Putin v rozhovoru se Zarubinem: situace na frontě, Anchorage a jednání s Běloruskem

Vladimíre Vladimíroviči, právě jste vedl jednání s vedoucími představiteli našich největších ropných společností o situaci na trhu s palivy. Jak podle vašeho odhadu vážné škody způsobují útoky nepřítele na naše energetické objekty a závody? A samozřejmě velmi důležité téma, jak je to se zásobováním Krymu a Sevastopolu.

Co se týče útoků na kriticky důležitou infrastrukturu obecně a na energetickou infrastrukturu konkrétně, tak tyto útoky samozřejmě na objektech naší infrastruktury způsobují problémy. To je zřejmé. V tuto chvíli pozorujeme určitý deficit, ale není kritický. To hned řeknu.

Existuje tu několik úkolů, které musíme vyřešit. Právě jsme to s kolegy probírali. Prvním úkolem je rychle a podstatně navýšit výrobu nejžádanějších prostředků protivzdušné obrany. Neustále je zdokonalovat podle potřeb vedení bojových činností a krytí příslušných objektů. A to s ohledem na to, co používá protivník, i na to, že mu z Evropy dodávají nové bezpilotní letecké prostředky s novými technologiemi.

Všechny tyto prostředky ochrany ve skutečnosti máme. Otázkou je rychlost navyšování jejich výroby a dodávek do jednotek, případně prokrytí objektů kritické infrastruktury. Jasné, co je třeba dělat, abychom zajistili normální zásobování a zbavili se tohoto dočasně vzniklého deficitu.

Je potřeba rychleji dokončovat opravy, zajistit nezbytný objem importu a, jak jsem už řekl, spolehlivě tyto objekty krýt. Je také potřeba sladit činnost všech úrovní a struktur, které se podílejí na odrážení útoků bezpilotních letadel a raket na naši infrastrukturu a, co je nejdůležitější, na naše lidi.

Hlavním úkolem je zde ochrana lidí, civilního obyvatelstva. Minimalizace škod pro ekonomiku, pro jednotlivá výrobní odvětví, pro průmysl. Jak jsem už řekl, škody existují, ale všechny poškozené objekty se poměrně rychle obnovují a vznikající problémy nemají kritický charakter. Vše funguje stabilně a s velkou rezervou.

Co se týče dodávek energetických surovin na Krym, měsíční potřeba – hlásil jsem to ministrovi – měsíční potřeba je 70 000 tun. Na Krymu je teď zásoba na několik dní, ale potřeby budou zajištěny a tyto dodávky budeme navyšovat jak po zemi, tak po moři. Jsem přesvědčen, že tento úkol bude vyřešen.

Celkově vzato, útoky na naši civilní infrastrukturu nejsou vedeny jen proto, aby nám způsobili nějakou škodu – i když to je, myslím, pro protivníka také důležité – ale i pro podporu informační kampaně. A možná, abych byl přesnější, ani ne kampaně, ale informační operace jako součásti konfrontace s Ruskem, přinejmenším s cílem vyvolat v nás nejistotu vůči sobě a vlastním silám a v lepším případě dovést až k rozkolu v ruské společnosti a přinutit Rusko alespoň na krátkou dobu zastavit postup našich vozk na linii bojového dotyku a vytvořit podmínky pro zahájení jednacího procesu za podmínek výhodných pro našeho protivníka. Takovou šanci jim nedáme.

Navíc – a to je důležité – všechny tyto teroristické akce nijak neovlivňují situaci na frontě. To je principiální věc. Všechny údery, ať jsou vedeny kamkoli na naši infrastrukturu, absolutně neovlivňují situaci na frontě na linii bojového dotyku.

Přitom všichni vidíme, že jednání s Ukrajinou a o Ukrajině jsou zcela přerušena, ale nedávno jste nám na Petrohradském fóru všem dal najevo, že občas existují kontakty po jiných, řekněme, kanálech. Pokud takové kontakty existují, možná tam zaznívají nějaké nové – nevím – žádosti, nápady, návrhy z druhé strany. Možná existují nějaké signály.

Ano, skutečně kontakty existují. Jsou navázány hned v několika směrech po několika linkách. Tady nevidím žádné tajemství. Existují nové návrhy – návrhy na setkání s hlavou kyjevského režimu. Tyto návrhy jsou dobře známé. Žádost o zastavení bojových činností alespoň na krátkou dobu na linii bojového dotyku také není novinkou, ale existují i nové návrhy a některé z nich jsem ochoten zmínit.

Tak například zastavení útoků do hloubky území z obou stran. A je jasné, proč se tento návrh předkládá. Protože naše odvetné údery do hloubky ukrajinského území jsou mnohem silnější, citelnější a řekněme to přímo ničivější. Vedou k vážným důsledkům pro kyjevský režim.

Ještě jeden návrh. Omezit bojové činnosti – prosím o pozornost – pouze na čtyři území. To znamená vést bojové činnosti pouze v chersonské oblasti, záporožské oblasti, Donětské lidové republice a Luhanské lidové republice a na všech ostatních územích bojové činnosti zastavit. Je také jasné, proč. Protože kdybychom na to přistoupili, dalo by to ukrajinské armádě možnost stáhnout své jednotky z nikolajevské oblasti, z Dněpropetrovské oblasti, charkovské a sumské oblasti a také z některých úseků státní hranice a přesunout tyto jednotky do čtyř výše uvedených regionů. Za podmínek katastrofického deficitu personálu se ukrajinská armáda zřejmě domnívá, že by to pro ně mohlo být záchrana.

Ale zachraňovat kyjevský režim není v našich plánech. Ačkoli ke každému návrhu, který přichází z druhé strany, přistupujeme velmi pečlivě. Říkám to teď zcela bez ironie. Pravda, za vznikající situace nevylučujeme ani možnost pokusů ze strany ukrajinské armády – útoků, které by podle protivníka byly pro nás nečekané, odváděcích útoků s omezenými cíli silami speciálních jednotek. A to za účelem odvedení naší pozornosti a sil od řešení hlavního úkolu – definitivního osvobození Donbasu a Novoruska.

A jak v tuto chvíli celkově hodnotíte situaci na linii bojového dotyku? Co považujete v tuto chvíli za nejdůležitější?

Tak dobře, mluvíme o tom neustále. Mimochodem, v médiích a na internetu naši váleční zpravodajové poskytují, řekl bych, velmi komplexní a velmi objektivní informace v tomto ohledu.

Začněme severem, konkrétně skupinou vozk Sever. Připomínám, že cílem ruských vozk na sumském a charkivském směru je vytvoření bezpečnostní zóny podél našich hranic. A tento úkol byl stanoven po invazi ukrajinské armády do kurské oblasti a pokračujících útoků na naše pohraniční oblasti. Ukrajinský režim zaplatí za své zločiny na kurské půdě ztrátou území, které potřebujeme k vytvoření bezpečnostní zóny v příhraničí.

Mimochodem, do města Sumy, krajského centra – je to malé město, ale má tuším přes 300 000 budov – zbývá nějakých 10,5 km. Je to krajské centrum, jak jsem řekl, 300 000 domů. Žádné politické plány ohledně tohoto města a regionu jako celku nemáme. Budeme se orientovat podle návrhů ministerstva obrany a generálního štábu. Vojska na tomto směru postupují aktivně, rozhodně a rychlým tempem.

Pokud budeme postupovat dál ze severu na jih, skupina vozk Západ má velkou zónu odpovědnosti. Začnu městem Kupjansk, na pozadí jehož stély rádi pořádají fotosezení zástupci kyjevského režimu. Naše vojska se nacházejí ve vzdálenosti od 2,5 do 4 až 5 km od západní hranice města. Protivník už podnikl řadu protiútoků. Úspěch neměl.

Obec Rubci. Další směr – rubcovský směr na levém břehu řeky Starý Oskol. Je přitisknuta k řece. Zde postupuje první tanková armáda ruských ozbrojených sil a tlačí protivníka ze severu.

Třetí motostřelecká divize tlačí z východu a 144. divize z jihu.

Tam je vše pod kontrolou, ale do úplného konečného obklíčení zbývá nějakých 2 km.

Právě 144. divize se touto úlohou zabývá a věří, že ji úspěšně vyřeší.

A pak bude osud této skupiny protivníka podobný osudu té, která už byla v oblasti Kupjansko Uzloje.

Pokud si vzpomínáte, skupina, která se tam nacházela v podobné situaci, byla zcela zničená.

Dále – město Krasný Liman.

Je to krasnolimanský směr, poměrně velká obec.

Město má přibližně 11 000 domů.

Ale o to tu nejde.

Jde o to, že je to jedna z největších uzlových seřaďovacích železničních stanic na území bývalého Sovětského svazu.

Nejdůležitější logistická centra v Donické lidové republice.

Zde zbývá osvobodit 149 domů z 11 000.

Teď připomenu ještě jednu věc.

Připomenu, že nejdůležitější opevněný rajon vytvářely ozbrojené síly Ukrajiny po dobu téměř 10 let jako strategickou obrannou linii v aglomeraci měst Sjansk, Kramatorsk, Družkovka, Alexejevo Družkovka a město Konstantinivka, a také o něco jihozápadněji města Dobropilia a Oričirino.

Všechno se nachází v zóně odpovědnosti skupin Vosk a Centrum.

Třetí armáda skupiny Jih postupuje dobrým tempem směrem k městu Slovansk.

Vstoupila do obce Nikolajevka.

Do samotného Slovjanska zbývá přibližně 8 až 9 km.

Útok probíhá úspěšně na 15 úsecích.

Naše vojska se každý den posouvají tímto směrem.

Důležité události se odehrály v zóně odpovědnosti skupiny Centrum.

Naše vojska zde prolomila třístupňovou linii ženijních zátarasů o hloubce přibližně 400 m na čtyřech úsecích a vedou boje o ovládnutí obranné linie.

Na dobropilském směru se rovněž staly velmi důležité věci.

Naši chlapci na dobropilském směru prolomili dobře připravenou, za nedobytnou považovanou trojřadou linii ženijních zátarasů.

Vstoupili do obce Anovka přiléhající k Dobropiliu a přiblížili se přímo k obci Dobropiliu.

I ze severu za městem Dobropiliu, na to vás chci upozornit – ukrajinská armáda nemá žádné předem připravené obranné linie.

Nyní se ve spěchu snaží vytvořit lokální opěrné body.

Od Dobropilia ke státní hranici je 35 km.

Můžeme se vrátit k bojové činnosti skupiny Jih, která vede boje o osvobození jednoho z nejdůležitějších opěrných bodů strategické obranné linie ukrajinské armády – města Konstantinivka.

96 % města je v našich rukách.

Čtvrtá brigáda město čistí a šestá divize skupiny Jih už obešla Konstantinovku a dostala se k Alexejevo Družkovce.

Vstoupila tam, obsadila Tuchačevského ulici a postupuje dál.

Sousedé z levé strany se rovněž přiblížili k této obci k Alexejevo Družkovce.

Pak bude následovat samotná Družkovka – dost velká obec s 12 000 domy.

Přiléhá k Alexijevo Družkovce.

Od Družkovky do Kramatorsku, který je dnešními kyjevskými úřady považován za dočasné hlavní město Doněcka, je to jen 4 km a ani tam není žádné zvláštní opevnění.

Pokud je známo a objevilo se to už i v médiích, protivník začal s evakuací průmyslových podniků z této aglomerace.

Chtěl bych také zmínit specifické působení skupiny Východ.

Přestože protivník posílil obranu, přesunul z Doněcka, z Doněcké republiky, přesunul dobře připravené jednotky na tento záporožský směr.

Zde naše vojska pod vedením generálplukovníka Andreje Sergejeviče Ivanjeva plní bojové úkoly při osvobozování záporožské oblasti.

Na širokém úseku fronty postupují denně od 1 km po 300 m.

Velkou zónu odpovědnosti má také Gněpropetrovská skupina.

Úspěšně bojuje v oblasti Orechova a postupuje podél pobřeží Kachovské vodní nádrže celkovým směrem na Záporoží.

Sponzoři kyjevského režimu, lídři Evropské unie, ale nedávno dospěli až k tomu, že vítají, cituji, inovativní použití dronů a úspěchy ukrajinské armády na bojišti, včetně, jak říkají, osvobozování území.

Co na to říkáte?

Viděl jsem toto prohlášení.

Skutečně se v něm píše – četl jsem ho s překvapením, abych byl upřímný.

Píše se tam, že evropští lídři vítají inovativní použití dronu.

Upřímně řečeno, hned mi vyvstala otázka.

Chtěl bych se zeptat, jestli je útok na studentskou kolej ve Starobylsku také inovativním použitím.

Vítají ho západní lídři rovněž?

O tom se nikde neobjevilo ani jedno slovo.

Nic jsme o tom neslyšeli.

Skutečně se mluví o úspěších ukrajinské armády na bojišti a o osvobozování území.

Vzniká otázka – kde k tomu došlo a o jaké území se jedná.

No, občas se prosakují diverzanskové zpravodajské skupiny.

Mimochodem i v naší vojenské uniformě.

Prosakují na území obsazené našimi vojsky a tam jsou poměrně rychle likvidovány.

To se v zóně bojových operací stává.

Ale že by se nějaká území osvobozovala – o tom mi není nic známo.

Ale je známo něco jiného.

Je známo, že západ usiluje o strategickou porážku Ruska.

Občas se objevují různé náznaky, že to už jakoby nechtějí, ale z pořadu dne, dokud to nikdo formálně nezrušil, tyto teze platí – usilují o porážku Ruska, o strategickou porážku.

Tak proč by tedy potřebovali zastavení bojových činností i mírová jednání, o kterých mluví čím dál častěji a kterých se chtějí zúčastnit?

Pokud Ukrajina, jak se zdá, obsazuje stále nová a nová území a osvobozuje je, tedy vítězí, pokud je to vše skutečně tak, a Ukrajina vítězí – pak by západní lídři měli prostě počkat a cíl strategické porážky Ruska bude dosažen jakoby sám od sebe.

Ale ať si počkají.

A naše vojska si budou dělat svou práci.

Budou dělat vše pro dosažení cíle speciální vojenské operace.

Ještě pár otázek.

Dovolíte mi?

Západní média o tom hodně psala.

Francouzský prezident Macron přímo prohlásil, že na nedávném summitu Velké sedmičky přesvědčili, jak píší západní novináři, prezidenta Trumpa a ten se nyní údajně dívá na chápání Ankoridy.

Trumpa se dokonce ptali, zda v Ankori žádné konkrétní dohody nebyly, a slova "duch Ankori" u mnohých dnes v lepším případě vyvolávají úsměv.

Tento duch Ankori se už definitivně nerozplynul.

A jak se v tomto ohledu budou dál vyvíjet rusko-americké vztahy?

V Ankori skutečně žádné dohody nebyly, ale rád bych začal něčím jiným.

Tím, o čem jste mluvil – tím, že evropští lídři přesvědčili prezidenta Spojených států ohledně událostí probíhajících na Ukrajině.

O tom mi nic není známo a pochybuji, že je to možné.

Vzhledem k tomu, že prezident Spojených států je přece jen zralý politik, více než zralý a už zkušený politik.

Je u moci podruhé, takže ví, co dělá.

Předpokládám.

Ano, jsme přece všichni lidé.

Posloucháme jak naše oponenty, tak spojence.

Vnímáme je a můžeme svůj pohled nějak korigovat.

Ale aby nás úplně přesvědčili o opaku – v každém případě o tom zatím nic nevím.

Nic mi o tom není známo.

A co víc – tento takzvaný duch Anchorage, ačkoli nebyl zakotven v žádných formálních dokumentech, nikdo nepoložil žádné podpisy.

Přece jsme probírali určité možnosti ukončení konfliktu na Ukrajině.

Kompromisy, o kterých se diskutovalo, byly právě ty návrhy, které k nám adresovala americká strana.

Byli jsme požádáni, abychom přistoupili na kompromisy formulované americkými vyjednávači.

Souhlasili jsme – co bychom ještě měli dělat?

Navrhli nám přistoupit na kompromisy.

Přemýšleli jsme o tom nehned, ale přijel Vitkov a řekl: "Ano, souhlasíme."

Žádné jiné stanovisko ze strany americké administrativy jsme neslyšeli, ale očekáváme, že po ukončení všech událostí horké fáze na íránské linii přijedou ti zástupci americké administrativy, se kterými jsme se už v Moskvě opakovaně setkali a jsme připraveni pokračovat v jednáních a probírání všech detailů našich modalit, ne-li přímo dohod, tak alespoň jejich projednávání v rámci toho, co zůstává otevřené.

V těchto dnech vzbudila velkou pozornost vaše jednání s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. A samozřejmě to částečně souvisí i s tím, že vidíme, jak agresivní prohlášení vůči Minsku zaznívají od kyjevského režimu. U mnohých vzniká dojem, že se kyjevský režim snaží zatáhnout Bělorusko do války. Jak to vidíte vy? Snaží se ho zatáhnout a jak celkově proběhlo vaše jednání?

Tato hodnocení by měl dělat běloruský prezident. S ním jsme se tomuto tématu v detailech nevěnovali, ale samozřejmě to vyvolává obavy, když z druhé strany zaznívají nějaké hrubé výkřiky. Ale u prezidenta Lukašenka to nevyvolává žádnou paniku. K tomu přistupuje velmi klidně, rozvážně, vyváženě. Jsme mu vděční za úsilí, které Alexandr Grigorievič v tomto směru vynakládá. To se týká zejména řešení humanitárních otázek a zvláště výměny válečných zajatců.

Jak si pamatujeme, právě v Minsku jednání kdysi v roce 2022 začínala. Potom jsme se na návrh ukrajinské strany přesunuli do Istanbulu, ale právě v Minsku byly uzavřeny dohody o urovnání vztahů mezi Kyjevem a Donckem. Bohužel, teď to víme. Ani ukrajinská strana, ani naši západní účastníci jednání tyto dohody zcela jistě neměli v úmyslu dodržovat. Ale to je jiná otázka. Důležité je, že Bělorusko nám vždy poskytovalo své území, svou platformu pro vedení jednání. Jsem přesvědčen, že pokud jednou dojde k jednáním, můžeme využít běloruských možností.

Znám postoj Alexandera Grigorieviče. Je ochoten všemožně podporovat vše, co směřuje k řešení sporných otázek mírovými prostředky. A celkově to proběhlo podle našeho výběru. S ním jsme se asi den, možná i o trochu déle, setkávali v neformálním prostředí. A nejen ve dvou, ale i ve třech. Přizval jsem předsedu vlády Ruska Michajla Vladimíroviče Mišustina a probírali jsme především otázky ekonomického charakteru, spolupráci v různých oblastech, jak v energetice, tak v průmyslu a v dalších sférách. Mluvili jsme o humanitární spolupráci. Byla to velmi vydařená a obsažná cesta.

Mockrát vám děkuji.

Děkuji. Už vás nebudu zdržovat. Děkuji, děkuji.

Pokud je to ve vašich možnostech, budeme velmi vděční, pokud podpoříte naší práci libovolnou částkou na náš transparentní účet a pomůžete nám splacením měsíčních nákladů na provoz Svobodné televize. Velmi děkujeme všem našim podporovatelům. Více videí naleznete na našich stránkách Svobodná televize info.