Čada: Některé distribuční linky stavíme i 30 let | Vysoké napětí #118

Dneska síť už zdaleka není jednosměrná.

Dneska máme toky sítí od souseda k sousedovi.

Teď už když vyrábí všichni, ano, a ta cena je třeba i záporná, tak už se to spíš jakoby penalizuje.

Tak mnohdy o víkendech ta energie je záporná.

Musím říct, že někdy je to jednodušší, ale máme situace, kdy stavíme naše linky třeba 30 let.

30 let.

30 let.

Energetice, zdar a vysokému napětí zvláště.

Přátelé, diskuze o energetice se dost často točí kolem elektráren, baterií, možná spotřeby, ale občas zapomínáme na takovou drobnost, že ten bezdrátový přenos té elektřiny ještě není na takové úrovni, aby se dal využívat ve velkém a na velké vzdálenosti a že tu elektřinu musíme od těch výrobců nějakým způsobem dostat k těm odběratelům.

Takže potřebujeme sítě, přenosovou soustavu, distribuční soustavu a řekl bych, že o té přenosové se diskutuje ještě trošku víc než o té distribuční.

A to je chyba, protože distribuční soustava je první linie energetiky.

A já vítám Pavla Čadu, jednatele distribuční společnosti EGD, která je součástí skupiny EON.

Pane Čado, dobrý den a vítejte ve vysokém napětí.

Dobrý den, děkuju za přivítání.

Jak je to s tím bezdrátovým přenosem?

No, ještě se nám nepovedl. Možná se ho vy dočkáte, ale v současné době jsme ještě od toho daleko. Potřebujeme naši síť. Potřebujeme jak distribuční, tak přenosovou síť.

Je to tak.

Já jsem si na vás připravil takovou habaďůru. Poprosím o první obrázek.

To je Nizozemsko. Tam ta distribuční soustava vypadá takhle červeně a když je někde červená, tak to není dobré. To je čekací listina. Tam všude, kde je červená, tak tam prostě noví investoři nejsou připojováni. Musí počkat. Todleto je ještě první obrázek, který znázorňuje odběratele. Takže když se chci připojit jako odběratel, ještě tam mám druhý. Tam je ta situace o něco lepší, ale ne o moc. A to je připojování zdrojů. To znamená, když si chci dát na střechu soláry nebo když chci připojit třeba nějakou kogeneračku, tak tam, kde je červená, tam mám smůlu.

Co tomu říkáte? Je to dost hrůza, ne?

Je to hrůza.

My ty informace máme už zhruba rok, takže o té situaci víme. Naštěstí v České republice jsme v trošku jiné situaci dneska.

V jaké?

No, ta naše síť v České republice, i díky minulosti a těm investicím, které tady byly, je relativně robustní. Ať už ta přenosová nebo ta distribuční, čili tu, o které se staráme my jako EGD. Takže těmto situacím v současné době nečelíme. Nicméně pokud byste se podíval na naše webové stránky, co se týče třeba připojení velkých obnovitelných zdrojů, co se týče nějakých větrných parků nebo velkých fotovoltaik, tak byste tam taky viděl červenou. Ale my se bavíme o žádostech, které dneska jsou.

Hm.

Je pravda, že to Nizozemsko, já jsem si to i někdy počítal, že má vlastně nejvíce obnovitelných zdrojů na kilometr čtvereční na světě, dokonce. Takže tam člověka jako napadne, čím by to tak mohlo být, že ten vývoj předběhl ten rozvoj těch sítí. Tady je to jednoznačně vidět, že každá investovaná miliarda se sakramentsky pozná na tom stavu. Nicméně pojďme rozebrat, co to vlastně v praxi znamená pro distribuční síť. Ta transformace, zmínili jsme masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, baterií, elektrifikace, to všechno přináší nějakou zátěž. Jak se s tím vyrovnáváte?

Hm, já zkusím začít.

V minulosti se hodně hovořilo o obnovitelných zdrojích, o tom, jak decentralizovat energetiku, ale trošku se zapomínalo na sítě, čili k tomu je potřeba říct i to B. A my jsme tady od toho, abychom zajistili to, že dneska síť už zdaleka není jednosměrná, tak jak jsem se ještě já učil ve škole, ale zdaleka je dneska obousměrná. Dneska máme toky sítí od souseda k sousedovi. Už to není od elektrárny nebo z elektrárny k zákazníkovi, ale mnohdy to teče od zákazníka k zákazníkovi. Takže ta doba se neuvěřitelně změnila. My jsme tady proto, abychom tu síť na tu budoucnost, která tady beze sporu je a bude, připravili.

Co se týče toho přetoku, když budeme ten termín definovat jako z distribuce třeba až do přenosové soustavy a tak dále, to je přece něco, co tady dřív nebylo, tak je to něco, co bude, nebo možná už svým způsobem je nežádoucí pro tu stabilitu té sítě, protože v minulosti se ještě vyplácely peníze za to, že tedy vyrábím a posílám do sítě. Teď už když vyrábí všichni, a ta cena je třeba i záporná, tak už se to spíš jakoby penalizuje. Tak jak to bude do budoucna?

Hm.

No, pravdou je, že ta energie z obnovitelných zdrojů, pokud svítí sluníčko, tak svítí pro všechny. Pokud fouká, tak fouká pro všechny. A v tu danou chvíli té energie je moc. Takže dneska, když se podíváte na ceny elektrické energie ráno, podíváte se v noci a podíváte se přes den, tak jsou jiné. Mnohdy o víkendech ta energie je záporná. Takže já jsem teď se svým synem, který je vášnivý elektromobilista, tak jsme se bavili o tom, že jezdí ke svému kamarádovi o víkendu nabíjet auto a dokonce za to dostane zaplaceno. Je to něco, co kdybych vykládal svému dědečkovi před možná 20, 30 lety, tak mě neuvěří. Ale takovédle situace dneska je.

Hm.

Eh, mění se energetika, mění se i přístup k samotné koncepci té sítě. Jak byste popsal ten nový svět sítí? Je to hodně jiné, než co bylo dřív, když opravdu ta elektřina tekla jenom od těch velkých výroben k těm zákazníkům.

Hm.

Určitě.

My dneska síť hodně digitalizujeme, čili už jen ten fakt, že ta energie neteče jedním směrem, ale teče sem a tam, tak je o tom, že potřebujeme vědět, kudy teče, jaké množství té energie teče. Takže my dneska do sítě instalujeme chytré měření, abychom věděli, kdy zákazníci spotřebovávají, jakou měrou, kolik té energie spotřebovávají, v jakých časových slotech. Máme v síti nainstalovány indikátory, které nám říkají, odkud kam ta energie teče a mnohdy i to, o čem jste hovořil před chvílí, ta energie opravdu teče z distribuční soustavy do přenosové.

Hm.

Mluví se i o tom, že vlastně ten stávající model byl založen na nejhorších možných situacích, což je podle mě léto, ještě když nefouká, ty kabely, ty vedení jsou prověšená, jsou hodně zahřátá, je třeba vysoké zatížení a tak dále. Ale jsou i období, jako třeba v zimě nebo když fouká vítr, který trošku ochlazuje ten kabel a tak dále. Kdyby se dalo poslat teoreticky tím kabelem, tím daným vedením více energie, to znamená mířím k dynamickému zatěžování těch linek a ne využívání těch linek podle nejhoršího možného scénáře, jak tomu bylo dosud. Eh, jste třeba v EGD fanoušky tohoto přístupu?

Hm, určitě my tuhle situaci analyzujeme a máte pravdu, že jsou dneska vodiče, které lze zatěžovat více, než to znní paradoxně, ale než je to jmenovité zatížení po nějakou časovou dobu.

Takže určitě ano, máme na to pilotní projekt a myslím si, že ho mají i kolegové v ostatních energetikách, protože ta možnost je do sítě investovat, a což my děláme, a k tomu se určitě dneska ještě dostaneme, ale na druhé straně my se snažíme tu síť využít co možná nejefektivněji, jo.

Proto potřebujeme ta data, proto digitalizace, o které jsme tady hovořili.

Když jste ho to sám zavadil, tak toho využiji. Co to znamená postavit kilometr nové linky?

Myslíte finančně?

Hm. Myslím tak celkově i z hlediska povolovacího procesu a tak dále.

No, je to neuvěřitelný proces. Musím říct, že někdy je to jednodušší, ale máme situace, kdy stavíme naše linky třeba 30 let. 30 let.

Já když jsem začínal v energetice, a už je to teda nějaká desítka, ale já to ani nechci vzpomínat, jak dlouho, tak se třeba hovořilo o lince ze Slušovic do Slavičína, kterou do dneška nemáme.

Hm. Prostě ta linka nestojí a byli jsme už několikrát ve stavu, že jsme si říkali, ano, už se nám to podaří, máme téměř veškerá povolení, a vždycky to na něčem ztroskotalo.

A na čem to tam drhne nejvíc?

Tak jsou to majetkoprávní poměry, že jo. Já rozumím tomu, že když chcete někomu postavit za domem nějaké vedení velmi vysokého napětí, které má nějakou výšku, že možná esteticky se mu to nelíbí, na druhou stranu je to veřejný zájem.

Hm. Ale třeba když jsme u té linky Slušovice–Slavičín, tak tam musím říct, že i tam se blíží na lepší časy. A musím tady poděkovat i zastupitelstvu Zlínského kraje, panu Hejtmanovi, že nám v tomto opravdu pomohli.

Nám se podařilo před nějakou dobou podepsat memorandum se Zlínským krajem i s těmi dotčenými obcemi, a já pevně věřím, že tu linku začneme stavět a že ji taky postavíme.

Jo. A ono to souvisí i s tím, že třeba ta oblast Slušovická, když jsme u tohoto konkrétního případu, tak to bude do budoucna potřebovat, jo, bude potřebovat síť posílit, budou tam určitě další obnovitelné zdroje, přichází elektromobilita a tak dále.

Hm. Já jsem tady na začátku mluvil o tom, že ve veřejné debatě se spíš řeší ty elektrárny a tak dále, a vlastně těm sítím lidé moc nerozumí. Nicméně na úrovni, řekněme, strategických dokumentů, tak tam se daří ty sítě prosazovat, ať už je to Havlíčková hospodářská strategie nebo dokumenty Evropské komise jako Grid Package.

Čím si to sítě vysloužily?

Je to třeba i tím, o čem jsme tady mluvili v úvodu, že jsou už případy, kdy skutečně je vyčerpaná kapacita ve velkém území, a ta Evropa to prostě vidí.

Hm. Já si myslím, že si to uvědomili i politici, a my tam cítíme podporu. Já bych za ní chtěl poděkovat i co se týče stavebního zákona a další legislativy, která přichází.

My jako energetika jsme si prošli tou první fotovoltaickou vlnou. To bylo někdy v těch letech 2009, 10, 11. Si to všichni pamatujeme. Ostatně do dneška to všichni platíme v rámci OZE, a tenkrát se ukázalo, jak jsou naše sítě robustní, a že jsme to v podstatě ustáli.

Hm. Nicméně teď tady máme další fotovoltaické vlny a vlny z obnovitelných zdrojů, větrníky v poslední době, a v neposlední řadě akumulaci, a na to je potřeba také reagovat a tu síť na to připravit.

Hm. Co třeba na té úplně nízkonapěťové úrovni, kterou si dokážeme představit, vidíme třeba transformátor, takovej ten budník u řady domů a tak dále. Eh, jak musíte reagovat na to, že prostě lidé si dají na střechu solární panely, mají tepelná čerpadla a tak dále. Eh, já si to představuju tak, že prostě od určité chvíle už musíte přijít a říct ne, protože prostě už tam ta kapacita není.

Hm. Dá se to nějak zobecnit?

Hm. Ono to tak dneska je. Obzvláště některé části jižní Moravy, kde toho sluníčka je přece jenom více, tak už jsou dneska vyčerpané z pohledu fotovoltaik. Takže máme zákazníky, kteří chodí a říkají, my bychom si chtěli připojit svoji fotovoltaiku a chtěli bychom přetoky do sítě. No, ale tam už bohužel nemůžeme vyhovět.

Čili jsou případy, kdy říkáme, ano, fotovoltaiku si můžete připojit, ale bohužel bez přetoku. A vůbec tak, jak dimenzujeme dneska síť, když stavíme novou, když kabelizujeme, tak už ji dimenzujeme na tu budoucnost. Čili počítáme s tím, že lidé budou mít elektromobil, že tam budou mít tepelné čerpadlo, že budou mít na střeše fotovoltaiku.

K tomu dodáváme to chytré měření, průběhové chytré měření vlastně, kde v každou chvíli vidíme, jak se ten odběr vyvíjí, jaký je, a můžeme na to reagovat.

Vaši zaměstnanci disponují kvalitními křišťálovými koulemi.

Určitě, protože ono naprojektovat území a říct si, bude tady tolik elektromobilů souběžně a tolik tepelných čerpadel, to je velký kumšt.

Hm. Takhle to určitě není, že bychom přesně věděli a měli tu křišťálovou kouli, kde bude kolik elektromobilů a tepelných čerpadel. Nicméně vycházíme z nějakých dat, které máme, a z nějakých průměrů, a na to si dimenzujeme.

Hm. A je to taky o té motivaci těch zákazníků do budoucna, protože to auto určitě nebudou všichni dobíjet ve stejnou dobu, ale bylo by fajn, aby to bylo v nějakých časových sekvencích, a potom ta síť určitě bude stačit.

Vy jste zmínil chytré elektroměry. Mě mi už taky přišel domů, protože mám spotřebu nad 10 MWh, a zajásal jsem, protože pro mě, já to aspoň jak to vnímám, je to vlastně skvělá příležitost, jak dát tomu potenciálnímu obchodníkovi, který mi bude nabízet tu fotovoltaiku, data. Takhle žiju, takhle spotřebovávám. Eh, navrhněte mi to podle mě na míru. Je to správná úvaha?

Určitě ano. Proto se tam ty chytré měření dneska dávají. Je to, já jsem mnohdy slyšel, že je to o tom, abychom nemuseli ty elektroměry chodit odečítat, ale tomu tak zdaleka není.

My dneska máme ty chytré elektroměry propojené i do naší SCADY, čili do toho řídícího systému, který nám řídí síť, tak aby i naši dispečeři věděli přesně, co se v té síti děje, mohli na to reagovat, případně když jsou poruchy nebo když jsou stavy, o které jste hovořil, když tam energie je hodně nebo je i málo.

Naopak, když jste to částečně zmínil, nejde jenom o posilování sítí, ale i o využití stávající kapacity, když se vrátíme do té distribuce. Eh, ale nehovořili jsme tady ještě o změně pravidel, tarifů a tak dále, a nějakém apelu na změnu chování účastníků trhu, tak zkuste popsat něco v tomto smyslu, že opravdu nejde jenom o eh ta tvrdá opatření typu postavíme linku nebo nachytříme linku, ale i změnu toho systému.

Hm. Kam to směřuje?

Oni jsou v zásadě dvě možnosti. Eh, já to zkusím říct trošičku lidově. Buď do té země zakopete mnohem více hliníku a mědi, ale to stojí peníze, nebo to pověsíte na sloupy, nebo se budete k té síti chovat, eh jako by byla flexibilní, a budete motivovat zákazníky, tak aby se na každého dostalo, a možná trošku v jiném časovém intervalu, tak jak ostatní zákazníci to potřebují, a respektive jsou schopni se přizpůsobit.

A k tomu právě máme ta chytrá měření. Ve chvíli, kdy budeme mít chytrá měření, budeme mít data a pak bylo fajn, abychom měli i novou tarifní strukturu, která ty zákazníky bude motivovat k tomu, aby opravdu odebírali energii v určitých časových pásmech.

A to bude samozřejmě boj. To bude boj. A my si pamatujeme, že to téma už tady bylo před pár lety. Bylo to velmi bolavé, možná i politické téma nakonec. A takže to bude určitě bolet, ale budeme se k tomu muset vrátit. Budeme se muset vrátit k tomu, že zákazníci budou platit za to, jak tu síť opravdu využívají.

Já už jsem slyšel i názor, že se bude platit spíš jako ve stylu Netflixu, že nezáleží zas tak moc, kolik odeberu, ale že to připojení mám, že mám disponibilní ten výkon. Myslíte si to taky?

Ano, myslím si, že to přijde. Takové jsou dneska i úvahy a nějaké pilotní projekty, které budeme dělat.

Hovoří se v této souvislosti o takzvaném vodárenském komplexu, že vlastně v momentě, kdy spousta lidí si pořídí ty fotovoltaiky, má třeba nižší odběr ze sítě v průběhu jara a léta a tak dále, o to vyšší pak v zimě. Ale ta síť tam stojí pořád, že jo, a třeba je i posílená a něco stojí. Ta síť je posílená. O tu síť se musí někdo starat. Tu síť někdo musí udržovat.

A já to zkusím vzít na svém případu. Já mám doma fotovoltaiku a v tyto slunečné měsíce v podstatě ta spotřeba nebo ta dodávka z té sítě je opravdu minimální, protože většinu toho pokryju z té fotovoltaiky a z baterky, která se mě přes den nabíjí. Nicméně přijde listopad, prosinec, leden, únor, březen a v ty dny musím říct, že ta fotovoltaika nevyrábí skoro vůbec nic.

Jak říká můj syn, kterého už jsem tady dneska zmínil: „Táto, to ti pokryje možná ty ztráty, které má ten střídač."

Dobře. Na závěr, kdybyste měl si zahrát trošku na vizionáře, tak v čem by se na úrovni té distribuce, řekněme, mohla česká energetika posunout do budoucna k té opravdu moderní decentralizované síti? Ono to má svoje limity, to jsme si tady řekli, ale co by byl řekněme ten směr, kterým by se měla česká energetika vydat?

Tak určitě to bude ta zmíněná tarifní struktura. Já si myslím, že je velmi důležitá nejenom na té úrovni nízkého napětí, ale i na té úrovni vysokého a velmi vysokého napětí. Takže jednoznačně ano.

A potom ty povolovací procesy, protože už jsem tady hovořil o tom, že někdy pro nás postavit něco, byť ve veřejném zájmu, tak abychom nemuseli vyvlastňovat, protože to je vždycky bolestivý a marketingově to není úplně ideální, tak potřebujeme v této oblasti pomoc. Musím na druhou stranu ale říct, že v posledních letech se spousty věcí podařilo. Podařilo se v těch povolovacích procesech posunout dál. Takže ano, určitý pokrok tam je, ale ještě potřebujeme urazit nějakou míli.

Sledujete i nový stavební zákon? Pomůže vám ta novela?

Já pevně věřím, že ano. Ano, určitě. Uvidíme, jak dopadne. Já teď nechci předjímat, protože když se podívám na dnešní datum, tak ještě máme nějaké diskuze před sebou. Ale třeba v té oblasti EIA by nám určitě pomohl. To se týká třeba té stavby Slušovice–Slavičín.

A teď nechci, aby to vyznělo tak, že bychom snad chtěli něco obcházet. Určitě ne. To není naším stylem, ale určitě by nám to pomohlo, minimálně v té délce toho vyjednávání.

Hm. Zeptal jsem se na distribuci a na první linii té energetiky, ale samozřejmě se vás musím zeptat i na tu velkou energetiku nad vámi, to znamená na úrovni zdrojů a tak dále. Kam si myslíte, že bychom se měli posunout v této oblasti jako Česká republika?

Tak přirozeně o uhlí přijdeme. To už je asi jasné. Nejenom se můžeme bavit o tom, jak rychle, ale ta debata je poměrně roztříštěná, protože máme tu zastánce jaderných zdrojů, obnovitelných zdrojů. Samozřejmě budeme potřebovat i nějaké flexibilní elektrárny. Jak to vidíte vy?

Hm. Já si myslím, že to bude živý organismus a všechny ty zdroje, které jste hovořil, budou muset žít spolu, budou muset spolu komunikovat a vyměňovat si data. Jádro tady mít budeme jako Česká republika. O tom si myslím, že už je dneska rozhodnuto o prodloužení těch dnešních dvou jaderných elektráren. Takže jádro tady bude.

Máme tady spousty obnovitelných zdrojů už z té minulé fotovoltaické vlny, ale i z této a i z té vlny těch větrníků, které tady jsou a které přijdou.

Bude akumulace? Určitě bude. Dneska už zprovozňujeme první velká akumulátorová úložiště nebo bateriová úložiště. A ten systém, ten živý organismus, bude muset žít spolu. A k tomu, aby žil, abychom tam dokázali udržet ten balans – protože ten v energetice je velmi důležitý mezi spotřebou a výrobou – tak budeme muset si vyměňovat data. Takže o to bude důležitější.

Mimochodem i proto se bavíme o tom takzvaném a už dneska žijícím a fungujícím – částečně fungujícím – energetickém datovém centru.

Tak rozhodně se ještě musím zeptat na sdílení elektřiny. Tam jde o ten potenciál, že jo. Ono vnímat to jako záchranu české energetiky, to je přehnané. To asi cítíme, nebo možná mi to vyvrátíte, ale já mám pocit, že je to spíš umožnění zákazníkům něčeho přirozeného. Ale vám v distribuci samotné to asi zas tolik nepomůže, jestli vůbec.

Neřekl bych to lépe. Je to určitě tak. Já jsem pro. Já jsem určitě fanda, nech zákazníci mezi sebou sdílejí. Na druhou stranu, že by to byla nějaká záchrana pro nás jako pro energetiku, to určitě není.

Ale málo se zdůrazňuje, že energetické datové centrum tu nebude jenom kvůli sdílení, to bude malá část toho, ale pro vás to bude ten centrální mozek energetiky.

Ano, přesně tak. Je to o těch datech, o těch informacích, které budeme potřebovat a které už dneska potřebujeme.

Hovořili jsme o posilování sítí, nachytřování sítí. To všechno samozřejmě stojí velké peníze a lidé by rádi věděli, kolik to je dohromady za rok, řekněme, a na co to jde.

Hm. My letos investujeme přes 9 miliard korun, které jdou do naší distribuční sítě. Část toho je i na tu zmíněnou digitalizaci, na ta chytrá měření. Část toho jde i do kybernetické bezpečnosti, což je dneska určitě téma. Ale ta převážná část jde opravdu do posilování sítí, rekonstrukcí sítí a připojení nových zákazníků.

Máme nějakých 6 000 staveb v oblasti vysokého, nízkého napětí a v té oblasti VVN je to necelá stovka, je to nějakých 70, 80 staveb. A podíváte-li se na vývoj investic za poslední roky, tak oproti letům předchozím jsme zhruba o 60 % více v investicích.

Jak to vypadá do budoucna s investicemi? Poroste to ještě nebo to zůstane?

Hm, nevím. Já tu křišťálovou kouli nemám, jak jsme se už bavili, ale já si dovolím říct svůj osobní názor, že ta výše investic, která tady dneska je, tak zůstane určitě potřebná i do budoucna.

Tak to je relativně dobrá zpráva, pane Čado.

Já vám moc děkuji za rozhovor.

Také vám děkuji. Ať se vám daří v distribuci v první linii a my se uvidíme zase za týden. Mějte se krásně a na shledanou.

Na shledanou.

Politika, zprávy i lifestyle. Objevte podcasty Dataun.