Školné na vysokých školách?

Stanovil by placení školného na vysokých školách.

Eh, tady před váma v tom křesle sedělo 10 vašich kolegů, řekněme, kteří se ucházejí o přízení.

Eh, v podstatě bych řekl, že většina z nich preferují bezplatné školství.

Eh, vy skoro všichni.

Eh, vy preferujete školné.

Eh, naše otázka pro vás tedy bude znít jinak, než zněla pro ně.

Jak chcete zajistit, aby chudý synek nemajetný mohl studovat vysokou školu? Nemá peníze z chudé rodiny, aby mohl studovat vysokou školu.

Je nadaný.

Pochop.

Je nadaný.

Samozřejmě. To jsem já, ale já doufám, pánové, že oba, když se na vás dívám, tak to oba říkáte tak trošku s úsměvem a cítíte, jak z toho to kliše kouká. Jo, chudý, nadaný. To je barvotisková říčka, takže bavme se o ní.

Ale já to i na vás cítím, že to takhle cítíte, že to nesmíme takhle tu otázku stát. Prostě stavět vysoká škola. A když mluvíme o vysokých školách, aby nebylo mílky, nikdo nemluví, abychom nestrašili, nešili veřejnost. Nikdo nemluví o eh školném na základních nebo středních školách. Vynecháme-li to, že někdo chce navštěvovat exkluzivní soukromou školu, pak ať si školné platí od první třídy. O to celkem nejde.

Ale mluvíme o vysoké škole. Vysoká škola není nárok člověka. Nárok. Vysoká škola je pro každého jedince obrovská životní šance, obrovská životní příležitost, obrovská investice, která se mu tisíckrát za život vrací zpátky. On si na ní vydělává obrovským způsobem.

Samozřejmě, stoproc.

Podívejte se na průměrný plat vysokoškoláka, středoškoláka, absolventa základní školy. Ty stupnice jsou evidentní. Podívejte se na šanci na lepší zaměstnání.

Byl jsem minulý týden v jednom moravském okrese na takové té celodenní premiérské návštěvě a pan přednosta místního okresního úřadu mě připravil pár stránek o tom okrese, tak já si to pečlivě nastudoval. Míra nezaměstnanosti. Člověk v tom okrese se základním vzděláním, teď se neperu o jedno desetinné místo, 8,6. Míra nezaměstnanosti člověka v tom okrese se středním vzděláním 2,4. Míra nezaměstnanosti člověka s vysokoškolským vzděláním 0,16. Prostě to 8,6, 2,4, 0,16 je tak nehynoucí argument, že na té vysoké škole člověk strašně moc získává a dělá jí vědomě, že já si myslím, že je fér, aby se částečně, ale mluvíme velmi částečně měl spolu podílet na těch nákladech.

Čili takhle musí stát otázka o tom. Vy víte, že je to částečné. Já teď nemusím říkat o kolik a podobně, ale o tom, že člověk prostě chceli moc, chceli moc a máli k tomu dispozice, tak proto prostě něco musí udělat. Já jsem, nevím jak vy, ale já jsem o prázdninách na vysoké škole pečlivě chodil na brigádu, abych si vydělal na ty další měsíce. Já znám kdekoho kolem sebe, kdo se pokouší si přivydělat. Já si myslím, že to je fér věc a koneckonců možnost půjčky splácené až potom tady také je.

Čili nedopusťme, aby vznikl, aby na základě té barvotiskové pohádky, kterou jsme tady začli, aby si zavedli něco takového jako systém, který vidíme v některých západoevropských zemích. Víte, že průměrný věk studentů dosahuje 30 let. Student studuje 10, 12, 14 let. Nemá to žádnou koncovku. On není vůbec ničím přitlačen. On udělá dvě zkoušky. Kdo ví, co zase začne studovat a podobně. Já si myslím, že to je taková motivační věc, brzdička trošku, a nezakrývejme to takovým tím lacinným heslem.

Ano, nepochybně pro někoho to bude přísnější než pro někoho jiného. Ano, ale život opravdu takový je.

A můžu ještě jednu věc. Eh, každému říkám, školné bude různé. A také vím, že nedostatkové profese zoufale hledají vysokoškolské odborníky. Jdu do OKD nedávno, jdu do hutních velkých podniků na Ostravsku, jdu do chemických podniků, jdu do textilky támhle, jdu do strojního podniku. Neexistence. Nikdo nestuduje náš obor. Eh, není zájem studentů. Každý jde studovat byznys, práva a podobně.

A já říkám: „Dobře, a co proto těm pánům, ředitelům těch firem? Co proto děláte? Jste ochotni jim dát stipendia?" Například oni říkají: „Ano, dáváme už dneska a tak dále." Jste ochotni zaplatit školné za toho studenta, který řekne, já přijdu k vám takovou a takovou dobu pracovat. Já vás ubezpečuju. Nebudu říkat jména těch firem, protože to je na nich, aby si reklamu udělali a ne já tady v televizi. Každý, kdo mě vidí, personální ředitel okamžitě, ať se hlásí ty studenti, my jim školné budeme krýt.

Takže variant, jak to školné zaplatit, je nekonečné obrovské množství. A ten princip je férový. Prostě já si myslím, že je fér a mrzí mě, jestli tady nikdo z mých eh kolegů, předsedů politických stran neříkal, protože to je věc, která já věřím, že ztratí eh to či ono promile hlasů. Ale zase neříkejme jenom věci líbivé, neříkejme věci tak na první pohled hezké. Nechme se taky tím větrem ofouknout trošičku, když si myslíme, že je něco správně.

Tady byl ten argument. Mě mrzí, že ta otázka byla položena, že vám připomínala Barvotisk. Samozřejmě matka, samoživitelka, talentovaný synek, který chce studovat vysokou školu. Řekněme, že nikdo za ně nezaplatí stipendium, neboť chce studovat obor, který není žádaný, který není nedostatkový. A zdá se, že ta zátěž, třeba půjčka, která ho čeká těsně po skončení vysoké školy, je příliš vysoká.

Mě ta vaši odpověď, promiňte, eh nepřekvapila. Takovou jsem ostatně čekal, ale malinko mě překvapilo. Asi bych na to mohl reagovat tak, že když jste říkal, že už dnes platí, že ta investice do toho vysokoškolského vzdělání se dnes vyplácí. Obávám se, že kdyby jeden z nás dvou byl lékař, tak by pravděpodobně velmi hlasitě protestoval. Eh, že prostě ta investice šestiletého, tuším u medicíny šestiletého studia, které můžeme říci, že je velmi náročné, ta práce je zodpovědná, že se potom samozřejmě ty výdělky jsou bezpochyby nadprůměrné eh ve srovnání s celostátním průměrem, nicméně nejsou tak vysoké a řada středoškoláků a možná i lidí se základním vzděláním vydělává peněz víc než absolvent vysoké školy. Tak v tomto případě, ne?

Můžu jednu maličkou malou poznámku z toho, jak jste začal, a pak řeknu, jestli ze základní vydělává víc nebo ne? Vy jste řekl větu, že je to tenhleten případ. Matka samoživitelka. Já to nepodceňuju. Já skutečně jsem pro nejrůznější stipendia. Já jsem prostě pro maximální pomoc. Ale ten princip je jedna věc a z něho hledat ústupky je věc druhá. Abychom si tohleto strašně moc odlišili.

Ale vy jste řekl větu a s tou bych polemizoval, že vy jste řekl, že on si vybral nezajímavý obor nebo obor, o který není zájem nebo něco takového, víte? A na to já už zase musím říci, abych si vybíral, když jsem z rodiny, kde tatínek není super bohatý, aby mě mohl nechat zkoušet dvě vysoké školy a jak to dopadne, tak uvidíme. Tak pak jako nemohu si zase tak chtít dělat obor, o který není zájem.

To už je přeci otázka lidské volby a volbu děláme s nějakými omezeními, která přeci kolem nás jsou u každého z nás.

Máme spoustu, spoustu omezení finančních, věkových, zdravotních a tak dále.

Narodili jsme se tam a ne tam.

Narodili jsme se v malé vesničce a ne ve velkém městě.

Tatínek nebyl univerzitní profesor, ale byl traktorista.

Vždyť to jsou přeci tak obrovské rozdíly výchozí pro to, jestli budeme studovat ten či onen obor, že o tom není sporu.

Takže základ vůbec pohledu vpřed, protože nemá cenu se na to dívat staticky.

Musím se na to dívat tímhle dynamickým způsobem.

Ale vy jste řekl, jestli se nemůže stát, že někdo se základní školou má vyšší plat než někdo ze školy jiné.

A je to tak asi dobře, protože platy na světě nejsou dávány podle známek na posledním vysvědčení, které člověk udělá.

Prostě není pravda, že jedničkář má mít lepší známky, tedy vyšší plat, než trojkář.

A o tom, jestli má o jedno vysvědčení víc, že má mít vyšší plat, než ten, který má o vysvědčení méně.

Naštěstí tomu tak prostě není, protože uplatnění se v životě je něco úplně jiného než známka na posledním vysvědčení.

A to, jestli v 18 mám takovéhle vysvědčení a v 36 se oháním nebo neoháním, pracuju pilně, nepracuji pilně, daří se mi v té práci, nedaří.

Mohu mít neskonale větší plat se základním vzděláním.

Poptávka po mé práci může být a po práci někoho, kdo má vzdělání daleko vyšší, být nemusí.

Takže to já myslím, že už jsme si v téhleté zemi vysvětlili docela.

Já doufám, že za těch šest a půl roku poměrně dost už.