Petr Macinka: Kompetenční žaloba od Pavla? "Takhle se v politice nechová!" – Tvrdá odpověď

Jenom poslední dotaz ještě ohledně té kompetenční žaloby možné, protože pan prezident Pavel avizoval, že ji podá v případě, že nebude součástí delegace do Ankary.

Jak vy se na to díváte a trvají vaše pochybnosti?

Vy jste mluvil o Ústavním soudu jako, že má aktivistické sklony v tom smyslu.

Tak pochybujete třeba o tom, že by rozhodl nezávisle?

Já odmítám tady přistupovat na nějaké vaše parafráze, takže to mi prosím do úst nevkládejte.

Kdyžtak prosím příště, pokud něco takového budete chtít dělat, tak přesně odcitujte — uvozovky dole, uvozovky nahoře — protože jinak to je méně cenná debata.

Každopádně musím říct, že vláda chce vládnout. Chce vládnout, chce si stát za svými pozicemi, chce si stát za úsilím, které vyvinuly naše úřady a které vyvíjejí ty rezorty.

Takže já sice rozumím ambicím pana prezidenta, na druhou stranu, ten jeho úřad se tady v těch aliančních otázkách do toho úsilí vládního nijak nezapojuje.

To znamená, ten jeho úřad není žádným vyvrcholením nebo jeho účast by nebyla vyvrcholením nějaké práce jeho úřadu, které by se tento úřad dlouhodobě věnoval.

Na druhou stranu je to právě záležitost vlády. Takže já nevím, já si myslím a říkám to opakovaně — neměli bychom se jako ústavní činitele vzájemně žalovat, dávat na sebe žaloby nebo posílat trestní oznámení či třeba tajné služby a tak dál.

Já myslím, že to není správné.

Tímto způsobem se nedá přistupovat k politice.

Není to ani zodpovědné.

Takže já věřím tomu, že pan prezident to pochopí. O co nám jde, že nám jde o věc — my jsme vláda, chceme si ty věci obhajovat sami a k nějakým emocionálním krokům typu, že bude žalovat vládu, se neuchýlí.

Pojďme se posunout dále, prosím.

Televize Nova, děkuji.

A poslední tři dotazy, tedy jedním z nich Televize Nova.

Dobrý den.

Zuzana Drábková, Televize Nová.

Já mám ještě jeden dotaz na summit NATO — na pana ministra Macínka.

Pan premiér říkal, že o spory nepůjde.

Filip Turek nám ale ráno před jednáním vlády řekl, že doufá, že prezident ten spor o složení delegace na summitu prohraje.

Tak jestli tedy ze strany motoristů šlo o nějaký spor, nešlo o spor.

Já musím opakovat to, co tady říkám celou dobu.

Je to vážná věc. Pozice České republiky na samitu je vážná věc.

Určitě to ovlivní budoucnost České republiky na nějakou dobu dopředu.

Je proto logické, že šéfem delegace a veškerá ta důležitá jednání — byť já opravdu nechci bagatelizovat to, jak je to tady občas prezentováno — neformální části — tak že tam bude Českou republikou zastupovat premiér, šéf vlády, který má zodpovědnost za politiku.

Vláda má vládní zodpovědnost. Prezident ze své funkce není odpovědný.

Děkuji.

Tak já tady k Ankaře řekl všechno, pan premiér, takže to je asi už k tomu není co dodat.

Kdyžtak potom jsem připravený na nějaké vaše dotazy, ale z mé agendy jsme řešili ještě jednu věc.

Vláda dneska schválila ukončení členství České republiky v bruselském institutu pro geopolitiku — Brussels Institute for Geopolitics — což je mezinárodní neziskovka, do které jsme se přihlásili na základě usnesení vlády z roku 2023.

Je to takový poměrně viditelný evropský think tank, ale poté, co jsme vyhodnocovali přínosy našeho členství v této neziskovce, jsou v podstatě zanedbatelné.

Zejména s ohledem na aktuální zahraniční politické priority naší vlády jsme došli k názoru, že nemá smysl, abychom v této neziskovce byli a platili tam 70 000 euro ročně na členství.

Jedná se o takovou silně federalizační nebo eurofederalizační neziskovku, ale protože vláda má názor, že nemáme směřovat k nějakým Spojeným státům evropským, schválili jsme dneska, že od 1. ledna 2027 z této neziskovky Česká republika vystoupí, s tím, že závazky za rok 26 budou naplněny. Ale to je drobnost ode mě.

Děkuji, pane vicepremíere.

Dobrý den.

Petr Sorník z Novinky a práva.

Já jsem se chtěl zeptat, jestli můžete přiblížit tu pozici, se kterou vlastně pojedete do Ankary, jestli součástí té pozice bude i ten plán toho, jak se dostat na 5 % HDP v roce 2035.

Pan Macínka vám to přiblíží.

Jo, já už musím, mně čekaj lidi ohledně duševního zdraví nahoře, tak se omlouvám, ale pan Macínka určitě vám to podrobně — děkujem.

Ano, ano, děkuji.

Tak vláda dneska schválila zásady postupu delegace České republiky na setkání hlav státu a vlád v Ankaře na samitu NATO.

Jedná se o poměrně podrobnější dokument, než tak, jak to bylo v minulých letech.

S tím, že byl kladen důraz na takovou neklasifikovanou část, protože přece jenom to jednání bude uzavřené a vláda tam mluví o obranných investicích.

Je tam pozice k obrannému průmyslu a jestli je tam nějaká národní pozice k podpoře Ukrajiny, což jsou tři asi nejdůležitější témata summitu.

Já myslím, že to má teďka řadu stránek, tak vám to nebudu číst.

Ale v podstatě je to o tom, co říkal pan premiér — zaprvé my nechceme lhát.

My ale vnímáme, že obranné výdaje jsou prioritou pro českou vládu a pro českou obranychopnost, takže se budeme snažit zasadit o to, abychom naplňovali alianční závazky.

Na tom samitu se bude diskutovat víceméně pozice České republiky v roce 2025 — nebo víceméně částečně tam, kde se ukáže, že Česká republika nenaplnila 2 % HDP na obranu, tak jak vyšlo najevo v uplynulých dnech.

Myslím, že i z oficiální zprávy generálního tajemníka NATO.

S tím, že my máme — v souvislosti s tím, že vzniká nová koncepce armády a do které se včleňují budování těch capability targets, cílů výstavby — samozřejmě se budeme snažit tyto výdaje řídit efektivně, tak aby mířily spíše na tyto cíle výstavby, které jsou tím hlavním závazkem v Severoatlantické alianci.

Jedna věc jsou procenta, ale druhá věc je také, co za ta 2 % nakupujete.

S tím, že potom je tam ta trajektorie do roku 2035 až k 3,5 % s tím, že 1,5 % jsou takzvané výdaje související s obranou, což může být řada věcí, které se netýkají ani přímo armády.

Takže my se budeme snažit dotvořit — to je zejména na ministerstvu obrany — ty cíle výstavby, tak aby do nich primárně bylo investováno, abychom se ty dluhy, které jsme zdědili po minulé vládě, pokusili naplňovat.

Musíme dodělat těžké mechanizované brigády.

Máme téměř jednu, druhou nemáme vůbec.

Musíme investovat do protivzdušné obrany a tak dále a tak dále.

Čili nějaká trajektorie tam je, ale také to bude záležet na rozpočtu, na fiskálních možnostech české ekonomiky a tak dále.

Čili je v těch zásadách popsána nějaká pozice, která se týká obranných výdajů, cílů výstavby schopností, alianční podpory Ukrajiny.

Eh my klademe důraz také na podporu takzvané hostitelské zemí, což se nás týká třeba daleko více než některých ostatních zemí.

Proto také ta pozice zmiňuje, že když je na nás kladen větší důraz na to, abychom byli jakousi logistickou křižovatkou pro ostatní alianční země, tak to také představuje vysoké náklady, které se liší třeba od některých jiných zemí, které svojí geografickou polohou toto splňovat nemusí. Čili ty výdaje, které by oni do toho investovali, se jim třeba nezapočítávají a tak dále.

Čili je to soubor nějakých pozic na témata, která se budou na tom sumitu řešit.

>> Platí tedy, že Česko ctí ten závazek 5 % v roce 2035 těch 3,5 plus 7,5.

Z toho popisu jsem to úplně nepochopil.

>> Já vám říkám, je to závazek, který bude od roku 2035. Tento závazek projde ještě nějakou revizí v roce 2029.

Dnes máme rok 2026 a diskutovány budou výdaje na obranu za rok 2025. Eh, za rok 2025 nebylo dosaženo 2 %. V současné chvíli, tak jak je navržen rozpočet na rok 26, také 2 % nedosahuje.

Nicméně my to vnímáme jako prioritní. Vnímáme tam deficit, který je na naší armádě, ale také vnímáme, že bylo utráceno za věci, které jsou buď úplně k ničemu, nebo třeba jsou velmi sporné, nebo jsou velmi prodražené, nebo se přímo netýkají těch cílů výstavby.

A to je myslím to nejdůležitější. Já myslím, že pokud se najde nějaká země, která nenaplní 2 %, ale má splněny veškeré cíle výstavby předepsané severoatlantickou aliancí, tak nikdo neřekne ani popel. My to tady bohužel nejsme.