Soud: I.Kratochvíl, P.Hadrava-Podpora terorismu-výslechy svědků 9.6.2026

Děkuji poté médiím a poté tak — sláva Ukrajině. Tak přistoupeno k výslechu svědkyně Moniky Rybníčkové.

Totožnost ověřena dle občanského zákona o trestném činu, pachateli a o okolnostech důležitých pro trestní řízení.

Právo odepřít výpověď byste měla pouze v případě, že byste tou výpovědí způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě, osobě příbuzné nebo osobě blízké, jejíž újmu byste právem pociťovala jako újmu vlastní.

Budete-li vypovídat, musíte vypovídat pravdu a nic nezamlčovat, jinak byste mohla být trestně stíhána pro křivou výpověď.

Poučení jste rozuměla?

Ano.

Vypovídat budete?

Ano.

Dobře.

Tak já se vás nejdříve zeptám. Znáte obžalovaného tady Inženýra Ivana Kratochvíla?

Ano.

Jak ho znáte? Jakého charakteru je váš vztah?

Eh, jenom z médií.

Z médií. Osobně tedy v kontaktu nejste?

Z internetu a tak.

Jo.

Paní Krulišovou — ne?

Eh, paní Hadravu — ne?

A pana obžalovaného Štádlera.

Ano.

A k tomu se chci vyjádřit, eh, že pan Štádler je vlastně — že ho znám 24 let a je vlastně — on je pro mě osoba blízká.

Mhm.

On zná moje děti. Eh, vlastně při výslechu v Bulharském Hradišti, eh, ve spisu svazek číslo pět, strany 1544 až 1561, jsem byla eh policejním orgánem uznaná za osobu blízkou.

Dobře, takže jste říkala, že vypovídat budete, takže tím chcete říci, že nebudete vypovídat ohledně pana Štádlera?

Ohledně pana Štádlera.

Eh, spolek Československí vojáci v záloze za mír — vy znáte?

Ne, ne.

Eh, tak pro mě tedy — jenom bych se zeptala — je to z internetu.

Znáte pana obžalovaného Kratochvíla. Jak — co o něm víte?

No, z internetu — různý YouTube a tak dále.

Dobře.

No, ale co tam o něm jste se dočetla? Nebo jenom podcasty, poslouchání různých podcastů?

Podcasty.

O čem?

E, TV Bureš a tak jako veřejná televize.

No a o čem ty podcasty byly?

Různě.

Můžete mi dát nějaký příklad, co se vám vybaví?

Ježíš, všeobecně. Já nevím teďka konkrétně nic.

Něco třeba k Ukrajině, nebo — ne?

Tak to vůbec — k domobraně?

Ne, ne.

Tak co víte? Tak byste mohla uvést příklad, co ano.

Ježíši, mě teďka vůbec nic nenapadá. Já jsem prostě nervózní a mám výpadek.

Dobře.

Přísedící mají nějaké otázky?

Pan státní zástupce.

Paní, znáte pana Hodrovu — Hodrovu?

Ne.

Znáte paní Kšovou?

Ne.

E, je vám známo něco ohledně pénižního?

Ne. Můžete poat ještě blíž váš vztah s panem Štáem? Když říkáte, že to je osoba blízká, tak byste se ještě více — tak by mohla být posuzována osoba blízká — aby jste mohla je — to je osoba —

Ne, já chci jenom — já tady mám ještě dodatek, co chci. Dodatky buď to přidložíte — jsou vaše poznámky — nebo vypovídat — předložit. Já si teda můžu předložit takže takhle bych chtěla zkrácenou cestou ještě přiložit eh doklad z banky potvrzený o dlouhodobém přístupu i k soukromému firemnímu účtu, eh ovládání datové schránky osobní i firemní s dlouhou historií, generální plnou moc k firmě, svěření péče do — eh — vlastními slovy řekla.

V čem tedy předvedete tu blízkost s panem Štálerem?

No, že se známe — známe se 24 let a moje děti mu říkají dědo.

A to čtete, nebo ne?

To nečtu. Však tady mám důkazy.

Takže se dívá celou dobu dopředu. Trochu nahlas.

Já vás neslyším.

Já tedy chtěl poukázat na to, že — mimo poznámky — k svědkyni — muž — a případně se předloží — a státní zástupce by neměl spracovat problém.

Já se jenom ptám, jestli čte svoje poznámky, nebo vypovídá.

Dobře.

Tak ještě něco dalšího.

Pana Úřeckého znáte?

Ne.

Viděla jste ho někde na Facebooku?

Ne.

Jiné osoby na Facebooku?

Prosím?

Jiné osoby, které jsou tady uvedené — paní Hadrova — na Facebooku, video nějakých sociálních.

Je vám známo něco o této trestné činnosti, která se zde projednává?

Ne.

A víte, jaká trestná činnost se projednává?

Nevím.

E, s panem Štáem — kde jste se na posled bavili?

Včera, dneska.

Paní, předsemě — můžu požádat? Zda se tady ještě — buď se choval normálně, nebo ne?

Dobře.

Příslušníci — někdo byl poučen — to zapor.

Komunikovala jste někdy s těmito osobami, které jsou v soudní síni, po nějaké sociální síti?

Ne.

To je všecho.

Takže obžalovaní — mají někdo nějaký dotaz?

Ne, děkuji.

Děkuji.

Bez dotazu, bez dotazů.

Takže obžalovaní — chtějí se něco zeptat, nebo se vyjádřit k svědkyni?

Ne, ne, ne, děkuji.

Ne, děkuji.

Ne, děkuji.

Dobře.

Paní svědkyně, máte nárok na svědečné, ušlý výdělek, jízdné.

Budete něco po soudu požadovat?

Ano.

Ano.

Co budete požadovat?

Eh, přespání přes noc, dopravu — e — jako za dopravu — za lístky.

A máte ty lístky?

Ano.

No tak dobře.

Takže svědkyně požaduje svědečné a to jízdné — eh, 2x 479 za vlak — krát jízdní, stravné 210 Kč a nocležné 1552 za jednu noc.

To nocležné máte to uložené? Máte doklad na to nějaký?

Tak přistoupeno k výslechu svědka Tomislava Úřeckého. Totožnost ověřena dle občanského zákona, dle paragrafu 93, 101, 101 a 103 e trestního řádu. Uvádím vám, pane svědku — každý je povinen dostavit se na předvolání k soudu a vypovídat jako svědek o tom, co zná o trestném činu, jeho pachateli a o okolnostech důležitých pro trestní řízení. Právo odepřít výpověď byste měl v případě, že byste tou výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, osobě příbuzné nebo osobě blízké, jejíž újmu byste právem pociťoval jako vlastní.

Budete-li vypovídat, musíte vypovídat pravdu a nic nezamlčovat, jinak byste mohl být trestně stíhán pro křivou výpověď.

Poučení jste rozuměl?

Vypovídat budete?

Tak eh, zase se vás zeptám. Pana obžalovaného Kratochvíla znáte a jak ho znáte?

Znám pouze eh pana Kratochvíla — ostatní obžalované neznám.

A ho, dobře ho znáte? Nebo jak ho charakterizuje váš?

Viděl jsem ho, co si pamatuju, asi jednou.

Jednou.

Dobře.

E, Československé vojáky v záloze za mír — znáte?

Znal jsem.

No, je už to asi přes 10 let.

Dobře.

A jak tedy jste s nima přišel do kontaktu — s tím — s tím spolkem?

To mně bylo asi 17. Narazil jsem na tu skupinu na Facebooku. No, a jako jsem o tom řekl svému otci. Prostě stalo se to — teda osobně.

Hm.

Hm.

Seznámil jsem se tak nějak trochu s tím spolkem — co a jak.

Eh, vlastně tam byla — to byly takové dvě roviny toho spolku, přičemž hlavní myšlenka, se kterou jsem ten spolek poznal, tak byl ten, že se prostě sešli jakoby starší muži, kteří byli na vojně a kteří vyjadřovali nesouhlas eh s tím, že — na to — možná jakoby chce táhnout do války — nebo tak.

Takové tam byly myšlenky. Takže se chtěli jakoby vyjádřit — říci — my jsme prostě byli na vojně a my nechceme, aby naše země šla do války. Nechceme, aby naši synové šli bojovat za nějaké zájmy kohosi.

Takže tam šlo především o tu jakoby politickou rovinu.

Eh, no a není to trochu v rozporu s tím, že tedy potom váš otec jel eh do války?

Určitě k tomu se nepochybně dostaneme.

No, pak tam byla právě ta druhá rovina, kdy jak se začali scházet, tak se začali postupně jakoby organizovat a pak vlastně tam přišla taková ta druhá rovina, ta už ne jakoby politická, ale spíš taková praktická, že cítili i nějakou hrozbu, protože tady bylo nebezpečí. Nějaké migrační vlny se později ukázalo jako oprávněné.

Nicméně z toho měli větší strach, než tedy to riziko bylo, tak se na to chtěli připravit.

Ale tak jak si pamatuju, tak to nebylo nic jakoby špatného.

Prostě chtěli se připravit na to, že se může stát, že už naše země nebude tak bezpečná, jak ji známe.

No a připravovali si tedy na to, jak, jakým způsobem tam, a jaké nebezpečí tedy vlastně hrozilo.

Tak hrozilo to, že prostě tady bude příliv migrantů, které naše bezpečnostní složky nebudou zvládat, tak asi jakoby to vnímali.

Takže se organizovaly některé skupiny, tak jakoby cvičily a tak různě, no.

Každý podle svého nějak tak uvážení.

Někdo se připravoval.

>> Jak tedy chtěli bránit tu bezpečnost?

>> No, tak jak by bylo potřeba, no.

Asi jakoby především to bylo asi o ochraně jakoby sebe, svých rodin, popřípadě jakoby sousedů, komunit a tak, no.

Takže jako nějaká domobrána. Dá se říct, tam to hrozně záleží jakoby na těch konkrétních skupinách, že ta organizace byla jakoby sice jedna, ale byly rozdělené na skupiny a každá skupina měla jakoby trošku jiný směřování.

>> Vy jste se zúčastňoval činností toho spolku?

>> Já jsem byl pouze jako sympatizant.

Vzhledem k tomu, že na začátku tedy bylo 17.

Pochopitelně jsem na vojně nebyl, takže jsem ani jakoby členem být nemohl.

Takže tak.

No, to jsem se zúčastnil nějakého poradního ohně, kde byl tam průkopník nebo podplukovník v záloze Obrtela.

Tehdy to bylo myslím v Hradci na Moravici a potom až později z nějakého setkání, kde byl tedy obžalovaný Kratochvíl. A co se tam dělalo? Na tom poradním ohni v Hradci tam se nějak tak sešli, myslím si, že to byl asi nějaký možná jeden z těch zakládajících prvních jakoby poradních ohňů, kde vůbec se sešli a vlastně rokovali o tom, eh, co a jak.

Každý tam vyjadřoval nějaké myšlenky, kterým směrem by se chtěli věnovat.

Spíš si myslím, že se tam ještě bavilo o té, spíš o té politické rovině, jak jsem zmiňoval, že chtěli vyjádřit nesouhlas jako skupina.

>> S čím?

>> Eh, s případnou válkou, s případným konfliktem.

>> A válkou s kým?

>> Válkou Severoatlantické aliance s Ruskem.

Eh, a tam by tedy ten spolek se angažoval jak?

>> Tam by se pravděpodobně asi neangažoval nijak.

Popřípadě když by se angažovali, tak věřím, že většina z těch lidí by chtěla jako pomoci, eh, svým, jak jsem říkal už blízkým sousedům, kamarádům a tak.

Rozhodně jakoby tam nebyla nějaká řeč o tom, že by se konfliktu nějak chtěli účastnit.

Právě chtěli dát najevo, že s tím nesouhlasí, že válku nechtějí.

>> Dobře.

No a jak tedy došlo vlastně, proč jste o tom tedy otci říkal?

>> No, otec vás nějak informoval, že má o toto zájem, ne?

>> Eh, narazil jsem na tu skupinu nějak na Facebooku a já myslím, že byla asi veřejná a jakoby chlapi, tak si tam psali, jo, já jsem byl na vojně tam a tam, já tam, a nějaké historky si tam vyměňovali a tak a tak, jen tak jsem se o tom jako zmínil tátkovi, že ta skupina jako je a vůbec jsem vlastně jakoby na začátku o tom víc nevěděl.

>> Dobře.

No a jak tedy došlo k tomu, že váš otec tedy odjel eh na Donbas?

>> No, o tom asi ví nejvíc on sám, nebo tady. No, co o tom víte?

>> Už pan Kratochvíl.

>> Já o tom vím tak, že to mělo být úplně jinak, než jak to bylo.

>> No, kdybyste mohl být konkrétní.

>> Takže, eh, co si pamatuju z toho setkání tady s panem Kratochvílem, tak eh, to už je, h, možná 10 let, nevzpomenu si přesně kdy.

Tak eh, mluvil o tom.

On nějak mezitím, myslím, převzal nějakou velení organizace, jestli se nepletu.

>> Mhm.

>> Že byl právě na Donbase a to setkání bylo jakoby beseda. Takže tam právě, právě o tom mluvil, jak to tam chodí, že se tam vlastně byl podívat.

Eh, navštívil tam právě ty vojáky a mluvil o tom, jak to tam prostě fungovalo, jak to tam vypadalo a tak, co se tam vlastně děje.

A pak právě říkal, že eh, tam má nějako, eh, to mluvené, nevím přesně s kým, s někým jakoby ze struktur té, eh, domobr czy armády, dá se říct později asi.

Tak, eh, místa pro osm lidí na tři měsíce na výcvik.

Myslím, že tam vůbec nebyla řeč, co si tedy pamatuju aspoň já, o nějakém zapojení se do bojů.

O tom tam nepadlo ani slovo a mělo to být o tom, že osm lidí tady z té organizace se bude cvičit.

>> V čem tedy?

>> Vojáků v záloze tak se bude cvičit a dostanou výcvik od eh vlastně bojovníků, který mají zkušenost eh s moderním bojem, jo, jakoby v současné době, protože vlastně když se vrátím k tomu, tak sice většina z těch členů, tak byly kdysi na vojně, dostalo se jim jakýchsi výcviku, ale ten už byl dávno, dávno zastaralý.

Takže asi ta myšlenka byla taková, že osm lidí vlastně tam pojede na tři měsíce, bude se tam cvičit společně s těma jakoby jejich jednotkama a pak se vrátí zpátky a budou mít vlastně zkušenosti, budou to tady moct předávat těm ostatním členům.

Čili tak osm měl sloužit jako instruktoři a předávat vlastně pak ty znalosti z toho moderního boje.

Ale nepamatuju si, že by tam byla jakákoli řeč o nějakém jakoby o nějaké protistátní činnosti nebo něco takovéhom, co jsem dosud slyšel.

>> Mhm.

Dobře.

No a na to reagoval váš otec tedy, že, no, na to pak nějak zareagoval a pak už se tady s panem Kratolmem nějako domluvili.

A on tam tedy jel.

No, nakonec myslím, že asi byl sám, že tam víc lidí neodjelo.

>> Vy jste s ním byl v kontaktu, když byl na tom Donbasu, tak jste s ním byl v nějakém kontaktu?

>> Ty jo.

>> Víte, jak dlouho tam byl?

>> Několik měsíců, ale už si taky nevzpomenu, jak dlouho.

Přemýšlím, jestli jsme si nějaké psali nebo nevím.

>> To si nevzpomenu bohužel.

>> No a když se vrátil, tak tedy vám předal nějaké zkušenosti.

>> Eh, no, spíš pak vlastně preferoval, jak to bylo.

>> No, a to jsem pak později pochopil, že tedy asi posloužil jako, když to řeknu, bílý kůň.

>> V jakém smyslu?

>> H, ve smyslu toho, že tady pan obžalovaný Kratochvíl, tak se domnívám, že asi od začátku to plánoval trošku jinak a asi se domnívám já tu organizaci prostě chtěl nějak jakoby spojit s trestnou činností.

Nevím proč.

>> Myslíte jako s tím zapojením do bojů?

>> No, aby ta organizace mohla být prostě zdiskreditovaná a asi možná rozbitá, nebo tak.

Čili vnímám to tak, že můj otec posloužil v tomhle případě jako bílý kunčil, jako návnada.

>> A z jakého důvodu by pan obžalovaný Kratochvíl ten chtěl ten spolek jako rozložit?

Máte představu?

>> To netuším.

>> Netušíte?

>> Pravděpodobně ten spolek měl určitou nějakou sílu, nějakou, spíš bych řekl tedy politickou, a hm.

>> A nějaký důkaz k tomu nemáte?

>> Je to jenom, ne, to je pouze moje doměnka, tak jak jsem to pochopil z těch informací, co mi jsou známy.

>> No, dobře.

Přisedící mají nějaké. Pobíral váš otec nějakou žold, prosím, nějakou odměnu, jestli za to dostal na tom Donbasu?

>> To nevím.

To se musíte zeptat jinde, nebo ne?

To se ptáme vás jako svědka, co vy víte. Když nevíte.

Myslím si asi, že něco tam možná na nějakou režii, ale nevím o tom, že by si přivezl domů nějaký peníze.

Jak vám otec vypověděl, co se tam stalo na tom Donbasu?

No, měl nějaký kontakt tady od pana obžalovaného Kratochvíla, kterej vlastně vůbec mu neodpovídal a on tam nějak cestoval dvakrát, že tam nějak jel a pak se tam jako ještě vrátil za několik dnů a pak právě zjišťoval, co vůbec co vůbec jakoby tam má dělat nebo tak.

E, asi když prostě už tam byl, tak to bral tak, že chtěl nějakým způsobem pomoct, protože tam bylo spousta lidí, kterí tu pomoc potřebovali, takže se tam nějak jakoby zapojil do těch struktur.

Děkuji.

A víte, proč tam je otec sám těch sedm osob? Proč bylo plánováno osmnáct?

>> To netuším.

Nevím, jestli bylo osloveno jakoby dost lidí, nebo proč vlastně jakoby tam nějak jakoby víc lidí najelo.

Myslím si, že asi pro ty účely, co se potom stalo, proč tady vlastně jakoby je ta organizace obžalovaná, tak to asi stačilo, no. Že organizace byla spojena s tím, že vysílá jakoby bojovníky na Donbas a může tedy být jakoby souzena a zdiskreditována vlastně před celou společností.

Dobře.

Státní zástupce.

Pane, bych se ještě zeptal, když jste uvedli, že mají vycestovat osm osob, jsou vám známy osoby, které měly zájem a zájem vycestovat?

>> To nevím.

To já vím, že to nějak pan obžalovaný právě zmiňoval nějak na té besedě, jakože tam má domluven pro osm lidí. Na té besedě se někdo ozval taky a podobně.

To už si nevzpomenu.

Já si myslím, že možná ani se jakoby neozval hned, že až asi potom se nějak domluvilo.

>> Vybavíte si, kde byla ta beseda?

H?

>> To si bohužel nevzpomenu, který to byl rok.

Zhruba asi před deseti lety.

>> Případně jaký časový úsek třeba před vycestováním vašeho otce?

>> Ty jo, to si nevzpomenu.

Jestli to rok, možná maximálně.

Mm.

Asi spíš možná rok nebo kratší doba před tím vycestováním, ne?

Vzpomenu si déle.

Kde to bylo ještě?

>> To bylo nějaké hospodě někde u Náchoda.

Jestli tam konkrétně byl?

>> Byl.

Byl.

Pamatuju si, že právě s otcem, kdy jsme tam byli.

>> Kolik lidí tam bylo?

To už si nevzpomenu, jestli jestli možná třeba patnáct, dvacet lidí.

No, bylo to právě jakoby beseda o tom Donbasu, takže jsme tam jako jeli proto, abysme se dozvěděli vlastně informace od někoho, kdo tam skutečně byl, viděl, jak to tam je a řekl tedy ty informace z té strany, protože naše média takové informace vůbec nezveřejňovaly.

Co tam pamatuji, že nějak právě mluví o tom, jak to tam funguje, jak tam jakoby ty struktury těch separatistů, jak se tam jakoby zorganizovali, jak to tam fakt funguje na tej frontové linii a tak.

Znáte nějaké členy československého spolku? Znáte, jestli si dobře pamatuju.

No, já si akorát pamatuju, pak se to rozdělovali vlastně na ty skupiny, jak už jsem zmiňoval, nebo jakoby buňky. Z té buňky z těch východních Čech, která se potom jakoby nějak rozdělila a postupně pak asi jakoby se jako rozpadla nebo ty členové nějak přestali být aktivní.

Nějaké členy?

Máte je znát?

>> Tak mého se s přítelkyní si tam pamatuju.

Já nevím, jak je to s tím členstvím.

To hm, zas nechci úplně říkat, nevím, jestli jakoby byli oficiální členové.

Nebyli jo.

Není mě. Nemůžu někoho označit za člena.

Nevím, jak to tam bylo se statusem, kdo je člen, kdo není člen.

Já jsem se jako člen třeba jakoby nevnímal.

A váš otec a jeho přítelkyně chodili na různé další besedy nebo pravidelné sjezdy spolku?

Asi na některých setkáních tak byli.

No.

>> Víte kde, nebo jaké příležitosti?

>> To už si takhle nevzpomenu.

Já jsem zmiňoval akorát ten jeden poradní oheň tady tu besedu.

>> Hm.

Nebo.

>> A nevím, jestli ještě na nějakých. Na nějakém poradním ohni určitě dalším, co jsem nebyl.

Tak bych se vás zeptal, vy jste zmínil, že jste měli takový moderní boj, jestli jsme napsat vaši formulaci.

E, co si proti těm moderním bojům máte představit?

Čím to splývá, že víc?

>> Tak asi jde o to, právě jak jsem zmiňoval, že vlastně ti členové, tak většina z nich byli na vojně.

>> Mhm.

Kde tam se jim dostal jakýhosi výcvik, ale ten už byl dávno zastaralý, protože prostě doba se posouvá, posouvají se technologie, mění se strategie, různé taktiky a tak. Takže asi bylo žádoucí, pakli že by nastala nějaká situace, že by bylo potřeba tedy vzít zbraň jakoby na svoji obranu, svých blízkých, popřípadě země, tak být asi víc připravený.

>> Já to nechci pár slžovat tady výcvik zbraní nebo výcvik bojových technik nebo výcvik taktice. Co to je, myslíš, jako takhle to myslíš?

>> Nějak tak no, prostě vojenský výcvik nějakej na tříměsíční.

>> A víte, v jakých prostorech nebo kde to tam probíhá?

>> To vůbec nevím.

Můžete nám popsat vztah mezi vaším otcem a panem Kratochvílem?

Co se vám o tom vybaví?

Asi myslím si, že se poznali.

Nevím, jestli možná na nějakém sjezdu či na nějakém ohni, nebo jestli to bylo až na té besedě. To nevím.

>> A pak už jakoby nevím, mezi sebou, jak se bavili nebo tak.

Jo, společně jakoby, co jsme se setkali já, otec a tady pan Kratochvíl, tak to si pamatuju tedy pouze jednou na té besedě, jak jsem zmiňoval.

>> Nevím, jestli jsme se možná někdy ještě viděli, jako nemůžu to vyloučit, ale nevzpomenu si na jiné setkání.

Je vám jasné? Bych se tedy zeptal na tom vašeho otce, jestli dopředu jste to věděl, že něco takového plánuje.

Mhm.

>> To si nevzpomenu, jestli nějak mluvil nebo jestli až pak nějako, že se rozhodl. To si nevzpomenu už po té době bohužel.

>> Já vás znám, že by se o tom bavil třeba ještě s někým jiným či by to s někým řešil.

To si nevzpomenu si po takhle dlouhé době.

Znám něco zasedování finančních prostředků na Ukrajinu.

>> Na Facebooku vím, že byl nějakej Vasilij Nachotkin, kterej organizoval humanitární pomoc.

Mhm.

>> Nějak, když ten konflikt vlastně začínal.

Eh, to bylo ještě dávno předtím, než jakoby Ruská federace vstoupila do toho konfliktu oficiálně, kdy to byl pouze jakoby konflikt vlastně na území Ukrajiny. Eh de facto jakoby občanská válka.

Tak si jako pamatuju, že tenhleten člověk, že na Facebooku, takže organizoval nějakou sbírku jakoby humanitární pomoci, nějaké jídlo, >> nějaké možná léky a tak. A myslím si, že se tam nějak sám pak vypravil a tam dokonce si, že nějak lidé se pak skládali jakoby do té sbírky s tím, že ta sbírka, jak říkám, mělo se jednat o jídlo, nějaké léky a mělo to být určené hlavně právě pro obyvatelstvo na té, když to řeknu, druhé straně fronty, která nebyla právě moc podporovaná.

Co vám z jmenného kontextu?

Bylo to předtím, než vycestoval váš otec, nebo potom, co vycestoval?

>> Já myslím, že to bylo dlouho předtím.

Možná.

>> Před tím vycestováním.

>> No, no, no, no.

Že to byl nějak právě k začátku toho konfliktu.

Tam to bylo. Začal myslím v roce 2014 a potom nějakou dobu.

Znáte nějaké osoby, eh, co se měly účastnit?

Byly na východní Ukrajině krajáka.

Mhm.

A co může?

No, já jsem ho poznal na airsoftu. To jsme ještě byli asi na střední škole a pak právě jo, ten byl s náma na tý besedě. No, tak asi jako nic. Se viděli taky jakoby párkrát, asi tím, že jak říkám, jsme se znali z toho airsoftu a pak právě na tý besedě, jako byl taky ten, vím, že tam jak teď aktivně působí, on se tím netají.

A řekněme v roce 17 zajímalo ho podniknutí Ukrajiny. Myslím si, že jako to zajímalo. Východní krajinu cestovat v té době, když byla to nějaké další osoby vzpomenete si? Jakože by chtěli vycestovat.

Nevím, nevím, jestli někdo další. Pavel Bodka. Něco vám říká.

Jo, ten byl také v souvislosti ještě moc. Nějako právě s mimočinem, jako tam spolupracovali spolu. Myslím si, že právě možná to byl jakoby člověk, co mu tam asi nějako podal pomocnou ruku. Nějako ho tam jakoby zasvětil do toho dění tam nebo tak, jak to tam funguje.

Vojtečník se tam zabýval.

Hm.

On tam nějako byl členem tý domobrany, myslím.

Jméno Jiří Kurvák. No to byl ten druhej jakoby kolega, jo. Takže to tam má informace jako Kratochvíl a tam jako Bodka.

No nějak tam jako spolupracovali. Nevím přesně, co tam měli jakoby za úlohy nebo tak. No, možná byli nějako členy právě tý místní domobrany.

A když se váš otec vrátil z východní Ukrajiny, je vám známo o tom, že bude probíhat třeba nějaká komunikace tady s obžalovanými?

Se potkávali.

To si nevzpomenu už od tý doby, bohužel. Sám se třeba s někým potkal, s obžalovaným se vrátil váš otec, nebo když tam ještě já, co si fakt vzpomínám, jenom to jedno setkání předtím, tedy s panem Gratochvílem, nevzpomínám si na žádné další setkání, že bych jakoby se s někým z dalších obžalovaných viděl. Fakt znam akorát jakoby pana Hádravu z doslechu, ale nikoho jako dalšího osobně.

A co o něm víte, dostatku nebo znáte?

Akorát to, že je pravoslavný kněz. Vím, že jako můj bracha, že s ním byl nějako v kontaktu, ale nevím nic dalšího. My jsme asi spolu nemluvili.

A váš bratr z jakého důvodu, co s ním byl v kontaktu?

To ne. Já vím, že se trošku zajímal o pravoslaví nebo tak. Možná asi z toho důvodu, nevím, jestli z nějakejch dalších.

Ešte jak se do toho popisoval vám váš otec, že to byl na chyběj ojcem, co tam dělal, nebo co tam dělal?

Popisoval. Já právě jsem jakoby samozřejmě mě hodně jakoby zajímalo, co tam zažil a tak. Na druhou stranu jsem jakoby nechtěl na to tlačit, ale postupně tak jakoby něco, něco, jak říkám, no trošku jak to tam bylo. A vím, že tam jakoby se tam zapojil vlastně do těch struktur s tím, že když už vlastně tam byl, sice ten kontakt od pana Kratochvíla nějako se s ním nějako nebavil nebo jak, ale hm. Takhle tam teda nějako do těch struktur chtěl teda pomoct, tak vím, že právě říkal, že tam jezdil s terénní dodávkou buchankóu.

Mhm.

Že nějako tam vozil raněný, co bylo potřeba. Eh voják jakoby na linii, proviant a tak.

No, já vás znám, že na přístup ke? Myslím si nějakou zbraň, že jakoby měl. Jestli jakoby byl člen domobrany, tak asi je to pochopitelný, ale nikdy jako nemluvil o tom, že by se jak účastnil bojů, jako že by měl on sám jako tu zbraň použít, to ne. No asi tu zbraň jak nosil vzhledem k tomu, že teda já vám nějaké označení nebo nějakou.

To nevím.

Je vám známo o tom, že vezme nějakou nějaký dokument?

Jo, něco možná asi měl od pana Kratochvíla, možná nějakou obálku, ale nevím, co tam bylo, nějaké instrukce, že měl rozbalit až tam. To vám říkal váš otec?

No, ale fakt se nespomenu po tý době jakoby, o co šlo, že to zmiňujete, ale sám bych se na to vůbec už nevzpomněl.

Páne, jak to z toho všeho dopadlo? Něco podobného vzpomenul jste si ještě?

Já vím, že nějako, nějako byl pak nějako naštvanej, že to jak celý bylo jinak. Možná tenkrát tak napsal nějaký příspěvek na Facebook, i takovej docela emotivní.

Mm.

Co si teď vzpomnu a vím, že byl nějako rozhořčenej, že to bylo úplně jinak, než se nějako s panem Kratochvílem měli domluvit. Bylo to jinak jak v souvislosti s tím, že když otevřel tu obálku, tak tam něco jinak se domluvili, nebo že očekávali něco jiného tam, to nevím, jak přesně jakoby vím, že nějakou právě, že byl jak rozhorčenej nad tím nějako, ta obálka v tom hrála asi taky roli, ale nevím přesně, o co šlo.

Š.

Dobře.

Obhájci, mají někdo?

Děkuji. Já se jenom prosím poprosím vždycky teda jméno do tý nahrávky, aby to pak bylo v přepisu. Pořád zaostřená tato chvíle.

Eh, pane svědku, je vám známo a legitimní odpověď, že si to nepamatujete nebo že nevíte?

Eh, je vám známo, kdy a kde se váš otec rozhodl vstoupit do těch ozbrojených sil, které tam potřebují? Konkrétně se ptám, jestli vám známo, jestli bude rozhodnutý do něit, už bude na území České republiky, připravoval ten odjezd, nebo jestli se rozhodl až později, nebo jestli nevíte?

No, hm, tak jak to bylo z tý domluvy, tak se asi nemělo úplně jakoby zapojit do těch složek místních, protože měl po třech měsících vrátit sem teda. Takže tam měl jenom jakoby obdržet výcvik, ale neměl jakoby se stát asi nějakým členem tam, nebo pakliže by to bylo potřeba, asi po skončení toho výcviku, tak pravděpodobně ano, ale nemyslím si, že měl v plánu se tam zapojovat nějako do těch struktur nějako víc.

Myslíte to nebo to víte?

Bohužel po tý době, jak nejsem schopnej s jistotou tohoto tvrdit, ale nepamatuju si, že by právě mluvil o tom, že by se tam chtěl jakoby zapojovat do nějakejch vojenskejch struktur nebo tak. Ani jak k vojenství, k armádě, tak k tomu neměl nějakej vztah. To ani jakoby nějak, nechci vám nicat na ústa. Klidně řeknete, že jste to neřekl.

Pochopil jsem správně, že to vnímáte tak, že činnost pana Kratochvíla byla vlastně zaměřená k poškození vojáků?

Jsem, můžu ještě vrátit zpátky. Eh, tak právě, že se můj otec rozhodl vstoupit do těch složek až tam na místě, když pak seznámil s těma podmínkami tam, jak to tam viděl.

Dobře.

Eh, to je mě teda tak jak známé toho, co říkal.

Eh, pochopil jsem vaši výpověď správně, že vy sám to vnímáte tak, že činnost pana Kratochvíla byla zaměřená na rozvrácení toho spolku těch vojáků nebo na jeho diskreditaci. To měl být ten cíl podle toho, jak vy to vnímáte?

Já to tak vnímám, tak se mi to říká. Nemám na to otázku.

Tak někdo další položí otázku. Zastupující státní zástupce bez otázek.

To je šlo bez otázek.

Dobře, tak obhájce obžalovaného. Státní bez otázek, to je šlo bez otázek.

Dobře, tak obžalovaný. Pan obžalovaný Kratochvíl až vyhlásí až po otázku.

Jo, dobře. Tak chce někdo položit otázku? Obžalovaný Hadraba.

Já bych měl jednu otázku pro svědka. Co víte o tom, že by byl někde třeba na podání vysvětlení na policii nebo na státě?

Kdo?

Otec.

Otec.

Byl určitě hned po návratu nebo po návratu. Nebo kdy to ne, to až potom, co si pro něj přišli. Až předtím nebyl.

Dobře, děkuju.

Dobře, a teďka tedy vyjádření pan obžalovaný Kratofil tak jednoznačně potvrdil, že nikdy jsme se nebavili o nějakém bojovém za účasti zapojení tomuto, co na tu Ukrajinu. Eh, potvrdil, že jeho otec se nakonec na Ukrajině choval jinak, než bylo zamyšleno počátku, a to, že vstoupil do ozbrojených sil, tak se rozhodl až tam na místě, pravděpodobně pod tlakem okolností.

Eh, co se týká československých vojáků v záloze, tak jednoznačně podle mě potvrdil, že naše akce směřovaly k posílení obrany schopností obyvatelstva.

Tak někdo další z řad obžalování vyjádřit?

Tak můžu mít otázku, pane? Ne?

Dobře.

Chcete tedy něco ještě uvést?

Hm.

Jenomže tedy nechápu, proč tam mého otce posílal.

Dobře, pane svědku, máte nárok na svědečné ušlé výdělky. Budete něco po soudu požadovat?