Dufek: Lepší zvýšit sazby teď než později. Inflace sice klesla, ale problém nezmizel

Proč máme některé značky raději než jiné?

Červnový Hrot se šlechticem Františkem Kinským na obálce odhaluje tajemství lásky brandů neboli láskoznaček.

Zjistěte, co stojí za úspěchem Zooah či cirku Laputika.

Objevte hvězdné startupy, městské včelaře i svět vysoké gastronomie.

Červnový magazín Hrot je právě v prodeji.

>> Petr Dufek, hlavní ekonom Kreditas.

Dobrý den.

>> Dobrý den.

Česká národní banka bude v nejbližších dnech rozhodovat o výši úrokových sazeb.

Z těch rozhovorů, které jsme měli možnost vidět a slyšet jak s Alšem Michalem, tak s Janem Procházkou, je to o tom, že naznačují, že nějaký pohyb tam bude a pohyb nahoru.

Vy kdybyste teď seděl v bankovní radě České národní banky, hlasoval byste pro zvýšení úrokových sazeb nebo ne?

No, asi bych hlasoval pro zvýšení úrokových sazeb a jenom proto, abych to nemusel udělat třeba na dalším měnovém zasedání, protože pokud centrální banka proti inflaci zasáhne dříve, než je možná akutní, tak o to méně potom musí udělat kroku, aby tu inflaci nakonec zkrotila.

Ostatně tu zkušenost už má z té předchozí inflační vlny.

A je těžké říct, jak to dopadne ve čtvrtek, to je vlastně bych řekl velmi nejisté.

Je to 50 na 50 z mého pohledu, ale určitě se dají najít argumenty jak pro zvýšení sazeb, tak pro jejich stabilitu. Ale pro mě je docela zásadní poslední rozhovor guvernéra pro Bloomberg v minulý pátek, protože on tím vlastně porušil mediální karanténu, která začala minulý čtvrtek.

Čili pokud tu karanténu jakoby přerušil, tak to znamená, že chtěl něco zásadního říct, protože výjimky se připouštějí.

No a to zásadní zřejmě je, že asi by chtěl, aby úrokové sazby šly nahoru.

>> Myslíte, že už takto jako připravil nebo připravuje to prostředí na to, aby se lidé připravili, že úrokové sazby prostě nevím, vyskočí nahoru?

Já myslím, že na to by měli být všichni připraveni.

Už proto, že ta aktuální prognóza, kterou bankovní rada projednávala minule, vlastně předpokládala v základním scénáři i ve většině alternativních scénářů nárůst úrokových sazeb.

Čili ono by to nemělo být žádné velké překvapení.

>> Proč to Aleš Michl tedy udělal, proč šel do rozhovoru, kde dal najevo... tak vychází mi z toho, že už to není 50 na 50, že už je to aspoň 150 na 49.

Proč to Aleš Michl udělal?

No zřejmě chtěl dodat informaci trhu, že tato varianta je vážně na stole.

>> To se dělá.

>> Já si myslím, že v takovýchto výjimečných případech to udělat klidně můžete.

>> Je to... nebo se zeptám jinak, co se změnilo od 7. května, kdy bylo poslední zasedání bankovní rady?

Tak fakticky se nám prodlužuje konflikt v perském zálivu.

Ono můžeme si sice říct, že už je mír nebo že je podepsáno nějaké memorandum alespoň digitálně a že možná bude mír, že nám poklesly ceny ropy, že nám poklesly ceny zemního plynu, ale fakticky ty ceny jsou pořád vysoko.

>> Ta 80 za ropu, to je pořád o 20 % víc, než to bylo před válkou.

A v případě zemního plynu je tam ten nárůst zhruba 30 %, i když se to zkoriguje někam na 45 €.

Čili to je inflační impulz, se kterým tady budeme muset počítat dál.

A zároveň je tam ještě druhý potenciální inflační impuls, a sice ten návrat do normálu, kdy se rozjednou všechny tankery, nejenom s ropou a zemním plynem, ale se všemi komoditami, plasty, polystyrénem a podobnými věcmi. Bude to chvíli trvat a během té v uvozovkách chvíle vlastně ty ceny budou vysoko.

Aleš Michal právě pro Bloomberg.

Mimochodem, jsou to tedy ty ukazatele, ty ceny energií, které Česká národní banka sleduje nejvíc.

Rozumím tomu správně?

Já si myslím, že to jsou jedny z ukazatelů, které je zajímají, ale vedle toho jsou to samozřejmě mzdy, které v prvním čtvrtletí rostly o více než 8 % a tak trochu nás všechny překvapily.

>> To je dobře.

>> To je samozřejmě z pohledu dohánění kupní síly určitě dobře.

Z pohledu nějakých potenciálních inflačních rizik, tak jak je vnímá Česká národní banka, to zas tak dobře samozřejmě není.

No a tím třetím ukazatelem, který ČNB vyloženě trápí, tak to je inflace ve službách, protože ta se drží pořád blízko 5 % v podstatě už od začátku covidu a žádné citelné zvolnění či snížení tam vlastně vidět není.

A když jdeme potom do té struktury, tak samozřejmě je to nájemné, v první řadě jsou to ceny nemovitostí, které tam vstupují prostřednictvím takzvaného imputovaného nájemného, ale jsou to třeba i ceny dovolených, jsou to ceny různých služeb, za které každý platíme.

Takže je vidět, že ten tlak ve službách se v podstatě nemění a zůstává velmi silným.

Nemůže někdo říct, ale to je těmi v zásadě těmi vstupy energie, drahé energie a pak se to v zásadě sveze v celé té vertikále, prostě se to promítá do toho.

>> Ano.

Ale ty energie v posledních dvou letech pořád zlevňovaly, například, a stejně tak domácnosti ani malé živnosti ještě necítí nárůst cen elektrické energie či zimního plynu.

To pociťují velcí odběratelé, kteří jedou na spotovém trhu, čili počítají s aktuálními cenami na trhu, když ti ostatní jedou na fixu.

Čili tím jednoduše to zdůvodnit nemůžete, ale můžete to zdůvodnit třeba mzdami. Pokud hypoteticky máte třeba holiče a má své zaměstnance a musí jim přidávat každý kvartál o 10 %, tak samozřejmě potom ty ceny jdou nahoru.

Čili je to jedno s druhým.

No tak pro holiče dobře nebo pro jeho podřízené dobře.

>> Ano.

A pokud to zákazník akceptuje, tak jak je to nakonec vidět, tak prostě tu inflaci máme zamrzlou vysoko na dlouho.

>> To je přesně to, co říkal i Aleš Michal pro Bloomberg.

Když si půjčím ještě jednu citaci, tak říká: skutečným problémem je, že v ekonomice je příliš mnoho peněz, vznikly během let nulových sazeb a záporných reálných úrokových sazeb před covidem a byly podpořeny fiskálními deficity.

To stále tlačí jádrovou inflaci vzhůru.

Musíme zůstat dlouhodobě „střáby" navždy.

Eh, co si pod tím zůstat dlouhodobě střáby navždy?

Co si pod tím vy představujete?

Tak já už to asi hodně pamatuju a řekl bych, že my jsme tady měli převážně dlouhém období záporné reálné úrokové sazby.

To znamená, že fakticky vaše zhodnocení peněz v bance bylo vždycky nižší, než byla inflace.

No a to se v posledních letech mění tím, že máme nízkou inflaci a ty sazby jsou přece jenom trochu výš, tak se dá říct, že ČNB je opravdu ve srovnání s těmi předchozími 30 lety, je opravdu střáby.

>> Tak i Aleš Michal říkal, že teď je čas pro to začít spořit.

Teď už v zásadě se to zase vyplatí.

>> Myslím, že měl takový moment před dvěma lety nebo rokem a půl, kdy to řekl.

No, ale každopádně teď, když se budu držet jenom těch velkých národohospodářských čísel, tak my spoříme ohromně, nesrovnatelně víc než většina Evropy.

Míra spořenosti českých domácností je skoro 20 %.

Byli jsme zvyklí mít 11, 12, máme 20.

A už vlastně zase od covidu, tenkrát jsme nemohli utrácet, vylékali jsme se tím vším, co může přijít a od té doby prostě odkládáme stranou, v tom národohospodářském měřítku, 20 % svých příjmů.

Čili my tady zadržujeme část spotřeby, odkládáme jí do budoucna pořád.

>> Jak si to vysvětlujete?

Já si to vysvětluju jednak rozložením úspor. To znamená, že z našich průzkumů docela dobře vyplývá, že skoro polovina lidí tady nějaké velké úspory nemá. Ani není schopná ty úspory vytvářet.

>> Jako když se podíváte, kolik lidí má alespoň v rodině třeba našetřeno 100 000 Kč, tak vás překvapí, že víc než třetina lidí nemá ani tuhletu částku, nebo třetina lidí není schopná uložit si bokem 1000 Kč měsíčně.

Čili třetina lidí.

>> Třetina lidí.

No, jako z dat vaší banky, nebo promiňte, jako z ČBA třeba, ne?

My si děláme každý rok průzkum ohledně úspor a domácností a ohledně jejich investičních preferencí.

Čili z těch průzkumů vyplývá, že opravdu ta schopnost vytvářet úspory tady je zhruba u půlky lidí jenom.

Když se pak přihodí, že by došlo k tomu zvýšení úrokových sazeb, často je to spojeno samozřejmě s hypotečnými úroky. Co by to znamenalo? Dokážete si představit, že to bude nějaký impuls pro to, že lidé budou méně žádat hypotéku?

>> Lidé budou méně žádat hypotéku v dalších měsících už proto, že se předzásobili hypotékami. My jsme tady měli vlastně v předchozích třech měsících neuvěřitelný boom hypoték. To se opravdu dělalo do té doby — poskytovaly se hypotéky necelých 30 miliard Kč měsíčně, a najednou jsme tam měli 40–50 miliard, protože lidé předpokládali, že úrokové sazby půjdou asi nahoru. Právě v důsledku války v Perském zálivu.

No, a tak si o tu hypotéku požádali dřív, začali o ní jednat, a vlastně vy máte možnost vstoupit v jednání ohledně hypotéky a zafixovat si sazbu ještě předtím, dlouho než si tu hypotéku skutečně vezmate. Čili oni se takhle pojistili pro jistotu.

>> Viděli situaci v Íránu, tak všichni nakoupili byty.

>> No, ještě nenakoupili třeba, ale ty hypotéky mají — mají schválené.

Ano, dobře. Ale teď se dostáváme do detailu. Průměrná délka té fixace — dokážete říct? Protože znovu třeba 10 let zpátky bylo ještě běžné dostat destiletou fixaci. To v tuto chvíli téměř možné není. Co převládá?

>> Já si myslím, že pořád jsou takové ty favorizované pětileté fixace, a pokud ten klient předpokládá, že třeba ty sazby mohly jít dolů, tak zvolí kratší fixaci. Ale když jsem se dneska díval na nové hypotéky ve statistikách ČNB, tak ty pětileté jsou výhodnější než tříleté. Čili tam je určitá snaha bank ty lidi motivovat — vzít si hypotéky za 4,5 %.

Když se vrátíme k jednání České národní banky — na sociálních sítích se jal ingerovat do její činnosti pan premiér, který říkal, že v tuto chvíli vlastně není důvod pro zvyšování úrokových sazeb. Máte nejdřív váš soukromý názor, jestli pan premiér má do toho takto zasahovat, nebo je to jako běžná rétorika? Protože i americký prezident Donald Trump také nešel pro nějaké slovíčko daleko, když jednal s Fedem. Tak jenom — jak to hodnotíte?

>> Naprosto nijak. Je to jedno. Divil bych se, kdyby se našel na světě premiér, kterému bude imponovat zvyšování úrokových sazeb — to asi těžko. A pokud to vyjádří, tak je to prostě v tomto směru názor jednoho člověka, a rozhodování je úplně někde jinde.

>> To, co říká pan premiér — že někdo chce navyšovat základní sazby — to skutečně není způsob, jak bojovat proti vysokým cenám. Řekl si premiér. Jsou to kolegové na Idesu. Je to rýpanec. Nevím, co k tomu říct.

>> Ještě jeden citát, dovolte. Bude věcnější. Dám tu emoci stranou — respektive nebudu číst tu emoční část.

Český statistický úřad v květnu oznámil inflaci 2,1 %, v dubnu to bylo 2,5 %. Takže inflace klesla. Proč máme nízkou inflaci? — ptá se premiér. Protože jsme samozřejmě na nic nečekali a snižovali jsme ceny energií a zastropovali jsme marže u pohonných hmot.

Tak jak to rozebrat? Je určitě pravda, že nám letos inflaci snížil přesun poplatku za obnovitelné zdroje energie. To bylo myslím o 0,4 %.

>> Hm.

Je pravda, že snížení spotřební daně u nafty také snížilo o něco málo inflaci, a ta cenová regulace dočasná nám tu inflaci taky přibrzdila. Ale i tak ty pohonné hmoty tu inflaci navýšily celkově asi o 0,8 %. Takže v jistém směru má pravdu.

Na druhou stranu je pravdou, že tady máme jádrovou inflaci skoro 3 %, že tady máme tu skoro 5% inflaci ve službách, že tu máme přehřátý realitní trh, kde ceny nemovitostí rostou o 10 a více procent.

>> No, ale hypotéky evidentně — data ukazují, že hypotéky to vesele přežijují.

>> Je mi to jedno.

To je — pardon, promiňte, já jsem skočil do řeči.

>> A pak tu máme nájemné, které roste o více než 6 %. Čili je vidět, že ty inflační tlaky tady jednoznačně jsou, a jestli by se měla pozornost někam soustředit, tak já bych třeba řekl právě na ten realitní trh. Protože tam dochází k tomu, že jednak ty ceny rostou velmi rychle — protože lidé chtějí bydlet — ale jednak si zvykli na to, že byt je vlastně takovou protiinflační pojistkou. A ono to nakonec vidět — je vidět, že když za posledních 10 let se ty ceny zdvojnásobily, tak samozřejmě je vidět, že ty lidé si uvědomují, že když vloží peníze do bytu, tak ho se ziskem mohou prodat.

>> A vy jste říkal, že by se měla pozornost obrátit právě do téhle oblasti. Co jste tím myslel? Co to znamená?

>> Aby neplatila jednoduše rovnice: Koupím byt a za pár let ho prodám s dvojnásobkem. Někdo by řekl, tak to je vývoj trhu prostě.

No, to je samozřejmě vývoj trhu, ale ten trh je vlastně deformovaný už tím, že tady máme slabou nabídku, a stát vlastně nikdy neudělal nic proto, aby ta nabídka vzrostla — aby stavební řízení netrvalo tři až 10 let, ale aby se opravdu dalo svižně stavět. Protože každý rok navíc znamená zdražení toho bytu, který si chcete koupit. Čili udělat něco s dostupností bydlení už jenom třeba tím, že ten byrokratický proces, který musí všichni podstoupit, bude jednodušší.

>> Tak sněmovna měla i mimořádnou schůzi kvůli stavebnímu zákonu. Takže v zásadě asi něco se — no, snad se něco na tom poli bude dít. Možná budeme optimističtí. Už jsme tady měli nedávno pokus o digitalizaci stavebního řízení, který mělo vést ke zrychlení, a trošku se nám to zadrhlo.

>> Ano, jak říká nejenom NKÚ.

Ještě když se vrátím k těm sazbám — je to podle vás, jak — co se tím — od teď asi půjdou nahoru. Co se tím odstartuje? Bude to řekněme nějaké jednorázové zvýšení, nebo už budeme sledovat, že na dalších zasedáních se budou zvyšovat dál? Bude to nějaký cyklus zvyšování úrokových sazeb, nebo je to výjimečné? Vy jste říkal jeden z těch faktorů, a budeme se o tom bavit — je onen konflikt v Perském zálivu, který je tak nejistý. Tak teď by tam měla být nějaká mírová dohoda vyjednaná. Jde evidentně — jestli jsem tomu rozuměl správně — o překrytí nějaké doby, než vše bude uvedeno do normálu.

Takže když se vrátím na začátek, bude to ojedinělé zvyšování úrokových sazeb, nebo mělo by jít a nebo je to, že budeme sledovat nějakou trajektorii zvyšování úrokových sazeb?

No, podle mého názoru, když by to ČNB udělala teď, tak už nemusí zvyšovat úrokové sazby dál, protože by to měl být dostatečný signál jednak proto, aby dala najevo, že opravdu jí na té inflaci záleží.

A je fakticky, když se vrátím k vaší předchozí otázce, že byla minulý měsíc inflace 21, je fajn, jako to je suf, ale ČNB nezajímá, jaká byla inflace před měsícem. To musí zajímat, jaká bude inflace za rok.

Takže je to signál, že má starost a je to také signál pro korunu, která je svou silou vlastně velmi významným protiinflačním faktorem a velmi odolným.

Co jak na to bude reagovat ekonomika? Jak na to bude reagovat firmy, které si budou chtít půjčit?

Už na to všichni reagovali, protože úrokové sazby v ekonomice dávno vzrostly. Hned vlastně po začátku války v Perském zálivu poskočily výnosy státních dluhopisů po celé křivce, takže samozřejmě cena peněz od jednoho roku až do 20 let se posunula směrem nahoru a to dost výrazně. Čili už i ty hypotéky jsou tím do jisté míry poznamenané a to ještě ČNB fakticky nic neudělala a to stejné platí vlastně pro fixované úvěry firmám stejně jako pro ty floatované, tedy s variabilní sazbou.

Má na tom případném rozhodnutí ČNB roli i nedávné zvýšení sazeb Evropské centrální banky?

No, fakticky ano, protože ono tím otevírá prostor k tomu, aby ČNB mohla postupovat taky tak a trhy s tím fakticky počítají. A v zásadě u Evropské centrální banky je to podobné. Je to nějaký preventivní krok, aby se neopakovalo to, jak někdo kritizoval, že i v roce 22 Evropská centrální banka reagovala prostě pozdě na energetickou krizi. Takže je to nějaký signál, jsou to stejné důvody pro zvyšování, jako je to v případě České národní banky.

Řekl bych, že ano. A jo, máte pravdu. ECB při té minulé inflační vlně vlastně byla rok v prodlení oproti ČNB. Zlehčovala inflaci, tvrdila, že to bude přechodná drobná záležitost nebo nevýznamná záležitost a mezitím se ta inflace utrhla. A navíc v eurozóně už teď je vlastně inflace 3%, čili oni mají vyšší inflaci, než má Česká republika. Čili oni by měli s těmi sazbami, které byly vlastně na 2% úrovni, něco udělat, tak alespoň první krok mají za sebou.

Když se vrátíme, jak my na to narážíme během toho našeho rozhovoru — a to je ona situace, krize, stav, to, co se děje v Perském zálivu. Oficiálně měla být dohoda podepsána v pátek 19. června ve Švýcarsku. Tak uvidíme. Dnešní doba je — my spolu mluvíme v úterý. Dnešní doba je tak dynamická, že budeme si přát, aby tomu bylo.

Co se podle vás stane poté? Nemůže to, co říká premiér — podívejte se, tady je na stole nějaká dohoda — a chápu tu dynamiku, než se vše uvede do původního stavu, ale není to signál proto, že ta krize začíná odeznívat. Není tedy důvod — a znova se budu opakovat — pro to navyšování úrokových sazeb. Nebyl by pokud by se opravdu v těch různých prognózách, se kterými člověk pracuje, ta inflace na tom horizontu jednoho až dvou let nezvýšila. Prostě ta prognóza je tím pádem posunutá, protože i ten návrat do normálu bude dlouho trvat. To je zcela jednoznačné. Čili tohleto by byla pouze taková preventivní drobná akce a dejme tomu, když všechno bude vycházet skvěle, tak ČNB může klidně do konce roku ty sazby zase začít snižovat, tak jak to měla původně v plánu.

Dokážete si představit takovou dynamiku?

Proč ne? Jako pokud neuděláte jedno zasedání zvýšení sazeb, druhé zasedání snížení sazeb, ale mezitím počkáte půl roku, tak si myslím, že se naprosto nic neděje. Je to zcela standardní postup. Dá se tomu říci jemné ladění.

Jemné ladění.

V zásadě pakliže by měl nastat příměří, mír v té oblasti, dokážete odhadnout tu dynamiku, než vše bude uvedeno, veškeré ty dodavatelské řetězce — kdy si analytici v ČNB, nebo kdy vy ve vaší bance si řeknete: v zásadě jsme na cestě do nějakého normálního stavu. Je možné toto odhadnout vůbec?

Vy jste se na mě díval, že já už jsem si dokázal ve vaší tváři přečíst tu odpověď. To je vždycky nevděčné pro moderátora.

Ne, nejde. Tam stojí, já nevím, kolik — 300, 600 lodí — které potřebujou proplout a vyložit náklad. A je potřeba, aby v Kataru opravili všechny ty trubky na zkapalněný plyn a aby se všechno dalo do původního stavu. To si myslím, že může docela dlouho trvat a mezitím se může vesele spekulovat o tom, že by třeba cena ropy mohla ještě víc poskočit, protože začne chybět na trhu a cena jakýchkoliv stavebních materiálů de facto taky. Čili tam je tolik nejistých věcí, že spoléhat na to, že za půl roku bude všechno tak, jak bylo dřív, s cenami — je podle mě hodně velký optimismus.

Dokážete odhadnout, zda-li ta vládní opatření, jako bylo zastropování a snížení spotřební daně, zda bude Babišův kabinet — zda li bude vyžadovat, aby podnikl ještě nějakou akci, nebo v tuto chvíli jsme jako na maximu, co vláda může dělat?

No tak pokud budu věřit tomu, že v pátek bude dohoda, kterou budou všichni dodržovat, no tak vláda může automaticky příští týden zrušit z mého pohledu regulaci cen paliv a pohonných hmot a zase zvýšit spotřební daň u nafty, protože jestliže skončila krize, tak není důvod, aby tady bylo docela nelevné protikrizové opatření.

Tak uvidíme, zda k tomu vláda přistoupí.

Petr Dufek, hlavní ekonom Kreditas. Moc děkuju.

Díky moc.

Hezký den.