Vakcíny, větrníky, válka? Korupce je součást systému! Vystoupit z NATO a EU | Jaroslav Turánek

Vítejte, vážení a milí přátelé proti proudu, proti proudaři, nepodvoleni. Doba se zahušťuje i u nás volby za týden. No a my tady máme pozoruhného hosta, kterého asi většina z vás zná a pokud ne, tak ho dnespozná. Je s námi pan profesor Jaroslav Turánek. Vítejte u nás. Dobrý den, vážení diváci proti proudu. Chcete dojít k pramenu, musíte jít proti proudu. >> To je hezké, pane profesore. Děkujeme za to. Je to přesně tak, jak říkáte. A my v tom rozhovoru určitě proti proudu půjdeme. Tak pojďme na to. Pane profesore, vědec, věhlasný vědec jako vy, my se k té vaší vědecké disciplíně ještě dostanem, se rozhodne, že půjde do politiky. Co ho k tomu vede? >> Těch důvodů je více. Primárně to je ta naprostá personální vyprahlost naší politické scény a především to, co já chci prosadit a dokázat, je znovu obnovení ústavu sér a očkovacích látek, který byl naprosto svévolně zrušen v roce 97 a který byl špičkovou institucí zejména v 60. letech a za ním stojí ty úspěchy naší imunologie a lékařství proti infekčním chorobám. Čili obnovení toho ústavu je podle mě naprostá nezbytnost. Tyto ústavy má už i Angola, Uganda, Bangladéš a naše země nemá vlastní ústavčkovacích látek. Naprosto strategické odvětví. K čemu k čemu je tak důležité, abychom to měli tady v naší zemi, když dneska aspoň podle mého soudu, všechny ty obrovské firmy, ty Pfizery a a Moderny a tak dále tohle stejně okupují. >> Ty vlády si už uvědomily, že jsou v podstatě v područji těchto firem. Kdo to nechápe a neviděl to za covidu, no tak mu to nevysvětlíte. To národní zdraví je strategická oblast. Pokud nemáte pod kontrolou výrobu a analýzu kvality těch vakcín, což jsme neměli, proto jsem také přišly vakcíny, které se nesměly analyzovat. Já jsem teda ty vakcíny k analyze dostal, takže jsem viděl, co v nich je, co tam naprosto není deklarováno. A bez >> schopnosti sianalyzovat dodané zboží vás každý ošidí. A ve případě, že to jsou vakcíny, které jsou vlastně protiprávně nuceny vlastně celé populaci, no, tak to může mít fatální následky. Také to má. >> Mhm. Vy jste samozřejmě se stal známým jako jedna z několika významných osobností, které se během covidu postavily proti té oficiální vládní strategii. Eh, co z vašeho hlediska bylo nejstrašnější na tom covidismu? Tam bylo několik věcí, ale primárně to byla cenzura, to byla neochota slyšet jiný názor a potlačování těch jiných názorů a jejich nositelů. Hm. >> Vdyť si vzpomeňte, proti mě njak moc poom neútočili, mě prostě nemohli argumentačně udolat, tak mě radši vymlčeli, ale spoustu dalších, třeba paní doktorku Pekovou a další, napadali naprosto nevybíravě lidé, kteří o tom vůbec nic nevědí. Kolik je u nás věrckých pracovníků, kteří aktivně pracují dlouhodobě v oblasti vakcín, v jejich vývoji, jejich hodnocení? >> Hm. prakticky spočítáte na jedný ruce. >> A hovořili o tom všichni ti flégerové a všichni tihleti eh jak si když dneska na to vzpomínáme, jak si vysvětlujete takové ty laviny, které přicházejí těch následků v podobě nečekaných úmrtí i mladých lidí. Souvisí to skutečně s tím, >> kdy člověk náhle zemře. >> Hm. >> V případě infarktu, ale tam se to usledovaného člověka projeve postupně ta to poškozování srdce a těch cev potom při mozkových mrtvicích a embolích. A nebo potom zavřete náhle při úrazu. Dneska máte každý den v těch vzdělecích prostředcích někdo nle zemře. Neřekne se, proč zemřel. Já si myslím, že to jsou většinou všechno embolie. >> Takhle zemřel i propagátor vakcín, senátor. Na jehož místo teď kandiduju pan doktor Kraus. >> Mhm. >> Dostal jednu injekci do levého ramínka, do pravého a do 10 dnů zemřel na plí něm bolí. >> Mhm. tady ty vakcíny a to se ví to těch článků expentálních dokazuje celá řada, že ten protein způsobuje degradaci cévního endotelu a vznik mikro mikrotrombu a anomálních sražení krevních, které se nerozpouští plazminem, což je enzym protáza, který vlastně náš vlastní a odstraňuje ty sražení krevní. >> Mhm. Jsou to anomální struktury, kde není to odborné, tam normálně se ten fibrin splétá alfahusem a v těch anomálních trombech, které vznikají po tom proteinu, jsou to betaskládané listy a ty ten plazm nerozkládá. Co říkáte tomu, že o tom hovoříme tak řekněme tady v protiproudu nebo na několika dalších alternativních eh webech nebo televizích, že tohle se vůbec nedostává do toho hlavního proudu. Jak čím si to vysvětlujete? Je to jsou v tom jenom ty peníze nebo je to politika? mělo v tom spoustu politiků vlastně tuto agendu podporovalo, takže jim může hrozit i soudní stíhání. >> Proč se neozve ministr zdravotnictví, který u toho stál? Proč ho nezajímají výsledky, který on dostal? Já jsem je prezentoval i na těch senátních konferencích. Tam nepřišel z politiku téměř nikdo. >> Hm. Naopak vidíme, že se vlastně dnes náš pan ministr zdravotnictví obklopuje vlastně lidmi, kteří tehdy v tom covidismu v něm šel přesně on také, Adam Vojtěch, tak vlastně dneska se jimi znovu obklopuje. Co tomu říkáte? No, premiér Babiš na počátku teďka nového funkčního období řekl, že se obklopil a dbal na rady odborníků, kteří se ukázali, že nejsou odborníci. >> Hm. >> Potom se do něj pustila ta učená společnost. Já jsem jim napsal svůj pohled a svůj rozklad jejich jejich útoku na Babiše. Ano. Premiér mohl přiznaný semin on není profesionál v této oblasti. Jenže on si tam ty odborníky nechal. zastav oba plukovníci a připravuj národní očkovací strategii. >> A co je principem této strategie? Zdraví občanů, ne? Principem je, že se odstranil legislativní bariéry, který nás chránily před nucenou vakcinací. To je smysl celé národně očkovací strategie. A pokud do ní nezainkorporovali vlastně obnovu ústavu séročkovacích látek, tak to je jenom car papíru. >> Hm. Ten ústav by sloužil [odkašlání] jako vědecké pracoviště nebo jako přímo posuzovatel těch vakcí? >> Já jsem připravil celou koncepci, takovou jako obecnou koncepci, jak by měl vypadat ten ústav v současné době, protože už jsme zase o 30 let dál. Doba se změnila, věda pokročila a jsou nové metody, jsou nové přístupy a neměl by, neměl by být jen zaměřen na očkovací látky, ale zachytit ten trend, který já jsem viděl ve Spojených státech a to je trend rekombinantních protilátek a jejich výroby a přípravy. A další trendy prostě v té imunoterapii. Tam jsou další nové trendy. imunoterapie nádoru, imunoterapie e chronických zánětů. To všechno by se tam dalo dělat zavedení i fyzikálních metod, které ovlivňu, pardon, ovlivňují náš imunní systém, frekvenční terapie a tyto věci, které se už na západě vlastně prosazují a u nás se o tom téměř téměř nemluví. Či to je poslání toho ústavu. Já jsem dal koncepci, která by stála asi tak jako 2 a pů německého leopardu toho tanku. Jo >> a na to ministru ministrovi jsem připravil materiály o situaci ve světě, jak vypadají tyto ústavy, jejich historie, vznik, zánik ve světě, v celém světě od Jižní Ameriky až po východní Asii. Všude si tyto ústavy začínají e budovat, protože vidí, jak je to naprosto nezbytné pro zachování zdraví národa a jako obrana před těmi velkými vakcinačními giganty, kterým ne ne jak nezávisí, ne, pardon, nezáleží na na zdraví támhle nějakých Korejců třeba, že? Ano, ano. Jenom taková otázka u těch lidí, kteří již prostě prodělali z různých důvodů tuhle vakcinaci, eh, znáte nějakou ochranu, kterou by se dalo, řekněme do toho zasáhnout, aby je nečekal tenhle osud? >> Já jenom jenom stručně, protože to je slušný ta afrentská otázka. Otázka první je, zda se ta MRNA nebo ta DNA, která byla v těch vakcínách John Johnson, Astrazeneka nebo i sputníka, ten jsem vás nepoužil nikdy. Tak zda se přepíše do našeho genomu. Ta DNA se nemusí přepisovat, ta se prostě inkorporuje. To se ví. Ta mrna se může přepsat, pokud současně v té buňce jsou reverzní transkriptázy, tak se přepíše do DNA, která se zainkorporuje do genomu. Že se to děje, je zjevné, protože se našel ten protein roky po vakcíně. >> Mhm. >> V séu, kde se tam bere v takovém množství. Ano. >> Čili je velmi pravděpodobné, že se to, že se ta informace přepsá do našeho genomu a pokud je ta informace aktivní, to znamená, že se přepisuje ten do proteinu tento ta informace, no, tak proto ti lidé mají pořád v sérru ten protein, který koná tu svoji toxickou činnost, protože z hlediska vědy to je zajímavý protein, ten má tolik funkcí, je to je to protein, který podkope přirozenou imunitu. Hm. >> který vlastně brání opravě DNA a umožňuje nádorové bujení. To všecko dneska vidíme. Vidíme zvýšené rakoviny slnivky tlustého střeva, 12níků. Jsou to chronické záněty, štítné žlázy a další. O tom se moc u nás vlastně nemluví. Ano. >> Všechno se řekne, že long covid. Ano. A je kromě toho, že tady sledujeme některé pokusy eh z alternativních medicínských [odkašlání] postupů, má medicína eh ta klasická nějaký proti tomu protilék? >> No, ten hlavní dopad, kme jsou ty embolie. >> Hm. Tak tam je možné, protože ten s protein štěpí některé proteázy, které jsou v rostlinách. Je to například bromelin v ananasech, >> čili aplikace do strávy toho třeba toho ananasu, jenom může v zárodku už štěpit e ty vznikající mikrotromby. Ale to je všecko otázka klinického testování. Vo benzín, který se zmizel z trhu, >> hm, >> je další takovou alternativou, která by mohla e bránit vzniku těch trombů nebo je rozpouštět. >> Mhm. >> No, já nechci se do toho dneska pořádně zavrtat, ale skoro bych byl rád, kdybychom se i později ještě eh v tom rozhovoru k těmto věcem vrátili, protože dnes máme vlastně to hlavní téma jiné. Já jsem to začal. Vy vstupujete do politiky, kandidujete do Senátu v Brně v 60. obvodu, čili už máte i nějaké určitě k tomu velmi jasné politické názory a tím, že kandidujete za SPD, tak asi pro to máte. >> Já kandiduju s podporou SPD. >> Tak to je, já tomu rozumím. Eh, ta podpora je ale podstatná. Ona vás tam podporuje i daleko víc skupin ještě naštěstí. Ale řekněte mi, já se chci dostat k těm úplně aktuálním věcem. Eh a ta nejaktuálnější věc dnes už bez bezprostředně není covid, ale je to otázka války a míru. Jak to vidíte, pane profesore, tady u nás s tím šílením válečnickým? No, ta Evropa si prošla peklem dvou světových válek a poučila se, proč ty války vznikly. Ty nevznikly jen tak samy od sebe. Byl to vlastně tření mezi anglosaskými kapitalisty, potom Německem a snaha obrátit Německo vůči Rusku. Ano, >> v první světový válce se jim podařilo rozložit carské Rusko nastrčenými vlastně agenty, což byl Lenin a podobní, kteří kteří byli financováni z Německa, což se podařilo. Rusko se v podstatě rozpadlo a Němci měli volné ruce na západní frontě. Nepomo jim to samozřejmě, protože jakmile vstoupila Amerika do války, tak Německo to nemohlo vytažet. Co se stalo v Rusku? ti bolševici prostě tím naprostým totalitním terorem změnili velmi rychle Rusko v jakou takou průmyslovou zemi. >> Hm. >> A nakonec se ukázalo, že tady ta změna byla schopna zastavit tu hrůzu fašismu. >> Ano. >> Co to Rusi stále Rusi vůbec národy Sovětského svazu stálo mrtvých. >> No, >> byly tam špatná rozhodnutí a tak dále, ale prostě oni oni tu zastavili. Eremral bál se, že ten nevyjde, potom jsou filmy a prosili ty Rusi, aby urychlili nebo Sovětskou Sovětský svaz urychlil tu ofenzivu, aby odleščil té západní frontě. A co se stalo koncem války? >> Už se připravovali na to, jak postaví německé zbytek německé armády proti Rusku. Američani to zarazili, protože potřebovali pomoc proti Japoncům. >> Mhm. který se pořád obávali. Takže a tole pokračuje to dnes, protože opravdu, jak řekla Olbrghtová, to Rusko má velké surově zdroje a přece je jim je nenecháme. >> Takže tole oni zkouší. Západní Evropa je bez surovin, bez energií, bez nějakých technologií, které by dnes neměla Čína vlastně nebo ta jiho východní Asie nemá ani už příliš vzdělané vzdělanou populaci, protože ta devastace školství, já to vidím taky za těch 40 let, co se v tom pohybují, ta je šílená ta devastace školství a je tam rozpad té sociální toho sociálního směru. Francie, tam máte no go zóny, tam to přeberou zřejmě islamisté. Toho se bojí v Německu dosavé. Ve Švédsku je Sloven Británii ta se rozpadá. To už jsem prorokoval někdy v 20. roce, že prostě Wels, Irsko a Skotsko půjdou svojí cestou, protože to nejsou anglosasové, to jsou Keltové >> a ti mají jinou mentalitu. Takže Británie, která si hrá na atmu velmoc, má tam rezavé roztvo a ty chce válč s Ruskem, ale oni si představují tu válku, že se odehraje ve středovorském prostoru. >> Ano, to je přesně myslím to, o čem oni sní. Ale to chřestění zbraněmi a ty obrovské pořvávání válečnické [odkašlání] už se týká také nás. Teďkon jsme zaznamenali, že náš premiér Andrej Babiš jednal s prezidentem Pavkem Petrem Pavlem. Teď jsem použil jeho krycí jméno, ale myslím, že všichni ho známe. A náhle k mému překvapení eh se dohodli, že kdyby se událo něco, nějaká chystaná provokace v pobaltí a eh Rusko bylo donuceno se tam začít bránit, že tam pošleme dvě brigády těžké. My ani asi nemáme, ale ještě nemám. >> Ale co tomu, co této změně říkáte? Změně postojů to znamená, že eh náš premiér říká, že se zapojíme do té války? >> No, náš premiér, dokonce jsem ráno viděl zprávu, že chtějí s Francií jednat o tommštníku. >> No >> tak já nevím, co vlastně chtějí. To se nezeptá národ, jestli to stojíme. Když tady měli Rusové rozmístit jaderné hlavice a Novotný byl proti, tak ho to stálo politickou kariéru. >> A já se obávám, že pan Babiši také ztratí, protože ty hlavice nás před něčím neochrání. Ty jsou jenom místem, kam bude směřovat odvetný útok. Ne do Francie, ten přijde k nám. >> Mhm. Já myslím, že to je přesně ono, protože vlastně jestli já jsem pochopil z toho z té zprávy o tom, co říká ministerstvo obrany, které drží SPD, tak se jedná o tom, že by se tu umístily prvky těch jaderných jaderných zařízení. Samozřejmě by to měla v rukou pořád Francie navíc, čili my bychom byli úplně už >> mimo hru, jakože jsme stejně před pod Bruselem. Mě to ale šokuje, že se o tom vůbec jedná. Jaký máte vy na to názor? >> A se diváci zajedou podívat do atomu muzea v Brdech. >> Tam je vlastně muzeum z toho zařízení, kde byly uskladěné jaderné hlavice Sovětského svazu. >> Hm. >> Novotný to nechtěl. A jedním z důvodů invaze v 68, kterou tak adoroval pan prezident, bylo, aby tady ty zbraně mohly být, aby byly předsunuty, aby ten dole západní kratší. Teď se děje to stejně z opačné strany. >> Ano. >> A my k tomu budem mlčet. K tomu by se měli vyjádřit občané, protože referendum to je základní demokratický nástroj, aby občané mohli zvrátit rozhodnutí vlády, které je proti jejich zájmu. A tole je proti našim zájmům. My jsme předsunutý zase místo, odkud ty rakety mají kratší kratší dobu do letu do Ruska. >> Je to přesně tak. Ale já jsem užasl nad tím, že najednou slyšíme, že pošleme do do pobaltí eh těžké brigády, které nemáme. Není to tak, že si s námi pouze hrají a předvádějí se teď předvolebně? >> To já nevím. Já ještě se jenom vrátím k tomu, že jak protože jsme tady nechtěli ty jerné hlavice Sovětského svazu, tak byla invaze. Kdybychom nechtěli z té Francie, bude zase invaze na to k nám. >> Ano. >> A zas si m schvalovat nebo ne. Ano. Ano. Já myslím >> a nemáme ty vojáky. Jednak je nemáme. Jednak do toho pobalti nechtěj. Ani Němci tam nemohou sehnat. Potřebovali 5 000 vojáků a sehnali jich asi 1200. Mladí Němci se dneska bouří proti té válce. Oni tam nechtějí jít. Oni ještě si pamatují asi od svých dědečků, jak to bylo u Stalingradu. >> Hm. Co říkáte tomu, že kromě toho, že vlastně v celé Evropě dnes sílí ten protestní hlas protivládní proti proti těm proti těm válečným štváčům, kteří jsou většinou u moci, eh, že tady ale nevidíme nějaké významné mírové hnutí. Naše veřejnost je taková laxní, jo. Oni si říkají, všechno to nějak dopadne, ale ono to dopadne na ně. >> No, >> pokud se ne nespátují a nebudu trošku politicky aktivní, protože to, co se v tom světě děje, ty turbulence, ty jsou takové nebyly od druhé světové války. >> Podívejte se, co si dělá ten Trump vlastně. Já to chci, tak si to vezmu. Chci Gronsko, já si ho vezmu. Chci Venezuelu a ropu, tak si ji vezmu. Chci rozbít Iránka a vzít si Irán teda a vzít si ropu si ji vezmu. Chci rozbít Liby vzít si jejich ropu, tak si ji vezmu. Tole dělá. Ale hlavní síla v NATO s podporou Francie a Velké Británie >> a my jsme v tomhle spolku. >> Byl byste proto vystoupit z NATO? >> Já si myslím, že k tomu musí dojít. To není náš zájem. Náš zájem není válčit. >> Ano. Když jsme u toho >> a dělat tím vlastně krytí. >> A byl byste proto pracovat na vystoupení z Evropské unie? >> Evropská unie úplně zradila idee, na který měla být postavena. Vente si, kdo ji založil? To byly všecko koloniální mocnosti. >> Ano. >> Dánskem počína je a Velkou Británii konče. >> Hm. >> A jejich politika je pořád stejná, aby no získat suroviny za levno, získat levnou pracovní sílu v koloniích a na tom postavené v bohatství. A to končí. Ještě zachránilo to, že se rozpadla vlastně Varšavská smlouva a RVHP. No tak od bytiště levnou pracovnick sílu tady ve střední Evropě na Balkáně, ale tole už taky končí a oni nemají jiný program >> a jak může prosperovat takové soustátí v podstatě, když vyhočle něco takové jak Leová. No to prostě není. To je, když jste si dali do družstva na místo předsedu nějakého totálního místního Pepka. Vyskoč. >> No. No, je to hlavně tím, že je to Němka. Němci vlastně ve skutečnosti jsou ti, kdo určují Brusel. Takže jsme opět vlastně nepřímo v područí Německa. A tam je ten současný kancléř, který zbrojí jak šílený. Eh, jak vy se na tohle koukáte? >> Mně stačí podívat se na jeho projevy. To je hybrid mezi Keblesem a Hitlerem. >> Hm. >> Myslíte některé konkrétní? No, poslední projev, on už je hysterický úplně, protože ví, že mu to končí, jeho se zbaví, protože ten průmysl Volkswagen nebo vůbec německej autovej průmysl jde úplně do kopru. Teďka tam škemraj u Číňanů, aby omezili vývoz aut do Evropy. Jo, když když se jim hodil globální otevřený trh, protože měli vývoz, no, tak to bylo v pořádku. A teďka když vidí, že jejich zboží je nekonkurenceschopný díky jejich vlastní hlouposti, no tak chtějí, aby zavádit sla, chtějí omezit dovozy a všechno možný. Prostě todle je anglosská politika, která je dlouhodobá. >> Hm. Eh, v těch zemích, o kterých hovoříme, se ale významně formuje to veřejné mínění. Jinak Německo teď prožilo ty dvoje nebo troje vlastně už zemské volby, v nichž ta vládnoucí eh strana, ta CDU dopadla katastrofálně. Eh, není to vlastně tak, protože víme, že se blíží prezidentské volby ve Francii, kde má jasně našlápnuto Marin Lepenová a tak dále. Není to vlastně tak, že oni se eh pokoušejí vyvoláním té války udržet se ještě chvilku u moci? >> Já si nemyslím, že by byli tak hloupí, že by tu válku chtěli. Oni se potřebujou strašit tak jako za covidu, tak teď mají jinýho strašáka, kterým zase Rusko, ale oni ví, že ta jich moc upadá, tak zkouší ovlivnit volby Rumunsku, že jo, Bulharsku, e, teďka v v tom ve Francii Lepenovou chtěli zavřít, >> jo. Oni prostě už už nevíterý do který, protože se jim to rozpadá. A to, co určuje ten rozpad, je rozpad průmyslu. V tom Německu ty firmy, ty už toho mají taky vlastně dost. A jestli Volkswagen zavíá tři závody, pro pouští, já nevím, 190 000 lidí, no tak to tam bude teda to tam bude cirkus a ty strany, který to pochopí brzo, otočí první a tím se zhroutí celá ta stavba postavená na ty poslušnosti k tomu Bruselu, k tomu, protože co o co se tady snaží, to má všecky známky korporátního fašismu. >> Ano, korporátního fašismu. >> Teď chtěj zavést digitální euro. Tím vlastně každý občan bude naprosto pod pod dohledem a nebude muset být poslán někdo v černém sedanu s koženým kabátem, ne? Oni mu odpojujou vůbec přístup k jeho penězům. >> Ano. Eh, >> lidé myslíte, že si to většina obyvatelů uvědomí? Oni vám řeknou:„To není možný, to se nestane. To by oni neudělali. No, o to tady jde. >> No ano. Mě zaujalo, že bývalý prezident Václav Klaus teď [frknutí] nedávno prohlásil, že za celou dobu svého života, z toho ječení válečnického na západě má poprvé obavy, že skutečně válka může vzniknout. Vy si to tedy nemyslíte? >> Já si myslím, že oni dobře ví, že by to skončilo narychle. Obyvatelstvo není připraveno, není ochotno. Proto oni pořád takhle do něj ty média do nás tady to perou, že Rusko je to největší zlo, když tady nebylo Rusko, takže tady bude rá na zemi. >> Jo. >> Oni ví, že to nemají nemají ani ty rakety už, jo. Na tu Ukrajinu už nemají co poslat. Tu Ukrajinu chtěli. Mysleli si, že tím to Rusko oslabi vnitř rozvrátí. Ne, to se nestalo. To se nestalo v historii nikdy. >> Ano. >> Tam neuspěli Mongolové. Nakonec tam neuspěl Gustav Švédský král. Neuspěli tam Francouzi. Neuspěli tam Turci, neuspěli tam Němci. Ano, pane profesore, téma opět, které bych, které by vystačilo na několik našich rozhovorů, ale já se přesto chci zeptat na jednu vaší pozoruhodnou pozoruhodnou aktivitu. Jak říkám, vy jste známý bojovník z dob covidismu, ale vy jste se teď pustil také do útoku na ty šílence šílené šílené elektrárny, takzvané větrníky. Co my jsme tady už měli jako pár lidí, kteří o tom hovořili. Pan Beran eh hovořil o tom eh z hlediska ekonomického a tak dále. Byl tady Ivan Novký, který o tom hovořil z hlediska energetického. Vy jste člověk vědy, vy jste člověk, který se zabývá zdravím lidským. Jaké to má všechno vlivy na zdraví a na krajinu a na náš svět? Převším, já jsem se nepustil do do útoku. Já jsem jenom ukazoval tu odvrácenou stranu, o které se nemluví, o které se nemůže mluvit. Proč by to lidé odmítli rovnou, >> že co roztáčí ty větrníky. Vítr to není, to je 400 miliard dotací, na který si brouší zuby už politici, ti jejich šípři a ti větrný baroni. Ano. >> Ale nemluví se o tom, co se co se zjistí vždycky za delší dobu. Ta větrná elektrárna funguje jako velký rezonátor. To je jako velká píšťa vará 150 m píšťa. >> A jak jde kolem ta lopatka, tam dojde k tlakovému pulzu, který to rozvibruje a vibruje s frekvencí otáčení lopatky a a jejich harmonických frekvencí. A oni mluví o infrazvuku, že to je jako když umízt, ne? Tady je potřeba neustále zdůrazňovat. To je pulzní infrazvuk a to je naprosto něco jiného. A ten pulzní infrazvuk, ten se šíří jednak vzduchem. Tam ta rychlost je asi 330 m za, pardon, za sekundu. V noci, když je při zemi chladější vzduch a nahoře teplejší, tak se odrážou té vrstvy zpátky k zemi. On se šíří do vzdálosti kilometrů a navíc on se nešíře vzduchem, on se šíří podložím a v závislosti na tom podloží, protože například gránit žula, tam se rychlost toho toho pulzu šíří 6 000 m/s, čili 20 téměř rychleji. >> Takže ten dosah to jsou to může být až 15 km i víc podle charakteru podloží podle těch zlomů, jo. A podle toho, jestli tam někde je podzemní jako jezero vody nebo není. To tam je spoustu těch spoustu těch faktorů a teď vy tam nemáte jeden ten stožár, vy j tam máte třeba 10 nebo stovky. Čili tam se to vlnění sčítá a můžou vzniknout místa, kde ta kde ta interference je pozitivní a příliš se zesílí. Samozřejmě jsou takhle se utlumí, ale ten puls se šíří tou zemí, teď se dostane ke stavbě a pokud ta stavbová rezonančuje frekvenci, no tak ty tak vznikne stojatá vlna, tam se nevyspíte. A v těch místech už to změřili, protože jsou objektivní měření eh hormonu kortizolu, stresového hormonu, který produkují nadledvinky, kur nadledninek a ten je výsledkem neustále stimulace osy, hypotalmus, hypofyze nad ledvinky. >> Je to stresový hormon. Na chvíli vám na pruží, když potřebujete něco vyřešit, že jo, útěk, boj a tak dále. A když je to chronické, tak nás to totálně vyčerpá. Řídnou kosti, mění se pleť na těhotné ženy. To má dopad, že se budou rodit děti podměrečné a dřív dřív se na dřív se narodí. Má to dopad vlastně na naši psychiku. Ti lidé jsou unavení. No a a chronický stres. Zkuste si sednout do místnosti, zavřít se a 24 hodin si tam pustit metronom. neslyšet nic jinýho než metronom s nějakou frekvencíte ten infrazuk nemá přím tam nejsou větší dálnosti takové intenzity by přímo ničily vlastně ty orgány. Oni ho on ho on to ničí tom tím chronickým stresem a v těch zvířatech která nemohla uniknout z toho, protože ta kráva, když je němu prase, když je ve stáji, tak nemá kam tyct. Tam se zjistilo, že jsou vyšší koncentrace kortizolu v trusu, v srsti. To už to samé u těch zvířat, která žijí v té blízkosti a snižuje se užitkovostm. >> Pak je tady další efekt. To je, že ta vlastně ta celá věž pulzuje. >> Mhm. >> To funguje jako vlastně dusačka. Kol se tam se uzavřou ty půdní kapiláry, zhorší se vsakovost a vzniká totálně mrtvá půda. Ten půdní edafon tam vyhne ty žížely, ty mikroorganismy, které tvoří půdu, to tam vyhnem >> a máte tam u těch mega větrníků to máte 30 x 30 m železobetonu 5 m do hloubky to má 11 000 tun železobetonu. >> Strašný. To se ani nepředpokládá, že se to někdo odstraní. Ta oni řeknou rekultivaci. Oni jenom zahříznou ten trn, na kterým to stojí a zahrnout to zeminou, >> co vám tam vyroste. Když to máte v lese, máte 200 m vlastně ochrannit pásmo, to musí vykrácený, čili les se otevře pro vítr, polomy a tak dále, ale na tom žádnej strom nevyroste. Jako když budu taková to suchá léta třeba. A není to taky tím, že právě ta sucha taky způsobují třeba na jižní Moravě eh rakouské obrovsky množství větrníků, že vlastně se ten tok to těch větrů a a toho ostatního mění. >> Mluví se o tom. Já nejsem inženýr přes tyhle věci. Nechci k tomu vyjádřit. Je to je to možný, protože ty [frknutí] velká větrná větrníková pole v Balt Baltu v severním moři, kdo to viděl, to je těsný. A ty přece jenom odeberou nějakou energii. >> Ano. >> A navíc tam, jak to dusá, jak to vytváří ten infrazvuk, na to reagují ty vodní vodní živočí. Pro ně matoucí. Tam co se popisuje, to je mrtvá oblast. Tam nic nechce, nechce žít, protože v tom se žít nedá. I ty velhryby, co tam zabloudili, tak ty to naprosto zmátlo, protože oni také komunikují pomocí toho těch nízkofrekvenčních zvuků. >> Hm. Čili ty dopady se pomalu zjišťují a zjišťují se, že jsou velmi velmi negativní. Navíc tam máte ještě abrazy těch lopatek. >> To jsem se chtěl zeptat. >> Ta lopatka má 90 m nebo 120 m a váží až 90 tun a neví se, co s tím. To jsou kompozity nerozložitelné. Takže v Texasu, kdo se chce podívat, jak se to ukládá, to jsou skrývky a tam jsou tisíce těch lopatek. V roce 50 se odhaduju, že 53 milionů tun těch lopatek už vlastně nepoužitelných. A tam dochází ještě k jednomu jevu. To se teď zkoumá Evropská komise. Tomu vydala už nějakej docela reglement, protože to je abraze toho materiálu na lopatkách. To ta lopatka veliká, ta má v těch koncových částech rychlost přes 300 km/h obvodovou. No a když do toho narazí déšť, sníh, kroupy, hmyz, to všechno způsobuje mikroerozi a vznikají mikroplasty, mikročástice tady z toho kompozitu a těch je za rok až 60 kg z lopatky. >> No to je strašné. >> Tak si vemte, když to vezmete za 20 let životnosti těch lopatek, co se to uvolní, to jsou skoro tuny. >> Ano. >> A kam to padá? Povětru to jde někam do těch obcí, takže chvíli to můžete dýchat, ale hlavně padne to do půdy, do vody a tam to už nikdo nikdy nedostane pryč. A pokud je částice menší než 5 mikronů, tak ta rostlina vezme kořeny a ukládá je v pletivech. A to všechno potom, když to je pícnina, tak to zkonzumují zvířata a nakonec se to objeví v našem potravním řetězci. Ano. >> Další věc jsou tam ty polyflurované úhlovodíky. V těch lyžařských vozcích to vadí, protože to je nerozložitelné. To nze rozložit. Ta vazba uhlík flor jedna z nejpevnějších kovalantních vazev. No a teď to zůstane v zemi navždy. >> To je strašné. Já myslím, já myslím, když to takhle líčíte a vy to určitě líčíte při svých cestách, při svých besedách s lidmi, eh, to přece jsou tak jednoznačná vědecky ověřená fakta, že vůbec nechápu, jak může vláda, která to nepochybně od vás také ví, s tím vůbec dál počítat. >> Těch 400 miliard, to je prostě jak probasař kolejno, že jo. Oni to nechtěj o to přijít. U nich to stát nebude. Hm. >> Pan premiér si to za Vidlou nepostaví. H. >> Ono to ani nevadí lidem ve velkých městech, protože kolem Prahy to nebude, kolem Brna taky jde. Všechno to šoupli do těch chudších oblastí. >> Ano. >> Mě to začalo iritovat ve chvíli, když jsem se dozvěděl, že na mém rodném Jemíncku a Dačicku mají postavit 100 tady těch gigantů. >> St