ZRUŠENÍ TELEVIZNÍCH POPLATKŮ A SOUBOJ O ČESKOU TELEVIZI - Minuta z Malostranské #1

Dámy a pánové, dobrý den u prvních minut z Malostranské. Zdravím vás poslanecké sněmovny, která má za sebou hektické dny a týdny. V uplynulých dnech jsme tady projednávali dva zásadní návrhy zákonu. Tím prvním byl návrh státního rozpočtu na příští rok, takzvaný zákon roku. Poprvé vlastně v dnohodobé historii České republiky, to jeho projednávání trvalo dva celé dny. Opozice ten první den takzvaně vypauzovala, že si vzali řetěz pěti dvouhodinových přestávek údajně na jednání poslaneckých klubů, ale asi víme, jak probíhá v noci jednání a tak se to protáhlo na dva dny. Nakonec ten zákon prošel do druhého čtení a já na rovinu říkám, že hnutí SPD a někteří poslanci zvláště z něj nejsme moc nadšeni. Ale na jedné straně je tedy ekonomická realita, stabilita vlády, lojalita, na druhé straně pozůstatky po tureckém hospodaření fialovy vlády a ekonomická realita České republiky. Jak ten rozpočet vypadá? Sejmy mají být ve výši 2,5 bilionů Kč. To je astronomická částka a výdaje ještě o 386 miliard Kč vyšší. To je ten schodek neboli deficit státního rozpočtu, tak je druhý největší v historie České republiky. Samo o sobě to číslo je hrozivé, ale musíme si uvědomit jednu věc. Téměř 3činy výdaju státního rozpočtu tvoří takzvané mandatorní povinné výdaje. Nejvíc toho jsou důchody, sociální dávky, nemocenská, ale i třeba platy státních zaměstnanců. To jsou stovky miliard korun. Rozpočet ministerstva práce a sociálních věcí opravda v historii překročil 1 bilion Kč. Takže to je skoro polovina výdajů státního rozpočtu. A změnit tyto výdaje nebo je snížit vyžaduje jednak změnu zákona a jednak politickou vůli. A my na SPD na rovinu říkáme, že nechceme snižovat ty sociální transfery, nechceme snižovat důchody, nechceme snižovat podporu rodin, nechceme snižovat podporu zdravotně postižených dětí a další výdaje do sociálních služeb nebo i do veřejných služeb, typu zdravotnictví, školství a podobně. Tak pak tady máme dvě cesty, jak tohle diléma vyřešit. buď zvyšovat přejmy, nebo snižovat, škrtat výdaje, nebo některou jejich kombinaci. Zvyšování příjmů je relativně snadné. Provádí se nejvíce, jako to dělala Fialová, zvyšování daní a pojistných odvodů, ale ani touto cestou my nechceme jít. vyšší zdanění práce, vyšší zdanění sociálního pojištění, zdravotního pojištění vyvedlo ve svém důsledku k jedinému nárůstu nezaměstnanosti, poklesu konkurenceschopnosti českých firem, poklesu koupě schopné popávky, nižší spotřeby. A to my taky nechceme udělat. Co na té straně přejmů udělat můžeme a co už taky děláme prostřednictvím zákonů je zvýšit výběr daných a pojištění bez toho, aby se zvyšovaly sazby. Daňová kobra Eet 2,0 posvítit si na nelegální zaměstávání, ten takzvaný švar systém, na šedou černou ekonomiku, na daňové úniky a taky na úniky nezaněných dividend přes ty známé nechválně zahraniční korporace. Tam už jsme několik zákonů schválili, ale ty nejtěžší. To znamená sáhnout si na ty dividendy, co tady unikají v objemu zhruba půl bilionu 500 miliardů ročně. Nad tím ještě přemýšlíme, jak to udělat, abysme nenarazili na práv Evropské unie, na mezinárodní arbitráže, ale udělat to musíme. Co naopak udělat nesmíme, je sáhnout na peníze, na daně, na pojistné odvody českým občanům a českým firmám a nesmíme je zvýšit. a taky to dělat nebudeme. No a pak je tu ta výdajá stránka státního rozpočtu. Jak už jsem říkal, téměř 2 biliony Kč, je to asi 1,7, ale neustále to čas roste. Tvoří ty mandatorní výdaje a kvazi mandatorní výdaje, čili důchody, platy, veškeré typy sociální dávek, matersk, rodičovní příspěvek, ale i mnoho dalších ze zákona povinných výdev. Čili ta vata, ten prostor na to, co můžeme škrtat, není ani ve výšiho bilionu. A to si ještě k tomu přidejme. A na tom je koaliční shoda, byť my jsme chtěli nižší výdaje. To jsou výdaje na zdrojení a na obranu. Objemu, povinném objemu 2 % ADP. Hrubý domácí produkt dosahuje zhruba 9 bilionů Kč ročně, takže ta 2 % z této částky je 180 miliard Kč, téměř 200. a už jsme na dvou bilionech s těmi mandatoridními výdajy, tak ten prostor na škrtání je skutečně úzký. Zbytek těch výdajů, těch dejme tomu 500 miliard Kč pro letošní rok tvoří investiční a provozní výdaje a dotační tituly. Tady se škrtá relatně stadno ve smyslu rychlosti. Není většinou potřeba změna zákona, ale samozřejmě i to, když škrtnete provozní nebo investiční výdaje, má své dopady a často je negativní. investice, to jsou investice do dopravní infrastruktury, do železnic, do silnic, ale i třeba do zdravotnictví, do přístrojů, do vybavení. Tak ano, můžete meziročně něco ušetřit, ale samozřejmě ty všechny pozitivní dopady, které investice a investování má, tím škrtnete také. To znamená rychlejší doprava na zaměstnání, zaměstnanost, zakázky pro české firmy. Takže ani tady to škrtání není úplně jednoduché. Ale kde je shoda v koalici a kde musíme ještě přitání těch dotací? Ty mám na mysli dotace privátním podnikatelským subjektům, nikoli dotace třeba nějakým neziskovkám, kteří pomáhají vozíčkářům nebo ohroženým opuštěným dětem. To ne. Jedná se o ty politické neziskovky a o čisté dotace na podnikání. Nejznámější je fotovoltaika, energie z větru. Jo, to teďka tam se vrhly ty dotační skupinní. ale i další věci. Například třeba 2 miliardy každoročně jde na dotace českým filmařům na čistě rizek komerční české filmy. Není potřeba takovéto aktivity dotovat. Proč jedno podnikání dotujeme a druhé ne? To jsou otázky politického sporu. Samozřejmě opozice bude kopat za neziskovky, bude kopat za takzvanou kulturní frontu, protože podporí politicky, ale není důvod, aby tyhle věci platil stát. V našem pojetí, v našem podání SPD má stát financovat ty povinné výdaje, hlavně pojistné dávky. Už o nich mluvíme několikrát, ale jsou to právě ty důchody, nejen sta, ale invalidní a pozůstalostní. Stát musí platit a to více než platí teď veřejné služby. Odmítáme privatizovat třeba zdravotnictví a základní školství. Tam si nemají lidi připlácet. Bohužel se to už ve zdravotnictví často děje. No a co stále dělat nemá? Nemá platit aktivity, které nejsou veřejnými službami a z kteří těží jenom malý segment společnosti určité firmy. Nemusí to být jenom ty neziskovky. V mnoha v mnoha oborech podnikání už se podniká pouze na dotace, ať už unijní, evropské nebo národní. A samozřejmě ty subjekty většinou menší podnikatelé střední firmy, které na ně nedosáhnou, protože i ty projekty dotační a žádosti jsou drahé a složité, tak mají potom smůlu. Bývalý ministr financías ODS před předchozími volbami sliboval brutální škrty v těch dotacích právě na soukromé podnikání. Odhadl nebo kvantifikoval ten objem na 110 miliard Kč ročně. Samozřejmě v skutek. Kdybychom ale polovinu této části dokázali pokrátit, protože specifické jsou zemědělské dotace, tam my musíme nějakým způsobem alokovat našim zemědělcům, aby konkurovali ještě více dotovaným sousedním státům, tak jsme někde na 50 miliardách, což je slušný zábdavek z těch 386 miliard Kč schodků. Pak tedy může být ten zvýšený příjem z nevybraného pojistného dananí. A tady upozorňujm na jednu věc. Šéf velké personální agentury MPower pan Albertáb před rokem v jednom rozhovoru pro novinky a právo odhadl úniky na daních a na pojištění systému nelegálního zaměstnávání té práce na čern různé cizinecké ale i domácí pracovní agentury šachy s minimální mzdou a se exekucemi na 300 miliard Kč ročně jenom ty úniky samozřejmě nemůžeme být aivní a žít v iluzi, že vymůžeme všechno, ale ta vymožitelnost podle mezinárodních zkušeností těchto peněz se pohybuje někdy mezi 20 30 %. Kdybychom teda se odrazili od té citované části 300 miliard Kč, tak je to třeba nějakých dalších 60 70 milion miliard Kč ročně. To už jsme na stovce. No a pak samozřejmě je tady růst ekonomiky, výkon ekonomiky, ten hrubý domácí produkt, kde je povinností vlády nebo té parlamentní většiny vytvářet takové zákony nebo takové podmínky pro podnikání, pro živnostníky a pro občany, aby ten růst byl v kladných číslech, teď jak někde kolem 2 % a z toho samozřejmě bude růst výběr daní a pojistných odvodů bez toho, abysme zvyšovali jejich jejich jejich sazby, ale samozřejmě také to předpokládá aktivní kroky na slně vlády, nikoli nějaké dotační investiční pobídky, ale zejména eh odstranit kromě zbytečné daňové zátěže, o které jsme mluvili, nejrůznější byrokratické překážky a regulace pro podnikání a zejména pro ty české firmy, protože zahraniční firmy a korporace ty pobídky mají investiční pobídky, daňové prázdniny a de facto tady ani v České republice žádné odvody nebo žádné nadstandardní odvody odpovídající jejich nadstandardním ziskům neplatí. Kolegyně Ilona Švihlíková odhaduje úniky nebo nevýběr daní a pojistného na těch aktivitách, na ziskových aktivitách zahraničních bank se sílem v České republice, hypermarketů a podobně až na 1 bilion Kč ročně. polovinu těch 400 až 500 miliard tvoří nezdaněné dividendy a jejich u nich vyvádění do zahraničí a tu druhou polovinu takzvané vnitrofidemní transfery často fiktivní a to jsou věci na které se musíme v těch následujících 2vou a půl letech naší vlády určitě zaměřit. Tak ještě závěry k tomu státnímu rozpočtu, který prošel prvním čtením, směřuje do druhého kěňovacím návrhům a k závěrečnému hlasování, který proběhne někdy v listopadu nebo v prosinci. Ano, ten schodek je vysoký, nelíbí se nám, snažili jsme se ho snížit, ale je to běh na delší trať. Jednak jde o nakopnutí toho strojářského růstu, ale hlavně taky o legislativní změny, které umožní větší, lepší, rychlejší výběr daní a poplatků a rychlejší nebo úplné odstraňování některých zbytných výdajů ve státním rozpočtu. My jsme podle fiskálního strukturálního plánu povinni ten schodek snižovat tempem zhruba 100 miliard Kč ročně v následujících dvou letech a historii a vy voliči nás budete soudit, jestli se nám to podaří. Druhým třaskavým tématem minulých dnů byl vládní návrh změny zákona o České televizi a o Českém rozhlase. Ano, jde o takzvané koncesionářské nebo televizní a rozhlasové poplatky. Naším cílem je převést je z lidí a firem na stát. Čili už je nebudete platit vy. Dobře. Víte, že Fialova vláda před dvěma lety ty poplatky dramaticky zvýšila, respektive změnila jejich povahu. Neplatí se za přijímač, ale za internetové připojení. Firmy nesmyslně platí televizní a rozhlasový poplatek podle počtu zaměstnanců. To my měníme. A sumu, kterou má Česká televize a český rozhlas dostat, budou dostávat každoročně už ze státního rozpočtu. Bude to koneckonců i pro ně lepší. Vidí přesně, kolik peněz dostanou, kdy, nebudou tam nedoplatky, exekuce nebo prostáhat je po lidech. A lidem to samozřejmě uleví. Nej jde o drastické, dramatické částky, i když u velkých zaměstnavatelů ano, ale u nízkopříjmových občanů, u seniorů, nízkopříjmových pracujících rodin s dětmi je každá ušetá 100 Kč dobrá. My jsme to těmčům slíbili a také to plníme. Nejde o žádné ohrožení nezávislosti těchto médií. Jak říká opozice, my nepřebíráme řízení televize, programovou skladbu. Pouze se zlepší a bude více stabilní ten způsob placení, čili takzvaný winwin systém, jak se říká. Úplně jinou debatou je ale diskuze o tom, jestli vůbec má být Česká televize a český rozplacena ze státního rozpočtu a v jakém rozsahu. A taky otázka, co je to veřejná služba. Jsou to zprávy, jsou to opery, jsou to detektivky, je to ten kolikrát vzpomínaný Stardance. To bychom si mohli říct na novinu a podívat se i do zahraničí. Náš názor je, že tak v tom rozsahu, jak vysílá Česká televize, ale koneckonců i český rozhlas nyní, to je více než veřejná služba. Můžeme jít program pod programu, pořad pořadu a když si nalejeme čistého výhna, tak zjistíme, že mnoho formátů a typů pořadů, které vysílají Český rozaz a Česká televize, neplní veřejnou službu a zcela dobře, ale v něj by je mohly vysílat i takzvaná komerční privátní média zcela zadarmo. Čili to je druhý krajní pohled zrušit ty poplatky úplně. Někteří z našich poslanců pro to jsou. Já bych se k tomu pomalu také klonil, ale samozřejmě o to nyní nejde. Ten konsenzus v koalici zní, nebudou tyto poplatky už hradit lidé ze svých kapez ani firmy, kde je to úplně nesmyslné. Firmy nejsou založeny na sledování televizních pořadů v pracovní době, ale zaplatí to předvídatelně stát ze státního rozpočtu v jasně definovaném limitu finančních prostředků, ale té diskuzi o tom, co je veřejná služba a zda třeba ten způsob platby nemá být ještě jiný, dobrovolný a podobně, tahle diskuze nás ještě určitě v budoucnu čeká. Nyní ten zákon směřuje tedy také jako rozpočet do druhého čtení. Čeká se ještě kolem toho velká bitva, opoziční obstrukce, ale myslím, jak se moderně říká, že ten výsledek doručíme našim voličům také v dohledné době a už od příštího roku ty poplatky hradit nebudou muset. Děkuji. Těšíme se na příští týden. >> Zaujal vás pořád? Další díly nabízíme na webu tv1.cz. Předplatné vám otevře nejen plné verze pořadu, ale také komentáře, analýzy a rozhovory, které jinde nenajdete. A to nejpodstatnější, dáváte nám možnost růst. Děkujeme, že při nás stojíte, protože svobodná média mají smysl.