Nové konflikty, krize EU a Německa a české politické divadlo | Glosář

Dobrý den, je tu další glosář, neboli ohlédnutí nad uplynulým týdnem. Začnu fotbalem. Dovolte mi tuhle malou slabost. Původně jsem neměla úplně v úmyslu se dívat na zápas o třetí místo, ale dívala jsem se a dobře jsem udělala. Koneckonců nestává se moc často, abyste v zápasu úžasného tempa viděli 10 gólů, že? Možná ještě víc, protože myslím, že některé nebyly uznány pro offside. Je pravda, že zápas Anglie proti Francii byl tak trošku africký tým A proti africkému týmu B, že? Ale stálo to za to a byla to pěkná podívaná, která fotbalu dělala jenom čest.

Jak dopadne finále? Nevím, protože tenhle podcast namlouvám před tím, než se utká Španělsko Argentina, což je roveň pikantní souboj, protože proti sobě stojí kolonie a bývalý kolonizátor.

Česká politická scéna se opět otřásá hrůzou nehody, kterou způsobil Filip Turek. Všichni jsou experti na to, jak se odbočuje, kde se odbočuje a podobně. A samozřejmě, jako obvykle, všichni tomu rozumí, nikdo u toho nebyl a zároveň platí, že se tím pádem odvádí pozornost od těch opravdu důležitých věcí, jako jsou různé penězovody, které naštěstí neunikají jiným investigativním, ani nemůžu říct novinářům, ale řekněme osobnostem, které se rychle etablovaly.

Po poněkud nešťastném načasování se prezident nechal slyšet, že jsou ohroženy demokratické instituce. No, tak to on je zrovna ten, který v těchhle věcech se svou praxí rozvědčíka má dobré zkušenosti. Takže jsem ráda, že nám to opravdu sdělil. Co bychom si počali, kdyby nám to neřekl? A samozřejmě ještě se nechal exhibovat na nějakém hudebním festivalu.

Zahraniční situace není vůbec dobrá. Vidíme obnovení útoků Spojených států proti Iránu. Možná si vzpomenete, že už v těch předchozích glosářích jsem dávala najevo velké obavy z toho, že americká politika je nejenom velmi úzce svázána se zájmy Izraele na vedení trvalých válek v blízkém i delším okolí či vzdálenějším okolí, ale že je také velmi nekompetentní a vlastně neschopná dosáhnout jakéhokoliv finálního uspořádání. A to vlastně platí úplně u všeho. Konflikt Rusko-Ukrajina bohužel dále velmi intenzivně eskaluje a zdá se, že řada Evropanů tohle ještě nadšeně vítá. Stejně tak se to týká Kuby, vůči které se vede vlastně taková ekonomická genocida. Mohli bychom pokračovat. Takže jsme zase tam, kde jsme byli, protože prostě americká administrativa není schopná přijít a doladit nějaké bezpečnostní uspořádání.

Bude to mít velmi vážné dopady na politiku arabských zemí, které dobře vidí, že Spojené státy nejsou ani schopny, ani ochotny je uchránit a jejichž proamerická infrastruktura je ničena. Myslím, že to byl ministr zahraniční Iránu Arakči, který uvedl, že některé země v těchto oblastech, v takzvané západní Asii – vy víte, že já nepoužívám ten pojem Blízký východ, nejsem kolonizátor, že? – některé ty země tam se samy změnily v takovou americkou základnu. To by mohlo být třeba Jordánsko. Zkrátka a dobře, ta situace je velmi napjatá.

Navíc jsme v situaci, kdy skutečně velmi výrazně klesají strategické zásobníky, jejich stavy a to včetně Spojených států. A mám tak nějak pocit, že tohle téma nás nechává chladným. A to načasování paní ministryně Schellerové z hlediska odvalení nástrojů zákona o cenách dost dobře nechápu. Bylo by naivní si myslet, že to, co provádí Izrael a Spojené státy v té oblasti, nebude mít žádné dlouhodobé dopady. Ty byly samozřejmě brzděny jednak možností exportu Saudů a tím alternativním ropovodem, ale zejména právě čerpáním ze strategických zásobníků. Ale ty zásobníky skutečně nejsou bez konce.

Další důležitá informace pro nás je oznámení Volkswagenu, koncernu Volkswagen a jeho šéfa Olivera Bloome o tom, že je potřeba připravovat velké propouštění, dohromady okolo 100 000 pracovních míst a možná více, přičemž to hlavní propouštění se má odehrávat v Německu. K těm problémům je jich celá řada, ale jistě k tomu patří také poklesy v těch dříve výrazných exportních trzích, ať už to jsou Spojené státy nebo Čína, která se ze země, která odebírala, stala nejprve konkurentem na čínském trhu a následně se stává konkurentem i na trhu evropském. Za to ovšem nemůže Čína, že? Za to může celkově makrohospodářská politika, kterou předvádí zejména Německo.

Také jsme informovali o tom, že se vyostřuje dlouhodobý konflikt a neshody mezi dvěma čarodějnicemi, které obsadily vysoké funkce Evropské komise – mezi Uršulou a Kalasovou. Je to situace, která by byla úsměvná, kdyby tyhle dvě hlupáci neměly tak intenzivní vliv na náš život. A zdá se, že ochota se postavit proti těm tendencím spjatým jednak s další podporou války a povzbuzováním Ukrajiny do dalších bojů a naprostou neschopností hledat mírová řešení a hledat mírovou cestu ven a ještě navíc se snahou zejména Kalasové rozpoutat ekonomickou válku vůči Číně, není velká.

Člověk by čekal, že v létě bude trošku volno, ale já už jsem samozřejmě avizovala, že světové události nečekají na to, jestli jsou zrovna prázdniny a že by si na dva měsíce měly někde oddychnout a ležet. Takhle to prostě nefunguje. Náš svět je plný konfliktů a sporů.

A já si zase na závěr postěžuju – odpusťte mi to – že ta naše česká politika se skutečně zmůže maximálně na to, jak Turek se odbočuje. Ale tyhle dlouhodobé, obří neskutečné tendence vzestupu třeba toho globálního jihu, o jeho bojích, o jeho snaze najít důstojné postavení, nás nechávají zcela chladnými, protože si myslíme opět milně, že jsme na té správné straně dějin. To my si vždycky myslíme. A pak se ukáže, že je to vždycky špatně.

No, pokud vyhraje Argentina, tak nevím, jestli to můžeme vydávat úplně za vítězství globálního jihu. Vzhledem k tomu, že pan Milej je z tohoto hlediska neoliberální blázen a člověk, který by pro Spojené státy udělal cokoliv. Ale samozřejmě všichni Argentinci takoví nejsou. Ten zápas, to kyvadlo, které se neustále kývá a hledá, prostě jede dál. Prázdniny, neprázdniny a stejně tak i náš glosář.

Takže příští týden zase na slyšenou.