Motoristé se hlásí k ideálům klausovské ODS. | Hynek Brom

[hudba] [hudba]

Hinek Brom je naším hostem.

Dobrý den.

>> Dobrý den, pane moderátore.

>> Doktor Hinek Brom je kandidátem za motoristy, lídrem kandidátky dokonce v Plzni při nadcházejících komunálních volbách.

Každého musí napadnout, proč chcete rozhodovat o tom, co bude a nebude v tak velkém městě, jako je Plzeň, protože si to město Plzeň zaslouží, protože je čtvrté největší město v republice a je potřeba se k těm věcem stavět čelem. To znamená nestát jenom ve frontě a čekat a mudrovat, proč je něco špatně, ale chtít se i podílet na těch věcech, o kterých se rozhoduje, jako jsou peníze, které tečou z veřejných rozpočtů do různých oblastí, jako je podpora sportu, ochrana životního prostředí, doprava a tak dále.

Obecně se domnívám, že občané mají za to, že když někdo kandiduje do nějaké funkce, tak ho alespoň částečně láká ta moc.

Eh, do jaké míry je moc vaše motivace?

>> Já bych řekl, že téměř žádná, protože už jsem si ji vyzkoušel v minulosti a myslím si, že se umím vůči moci v uvozovkách postavit. Pro mě je důležité to, aby to, co děláme, bylo děláno hlavně pro ty lidi, kteří tam jsou, pro lidi v Plzni, pro lidi, kteří tam pracují, a ne pro nás, pro politiky, protože tu moc chceme uchvátit nebo s ní chceme nějakým způsobem pracovat.

>> Rozumím. Ale není právě ta moc v rukou politika třeba z komunálního to ta věc, kterou nutně potřebujete k tomu, abyste to, co říkáte, mohl prosadit, uplatnit?

>> Moc není to nejdůležitější. Nejdůležitější je ta schopnost ovládat věci a schopnost věci hlavně dokončovat do konce. Někdo může mít krásnou, nádhernou myšlenku, ale pokud ji neumí zrealizovat a neumí přesvědčit ostatní o tom, že to je správně, tak může mít moc, jakou chce.

>> Dobře. Proč jdete za motoristy?

>> Motoristé jsou strana parlamentní. Motoristé jsou strana, která se hlásí k pravicovým myšlenkám a k pravicovým ideálům, řekněme, staré klauzovské ODSy. A to je to, co si myslím, že je tam mojí motivací, proč se vracet zpátky možná ke kořenům a jít za někoho, kdo to myslí vážně a nechce řešit nějakou liberální cestu ve smyslu aktivistů, někoho, kdo chce – jenom sice má možná nějaké vzletné myšlenky, ale vždycky to myslí proti lidem.

>> Mhm. No, jistě mi dáte za pravdu, že každé volby jsou z velké části věcí počtu a matematiky, počtu odevzdaných hlasů a tak. Eh, kolik lidí podle vás, pane doktore, je těch, kteří mají zájem o pravicovou politiku? Protože si řekněme otevřeně, že ta levicová politika je [odkašlání] dobrá věc pro takzvané v uvozovkách šedé nebo černé pasažéry. Že je lepší se snažit, tak je lepší si občas zajít pro nějakou dávku a slevit ze své životní úrovně. Ptám se, kdo jsou tedy ti vaši voliči? Kde ty pravicově orientované lidi vezmete?

>> My jsme v Plzni všichni konzervativci. Konzervativní. Už historicky od dob Jana Žižky, kterého jsme jako katolíci v Plzni v roce 1424 vyhnali z Plzně, aby nás potom chtěl dobýt v roce 1425 a neuspěl a uspěli jsme my, kteří jsme získali do svého znaku krásného velblouda.

>> Jdete na to ze široka tedy na tu odpověď?

>> Ano, [smích] jdu na to ze široka, ale chci říct, že těch lidí, kteří se chtějí starat o to, jakým způsobem bude vypadat jejich život, je v Plzni, spíš bych řekl větší podíl než menšina ještě, kteří chtějí být jenom těmi černými pasažéry, čekat, až co někde přijde, nebo až co někdo někde dostane.

Pravicová politika znamená ve většině případů takzvaně štíhlý stát, málo úředníků, starání se každý sám o sebe. Jak toto prosadíte případně na Plzeňské radnici?

>> Tak pokud nám voliči dají tu příležitost a já pevně věřím, že ji dostaneme, protože máme ještě z našeho koaličního partnera svobodné a ty jsou ještě radikálnější než motoristé ve smyslu těch pravicových ideí, těch pravicových ideálů a vůbec toho řešení, tak si myslím, že první, co by mělo nastat, je revize rozsahu počtu úředních míst v rámci magistrátu města Plzně, protože tady máme opravdu vysoký počet úředníků. A měli bychom se zamyslet nad tím, jestli je opravdu potřebujeme či nikoli.

Zároveň si myslím, že by se měla otevřít diskuse vůbec i ve městě o tom, jestli potřebujeme městské části a městské obvody, protože jenom městské obvody, městské části nás stojí z rozpočtu, jenom jejich existence, 500 milionů Kč z rozpočtu, které bychom mohli použít jiným způsobem, aniž by se snižovalo to, co lidé očekávají od úřadu – že dostanou pomoc, radu, že dostanou svou odpověď na svou žádost, že dostanou rozhodnutí třeba když chtějí stavět nebo chtějí jakýmkoliv způsobem podnikat, že dostanou rozhodnutí o tom, že můžou si třeba udělat přední zahrádku, pokud jsou vlastníky restaurace nebo nějakého jiného podobného zařízení.

>> Z toho, co říkáte, nabývám dojmu, že vy krom kandidatury připravujete v Plzni revoluci.

>> Já bych to neřekl revoluce. Revoluci jsme měli v roce 89. Já bych tohle řekl určitý posun myšlení, posun k větší míře efektivity, větší míře toho, jak má to fungovat, že tady úřad není pro úřad, ale má to být úřad pro lidi.

>> Jakým způsobem by v tom případě, kdyby se naplnila ta vaše myšlenka a zrušily se ty jednotlivé městské části, fungovaly takové základní věci, jako je třeba doprava? Kdo by to spravoval?

>> Už dneska doprava funguje prostřednictvím centrální radnice. Městské obvody nemají v Plzni vliv na otázku fungování dopravy. Ten, kdo třeba stanoví takzvanou dopravu v klidu, to znamená parkování například v modrých zónách a tak dál, je stejně na rozhodnutí rady města Plzně, ne rady městského obvodu Plzeň 3, 4, 2, 1 nebo jakéhokoliv, protože Plzeň má historicky deset městských obvodů.

To znamená v tomto případě už dneska tohle rozhodnutí je úplně někde jinde a i městské obvody se zbavují své odpovědnosti a svých pravomocí právě ve prospěch centrální radnice. Takže otázka je opravdu adekvátní. Opravdu je tady dneska na stole. Otevřeme tu diskuzi. Potřebujeme opravdu takhle bohatou, širokou strukturu, jestliže dneska ti, co jsou tam, jsou jenom opravdu, že tam jsou?

Například jeden z těch příkladů je třeba Plzeň 4, Doubravka.

Já třeba pocházím.

>> Což je sídliště.

>> Eh, je to částečně sídliště, ale částečně jsou to i historické části Plzně. Doubravka se připojila v roce 1924 jako jedna z prvních větších částí nebo městeček, které se připojovaly k Plzni, když vznikalo jako statutární město. Ale oni se zbavili v minulosti svých pravomocí vůbec o tom, jak třeba rozhodovat o opravě chodníku.

Každého zajímá, kdy se vyveze popelnice, kdy jestli je dostupná městská hromadná doprava, jestli vůbec jsem schopen někam odjet, jestli mám dostupný obchod, ale hlavně taky to, jak se tam dostanu po tom chodníku. A když nemám možnost opravit ani chodník před svým domem nebo jakýkoli chodník před školou nebo kdekoli jinde, no tak pak postrádá smysl i takovýto struktura a dejme to místo toho rozhodování. Zrušme ho, protože pro nás je neúčelný, ne?

V této chvíli je doprava v městě Plzni, já myslím, už jsem tam nebyl dlouho, ale mnohem lepší, než byla před lety.

A když jsem projížděl, zdálo se mi to docela únosné, ale řekněte, vy máte na mysli nějaké zásadní změny, které byste jako motorista provedl?

Ano, to je důležité. Motoristé jsme jsou vlastně všichni, jako na příklad když nám je osmnáct let, tak chceme ten řidičský průkaz, chceme to řídit, chceme minimálně vědět, že ti, kteří to umí.

A v Plzni řekl bych, že těch dopravních problémů je více. Já bych možná uvedl dvě takové roviny.

Jedna je, že sice ano, máte pravdu, zvýšili jsme kvalitu vozů městské hromadné dopravy. Úžasně skvělé. Tleskám současnému vedení města. Opravdu to zvládli, ale nikdo se už neptá. A to je to nejdůležitější. Nikdo se už neptá, co nás to stojí. Máme na to v rozpočtu, protože pořídit tramvaj nebo trolejbus znamená, že musíte mít dostatek finančních prostředků na opravy, na odpisy, na provoz. A to stojí značné finanční prostředky.

Dále navyšujeme neustále počet linek a rozsah městské hromadné dopravy, ale už se neptáme: nevozíme náhodou jen vzduch? Vozíme opravdu lidi? Potřebujeme takhle širokou dopravu? Kolik nás to vlastně stojí? Jak nás to zatěžuje?

Musím říct, že Plzeň má jednu z nejdražších jízdných. Například hodinová jízdenka v Brně stojí 28 Kč. V Plzni stojí půlhodinová jízdenka 26 Kč.

To znamená, že když srovnáváme – já nebudu srovnávat Prahu, protože Praha má samozřejmě úplně jiný segment dopravy s ohledem na metro a dokonce i lodní přepravu po Vltavě. To je nesrovnatelné. Ale s Brnem se můžeme srovnávat. Byť je samozřejmě větší a je druhé největší město v republice, tak jeho kvalita dopravy je srovnatelná s Plzní, myslím z hlediska strojového vybavení. Ale cena jízdenky je úplně někde jinde.

>> Dobře, pane doktore, ale nemůžete přece srovnávat Prazdroj a Starobrno.

>> Ale mohu. Akorát si myslím, že Plzeň je daleko mnohonásobně lepší než Starobrno.

Je ještě pořád v těch Plzeňanech ta myšlenka: patřím k Plzni, patřím k tomu pivu.

>> Ano, Plzeňáci jsou opravdu patrioti a pivo bytostně k Plzni patří.

Musím říct, že samozřejmě historicky to tak nebylo. Kdybyste se podíval do bedekru z roku 1565, tak byste zjistil, jaká je hrozná kvalita plzeňského piva. Píší letopisy, ale protože měšťané v roce 1842 měli vynikající nápad založit si svůj vlastní pivovar a rozvíjejí ho vlastně i do dneška po těch téměř 174 letech od jeho založení. Vlastně dneska máme výročí. Bude Beerfest. Tak si myslím, že ta hrdost tady je a je to něco, co je opravdu zlatým pokladem v Plzni.

>> Říkám si, jak to snášíte vy Plzeňáci, že vlastně ten pivovar patří zahraniční firmě?

>> My jsme na to zvyklí, že náš zlatý poklad má vždycky někdo jiný. To stejné bylo se Škodovkou, taky to bylo za první republiky. Náš zlatý poklad. Je to náš zlatý poklad, protože u nás – a hlavně ten poklad – jsou lidé, kteří tam pracují. Ti, která tam vytváří ty podmínky.

>> Myslíte?

>> Určitě.

>> Není to jako vodou nebo recepturou nebo něčím takovým?

To ale vždycky záleží na lidech. Protože když neumíte, můžete mít sebelepší surovinu. Například Rossini byl vynikající hudebník a kuchař. A jeho největší devizou bylo to, že jeho recepty byly z kaviáru. Ale když budete mít ten kaviár a nebudete ho umět používat, taky dostanete blaf.

>> Pijete pivo?

>> No jistě, jako všichni Plzeňáci.

>> Rozumím. Co je podle vás nejlepší pivo na světě? A teď zapomeňte na to, že jste Plzeňák.

>> Nejlepší pivo na světě je to, které je natočené správně, během pár vteřin. To, které má správnou hladinu.

>> Je to Prazdroj?

>> No, Prazdroj to určitě bude, protože u nás v pivovaru je škola čepování a každého z vás natočí – z vás udělají nejlepšího výčepního. Protože si natočíte to nejlepší pivo, které si natočíte vy sám.

Jo, tak to už je taková turistická atrakce, ale já si říkám, určitě jste pil pivo na mnoha místech světa. Jste úspěšný člověk, tak jste byl asi všude možné. A říkal jste si někdy – promiňte, já to dořeknu – říkal jste si někdy: „To je opravdu dobré pivo?"

>> Já to udělám krátký příběh. Jistě se spousta z vás byla někdy v Bruselu, a pokud nebyla, tak o tom slyšeli. Vedle Grand Place je restaurace nebo hospoda, která se jmenuje Delirium Tremens. V hospodě Delirium Tremens mají 3500 druhů piv z celého světa. Takže pro milovníky piva si opravdu můžete objednat pivo z celého světa.

A já mohu říct, že pivo plzeňského typu je pro mě nejlepší. Mohu dělat srovnání s německými pivy, francouzskými nebo evropskými. Zajímavá piva jsou třeba z Asie, ale tam to pivo vaří čeští měšťáci.

Řekněte mi, kdybyste uspěl v komunální politice – teoreticky, kandidoval byste třeba za motoristy do poslanecké sněmovny? Někdy jste pro, aby řidičům bylo povoleno nějaké jedno nebo dvě piva?

>> Já si myslím, že ne. Tady je můj názor zcela striktní. Alkohol opravdu za volant nepatří. A já jako ze své advokátní praxe nebo i jiné praxe mohu prostě říct, že není nic horšího než oběť nějaké dopravní nehody. Zvlášť když potom je způsobená opilstvím alkoholu. Takže v tomhle bych byl striktní. Například v Itálii je povolená nějaká míra alkoholu.

Vy jste pracoval, pane doktore Bromě, nějakou dobu v České televizi a to na velmi významné pozici. Řekněte, jak se díváte teď na tu novelu zákona o České televizi, která má přijít a která ruší poplatky televizní a rozhlasové? A tvrdí, že by média veřejné služby měl financovat stát mandatorním výdajem ze svého rozpočtu.

Máte pravdu, pracoval jsem v České televizi. Měl jsem možnost seznámit se s fungováním České televize opravdu zevnitř. A víte, Česká televize může šetřit své peníze na provozu, může šetřit své peníze na výrobě svých pořadů a být efektivnější. A podle mého názoru je cesta – tím, že se mění způsob financování České televize formou zákona nebo prostřednictvím státního rozpočtu – jedinou správnou cestou, jak dostat televizi zpátky do těch správných ekonomických čísel.

Vezměte si, že Česká televize má 6 000 zaměstnanců. Že Česká televize má 40 km chodeb. Že Česká televize má 2 800 kanceláří. Ne všechny jsou obsazené. Všechny musíte topit, svítit. Česká televize má nejdražší hasičský záchranný sbor v České republice. A tak dále. Těch příkladů by tam mohla být samozřejmě celá řada.

A musím si říct, že čím větší bude mít možnost kontroly státu na hospodaření České televize, tím lépe. To není ale o tom, že poplatky nebo zrušení poplatku nebo zavedení zákona pod státní rozpočet je zestátnění televize. To si myslím, že je úplný nesmysl, byť jste se na to přímo neptal.

Eh, řekněte, vy jste, pane Brome, vy jste chvíli kandidoval na generálního ředitele České televize. Je to věc, která vás do budoucna ještě láká?

Neláká. Ne, neláka, protože si říkám, že moje místo dnes jsem si zvolil a chci pracovat pro Plzeň. Proto kandiduji teď v Plzni a říkám si, že moje kapitola v České televizi je tímhle jakoby v podstatě uzavřená.

Přemýšlíte nad nějakou další kariérou u motoristů?

Eh, určitě za dva roky budou krajské volby a myslím si, že tohle je cesta. Komunální volby a krajské volby jsou, myslím, že to je ten přesně ten cíl, ke kterému směřuji.

A uvnitř té strany to ukáže pan předseda a vnitřní struktura, jestli bude vůle využít služebné osoby.

Držím vám palce. Jsem rád, že jste přišel a těším se na příště.

Na shledanou.

Děkuji.

Na shledanou.

Naším hostem byl Hynek Brom.