Dvojí metr #235: Messi versus Yamal. Nehoda F. Turka. Argentina jinak. Hyperkorektní film Odyssea.

Zdravím vás u dalšího dílu mého pořadu Dvoj metr aneb.

I když je to psané černé na bílém, nemusí to být černobílé.

Dnes to bude opět o mistrovství světa ve fotbale, o autonehodě Filipa Turka. Pak vám ukážu jiný úhel pohledu na Argentínu.

Vzhledem k tomu, že jsou prázdniny, tak se podíváme na letecké společnosti a pohled spotřebitele.

A u politické korektnosti to bude o hyperkorektním filmu Odyssea.

Máte se na co těšit.

Nejprve na začátku musím říct, že tento díl předtáčím už minulý týden. Klasicky to bude mít premiéru v úterý, ale já to netočím v pondělí. Točím to v pátek.

To znamená, že ty události, které se stanou o víkendu, tak já tady nezachytím. Já jenom jako vysvětluji.

Jinými slovy, nevím, kdo získá třetí místo na mistrovství světa ve fotbale a kdo bude mít titul.

Vím, že ve finále je Španělsko proti Argentině a že se na to těším.

To znamená, v době, kdy už vy to uvidíte, tak budete znát a my budeme znát vítěze.

Tak a tudíž se dostávám k tomu mistrovství světa.

Tady infografika, krásný pavouk, vlastně konec toho pavouka, finále Španělsko Argentína. Nad tím pohár, titul.

Tady to máte jinak graficky.

O bronzo, o bronz to rozdá Francie s Anglií. Tam máte foty Mbappého a Harry Kane.

A finále Jamal versus Messi.

K tomu se ještě vrátím.

Tady jsem pro vás našel takovou statistiku počtu finálových účastí.

Vidíte, na prvním místě je Německo s osmi, pak Brazílie se sedmi, teď Argentína sedm, Itálie šest, Francie. A pak to jde směrem dál.

Všimněte si, Španělsko 2, jako my, jako česká, jako Československo, Česká republika žijeme z té minulosti a vlastně Španělsko řekl bych favorit, tak je na tom stejně jako my.

Tady další informace, jak si vede Messi ve svých 39 letech, neuvěřitelné osm gólů, čtyři asistence zatím v těch sedmi zápasech.

Tady jsem pro vás našel, jak byl vlastně hodnocen v těch jednotlivých zápasech. To jsou ta čísla úplně od začátku až k tomu poslednímu: 9,6, 9,3, 7,8, 8,9, 9,2, 9,0, 8,8.

Neuvěřitelný, neuvěřitelný.

Messi já Argentině teda nefandím, protože mě štvou. Občas jsem měl pocit, že jim rozhodčí nadržují, ale klobouk dolů před Messi.

Jemu osobně bych to přál, jakkoliv teda budu fandit, přiznám se, Španělsku.

Tady informace, kdo z politiků to bude sledovat.

Americký prezident Donald Trump bude v neděli na finále mistrovství. Oznámila to mluvčí Bílého domu.

Španělský král Filip VI. naznačil, že se do jolu Španělska s Argentínou rovněž zúčastní.

Naopak argentinský prezident Javier Milei, k tomu se také dostanu, podle agentury AFP oznámil, že zápas bude kvůli pověrčivosti sledovat v televizi.

No a teď se dostáváme k té zajímavosti a to je ten finalový příběh.

Lionel Messi versus Lamine Yamal.

Tady vidíte krásnou fotku, kdy vlastně před 19 lety se poprvé vlastně potkali náhodou, když tehdy 20letý Messi koupal v rámci charitativního focení několik měsíčního chlapečka a to byl Lamine Yamal.

Představte si, neuvěřitelný.

Vždycky se míjeli, i v Barceloně se v minulosti, vlastně na sebe nikdy nenarazili a tahle fascinující kapitola vlastně dvou generací, to znamená 39 a 18, tak na sebe narazí ve finále mistrovství světa.

Ten článek na titulku se vykupuje. Tentokrát Yamal Messiho, neuvěřitelný příběh napíše po letech novou kapitolu.

Takže se na to těším.

Tak teď se vracím ještě krátce k nehodě Filipa Turka.

Mám k tomu tady připravený několik věcí. Články o té nehodě a to video, to jste viděli. Tady to dávat nemusím.

Tady jsem našel nějaký článek "Turkovo GTA". Na účet poslance se baví Češi i Slováci.

V tomhle článku potom najdete různé odkazy na vtípky, což to jsem rád, že my jako Češi jsme schopni si z toho dělat srandu ze všeho.

Tady máte moje stanovisko, které bylo celkem razantní.

Já v tomhle se nesnažím být a nejsem pokrytec a neměřím všem dvoj metrem. Komentoval jsem to docela rázně.

Ten způsob jízdy je za mě neomluvitelný. Bohužel má v sobě mnohé prvky papalášství na silnicích, nebezpečné jízdy.

Bylo to na konci a objíždění té kolony, těch pomalu jedoucích nebo dokonce stojících v těch dvou pravých pruzích Filipovi Turkovi.

Ale já nebudu radit, co má dělat. Očekávám, že se k tomu postaví jako chlap, což on se také postavil a pozastavil tu svoji funkci zmocněnce.

Takže já jsem to velmi ostře popsal a odsoudil i přesto, že to je koaliční partner a kolega, což opoziční politici navzájem nejsou schopni.

Nicméně, co mi potom ale vadí, je ten mediální hon, že by se měl vzdát toho či onoho bez toho policejního vyšetřování.

A to už mně přijde teda jako fakt nefér, protože u všech ostatních případů, které se týkají opozičních politiků, se vždycky na to policejní šetření čeká.

Tady ne. Tady lidový soud rozhodl, takže on má všechno opustit, ne?

Za mě ta jízda byla nebezpečná. Tečka. A to jsem také řekl. Ale kdo za to může a jak a jestli tam to auto mělo ty výstražné majáky a sirény puštěné a tak dál. To už je na to, jestli tam ty značky byly takhle nebo byly vidět, byly do ulice, to už je na policejním vyšetřování.

Takže proto já jsem si tady připravil věci, které se týkají opozičních politiků, abysme si tady trochu jakoby připomněli tu situaci, že se to netýká jen Filipa Turka.

Šéf lidovců Bělobrádek zranil řidiče Mopeda. Nevěděl jsem ho, tvrdí. Bum.

Tady lidovecký poslanec Benjamin Činčila, s tím jsem byl v 360 minulý týden. Ten dokonce způsobil nehodu, u které byl zabit cyklista.

A právě díky policejnímu vyšetřování se zjistilo, že za to může mohl ten cyklista.

Ale kdyby my jsme se chovali, on tehdy nebyl poslanec samozřejmě, ale kdybysme se nebo ostatní se chovali, jak se teďka chovají vůči Filipovi Turkovi, tak by byl na dobro odsouzenej navždycky.

Protože by všichni měli jasno a nakonec se policejním šetřením ukázalo, že mu tam opravdu vjel a že on za to nemoh.

Otázka je, jestli tam byl alkohol nebo nebyl. Údajně něco nadýchal, ale pak z krve, když jsem se díval na ty články, tak tam už nic nebylo.

To je druhá věc. Nechci se vracet k čtyřicet let staré věci. Jenom chci na tom ilustrovat, že to policejní šetření vám to může úplně otočit o 180 stupňů.

Tady ministr Výborný přišel o řidičský průkaz. Překročil rychlost v obci o více než 40 km. Bum.

Taky má rezignovat hned. Teď hned na shledanou.

Tady jsem pak našel v nějakém tweetu, kde to někdo dokonce sepsal: Tady Ivo Vlak, stop 09, usmrtil při dopravní nehodě ženu. Martin Langmajer z ODS také svou vinou usmrtil ženu a zase ministr Výborný přišel o řidičský průkaz díky přestupku, té rychlosti.

To znamená, že ono se to děje, je to špatně.

My jako politici máme jít příkladem. Je to špatně a budu vždycky říkat, že to je špatně, když se to bude dít. Padni, komu padni.

Ale zase není možné prostě vůči někomu mít mediální hon a vůči někomu jinému ne.

Tak teď se vrátím k jedné senátní vratce, kterou jsme měli. To byla ta rozpočtová odpovědnost.

A představte si, opozice, která to obstruovala.

A my jsme začali ve 14:00, to byl jediný bod programu.

Oni do 20:00, eh, pardon, do 20:00, to má 6 hodin, oni načítali program.

Věděli, že nic nebude schváleno, že a že to, že to zablokujeme v tomhletom.

Eh, zavetujeme, pardon, ne zablokujeme, zablokovali to oni, my to zavetujeme.

A potom to začalo od 20:00 a my jsme na 1 hodinu noční dali pevné hlasování.

To znamená další řekněme 4 hodiny projednání, znamená celé úterý.

A oni říkali, že vlastně nedostali možnost se k tomu vyjádřit.

To je ta rozpočtová odpovědnost.

Bylo to první, druhé, třetí čtení.

Teď to byla senátní vratka.

Tak já jsem nelenil a tady mám tabulku časového projednání návrhu všech zákonů v minulém volebním období, které vrátil senát.

To znamená, je to ve stejné podobě.

Tak se tady na to podívejte. Někdy dokonce 15 minut, 20 minut, 35 minut. Nejdelší — zákoník práce — 120 minut, 2 hodiny.

Nejdéle jsme my jako opozice projednávali senátní vratku 2 hodiny.

Průměr toho celého, co tady vidíte, je 36 minut.

Senátní vratku, my jako opozice, která byla nejvíc obstruující opozice v dějinách, jsme řešili 36 minut.

Oni, jak říkám, od 14 do 20 načítali program obstrukčně.

Od 20 do 01 se k tomu mohli vyjádřit a přesto říkají, že my jim nedáme slovo.

Tady to máte černě na bílém.

Eh, a každý si o tom může udělat obrázek sám.

Poslední téma: Aktuální Argentína.

Jinak, jinak než o fotbale.

Pokles státních zaměstnanců.

Já měl to téma tady uložené. Řekl jsem si „na okurku" a tak se mi to krásně hodí, když je Argentína ve finále fotbalu.

Tady vidíte ten graf.

Výboj počtu zaměstnanců veřejné správy v Argentině klesl o 52 000.

Vidíte, z nějakých 340 tisíc na 290 něco.

Za polovinu svého působení ve funkci se argentínský prezident pokusil zmenšit stát a skutečně se mu to podařilo.

Vládní výdaje ořezal o 30 %.

Což je neuvěřitelné.

Vedle toho propustil právě přes 50 000 státních zaměstnanců, což představuje dle různých zdrojů 10 až 15 % celkového počtu.

Argentína i díky tomu zažila první přebytek státního rozpočtu po téměř dekádě a půl.

Tak vidíte, Argentína jede ve fotbale i v politice a my můžeme jít dál.

Doba letních dovolení, takže ideální prostor pro téma letecká doprava, posílení práv cestujících a hromadná žaloba.

Nejprve posílení práv cestujících.

Europarlament schválil posílení práv cestujících v letecké dopravě.

Evropský parlament přijal rozhodnutí, které rozšiřuje práva cestujících v letecké dopravě.

Nová pravidla zajistí rychlejší a jednodušší proces žádosti o náhradu škody za spožděné lety.

Dalším bodem je zajištění místa vedle dětí, eh, pro jejich doprovod bez příplatku.

O podobě nových pravidel se zástupci Evropského parlamentu, členských států Evropské unie předběžně dohodli už v červnu.

Nová pravidla musí do začátku srpna přijmout i Rada Evropské unie.

Eh, pro nová opatření hlasovalo 646 europoslanců.

Takže znovu, čeho se to týká.

Zpřehlední to proces získání odškodného za zrušené lety.

Pokud se cestující rozhodnou pro proplacení výdajů místo přesměrování letu, budou odškodněni automaticky.

Cestující, kteří se rozhodnou naopak pro přesměrování, pak do čtyř dnů od ukončení cesty obdrží jasné pokyny, jak podat žádost o odškodnění.

Letecké společnosti budou nově přidělovat místa k sezení tak, aby nedocházelo k rozdělování rodin s dětmi.

To se stávalo, že vlastně každá věc byla za příplatek, jo, už to byl fakt jako extrém, aby člověk seděl vedle dítěte, tak si vlastně musel zablokovat dvě místa vedle, eh, sebe, protože riskoval, že to bude od toho dítěte někde, eh, jinde, jo.

Takže zároveň mají povinnost umístit osobu doprovázející dítě mladší 14 let na sousední sedadlo bez příplatku.

Schválená pravidla také zahrnují právo vzít si na palubu bezplatně jednu osobní věc, jako je malá taška nebo batoh.

Letecké společnosti budou muset také už na začátku rezervačního procesu zobrazovat ceny letenky včetně příručních zavazadel, jo, ne úplně tu základní cenu a pak jsou tam právě tyhlety různé poplatky, který vám nakonec tu cenu často třeba zdvojnásobí.

Tak, takže to je první informace.

Druhá.

Městský soud v Praze připustil další, druhou, bohužel teprve druhou hromadnou žalobu v České republice.

To je tady ten článek.

Hromadná žaloba proti španělské agensi má zelenou.

Lidé se mohou hlásit o 600 €.

Cestující, kterým se vysněná dovolená proměla v noční mů, plno čekání na letišti, mají reálnou šanci se na odškodnění.

Městský soud v Praze vydal přelomové usnesení, kterým oficiálně připustil hromadnou žalobu proti španělské letecké společnosti World to Fly.

Pro stovky poškozených se tak otvírá bezpečná, bezplatná cesta, jak se dostat do moci finanční kompenzace ve výši 600 €. Čas na přihlášení je omezený.

Tak tady pak si najdete v tom článku soudní rozhodnutí, tedy znamená, že soud skládal podstatu žaloby za oprávněnou a nyní projedná jednotlivé nároky v tom velkém řízení.

Týká se to konkrétně cestujících ze zpožděného letu 19. března 2025 z Prahy do vietnamského Haifonu. Té to asi čtu špatně, jak se omlouvám.

Z taktické defenzivy leteckých společností, které dříve sázely na to, že se jednotlivci nebudou chtít soudit o pár stovek euro kvůli drahým advokátům, se tak rázem stává v zásadě prohraná partie.

Tak a v článku máte potom, jak se přihlásit.

Kdo tu žalobu organizuje: online mediátor.cz a najdete pod videem i právě odkaz na detailní informace pro poškozené a co mají dělat, to najdete dole pod videem.

A my můžeme jít dál.

Politická hyperkorektnost a kultura.

Nejprve začnu novou Odysseou.

Nový film Nolana se zdá, že přepíše dějiny, protože Helenu si nepochopitelně pro mě zahraje herečka keňského původu.

A hrozilo, že neohroženého Achila zase herec po tranzici.

Tady to máte.

Tmavá Helena, trojská Achilles po tranzici.

Na Nolanův film Odyssea se snáší kritika.

V uveřejněném castingu očekávaného snímku figuruje jméno kanadského herce Elliona Page, kterému je podle nepodložených spekulací přiznávána role hrdinského Achila.

Přestože jméno jeho postavy nebylo tvůrci dosud oficiálně odhaleno, dopadla kvůli domněnkám kritika i na něj.

Řada uživatelů nemůže překousnout, že by tuto postavu téměř nesmrtelného poloboha mohl stvárnit herec, jenž prošel tranzicí z ženy na muže.

Od uživatelů sociálních sítí se na režisérovu hlavu snáší ve velkém kritika právě kvůli obsazení této postavy, již podle mytologie platila za nejkrásnější ženu antického světa.

To se zase zpátky vracíme k té Heleně.

O pochybnostech o herečině talentu, která je držitelkou Oskara za roli ve filmu 12 let v řetězech, však v tomto případě nejde.

Více dráží obsazení trojské Heleny herečkou, která je keňského původu.

No, tak má to tam mít nějaké prostě základy reality.

Mezitím vyšel další článek. Odyssea, transherec nakonec nebude.

Achiles dostal jinou roli.

To je ten Elios Page. Jelikož měl podle zákulisních spekulací dostat roli neohroženého bojovníka Achila, kterého diváci znají zejména s maskulinním podáním Brada Pitta.

Obavy se však nakonec ukázaly jako liché, jelikož podle zjištění stvárnil Page postavu Synona.

Tak a na to jsem já našel. Ono to spolu nesouvisí, ale souvisí to tématicky, jo, ne že by to byla reakce rozhovor s hercem Tomášem Matonohou o právě dnešní hyperkorektnosti.

To se týká právě i té kultury. Cítím plíživou snahu omezit svobodu slova.

Tomáš Matonoha o korektnosti i stardens.

A tady je ta jedna odpověď, kterou vám přečtu celou.

"E, už jsme zmínili váš autorský nekorektní večer. Co je v něm nekorektního?"

"Poslední dobou cítím plíživou snahu trošku usměrnit svobodu slova takovou nenápadnou cenzůřičkou. Eh, není to tak, že bych slyšel pane Matonoho, my vám to zakazujeme, ale spíš my bychom byli rádi, kdybyste tohle neříkal, kdyby to tam nemuselo být. Je to současná hyperkorektnost. Pojďme neubližovat. S nadsázkou řečeno, to už si mám dělat srandu jenom ze šutru. A co když řeknu, že ten šutr je černý?"

Proto na tuhle situaci odpovídám svým nekorektním večerem. Jsem při něm schválně nekorektní a vy diváci uvidíte, jestli se bavíte nebo nebavíte. Humor není jenom kdo to říká, ale hlavně kdo to poslouchá, kdo se směje. Jestli nekorektní humor funguje, nezáleží ani tak na puse, ale na uchu, kterého slyší. Kdyby lidi takový humor nechtěli, tak to nedělám, protože by to moje představení, na moje představení nikdo nepřišel. A takhle to chodí jinde v herectví.

No, eh, docela by mě zajímalo, co by Tomáš Matonoha řekl na to obsazení toho nového filmu Odyssea, které naplňuje přesně tuhlectu politickou hyperkorektnost.

A my jdem na dvojí metr.

V této rubrice jsem pro vás našel dvojí metr ve vztahu k vlivu menších koaličních partnerů a ne, jak je to dvakrát jinak. Jednou motoristé jako malý subjekt a jednou TOP 09, KDU, minule třeba i piráti se čtyřmi poslanci.

Nejprve zde článek s názvem "Macinka se skutečně zapíše do učebnic, ale tím, jak se politika nemá dělat." Matěj Kačaba.

A on vlastně celý ten text je hned v prvním odstavci eh, já bych řekl determinován eh tím touto větou, která naráží na zisk motoristů: "Petru Macinkovi se v polských parlamentních volbách pravděpodobně splnil jeho dávný sen. Získal ze svého pohledu až neskutečně neskutečnou moc nad občany ČR. Co na tom, že strana motoristů v té sobě obdržela pouze 6,7 % hlasu a je tak po rozdělení koalice spolu druhou nejmenší parlamentní stranou."

Co se týče samotné vládní koalice, je vlastně nejmenší, byť má o jedno ministerstvo více než hnutí SPD a zejména pak lepší postavení než Babišovi vládě národní katastrofy.

No, takže najednou prostě budeme řešit, že motoristé mají 6,7 a jaký je její vliv.

No, zajímavé je, že už si toho nevšímám jenom já, ale i ostatní. Takže jsem našel vlastně na tom samém mediu.cz eh článek od nepohodlného autora. "Kačabuv text není analýzou, ale manifestem dvojího metru."

No, proto to máte tady. Když se z politického komentáře stane pan Flet autor brojí proti vlivu motoristů se 6,7 % hlasů, ale mlčí o lidovcích a TOP 09, jejichž skutečný vliv dlouhodobě výrazně převyšuje jejich volební sílu.

Jo, takže jednou 6,7 % jako vadí a upozorňuje se na to, jo, že někdo s tak malým procentem má takový vliv, ale to, že v minulých vládách opakovaně TOP 09 nebo KDU, jak říkám, piráti měli čtyři poslance, eh to, že měli vliv, tak to samozřejmě nikdo takhle nezmiňoval, protože to je součástí principu koaličního vládnutí.

Nechť kritizujou motoristy, ale nech se tam nezmiňuje to procento, že někdo s takhle malým procentem má eh takový vliv.

Takže je trochu eh citace z toho článku: "Pokud tedy autor považuje vliv strany se 6,7 % za cosi pohoršujícího, měl by začít právě u lidovců. Jenže tam jeho rozhodčení záhadně mizí. To samé se týká TOP 09. Dvojí metr jako životní styl."

Na celém článku je nejvýraznější právě selektivní přístup. Malá strana ve vládě, skandál. Malé strany KDU nebo TOP 09 s mimořádným vlivem na státní správu, ticho. Politický tlak ze strany protivníků pobouření. Stejně tvrdá rétorika vlastních spojenců, přijatelná součást demokracie.

Tak to nevypadá nezávislá publicistika. Tak to vypadá fanouškovský komentář.

Takže vidíte dvojí metr a my jdeme na poslední rubriku.

Zde mám pro vás připravenou takovou rozborku na nepolitické téma, jo, že v zásadě skoro to nemá řešení. Naříkání nad negativními emocemi, konfliktní politikou a potom podílení se na těch negativních emocích.

Tak Jan Kubita je novinář z Hospodářských novin.

Takže začnu nejprve. Tady se to bude teďka střídat tam a zpátky. Sledujte.

Nejprve ukázka z jeho článku z Hospodářských novin. "Rozum v politice prohrál. Rozhodování voličů vládne vztek." Jan Kubita, 17. únor 2026.

"Emoce, zejména ty negativní, nejsou jen šumem v prostoru, kde se setkáváme s politikou. Jsou hlavním hybatelem současné politické polarizace, která se mimo jiné objevuje u častější preference názorových extrémů nebo konfliktního způsobu politiky."

Teďka střih.

Teď já jsem dal svůj tweet, kdy jsem dal fotku, jak hrajeme na úřadu vlády fotbálek v hale e s ostatními poslanci napříč politickým spektrem.

To vám teďka tady to vyskočí: "Popularita čtvrteční koaličně opozičních fotbálků v tělocvičně úřadu vlády mezi poslanci roste. Včera večer díky Vendule Svobodové. Poprvé tam byla poslankyně pirátů a na společné fotce již bohužel chybějící Julie Smejkalová. Ta hrála taky. Poprvé nechybělo ani ženské zastoupení. Nutno dodat, že obě kolegyně předvedly sympatický odvážný výkon a to jak e v poli, tak zejména v bráně."

A teď jsem tam ještě označil Libora Vondráčka, Benjamina Činčilu, Denise Doxanského, Denisu Doxanskou a tak dále.

To znamená, jsou tam poslanci koalice, opozice. Muži, ženy, pozitivní text po pracovní době v 6:30, ve čtvrtek pozitivní, politici sportují, nehádají se.

K tomu asi není co dodat.

A víte, co mi pod to napsal ten komentátor, který předtím si stěžoval, že rozum v politice prohrál, ten Jan Kubita, že to je ta negativita, ta negativita a kritika?

Podívejte se a to je zase se vracím zpátky k tomu prvnímu, kde to je nad tím křížkem.

"Vždycky mě napadne, kdybychom sečetli všechny ty drobné, které jdou na vládní a parlamentní volnočasové radovánky politiků, určitě by se za to dalo pořídit něco velmi užitečného."

Nevím, co naráží na drobné. Nerozumím tomu, jaké drobné. Kdybyste tam my nešli hrát fotbal, tak ta hala zůstane prázdná. Tam se dokonce, jak je světlo ještě v těch 6:30, tak se ani, pokud si pamatuju, jsme ani nesvítili. Možná posledních 10 minut, takže nerozumím o jaké drobné mluví.

A čemu říká, co by se dalo pořídit užitečného, že bychom teda neměli jít si spolu zahrát fotbal a obrušovat ty hrany mezi sebou, což si myslím, že je takový vedlejší efekt, užitečný kromě toho sportu a pohybu. Co by mělo být to užitečné, že bychom se měli hádat do sněmovny, kde už sněmovna samozřejmě v té chvíli neběžela? Nebo nerozumím tomu.

To znamená tady to jako já fakt nevím, tenhlecten komentátor kritizuje negativní, extrémy, konfliktní způsob politiky.

Já dám něco pozitivního, kde označím i ty soupeře opoziční politiky. Ty mi to lajkuj, ty to dál šíříš a tenhlecten samý komentátor potom na konci to vygraduje tímhlectím svým komentářem. To fakt je to jako marný.

Nevím, jsem z toho jako zoufalej, musím teda říct.

No, tímhle bych se rozloučil. Příští týden nebudu vysílat nic, protože tady nejsem a zase se na to vrhnu na začátku srpna.

Takže se na vás těším. Užívejte si volna letních dnů, nabídejte si sílu. Udělejte si takový detox od politiky.

Eh, já to se o to také pokusím, byť to je těžké, protože zase to asi nevydržím.

Mějte se moc hezky a opět se na vás těším.

Na viděnou, na slyšenou.