Ing. Ivan Kratochvíl - 911 - 25 let otázek a nejasností

Hej, krásný, příjemný, dobrý páteční večer, vážení přátelé.

Vítejte všichni na našem dnešním streamu s Ivanem Kratochvílem, odborném kruzích zvaný Homer.

Ahoj.

>> Ahoj.

Krásný večer všem, kdo jsou přítomni, ať v pátek či v den jiný, kdo na nás si bude koukat ze záznamu.

Doufám, že se tací taky najdou.

Eh, dneska je krásný nebo byl krásný den, aspoň v okolí mém, kam jsem dohlédl.

A tenhleten krásný den má několik výročí, u každého jiné, ale výročí, které se týká nás všech a nevím, jestli mainstream se tomu věnoval, je 25 let od 11. září, které změnilo svět.

Svět nejenom v Americe, svět i u nás, svět v podstatě po celém světě, protože nevídané a neslýchané se stalo skutkem.

Eh, dneska já si to přiznávám, jsme tenkrát všichni s otevřenými ústy a vytřeštěnýma očima si nechali nalejt do hlavy pěknou blamáž a lež.

Eh, někteří tomu věřili chvíli, někteří pár dní, někteří věří té oficiální verzi ještě dneska.

Nicméně tato událost změnila chod světa a především změnila morálku na nejvyšších místech k horšímu.

Bohužel k horšímu.

>> Ty máš nějaké vzpomínky na tuhle ten den, Petře?

No, já vzpomínám, že jsem byl tady v papírně ten den a moje bejvalka měla narozeniny.

Eh, tak to jí dali pěkný dárek.

A eh, faktem je, že to, co jsme se v první chvíli tak nějak jako cokoli nás napadlo, že bude válka.

>> Mhm.

>> Velká válka.

Jo, a ale prostě všichni jsme hltali ty televizní záběry, že jo, a v prvních fázích prostě to byl obrovskej šok, že jo, jak se něco takovýho vůbec může stát.

>> Jak někdo může něco takového dopustit.

No a pak když jsme se v tom začli trošku vrtat, tak začaly vylézat na povrch věci, které jednoznačně ukazovaly na to, že není všechno tak, jak se předkládá, a že ta pravda bude někde trošičku jinde.

A ta pravda, aspoň tak, jak já to dneska vidím, je ne trošičku, ale úplně, úplně jinde.

A už jenom to, že v důsledku úderu dvěma letadly do dvou věží — to znamená těch baráků, těch mrakodrapů — tak v důsledku těchto dvou úderů spadly mrakodrapy tři.

To už samo o sobě hovoří o něčem.

Tohle, co nám ukazuje Petr, to je kupodivu ještě dostupné na YouTube.

Je to film, který se jmenuje Mír, válka a 11. září.

To je český překlad a pod tímto názvem to najdete na internetu s českými titulky, otitulkované česky.

Není to moje práce, je to práce toho, kdo je tam pod tím podepsaný.

Je to velmi dobře udělaný film.

Je eh realistický, pro některé možná až moc, takže citlivým dámám v pokročilém těhotenství či kojícím matkám, tak prostě se na to nekoukají.

Eh, ty jsi dal, prosím tě, pod nás odkaz na tohle video.

Tak link bude pod videem a eh, takže lidi si ho budou moct potom eh cosnout, kliknout na něj.

>> Kdo bude mít zájem.

>> No.

>> Eh, ne, teď, teď sledujte to, co je tu.

Jsme si rozuměli, že Ivan vás naladí nejenom samozřejmě fakty, ale i dobrou poezií a eh povíme si prostě o tom, o tom nejenom o tomhle, ale i o jiných věcech, které se dějou, a potom samozřejmě můžete klikat na ten film.

Tak jako tím, že jsem ten film viděl a vybral jsem ho a ono se tomuto tématu dneska na alternativě věnuje hodně lidí, tak si myslím, že to nebudeme rozebírat až tak hluboce, protože víme všichni, o co se jedná.

Je to událost, která ať chceme nebo nechceme nás vrhla do takového stavu, kdy civilizace, o které se dalo říct, že má nějaké ideály, tak tímto okamžikem ty ideály ztratila.

Eh, v důsledku vlastně 11. září bylo rozpoutání válek.

Bylo naplánovaných sedm, provedeno šest a sedmá probíhá teď po 25 letech a je to v podstatě pokus o rozbití a ovládnutí Středního Východu takovým způsobem, aby eh, jak se říká, zhubali z ruky americké administrativě.

Eh, že to ve světě není tak jednoduché, víme všichni.

Do toho se ještě namotaly pokusy o likvidaci Ruska.

Takže ten hrozný svět dneška můžeme říct, že vlastně byl do určité míry zahájen tímhletím.

Říct podvodem je dost špatné, ale podvod to byl. Podvod na nás, podvod na miliardy lidí žijících na té naší krásné zeměkouli.

Ono když si to vezete, jaké to mělo důsledky, že v podstatě nejdřív ve Spojených státech a pak ve všech dalších vlastně státech, protože v té době už byl svět monopolní a Spojené státy tehdy určovaly chod celého světa, celosvětové politiky. Bohužel místo, aby si vybrali eh vládu, která byla vládou vzájemné úcty, vládou eh vzájemného porozumění, tak to byla vláda absolutní americké dominance.

Všechno, co bylo ve prospěch amerických elit, bylo správné.

Všechno, co nebylo. Přestože to bylo morální podle normálních lidských kodexů, tak to bylo špatné.

To je ten nejhorší důsledek v podstatě téhle toho procesu, který byl viditelně odpálen před těmi 25 lety.

Tož tolik asi k tomu.

Eh, Péťo, k tomuhle tomu tématu bys ještě řekl něco, nebo necháme ho být a půjdeme dál?

>> No, samozřejmě.

Tak já musím připomenout, protože prachy jsou všude na prvním místě, byl to taky pojistný podvod a pojišťovna dlouho nechtěla vyplatit peníze tady tomu majiteli těch baráků, který si je koupil asi 3 měsíce nebo půl roku, nebo jak dlouho předtím. Ne, ne, nedlouho předtím, než spadli.

>> Dokonce na nich byl i demoliční výměr kvůli Bestu.

>> A oni byli zaplněni zhruba z třetiny, že jo.

Už tam lidi jako v tom moc nechtěli, nechtěli pracovat, nechtěli bydlet, asi to bylo drahé, nebo já nevím, a už to neodpovídalo.

Eh, ekonomicky to byl prostě průšvih. A najednou kvůli — díky této tragédii, eh, kde zařvaly tisíce lidí — tak eh, prostě bylo vyplaceno, nevím kolik teď miliard, ale velké prachy.

A zajímavý bylo, tam jsou takové drobnosti třeba, že veškerá letecká doprava, že jo, byla zastavená.

>> Poté, poté, poté.

>> Měl bejt pozor.

>> Krom toho, že odletěla rodina Binládinů, příbuzní a všichni, ty mohli odletět pryč.

Eh, je to zajímavý, ale je to fakt.

>> Je to fakt, je to pravda.

A Usáma bin Ládin, eh, přestože byl členem této široce rozvětvené rodiny, tak asi nepatřil mezi tatínkovi oblíbence, protože byl obětován.

No ono tam, že jo, ta rodina samozřejmě propojená právě přes ty naftové kšefty s naftou a s palivy pohonnými, eh, s rodinou Bushů, že jo, léta, léta, desítky let.

>> Léta, léta.

>> A tak shodou okolností tady George W. Bush, kterej jakoby se nechumlil úplně v klidu, že jo, přijal ve školce informaci a pak pokračoval dál ve čtení, že jo, až teda ho tady ta služba odvedla, že už to bylo hodně okaté.

A tam nemůžeme říct, že byl dementní tak jako Biden, ale eh, tak jsou tam takové zajímavosti.

Příklad, že ty eh ty torza, ty zbytky, ten odpad, kterej vlastně z těch baráků, že jo, ty trosky — takhle to mám říct správně — ty železné nosníky, který byly zajímavým způsobem poškozené, tak eh odvezli ne někam po Americe, ale zase, že jo, do Saúdské Arábie.

Takže je to opravdu zajímavý, jak se někdo hodem rychle a úspěšně zbavoval důkazů. Aby na to je zrovna tak podobná storie jako když támhle na Majdanu v Kyjevě, že jo, někdo odřeže všechny stromy, aby nebylo vidět, odkud lítaly kůky.

No, no, no.

Takže je to takový zvláštní.

No ono údajně se nenašly ani motory a části těch letadel, která tam vlítla.

No, prý se našel jeden motor, ale ten jaksi nepatřil k tomu typu, který údajně do toho měl vletět.

Takže to byla velká otázka.

A to letadlo, které se mělo trefit do Pentagonu, tak taky jako tam ta díra neodpovídala tomu, co tam mělo přistát.

Takže jako kdyby to nestálo tisíce lidských životů, kdyby to jeden jediný lidský život, kdyby kvůli tomu zařval, tak to za to nestojí, si myslím já.

Ale jak je vidět, tak prostě ty kšefty, které potom následovaly, počínaje Irákem, Iránem, Libyí, vždyť to bylo 20 let v Afghánistánu.

Vem si to.

Ano.

Byznys jako prase.

Rozjetí vlastně kšeftů konečně.

Jo.

CIA si mohla vozit z Kábulu, že jo, drogy z celého světa. Prostě všechno to měla pod sebou.

Vždyť ten Afghánistán vlastně, že jo, v tu dobu před válkou byl pochválen, myslím, že OSN za to, že de facto tam úplně zlikvidovali trh s opiem, už prostě nevyváželi nic.

No, po válce se situace obrací, nebo v rámci války se situace obrací, což je taková náhoda. A ve velkém se prostě vyvážejí drogy, že jo, do Evropy a USA.

A vyvážíš do té doby, dokud jsou tam americká vojska.

Když americká vojska odejdou, tak se má přestat pěstovat, protože už to není výhodné.

No, jsou to zajímavosti.

A nebo jestli to nebylo náhodou změnou nějakého klimatu.

Jo, jo, jo, jo, jo.

Jako že by tam ti lidé přestali něco dělat.

Jo.

Nebo jakým způsobem si myslíš, že to bylo způsobeno?

Politického klimatu.

Politického... není klima.

Jako klima.

Ano, není klima jako klima.

Zdravím Jana z Rocky. Děkuju ti za příspěvek.

A Franta, Franta Sandra 3623, díky taky.

Posílá nám na kafe.

Tak vy jste hodní.

A vidíš to?

A ty sis to kafe nedal.

Já jsem si to kafe nedal.

Teď už můžeš.

Dobře.

Tak takže to, no pojďme dál.

Já se tedy vrhnu ještě. Počkej, já se podívám, jestli tady něco je k tomu tématu, mimo toho, že nás tady všichni zdravěj.

Jo, tady právě Franta píše: "Ivane, je to výročí velkého podvodu na lidstvu a tady dnes výročí Allendy. Allendy zavraždí."

No vidíš.

No a dobrý večer, hodně zdraví.

Pánové, díky za to, že do toho jdete z jiného úhlu pohledu.

A tady počkej, tady další. Zdeněk Upřímný z Ostravy.

Všem přítomným na zdraví.

Jarmila.

A nedá se pochopit. Obětovali lidi kvůli penězům a politice.

No, ono nejenom to.

Ono vlastně, když si to vezmeme z toho dlouhodobého hlediska, z optiky Kergyho plánu...

Mhm.

...tak to do toho zapadá, protože tohle byl vlastně takový impuls, který omezil nějakou protiaktivitu normálních lidí proti tomu, co pak přišlo.

Ano.

No, to jsou ty sledovačky, buzírování na letišti a všechny možné další ty věci, které už dneska nevnímáme, ale které předtím nebyly a kterým by se lidi bránili, tak to prošlo právě díky tady tomu.

No, druhák taky samozřejmě. Ten Bush, že jo, a vůbec to měli hodně nahnuto, že jo, i politicky, protože on to vypadalo, že neobhájí mandát. A díky tomuto se jako všichni spojili zase kolem té vlajky. A také se jim to, no, vlastně jim to de facto zabilo několik much jednou ranou, jak se říká.

Já vám jenom na tomhle momentu na webu Petr Budeš TV ukážu, nově v menu vpravo nahoře. Když si kliknete, je tam blog a Pavel Kočička, náš kamarád a kolega, právě napsal zajímavý článek o tom, jak se ta doba změnila od 11. září. Jo, nový svět, který vyrostl ze strachu. A když na to kliknete, tak budu číst ty nadpisy v rychlosti, jo.

"Den, po kterém začala nová éra strachu."

"Válka, která nemá konec."

"Bezpečnostní stát jako nová normalita."

"Sledování zabalené do pohodlí."

Jestli vám to něco říká, tak je to podobnost čistě náhodná.

"Média, válka a povinný souhlas."

"Krize důvěry."

"Průmysl permanentního nebezpečí."

"Nový jazyk moci."

Jo, a tak dál a tak dál.

Prostě vám to čtu jenom ty úryvky.

Doporučuju se podívejte se na právě blog na webu, kliknete na menu vpravo nahoře, tam si otevřete blog.

Já to potom nechám dát někam, aby to bylo i viditelnější.

A tady ještě nejvíc mě zaujal záběr moderátorky BBC, která hlásila zřícení třetí budovy a šlo o přímý přenos v okně. V okně za záběrem na místo činu.

No a ta budova tam ještě stála.

No zapno, ano, ano.

To je jeden z dalších přímých důkazů, že to nebylo tak, jak nám vnucováno.

Je to tak.

A tohle samozřejmě tohle video se potom ztratilo ze sociálních sítí.

Nicméně byli lidé, kteří chytře si to stáhli, takže to tam pak vrátili poté, co to bylo oficiálně vymazáno.

Takže ano, tohle video tam běhá taky.

A to další. Ta videa. To tam... Jak je možné, že štáb BBC na to čekal, jo?

Jak to, že tam oni byli připraveni, měli nastavenou kameru?

Vždyť ten štáb tam nahnat, to taky chvíli trvá, no ne?

No tak počkej, zase to není poprvé, kdy takle oni vyčichli.

Například, když si vzpomeneš na rok 1989, 17. listopad, tak všechny štáby — americká CNN a myslím, že i BBC — zrovna už byly na místě a stáli tam na těch vyvýšených místech, měli ty kamery zvednuté na autech nebo na takovýchto podstavcích, zvednutých na Národní třídě, ačkoliv ten průvod tam nikdy neměl být.

Jo, detail, detail, detail.

Ale ty záběry samozřejmě do dneška jsou a používají se, aby se zdokumentovalo, jak spontánní... jak spontánní byl ten studentský proces, který změnil režim. Tak byl tak spontánní, že od začátku tam měly ty kamery ještě dřív, než to vůbec začalo.

Jo, o tom zase ale jindy.

No to je jiné téma. Ale k té spontánnosti... jak je vidět, tak ty notičky jsou pořád stejné.

Jo, to prostě je podle jednotného výkladu.

Výška dvojčat v průměru 116 metrů, 110 pater, to je 3,8 metrů na patro.

Výška Boeingu v kokpitu je 11 metrů.

Jak mohl proletět skrz?

No.

To jsou zajímavé věci, no.

Otázka je samozřejmě, jestli to byly skutečně tyhle letadla, nebo to bylo samozřejmě, jak tady třeba psali, to jsou nějaké drony. Ale ono už v 50. letech vlastně CIA Kubu zase plánovali, že jo, že tenkrát pošlou.

Jenom, že tenkrát to Kennedy nepustil.

No jo, ale ta technika už byla. Technologie, jo.

Jak to udělat?

Ano.

Ano.

Ty technologie byly.

Jestli se bavíme o tom, jestli to letadlo mohlo být naváděno dálkově, tak ano, mohlo.

Mohlo.

Jo, samozřejmě.

Tady Jarek Kindera píše o tom, že taky o rozkrádení společnosti Enron.

No, těch věcí tam bylo celá řada.

Právě to je na tom zajímavé.

Hlavně ta třetí budova, budova číslo sedm, že jo.

Ano.

WTC7. Tam byly kanceláře tajných služeb.

No, mimo jiné.

A dokonce se našel teda i telefonát, se podařilo někde vyhrabat, kdy se jako ptali, co s tím a bylo jim řečeno, že hasičům, že ať se to, že to mají strhnout.

No tak já nevím.

Jo, samozřejmě o tom, jestli to pravda nebo fake, já nebudu tady vůbec polemizovat.

To jsou věci, které si musíme všichni sami odpovědět, protože třeba tady Světlona píše, konstrukteři říkali, to bylo tak postavené, že to nemohlo padnout a majitel a dvojčata pojistitel před šesti týdny a každý ráno tam chodil na snídani a ten den nepřišel.

Pozor, ale zase jo, moment, abysme byli fér. On byl objednaný u zubaře, zrovna ten den — to byla náhoda, ne?

Dermatologa.

Promiň.

Dermatologa.

A víte, jak je to s těma dermatology?

Prostě to je jako u nás se zubařema. Prostě nepřijdeš a čekáš další měsíc.

Jo.

Takže ale jeho rodina, která tam měla kanceláře, tak taky nepřišla nějak, když táta nebyl, rozumíš, tak když táta nejde, tak co bychom chodili do práce.

No, tak spousta lidí jako zaspalo nebo tak.

Hele, ale zase, samozřejmě, prosím vás, není na tom nic divného, protože vzpomeňte, když vybuchli podruhý Vrbětice, tak zaměstnanci dostali dovolenou všichni, že jo, povinně.

Ale samozřejmě za to může Čuká Gek, který tam nařídil zaměstnancům Vrbětic, aby si vzali dovoleno nebo já nevím co konkrétně.

A takže je vidět, že se takovéhle věci, jako pro nás dneska nepochopitelné, můžou stát, že jo. To je taková náhodička.

Modrý Varam píše: "Celé to sahá až do roku 1988, kdy byla zakázaná demolice odstřelem kvůli azbestu, tak čekali, až bude Ramsfeld ve funkci, ředitel CIA, myslím, aby to mohl zamést všechno pod koberec."

No, tady Kobel Káidydo upozorňuje v knize, kdo přinutil Hitlera přepadnout, tady je skoro všechno. Scénáře se pořád opakují.

Ano, to je pravda. Ty falešná vlajka, vždycky ten, jako vyhlášení něčeho.

Ono, ve finále, že jo, já když jsem se třeba dozvěděl z těch amerických archivů, jak začla válka ve Vietnamu, tam to bylo v tom Tonkinském zálivu, měla nějaká lodička vietnamská, napadnout americkou loď, a ve finále se dozví, že se to vlastně vůbec nestalo.

Eh, jo, takovej detail.

Ale samozřejmě celej svět tomu do dneška věří, jo.

A ale to je náhoda samozřejmě.

Tady, děkujeme ti za příspěvek, Oldo.

Co se děje ve VEÚ?

No, to se tady brzy dostanem. K tomu se dostanem.

Tak a pozor, jo, tady právě pan Kartofíl by mohl vysvětlit, jak se dá navést velké dopravní letadlo ve složitém terénu, aby trefila barákovosti.

Tady ICAO runwaye. Byl tam nainstalovaný ILS.

To je navigační navádějící systém na letiště, kterej automaticky, když máš tu krabičku v letadle, co máš mít, tak tě navede až na prach dráhy, jo, že v podstatě podle pokynů ISu si jde to letadlo v podstatě samo na přistání, protože přistání je nejhorší manévr, který v letectví je.

Jak se dá?

To, ono do těch, jestli jste si všimli i ty záběry, které pouštěl Péťa na začátku, tak ty to letadlo letělo rovně. Ono nepřistávalo, ono letělo rovnou.

To znamená, nebyl tam manévr výškou, byl jenom manévr v podstatě azimutem, jo, aby se to našlo a pak se to tam někam muselo trefit.

Takže ten manévr byl velmi jednoduchý, velmi zjednodušený. Řekl bych, že po nějakém krátkém zacvičení by to mohl tenhleten sebevražedný manévr spáchat kdokoliv.

Otázka je, kterej magor by to udělal, aby si sedl za ty rajčáky a napálil to do baráku.

Spíš to vidím na to, že tam prostě byla buď kamera, nebo to bylo navádělno pomocí pozemního zařízení, ale možné jo, teď tady vaříme z vody, možná je něco.

Každopádně není to až takovej problém. Právě to, že tam není ten přistávací sestupný manévr. Ten se špatně odhaduje. Velmi špatně. Na to se nacvičuje dlouho, protože při těch vysokých rychlostech člověk nemá odhad. Takže ano, dá se to udělat.

No, další věc zajímavá byla, že všichni byli někde nacvičení, všechna letadla vojenská jenom to všech, že probíhalo asi osm cvičení naráz, jako by to někdo zapomněl, že by se to mělo koordinovat a pak ti, kteří měli být ve službě, vojenské zabezpečení letového provozu, tak ono najednou nefungovalo.

No, my jsme taky cvičili.

Ano, taky cvičí, protože musejí cvičit, jinak by zlenivěli ty obsluhy, ten systém.

Ale v okamžiku, kdy přišla reálná situace, tak se cvičení přerušovalo a šlo se na reálnou situaci. A to byla otázka jednoho povelu.

Takže ať mi někdo nevysvětluje, že hodinu nebyli schopní převíst ten systém zpátky do reálu. To je nesmysl.

Jo, to je další nesmysl.

No, tak možná nechtěli, aby v tom byl chaos, že nejdřív doděláme jednu věc, jo, tam počkej.

No, a ale pak dostávali prej ty, co teda nalítávali, ty stíhačky, dostávali nějaký blbý chybné koordináty. Prostě celý to bylo jakoby nebyl zájem se tomu vyvarovat.

Ono už jenom tak, když vezme, že vlastně dobře, zapomenu všechno a řeknu jako úplně se, může se stát, že někde se nabourá letadlo. To se může stát. Jedno.

Jak je možný, že za chvíli nebo za nějakou dost dlouhou dobu tam přiletí druhý a nikdo to neřeší jako jo. Víš co, jak je to možný?

No, že to muselo být uděláno najednou. Najednou přepadnou čtyři letadla koordinovaně.

Jo, to je opravdu, to už je vyšší divočina.

Jo, je to tak.

No, každopádně určitě to nebyla náhoda.

Tam dokonce jedno to letadlo muselo čekat, nebo respektive teda mělo zpoždění, nebo by to ti teroristi nestihli prej.

To je taky zajímavý.

No.

Hele, tady to je dobré. Novinář CNN stál před Pentagonem, koukal na tu díru, hlásil v přímém přenosu: "Žádné trosky letadla tu nejsou."

No, jo, jsem rád, že se ty věci ještě nevypařily lidem z paměti, že lidi prostě o tomhle, věcech, které narušují tu oficiální propagandu, si ji uvědomují, protože je důležité. Je důležité mluvit pravdu, žít pravdu, protože ona ta pravda se nakonec ukáže.

Ano.

Tady píše Míša Flasher, že někde slyšel, že mají údajně Rusové záběry z družic a ty letadla tam vidět nejsou.

No, tak to, to může se stát, že doporučuju si přečíst příběh o myči oken. Okna v mrakodrapech nejdou otevřít od roku 1956 kvůli klimatizaci a taky kvůli tomu, že jsou neprůstřelné, nerozbitné kvůli ultralehkým letům a kvůli atentátům. Okna odolávají.

No, k tomu třeba do toho mrakodrapu, myslím, že v New Yorku tenkrát narazil nějakej bombardér nebo co to bylo.

To je Herk, jak se jmenuje ten, teďka je tam zase nejvyšší taková budova, jak se zmenšuje, zužuje nahoru.

Empire State Building.

Jo, myslím, že jo.

A tak, do té, kdy jsi měl narazit nějakej ten, a samozřejmě se poškodil, ale vůbec ne fatálně, jo.

Takže je to takový zajímavý... každopádně už jen když si uvědomíš, jaký je to obrovský barák, konstrukce, jaká je to obrovská plocha ten barák, jo, a do té plochy se opírá vítr.

Hm.

Jo a tady jsme na pobřeží. Tam ty větry, když jde bouřka, tak jdou přes 100 km/h a na jakou obrovskou plochu?

To jsou šílené momenty, který na to tlačej, na tu konstrukci toho baráku a ten barák je na to stavěný.

Jo, takže to letadlo ano, má nějakou hmotu, má nějakou masu. Určitě ty skla by se rozbila.

To má všechno nějakou svoji sice odolnost, ale ne nekonečnou, ale ten barák by to měl přežít. Prostě ta nosná konstrukce měla vydržet.

Tohle je... jo, tohle je o tom. Tady to je Wikipedie, prosím.

Takže jdeme do Wikipedie. Což, co už jinýho, že jo, když jsme konspirační médium.

A tady, když si najdete právě náraz bombardéru B25 do Empire State Building, jo, letecká nehoda, která se stala v roce 1945, kdy pilot bombardéru B25 Mitchell, letící v husté mlze nad New Yorkem, narazil do toho mrakodrapu.

Jo, náraz sice neporušil statiku, ale způsobil 14 úmrtí — tříčlenová posádka, 11 obyvatel budovy — a škodu ve výši 1 milionu dolarů.

A tady se popisuje, jak se ta událost stala. Tady jsou nějaký barvy fotky, ale to vám asi moc neřekne, jo, ale i tak prostě není to poprvé, co tak vysoký mrakodrab stál v cestě nějakýmu letadlu a žádný mrakodrap nikdy předtím nespad.

No.

Hm.

Náhoda.

Na to se nebavíme o těch, že byly zakázané ty rozbory, protože by se tam našly stopy po výbušninách a tak dále a tak dále.

Takže jo, tohle všechno je to prostě událost, která rozpoutala nechutnou agresivní dominanci bez ohledu na životy lidí.

A je to věc, kterou si musíme připomínat, protože vlastně ve svém důsledku to, co potom následovalo, tak bylo úmrtí spousty lidí po celém světě.

Tak já už bych se tomuto tématu asi... poslední tady, Péťo, odpověď na to vše najdete, když si pustíte začátek olympiády v Číně, tam lítá drak nad stadionem, vše je hologram.

Eh, díky.

Tak to máme — tohle téma jsme probrali, myslím, že fajn, ale není to jen o tom v životě, takže pojďme dál na další věci, které jsme si připravili.

No, já jsem si toho moc nepřipravil, ale připravil si to dění kolem. Nevím, jestli jste si všimli, jestli v našem mainstreamu jsou nějaké odezvy, ale teď v Indii probíhá velká pracovní schůze Brixů.

Je to z celosvětového hlediska obrovská událost, protože se tam scházejí lidé, kteří jsou, řekněme, ekonomicky půlkou, nebo možná už víc jak půlkou toho, co se na Zemi vyrobí.

Takže je to událost celosvětového významu, která se ale nás netýká, protože my s nimi nechceme mít nic společného.

BRIX je organizace, která se rozvíjí, která spolupracuje a která se snaží eliminovat sílu dolaru. Snaží se obchodovat na bázi vlastních peněz a tím nepodporovat ten systém, o který vlastně teď jsme se bavili, dělá takovéhle... když to řeknu slušně, z kopičiny.

Takže to nám tam probíhá tam a v rámci toho kousek vedle Indie máme Írán, že jo, a Írán válčí se Spojenými státy, což můžeme říct, že je to druhé bojiště, kde Spojené státy bojují už přímo, ne jako na Ukrajině, kde bojují rukama někoho jiného, tak jak mají anglosasové ve zvyku.

A v této druhé válce došlo právě k velmi výraznému zvratu, a to takzvané proxy jednotky. To je Ansars... Ansars Alach. Jak se to přesně řekne?

Ty to umíš.

Tak no, Hutiové tak provedli útok, útočnou operaci, a obsadili pobřeží Jemenu, tam to pobřeží u Rudého moře, včetně přístavu Mocha.

A tím dostali pod svoji kontrolu vlastně to hrdlo vstupu do Rudého moře. A tam v tom hrdlu jsou ještě dva ostrovy, které patří Jemenu a ty oni obsadili taky.

Takže to je významná událost pro celosvětové dění, protože teď kdo chce, tak jak je blokovaný Hormutzký průliv, to hrdlo, tam když chce někdo proplout, tak musí být potvrzený.

A teď ten, kdo chce proplout tímto hrdlem, Rudým mořem, tak tam máme Hutiho, což jsou — tvrdí se o nich, že je to proxy armáda Íránu — což je další rána americké dominanci ve světě, především námořnímu světovému obchodu, protože jednoznačně ti vojáci v šlapkách, jak se jim říká, nebo v pantoflích, tak prohlásili, že veškerý obchod, který jde do Izraele a nebo je pod izraelskou vlajkou, tak oni nepustí a spousta nadnárodních společností díky tomuto nepoužívá Rudé moře a tím pádem nejedou touto kratší cestou.

Ale musí obeplouvat Afriku, čímž jsou v podstatě to je delší doba plavby, dražší plavba, zvýšené náklady.

No a tím vzrůstá — ku podivu — význam severní mořské cesty, protože severní mořská cesta jako spojení mezi východní Asií a západní Evropou je v tomto okamžiku rychlejší, levnější. I přesto, že se tam prodírá to zboží za ledoborcem, tak už je tato cesta pro ně výhodnější.

Dokonce už jedna čínská přepravní společnost zahájila pravidelnou linku severní mořskou cestou.

Takže už to začíná fungovat pro obchodníky velmi pozitivně, ale zase to je obchod, který není pod palcem anglosaské nadvlády.

A uvědomme si, že anglosasové mají v podstatě svoji světovou dominanci založenou právě na tom, že ovládají námořní obchod. Právě na tom, Péťo, tohle zobrazení, ono neodpovídá realitě.

Jo, to to tohle zobrazení je vhodné zhruba k tomu, aby se zobrazovalo to, co je kolem rovníku, ale to, co je kolem nahoře kolem těch čepičí severního a jižního pólu, tak to území je výrazně menší, jo.

To měřítko právě je progresivní, takže ten pohled neodpovídá. Ale ten vršek je prostě kratší, než to obeplouvat spodem. Přestože to tak na první pohled nevypadá.

To je právě díky tomu zobrazení, protože ta koule je rozložená do čtverce nebo do obdélníku.

Takže ty vzdálenosti...

Dobře, najdu si Google Earth.

Najdi si kouli.

Ano.

Prosím tě, tady já jen udám.

Zajímavý je, že teda to taková perličká z toho dneška — zase jsem jsme konspirační médium — takže idnes.cz a tady vidíte i dnes píše: "Rusko a Indie posílí vztahy i obchod. Modi a Putin jednali také o obraně či energetice."

Takže Vladimír Putin dorazil na jednání právě přímo do Indie, na jednání Brixu, takže i přes to, že by ho správně měli, že jo, zhaftnout, nebo jo, protože přece na něj byl vydán zatykač a tak dál a tak dál.

Tak vidíte, tohle je skutečnost, to je docela taky zajímavý. Jako stavěj se nám na zadní huligáni. To bysme si měli říct, že takhle ho Rusko asi neporazíme.

Eh a je otázka, je otázka, jestli už není právě nejvyšší čas začít pošilhávat po tom Brixu, jo.

Jenomže to znamená, že musíme něco udělat i s naší měnou a s celou naší ekonomikou, protože jsme navázaní na euro, euro na dolar, že jo, takže musíme to nějakým způsobem... bude to složité.

Nicméně my díky tomu, že jsme si zachovali korunu, tak to máme jednodušší v okamžiku, kdybychom chtěli začít s nimi obchodovat.

Oni obchodují i přes dolary, jo?

Oni ne, že by ho úplně jako zahodili ten dolar, protože prostě to je realita v celosvětovém obchodu. Nicméně oni omezují, preferují prostě výměnu národních měn. Takže my tím, že máme národní měnu, tak my bychom mohli, ano, my bychom mohli za korunu s nimi obchodovat. Ovšem to znamená, že musíme mít co nabídnout.

Jo. No, další věc je, jako nesmíme mít Taiwance, že jo, a takovéhle idioty, který ty země Brixu, hlavně tu Čínu, že jo, nasírají do do běla. A mimochodem Čína je na tom tak momentálně, že zvažuje, jestli vůbec má význam jako držet velvyslanství v České republice, jo, což je takový zajímavý, že by si Češi prostě mohli ty věci vyřizovat zrovna tak v Maďarsku.

Hm. No, takže takhle jsme to dopracovali jako v těch našich vztazích. Bohužel to je politika a diplomacie je výraz politiky, jo? A to je i v diplomaci i v politice to, že prostě akce vyvolává reakci a někdy ta reakce je taková, že končí vojenským střetem, protože ta válka je pokračování politiky násilnými prostředky. Ano, tam, kde se lže diplomacia, nastoupí armáda.

No, jenomže jak vidíme, naše vlády prostě pořád ještě budou lízat do Ameriky a proto se nerýsuje nic. Já už bych chtěl, že by někdo prostě začal přemýšlet hlavou a postavil se na vlastní nohy. To si myslím, že se tak nestane. Budeme poslední nebo mezi posledníma, který budou ještě tady, jak se tomu říká, garantovat, že patříme na západ a budou vzývat prostě duchy minulosti, zatímco třeba naši německý partneři, ti už jsou dávno, dávno na půli cestě do Brixu, mimochodem.