⁠Elektřina už nebude fungovat jen podle trhu. Co nás čeká po konci uhlí? | VN Briefing #44

Evropa jaksi nevyřeší všechno trhem.

Já bych to asi přirovnal k hasičům, jo? Kdybyste prostě vzali hasiče, taky nejsou hasiči placení za to, kolik požárů ugasí.

Ukázalo se, že pokud je ta aukce dobře nastavená, tak prostě dokáže ty ceny nadále jako celkem unikátní věc.

Myslím si, že se prostě ukázalo, že ta jednostranná orientace tímto směrem vlastně tu energetiku jako takovou nezachrání a že je potřeba ten mix budovat daleko vyváženější.

Na konci to stejně zaplatí spotřebitel.

Energetice zdar a vysokému napětí.

Zvláště, přátelé, týden jsem tu nebyl, nechal jsem Mirka bez dozoru a Mirek se rozjel. Mirek hrlí data, grafy, čísla, fakta, takže ho nechám dneska hodně svítit.

Ahoj Mirku.

Ahoj, Petře. Tak děkuju ti za uvítání.

Já musím říct, že Petr mi posílal za svou dovolenou fotky. Takže mám záběry teďko populární. Petr mi také poslal fotky nožiček. Nicméně nebyly to nohy jeho manželky, byly to jeho nohy. To poznal jsem podle toho, že jsou chlupaté ty nohy. Byly kdesi na pláži pod slunečníkem, takže nebyly ve vrtulníku. To je teďko populární, to nevím, jestli jsi viděl. A neměl tam šampaňský, ale měl tam nějaký mojito nebo co to bylo.

Hele, to bylo pivo.

Ale já jsem myslel, že jdu úplně mimo trendy a já jsem jako v souladu s trendem, jo? Samozřejmě teďko nohy letí, jak vidíš, takže ta doba se vyvíjí.

Nicméně já bych chtěl říct, že já jsem nohy posílal svojí ženě už před 15 lety. Měl jsem takovou zásobu fotek tvých nohou, takže dobře, dobře, přátelé, pošlete nám nohy, když tak s dovolené, ať máme komplet galerii.

Tak Mirek dneska přinesl do studia kapacitní mechanismy jako téma. Já to uvedu jenom takovou provokací, protože ono to dlouho bylo 10, 15 let možná takové nudné až otravné téma jako na konferencích a v odborných kruzích. Široká veřejnost v podstatě nevěděla, co si pod tím představit.

Teď to začíná být velice zábavné téma, protože se zjistilo, že Evropa jaksi nevyřeší všechno trhem. Musí se tomu trhu trošku pomoct a zábavnější to bude kvůli tomu, že se to objeví jako nová položka na fakturách. Takže široká veřejnost najednou zjistila: Ježíšmáří, to je zajímavé téma.

Ještě mi dovolte dvě provokace. Samozřejmě dospějeme k takovému stavu, který já už dlouho predikuji, že jedny zdroje budeme platit za to, že vyrábí. To už se dávno děje. To je provozní podpora. A druhé zdroje budeme platit za to, že nevyrábí. Zní to všechno strašně absurdně, ale podle mě po dnešním díle nebo respektive po té neplacené části, tak se možná shodneme na tom, že i toto zoufalé řešení je to nejlepší, co se dá dělat poté, co jsme tu energetiku 20 let vodrbávali.

Ještě nekončím. Já jsem chtěl než začneme tímto tématem, tak bych vlastně zareagoval na dvě věci, které tady dlouhodobě čteme i v komentářích. Já vím třeba, že i vy jako diváci v některých případech s námi nesouhlasíte. Jsme nadšení z toho, že s námi komunikujete a že nám píšete komentáře.

My náš podcast chceme stavět na datech a chceme ho stavět zejména na tom, že prostě my reagujeme na tu situaci, kde dneska jsme. To znamená, že asi nechceme se na to koukat ideologicky vpravo, vlevo, to je nám celkem jedno. Spíše je vlastně cílem toho podcastu a cílem briefingu vysvětlovat, kde jsme.

Já si můžu cokoliv myslet. Snažím se to tady moc necpat, i když mám samozřejmě některé osobní věci. Nicméně my reagujeme na tu situaci, ve které jsme. Takže třeba teďko brečet nad tím, měli jsme stavět jádro nebo nemůžeme odejít od uhlí. To může být přání, můžeme si o tom cokoliv myslet, ale my jsme tady o to, abychom popisovali tu realitu, kde se dneska nacházíme. A pokusíme se ty naše řekněme osobní názory co nejvíc upozadit.

Uvíš mi z duše, Mirku. Pojďme rovnou na to téma. Kapacitní mechanismy. Máš souseda nějakého?

Mám.

Když by se tě zeptal přes plot, co to je, k čemu je to dobrý, co bys mu řekl?

No, tak kdyby se mě zeptal, k čemu je to dobrý, tak já bych řekl jako začal bych vlastně tím, co tady taky říkám. Já to tady říkám opakovaně.

Já ti tu kolu zakážu.

Já se omlouvám, že krkám do toho podcastu, nicméně mám tady dneska kolu bez cukru.

Bez cukru. Já jsem si stoupnul na váhu.

To ti nepomůže.

Hele, já tady říkám vlastně, pokud se bavíme o tom vůbec, co jsou to kapacitní mechanismy, tak já teďko budu mluvit k vám, k divákům, jako mluvím do kamery.

Já jsem tady opakovaně říkal, že neexistuje elektřina zadarmo a všechno, co je připojené do soustavy, tak se musí zaplatit, protože funguje nějakým způsobem trh. To znamená, co se nezaplatí, tak nebude existovat. Prostě nikdo to nepostaví. Máme tady nějakou volnou soutěž. To znamená, že soutěžíme o zdroje. Premisa je, že se všechno musí zaplatit, ať z peněz jedních nebo z druhých, ale někdo, aby pracoval, tak za to obvykle chce dostat peníze. Nějakou výplatu.

Na konci se to propadne až do toho, že nějaký dělník, kterej staví nějakou elektrárnu nebo cokoliv, tak chce mít výplatu. Stejně tak jako kotelník, který přihazuje plyn, biomasu nebo slunce do výrobního zdroje, tak vždycky tou lopatou a to někde chce. To je princip ekonomiky a to se nezmění nikdy.

Doufejme.

Tak pokud se budeme dneska bavit o kapacitních mechanismech, tak vlastně máme tady první graf, který diváci vidí, a co my vlastně řešíme. Prostě dneska máme dva typy trhů a první je energy only. To znamená výrobce dostává zaplaceno pouze za to, co konkrétně vyrobí. Ale pokud to nemusí vždycky stačit, tak já bych vlastně poprosil rovnou o druhý graf. To by bylo lepší, když na to skočíme.

A my dneska, jako pokud máme prostě dřív, to fungovalo opravdu tím stylem, že jsme měli výrobní zdroje, které byly nějakým způsobem vertikálně organizované a ty prostě vyráběly elektřinu. Ty příjmy, které dostali za to, že to vyrobili danou elektřinu, tak prostě byly dostatečné k tomu, aby pokryli provozní, investiční i veškeré další představitelné náklady, protože měli hodně provozních hodin.

Protože měli hodně provozních hodin a prostě každá ta vyrobená megawathodina byla zaplacená, protože ty zdroje vesměs jely nonstop. Teď vím, že jsou odstávky, vím, že jsou poruchy, vím, že tam byly nějaké špičky, to všechno si uvědomuju. Prostě řekněme, že jely víceméně nonstop.

Proto třeba existovalo něco jako noční proud, na který si myslím, že všichni spočítáte, protože vlastně už v té době my jsme potřebovali, aby ty zdroje jely vlastně víceméně nonstop, i kdyby to bylo za cenu toho, že prostě ten proud budou prodávat v uvozovkách levněji a vlastně doufat, že ho někdo odebere, aby se nemuseli odstavovat.

Ale co se teď děje, je to, že pokud dneska máme záložní zdroje, některý, tak díky situaci, která tady je, a díky tomu, že tady máme třeba tu kurzní křivku, tak se stává to, že máme zdroje, které prostě jsou jenom záložní. A špičkový záložní zdroj, kterej je, a já tady mám napsáno, že běží třeba 200 hodin za rok, tak vzniknul problém zvaný missing money.

Pokud by byl placený jenom za tu vyrobenou elektřinu, no tak někdo musí platit i za to, že je jenom v uvozovkách připravený v ten daný okamžik vyrábět. Za disponibilitu.

Já bych to asi přirovnal k hasičům, jo? Kdyby jsme prostě vzali hasiče, tak taky nejsou hasiči placení za to, kolik požárů uhasinou. To by je zakládali. No, byli by to požárníci v tu chvilí.

Hele, jsou prostě tak. My jsme se rozhodli, že prostě hasiče jako takové potřebujeme tady mít, i kdyby v ideálním případě nikdy nevyjeli, tak stejně si držíme disponibilní kapacitu toho, že ten hasič na to dokáže reagovat. Stejně tak se bavíme třeba o distribučních poplatcích nebo o jiných poplatcích. My prostě chceme mít tu infrastrukturu. Stejně tak máme dálnice, máme hasiče, máme prostě další věci, máme, jak jsme to říkali, nemocnice nebo další, které potřebujeme, aby ta infrastruktura vůbec existovala.

To znamená, existuje problém, nebo spíš řeknu, existuje problém missing money. To znamená, záložní zdroj, kterej je tady připravený vyrábět a bude potřebný, protože když přijde nějaká situace, tak z těch hodin, které by jel za rok, by jako nestačilo. To znamená, existuje ten problém missing money.

Proč se to řeší teď u nás, to je asi ta hlavní otázka.

No a proč se to řeší dneska u nás? To, co se děje, můžeme se podívat, nebo ještě ne, než se dostaneme... To znamená, my dneska máme to tak, že vlastně stoupá podíl výroby z volatelných zdrojů, které srážejí tu cenu za vyrobenou elektřinu. To znamená, máme tady známé křivky, kdy máme elektřinu v uvozovkách zadarmo. Ale potom máme ty večerní špičky, kdy na těch pár hodin — jednu, dvě — se najednou stane to, že sluníčko přestalo svítit, nemáme dostatek větrníků, to znamená, není tam nic, co by to bylo schopné překrýt, takže potřebujeme, aby sepnuly špičkové nebo záložní zdroje. Ale ten trh sám o sobě to prostě nezaplatí, byť ta cena je obrovská, ale je to prostě na pár čtvrthodin, jo.

To bys prodělal kalhoty, kdyby opravdu jsi byl živený jenom trhem a těch 200 hodin. Jenom pro srovnání: rok má 8 760 hodin, takže 200 hodin je nic. A to jsou ty naše oblíbené prostě mazutové elektrárny, které mohou běžet jenom určitý okamžik a ty by se nezaplatily. Respektive, kdyby potřeboval třeba miliardu, dvě, na celý rok provozu, já nevím, kolik to stojí, no tak kdyby se to rozpočítalo do těch megawatthodin, které v těch 200 hodinách vyrobí, tak by to bylo tak strašně drahé, že si toho asi lidi všimli.

Hm.

To znamená, situace způsobem peníze a my přesto víme, že potřebujeme nějaké záložní zdroje.

Do toho přichází druhý problém a to se možná posuneme v tom grafu dál.

Tak a v České republice vlastně loučíme se s uhlím. Já nevím, jak to říct slušně. Ano, dochází k tomu. Česká republika dlouhodobě stála na masivní výrobě ze dvou dominantních zdrojů — to byly hnědouhelné elektrárny a hnědé uhlí — a zároveň vedle toho jaderná, což je bezemisní zdroj. Ale stále je to tak, že pokud se podíváme, jak jsou to data z roku 2025, tak to bylo nějakých 35 %, jak bych to tak odhadnul, z celkové produkce, kterou jsme tady měli.

My tady vidíme, že dochází k postupnému odchodu z uhlí. Jen pro informaci, dneska jsme na nějakých 35 %, ale abychom si to dokázali, tak mám tam další graf. Ten jsem si vzal od kluků z Fakta o klimatu. Tímto zdravím Milana Vítka, zdravím Ondráše Přibilu a Honzu Krčála. Tak jenom abychom si dokázali zmapovat... Je to s uvedením zdroje z roku 2004. Tak jako tady máme vlastně dneska mapu všech těch výrobních zdrojů — menších i větších — které dneska pracují buď s černým uhlím, případně s hnědým uhlím. Jetmarovice už máš skoro vypnutý nebo úplně, myslím, že ty tam jsou hodně utlumené. Nebo prostě případně ty hnědouhelné. Pokud se podíváme, tak vidíme, že Ústecký region spolu s Karlovarským krajem je dneska takové řekněme srdce, energetické srdce České republiky. Ono, když si to takhle lidé představí, tak to vidí líp, jo.

A k tomu odchodu z uhlí postupně dochází a my víme, že se to bude pokračovat dneska. Buď ten špičkový nebo ten dodávaný výkon je někde třeba 7 GW. Možná ještě, když by se k tomu připočítala vlastní spotřeba, tak by to bylo někde možná k 8 GW. Já si to teď nepamatuju. Tam máš nejen ty velké elektrárny, ale máš tam teplárny, malé teplárny, závodní energetiky a další.

Dneska máme opravdu jako velkou část prostě postavenou na tom, že je uhlí, ale k tomu postupně dochází a my víme, že podle nějakých těch scénářů, které jsou uvedené i vlastně v ERA – to je ten European Resource Adequacy Assessment report, evropské hodnocení zdrojové přiměřenosti, který se dá normálně ten report jakoby najít na stránkách ENSA.

Já jsem dneska ráno si ho ještě četl při přípravě, tak prostě postupně my víme, že bude k tomu, jak uhlí prostě docházet.

To uhlí se utlumí, protože při stávajících parametrech je trh nastaven tak, že povolenka ho postupně bude zdražovat v souladu s těma cílama, která jsou jakoby nastavená. A já si o tom můžu myslet, co chci. Opravdu si o tom můžu myslet. A to je dnešní nastavení, které prostě takhle je funkční a my se na něj můžeme prostě jakoby koukat, jak chceme.

Já ti do toho jenom krátce skočím. Teď samozřejmě ta situace na trhu je taková, že uhelné zdroje se pro příští rok pravděpodobně docela dobře vyplatí, protože ten spread tam je díky energetické krizi, která zvedá ceny plynu a najednou ta závěrná elektrárna zvedá ceny elektřiny. Emisní povolenka sice jde taky nahoru, ale ten spread je tam pořád poměrně vysoký. Takže uhlí bude rentabilní komerčně, pravděpodobně ještě příští rok, možná ještě v roce 2028, ale ten horizont už se moc neprotáhne, jo? Bude to opravdu jenom takhle.

Zaprvé jsem optimista, myslím si, že situace na trhu s plynem se nějak vyřeší, ať už se ta krize otevře nebo neotevře. A zadruhé, a to si málokdo uvědomuje, ty uhelné elektrárny už mají opravdu odslouženo a nikdo do nich neinvestuje. Proč by to dělal? Tam by musel mít opravdu perspektivu 10, 15 let. Takže oni do toho důchodu dojdou, ať už z jednoho nebo druhého důvodu.

To, co se teďka děje, je jenom dobře kvůli tomu, že teď nemáme ještě ty kapacitní mechanismy zavedené. Bude to nějakou dobu trvat a možná ta energetická krize nám pomůže překlenout to období těch pár let, kdy ještě nemáme kapacitní mechanismy, ještě nemáme Dukovany, ale už nám tady vzniká ten problém s tím, že můžeme mít výkonovou nerovnováhu v návaznosti na to, že bude stoupat spotřeba a tak dále.

Já jenom chci, abychom si ujasníme, co to znamená pomůže překonat.

>> Jo.

To znamená, ten plyn se zdraží natolik, že i s cenou povolenky ty uhelné zdroje budou mít prostě ekonomicky budou jako dávat smysl prostě jakoby podržet. A teďkon jako oprav – já si o tom nic nemyslím, respektive jenom vysvětluju, jakým způsobem to je. To znamená, pokud jsem se koukal do těch prostě hodnocení, tak se prostě dá očekávat, že postupně to utlumíme a utlumí se to blízko k nule. Někdy prostě po roce 2030, 2032, 2035 – prostě se tam dá očekávat, že tam opravdu se budeme limitně blížit k nule. To se asi předpokládám jakoby stane.

>> A postupně prostě budeme ten provoz těch uhelných elektráren tlumovat.

Já bych ještě řekl jednu věc, jo? Možná, aby to bylo jasné, tak ono dneska, pokud se budeme bavit o těch velkých zdrojích – Prunéřov, Chetice – ještě nějakou dobu stanou Počerady jsou jako velké zdroje. Ale elektrárna, která vychází z nějakého fosilního zdroje, má nejlepší provozní charakteristiky v okamžiku, kdy máš udělaný důl, v něm postavíš jednu, respektive dvě – tak například Šimáč má Prunéřov a vedle toho jsou Tušmice – v tu chvilku je to velmi efektivní a jako skvěle to funguje.

Ale ono to nefunguje skvěle jenom na tom. Ono samozřejmě díky tomu, že máš tady ten důl, který má velký odběr do té elektrárny, tak může díky tomu dodávat i do těch dalších menších, které jsme si ukazovali na té mapce od Fakta o klimatu. A prostě jak se vypnou, postupně se odstaví ty velké, tak nebude dávat smysl provozovat ten důl. Ten se utlumí taky. A my dneska i čelíme tomu, že ty doly tam – lidi, já nevím, chceš studovat na horníka?

>> Já už ne.

No, mohl bys. To jsme si vlastně minule říkali, že budeme těžit uhlí.

>> Je to tak.

Je to přesně, jak říkáš, protože zkrátka ty doly – když by byly jenom teplárny uhelné – tak ty doly by se neuživily. Potřebuješ prostě toho, jak by se řeklo, „mamuta", který bude žrát, tu hlavní porci, aby i ty malé porce byly vůbec ekonomicky rozumné, jo?

>> No a tím se dostáváme k tomu poslednímu. Takže máme tady to, že prostě postupně dojde k útlumu těch uhelných elektráren. Do nich se investovat nebude a díky tomu prostě přichází ten kapacitní mechanismus, který přichází teď. A my se tady koukáme na tu aritmetiku – po roce 2030, 2032, je to jedno, jestli 2035 – ale pokud si vezmu, že potřebuju ty stávající zdroje něčím nahradit, potřebuju to schválit, investovat, projít NIMBY –

>> Zase jak ten chalupář.

>> NIMBY, přesně tak.

>> – EA projekt, výběr dodavatele, samotná stavba, zkoušky.

Jo, protesty aktivistů. To je spousta práce, která se musí jakoby stát. Takže proto už je to potřeba, abychom to začali řešit teď. Takže teď je ten správný okamžik.

Možná skočíme na další graf. Já jsem si tady ještě jenom v rychlosti – ty Dětmarovice a Noty byly odstavené již někdy v minulém roce. Teďkon tady máme část Chvaletic, Počerady, Teplárnu Králův. Tam byly nějaké oznámení, že dojde k těm odstávkám také, jestli to bude příští rok nebo jestli se to protáhne ještě o ten rok dál.

>> Dost záleží na Donaldovi a íránské gardě.

Tak samozřejmě bude to pokračovat, bude to postupně pokračovat víc. A jenom ještě chci říct – a to ukazuje ten další graf – my bysme si vlastně mohli říct, že nás spasí jakoby import. Jo, ale –

>> To jsme si i řekli několikrát.

>> No, ale my tady – ne, rozhodně.

>> Eh, bude odkud, Mirku? Já vždycky přemýšlím, jak to formulovat, aby mi pak nedostal –

>> Oni mi pak kamarádi volají, co jsem to tak řekl, když ti volají kamarádi, ne?

Tak zase stále platí to kouzlo té synchronní soustavy, která je kompletně celá propojená, kde všechny ty prvky musej dodržovat ty základní Kirchhoffovy zákony, jo? Napětí a proudy nula. To znamená, vždycky se musí výroba rovnat spotřebě a nemohou všichni prostě počítat s tím, že budou importovat, jo?

A já jsem si vytáhnul vlastně z ERA nějaká čísla.

Tady prostě mám nějaký normy spolehlivosti, kterou jsme tam zmínili a skoro ve všech okolních zemích byla ta norma spolehlivosti posunutá.

Koukal jsem se na tu normu spolehlivosti pro Českou republiku a myslím si, že můžeme skočit na to číslo — je to 6,7 hodin za rok v České republice. To je počet hodin nedodávky elektřiny, kdy nebude možné obsloužit tu spotřebu, tu poptávku výrobou, dovozem či ničím.

Co se týká České republiky přímo v éře, která tam byla, vycházelo z těch středních scénářů něco okolo 21 hodin. O energetice uvedlo 68 a tady si s kolegama dovolím polemizovat, protože jsem se koukal přímo do těch tabulek, který jsou v ERA 2025, a já jsem tam číslo 68 nenašel. Nejsem si jistý, jestli tam byl ten percentil 95, ale myslím si, že se spletli teda řádkem, protože 68 je tam u Kypru, kterej má C a CZ tam v tom 95% percentu. Tam mělo jiné číslo.

Ale každopádně tydle modely jsou užitečné právě proto, aby dávaly argumenty pro ty kapacitní mechanismy.

To číslo není úplně srozumitelné, jo, protože si člověk řekne: „Bože, tak budeme 8 hodin ročně bez elektřiny, tak budou nějaké výpadky." Ale ono to ukazuje něco jiného.

Ono to opravdu ukazuje na to, že ta zdrojová přiměřenost tam v určitou chvíli nebude. A ještě to má jeden nepříjemný aspekt — myslím si, že jsme to tady taky kdysi vysvětlovali — že ono to pak roste exponenciálně s tím, jak ti ubývají další zdroje. Tak to není tak, že jeden rok máš 5 hodin, pak 8 hodin, pak 9 hodin. Máš to pak třeba o dva řády víc a pak už je to 100 hodin a je to opravdu velké špatné.

Každopádně jsou to nějaké výpočty. Strašně záleží na tom, co do toho dosadíš za hodnoty, co ti řeknou sousedi, jak budou mít zdroje, a tak dále.

Ale řekl bych, že laicky je srozumitelné, že když jedny zdroje vypínáme a stavíme jenom zdroje, který jsou na počasí závislé, protože se ekonomicky nevyplatí postavit plynovku nebo jaderku, se všema těma složitostmi, co to má, no, tak evidentně dojde dřív nebo později k tomu, že elektřině bude nedostatek — deficit.

Tam ještě vedle LOLE existuje ten energy expected energy not served — nedodaná energie. Tam ty čísla, která jsou uváděná v těch hodnotách energie, to znamená kolik bude chybět do nějaké optimální míry, ty rostou taky. Je to lepší možná koukat na to touhle optikou.

Tak pojďme dál.

Když tak ještě možná vysvětlit, jakým způsobem to bude fungovat v České republice. My jsme se rozhodli, že budeme dělat kapacitní aukce. Ministerstvo průmyslu a obchodu bylo první, které se schválilo podle toho nového frameworku. Ten se jmenuje CISAV — Clean Industrial Deal State Something Framework. Já si to nepamatuju přesně, nemám to tady v poznámkách, tak je to Clean Industrial Deal State Framework.

Česká republika je první, která si to podle toho nového frameworku schválila a vlastně pověřila ČEP, aby organizoval pro ni na základě jejich parametrů pravidla. Ta hlavní aukce probíhá nějaké čtyři roky předem. Já ty parametry neznám, nebo respektive to si asi jako diváci musíte počkat na oficiální informace, s tím, že to probíhá nějakou dobu předem, aby se vysoutěžilo a investoři měli jasné, jaké jsou pravidla, za kterých to mohou poskytovat. Pak ještě proběhne nějaká korekční aukce a dodávka se bude řešit někdy od roku 2030, případně v dalších letech. A to už se zrovna otevře Hormus, takže nám to krásně zapadne.

Já, co jsem pochopil z posledních tiskových zpráv, která jsem si k tomu našel a čerpám pouze z veřejných zdrojů, myslím si, že ty aukce by měly probíhat někdy na podzim, pokud si pamatuju správně.

A teď čeho se to bude týkat? Budou to spíš baterky nebo spíš plynovky?

Pojďme na další graf. Možná můžeme na další graf.

Co se týká dalšího grafu, já to možná vysvětlím. Toleto už je prostě jakoby, ale víceméně aukce budou vypisovány technologicky neutrální. To znamená, budou schopny poskytnout. Může se tam přihlásit jakýkoliv zdroj, pokud se nepletu, kterej musí mít minimálně 1 MW způsobilého výkonu. A pokud si nepletu, tak ten CISAV stanovuje, že to musí být 550 g na kil vyrobenou kWh, což by efektivně vyhodilo veškeré zdroje s plynem do nich, pokud se nepletu.

Ten se vejde určitě. To znamená, bude to vypsáno tím způsobem, že jako připraví aukce s nějakými parametry, který budou stanovat, co znamená ten důležitý slovíčko způsobilý výkon. Způsobilý výkon je nějaký faktor — říká se tomu derating. Ty faktory jsou zveřejňované normálně na stránkách, která popisují, co je to způsobilý výkon. Slunce má menší, kdežto elektrárna, která může běžet nonstop, má řiditelnost, stabilitu a tak.

Tam samozřejmě ty baterky prohrají trochu taky, ale záleží na tom, jakým způsobem budou stanovena ta přesná pravidla. Já je dneska neznám.

Co se týká těch, když tady srovnáváme baterie nebo jiné zdroje, tak tam samozřejmě dochází k tomu, že baterie je velmi vhodná v tom, aby pokryla buď nějakou ranní špičku, případně nějakou večerní špičku. V průběhu dne se několikrát otočí. Máme tady i ty grid scale baterie, které jsou taky, ale je to zdroj, kterej je relativně krátkodobý.

Kdežto pokud se budeme bavit o tom, že potřebujeme nějaký zdroj, který je schopný pokrýt dodávku po několik dní, kdy máme bez větru nebo nebude svítit sluníčko, nebo jakýkoliv jiný problém, který zde vznikne, tak tam už samozřejmě baterie bude problematická, protože není schopná běžet z ničeho. Musí se stále nabíjet z něčeho.

Musí existovat něco, co je nabije.

Takže samozřejmě v tu chvíli vyhrává ten řiditelný zdroj, kterej můžeš nastartovat a kterej můžeš nějakým způsobem spustit.

>> Přesně.

No a teď ta nejdůležitější otázka, na kterou určitě čekají i diváci a posluchači.

Kolik to bude stát, co to udělá na tom účtu?

Pojďme dál.

>> To se prohnete.

>> Já ne, to proto, že ty seš... to je hrozně ošklivé, co říkáš.

Jo, protože ty tady... >> Já jsem zuřivý reportér.

>> Ty tady. Já vím, ale >> ty mi to vyvrátíš.

>> Evropská komise na toto schválila pro tu první část nějaké 3 až 6 miliard euro, který se jako do těch aukcí budou investovat.

To vychází na nějaké 75 až 150 miliard korun.

A když se to potom nejsou peníze za rok — jako důležitý — do určité míry tohle nahradí ten vlastně končící pozájem, kterej dneska je placený, a samozřejmě na konci se to bude muset nějak rozpočítat.

To znamená buď toto budeme platit přímo na faktuře za energii, za elektřinu, případně nějakou jinou formou, já nevím, jaké jsou parametry.

>> Ty zkušenosti už teda jsou.

>> Ty zkušenosti jsou z Polska.

Jo, já jsem vlastně chtěl ukázat na to, jakým způsobem se opravdu nemusíme bát, protože v Polsku se bavíme tady o nějakých desítkách, možná stovkách korun, které to bude stát.

To znamená... >> Jeden zlotý je kolik?

>> Pět Kč.

>> Pět Kč asi, no.

Měsíčně — to jsou měsíční ceny — a vychází to asi na 50, 60, 70 Kč měsíčně, kolik se platí za tu jistotu, že ten zákazník má garanci toho, že soustava je připravená na to, aby to poskytovala.

Tak, důležité ještě je jedno, já jsem to neřekl na začátku. Když někdo bude mít poplatek za ten kapacitní mechanismus, neznamená, že on nebude moct nabízet tu energii na trhu. Naopak, on bude dále přítomný na tom trhu. Akorát tam bude mít navíc ten poplatek za tu disponibilitu, kterej mu pomůže v jeho kalkulaci, nějakým způsobem počítat s tou návratností investice.

>> Hm.

Jo, není to jenom o tom, že by vždycky stáli. Pokud se rozhodne, může tam mít nějakou vlastní politiku ekonomickou, která to zajistí.

>> Teď bych k tomu jenom dodal a trošku bych krotil to, co jsem říkal na začátku.

Ono sice vypadá absurdně, že jedny zdroje platíme za to, že vyrábí — myslím obnovitelné zdroje, případně ty zdroje, které máme v rámci nějakých podpůrných mechanismů — a druhé zdroje za to, že nevyrábí, jsou v záloze, jsou k dispozici.

Ale když ta cena se bude pohybovat v takto rozumných intervalech, tak si troufám tvrdit, že to vlastně je docela dobrá investice do naší bezpečnosti, spolehlivosti, do toho, aby ten systém fungoval.

A teď zase opakuji, co říkal Mirek na začátku. My tady nehodnotíme dneska to, co se dělo v evropské energetice posledních 15, 20 let. To se prostě stalo. S tím nic neuděláme.

Teď jsme v situaci současné, kdy je potřeba s tím něco udělat a kdy vlastně ty země zjistily, že ten trh to nevyřeší sám. Je potřeba...

Myslím, že možná můžeme skočit na další obrázek. To je pouze tady ten, že ten strop té podpory je schválený takto. Ale já bych možná vlastně skočil na další, protože tam mám ten hezčí, ten je až na konci.

Tak jenom chci říct, že dneska, co se týká České republiky, není výjimka v té situaci, že zavádíme nějakou formu kapacitních mechanismů.

>> Řešíme to všichni.

>> Já řešim to všichni a já jsem si tady našel prvního, kdo to zaváděl, a ono je to tam na konci na obrázku, ale ten nebudeme teďka ukazovat.

Tak Británie už zaváděla nějakou podobnou formu v roce 2014, jo.

Takže dneska my máme už nějaké formy, kde máme formu nějakých strategických rezerv, které si držíme, což taky znamená, že tam existuje nějakej mechanismus za disponibilitu. Jsou to ty hasiči, nebo nějakej celotržní — ať už je to Belgie, Francie, případně i další.

>> Jasně.

>> A pojďme dál.

Pokud půjdeme dál, Itálie.

Tak co je důležité, dneska my nejsme jediný, který tohle nějakým způsobem zavedli.

Itálie — tady co ukazuje ten graf, který vidíme — Itálie to hodně otevřela. Měla nějaké očekávání, kdy tam ten strop byl nastavenej relativně vysoko, až na nějaké 37 000 € za MWh ročně. Nicméně ta konkurence to srazila jako významně dolů.

To znamená se ukázalo, že ten mechanismus, pokud je ta aukce dobře nastavená, tak dokáže ty ceny i nadále tlačit dolů.

>> Celkem unikátní věc za mě, protože to je nová regulace de facto, která do toho vstoupí, a ona pomohla tomu trhu relativně, protože trh zařídil to, že ty ceny nakonec nebyly tak vysoké.

No a my to znamená ukazujeme jeden příklad, že ten trh se vyřešil líp, než se očekávalo.

V tom dalším, co je opět zajímavé, pokud se podíváme na další graf, tak tam se ukazuje příběh.

>> Musíme si domluvit takové to, jak mají cimrmani, víš.

Copak další grafy?

>> Jo. Házej.

>> Házej.

Tak Belgie.

Belgie a tam proběhla ta aukce, jestli si pamatuju, někdy v roce 24.

A co se týká toho, tam teda opravdu postavili relativně velké množství baterek.

Já jsem se koukal na ty výsledky a tam ty baterky byly postavené relativně hodně.

>> Hm.

To znamená vidíme tady, že ty technologie opravdu mohou být podle toho, jak se rozhodne.

>> Otázka je, jak jim to bude fungovat, ale když máš za souseda Francouze, tak si můžeš dovolit mít v kapacitních mechanismech baterky s tím, že když se vyčerpají, tak Francouz pomůže.

No tak oni tam jako s tím jsou nastavený, oni si prostě vyloženě počítají s tím, že tam vedle mají ten obrovský, protože samozřejmě tam ještě jak jsem říkal, ty kapacitní mechanismy, furt tady zůstává ten propojený trh, jo?

To znamená, musíš si to představit tak, že pokud někdo postupně začíná, tak nakonec prostě celá ta Evropa se tomu bude muset přizpůsobit.