Energetiku musíme zestátnit. Jediná bezemisní cesta Česka je jádro. | Hynek Beran

Hinek Beran je naším hostem. Dobrý den. >> Dobrý den. Zdravím. >> Pan Hinek Beran je kandidátem do senátu v nadcházejících senátních volbách za obvod 39. >> Trutnov. >> Trutnov a jinak za pro Jindřicha Rajchla. Jinak je energetickým expertem, by se dalo říci, že s velkou slávou. A mě, pane eh Berane, bude na úvod zajímat ta ener energetika, ta energetická strategie, protože vy jste napsal v jednom článku, že Francouz má elektřinu za korunu, tvrdil jste vy. U nás tomu brání nenažranost. >> Ano, >> to je zlé. Já na tom, já na tomto výroku trvám, pane redaktore, jak to mám, jak to mám rozumět? >> No, Francouz teda Francouz v průběhu letošního roku vlastně měnil model svůj elektřiny, ale ve Francii platí to, že ta státní společnost e musí prodávat za předem určené ceny svým spotřebitelům. A to jako jak se u nás prodává na libskou burzu nebo něco takového, tak to může prodávat na trhu až když uspokojí ty spotřebitele. Takže to je naprosto jiný model energetiky. Kdežto u nás, my si to levně vyrábíme třeba za 30 haléřů, ten Francouz třeba v roce 22 měl modelem WNU, ne ARN, pardon, tenkrát měl ARN, teďka má, teďka má WNU model, jako upgradoval ho, ale podle toho stávajícího modulu tehdejšího v roce 22 musel dodávat velkou část produkce za 42 € na domácí trh, tak si to přepočíte megvat hu, tak si to přepočítejte. To je asi koruna 10. Takže my měli za 12 Kč a Francouz měl za 10 té ceny, co nám naše nenažraná vláda tenkrát nutila. Todle si to todle todle todle si todle si prosím vážení diváci přepočítejte. To takhle dál nejde. A teď hrozí už tím, že budou zase tímto modelem českým zastropovávat cenu elektřiny. My si přitom tu elektřinu vyrábíme za 30 halířů, takže když by to prodávali za tu korunu 10, tak výrobní cena té silové elektřiny je 30 haléřů a ČES by na to měl 200% zisk. >> Když mluvíte o té nenažranosti, tak to je nenažranost koho? Já nevím, je to je to je to je to nějaká taková chobotnice. Já bych neřekl, že vláda, když se podíváte na ten plynulý přechod mezi teda konkrétně Petrem Fialou nebo Lukášem Vlčkem a eh současnou vládou Karlem Havlíčkem, tak ten přechod je takový, že počátkem procince v hluboké demisi Lukáš Vlček připravil aukce na větrné elektrárny za 3:20, což je skoro o korunu víc, než je cena burzy. A Karel Havlíček byl 15. prosince jmenován eh vicepremiérem a 19. prosince to pod jeho vedením už Ministerstvo průmyslu a obchodu odstartovalo. Takže já bych tady hledal spíše nějakou novou opoziční smlouvu v té energetice a pořád ten trend, že nám tady někdo tahá za nitky, částečně ze zahraničí nějaké kapitálové fondy a částečně naše vlastní energetická oligarchie, která to dělá už asi 20 let. >> Mhm. Jaká je teda podle vás vyhlídka do nejbližších řekněme let? >> Ptám se na cenu samozřejmě. >> Ono záleží. Já jako to jedno slovo neumím říct slušně, tak já já ho nějak opíšu. Ale to to druhé slovo je rabství. Rab je otrok staročesky a nebo srabství je od toho. Takže jakoby to srabství je pouze druhou částí nějaké takovéto umělé oligarchie a nenažrané vlády, která nám to tady prodává. No a dokud si todlencto necháme líbit, tak to tady bude. To není o tom letopočtu. To je o tom, že když nám prodávali elektřinu za 12 Kč, tak všecky říkali, jé, tak to budeme muset nějak vydržet zase. No a teďka nám chtějí ničitnou půdu a už část lidí to nechce vydržet. Takže já vidím ty větrníky spíš jako takový signál, že už by se něco mohlo začít dít. Já vždycky vždycky lidé říkají, když sedí někde v restauraci nebo i třeba na takovém nějakém politickém shromáždění, tak oni naříkají a koho půdeš volit a koho by měli zavřít. Já to vždycky přirovnávám k tomu, když jedete autobusem a tam je vožralej řidič, který vás třeba ohrožuje nebo sem tam to vopře někde osvodidlo. Bolíte se, že vás hodí do propasti a vy se budete bavit o tom, co se stane tomu řidičovi, až dojede, ne? Ten řidič se musí vyhodit od volantu, takže my musíme naší energetiku zestátnit a začít si ji sama řídit. Tak a na to se chci ptát, protože vy se teď ucházíte o post senátora a děláte to asi proto, že ty věci chc chcete měnit. Je to tak? >> Ano. Mě když se mě když se ptají v redakcích, jestli třeba chci jestli když by mě zvolili do toho senátu, budou zvolený, tak jestli chci dále dělat svojí práci, tak já říkám, je to navopak. Já do toho senátu jdu dělat svojí práci a ji tam chci jít dělat, aby už ta energetika šla jiným směrem. To je to. No a na tom Trutnovsku to pohraničí taky, že jo. To to je další problém. >> No dobře, ale eh já teda zaprvé, když slyším slovo zestátnit, tak mě běhá mráz po zádech. Prostě to není nic jiného. Ono se tomu říkalo znárodnění, že také svého času. Tak se ptám, jestli neexistuje jiná cesta. Za prvé a zadruhé, jak to chcete udělat technicky v tom senátu? >> No, technicky. Já teda odpovím nejprve, jestli dovolíte na to, jak jak by se to mělo dělat a eh zadruhé, jaká může být role v tom senátu. Oni jsou to vlastně dvě otázky najednou. Takže to první, jak by se to mělo udělat, když se podíváte, teď se hovoří o Benešových dekretech. Když se podíváte na Benešův dekret číslo 100 z 27. října roku 45, tak ten dekret hovoří o znárodnění dolů a energetiky. Předtím, prosím, ta energetika byla poněmčená. Bylo to tenkrát Herman Gering Reichwerke. Takže toto bylo znárodněno do českých rukou. To nikdy nevzali nějakému kapitalistovi a ten Benes dekret číslo 100 je stejně závazný. Těch Benešových dekretů bylo 143 a zhruba polovina jejich závazných a je součástí našeho právního kodexu. >> Dobře. >> Takže zaprvé znárodnění Čezu to nikomu neukradli. To byly od roku 1919 všečné společnosti ty elektrárny ze zákona. Takže ona to ta první republika i vybudovala. Ta zdvojnásobila svoji produkci. Pak nám to ukradli Němci, pak to bylo znárodněno. No a pak to vlastně budovali za toho za toho minulého režimu. No a teď se to rozprodává, ale ono podle toho dekru je to stále státní nebo chcete-i znárodněná společnost. Takže to je to je něco jako kdyby někdo rozprodával pohraničí panu Posrutovi. >> Dobře, ale teď teď nám vysvětlete, sedíte v senátu, chcete udělat něco s těmi energiem, tak jak to provedete? >> No, pane redaktore, mně jde spíš o tu větší možnost to eh mít možnost prosazovat, jo, protože když si vemete třeba ve Švýcarsku, tak tam je ta pojistka daleko silnější. Tam kdyby 50 000 Švýcarů se zbouřilo proti akceleračním zónám paní Mrázové, tak vláda musí ze zákona organizovat referendum. No, tady bylo 31 000 protestů i kolektivních z obcí a vláda se na to totálně vykašlala. No a myslím si, že hlas senátora je daleko silnější, než je hlas třeba jednoho civilního odborníka, byť byť jsem občas vidět. A myslím si taky, což je výzva jakoby i k vašim divákům, tak volte nejenom mně, nebo pokud si nemyslíte, že jste nezávisl, že jsem nezávislý, tak volte, volte srdcem především a nevolte proboha už ty straníky, kteří jsou poslušní stranických sekretariátů. Jestli zvolíte jeden sekretariát nebo druhý, tak oni vám stejně uposlechnou pokyny těch zahraničních investorů a prostě všech těhlenctěch. A stejně to funguje od roku 98 podobně jako opoziční smlouva. Takže prosím volte všecky nezávisle do toho senátu. Když nás tam bude víc, máme možnost něco měnit. >> Dobře, pane Berane, proč vy tak eh doslova do písmene nenávidíte větrníky? To není pravda. >> No, z toho, co jsem četl, tak >> já nenávidím větrné barony, to je rozdíl. Já nenávidím korupci a zlodějinu. Jo, vemte si, že jsem velkým příznivcem naopak solárních elektráren na střechách. Tam to patří. Vláda tomu hází klacky pod nohy. Představte si čísla. Když bysme, když bysme vzali 10% naší výroby, tak je to zhruba jeden solárný panel veliký metr 2 m na jednu osobu na hlavu. Todle prostě dáme. Vláda tomu hází klacky pod nohy špatnými tarify, že se vyplatí dovést plyn nějaké LNG z Azerbajdžanů potažmo z Ruska a že je to levnější než si nasdílet tady pod ulicí vlastní vlastní elektřinu. To přece nejde. Já jsem eh odpůrcem toho výprodeje, nikoliv obnovitelné elektřiny. Vím o aplikacích, kde mají třeba jednu jednu menší vrtulku, jeden menší větráček za obcí. A ono to funguje, když jsme to počítali na Mělnicku třeba v těch Chorušicích, tak kdyby si tam chtěli ty obce postavit pro sebe tu větrnou energetiku, tak potřebují jednu nebo dvě turbíny menší než ty, co nám tady chtějí vnucovat. A oni jim tam nucou větrný park ČZU o 20 elektrárnách. To je přeměna Orné půdy na průmyslovou zónu. >> Mhm. No a eh vy taky nějak protestujete proti tomu přivážení už těch eh použitých větrníků. >> To už je úplně strašný. >> To jsem někde četl. Tak nám tady budou blokovat ojetá auta za chvilku Evropská unie. Budou nám sem eh montovat nějakej Aušus z Německa. To přece nejde. >> No a co to je vlastně za materiál? To už jsou větrníky, které už někde roky fungovaly. >> No tak no tak vemte si, že byste třeba, já nevím, do našich aerolnií dovezu starou dakotu a zrepasoval jí motory. No tak je to něco podobnýho. >> Jo jo, jo. >> Dáte, dáte nový, nový nový vrtule a ono to občas třeba vyteče z toho volej nebo teď, teďka jedna spadla, že jo, někde jako urezla nebo co, nevím, co se jí stalo pořádně. No tak prostě tady budeme mít tako takovéto instalace. Ale hlavně, že oni to chtějí stavět na těch polích a v těch lesích. To je strašný. >> No, jaký je teda váš zásadní názor na to, jestli se to má budovat nebo nemá ty větrné elektrárny? >> Je to poměrně jednoduché. Tenhlencten projekt, co by si měli uvědomit i ty posluchači, je mafiánský projekt od roku 23. Ano, mafiánský. Takže netransparentním způsobem se dohodli, že udělají pokračování solárních baronů. A tento model převzala nová vláda. Takhliže bychom se měli bavit o tom, že se to udělá podle zákona, tak ten zákon říká na nepotřebních plochách a Evropská unie dokonce má politiku podobnou jako ten Green Deal nebo součást toho Green Dealu ochranu Orné půdy. Tak si vemte, kde je jakoby v tom evrop nebo v té evropské legislativě přeměna Orné půdy na Mělnicku nebo na Hané ve větené elektrárny. Takže tady je jiný problém. My máme, pane redaktore a vážení posluchači, vládu, která porušuje vlastní zákony. Tenhle zákon 249 z roku eh 25 začal platit 1. srpna a tam se propsala ta evropská směrnice. Prosím diváky, aby si to přečetli. Paragraf 4, odstavec tři. Kde to má být a kde nám to staví? Tak nám tady někdo lže. Takovýdle závazek o Evropské uni opravdu nemáme. A kde jsou teda v České republice ta nepotřebná místa, jak jste říkal? Jak se točí? Čím se to určuje? >> Vemte třeba eh důl po Pavlo Tykačovi ČSA. Tam je nějakých 3 000 ha, takže na ten důl se vám to vejde celý. Takže kdyby paní Mrázová přišla do Bruselu, je pravda, že Lukáš Vlček, který zatím stál ministr za stan a Petr Petr Hladík, což teda nevím, jak křesťanský ministr může montovat větráky na svatém Hostínu, ale dejme tomu, tak ten závazek přehnali, to je pravda. Dali tam 3000 MW, 3 GW. No ovšem my když jsme to spočítali, tak my těch GW máme 9,2. My máme trojnásobek na té půdě podle zákona a nemusíme na tu ornou půdu ani šáhnout. Takže si vemte důl ČSA po Pavlu Tykačovi. Tam se to vejde celé. Elektrárna Počerady, kterou chce Pavel Tykač zavírat 300 ha, 10 % našeho závazku. Kdyby paní Mrázová vzala všechny logistické haly, kde jsme si udělali z České republiky skladiště Evropy, tak kdyby vzala všecky logistické haly, tak tam máme 1,2 GW, to znamená 40 % našeho závazku. Počkejte, a mluvíme o větrných elektrárnách teď nebo na ty hal Evropská unie nerozlišuje v tomto svém závazku mezi elektrárnami větrnými a solárními. >> Jo jo. >> Jí je to jedno. Jo. >> Takže tak, takže jako přijdete, já nevím jako, jako kdybyme jako kdybysme měli prostě vodu, jo, a jako někdo by říkal, hele, nezlob se, já nemám vodu, mám třeba minerálku, jo, nebo něco takového. A to, co říká Evropská unie, pro nás má být svaté. >> Ano, >> to je to. >> Ale ta vláda už nám dvakrát vlála, teda ne tadle jiné vlády zase, ale solární barony nám někdo nařídil. Nenařídil. Abysme se tady brutálně okradli přes libskou burzu, tak to někdo nařídil. Taky ne. Teď v tý Francii to měli za koronu 10, takže to nešlo z Bruselu. >> Dobře, takže vy říkáte ty montovny, že tady máme ty haly, ty sklady a tam byste na střechu dal ty soláry. Samozřejmě tam to patří, >> jo, >> tam se to hodí a tam dokonce k tomu nemusíte stavět transformaci >> tadlencta obnovitelná energie, protože my máme málo solární radiace, třeba na rozdíl od Španělska, kde jí mají dvojnásobek, ale měli tam blackouty zase, tak u nás máme polovičku, u nás máme zhruba 1000 1000 hodin do roka nebo 1000 hodin ekvivalentního maxima do roka. No, ale musíte někde ušetřit. Tak když to dáte na tu střechu jako kde pod ní je ten odběr, třeba ta továrna nebo ta montovna, tak super. Nemusí, nemusíte k tomu stavět žádný trafostanice, nemusíte k tomu stavět žádný dráty. Prostě když zasvítí, oni si to tam odeberou. Pane Berane, eh, my jsme pozorovali v uplynulých letech, když člověk jako projíždí českou zemí, tak že jsou taková ta velká pole těch solárních elektráren. Byl to obrovský bum. Máme teď očekávat, že to samé se bude dít s větrníky, že aťkoli kamkoli pojedeme, tak tam bude eh nasázeno několik větrníků vyrábějící elektrickou energii. >> Máme toto očekávat se soláry ještě jednou tolik, kde už firma ČES, přesto, že slíbila, že to stavět nebude, tak to staví nebo že do toho nebude nutit. >> Mhm. >> A eh můžeme, pokud to ti lidé nezlomí, tak můžeme to samé očekávat i s těmi věterníky. Ano, je to tak. Jo, kdežto ten solár tam máte eh ten máte jako o něco menší zlo, protože to máte jenom při zemi, takže to vidíte, když se na to koukáte zvršku a nebo když přijedete těsně k tomu a okolo to vidět není, třeba za kopcem. Kdežto ty větrníky, oni to u nás chtějí stavět o 100 m vyšší, než je v Německu. A přitom ta výtěžnost větru je poloviční. My si to budeme doplácet z daní ty věterné barony, protože ta mafie spočítala, že aby vůbec to něco vyrobilo, představte si, že Čechy jsou kotlina, že jo, obklopená pohraničními horami, tak oni to chtějí vystrčit na štangli o 100 m vyšší a o 100 milionů teda dražší při té investici, aby to vůbec něco přefouklo. A ta větnost je poloviční. U nás je to u nás je to asi 2 000 hodin doby po využití maxima. V Německu je to 3,5, u moře až 4 000. dvojnásobek. Zase představte si, že by v Indii stavěli jaderný reaktor na polovinu rukou a dopláceli si to zdaní, aby na tom nějakej vexlák vydělal. Takhle u nás tím zacházejí. >> Jinými slovy, eh vy říkáte, že Česká republika není vhodná pro to, abychom tady instalovali ty větrníky. Pane redaktore, to říká celý návrh aktualizace státní energetické koncepce z roku 2015 opřený o různá třeba i odborné analýzy, vědecká pojednání mezinárodní a tak dále. Takže ten návrh stále platí, to je zase další zákonná norma, kterou oni překračujou, zákon 406. Ale Česká republika nemá vhodné podmínky ani na vodní elektřinu. Ta už je vlastně vyčerpaná. Na Slovensku, kde mají Dunaj a vážskou kaskádu Číerný Váh, tak tam mají zhruba 10krát tolik možnost výroby té vodní elektriny, než máme u nás. U nás je to velmi, velmi omezené. Solární, když si představíte, máte pět eh klimatických pásem. arktické, suparké, to jako svým polární expedice to asi nedává nedává smysl. Pak máte zase tropické, subtropické, tam to dává smysl velký. Když postavíte v Indii, místo toho, když tam jezdí s různými motorčičkami, když tam postavíte solárii a nabíjíte tím baterky u těch motorek místo benzínu, tak tam máte dvakrát takovou výtěžnost té investice u toho soláru. U nás ne. A u nás u nás v tom mírném pásu, tam je to jakoby velmi omezené z hlediska toho soláru. No a vzhledem k tomu, že fouká u moře a my nejsme u moře, tak zase to má taky poloviční výtěžnost. Takže tím výsledkem vlastně té odborné komise, kde já jsem spoloautorem vlastně dvou monografií u tohodlenctho, které jsme publikovali, tak je, že jediná bezemisní cesta České republiky je jádro. Tak já se ptám, proč nám zase kdo nám vykládá ty nesmysly, že Česká republika má dohánět nějaké zpoždění ve větrné energetice? Česká republika má dohánět 20ileté zpoždění v jádře, kde nám to nejdřív rozebrali solární baroni před 15 lety. No, za pár dnů jsou volby komunální a také senátní a ty se vás týkají, tak třeba to dobře dopadne a budete spolu rozhodovat o zákonech. Držím vám palce a těším se na příště. Na shledanou. >> Děkuji. Na shledanou. >> Naším hostem byl Hinek Beran.