ŽIVĚ S JUDr. JINDŘICHEM RAJCHLEM 09/26

Jeme přátelé 700, co vás tady je hned ze začátku, tak jste viděli odpočítávání. Vy další uvidíte až teďkon. Bývá tam zpoždění až jednu minutu. To bohužel neovlivníme.

Kamaráde, já tě zase vítám podruhé už v červenci, ale po třech týdnech, takže máme si hodně co povídat. Koukám, že seš doma, že nejsi v Chorvatsku, jak jsi teďkon býval. Koukal jsem na to tvá vysílání. Moc pěkný, musím říci, že jsi to glosoval.

No a my začneme, přátelé, pozitivně, protože já se tě zeptám, kamaráde, co za ty tři týdny poslanecká sněmovna i s tebou udělala dobrého pro lidi, pro občany. Co se schválilo?

Hele, tady se baví všichni o Turkovi a to to necháme jako na okraji úplně. Pojďme se bavit opravdu o důležitých věcech, protože já rovnou nastřelím jednu. Mně se třeba nelíbí, že se tam dostaly ty poplatky České televize a že se to posunulo až na září. To je podle mě veliká chyba, ale nechám to na tobě. Ty nám to vysvětlíš. Pověz taky něco, ať máme taky něco pozitivního.

Vysvětlím, vysvětlím rád. Samozřejmě, pokud by se tam daly poplatky České televize, tak oni by to zablokovali, zaobstrohovali a neudělalo by se nic jiného. To je – to je jeden jedinej důvod. Není to o tom, že bychom se toho báli, že bychom to nechtěli, ale my jsme tam měli třetí čtení stavebního zákona, služebního zákona, fakt jako důležitý věci, kterou bylo nezbytný projít, aby ten stát mohl začít fungovat – nejenom ten stát, ale aby lidi mohli taky začít stavět, jo, v téhle zemi.

Potom co tady předvedl Bartoš s digitalizací stavebního řízení, tak se úplně zastavili jakýkoliv nový projekty a ten nový stavební zákon – byť už jsem to komentoval, říkal jsem, že není perfektní – nemůže být žádný zákon perfektní, nikdo neumí udělat perfektní zákon. To znamená, jakmile se dovede do praxe, tak se tam určitě zjistí, že jsou tam nějaký věci, kterou je potřeba upravit a znovulegislativovat, ale každopádně to zjednoduší to stavební řízení, což je úplně to nejdůležitější.

Víš, kdyby to bylo na mně, tak teď se bavíme o nějakým jako pořadí těch zákonů, tak jak je tam budeš dávat, jo. A ono je to nesmírně důležitá věc, protože tím, jak je ten legislativní proces dlouhej, tak to, co čemu dáš prioritu, má jaksi – to má ten efekt, že se schválí daleko rychleji, než to, co někam odsuneš.

A kdyby bylo na mě, tak já bych si tyhlety věci – v uvozovkách lidově řečeno – vyžral hned na začátku a pak už prostě se snažil ty zákony schvalovat, protože oni dneska o té české televizi mluví na každý schůzi. Na každý schůzi, jo. Takže já kdybych byl ten, kdo to určuje, tak úplně první bych dal, byť to pro lidi bude znít jako, že si chceme řešit naše věci, ale není to tak. Tak úplně první bych dal nový jednací řád, tak abych zamezil těm obstrukcím.

A v momentě, kdybych zastavil tím novým jednacím řádem ty hodiny a desítky hodin těch obstrukcí, tak pak bych začal dávat Českou televizi, Faru a další věci. To znamená zákony, o kterých vím, že oni by tam do noci mluvili a střídali by se u toho mikrofonu a neschválili bysme vůbec nic. Takže já kdybych to určoval, tak nejdřív udělám nový jednací řád, kam řeknu prostě zkrácení doby pro veškerý projevy a tak dále a tak dále. Oni tam melou hodiny, nikdo to neposlouchá. A vlastně nikoho to nezajímá.

A jakmile bych si zefektivnil ten jednací řád, tak bych tam poslal hned tyhlety bomby, jako je Fara – prostě proti politickým neziskovkám – a změna financování české televize, aby ty věci už prošly a oni je nemohli obstruovat.

Ale je to vždycky složitý, protože se vyjednává mezi koalicí, opozicí, aby se aspoň něco schválilo, aby tam nebyly úplně ty nejšílenější obstrukce. Takže ty věci jdou jako přes nějakou snahu se na něčem dohodnout.

Já mám jinou povahu, jo. Někdo je konsensuální, chce se s tou pozicí domluvit, já bych to válcoval, protože prostě s nima se domluvit na něčem nedá a oni budou vždycky za každou cenu se budou snažit tam házet nám do toho vidle a hledat jakýkoliv dohody.

Jak první dohoda byla, když se jim teďka zvolí místo předsedy Sněmovny Kopecký. Ten tam sliboval, jak už bude hodnej a jak nám nebude nadávat do všech možných kolaborantů a fašistů, já nevím co, a hned večer se už do toho v televizi šel. Takže já prostě jim nevěřím.

Já jsem taky člověk, který se rád dohaduje, ale první, s kým se můžeš dohodnout, je s lidma, který se chtěj dohodnout a kteří ctí nějaký pravidla. A s lidma, který prostě necítí podanou ruku a který v momentě, kdy na čemkoli se dohodneš, tak to za dvě minuty neplatí – s nima nemá cenu se dohadovat. Ty musíš prostě převálcovat i za cenu toho, že to bude bolet a že bude každej tejden nějaká demonstrace. Ale mně je to v podstatě jedno. Prostě na seznamu nás budou pořád řešit a vytahovat na nás kauzy.

Minář si mě myslí cokoliv prostě, aby mohl jít na Letnou, protože z toho žije. A takže jako realita je taková, že se toho nemá cenu bát a je potřeba to válcovat. Naopak si myslím, že jestli lidi z něčeho budou naštvaný a znechucený, tak to nebude z toho, že něco děláme, ale z toho, že něco neděláme. A tudíž já bych byl daleko ještě ráznější a razantnější.

Ale tak každej má jinou povahu.

Jak tady píšou správně někteří lidé, tak ono to působí hrozně měkce.

Ono se to těžko vysvětluje někomu, kdo v té poslanecké sněmovně nikdy nebyl. Já jsem tam přece jenom šest let pracoval, takže znám ty legislativní procesy, tři čtení, zrychlení a tak dále, jak se to dá udělat, jak se to dá zablokovat, jak se vyhlašují pauzy. Nejlíp v tomhle uměl bezkonkurenčně Mirek Kalousek. To byla absolutní špička. Ten to měl tak přečtený všechno, že na toho teoreticky už si člověk myslel, že už na něj vyzral a on přišel s nějakou novinkou a pak se zjistilo, že podle jednacího řádu je to možné a tak dále. Takže to, co říká Jindra, je naprostá pravda.

Já tady opravdu – ještě jenom jedno, jenom aby to lidi pochopili. Mně to taky samozřejmě připadá hrozně měkký, jo. Já těm lidem rozumím, ale tam jsou třeba věci, kterou ty potřebuješ schválit v takzvaný 90, to znamená v prvním čtení, jo? Potřebuješ schválit rychle, protože předchozí vláda to zanedbala, máme tady spoustu dluhů a když je neschválíš v té 90, tak nedostaneš peníze na národní plán obnovy. Budou nám chybět desítky miliard.

A v tom prvním čtení té 90 stačí, když dva kluby dají veto a neschválíš to, jo? Takže ty, když se s nima nedohodneš, tak přestože máš většinu, tak oni ti to pošlou normálně do standardního procesu – první, druhý, třetí čtení – a seš tam prostě na tři čtvrtě roku a ty to potřebuješ schválit hned.

To znamená, ty v některejch věcech se prostě nutně potřebuješ dohodnout, abys vůbec pro tu zemi něco schválil a oni tě vydírají a řeknou ti: tak když tam dáš Českou televizi, tak my vám budeme vetovat v té 90 úplně všechno, jo.

Takže já na jednu stranu tomu rozumím a chápu ten konsensuální přístup.

Neříkám, že jako nechci to tady kritizovat. Jenom já říkám za sebe. Moje povaha je jiná a já bych ty věci šel řešit změnou jednacího řádu a následně prostě už bych to valil hlava nehlava, protože prostě jinak to nejde s nima a jinak se tady budeme čtyři roky jenom přešlapovat na místě.

Jak to dopadlo s tou změnou?

>> Jo, ta je schválená, ale za mě je to zase ještě nějaký konsenzus a není to až tak omezující.

Ono uvidíme, jak to bude fungovat v praxi, jo, ale za mě to není až. Já bych to ještě zpřísnil.

Tam některý věci jsou, eh, zbytečně bych řekl, pořád benevolentní.

Takže do toho vstoupily pozměňovací návrhy, jinými slovy.

>> No.

No, ale je to už jakoby dopředu to bylo děláno jako kompromisní návrh, aby to nebylo, protože samozřejmě ty lidi, který tam jsou třeba já nevím dvacet let, tak si uvědomujou a říkaj si: „No, my budeme zas příště v opozici třeba, jo, a zas si nechceme úplně podřezat větev tím jednacím řádem, že ta opozice nebude moct dělat vůbec nic."

Jo, takže je to za mě příliš kompromisní.

Já jsem zastáncem toho, že pokud někdo dostane mandát od lidí, tak prostě čtyři roky má právo vládnout a měl by mít možnost realizovat ty zákony, který chce.

Jo.

A ten jednací řád by to měl umožňovat.

A v současné době je to tak, že ten jednací řád je příliš benevolentní pro opozici, která umožňuje velmi účinně obstruovat. A věř mi, že já kdybych byl v opozici a mohl tam předvádět desetihodinový projevy, tak to by ze mě byly šišatý.

>> To je jasný, jako si člověk vždycky umí představit, že na té druhé straně barikády, notabene ve chvíli, kdy ty jsi v opozici nikdy nebyl.

Jo, ty jsi měl v podstatě to štěstí jako v roce 2013, že se nakonec modlili, aby to nepřesáhlo těch dvacet procent, což se podařilo jenom o pár desetin.

A v podstatě se kampaň brzdila.

Já jsem u toho byl přímo, takže vím, o čem mluvím.

Tam opravdu nebyli lidi.

Bylo to naprosto šílené. A teď se do toho šlo rovnou nohama a ty socani si nás tam vodili jak slepý koně. A opravdu než jako jsme se zberchali, tak byl rok 2016, 2017 a pak už to šlo ráz na ráz.

Andrej Babiš se od té doby hodně změnil, bych řekl, a ne v něčem k lepšímu, ale vyměk, jo. Jak ho znám já, tak opravdu ten člověk šíleně vyměk.

Ono to asi přijde i věkem, jo.

Ale tady píšete ještě často jednu věc.

Vy tady píšete s tím alkoholem.

To je věc, která samozřejmě je taková, protože se do toho ještě píchnul Martin Kuba a dal — nezapomněl tomu říci, že je lékař.

No, sice lékařem má nula nula jedna úvazek, ale to je jedno, to nebudeme rozebírat.

Každopádně, víte co, přátelé?

Poslanec není v pracovněprávním vztahu.

To je mandát, který vlastně vzniká volbami, že si ho zvolíte.

On složí přísahu a já neříkám, že má chodit na práci, to v žádném případě, ale velice těžce se tahle věc vynucuje, protože on vlastně nemá standardní pracovní dobu.

Takže ty jako právník, advokát by si k tomu mohl říct více, ale takhle to vidím já z pozice člověka, který nějaký mandát zastupoval.

A jestli zastupujete zastupitelský mandát nebo poslanecký, je jedno. Skládáte naprosto stejný slib.

>> No, já ti hned můžu říct to, že já jsem hlasoval proti tomu návrhu, protože ho považuju za čistý populismus hnutí Stan.

Eh, jedinou partou, kterou jsem tam zatím viděl, tak byli Piráti. A tam si myslím, že to nebyl alkohol, že to byly úplně jiný látky, které tam v tu chvíli hrály roli při tom veselení se, kde málem vypadli z okna, pořvávali tam sprostě na lidi, co šli kolem.

Neuvěřitelná ostuda.

Eh, a to přesto, že kdo mě zná, ví, že já jsem téměř abstinent.

Já opravdu piju velmi příležitostně. A ve sněmovně zatím jsem si dal jedno malý pivo, když tam byla akce malých pivovarů českých. Tak jsem ochutnal jedno pivo, který tam měli. Takže jedno malý pivo. A jednou jsem si tam dal při nějaký oslavě nějakýho panáka, když už byl konec, kdy už bylo po jednání.

Jo, v životě jsem nešel s jedinou kapkou alkoholu do jednacího sálu, abych tam cokoliv mluvil nebo rozhodoval. A přišlo by mi to neuvěřitelně neúctivé a neférové.

Přesto jsem hlasoval proti, protože si myslím, že za prvé, jak říkám, je to obrovský populismus a za druhé, já vůbec nevím, jak by se to vynucovalo.

Eh, poslanec má mandát daný lidem.

To není, jak jsi ty řekl, to není žádná pracovněprávní smlouva, že by mohl zaměstnavatel říct: „Hele, ty jsi tady něco porušil, tak mazej z pracoviště."

Ty máš mandát, který ti dali lidi.

Jo.

A já si pamatuju dobu, kdy tady byl covid a kdy Volného s Bojkem vytahovali ze sálu, protože neměli tehdy jakoby roušku nebo nějaké ty ochranné prostředky dýchacích cest, jak se tehdy moderně říkalo, jo. Ty eh různý ty respirátory na pusu a tak dále.

A já kdybych tam v tu chvíli byl, tak bych řval úplně jak protržený, protože nikdo na světě nemá právo vyvést poslance ze sálu.

To je mandát, který ti dávají přímo lidi.

Ty ses volenej těma lidma. Ty tam zastupuješ ty lidi. A nikdo to nemůže udělat.

To znamená, i kdyby ten poslanec byl — teď řeknu — vožrali na káry, tak ho nikdo nemůže z toho sálu vyhodit.

Je to jeho odpovědnost.

Voliči si to musej potom sami vyhodnotit, koho tam poslali. Že tam poslali prostě člověka, kterému nebrání se opít a jít prostě do toho sálu něco hlasovat.

Takže ten poslanec, jednomu, komu skládá účty, jsou jeho voliči.

Nikdo jinej.

Nikdo jinej.

Tudíž já, když si pamatuju, jak tam toho Volného Bojka vyváděli, tak přišlo mi to neuvěřitelně — nejenom že neúctiví a úplně nedůstojný té sněmovny, ale především protiústavní, protože nikdo je tam nemůže odtamtuď vyvést z toho sálu. A to samé prostě platí teď.

Já si vůbec nedovedu představit, že by jako předseda sněmovny, jak se tam navrhovalo, že by řekl: „Tak a teď jděte po čáře s prstem na nose" nebo něco a řekl by: „Jé, vy jste ne, tak ven ze sálu."

To je prostě něco, co absolutně nemůže nikdy nastat. A byl bych tvrdě proti tomu, aby to platilo.

Jo.

Takže přesto, že já nepiju — nikdy bych se nenapil v době, kdy bych měl vědět, že tam pracuju a že mě čeká nějaký hlasování nebo jakýkoliv jednání — tak jsem hlasoval proti, protože ten zákon považuju za nedůstojný, hloupý a fakticky protiústavní. Protože toho poslance z toho sálu nikdo nemá právo vykázat.

A trestná hmotná odpovědnost poslanců ve svěřených funkcích.

>> No, tak je daná v současné době takhle, že jo.

Je trestní odpovědnost. Ta je normálně daná.

Je omezená imunitou.

Imunita je, eh, jednak vlastně ta absolutní. To je na projevy.

To znamená, že já cokoliv tam řeknu, tak mě za to nemůžou stíhat za šíření poplašní zprávy nebo já nevím, popírání genocidy a tak dále a tak dále.

To znamená, tam jsem zcela jako 100% chráněný, a pak se jí takzvaná ta procesní indemnita. To znamená ta – co si lidi představují většinou pod tou imunitou – že když spácháš trestný čin, tak ti musí sněmovna hlasovat o tvém vydání nebo nevydání.

To znamená, ty jsi trestně odpovědný úplně normálně, ale ta sněmovna má možnost tě nevydat k tomu trestnému stíhání.

Já jsem to vysvětloval jak u Babiše, tak i u Kamury, že z mého pohledu ta procesní indemnita je správná, a je správná proto, protože v České republice bohužel je trestněprávní řízení velmi často zneužívané k politickým účelům.

Bohužel já bych byl strašně rád, kdyby právo u nás fungovalo úplně izolovaně od politiky, ale není tomu tak. Prostě proces proti Tomymu Okamurovi za plakátek „migranti z dovozu" je politický proces jak vystřihnutý z učebnice, a proto je dobře, že tam ta procesní indemnita je a že máme možnost ho ochránit před touhle zvůlí, protože tady prostě ten právní stát jako brutálně selhal. Ten plakátek není v ničem trestný. To je absolutní nesmysl.

A když vidíš tady soudkyni, která je schopná dát SPD tříminut­novou pokutu za plakátek, který varuje před migrací, a vidí, že v týdnu, co v týdnu někde někoho ubodá, zavraždí, a že je to migrant, tak to je prostě politický proces zcela jednoznačně.

Jo. Já jedu pozítří do Chebu na soud. Soudí tam člověka za to, že napsal na Facebook: „Sláva, sláva Rusku, popel Ukrajině." Za to je souzen v české republice. Chápéš to? To je – to je zoufalý. To je zoufalý.

Nejvtipnější na tom je, že kdyby napsal to obráceně, napsal by: „Sláva Ukrajině, popel Rusku," tak mu všichni zatlesku­jí. >> Přesně tak. >> Právo tohle nemá rozlišovat. Buď je to trestný obojí, nebo není trestný ani jedno. Tady v tom případě není trestný ani jedno.

A to, že prostě ten člověk je tady dneska u soudu a je tímhletím způsobem řešený trestněprávní represí, tak je ukázka, že tady ten právní stát brutálně selhává a že je trestní řízení zneužívané politickým účelům. A proto je dobře, že tady ta procesní imunita je.

Já nechci, aby z poslanců byli nadlidé, kteří se mohou vyhnout trestnému právu, ale zároveň nechci, aby byli podlidé, aby jenom proto, že jsou poslanci, tak se na ně pořádal hon přes policajty a přes státní zástupce.

Jo, ukážu ti – až půjdeme spolu, tak ti ukážu usnesení jednoho státního zástupce. Nebudeš tomu věřit, co je tam prostě všechno schopný napsat.

A co se týče hmotné odpovědnosti, tak já jsem přesvědčen, že ta by měla fungovat zejména u ministrů. Poslanci, jestli jsou kolektivní orgán, tedy nějak hlasují a schvalují zákony, ale ministr, který podepisuje smlouvy, který rozhoduje o miliardách ze státních peněz, tak tam by podle mého názoru ta hmotněprávní odpovědnost být zavedena měla.

>> No, protože ono já ti dám příklad, jo. Vem si Bartoše. >> Jo. >> Vy jste teď schvalovali něco, co bylo potřebné. Já teda proti tomu mám výhrady proti tomu novému stavebnímu zákonu poměrně jako výrazně. Ale dobře. Ten člověk tady způsobil – když budu být poctivý – škodu, tak 20 miliard. A to si myslím, že je jako to určitě vysoké. >> Strašně vysoké, a nic. A dokonce může být dál poslancem. Jo, to je ta věc. Proto jsou ti lidi rozčílení. Já se jim vůbec nedivím, protože to je úplně neúnosné.

Protože on nebyl jenom poslancem, ale on byl ministrem. >> Ano, to je ten velkej rozdíl, jo?

To znamená, dám zase příklad. Pojišťovna ministerstva vnitra – >> ano – >> která je 3 miliardy mínusů, a vedení si rozdá odměny v celkové výši 64 milionů Kč. No, tak jako to se mě nikoho nezlobí, ale to přece není normální tohle, >> ne? Není. No, není, není. Tohle je – tohle je věc, kdy z veřejné služby se udělala neuvěřitelná trafika. Jo. A mně to – mně to obrovským způsobem vadí. Připadá mi to jako neskutečně neúctivé vůči lidem.

Já už jsem to psal teď někde na síti, že když vlastně Paukner zveřejnil ty poslanecké náhrady ohledně stanu a býstanu, jo – >> tak já tím jsem zvolenej za Moravskoslezský kraj. Tak bych mohl účtovat cestovné. Mohl bych si zaplatit byt v Praze a nechat si proplatit, jo, protože prostě já nejsem zvolenej za Prahu. Já jsem zvolenej – přestože žiju v Praze – tak jsem zvolenej za Moravskoslezský kraj. To znamená, měl bych plno – plno – jen nárok na veškerý cestovný, to, co si paní Šebelová nechává proplatit. Měl bych plný nárok na proplácení bytu tady v Praze. Samozřejmě ani jedno se proplatit nenechám. Jo, taky bych mohl říct, jak to říkají oni v tom stanu – teď když se hájí proti tomu Pauknerovi – říkají: „Ale my jsme jenom účtovali to, na co nám to – co nám jako zákon umožňuje." No jasně, to já – pro mně to ten zákon umožňuje taky, ale nedělám to, protože bych se cítil jako úplný idiot. Promiň.

Jo, kdybych si prostě v momentě, kdy bydlím v Troji, nechal prostě účtovat byt v Praze a někomu ho dával, ať si tam bydlí. Mně by to přišlo prostě neskutečné. Ale spousta lidí to bohužel takhle vnímá tu politiku – jako že je to klondaj, jo – „Tak teď tam jsem, teď musím prostě co nejvíc urvat." A samozřejmě bohužel to funguje právě u těhletěch firem, které jsou vlastněné státem.

A ono by to chtělo strašidelnou změnu, úplně zásadní, kardinální změnu – překopat celej ten systém. Ale to ti teď – já tady říkám, že to by mě ty lidi fakt museli dát 51 % hlasů v těch volbách, protože těch lidí, kteří jako na tom žijou, na tom parazitují, kteří se tam dávají ty své známé, jo, a vědí, že tu dám někoho do dozorčí rady a tu někoho do představenstva a tu někoho tam – těch je neskutečné množství. Neskutečné množství.

Takže jako já jsem říkal i v duelu s Hřibem, že tam se ptali, jak přilákáme do veřejné správy ty odborníky a ty zkušené a šikovné lidi, a říkám: „Přece ten, kdo chce pracovat pro stát, tak musí počítat s tím, že si nevydělá tolik, co v soukromé sféře." Jo, protože já, kdybych chtěl dělat peníze, tak nepůjdu dělat politiku nikdy v životě. Nevyplatilo by se mě to. >> A bohužel – a bohužel – ale spousta lidí to takhle nevnímá, a prostě jak říkám, celé hnutí STAN vzniklo jenom jako podnikatelský projekt – politický podnikatelský projekt. To nebylo nic jiného, jo, celou dobu.

A v tuhle chvíli bohužel je pořád spousta lidí tady, kteří se na to dívají a dávají jim hlasy dál. No, tak pak je tady obrovský problém.

Já za sebe říkám, že jakékoliv státní firmy by měly být prostě honorované zcela standardně – nějakým jako rozmezím, které je dané průměrnějšíma platama, průměrnějšíma mzdama, průměrnějšíma odměnama – a tyhle zlaté padáky, jakože 23 milionů a podobné věci. No, to je – to je pro ty lidi tak nepochopitelné. Pro mě je to nepochopitelné. Já s tím absolutně nesouhlasím. Bohužel jako nemám sílu s tím nic udělat. Říkám, to by mě asi ty lidi fakt museli dát těch 51 %.

Ne, já to chápu ve chvíli nebo bych to pochopil ve chvíli. Jako jsem třeba asi před dvěma měsíci a někteří lidé mi to vyčítali, že jsem říkal, že mi nevadí, že guvernér České národní banky má 714 000 Kč měsíčně, protože tak, jak dal do latě Českou národní banku, to tam nedal nikdo od roku 1990.

Prostě nikdo.

Jo, to znamená, proto mi to nevadí.

To takhle, přátelé, my se bavíme o zákonnosti a morálce a to bohužel nejde ruku v ruce.

Já dám jeden příklad za všechny.

Nádherně to popsal Andrej Danko, když byl se Šimečkou v... Protože to je opravdu jako lopatou ten člověk. To jsem nezažil. Já jsem nezažil blbějšího politika, než je tenhleten z PS, ten Mončičák, co údajně má Oxford.

Jo, to je vědět, kam ten Oxford padl úplně na dno.

Ten člověk vůbec nevěděl, jaké jsou daně, jaký je DPH, jaká je daň z příjmu fyzických osob. Ten člověk chce dělat premiéra na Slovensku a neví. A Andrej Danko se mu tam chechtal a říká: "Tak vy jste si tady nechal ještě ve svých 29 letech proplácet telefon přes unijní peníze od maminky, protože se na nás kouká spousta lidí ze Slovenska a takhle to vezmu trochu zeširoka."

A on mu tam začal vyčítat něco prostě nějakou dovolenou a on říká: "Když vám teď ukážu, tak já jsem za 10 let ve firmě účtoval v průměru 500 000 eur ročně. 500 000 eur ročně. Vy si myslíte, že já jsem si pomohl politikou? A jak jsem si pomohl?"

Jo.

A teď on vůbec nevěděl, co mu na to má říct, protože ty lidi, ty progresivisté, si vůbec neumí představit, že peníze vznikají z práce. Jim vůbec nevadí, že jsou tam takovéhle odměny. Jim vůbec nevadí ty dotace, že si to píšou třikrát, čtyřikrát na stejnou věc, že se ta věc ani nestala.

Jo, jim vadí, že my máme tu drzost poukazovat na to, že oni tady dělají zlodějnu.

Je to to samé a to je také otázka morálky, když admirální generál, všichni víme o koho jde, prohlásí, ani nemrkne, ani se nezaculí, ani neucukne a prohlásí, že Petr Kolář, doktor Petr Kolář, skutečný prezident republiky, není jeho poradcem.

Tak teď se mi tam nějak chráí.

Dobrý, Jindro.

Tak to vidíte, přátelé. Nesmíme se bavit o takovýchhle tématech. To už potom vypadáváme. A Jindra úplně vypadl, tak snad se nám vrátí za chvíli.

No a je to. My jsme měli takhle problémy už při tom připojování, přátelé, protože tak jak zamrzl teď Jindra, takhle jsem zamrzl já. Ale je zpátky.

>> Slyšíme se, jo.

>> Promiň, promiň.

>> Dobrý, v pohodě. To vypadalo, když tě někdo zmuchlal a hodil tě do koše, tak už jsem měl trošku obavy, ne?

Víš co, já budu upřímný, jako vždycky, jo. Moje drahá žena přiběhla domů a tím, že má zapojený iPod, její AirPody se prostě automaticky napojily na můj telefon a zvuk šel do jejich AirPodu, takže já neslyšel vůbec nic. Takže jsem to musel odpojit a tím jsem asi zamrzl na chvíli. Tak se nezlob.

>> Dobrý, v pohodě. Takže paní pozdravuji, protože jsme si povídali teď. Chudáka si toho vyslechla teď.

Takže jsem jenom dal pár příkladů, které mě teď napadly a je to opravdu otázka. Podle mě ta morálka by měla jít ruku v ruce s těmi zákony. Ona někdy jde, ale pak je ten problém vymahatelnosti toho práva.

A teď se dostaneme na to, co lidi strašně zajímá. Mně to leze krkem. Já jsem na to vydal video. To video se stalo virálním, protože samozřejmě je něco jiného, když se o tom baví člověk, který pod tím majákem žil podstatnou část svého dospělého života. A něco jiného je, když to říká tamhle nějaký Ferda z televize, který o tom neví nic.

No a ty nám to řekneš z toho právního hlediska. To znamená Filip Turek a úplně normální dopravní nehoda, která, zaplať pánbůh, dopadla dobře. Zaplať pánbůh, v tom Škodovce seděl Filip Turek jako zkušený řidič, který to strhl. Kdyby to nestrhl, tak ta Fábie tam smetla ty lidi na té ulici.

Jo.

To znamená, bylo vidět, že opravdu velmi rychle zreagoval, strhl to, ještě zastavil krásně na tom chodníku. Vyšel ven. Jediné, co udělal špatně, co bych mu vytkl, ale není to na přestupek: nevzal si vestu.

Jo, to přátelé, tole nikdy nedělejte. Nikdy nevycházejte z auta bez vesty. I když na sobě máte oblek, to je jedno. Na ten oblek si dejte vestu, vezměte si rukavice, protože tam může být zranění. Nikdy na nikoho nešahejte bez rukavic a jděte se podívat na to místo dopravní nehody a zjistěte, co se tam děje.

Jo, tak tolik je ode mě a teď povídejte.

>> No, tak já říkám, já sleduji s údivem, kolik se vyrojilo v naší zemi expertů na bezpečnost silničního provozu. Jo, to musím říct, že jich tady máme asi 10 milionů v tuhletu chvíli. To je prostě neuvěřitelný, včetně novorozenců a kojenců.

Podívej, jedna věc z hlediska právního je jasná a to je, že se absolutně v té debatě nedozlišuje, kdo by mohl udělat přestupek a kdo je původcem té nehody. To je naprosto zásadní věc, jo.

To znamená, může se stát nehoda, velmi často se stává nehoda tak, že oba dva řidiči udělají přestupek, ale jenom jeden je původce té nehody. To znamená ten přestupek vlastně vyústil v ten následek té dopravní nehody.

Jo.

>> Já jezdím po Praze velmi často a vidím neustále, jak projíždějí policisté, sanitky a hasiči a tak dále. Snad nikdy jsem neviděl, že by se to někdo pustil takovýmhle způsobem do křižovatky na červenou bez toho, aniž by přibrzdil, aniž by se rozhlídnul, aniž by cokoliv udělal.

Protože přece i ten člověk, který řídí, mě můj táta vždycky, když mě učil řídit, tak říkal: "Musíš přemýšlet za ostatní, jo. Abys řídil dobře, musíš přemýšlet za ostatní, co ty ostatní v tu chvíli prostě vnímají a vidí."

A ty když se vžiješ do role toho Filipa a víš, že z levé strany máš jednosměrku, to znamená, že tam nemůže nic přijet, jo. Tam z té strany nic nejezdí.

To znamená ten člověk a já ho vůbec nechci jakýmkoliv způsobem kritizovat. On pravděpodobně opravdu spěchal někam s tou krví, jako OK. Jo, to je legitimní všechno, ale v momentě, kdy ty jedeš vlastně z jednosměrky, kde nikdy žádné auto nejede, jediné, co tam jsou, jsou tramvajové koleje a vlastně vlítneš do té křižovatky, kde někdo má zelenou a vůbec tě nečeká, tam jako někdo říká, a on musel slyšet sirény.

Kamaráde, v tom místě na tom pavláku slyšíš ty sirény, ale to slyšíš kolem sebe v 28 silnicích. Ty vůbec nečekáš, že zrovna tady zleva jede to auto, protože se to tam odráží o ty baráky a vůbec nevíš, kde to auto s tou sirénou zrovna jede. To to jenom čekáš, odkud jakoby přijede.

To znamená, že z mého pohledu Filip, i kdyby jel doleva, tak by ta nehoda nastala zcela jednoznačně. I kdyby jako nejel rovně.

Teď ponechávám všechno o tom dopravním značení, který podle mě bylo zmatečný a tak dále a tak dále, ale podle mého názoru jaksi hlavní příčinou té nehody je to, že ten řidič, který převážel tu krev, tak vlastně ohrozil účastníky silničního provozu, protože přesto, že jede se sirénou a s majákem, tak musí do té křižovatky najíždět tak, aby neohrozil ostatní účastníky silničního provozu.

To říká zákon. A tak to prostě je.

A znova říkám, já ho tady nechci z toho dělat, že je to nějaký člověk, který by si zasloužil někde potrestat nebo něco podobného.

Prostě se to v životě stane a máš to tak a nic s tím nenaděláš.

Ale to, co je přece nejdůležitější, i kdyby to byla vina Filipa, tak přece to není na nějaké skládání funkcí v politice.

Jako tady bylo x takových nehod. Támhle Výborný jel 92 ve vesnici 10. prosince v Heřmanově Měsci o 42 km za hodinu víc, než má.

Benjamin Činčela ten vlastně tenkrát zabil člověka v autě. Měl nejdřív ten dechovou zkoušku měl pozitivní na alkohol, tak omamné látky, na drogy.

A pak z toho vyšel díky tomu, že při odběru krve v nemocnici už byl čistý, jo.

A já mu nechci sahat do svědomí. Nebyl jsem u toho, nevím to.

Jo, ale zaprvé mezitím uběhne drahně dlouhá doba. Ty seš člověk, ty s tím máš daleko větší zkušenosti, kterej to dělá.

Ale zadruhý, když tam máš známého doktora, jo, tak to už se jako dá s tím ledacos zařídit.

Takže znova říkám, já nechci nikomu sahat do svědomí, ale nezažil jsem prostě, že by test dechová zkouška a ten volumetrický test na alkohol a na drogy byla pozitivní a pak krev byla úplně čistá.