Karel IV a zainvestovan připraven peníze z hlínské filmové ateliéry. A to teďka teprve od jeho rodiny budeme dostávat ven. Takže rád ti to dám. tobě a já to říkám takhle veřejně záměrně. >> Nemo žádnej. >> Já to dám tobě. Přečíst si to Markétě. Přečtěte si to. Ona je profesionální scénáristka. To by stálo za to prostě nevím. Děj se vůle Boží. To show, Robert. Děkuji. >> Taky moc děkuju. Mějte se krásně. To, co jsme tady naťukli, k tomu se velmi brzo vrátíme v dalších rozhovorech, v dalším povídání a nebo v novinách Inovace Republiky. Budeme rádi za vaše předplatný, protože žádná oligarchie, žádná politika, žádný sponzoři, žádná inzerce, žádný dotace, ale jenom vy noviny ve vašich rukou. Ještě jednou moc děkuji a mějte se krásně. Děkujeme za vaši podporu pro natáčení dalších rozhovorů. Objednávat můžete na internetovém obchodě Inovace Republiky. Noviny Inovace republiky. Takové nové občanské noviny. Noviny ve vašich rukou a každý předplatitel je důležitý. To, co tady tvoříme, tvoříme participativně, komunitně. Noviny jsou taky symbolem svobody, symbolem svobody slova a svobodné diskuze, kterou chceme podporovat v naší zemi a taky symbolem kritického myšlení. Tradiční formát novin kombinujeme s odkazy na videa, dokumenty, články zdarma a spousta dalších souvisejících materiálů. Budem rádi, když se ozvete a budete šířit například remitendu novin ve vašich regionech, můžete remitendu objednat čistě za příspěvek na poštovné. najdete tady v odkazu na platformě Inovace republiky a samozřejmě budem rádi, když se stanete členem jakéhosi klubu Inovace republiky a předplatíte si 12 čísel novin. Vše vzniká v malém týmu, vše vzniká bez oligarchů, bez dotací, bez sponzorů a vše vzniká ve spolupráci s vámi díky vašim článkům, díky vaší energii, díky vašemu zapojení, díky moc vám všem, co jste si noviny předplatili a nebo případně těm, kteří zvažujete předplacení, pořízení certifikátu jako dárku a nebo objednání balíčku s remitendy, který můžete šířit ve vašem okolí. Veškeré informace najdete na platformě Inovace republiky. Děkujem moc za veškerou podporu a za předplatné.