CNN Prima NEWS (13.8. 2026)

Děkuju, že jste tady, pane poslaneček.

>> Já děkuju za pozvání.

Hezký den.

>> Tak já s dovolením začnu tématem, které zaznělo okrajově. Přesto je důležité, protože je asi na místě říct, že současná vláda dál vede spor s prezidentem o to, kam sahají jeho kompetence. Ostatně čekáme na důležité rozhodnutí Ústavního soudu.

Na tohle téma se tady v našem vysílání vyjádřil taky exprezident Miloš Zeman. Tak já ho budu s dovolením několikrát citovat. Ex-prezident poprvé nejdřív uvedl, že je na místě otevřít debatu o rozšíření prezidentských pravomocí a kompetencí, obzvlášť ve chvíli, kdy je hlava státu volena v České republice přímo. Eh, troufám si říct, že vy máte opačnou tendenci, možná opačný názor. Tak překvapilo vás slova prezidenta Miloše Zemana?

>> Eh, nikoliv. Já se to pokusím vysvětlit. Eh, já v podstatě v současné době vždycky trvám na tom, aby se rozhodovalo podle ústavy. To je nějaký pozitivní zákon, který tady platí a podle toho my bychom se měli všichni eh chovat a tu ústavu respektovat a ne si prostě ohýbat tam a zpátky, jak se to zrovna komu hodí.

Mně se obrovsky nelíbí takový ten dvojí metr, kdy v momentě, kdy Miloš Zeman nechtěl jmenovat nějakého ministra, tak se tady pomalu odvolával a připravovaly se kompetentní žaloby. Teď když nechtěl jmenovat Petr Pavel Filipa Turka, tak ti samí lidé prostě říkali, že je to naprosto v pořádku. A mně se tohle prostě nelíbí. Já jsem zastánce toho, abychom se opravdu řídili těmi pravidly.

Ale k vaší otázce, proč Miloš Zeman tohle řekl?

>> Omlouvám se. Tak já vám připomenu ale moment, že když Miloš Zeman nechtěl někoho jmenovat, tak byl to třeba i právě premiér Andrej Babiš, který nakonec sám souhlasil.

>> No, proto já říkám, že pojďme to nastavit a pojďme spíše jaksi to upravit ta pravidla, aby byla jasnější. Z mého pohledu jasná jsou. Jmenování ministra — to je odpovědnost předsedy vlády. Koho navrhne předseda vlády, nese odpovědnost za ty kroky jednotlivé vlády a tím pádem on musí rozhodovat, kdo bude ministr.

Takže já jsem v tomhle zcela jednoznačně na straně premiéra a tím je kdokoliv. Já si musím říct, že třeba pan Lipavský rozhodně není můj šálek kávy, ale nebyl jsem rozhodně proto, aby nebyl jmenován, protože prostě to je kompetence Petra Fialy tehdy a on za to nesl odpovědnost.

Ale o co jde z hlediska Miloše Zemana, protože já se s ním vídám často a tyhle věci debatujeme. Ten problém je v současné době v tom, že ten model je takový hybrid. My jsme udělali přímou volbu prezidenta, ale zároveň jsme stále v parlamentní republice. To znamená ten prezident, který má velmi široký mandát, tak zároveň má velmi nízkou úroveň pravomocí. A to je prostě špatně.

Buď tedy jednou stranou — to znamená, že rozšíříme kompetence prezidenta — nebo druhou stranou, že bychom se vrátili k té volbě prezidenta parlamentem, tak jak je to běžné v mnoha jiných zemích. Já bych byl raději pro tu druhou variantu. Říkám to upřímně, protože si myslím, že ta současná přímá volba z toho trošku udělala takové Česko hledá superstar a namísto toho, abychom hledali skutečného politika, který povede naši zemi a bude schopen právě řešit tyto spory, které v současné době vidíme, tak hledáme populární osobnost, která dobře vypadá a fotí se někde na Formuli 1. To se mi nelíbí.

>> Děkuju za tu obsahavou odpověď a její zásadnost. Vy byste byl pro konkrétně rozšíření kompetencí Petra Pavla, protože vaše vláda měla tendenci dělat naprostý opak.

>> Já já jsem to teď řekl. Eh, Miloš Zeman by byl proto, aby se rozšířily kompetence. Já budu naprosto konkrétně říkat, že já bych byl proto, aby se prezidentská volba — aby prezident byl volen znovu parlamentem a nikoliv.

>> To nebyla moje otázka, pane poslanče. Jsme tady v aktuálně přímé volbě, proto se ptám, nakolik byste byl schopen otevřít tu diskuzi o posílení kompetencí konkrétního prezidenta Petra.

>> Já se ještě jednou — zaprvé, já to nechci vůbec stahovat ke konkrétní osobě. Já samozřejmě k Petrovi Pavlovi nechovám žádné sympatie. To je o mě známo. Myslím si, že to není správný prezident pro naši zemi.

Ale ještě jednou — jsou tady dva modely. Rozšíření kompetencí. Pro ně já nejsem. Takže konkrétně já si říkám, nejsem proto. Já bych byl proto, aby se vrátila prezidentská volba zpátky do rukou parlamentu.

>> Tak a na tu otázku, zda byste...

>> Kdyby ta diskuze byla na stole, teď jsem to řekl ještě několikrát.

>> Děkuju. Eh, Miloš Zeman zároveň navrhl, že véto prezidenta by mělo být přehlasovatelné až 120 hlasy poslanců na současných 101. Tak pojďme ještě okomentovat tyhle počty.

>> No, to si myslím, že s tím bych si také dovolil nesouhlasit, protože prostě se nejedná o ústavní zákon. Eh, dle mého názoru ta současná úprava, kdy ta 101 je dostatečnou zárukou té kvalifikované většiny, tak jsem přesvědčen, že to je správný postup a já bych zcela jednoznačně zůstal u těch 101.

Ono by to velmi často totiž tu vládu paralyzovalo a dostávali bysme se do bezvýchodních situací, kdyby některé zákony prostě nemohly být přijaty, přesto, že ta vláda pro ně je potřebuje i pro svoje konání. To znamená, ta 120 je tady pro ústavní zákony. To je naprosto v pořádku. Pro přehlasování véta senátu nebo prezidenta je tady 101 a to je podle mého názoru také zcela správné.

>> Děkuju. A ještě jeden názor eh pana ex-prezidenta a ten se vztahoval konkrétně k očekávanému rozhodnutí Ústavního soudu právě v tom sporu, který vláda s prezidentem vede ohledně zahraničních cest. A tady Miloš Zeman implikoval, že nikde není psáno, že se musí případné rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Jak to vnímáte jako právník a občan žijící v právním státě?

>> No, ten problém je tady v tom, že samozřejmě nad tím Ústavním soudem už vůbec nic není. Není tam žádný opravný prostředek. Eh, v případě těch ústavních stížností můžete jít k Evropskému soudu pro lidská práva, ale v případě kompetenčních žalob, třeba ku příkladu, nemůžete jít už vůbec nikam.

A pokud Ústavní soud udělá chybu a on může udělat chybu, každý z nás může udělat chybu, tak ta chyba se jenom velmi těžko napravuje. Já jsem opakovaně vysvětloval i právně argumentoval, proč to předběžné opatření je chybou, protože podle mého názoru eh prostě Ústavní soud ani nemá kompetenci to předběžné oatření v tomto typu řízení vydat.

>> A v dané situaci se tak dostáváme do velmi patové situace, kdy Ústavní soud udělá chybu, rozhodne něco, k čemu nemá právo a teď v podstatě někdo by se podle toho měl řídit. Když to přeženu, ať to dám ad absurdum argument — pokud by rozhodl o tom, že se má na někom vykonat trest smrti, máme to udělat nebo to nemáme udělat?

Je to typický argument ad absurdum, uznávám to, ale z mého pohledu je tady prostě situace taková, že jsme opravdu v patové situaci a na druhou stranu, kdyby ta vláda nerespektovala to rozhodnutí, tak by jí nikdo neměl jak donutit k tomu, aby tak učinila.

Takže tyto kompetence by měly být vyjasněné, ale zejména jsem přesvědčen, že Ústavní soud prostě udělal obrovskou chybu a otevřel tím Pandořinu skříňku, když to předběžné opatření vydal.

Nicméně já nejsem právník, tím jste vy.

Na druhou stranu jsem našel zákon o Ústavním soudu a také konkrétní paragraf 80, který říká, že předběžné opatření právě v kompetenčních sporech za určitých situací lze vydat právě ve sporech mezi státními orgány. Tady to stojí černé na bílém.

To je jen paragraf 80. Jasně říká, že se vztahuje k ústavní stížnosti. Je to k oddílu ústavní stížnosti a Ústavní soud ani ji nevyužil. Ústavní soud neargumentoval paragrafem 80.

Ústavní soud argumentoval tím, že si vlastně půjčil OSŘ, ustanovení OSŘ, což mu umožňuje zákon o Ústavním soudu v určitých případech si jaksi aplikovat některá ustanovení Občanského soudního řádu.

Nicméně podle mého názoru a podle názoru třeba i těch dvou ústavních soudců, kteří publikovali decentní stanovisko, a podle názoru mnoha ústavních odborníků a expertů, prostě není možné si půjčit předběžné opatření v kompetenčním sporu. To je podle mého názoru naprosto nemožné.

Ale něco jiného je váš názor a něco jiného konstatování, které jste se dopustil opakovaně a silné konstatování, že to je nezákonné.

To je nezákonné. To je nezákonné.

A když vám tady cituji ten paragraf...

No to není, oni ho vůbec nepoužili. Ještě jednou. Oni ho vůbec nepoužili. Oni použili to, že si půjčili ustanovení OSŘ a to není možné. V tomto případě to není možné.

Nadto, to je další argument, oni uložili povinnost vládě něco konat, což Ústavní soud rovněž nemůže. Ústavní soud v rámci kompetenční žaloby může vydat pouze jeden jediný nález a ten zní: kdo je odpovědný za určení složení delegace na summit NATO — je to prezident nebo vláda, to už je jejich pravomoc. Ale nemůžou vládě říkat, že jsou povinni někoho notifikovat, někoho někam brát a podobně. To je jednoznačně nezákonné rozhodnutí.

Nechme stranou tu právní argumentaci. Asi bychom u ní zůstávali dlouho, ale pojďme vyhlédnout k tomu rozhodnutí. Jak se tedy vláda a koalice zachová, pokud Ústavní soud řekne: nebudete nikterak moci dál zasahovat do pravomocí prezidenta? Když to zjednoduším pro diváky?

Tady se to týká konkrétně toho rozhodnutí — kdo a v jakém složení pojede na summit NATO.

A vzhledem k tomu, že Andrej Babiš už jasně deklaroval, že s Petrem Pavlem nikdy nikam nepojede a že ať si tam jede Petr Pavel sám — tak podle mého názoru to rozhodnutí nebo to řízení samotné už je překonané, je obsolentní, je konzumované. Tím pádem nezlobte se, ta kompetenční žaloba byla obsáhlá, vy jste k tomu podali své stanovisko. Prostě čekáme na závazný verdikt. Pořád se bavíme jenom o předběžném opatření.

Já se vás ptám — jak se zachováte jako vláda? Pokud Ústavní soud vydá opravdu konečné rozhodnutí vůči prezidentovi? Bude dál trvat ta kohabitace, o které mluví váš koaliční partner Petr Macinka, nebo se vrátí ta situace do normálu, že se vrátí případně premiér s prezidentem k jednacímu stolu, budou se bavit o dalších důležitých jednáních a věcech? Dokážete si představit v praxi, jak to bude?

Ještě jednou. To rozhodnutí se týká pouze jedné konkrétní věci. Netýká se všech dalších oblastí, o kterých se tady bavíme — o nějaké kohabitaci nebo případě nějakých společných jednání mezi premiérem a prezidentem. O tom to rozhodnutí vůbec nebude.

Ale jsou tady zahraniční cesty, jsou tady další summity, které to rozhodnutí pravděpodobně netýká. To znamená — já předpokládám, že to vytvoří určitý precedens, pane poslanče.

Není to precedens. Není to precedens.

Jak se budete chovat v praxi?

Je to z mého pohledu. Bude pokračovat ta situace taková, jaká tady je v současné době, protože bohužel Petr Pavel se stal lídrem opozice. On v podstatě bojuje proti té vládě. On se zcela jednoznačně snaží házet ty klacky pod nohy a Andrej Babiš na to recipročně reaguje.

Já na jeho místě bych se také s Petrem Pavlem určitě nescházel, protože bych k tomu neviděl žádný důvod. Petr Pavel není politik. Petr Pavel řadě těch věcí vůbec nerozumí. Je to člověk, který — znovu říkám — prostě takovej jaksi Česko hledá superstar. Nemá vůbec žádné zkušenosti s politikou a evidentně prostě straní té opozici, postavil se jí do čela.

No tak já opravdu nevidím jeden jediný důvod, proč by se Andrej Babiš měl zdržovat schůzkami a konzultacemi s někým, kdo se ho snaží za každou cenu zkomplikovat v té jeho pozici a házet mu klacky pod nohy při jeho vládnutí.

Tak předpokládám, že zatím to tak v českém prostředí a ústavě fungovalo. Ale opět nebudeme se tady zdržovat. Mluvíte o kritice prezidenta Pavla. Přesto mu dalo svůj mandát přes tři miliony voličů v druhém kole volby. Jak přemýšlíte o tom, jak se pak zachováte vy v té prezidentské volbě? Vygenerujete si svého kandidáta jako koalice?

Já jsem přesvědčen, že se to povede a byl bych velkým zastáncem toho, aby koalice nominovala jednoho svého jasného kandidáta, za kterého by se postavili úplně všichni.

Jenom dodám jednu věc. Ta situace — my tady z toho děláme nějaké velké halo, protože jsme na to nebyli zvyklí — ale ta situace je obdobná třeba v Polsku mezi prezidentem Dudem a premiérem Tuskem. Je úplně stejné napětí, možná ještě větší. Takže já z toho pohledu, jak si říkám, to je prostě politika.

Stejně tak dodávám, že mnoho lidí volilo Petra Pavla, aniž by vědělo, jakým způsobem on bude ten prezidentský mandát vykonávat. Uvidíme, jak to bude v roce 2028, byť média mu hodně ztrní a vidíme, jak pořád někde fotí a tak dále.

To znamená — teď se k tomu dostanu. Já jsem přesvědčen, že proto, abychom měli skutečně prezidenta, který bude dodržovat ústavu, který bude respektovat zaběhlé politické pořádky — tak bychom měli vygenerovat společného kandidáta, za kterého se postaví celá koalice a bude ho podporovat ve volbě na post prezidenta České republiky.

Petr Macinka, předseda motoristů, říká, že on si to nemyslí. Je to jeho názor. Já mu ho neberu. Já bych byl velmi rád, kdyby se tak stalo a pevně doufám, že se k tomu nakonec dostaneme.

Je to o nějaké argumentaci, ale jsem přesvědčen, že je to ten správný postup, protože prostě občané od nás budou očekávat, že ukážeme prstem na jednoho člověka, o kterém bychom si mysleli, že to bude správný prezident a důstojný reprezentant České republiky.

Já jsem přesvědčen, že Petr Pavel ani intelektuálně, ani osobnostně není důstojným prezidentem České republiky.

To je názor, který říká poslanec za SPD Jindřich Rejichl a zůstává hostem pořadu K věci.

Pojďme se, pane poslanče, posunout k dalšímu tématu a to je slibované očkování, které zaznělo v úvodu. Připomenu poslední plán z dílny ministra Adama Vojtěcha a sice rozšířit možnost očkovat se i v lékárnách.

Projde takový plán přes poslanecký klub za SPD?

Já myslím, že k tomu ještě bude velmi široká diskuze.

Já jsem viděl v tom úvodním příspěvku, že tam bylo napsáno, jestli přetlačíme. Já se nechci přetlačovat z hlediska nějaké síly. Já chci opravdu věcně argumentovat a dát na stůl naprosto reálné argumenty, které tady jsou.

To prostě není o tom, jaksi abychom se měřili, kdo je silnější a kdo je méně silnější. A ono to chybělo i v té covidové době. My jsme prostě se chovali hystericky. Dostali jsme se k nějakým heslům, k nějakým výkřikům, a prostě nebyl čas na opravdu věcnou argumentaci.

Když se podíváte teď, co se děje ve Spojených státech amerických, kde je vyslýchán Antony Fauči a ukazuje se na ta rizika toho očkování, na to, co to očkování způsobilo, tak já bych byl velmi rád, abychom se vrátili k té věcné diskuzi a za mě je prostě očkování v lékárnách chyba, stejně tak, jako je velká chyba národní očkovací strategie.

Tak proč?

Má to celou řadu rizik. Můžeme být, prosím, ideálně stručný, ale velmi konkrétní?

Pokusím se. Eh, my samozřejmě velmi často nám bývá dávána nějaká nálepka antivaxerů. Já to absolutně odmítám. Ta tradiční očkování jsou v pořádku — proti tetanu a tak dále. V tom nevidím problém.

Já vidím problém v těch nových mRNA látkách, ať už je to vůči chřipce nebo vůči covidu, protože nejsou dostatečně otestované. Prostě nejsou. To je fakt.

A co se týče lékáren, omlouvám se, nemáme na to odborníky, kteří by ty studie dělali a kteří by určovali tu národní očkovací strategii právě proto, aby rozhodovali o tom veřejném zdraví s těmi profesionály.

Antony Fauči byl taky odborník. Dneska je pod obrovským tlakem a pravděpodobně bude obviněn. Ukázalo se, že mnohokrát hlal, že říkal věci veřejně a přitom soukromě v deníku měl napsaný pravý opak. To znamená, nepodceňujme. Nedělejme z odborníků bohy, kteří nejsou korumpovatelní, kteří nemají prostě vůbec žádný vedlejší účinky, pardon, vedlejší úmysly. Antony Fauči zcela jednoznačně si tam psal, jak si užívá to, že je focen na magazíny a že dostává ceny a tak dále.

To není příběh jednoho člověka. To je velmi často to, že ti odborníci velmi často k tomuhle mamonu propadnou. To je první věc.

Já mám s dovolením otázku. Děkuju, že mi ji dovolíte položit. Eh, když to stáhnu zpátky k té české politické diskuzi, proč by vám lidé a diváci jakožto právníkovi měli více důvěřovat v téhle otázce než ministru zdravotnictví, který disponuje obrovským zkrátka plénem lékařů, odborníků, farmaceutů, kteří to nějakým způsobem prověřují a vytváří důležitou očkovací strategii?

Ano. Tak já vám to řeknu velmi rád. Zaprvé, Adam Vojtěch také není lékař. Takže my jsme na tom úplně stejně, a já také spolupracuji s odborníky. Profesor Beran je velmi svobodným odborníkem. Ten přednáší v zahraničí, publikuje zahraniční studie a jasně nám dokazuje, že prostě některé ty kroky byly absolutně chybné. To je jednoznačná věc.

Druhá věc je — my jsme to přece viděli v době covidu — tak kdo měl pravdu? Já jsem tvrdil tehdy, že nemáme očkovat malé děti a těhotné ženy, protože to očkování nezabraňuje přenosu na další osoby. Pardon, to je velmi důležité. Teď zase poprosím, jestli byste mě to nechala doříct.

Tehdy jsme na to upozorňovali, že to je lež, že prostě to očkování vůči dětem a těhotným ženám, mladým ženám je zbytečné, protože se tvrdilo, že to zamezuje přenosu toho viru na další osoby. Dnes víme, že jsme měli pravdu. Nebylo to tak a bylo to lež a šlo to jenom opravdu o velký byznys.

Takže kdy se vrátí — omlouvám se, já se musím do toho pustit. Eh, ono se totiž zdá, že vy si vyúčtováváte věci z doby covidové, ale nehledíte do budoucnosti na tu strategii, o které já tady hovořím.

Ne. Tak ještě jednou. Přece to — když jsme tady vedli nějaký spor a ukázalo se, že my jsme měli pravdu — tak v momentě, kdy se mě ptáte, proč by měli občané věřit víc mně než Adamu Vojtěchovi, no tak, protože já jsem měl pravdu, ne? On tu není v té době.

Já se ptám — vy říkáte, mluvíte o době covidové a já se ptám, proč odmítáte očkování jiných věcí, jiných látek v lékárnách a proč odmítáte národní očkovací strategii. Jsou to přece dvě různé věci.

Tak já vám na to odpovím, ale prosím, musíte mi dát ten prostor. Zaprvé — když se mě ptáte, proč mají občané věřit mně a ne Adamovi Vojtěchovi — tak říkám: "Protože my jsme měli pravdu ohledně covidu." To je za prvé.

Zadruhé, co se týče té budoucnosti — já jsem u toho seděl. Ta národní očkovací strategie se týká primárně chřipky. Dánsko má mnohem vyšší proočkovanost na chřipku, než máme my. Přesto nemá výrazně lepší výsledky ohledně onemocnění chřipkou, než máme my.

To očkování na chřipku je velmi problematické, protože fakticky ty firmy, které to připravují, jenom trefují, tipují ten kmen, který bude v té době aktuální.

A co se týče lékáren — no, nezlobte se, ty lékárníci neznají chorobopis toho pacienta, neznají jeho zdravotní historii, nejsou připraveni na případnou alergickou reakci, neznají kontraindikace, nejsou schopni prostě třeba zhodnotit výši protilátek. Protože v covidu velký problém byl také to, že se očkovali lidé, kteří měli vysoké protilátky, a v tu chvíli to očkování už škodí.

Takže opravdu ty lékárny na to nejsou vybavené a je to špatně.

A národní očkovací strategie je prostě — jenom jednu větu ještě. Národní očkovací strategie je o tom, že stát má ze zdaní svých občanů dát peníze na propagaci prostě výrobku farmaceutických společností. A já to odmítám.

Ten, kdo se chce nechat očkovat, nechce, očkuje u lékaře. Je to jeho svobodné rozhodnutí. Ale nevidím jeden jediný důvod, proč bychom z našich daní měli dávat miliardy na propagaci Pfizeru a dalších společností.

Souhlasíte s tím, že se má zvyšovat proočkovanost společnosti v rámci veřejného zdraví?

Ohledně chřipky — k tomu nevidím jeden jediný důvod, protože ta data potvrzují, že ta vyšší proočkovanost v žádném případě nezpůsobuje nižší onemocnění na jednoho občana.

Co se týče tetanů, co se týče dalších onemocnění — záškrtu a černého kašle — zcela jednoznačně souhlasím. Čím vyšší proočkovanost, tím lépe.

Tedy zpochybňujete argumenty Adama Vojtěcha, nebo ne?

Jednoznačně. Ano.

Zpochybňujete. Jakou to pak dělá dynamiku v té koalici?

To se zase vrací — to je ale přece normální. Eh, v každé rodině asi — když budete doma s manželem — tak se také neshodnete na všem.

Prostě kdybych já souhlasil se vším, co říká Adam Vojtěch, tak jsem členem ano a nejsem předsedou SPD. To znamená, my máme na některé věci odlišné otázky a zcela standardně musíme je vydiskutovat, předložit si argumenty a rozhodnout, co je nejlepší pro občany České republiky.

Jestliže pro občany České republiky je lepší, a tak já se pod to rád podepíšu. Ale já jsem přesvědčen, že v té debatě budeme mít odborníky a budeme mít argumenty, které přesvědčí ty ostatní o tom, že je to správný postup a že národní očkovací strategie je chyba. Stejně tak je chyba pandemická úmluva, stejně tak je chyba členství – ale to se rozvetuje s dovolením.

Ta národní očkovací strategie už se teď v čase posouvá, už čeká na své schválení dále, než Adam Vojtěch i premiér předpokládali.

Já už jsem tady v úvodu zmiňovala, že premiér za Adamem Vojtěchem stojím.

Jak to tedy dopadne?

Vy evidentně tady popisujete, že budete bojovat proti ní, tudíž ji neschválíte potom.

>> Jednoznačně budeme bojovat proti ní. Budeme se snažit opravdu v rámci těch diskuzí. Právě proto je dobře, že ta diskuze probíhá, protože tohle je opravdu závažná věc. To není prostě nějaká legrace, kterou si tady od stolu rozhodneme a budeme rozhodovat o zdraví našich lidí. Tahle věc si zaslouží seriózní debatu a zaslouží si také názory těch oponentů, protože to je přesně to, co právě neprobíhalo v době covidu, kdy nebylo nasloucháno oponentům, kdy byl prostě prosazován buldozerem jeden jediný názor, a dneska se ukazuje, že to byla obrovská chyba.

Ve Spojených státech amerických už to vědí. Probíhají tam žaloby, probíhá tam další řízení. Pojďme se k tomu tím inspirovat a pojďme také udělat určitou analýzu toho, co se tehdy udělalo špatně, ať neopakujeme ty chyby.

>> V domu, pane předsedo, ale na mě to pořád dělá dojem, že se vy snažíte uspokojit poptávku svých voličů, velké části populace, která odmítala očkování právě v době covidu, a tím přizpůsobujete ty zdravotní argumenty.

>> Absolutně to není pravda. Absolutně to není pravda. Mně záleží jenom na tom, abychom rozhodli správně, a záleží mi na tom, co by člověku, který prostě celoživotně se věnuje a podniká, dělá právo, abychom se poučili z těch předchozích chyb. Přece my jsme tady měli období, které vykazovalo neuvěřitelnou řadu omylů. Dneska už je to předmětem opravdu velké, široké diskuze, zejména v těch zámořských státech, ale i v jiných zemích. Jasně se ukazuje, že tam došlo k obrovským pochybením. Tak jako řekneme: děláme tlustou čáru a jedeme znova. Zopakujeme ty stejné chyby?

>> Ne, nezlobte se. Ale jenom nerozumím logice, že proto rušíme národní očkovací strategii, která tady dlouhé roky byla, protože je to to samé, protože je to to samé. Jestliže prostě budeme tlačit jeden jediný názor ve prospěch farmaceutických společností, namísto toho, abychom dali hlas oponentům, kteří poukazují na rizika celé té věci, tak se dopouštíme úplně stejné chyby, jako jsme se dopouštěli v době covidu. A to je prostě něco, proti čemu já budu bojovat.

Dobrá. Poslední úvaha: pokud tedy nebudeme očekovat – jste připraven, že české zdravotnictví třeba ponese mnohem vyšší náklady zpětně v té následné léčbě?

>> A opět falešný argument. Není to pravda. Já už jsem vám tady předložil ty informace. Můžete si to porovnat se zeměmi, které mají, co se týče chřipky – protože to se týká zejména chřipky. Co se týká chřipky, tak mají mnohem vyšší proočkovanost a nemají nižší počet onemocnění na jednu osobu. To je jediný případ – chřipka. Pane, pane poslaneče, my jsme tady řešili celý kašel, zvedla se epidemie žloutenky. Je to související s nízkou proočkovaností České republiky. Je tady řada dalších chorob. Nechte mě s dovolením domluvit, kde zkrátka to očkování a ten faktor očkování vstoupil a přispěl k tomu, že se tady zvedla epidemie těchto nemocí. Nelze mluvit jenom o chřipce. Dám se na to, zda jste připraven na to, že zdravotnictví potom bude muset o ty lidi pečovat.

>> Myslím, že není tomu tak. Já jsem přesvědčen, že nic takového nenastane. My v současné době máme samozřejmě problémy, co se týče některých onemocnění, zejména proto, že sem přišli migranti z Ukrajiny. Bohužel, tak to je, to je fakt. Ale druhá věc je, že my prostě to očkování v současné době máme na vysoké úrovni, a já jsem přesvědčen, že ta současná situace stačí. Že opravdu nevidím jeden jediný důvod, proč bychom měli vzít několik miliard Kč z našich daní a zaplatit farmaceutickým firmám jejich kampaň. Ať si to platí samy. Já nevidím důvod, proč by to měli platit naši daňoví poplatníci. Děkuju.

Ten argument, který zmiňujete s těmi migranty, jsem zaslechl taky. Nicméně statistiky absolutně nepotvrzují, tak o co se opíráte.

>> No, takže se to tady objevilo jen tak. Ne, nezlobte se. Statistiky zcela jednoznačně – nezlobte se, to jsou statistiky pod vaším ministerstvem zdravotnictví.

>> Statistiky o našich Ukrajincích velmi často lžou. Ať už se to týká nákladů, ať už se to týká kriminality, ať už se to týká přenosu nemocí, které sem přišly. Zcela jednoznačně. Podívejte se třeba na počet onemocnění HIV. Velká část z nich jsou Ukrajinci. Podívejte se na žloutenky. Podívejte se na další nemoci.

>> E – není vaše vláda a vaši ministři nejsou zodpovědní právě za ty statistiky, které spadají pod rezort zdravotnictví.

>> Ty statistiky většinou vydává ÚZIS. Viděli jsme, že právě i v době covidu ty statistiky byly velmi pochybné. A co se týče těch dalších statistik, tam je to buďto ministerstvo vnitra, ministerstvo práce a sociálních věcí, které dle mého názoru používají nesprávnou metodiku. A já jsem přesvědčen, že když se podíváme na studium, na studii Institutu pro kriminologii, který jasně ukazuje, že organizovaný zločin u nás ovládli Ukrajinci, když se podíváme na...

>> Děkuju. Tady uděláme – nám vypršel čas, pane. Ekonomický institut, který jasně ukazuje, že platíme mnohem víc na ukrajinskou migraci, tak to jsou strany by mým hostem. Já moc děkuju za pozvání.