Opozice shazuje vládu za to, co udělala sama

Zdraví vás Petr Holec. Tohle je pořád na férovku a se mnou ve studiu sedí můj parťák politolog Jan Kubáček. Honzo, zatímco my tady natáčíme férovku, tak ve sněmovně se chystá pimplové divadlo. Já jsem řekl pimprlové divadlo záměrně, proto, že nevím, jestli sis, ale je to teď oblíbený termín Martina Kubky. On se ho určitě nechal napsat někým a vždycky, když přijde do televize, tak to několikrát zopakuje. A já jsem to řekně se to chytá, >> chytá se to. Vidíš, mě už chytnul za, teď nevím za co, ale je to ve mně. >> Hele, jestli to vytluče narativy tvé oblíbené, tak já to beru všema 10. Já jsem to použil proto, protože Martin Kubka eh zahrozil eh před tou mimořádnou schůzí k tý pokusu o vyslovení nedůvěř vládě, že nejde o žádný divadlo. Načež v rozhovoru pro Seznam zprávy připustil, že je to vlastně jenom předvolební divadlo, že to tak je. Tak já teď ani nevím, jestli máme točit dál, protože myslím, že jsem řekl teď všechno zhruba o tom, co posluchači potřebujou vědět. >> No, je to postmoderní dramatik, je to čekání na Godota. Já jsem stále doufal, že řekne, že má někde připravených dalších 10 poslankyň a poslanců a že to celé zvrátí, protože zatím z toho mám dojem podobný jak z akce Milionů chvilek pro demokracii, kdy z celé té akce všechno vyšumělo a vlastně se jenom bavíme o počtech. >> Mhm. Nebo doběhlo je to, co kdysi si z toho dělali legraci a nechali bývalého premiéra Petra Fialu si dělat legraci z Václaváků, jestli tam bylo adekvátně lidí nebo málo lidí. Teď je to chytilo akorát, že na straumáku a mně připomíná ta poslanecká směla něco podobného, že v podstatě se úplně vytratil ten pokus o nějaké umělecké zhodnocení události, udělat to jinak, udělat to netradičně. Nastoli tam nějaké své téma, boj o titulek, ale vlastně se to stočilo zase na boj o počty, eh na boj, kdo je nejviditelnější z pěti předáků. Já jsem si naivně myslel, že když už je to druhé hlasování o nedovůvěře vládě, když je to navíc hlasování, které je prostě předvečer horké fáze politické kampaně komunálních, magistrátních a senátních voleb, takže to bude mít třeba dynamiku, že uvidíme 92 poslankyň, poslanců, stát před poslaneckou sněmovnou jako jedno filharmonické těleso, chtělo by se říct. >> Nesnáž, to by byla kakofonie příšerná, >> ne? Víš co? Aspoň by to mělo jinou dynamiku, jo? Aspoň by byla kulisa těch malostrandských paláců, těch 92 rozhodlých tváří, pět dirigentů předtím, kteří nemají touhu bojovat o to, kdo je ten dirigent. E, takový ten prvňáček typu SM. E, paní učitelko, já mám hotovo. >> No víš, on je z toho vytěsnil Jan Grolich, protože on si tam zaparkoval ty svoje eh Grolicháry. Eh, takže oni se tam možná nevejdou, ale eh já jsem rád, že jsi zmínil tu demonstraci kasičkářů. Eh, to je samozřejmě to byla předehra pimperlovýho divadla, protože oni to pochopitelně koordinovali s opozicí tak, aby to navazovalo eh v pondělí na svatého Václava Minářovci a v úterý druhej den e ve sněmovně pokus o vyslovení nedůvěry vládě. Ono, jak jsi řekl, už je to letos podruhý. Vlastně je to druhej pokus během 3čě roku, co je co je vláda u moci. A mně se líbilo, že Mikuláš Mář asi on je podobný v tomhletom jako Martin Kubka. Prostě on řekne i to, co by neměl říkat, aby si to náhodou někdo nenomyslel. A sice když se asi rozhlíd po těch počtech sám a spočítal si ty lidi, tak vyslalkaz nejvyššímu a sice premiérovi Andreji Babišovi a řek:„Andrej Babiš nás sleduje a je z nás nervózní." A já jsem si říkal, jak asi Andrej Babi sedí v těch průhonicích, nebo jestli nebyl někde na riviéře francouzský, že bylo tak krásně a děsně se děsil týdletý akce. A proto říkám Martin Kubka to samý. Kdyby někoho náhodou napadlo si myslet nehodnotově, že to je vobyčejná předvolební kampaň, tak on to ještě sám dopředu přizná. jednak a pojme to rutinérsky a to jim nejvíc vyčítám, protože rovnou říkám, opozice má svaté právo a řekněme otevřeně, že hnutí, ano to v minulosti taky dělalo v tom předchozím období prostě svolávat si hlasování nedůvěře vládě, ale nesmí jedno vytloukat druhým, nesmí to být přílišná rutina, protože pak to samozřejmě ztratí tu váhu. Ono to je do značné míry takový jako ceremoniální. Ono se to sice nezdá, potom, když vidíme tu kvalitu nebo nekvalitu projevů a to, jak se to táhne do pozdní noci, případně do dne číslo dva, má to téměř takový jako seriálový pojetí. Na napětí střídá napětí, pak už prázdný projev, prázdný projev, ale musí to být. Ale přesto je to stále ceremoniální událost. Je to přece jen taková trošku výjimečná schůze. Měla by mít za cíl opravdu, jak se říká, vytřepat v tomhle případě podzimní šatníky. Eh, opozice jasně nastoupí s černou knihou svědomí, hříchů a nesplněných slibů vlády. To se nabízí. Ale to aranžma, kdo vystoupí, s jakým apelem, že každý by měl být nějaký specialista. A tady se dostáváme k tomu, že těch pět předsedů se prostě nedomluví a každej chce bejt hvězda a každej to opakuje. To je prostě první problém příběhu a uměleckého dopadu. Zároveň a samozřejmě každý boje o těch svých pět minut slávy. Jenže tím, jak se vlastně dělí, štěpí, předhání se, eh teď ještě to mají speciální tím, že Jan Grolich je prostě mimo ten barák, mimo ty malostranské paláce a chce tam jakoby vstoupit a ono to úplně nejde. Jo. >> Pošle nějakej standup z jižní Moravy, neboj. No, naparkoval auta. Už >> už tam jsou ty grolich káry. Aspoň za n >> je to pravda. A je to teda k zamýšlení, protože jak jsme si říkali, jak je varování pro ODS, že jeden sice pravda bývalý premiér Petr Fiala, ale dokáže zastínit celý poslanecký klub ODS tak jak zamyšlení, když opoziční strany dokáží za zastínit dva vozy s relativně banálními polepy. Já Grolicha. To by teda taky si měli říct někde, že jako špatně a že si možná měli tu akci promyslet lépe a hlavně tu dramaturgii, protože zase to dopadne a toto to vyvolává spíš takovej jako pocit zmarněného užklepku, že opozice si zase bude stěžovat, že vlastně ten největší pozornost jim bere líder opozice, ne tentokrát pan prezident, ale ministerský předseda Andrej Babiš, protože to dopadne jako vždycky. Andrej Babiš dá sobě a svým spoludruhům vládním a předsedům poslaneckých klubů koaličních stran povel, že každý vystoupí se svým referátem, takovým cementanovským referátem by se chtělo říct, co se děje, co se událo, co plánují a kde jim opozice jakoby nepřeje, ujídá či hází klacky pod nohy. >> Už to avizoval, že se na to velmi těší a je to jeho oblíbená disciplína, v který docela vyniká. Tím vycucáš ty první hodiny zájmu, tím často vlastně nastolíš ty klíčové otazníky a titulky. Eh, opozice je v tomhle velmi zvláštní, že ona na to naskočí namísto toho, aby si jela své mainstreamy a řekla si, "Hele, mezi lidma rezonuje todle a todle téma, to jsou kostlivci Andreje Babiše. Pojďme je tam pustit." Tak to pojmou tak jako, že takovej takový sluhový cvičení, který musíš. začnou křičet o tom, proč jsou až 17, 20, 25 a proč nejsou teda první, druhý, třetí, čtvrtí, pátí. Eh, začnou soutěžit taky, kdo by teda měl být první předák, který k tomu vystoupí. No a ztratí se to v pozdních nočních hodinách, takže to dopadne zase vlastně jako vždy pro tvrdé jádro. >> Jako vždycky dopadne to jako vždycky. Mě jenom napadlo, že možná Martin Kubka s Vítem Rakušanem by měli na Grolichády poslat městský policajty, aby je odtáhli. Férovku můžete poslouchat na Apple podcastech, Spotify a taky jako vždy na o pinio.com. Navede vás to tam samo. Díky za poslech a mějte se co nejlíp. Pak