Dva banální incidenty a Švédsko bylo krok od blackoutu | VN Briefing #38

No si představ, že bysme odstavili rukovany teďka.

>> No tak to bysme tady asi neseděli.

>> Unikl návrh nařízení Evropské komise s cílem snížit a stabilizovat ceny elektřiny v Evropské unii.

>> Ale prostě jako pokud chceme dekarbonizovat, tak potřebujeme několik věcí.

>> Co třeba postavit ty elektrárny stabilní, co možná ne.

Energetice zdar a vysokému napětí zvláště, přátelé. Klimatická změna udeřila, nebo možná je to El Niño, nebo možná je to jenom hezký léto, já nevím.

Každopádně musíme se s tím nějak vyrovnat nejen jako lidé, ale i energetici, protože energetika pro ní je to taky zatěžkávací zkouška.

Ahoj, Mirku, je ti vedro?

>> Ahoj, Petře. Je mi vedro.

Jo a bylo mi vedro celý víkend, takže díky tomu jsem nesekal trávu, což mi ale zase ušetřilo čas, ale na druhou stranu zase na kole se prakticky nedalo jezdit, protože celá Praha byla uzavřená a já jsem nadšený pražský cyklista, a celá Praha byla uzavřená kvůli nějakému závodu taky cyklistickému, kterého jsem se nezúčastnil, protože na to nemám.

Dobře, takový ten slide úvod máme za sebou.

Vedru se samozřejmě budeme věnovat, zejména nás zajímají francouzské jaderné elektrárny, jak se s tím vypořádávají, ale to bude až v té placené části. V té otevřené, co máme na YouTube a na podcastových platformách, se budeme věnovat něčemu jinému a to sice události z 8. června tohoto roku, kdy se ocitlo energeticky na hraně poněkud překvapivě Švédsko.

Pojďme se na to podívat. Poprosím o první graf.

Frekvence se nám dostala v 15:13:53 na 49,808 hertzů, nebo chcete-li 808 000 hertzů.

Co tomu říkáš, Mirku?

>> No tak to bylo, jak se říká, voči Fous. Tam už to bylo hodně blízko. Tak to je ten těsně ten limit, kterej nesílal vlastně na 49,8, pokud se nepletu, 50,2.

>> Tam jde o to, že vlastně je maximálně využita regulace, která by byla sama o sobě – by ta frekvence problém nebyla. Ale je to spíš takové diagnostické měřítko, řekl bych, které ukazuje, jak moc ta situace byla na hraně.

Jinak já jsem si k tomu sehnal nějaké informace a jako víceméně dá se říct, že to teda zase můžeme vzít pozitivně. To znamená evidentně Švédsko zvládlo, takže energetici to ustáli. Tak to je klobouček dolů pro místní TSO.

A nicméně ta situace jako taková – pokud se budeme koukat na ty normy, který jsou dneska nastavený – tak to bylo prostě těsně náhradně k tomu, aby museli začít řešit to nějak v nějakém krizovém režimu. Takže to bylo.

>> Pojďme se podívat na tu událost, jak to probíhalo.

Když se posuneme dál, toto je střední Švédsko, kudy vlastně vede hodně linek vysokonapěových, protože tam jich je víc.

>> Myslím si, že něco takovýho.

No a jsou to tedy 400 kV, ty nejsilnější. A u jednoho toho vedení se procházeli lidé a nenapadlo je nic inteligentnějšího než vylézt nahoru. Spletli si to slanovým centrem.

>> Mám to nějak komentovat?

>> Jsi říkal, že budeme seriózní dneska?

>> Budeme, ne? Dneska jsme právě říkali, že budeme seriózní.

Nicméně co se týká toho lezení, tak já jsem to teda taky dělal, když si to pamatuju, když jsem byl malej.

>> Tak máme titulek.

>> Máme titulek.

Eh, Mirek Hašek přiznává, že jako malý lezl na vedení vysokého napětí ve Švédsku.

>> Ve Švédsku? Hned bylo v Česku a to bylo ještě před rokem 89, určitě před rokem 95, a to jsme ještě nebyli synchronizovaný, pokud se nepletu, se západem. To se udělalo v 95, takže je to vlastně promlčený. Nicméně není koho obvinit, protože tady neexistuje žádná osoba, která by za to byla zodpovědná.

Tak máme Mirkův cingout.

Tak to jsem ani nečekal, ale zpět do Švédska.

Takže stalo se tam tohle. No a samozřejmě provozovatel v tu chvíli – představuju si, že tam je spousta kamer, že ta detekce už dneska funguje docela dobře – tak samozřejmě musel z bezpečnostních důvodů to vedení vypnout.

Bavíme se ale o jednom vedení 400 kV. Běžně se vypínají z různých důvodů. Tady v tom případě tedy z bezpečnostních.

Pojďme to posunout ještě o jedno dál. Já jsem tu informaci našel i přesně, alespoň myslím, že to je. Že to je ta situace mezi SE3 a SE2, to jsou ty dvě obchodní zóny. Z bezpečnostních důvodů vypnuto 14:30.

Přesně, je to tak.

No, ve 14:33 tady tedy, co jsem dohledal já, došlo k odpojení. To znamená tam je nějakej takový ten doběh, ne? To znamená, že tam je jakože chvilku to ještě trvá, tak já tady mám napsáno 14:33.

>> A pak víceméně, co se stalo, tak v 15:16, tam byl výpadek toho Svepolu.

>> Já ho mám trošku dřív, ale pojďme se na to podívat. Pojďme to posunout ještě dál. Já jsem to našel tady. Prosím tě, mezi 14:45 a 15:00. Možná je to zas nějakej doběh, jak říkáš.

Každopádně z Polska do jižního Švédska do zóny SE4 teklo 506 MW, což není úplně málo. A pak najednou teklo nula. Tydlety dvě události zcela nezávislé na sobě samozřejmě dělilo 20 minut zhruba.

>> No, to je krátká doba.

>> To je krátká doba na reakci.

Jako co jsem dohledal já, tak v nějaký tiskové zprávě říkali, že tam ještě měli nějaký pár záložních zdrojů a turbín. Ten problém, který tam je – pokud dojde k takovýhle tripu – tak samozřejmě ten proud si hledá dál svý cesty, že jo, kterej ho funguje. To znamená dochází, může tam dojít k nějakým dalším přetížením, nebo prostě naopak nedostatkům nebo výpadkům výkonu.

A co jsem pochopil, tak ten dispečing to měl tak, že měli ještě co aktivovat, ale jako sami uváděli, že to bylo na hraně.

>> Je to tak.

Každopádně tady je potřeba trošku popsat, jak ta švédská soustava v tuhle chvíli funguje. My se k tomu pak dostaneme, jak se jim vyvíjelo to jádro. Jo, toho mají samozřejmě míň, než měli na začátku, ale nechci spoilovat.

Jde o to, že vlastně – tak jak plyne elektřina v celé Evropě ze severu na jih – tak tohle je úplně exemplární případ. Tady to mají vlastně taky. A zejména mezi těmi zónami SE2 a SE3, tak tam je Veletok, jo. Tam je prostě běžně 5 000 MW, někdy trošku víc.

Protože z těch severnějších vodních zdrojů se ta elektřina valí do těch jižnějších obchodních zón a zejména v létě nebo na konci léta, na konci jara v tomto případě, když jsou odstavený ty jaderky, tak tam je deficit a musí se to sanovat tímto proudem.

>> My tady asi nemáme mapku, abysme to dokázali líp ukázat.

Není tam někde?

>> Je tam ještě pak potom se k ní dostaneme.

Možná se pojďme prokliknout dál. Upozorním ještě na jinou věc. Ono jim tam funguje už delší dobu, stejně jako u nás alpaka, potažmo Picasso – prostě regulaci na způsob sdílení té regulační energie se sousedy. To je to nejjednodušší, co můžeš udělat.

V momentě, kdy máš nějakej problém – soused ti pomůže buď nahoru nebo dolů.

A tady v tom případě velice rychle zafungovali Litevci, kteří vlastně trošku míň začali čerpat z té jižní zóny SE4, čímž pomohli odlehčit celkovému tomu, něco podobnýho tam měli.

S Finskem a něco podobného ještě s Norskem asi netřeba rozvádět, ale je to prostě užitečný nástroj v momentě, kdy má tu síť dobře propojenou, takže to vlastně zafunguje rychle, efektivně.

Eh, to je pravda.

Ono pak nás to dostává k tomu dalšímu problému a ty jsi to na začátku říkal – zase ty bidding zóny, jo?

Tak já nevím, jestli se k nim... Mám dojem, že tady vlastně ten problém, kterej tady je, tak pokud odhlédneme od té čisté fyziky, to znamená, že máš tady různé obchodní zóny s nějakým prostě jakoby přeshraničním profilem a jakoby nějakou kapacitou přenosu. E, kde prostě jako na jihu máš Malme, plus – eh, jak se jmenuje to jejich hlavní město?

Stockholm.

Stockholm.

E, já jsem tady za toho chytrého.

Eh, a zároveň když tam máš nějakou tu nadprodukcí prostě, která jde ze severu – že jo, z toho větru – tak samozřejmě se to potřebuje protlačit skrz celej ten profil.

A co Švédové udělali? Vlastně následovali to doporučení Evropské komise, která chtěla a velmi poctivě opravdu jakoby rozdělili tu svojí zemi vlastně na čtyři obchodní zóny. Kde prostě dneska vlastně chtěj, aby ten trh, kterej ve Švédsku funguje, tak aby daleko více vysílal signály a prostě podle toho motivoval ty investice.

To znamená, když máme prostě někde obrovskou spotřebu, no, tak potřebujeme třeba posílit to propojení do těch zón, kde je třeba levnější elektřina. Případně aby ty investice směřovaly právě do toho, kde je třeba elektřina levnější.

To znamená, aby se ty datová centra stavěla prostě někde na severu.

Takže oni to naplnili.

Je spousta zemí a je jich většina, která to nenaplnili.

Dneska jsme si říkali minule vlastně, že to je Švédsko, Norsko, Itálie.

Ještě v Dánsku jsou dvě zóny. Tam je to dané spíš DK1, DK2, no, tam je to geograficky.

No a ten zbytek to ignoruje.

To znamená, když se podíváme na Švédy, tak Švédové říkají: „Dobře, my to tady máme rozdělené, protože to dává smysl."

A díky tomu oni mají příjem, kterému se říká congestion revenue, že jo.

To znamená, oni vlastně jakoby z toho, když existuje někde nějaká nerovnováha mezi jednotlivými obchodními zónami, tak prostě to potom vypočítá tím způsobem, aby z toho vznikne nějaký congestion revenue. A tadleto congestion revenue prostě dostává TSO, který potom s tím může následně nějakým způsobem pracovat.

Spousta pojmů.

Já tě do toho jen trochu drobně skočím.

E, eufémia je ten algoritmus, taková ta hlubina myšlení, která určuje, co kde poběží, aby to bylo spravedlivě cenově pro všechny ty obchodní zóny.

No.

No a co se vlastně děje v tomhletom případě, tak tenhleten problém – když jsme se na to koukal trochu zblízka – tak já myslím, že v poslední době, nebo to není tak dlouho, co vlastně švédská ministryně řekla, že zastaví projekty pro přeshraniční spojení. Protože samozřejmě probíhá velkej spor Švédska a dalších zemí, což je společně s Evropskou komisí. Evropská komise říká: „My chceme, aby vy jste prostě používali ty congestion revenue – těch 25 % z toho, co vyberou – tak aby to probíhalo na těch projektech společného zájmu, to znamená na projektech zejména proto, aby se zesílila prostě jakoby ta mezinárodní propojení, ale v rámci Evropy prostě."

Ano, v rámci Evropy.

Na druhou stranu Švédsko říká: „Ne, ne, ne, my bysme si tady chtěli postavit právě teďko S2 nebo S3, já nevím, kde teď oprav."

SE3 je jižnější.

Já a to je to. SE4 to je vlastně už úplně dole. A mezi SE2, SE3 je ten veletok.

No a vlastně já teďko nevím, v které konkrétní zóně – tak oni by vlastně chtěli postavit, že jo. Oznámili ten jaderný reaktor – to SMR dohromady s Rolls-Roycem.

A pokud jsem pochopil minimálně z těch zpráv, které jsem četl, tak právě k tomu by chtělo to Švédsko třeba využít i ty příjmy, které z toho jsou.

A vím, že tam teďko se to nějak moc nelíbí a vím, že tady okolo toho probíhá nějaký sport. Takže Švédsko už jako ta oficiální komunikace v těch tiskových zprávách, které jsem viděl třeba na Reuters, tak tam bylo použito slovo „threaten". To znamená, že hrozí, že by zastavili ty projekty. A pokud se nepletu, tak mezi Dánskem a Švédskem – myslím, že teďko je na hold nějaká propojka.

Jo, jo, jo.

Ty podmořské kabely, tak o tom se tady bavíme pravidelně. Vlastně ti, kdo by měli být v pozici těch, kdo dávají, když je potřeba, a naopak přijímají, když potřeba není úplně – tak těm se to úplně nelíbí.

Uvidíme, jak to bude pokračovat do budoucna.

Norové s tím mají vlastně taky problém.

Nicméně zpět – byla to odbočka. Omlouváme se. Zóny jsou zajímavé.

Jo. Já tě za tu odbočku chválím, protože já se k tomu pak dostanu zpětně. Ty malé modulární reaktory, nebo vlastně jakýkoliv stabilní zdroj by té jižní zóně hodně pomohly. Ať už se bavíme o SE3 nebo SE4. Protože ta přeshraniční spolupráce trošku pomohla vyřešit ten topologickej problém. Nahoře – v momentě, kdy tam nešlo jedno to vedení – tak nahoře jsi měl přebytek, dole jsi měl nedostatek. Tady tím se to malinko zmírnilo ten problém, ale nevyřešilo.

A teď se dostanu na ty mapy. Poprosím posun ještě dál.

Eh, tohle je SE3. Tohle je SE4. Jo.

A v 15:15 vlastně tím, jak se udělaly ty přeshraniční škatulata, řekněme, tak ten proud samozřejmě velmi zeslábl mezi tou SE2 a SE3. 5647 MW – v 15:15 v 15:30 už 515 MW. Takže pokles o 600 něco. A v zápětí vidíš s tím spojenou cenu, protože prostě ten cenový signál samozřejmě...

Jo, ale tak tohle to jsou podle mě data, eh, jo. Takže to s tím nesouvisí. Ale co chci říct – hlavně tam už začal ten provozovatel přenosové soustavy řešit ten reálný nedostatek prostřednictvím vlastních zdrojů.

To je to, co ty jsi říkal. To znamená zapínali někde nějaké plynovky.

Je to tak.

No.

Eh, a to je ještě další obrázek. Pojďme ještě dál.

A teď to začne být zajímavé.

15:30, jo? Nahoru v SE3 v nějakých 700 MW a v SE4 v 25 MW. Zas to není tak vysoké číslo, ale spíš jde o rychlost té reakce a o disponibilitu těch zdrojů. To znamená, tohle jsou opravdu nějaké plynovky záložní, které tam oni měli.

Bylo to extrémně drahé. To za druhé.

A za třetí oni opravdu vyčerpali úplně všechno, co měli. Což je vidět na dalším slajdu ještě. Cena 10 000 € za megawatt na vyrovnávacím trhu, jo. Což je jasný signál. Jsme úplně v pytli. Kdyby se stala jedna jediná věc navíc – jeden malej výpadek někde – tak jdou do tmy. Podle mě.

Já budu teďka ten, co bude strašit, a ty mi budeš oponovat.

Tak já jsem si našel tu tiskovou zprávu, kde prostě ten vedoucí provozu řekl, že to řekli oni sami. To znamená, je to v tiskové zprávě, takže to můžeme najít.

Tak ta zpráva byla, že měli jsme v záloze ještě pár plynových turbín. Kdyby došlo k dalšímu výpadku, situace by byla velmi kritická.

>> Mhm.

>> Asi bychom se mohli omezit na to, že to stanovisko je takové.

Já bych řekl, že to zase bezpečně zvládli, ale je vidět, že ta soustava je opravdu napínaná k prasnutí.

Ten demand po té elektřině prostě je a je potřeba prostě jako víc respektovat, buď to posilovat sítě. To je samozřejmě naprosto nezbytné.

Já bych řekl, že možná dokonce i ty obnovitelné zdroje v mnoha místech předběhly tu samotnou síť. Tam budeme muset investovat.

A zase se vrátím k tomu, že jim by vlastně v oblasti spotřeby to SMR, který mimochodem odhlásili, jim to tam opravdu dává strašně smysl.

Jo, tam evidentně ten demand je obrovský, takže tam by to bylo rozumné to směřovat tu investici.

>> Minule jsme pomluvili norskou energetiku chválou, teďka pomlouváme švédskou. Neberte to tak, že bychom si z nich dělali legraci.

Spíše je to opravdu ukázka toho, že i něco, co jsme považovali za nedobytnou pevnost, se může dostat do problému zejména na jaře v létě, kdy je spousta odstávek vedení i zdrojů.

A z mého pohledu tady ty dvě věci byly poměrně banální a jenom byly rychle po sobě.

Někdo se prochází na vedení, což se běžně děje, tak já jsem to koneckonců taky dělal, takže se to evidentně děje.

>> A druhá věc: podmořský kabel ti vypoví službu taky každou chvíli.

Typy na těch podmořských kabelech – není to tak, že by se to stávalo dennodenně, ale díky tomu, že tam jsou velké přenosy a navíc to se nějak relativně často mění, tak co minimálně vím od těch svých kolegů, říkají, že ty prostředky, které tam jsou vlastně používané – a já nejsem teď vyloženě odborník na to, jaké jsou zařízení – jsou mnohem víc namáhané.

To znamená, k těm tripům na vedení dochází a ten přístup k tomu je i vlastně jiný, co se týká ochrany dalších věcí, tak prostě ty outage se mohou stávat.

>> Jak jsou tlusté ty kabely takhle?

>> Hele, to nevím. To je asi 20 cm.

>> Dobře, nebudu to komentovat. Řekli jsme, že budeme vážní.

Pojďme se posunout ještě o jedno dál.

Jenom ukážu, že zpětně se ty ceny na tom vyrovnávacím trhu anulovaly, že se upravily podle toho, co bylo na dayi, což je asi rozumné, protože nechceš platit 10 000 € za to, že se někde něco vyrovnalo. I těch 5500, to je šílená částka. To je úplně nepředstavitelné.

Ale je to ukázka toho, že to je limit. Opravdu už došla levná flexibilita, zachraňte nás. To už možná ani nejsou plynovky, to už jsou možná diesely dokonce.

Jo, já myslím, že oni tam mají nějaké plynovky?

>> Že tam mají nějaké s rezervou, ale to by nestálo takovou šílenou částku, ne?

>> Nevím. Přiznám se, že neznám do detailu takhle, ale ty ceny jsou samozřejmě obrovské v tomhletom.

Tak dostáváme se k podstatě. Ještě poprosím o jedno posunout.

To je – nevšímejte si toho hrupu, to je evidentně chyba dat u švédského operátora.

Ale jinak to ukazuje, že Švédové z čeho vyrábějí dominantní část té elektřiny, tak v ten den jde zejména z vody skoro 56 % a jádro 19 %, to je poměrně málo. Vítr je necelých 11 %. Když to vezmeme takhle, byl nějaký ten průběh. Nakonec to nějak zvládli.

Ale já se teďka dostávám k jádru věci. K jádru. Já přemýšlím, co by to mohlo být tady.

To máme označené na tom grafu jako „not specified", ale když se na ten profil koukám, tak asi tuším.

>> To budou ty rooftop solar, bych tak tipnul, tam budou mít.

>> Jo, tak je to možné, že to mají označené jako to, co je v distribuci, takže my nevíme, co to zhruba je. Jako provozovatel soustavy to neví.

No, oni to většinou dopočítávají.

Ale jo, přesně to je ten průběh té solární špičky. Nemají toho úplně málo už taky.

Co – je tam toho, já se koukám, je tam na to, že to je sever, tak evidentně tam je ta výroba.

>> No a teď ještě bližší pohled na jádro, co bylo v provozu.

Pojďme ještě dál. Byly to celkem čtyři reaktory, což oni jich tam dohromady mají kolik?

>> Sedm.

>> Takže větší polovina byla v provozu. To odpovídá tak nějak těm odstávkám jarním.

A ještě když to posuneme o jedno dál.

Hele, a teď se dostávám k tomu, co jsem chtěl. Tohle všechno oni už odstavili. To je 1, 2, 3, 4, 5, 6 reaktorů, z nichž dva měly 24 až 27 let. To byli mladíci a zbytek jako zaměstnanci ve věku jako Dukovany.

Si představ, že bychom odstavili Dukovany teďka.

>> No tak to bychom tady asi neseděli. To už bychom měli vážné problémy s elektřinou.

>> Eh, to bychom mohli samozřejmě, ale tam oni vlastně ty reaktory jednotlivě, tak oni odstupovali už postupně někdy od poslední 20 let. To není zase tak, že by to dělali teďkon. Oni je odstavují postupně.

>> To tak. Pokud se nepletu, tak ty poslední, jak se jmenují, to je Ring – Ring 2019, 2020. Tamhle máš 99. To znamená, oni je prostě postupně odstavovali.

>> Eh, přiznám se, já jsem vlastně nezjistil, proč oni to dělají takhle u těch relativně mladých, protože já – kdyby to bylo na mě, já bych ten reaktor nechal běžet i víc než 80 let.

>> To je na tomto kouzelné právě. Jo, ono se tam střetlo několik věcí.

Oni, aby mohli ty reaktory nechat déle, tak do nich museli investovat. Aby do nich mohli investovat, museli by mít na to nějaké peníze.

Oni v rámci nějakých mechanismů s tím jakoby počítali, ale v momentě, kdy do toho spadly ceny elektřiny na poměrně nízkou hodnotu, vrátily se do toho větrníky a obnovitelné zdroje. Je to zase střed těch koncepcí, tak najednou v určitou chvíli nedávala ta investice žádný smysl.

A podle mě v tu chvíli měl ten stát přijít, bouchnout do stolu a říct: Ne, my to chceme z bezpečnostních důvodů. Ale to se nestalo.

>> No a to se děje teďkon, že jo. Pokud se teďkom budeme bavit, tak zase takhle někde ty peníze vzít musejí, jo?

A pokud se tady koukáme, tak vedle sebe dáváme to, co je nejdůležitější. Nejdůležitější v energetice je prostě první: spolehlivost a bezpečnost těch dodávek.

Pak je teda nějaká ta cenová, řekněme, přijatelnost a poslední je dostupnost, co jsme si tady říkali, viď?

Já už si to nepamatuju.

No a jako jestliže měl přijít prostě stát, bouchnout do stolu a prostě říct, my to tady chceme. No tak se nestalo to.

Ale víceméně pokud se koukáme teď na ten spor, kterej Švédsko vede, že Švédsko teďkon vede aktuálně spor. Nevím, jestli se to nějakým způsobem jako pohnulo, ale vede spor s Evropskou komisí o tom, k čemu bude moct prostě jako používat ty příjmy z těch tzv. congestion revenue.

E, já nevím, jak to přeložit správně.

Nedá se to moc podle mě překládat.

Jo. To znamená z těch příjmů, který jsou vlastně jako daný tím, že prostě oni mají asi tak příjmy z přetížení sítí. To znamená oni sami si nastavili, dobra, my tady budeme mít prostě různý obchodní zóny. To revenue, který prostě vygenerujeme v rámci těch přenosů nebo přetoků prostě mezi těmadleta obchodníma zónama, tak my chceme využívat prostě k tomu, co si řekneme.

To znamená teďkon momentálně vím, že ten spor, kterej tam probíhá, ta ministryně se jmenuje Baboš. Tak se prostě ozvala, že jako Švédsko chce si samo rozhodovat, jak bude nakládat s penězma vlastních občanů, jo.

To znamená je vidět, že tady ten spor o tom, k čemu se to bude jako reálně používat, tak prostě evidentně stojí.

Myslím, že minulý týden vyšlo od Montelu, že Finové pozvedli obočí, když došlo prostě k zastavení těch linek, který měly jít do Finska bez toho, aby tam došlo k nějaký koordinaci.

Pokud se nepletu, tak tady někdy v květnu vím, že to znamená asi měsíc před tím incidentem, tak prostě mě došlo k tomu, že Baboš nařídila zastavit ty práce na těch kabelech, který jsou tam vlastně s Dánskem, což je taky dost zásadní signál.

Pokud si nepletu, tak tady padly takový ty termíny, že nebudou zachraňovat a teď nevím, jestli to bylo Norsko nebo Švédsko nebo Dánsko, ale nějakej Viking, můžeme říct, že nějakej Viking, tak prostě prohlásil, že nebude prostě saturovat problémy Německa.

Ale zároveň Dánové prohlásili, že Švédové a Norové ohrožují stabilitu Evropy.

Jo, to mě docela pobavilo tímhletím, jo, že vlastně nechcou ty kabely.

No a oni zároveň, já vím, a já jsem to někde v tom článku, tak tam bylo napsáno, že oni jo, oni mají nejzelenější nebo mají jeden z nejzelenějších energetickejch mixů, takže nebude nikdo poučovat nebo něco, jakože už to začíná být. A já furt odděluju tu řekněme tu politickou a rétorickou část prostě od té praktické, jakým způsobem pak funguje ta spolupráce, která tam je.

Ty kabely se dneska reálně prostě, ty jsou asi opravdu pozastavený a jak se ty kabely prostě stavěj, těch propojek je mnohem víc.

Koneckonců Britové se poučili sami prostě z té svý situace a ty je stavěj.

Já si myslím, že vlastně ty podmořský kabely jsou jedny z investic, který přinesou do budoucna velkou rentabilitu.

Tam jako nemůžeš právě tam jako kdybyys uděláme z nich to, nebudeme je dělat stejnosměrný, ale uděláme z nich ty, jak se jmenuje, varný spirály.

Jo, jo, jo.

Každopádně, když se vrátím ještě k tomu Švédsku, tak samozřejmě tady ty všechny bloky byly v těch jižních zónách.

Jo, to máme tu SE.

Takže v momentě, kdyby tam jeli nebo samozřejmě část by byla v odstávce, tak moje hypotéza je, že o tomhle bysme vůbec nevěděli.

Provozovatel soustavy by rozhodně nevydal tři tiskový zprávy, což teďka udělal, jo, to se moc nestává, když to není opravdu blackout nebo nějakej výpadek, o kterým by musel mluvit.

Ale tady prostě si myslím, že je zajímavá i informace, že opravdu o tom aktivně mluvil sám.

No a když to posuneme ještě o jedno dál, tak tam je mapička důležitá.

Jestli jste si všimli, tak ta Barsebäck nebo jak to správně vyslovuje, to už jsou odstavený ty dva bloky, co tam byly, jo, tak se nacházejí tady v tom trojúhelníku Kodaň, Malmö, jo?

A o kousíček, víš, tak by byl Esberg. A to bylo zejména na tlak Kodaně, jo, tole to ta odstávka po 25, 27 letech, čili o to je to smutnější, jo?

No tak já si myslím, že to je teďk. My jsme řekli, že budeme seriózní, ale kdyby jsem to měl zlehčit, jo, tak bych říkal, tak támhle se to střihne a uvidíme.

Je to zajímavý sledovat to, že opravdu i tak silná energetika, jako je ta švédská, se může dostat do takovýchdle relativně větších problémů.

Ale zase na druhou stranu, přesně jak jsi říkal, světla svítila, klakson troubil, nakonec to ustáli, zvládli to.

No a tak oni teďkom ohlásili tu spolupráci s tím Rolls-Royceem, česká stopa, to je asi jedna z našich investic, která je určitě opravdu důležitá.

No nicméně ten, pokud se nepletu, tak to SMR by tam mělo stát někdy až za 10 let, jo, možná později.

To je jako furt, tady se bavíme o tom, že ta situace v Švédsku, jak je vlastně dneska s nějakou další stoupající potřebou, možná i klimatickou změnou, která to bezpochyby ovlivní, tak prostě bude tam dekádu díra, jo.

To znamená furt se bavíme o tom, že tam bude díra nějakou dekádu.

To se dá řešit tak, že prostě se více zintegruje.

To znamená navýší se nějaký přenosy, ty kapacity přenosový, které tam dneska chybějí.

Dobře, uzavíráme švédskou kapitolu.

Nadále pro vás budeme samozřejmě sledovat tady ty mezní situace na základě provozních dat, si jich všímáme i když provozovatel soustavy nevydá tiskovou zprávu. To je potřeba říct.

Ale když ji vydá, tak samozřejmě těch informací máme víc.

Tak a možná ještě než odskočíme na ten další, tak já bych ještě jednou se vrátil k tomu, k těm přímým congestin revenue, protože to je fakt zajímavý spor, který tady opravdu trvá. Že my dneska, když se koukáme na tu situaci, která je ve Švédsku, tak Švédsko prostě čtyři obchodní zóny jako transparentně tam vybírá poplatek za ten congestin revenue.

Co to znamená ten congestin revenue?

V SE1 prostě je velká výroba, jsou tam vodní zdroje, hodně vodních zdrojů a ty větrný zdroje, to jsou ty onshore, který mají mimochodem ten kapacitní faktor těch onshore zdrojů je tam jako relativně velkej, myslím, že bylo 35 %, teď ať nekecám, že to bylo relativně dost.

Eh, to znamená, tam jako je levná výroba a prostě spotřeba je někde jinde a oni díky té topologii, kterou tam mají, tak prostě se to rozdělí na zóny a vlastně říkají: my, abychom to byli schopni, jo, je tady nějaká – je tady nějaká prostě slabá místa nebo jsou tady nějaká omezení, která máme prostě v té přenosové kapacitě.

Dokážeme jenom něco, tak prostě chceme, aby tady byla nějaká cenová diferenciace, docházelo tady k nějaké arbitráži a z toho nám vzniknou nějaké prostě příjmy za to, že tady opravdu k tomu přenosu dochází.

Tak a tyhle příjmy my bychom chtěli používat k tomu, abychom prostě investovali do energetiky – do energetiky švédské, což dává smysl.

A Evropská komise říká: ale vy byste měli prostě investovat primárně do těch, prostě project of common interest, což znamená, jako primárně to investujme ty peníze prostě z toho congestion do těch přeshraničních, no.

Říká, ale my vedle těch přeshraničních, které chceme stavět, tak chceme stavět i u nás.

My si tady chceme prostě z toho zaplatit i ten prostě třeba reaktor.

Takže jestli tomu dobře rozumím, tak Švéd chce ty peníze otočit doma, aby si pomohl, a unie po něm chce, aby se Švéd střelil do nohy trochu, protože postaví nový podmořský kabel.

Já nechci obvinit – eh, no, to je – to jste to zase interpretoval něco, co já nechci.

Jo, já to ale – tak mi to vyvrať.

No, to nejde.

Ten problém je, že to není úplně jednoduché.

Jasně.

Tyhle prostě tyhle peníze – to je politickotechnická otázka, jo.

To rozhodnutí prostě dělají stále političtí a prostě ta ministryně, minimálně podle těch vyjádření, která jsem viděl, tak říká: my, to jsou peníze občanů Švédska, kterí je zaplatili, a chceme je nějak způsobem použít.

To znamená, tam dochází k tomu, že ty občané to někde zaplatí v nějaké ceně a ty peníze se fakt vyberou a nějak se zaplatí.

Ale co dělá Německo?

Já se zatím zase zpátky vrátím k tomu Německu, protože to má – to má jednu velkou obchodní zónu.

I přesto, že Acer opakovaně tvrdí – prostě ve všech nálezech je prostě napsáno, že by se to mělo rozdělit, protože to prostě nedává smysl, aby to tam bylo děláno tímhle způsobem.

No a ty to kryjou redispečem, že jo.

Ano.

No, ale kdo platí redispečem?

To znamená, tam je to tak, že prostě opravdu ty náklady na ten redispatching jako v tomhle stoupají a namísto, aby se prostě reflektovalo to, jaká je opravdu, jak je síť dneska jakoby připravená, tak se to tam prostě kryje tím způsobem, že na severu se prostě vydá pokyn: vy zkrátíte, za to se zaplatí a dole se řekne: vy tady zapnete uhlí nebo já nevím, co to tam běželo – plynovky – ty plynovky, a skončí to v regulované složce.

Celý to prostě jde do regulované složky, jo.

To znamená, toto je – já se jako těm Švédům v tomhletom vlastně nedivím, že jsou – že nejsou happy.

Tak hezká tečka, loučíme se s diváky na YouTube a na podcastových platformách.

Pokud se vám líbíme, zaškrtněte všude odběry všude, kde můžete.

A pokud se vám líbíme hodně, tak určitě vás rádi uvidíme na Hero Hero nebo Fordoors.

Tato epizoda ještě nekončí.