Gabriela Sedláčková se ostře pustila do opozice na mediálním výboru

Eh, vy jste tady zmiňoval několik věcí a mně přijdou dvě důležité na ně jakýmsi způsobem reagovat. Eh, jedna ta vaše argumentace tím prvním čtením, já jí rozumím a rozumím, že ji používáte, je to vlastně ten jediný validní argument z mého pohledu, který vám bude hlavně fungovat, že nám budete pořád předhazovat to, že 436, vy jste to krásně komunikovali mediálně a já tomu rozumím. Já bych to udělala taky být v pozici opozice. Taky bych předstoupila před média. Říkala bych: "Kradou demokracii zloděj 43." Protože to jsou ty klišé hesla, které na veřejnost prostě fungují. A to nemyslím blbě. I na mě jako na veřejnost by fungovaly. Já tomu rozumím, ale já na rovinu říkám, já už tady ten argument odmítám. Odmítám ho z jednoho prostého důvodu. My jsme tady rok předtím poslouchali, že půjdete na barikády, vyhlásíte nám válku, nenecháte nás jednat, budete nás obstruovat. A slyšeli jsme to nejenom tady ve sněmovně, slyšeli jsme to v zákulisích, slyšeli jsme to na chodbách, slyšeli jsme to a vy mi to všichni jistě potvrdíte a pokud ne, tak si to můžete pustit zpětně. Slyšeli jste to ve všech veřejnopráv debatách, včetně těch, co probíhali veřejnoprávních televizích. Já jsem mimochodem byla zrovna myslím na ČT1 s kolegou Matějem Ondřejem Havlem, předsedou TOP 09, pane ministře, předsedou TOP 09 a [frknutí] který mi tam říkal eh, paní eh Sedláčková, my půjdeme na barikády, my vám vyhlásíme válku, vy prostě nic neodhlasujete, to teprv uvidíte, co je to válka. Můžete si to pustit zpětně. Nezlobte se na mě, ale pokud je tady někdo, kdo agresivně vyhrožuje válkou několik let, tak prostě na to musí dostat nějakou odpověď. A já rozumím a opravdu s tím vlastně i souhlasím, že ta odpověď nebyla úplně taktická pro veřejnoprávní komunikaci. Nebyla. Ta odpověď byla prostě taktická, aby se konečně rozjela ta debata, protože toto by nastalo, ať by to bylo v jakémkoliv dni, v jakoukoliv hodinu. A já se s váma vsadím, svoje boty úplně všechno, že kdybysme to zařadili ve čtvrtek ráno, ve středu ráno, v úterý ráno, v pondělí ráno, o víkendu, to je úplně jedno, tak bysme tu stejně byli dlouho a stejně by se to odkleplo nejdřív v noci, když bychom zařadili pevný bod hlasování, protože se podívejte na ten počet lidí, co tam byl přihlášený. Jich tam bylo přihlášeno 66 a z toho se téměř nikdo nedostal na řadu, protože jste se tady střídali u faktických poznámek, především vy opozice. A já konkrétně jsem vystoupila tady u toho pultíku a řekla jsem: "I když mě tady urážíte ve faktických poznámkách, i když tady lžete a i když na ně chci reagovat, já se vzdávám svých reakcí na faktické poznámky, protože chci, aby se dostali do debaty ti, co k tomu chtějí říct něco konstruktivního." To jsem tady řekla. Pan talíř tam takhle stál a ukazoval takhle palce nahoru. Můžete si to pustit zpětně ze záznamu. Já jsem se snažila tu konstruktivní debatu poskytnout. Nebyla prostě vůle. Očividně to bylo chtěné a já tomu rozumím zase veřejně. Pro komunikaci se to prostě hodí. Já to chápu. To první čtení bylo takto netakticky uděláno na základě vašeho vyhrožování. Já věřím tomu, že všechna další diskuze a tady toto, kde tady sedíme, je toho důkazem, už bude konstruktivnější, že se tady necháme domluvit. že tady nebudeme pořád používat faktické a obstruovat tím tu diskuzi a že snad se dostanou i veřejnost, ať už ta laická a nebo hlavně ta odborná, že se dostanou k mikrofonu. A apeluji na to, aby to tak bylo u kulatých stolů, u veřejných slyšení, abyste vy poslanci, nejenom ti, kteří tu sedíte v rámci mediálního výboru, ale i vy poslanci, co na nás třeba koukáte v televizi a nebo máte jiný výbory, abyste otevřeli vaše kulatý stoly. Vždyť dělala to jsem rok a na téma veřejnoprávních médií tu bylo nejvíc kulatých stolů, co jsem tu za poslední rok zažila. Bylo jich minimálně 20, co já vím. A teda počítám i senát. Já tady cíleně koukám na senátorku paní Kordovou Marvanovou, která se tím tématem taky dlouho zabývá a já za to děkuju. Já vlastně souhlasím částečně, ať jsme si jinak ideologicky v opozici s tím, co paní Marvanová říká. a už mám domluveno jednání v senátu a chci o tom jednat i se senátory a myslím si, že bude fajn, když senátoři přispějí do debaty taky. Tak to fakticky a když se otevřou třeba i ty věci, které otevřela e kolegyně Hoffmanová, e, když tady říkala, že já jsem řekla, že rady a financování nejsou spojené nádoby, zaprvé já jsem to neřekla. To jsem já jsem řekla, že financování a nezávislost nejsou spojené nádoby. Rady jsem uváděla úplně v jiným odstavce. Teď jsem si to radši zpětně kontrolovala, ale v pořádku. Eh, já s váma vlastně trošku souhlasím. Já bych klidně tu debatu taky otevřela o těch radách. Já si myslím, že rady jdou na ruku hlavně opozici a jsem pro, aby je volil klidně někdo jiný. Určitě s váma souhlasím. Otevřít debatu o radách České televize, o radách Českého rozhlasu. Eh, klidně pojďme otevřít debatu i o radách ČTK, o kterých se t o kterým se tady sice nebavíme, ale je to přece jenom taky veřejnoprávní médium. Tak tolik k tomuto. Eh, pak jste říkal, pane Talíři, já už nebudu se tady zmiňovat o tom o tom o té formě té páteční debaty, abychom taky došli dál, ale mluvil jste o tom, že to všichni zaplatí ze svých daní a že vlastně klameme naše voliče, když jim říkáme, že to nebudou platit. Tak zaprvé, já bych vás opravdu jako požádala, abyste nedělal z našich voličů takové hlupáky, ze všech vládních voličů, což je opravdu mnoho lidí na celém světě. Děláte naprosté hlupáky, když říkáte, že nechápou, že to budou platit ze svých daní? Zaprvé, my jsme jim to nikdy netajili. Nikdy jsme jim netajili, že to zaplatí ze svých daní. Vždyť se o tom celou dobu v těch veřejnoprávních médií bavíme. Vždyť to předkládáte pokaždý jako argument a já na to v těch debatách odpovídám. My to netajíme a ty lidé to samozřejmě vědí, ale je to prostě spravedlivější placení než formou koncesionářských poplatků. Já jsem si tady sepsala nějaké argumenty, proč je to z mého subjektivního pohledu eh placení spravedlivější. Ano, občané to zaplatí ze svých daní. Nikdo netvrdí opak. Samozřejmě, že veřejnoprávní média budou nadále financována z veřejnoprávních e prostředků nebo z veřejných prostředků, protože proboha stád je chce zřizovat a ten, kdo je zřizuje, tak ten si je má platit. Lidé je časte často nechtějí. A vy to víte. My to víme. My, kdo jsme stáli v předvolebních debatách na stáncích, my jsme to poslouchali od těch voličů už před tím rokem a půl dnes a denně. Proboha, my nechceme přímo platit televizi ani rozhlas, protože oni nezastupují náš názor. Oni se v memorandu, který tady podepsal eh pan ministr bývalý Baxsa tady s paní řediteli a o kterém chceme mluvit, oni se v memorandu sami eh zavázali, že budou objektivní, že budou nezávislí, že budou pluralitní. Já si upřímně řečeno nejsem jistá, jestli celá veřejnost vám řekne, že tady ty tři požadavky plníte a vsadím se s váma, že ne a vy to víte a možná si za ně nemůžete ani zaručit. Já tomu rozumím. Já bych takový memorandum ani nikdy nepodepsala, protože bych věděla, že nemůžu dát těm lidem důkaz, protože to je proboha subjektivní věc. A my přece nechceme, aby se veřejnoprávní média tady tím způsobem tvořili ještě další nepřátelé. Tady setrvale klesá důvěra veřejnoprávní média. To nám potvrzují všechny průzkumy a ano, já uznávám, že je pořád největší nebo jedna z největších třeba v celé Evropě nebo v celém světě. Já to uznávám a jsem za to ráda, ale nechci, aby se trvale klesala dál. Já proboha chci, aby veřejnost věřila veřejnoprávním médiím, které se má platit. Tak jim to pojďme proboha nějakým způsobem zaručit. Vždyť právě o tom náš návrh zákona mimo jiné je, abychom se o tom bavili. Nerozumím tomu, proč nám to opozice sděluje jako nějaké velké odhalení. Pro naše voliče to velké odhalení není. Pokud pro vaše je, tak dobře. Měníme způsob financování, nikoliv skutečnost, že veřejná služba něco stojí. To snad každému je jasné. Financování z daní může být spravedlivější než paušální poplatek. Proč má domácnost s nízkými příjmy platit stejný poplatek jako domácnost, která vydělává několika násobně více? Paušální poplatek nezohledňuje příjmové rozdíly mezi většinou domácností. Výjimkou jsou samozřejmě zákoná o osvobození, o kterých jste tady mluvili, ale řekněme si to upřímně, většina lidí o těch zákonech osvobození ani neví. Tak fajn, ať veřejnoprávní média vyzývají ve svých přestávkách a reklamách. Nemáte na to, abyste nás platili. Pojďte se přihlásit k tomu, že jste sociálně slabí. My vám to odpustíme. A víte, jak vím, že to většina národa neví, protože většina národa mi teď píše emaily, že platí ty exekuce a jestli s tím můžeme něco udělat. Dobře, většina ne. Spousta voličů. Tady jsem se přeřekla, omlouvám se a hned to napravuji. Mám teď ve svém nejbližším okolí postiženou dívku, která je velmi sociálně slabá, platí si operace, velmi náročné operace a teď zrovna řeší exekuci e České televize a poslala mi to před týdnem, můžu to předat dál, e, co s tím má dělat, protože jí bylo řečeno, že kdy radila se s právníkem a bylo jí řečeno, že když už řeší exekuci a předtím se nepřihlásila k těm sociálně slabším, tak už to nejde tak jednoduše jakoby vrátit. To já samozřejmě nevím, nejsem právník, doufám, že ji nějakým způsobem poradíme. Paušální poplatek eh, jak jsem říkala, nezohledňuje příjmové rozdíly a daňový systém rozkládá zátěž prostě jiným a dle mého spravedlivějším způsobem. Občané přispívají podle různých druhů, příjmů a spotřeby. Povinný poplatek pro všechny není automaticky spravedlivější než financování zdaní. To mi tady prostě nikdo o tom nepřesvědčí. Navíc zrušíme náklady na samostatný výběr poplatků. Podleů České televize připadaly v roce 2024 na výběr poplatku přibližně 3 Kčy z každého měsíčního televizního poplatku ve výši 135 Kč. A to mluvíme pouze o České televizi. Upozorňuju, že to jsou všechno čísla, která jsem si e vyhledala tady v průběhu. Já nevím, jestli jsou přesná. Pokud ne, tak se omlouvám. A nerozumím tomu, proč máme udržovat dva samostatné systémy výběru povinných plateb. Když stádiž disponuje systémem výběru daní. odstraníme významnou část zbytečné administrativy. Veřejnoprávní média nebudou vnímána jako nucené předplatné veřejnosti. Tím pádem posílíme jejich důvěru. Představme si člověka, který Českou televizi nesleduje, s jejím obsahem nesouhlasí, ale přesto jí musí pravidelně posílat peníze a pokaždé, když se přihlásí na ten svůj účet, tak tam vidí tu odešlou platbu třeba tím trvalým příkazem. Není překvapivé, že takový člověk může veřejnoprávní instituci pociťovat jakýsi odpor a je to zbytečný odpor. Je to zbytečné, že mu vůbec dáváme tu šanci tento odpor pociťovat. Přitom veř veřejnoprávní média mají sloužit, a co se jistě všichni shodneme, celé společnosti, nejen těm, kteří jsou spokojeni s jejím vysíláním. Financování z veřejných rozpočtů odstraňuje pocit, že si občan musí povinně předplácet službu, kterou nechce využívat. A tady rovnou navážu na kolegyni Hoffmanovou, která říkala:„Já taky nemám auto a platím daně za silnice. To máte pravdu. Já taky nemám auto. Já dokonce nemám řidičák a ráda platím daň za veřejnou eh veřejnoprávní veřejnoprávní, pardon, za veřejnou infrastrukturu, protože víte, já jím, ono mi to někdo musí taky vozit, třeba ten rohlík, který si koupím. Na za páté konec novým exekucím kvůli nezaplaceným poplatkům. Podle České televize, asi to nemusím opakovat, 189 000 odeslaných upomínek, 20 000 podaných žalob, to jsou prostě mimořádně vysoká čísla. Neznamená to, že 20 000 lidí skončilo v exekuci. Znamená to ale, že se kvůli televizním poplatkům vedou tisíce soudních řízení a z nezaplaceného poplatku mohou vzniknout další náklady, soudní vymáhání, v krajním případě, jak už jsem zmiňovala, exekuce. Zrušením poplatku odstraníme jeden konkrétní důvod, kvůli kterému se občané mohou dostat do dluhových problémů. To už jsem zmiňovala v té původní řeči. Méně byrokracie pro domácnosti a podnikatele. Současný systém znamená přihlašování a odhlašování poplatků, oznamování změn, evidenci, kontroly, upomínky, vymáhání. Změním adresu, musím to hlásit. Nízkopříjmové domácnosti navíc musejí dokládat nárok na osvobození a pravidelně ji obnovovat. To všechno vytváří administrativu. Ta stojí mnoho peněz a mnoho času. Zrušením poplatku nezjednodušíme život pouze České televize a Českému rozhlasu. Zjednodušíme ho také občanům a podnikatelům. Za sedmé, financování ze státního rozpočtu automaticky neznamená zvýšení daní. Opozice říká, že občané o žádné peníze nepřijdou, protože všechno zaplatí z daní. Nepřijdou méně, protože všechno zaplatí z daní. Ale přechod na rozpočtové financování sám o sobě přece nevyžaduje zvýšení žádné konkrétní daně. Ano, můžeme si tady klást otázku, kde se to v rozpočtu najde. To není otázka na mě, to je otázka na kolegu Pikoru, na paní ministrni Schillerovou a určitě ji budeme klást nejenom tady, ale i na plénu. Samozřejmě, že financování bude mít své náklady, ale to přece nikdo nezastírá. Občanům zmizí samostatná povinná platba a zda bude nutné zvyšovat daně, to je už jiná rozpočtová otázka. Já věřím tomu, že ne a nebudu proto zvedat ruku. Zrušení poplatku není zestátnění médií. Česká televize zůstává a Český rozhlas zůstává veřejnoprávními institucemi. Znovu říkám, njak to nemění jejich právní postavení. V obou případech je financování a výše financování stanovena zákonem. Navíc, znovu opakuju, charakter mandatorního výdaje. Vláda její nemůže každý rok své volně měnit pod pouhým rozhodnutím a je to velmi složité to měnit. To my všichni, kdo tady sedíme v té sněmovně, víme. O poplacích rozhodují politici, o příspěvku rozhodují politici v obou případech zákonem. [frknutí] Nezávislost médií nezaručuje v žádném případě složenka. Není dána tím, zda občan každý měsíc platí televizní či rozhlasový poplatek. je dána především zákonnými zárukami, transparentností financování, institucionální nezávislostí a ochranou redakční práce před politickými zásahy. Evropské státy využívají různé způsoby a už nebudu tady ty evropské státy rozvádět, k tomu už jsme si řekli hodně. Jenom bych chtěla říct, ukažte mi jediný stát evropský, který přišel v poslední době na kon na koncesionářské poplatky z toho státního financování. Žádný. No, protože to prostě není dlouhodobě udržitelný. Na mediálním výboru padlo, myslím, že to bylo mimochodem od pana ředitele Českého rozhlasu za Vorala a kdyžtak mě opravte, že myslím, že až 62 % eh platí prostřednictvím SYIPEM a jsou to převážně důchodci. Co to znamená, že veřejnoprávní média jsou placena převážně z penzí? Vždyť to není dlouhodobě udržitelný systém a dostávali bychom se tady pořád k dalšímu vymáhání, k dalším exekucím a k dalšímu jednání ve sněmovně, kde bychom to potom řešili. A tady možná obrátím trošku otázku pana exministra, pana poslance Baxy, který se ptal, já jsem si to tady napsala. Vy opravdu věříte Andreji Babišovi, že nepůjde tady za pány řediteli a nebde se nebude se snažit na nějak tlačit? Já bych tu otázku trošku otočila. Vy opravdu nevěříte pánům, ředitelům České televize a Českého rozhlasu, že jsou natolik schopní manažeři, že budou schopni pana premiéra, pokud by to snad udělal, poslat víte kam. A tady vidíte, že věříte. To je ta záruka. To je hezký. Tak si >> eh já bych tady možná ještě reagovala trochu trochu kontroverzněji na mého kolegu a pana ministra eh otu lempíře, že tomu říkáme snad velký pátek nebo něco takového. Proboha, ne. Já jako křesťanka se proti tomuto rázně ohrazuji. Pro mě je velký pátek pořád ten hlavní svátek ukřižování Ježíše Krista na Kalvárii. A nikdy nebudu říkat tomu šílenému pátku, který jsme si jistě nikdo z nás neužil velký pátek. A taky bych tu úplně neukazovala ty cedulky, že když tě něco eh nechceš, tak to vyhoď z okna, plať za to dál. Já nevím, jak eh já nebudu zmiňovat to slovo defenestrace, já nevím, jak jsme vysoko, ale já bych úplně nerada, aby nás někteří daňoví poplatníci tady vyhazovali z oken to, co se jim nelíbí a co dál nechtějí platit. Já se tady jenom v rychlosti, omlouvám se, přečtu, jestli to je tak nějak všechno, co jsem chtěla říct. Ono toho je zcela jistě víc, ale já myslím, že už je čas dát prostor i dalším. E to je všechno.