První varování před zimou: Elektřina vystřelila na 740 eur | VN Briefing #51

Když nebude foukat, zamrzne, plyn ještě poskočí o pár desítek eur, můžeme se dočkat třeba ceny 1000 € za megaw hodin. >> Já myslím, že nás čeká jako období dost velké nervozity ohledně jakoby cen, nejen cen elektřiny, ale cen zemního plynu. >> My my tedy jako stavíme energetiku v podstatě na oze a zemním plynu a tady ta analýza říká, že když se vybodnem na ty investice do té těžby, protože těžba je fuj, tak můžem dopadnout tak, že skoro 100% toho plynu budem dovážet. Energetice zdar a vysokému napětí zvláště. Přátelé, máme za sebou první Dunkle Flaute této sezóny. Rozebereme si to v dnešním briefingu. A dnes jsme tady zase v originálním složení, protože Mirek za sebe poslal jenom grafy, nikoliv sebe. E, sedím tady tedy s Martinem Pacovským, investičním ředitelem Arete Energy Transition. Martine, dobrý den, vítejte opět v briefingu. >> Petře, dobrý den. >> Vy jste se osvědčil, takže si vás necháme. >> Dobře, tak to jsem rád. To jsem rád. To mi málokdo někdo říká. Tak to je v pořádku. >> Prima. Tak první téma je jasné. Eh, a za Pejvolem, prosím vás, jenom avizuju. Eh, Mirek objevil studii Wood Mckenzie, e, která se zabývá těžbou zemního plynu v Evropě. A jenom udělám takový lehký teaser. Pokud nebudeme investovat dostatečně, tak se může Evropa v roce 2042 dostat do závislosti až 98 % dovozní závislosti v zemním plynu. K tomu se dostaneme, je to poměrně výživné téma, ale nyní tedy pojďme k té Dunklefaute. Ona to byla spíš flaute, protože ještě docela svítilo, ale začneme poměrně zeširoka. Eh, tady ten graf je hrozně zajímavej. Eh, já jsem si už v tý loňský topný sezóně všimnul zajímavý věci, že Němci docela dobře zkrotili vítr, že fakt foukalo od pondělí do pátku a sobota, neděle nefoukalo a tam je nižší zatížení, takže to nevadí. Tady si prosím pěkně všimněte, ta zelená čára, to jsou soboty, neděle. Vždycky je to ten průměr za ten konkrétní týden a pondělí, pátek to je ta modrá. A tady je vidět, že ta zelená se dostává blíž k tý nule, jo, několikrát jednou, dvakrát, třikrát, čtyřikrát, pětkrát. Zatímco ta modrá tak hezky zůstává v tom pásmu 15 až 30 GW v průměru. Co tomu říkáte, Martine? >> Jak jsme se bavili před začátkem pořadu, Němci už poručili větru dešti. My jsme se na tu Dunkle Floute dívali v Polsku a tam to rozhodně tak veselé nebylo, takže tam ty ceny z pohledu zákazníků byly byly daleko vyšší a ta volatilita byla daleko vyšší. E, jenom připomenu, že jo, ta ta velká Dunkle Flauty, aspoň v té naší části Evropy byla byla v lednu nebo byla tady zřejmě kolem toho 5. ledna, si vzpomínám mezi pát p >> byl i mráz vlastně >> to byl i mráz a to byla i mlha, jo. To znamená tyhle ty ceny spajkovaly zejména v tomto v tomto období. Tak tak uvidíme, co nám přinese letošní podzim a letošní zima. >> Správně jste zmínil ty ceny, protože opravdu v tom Německu v loňské topné sezóně v podstatě vymizely takové ty šílenosti 500, 800 €. To tam vůbec nebylo. Pojďme na další obrázek. Naprosto typický pro tu loňskou sezónu. Jsme pořád v Německu. Toto je vítr a červená je ta cena. Vidíme, že jsme se dostali maximálně na 200 €. To je na listopad naprostá lahoda. To je týden od 3. listopadu a naprosto vzorový týden. Krásně nám fouká, řekněme, nějakých kolem 20 000 MW až do čtvrtka. Tam se to trošku zadrclo, ale pátek ještě ta ranní špička v pohodě. Pátek už je taková malá sobota, to platí v energetice, takže ta ta cena už nevystoupila a o víkendu nic, ale vlastně to nevadí. >> Je to tak. Tak je to pěkná náhoda samozřejmě a jistě na to energetici nebudou spoléhat. i v letošním roce a a co na to říct, prostě občas příroda pomůže a občas nepomůže. >> Na druhou stranu todleto mohlo energetiky trošku ukoébat, jo, protože si mohli říct, hele, systém dobře funguje, nemusíme tolik zase dělat, eh, ono si to nějak poradí, ale ono to tak nemusí být. >> Já si myslím, že při stavu zásobníků 50 % v Německu v energetici rozhodně úkolé badní být nemohou a doufám, že ani nebudou. Tak eh takže myslím si, že ta ta soustava prostě je náchylná k těm k těm výkyvům a prostě Německo zejména bez větru je úplně eh úplně e nahrané v konečném důsledku a uvidíme to i v těch dalších grafech, co máte připraveny, jak to Německo je prostě náchylné na to, že foukne v severním moři nebo nefoukne a je to tak. No, v kombinaci se zimou a s nízkými stavy zásobní zásobníků je to je to skoro téměř dokonalá bouře před námi. >> Tak a pojďme se na to rovnou podívat. Eh, to je ta mapka pondělí 14. září, e, první cenový otřezes, kterého jsme byli svědky. To je večerní špička. Německo 740 €. Tam od tamtaď se ta infekce pravděpodobně šířila, i když slyšel jsem i analýzy, že na severu Evropy byla byla nějaká omezení, co se týče přeshraničních vedení. Ono to tam není vidět, ale jižní Švédsko tam zasvítila úplně nejvyšší cena, myslím nějakých 780. Tady to máme zprůměrované, tam je několik obchodních zón. V Jižním Norsku byla taky podstatně vyšší cena, než by naznačoval ten průměr. Dánsko 771, Polsko 705, Česká republika 689. Martine, todle asi uvidíme často. >> To asi uvidíme častěji, jenom pro zajímavost. Pojďme si opět připomenout rozdíl mezi Francií a Německem. 329 versus versus 740. Tak to je taková eh taková řekněme eh virtuální bariéra mezi mezi východem a a středem Evropy. Tak e samozřejmě tam to napětí prostě bude, řekl bych obrazně napětí bude bude narůstat a a to propojení prostě těch dvou trhů klíčové pro nějakou jako další optimalizaci fungování soustavy a toho jednotného trhu v Evropě, protože samozřejmě eh počítá se vždy ten nejsložitější okamžik té soustavy a tady je jasně vidět prostě Evropa nebo respektive naše část Evropy je 700 € versus Francie. Španělsko je prostě Itálie je prostě na polovičce v konečným důsledku. >> Já k tomu vždycky říkám takový bon. Jak jaký je v jádru rozdíl mezi Francií a Německem? No v tom jádru. >> V tom jádru. Přesně. Přesně. Takže ten mix jako ukazuje a spíš to ukazuje, že tě ta přenosová soustava prostě není schopná nivelizovat nebo nějak vybalancovat Evropu jako celek. E a samozřejmě je to o tom, jaké jsou energetické mixy. A když jsou velmi rozdílné energetické mixy, tak samozřejmě přenosová soustava e má daleko větší podíl na na nějaké nivelizaci těch těch cen a to se tady neděje v každém případě. No. >> Hm. >> Pojďme dál k těm příčinám. Eh, todleto je od Wind Europe, který sleduje každý den e jak foukalo po Evropě a vždycky to vyjadřuje tím procentem na té celkové spotřebě elektřiny. 6,5 % jsem tam, přátelé, snad ještě neviděl, eh, co moje paměť sahá. A připomeňme, že větrníků je v Evropě stále víc a víc, takže v podstatě by bychom k novým rekordům neměli dospívat. Ale šedá je teorie, barevný je strom života, jak se říká. Takže toleto bylo nejnižší číslo za rok 2026, což byl ten problém. Nefoukalo. >> To je 6,5 % za všechny země dohromady. >> OK. >> Hm. Nefoukalo. No. E, já teďka přemýšlím, jak jste zmínil, že eh jak vlastně vypadá výstavba offshorových větrných farem, protože tam se to nějak zastavilo, že jo, ne? Všechny ty projekty byly postaveny. Eh, ty auční ceny přestaly pokrývat ty jejich náklady jako na výstavbu. Možná by bylo zajímavé v nějaký okamžik se podívat, jak vlastně vypadá expanze offshoreu a onshoru větru v Evropě jako obecně, kde je ta křivka, protože si myslím, že po takovém tom úvodním hypu typu offshorové offshorové elektrány zachrání energetiku, tak si myslím, že se to trochu tato myšlenka e zpomalila. To je správná poznámka, protože staví se pořád především onsory a tenhleten mýtus, že elektrárny na moři nás zachrání, tak skutečně trošku selhává nebo ukazuje se, že je to opravdu jenom mýtus. Tam to naráželo třeba i ve Švédsku na bezpečnostní limity, jo, že v podstatě eh řešili v případě nějakých bezpečnostních problémů, tak že by jim to prostě rušilo, jo, eh ty ty radarový přijímače a podobně. Takže tam nedovolili tu výstavbu kvůli tomudle, jo. Pak samozřejmě životní prostředí, pak samozřejmě náklady, co jste zmínil, tak že jim to stouplo. >> Hm. Já si právě pamatuju, že byla taková ta vlna těch aukcí kolem roku, nevím, 2021, možná řekněme 18 až 21, kdy vlastně byly ty velké větrné farmy v Německu, prošly si aukcemi a potom po té velké inflaci po roce 223 vlastně zjistili, že ty vysoutěžené tarify jim vlastně nepokrývají náklady na výstavbu díky nárůstu cen materiálů a všeho a byla tam nějaká diskuze o přesoutěžení a o tom, jestli prostě eh se ty smlouvy budou vypovídat nebo nevypovídat. de nebudou vypovídat. Já jsem to trochu eh ztratil z radaru, takže jsem to přestal sledovat malinko, ale myslím, že by bylo zajímavé vidět jako dynamiku toho vlastně, jak ta expanze OZE v Evropě obecně vypadá, protože bavili jsme se tady minule, že je velký rozpor mezi tím, co čtete v novinách versus jaká je realita, tak možná v jeden okamžik podívat se vlastně na nějaké tempo růstu toho OZ vlastně, jak to jako vypadá, protože myslím si, že ty finance a ti investoři začínají vidět, že prostě je to dost jako rizikový. styl podnikání, dotace vysychají, tak tak vlastně jak bude vypadat ta dynamika OZE versus plynové elektrárny. Teď uvidíme expanzi, jakmile jsou schváleny teďka ty kapacitní platby, tak asi uvidíme růst prostě jiných typů výroby, tak vlastně jak se ta dynamika bude bude vyvíjet. To by vlastně by mohlo být celkem jako takový zajímavé se na to jako podívat v jeden okamžik. >> Určitě. Tak máme úkol na příští díl. Já k tomu ještě dodám dvě poznámky, abych z toho udělal dokonalý galimatiáš, což tak v té energetice bývá. Ono je to škoda, protože ty offshory mívají kolikrát kapacitní faktor? 40, 50 % klidně, což je úžasné. Na druhou stranu a to se ukazuje třeba ve Velké Británii hodně, v momentě, kdy těch offshorů je tam hodně, tak zatě přetěžujou ty sítě a tím pádem je tam krácení výroby a dost často i ta velká farma má krácení třeba 20, 30, ale kolikrát 50, 60 %, což je šílený naprosto. Asi ne pro tu ekonomiku tý farmy jako takový, ono je to kompenzovaný, že jo, ale někdo to zaplatit musí. energetik zapláče a spotřebitel také, že >> ano ano, ano. To je taky zajímavá statistika podívat se čas od času, kolik vlastně stojí vyplacení dotací v případě kartilementu. To znamená, kdo platí to, že vlastně elektrárny nevyrábějí, že jo, v zásadě. A to jsou jako jednotky miliard eur určitě prostě v Německu i v jiných zemích, který mají velký podílaj. Eh, to je vlastně taky jako zajímavá úvaha vlastně, protože na závěr >> stejně to člověk zaplatí v distribučních tarifech nebo v přenosových soustavách. Je to tak. Ale to už není tolik poznat. >> To už není tolik poznat. Ano, to už není poznat. Tolik poznat. Ano. >> No, pojďme dál, protože ono to nebylo jenom o větru a já jsem si tady udělal takový benchmark. Dal jsem si tu práci, no ne, dobře, já to přiznám, zadal jsem umělému inteligentovi, aby mi našel velmi podobný nebo co nejpodobnější den tomu 14. září 2026, aby mi ten den vytáhl z toho roku 2025, kdy nám tam ten vítr tak hezky fungoval. >> A shodou okolností také září. Vidím, >> je to tak. Ale k je to konec září. Je to 29. září. Je to eh taky myslím všední den podle spotřeby. Vypadá to. Ano. A je to večerní špička, to co jsem si tam eh zabral. No a ta čísla jsou v podstatě velice podobná. Eh velký dovoz, vítr skoro žádný. Eh přečerpávačky jedou naplno. Pak všechno, co má kotel a turbínu, plynovky, hnědé uhlí, černé uhlí, biomasa, voda, co to dá. velký dovoz. Akorát pozor, cena 406 € což vypadá jako hodně, ale ona to byla, přátelé nejvyšší hodnota za tu minulou topnou sezónu, což kdyby jako bylo letos, tak jako si myslím, že jsme se nezlobili >> za celou topnou sezónu. To znamená v Německu. OK. Mhm. >> Německu. >> Tak to je překvapivě nízká cena, protože >> právě, >> protože myslím, že v Česku a v tom Polsku to bylo víc. No, no, já si to vykládám právě tím, že ten vítr docela jako fungoval dobře a že nenechal je dlouho na holičkách. Takže proto to vypadalo takhle. A druhý aspekt a tím se dostávám k dnešnímu hlavnímu tématu. Ten plyn byl poměrně levný. V tomhletom momentě byl na nějakých 40 eurech nebo možná 35, takže jsme na polovičce a to se to pak vyklývá. To je o něčem jiným trošku. >> Ano. Ano. >> A teď si to pojďme srovnat. Další graf poprosím. To už je to, co jsme řešili. To znamená 14. září 2026 vidíme, že se koukáme na v podstatě stejný obrázek, jo, velký dovoz, biomasa, voda, uhlí, všechny tepelné zdroje jedou, plyn, přečerpávačky. Ono teda opravdu nefoukalo skoro vůbec, jo, takže tam je to úplně přiškrcené a ta cena je najednou 740 € za MWh. Moje hypotéza jednoznačně vynikem eh cena zemního plynu. Došly levné hedge, takže v momentě, kdy musí nastoupit víc plynovek, tak logicky se to víc promítne. >> Tak to samozřejmě tato hypotéza asi má nějaké ráci, jo. by to si vyžádalo možná i nějakou diskuzi eh s provozovateli soustavy a ale na první pohled to vypadá, že to jako smysl má a prostě realita toho zemního plynu je jediný vlastně nový faktor tady do té do té analýzy, no. Takže to asi vylučovací metodou musí musí hrát nějakou roli, ale je pravda, že do těch hedge nevidíme a samozřejmě nevidíme, jaké jsou náklady versus za kolik kdo co prodává reálně do trhu. Takže jedna věc je, že mám nějaké hedge, druhá věc, jak vypadá merit order a vlastně jak vypadá možnost dodavatelů elektřiny prostě svoje ceny navýšit eh v ten v ten okamžik, kdy jsou potřeba. Takže věřím tomu, že na tole se dívají ty tradeři v ten v ten daný DNA využívají té situace. Takže eh já bych nutně neřekl, že vyšší cena nutně znamená jakože výrobci energie drží stejné marže. Myslím si, že že e to může být jenom důvod a ta tržní situace může být vlastně to, že jenom vidí potenciál pro to prodat svojí produkci dráž a a určitě s tím nějak jako fungujou a určitě ti velcí hráči, kteří umí vlastně si hrát s tím merit orderem, tak tak toho určitě jako využívají. Nebo myslím si, že ti soukromí určitě, ty státní, nevím. Takže eh ale řekněme, jestli ty náklady plynu nutně reflektují tu cenu a nebo vlastně jenom je to argument pro zvýšení ceny. To jsou samozřejmě jako spojené nádoby, takže jistě se dá říct, že že ten že ten play v tom jako roli hraje určitě a bude hrát. >> Mm. >> Bude hrát. To je důležitá poznámka. Já to spíš vidím. Ono to todleto, když se stane jednou, tak to vůbec není tragédie. To je prostě jednorázový spike. Ale jestli je to předzvěz toho, že když přestane foukat na jeden, dva tři dny, takže kvůli tomu drahému plynu nás to bude bolet, tak je to docela špatná zpráva. >> To mysím, to si myslím. A samozřejmě přidejme k tomu to, že záleží kolik bude v zásobnících a a jiná situace je v listopadu na začátku nebo řekněme tady v tomto případě v září před začátkem topné sezóny versus v únoru, kdy prostě zásobníky mohou být po eh po zimě vyčerpané třeba víc než obvykle a a tam samozřejmě ta citlivost těch cen je daleko větší. že je to kombinace samozřejmě ceny vstupu zemního plynu, ale i to, kolik je v zásobnících, za kolik mám nakoupeno do zásobníků, jaká byla dosavadní zima. Takže řekl bych, že ta volatilita může být jako ještě vyšší ke konci té topné sezóny, kdy vlastně v těch zásobnicích ten buffer bude minimální a a to jenom zvyšuje tu nejistotu toho celého trhu. >> Takže budeme potřebovat se modlit za vítr, aby nám to vycházelo jako v >> a nebo za teplou zimu a nebo za obojí. No, >> nebo tak. No, no, no, ještě k tomu dodám jeden zajímavý aspekt. Tam se totiž stalo to, eh, myslím to 14, že to bylo pondělí, bylo. Ano. Takže opravdu nefoukalo celý den a hned v úterý se rozfoukalo. Já si říkám, že možná pro některou plynovku to bylo takové jako no tak fajn, tak já to teda pustím na tu večerní špičku, ale už ten další den to musím odstavovat. Čili já si tam nacením tle tenhleten aspekt. >> No to určitě, to určitě. Ale ono to taky souvisí s přesností předpovědi počasí, jo? Pojďme se podívat, že vlastně jestli foukalo a najednou, respektive nefoukalo, najednou se rozfoukalo, je otázka, bylo to v předpovědi, nebyly to v předpovědi, bylo to v predikci, nebylo to v predikci. My jsme teďka nedávno viděli eh u nás na tom našem modelu, který my používáme, tak tak prostě jak jeden den ta předpověď prostě se úplně netrefila o světu slunečního prostě. E a s těma cenama to udělalo prostě strašně velkou, respektive ten trh se strašně jako rozkolísal a takže to kombinace toho fouká, nefouká, bylo to v předpovědi, nebylo to v předpovědi. Takže to jsou ještě dva takové takové kameny do skládačky. No, >> samozřejmě eh ta interpretace té ceny, to je vždycky takové věštění. Správně jste tady řekl, že jakmile neznáme ten merit order, tak prostě eh tu konkrétní situaci úplně nerozluštíme. Na druhou stranu todle vypadá pravděpodobně, ale já si to teďka trošku sám rozbiju. Ještě poprosím o další graf. Já jsem se na to podíval z celoevropského hlediska. Pořád jsme v tom dnu 14. září 26 versus 29. září 25. A podíval jsem se na rozdíly ve výkonu těch signifikantních zdrojů. To znamená jádro, přečerpávačky, zemní plyn. Eh, onsy větrné soláry u uhlí to bylo v podstatě jako podobné, takže tam nebylo co řešit. Ale tady je zajímavá věc. Ono opravdu foukalo dost míň. To je tady vidět. Na druhou stranu trošku teklo, trošku víc svítilo, respektive bylo víc solárů. To je jak ta ta meziroční změna. Ale co je strašně zajímavé, >> my máme docela jádro dole, jo, to je potřeba říct. To je jako víc než 11 000 MW eh oproti tomu roku 25. A todleto jsme museli vykompenzovat tím zemním plynem, čili to podporuje tu hypotézu víc zemního plynu, dražšího zemního plynu, vyšší ceny. Já jenom připomenu, v odstávce jsou Allyoto trojka, černá voda, eh, rumunská, ještě kvůli Dunaji. V Belgii je všechno offline. Tam ještě čekají na ty, eh, na ty dlouhodobý modernizace. To to spustě až v říjnu, myslím. Ve Švédsku něco stojí. A Francie na tom taky není dobře. Tam je asi 20 bloků mimo. >> No, tak já si myslím, že ta letošní, to letošní léto, to sucho ukázalo taky prostě, že e jádro není samospasitelné. A opět se prostě vracíme oklikou k tomu, že prostě ten mix má být jako vyvážený nebo přiměřeně vyvážený, protože ty technologie jsou jinak spolehlivé, jinak závisí na fungování počasí a a i to jádro, které se zdá takové jako nejstabilnější, tak prostě podléhá suchu, podléhá údržbě, takže ten mix prostě to musí nějak jako zohledňovat. Jo, na druhou stranu tady je krásně vidět, že eh pokud to jádro bude v dobré kondici, tak nás to může chránit před těmi vysokými cenami, protože nebude potřeba tolik plyn. Ano, ano. Já si myslím, že obecně už asi se i to kyvadlo nepřátelství k jaderné energetice nějak jako vychýl do nějakého rozumného stavu, že všichni jako vnímají, že to pro Evropu je ta jaderná energetika vlastně klíčová a a je to takový jako je to cesta, jak dosáhnout nějaké uhlíkové neutrality při eh při rozumné eh spolehlivosti. Samozřejmě ta diskusze vždycky bude o ceně. Je to příliš drahé, je to málo, je to levné, je to drahé. se zohledněním vlastně jako spolehlivosti a to je asi diskuse, která která bude probíhat trvale. >> Tak poprosím o další obrázek. Mám tam jeden parametr, o kterém se málo mluví, ale je to škoda, protože je strašně zajímavý. Eh, říká se mu reziduální zatížení a je to v podstatě spotřeba v daném okamžiku mínus výroba soláru, mínus výroba větrníku. To znamená, to je ten výkon, který fakt musíte vzít do teplých takzvaně a pokrýt ho prostřednictvím stabilních zdrojů, ať už úhlí, plynu, jádra. Ale tady se koukáme do Německa, takže tady jádra, přátelé, na to zapomeňte. Případně vody, ta už je tak jako volatilnější, ale todle je prostě definice. No a eh ten reziduální výkon, respektive reziduální zatížení, tak zrovna toho 14. září bylo nejvyšší za celé léto, jo, od 1. června. Takže i to je důvod, proč ty ceny byly tak vysoké, protože ten eh eh to zatížení, ten eh ta zátěž na tu soustavu e byla prostě vysoká. >> Hm. Tak k tomu asi není co dodat. Vejma to, že bylo zajímavé se podívat přes celý rok a nejenom vlastně přes to léto, ale to by pak samozřejmě nebylo srovnatelné z pohledu osvětu a tak dále. >> Eh, takže tak. No, >> tady je mimochodem vidět, jak to skáče, jo, v tom Německu, protože v určitou chvíli tady nemáme eh, jo, dokonce to jde pod nulu v podstatě, jo, >> což je takovej paradox, ale eh je to dané tím, že Němci mají hodně volatilních zdrojů na počasí závislých, takže když hodně svítí, hodně fouká, tak vlastně Německo vyrábí víc, než samo potřebuje >> a posílá to k nám západní cen >> posílá to k nám za záporné ceny. Neznamená to, že v Německu nic jinýho neběží, to by nebylo možné. Jo, potřebujete něčím regulovat soustavu, eh, jalový výkon, držet frekvenci a tak dále, takže tam furt něco běží stabilního, ale je toho jako malinko, že jo. No. >> Tak pojďme dál. Dostáváme se ještě k té Francii. Tady je vidět, že těch bloků je vyřazeno poměrně hodně. Francie je nicméně pořád takový držák té Evropy a já jsem furt přesvědčen, že pokud tam jako bude všechno v pořádku a bude všechno v pořádku, znamená, že Francie vyváží na všechny strany, což je pravda i teď, tak můžeme bejt docela ještě v pohodě. Tak. Tak ale opět vracíme se k tomu, kolik je Francie schopna dovést naším směrem, respektive vyvést naším směrem přes Německo do do střední Evropy. Protože vracím se ukliku k prvnímu slaidu nebo k druhému slajdu, že mít v Německu ceny 700 a v ve Francii 300 říká jinými slovy jenom to, že ty trhy nejí dostatečně silnou přenosovou soustavu. Tak Němci by mohli vyprávět svoje severojižní propojení, také je samozřejmě věc, která ještě by snesla akceleraci. >> To tady Mirek zmiňuje často, takže ano, to je to je přesně ta diskuze. Pojďme ještě dál. Mám tam ještě poslední obrázek. To je taková kuriozitka, přátelé. EDF nám totiž eh e prožila stávku zaměstnanců, eh ale to nebyl důvod, proč by se ty ceny vyšponovaly tak vysoko, protože ta stávka v podstatě začala až eh vlastně z v noci z toho pondělí na úterý ze 149 na 159 a stávka se projevila tím, že dispečeři skutečně snížili výkon zdrojů o 6,5 GW. Martine, to je kuriozita docela, ne? To je skoro diskuze na péči řádného hospodáře a a poškozování zaměstnavatele. >> No. No, >> tak e tak je to jako zajímavý zajímavá forma protestu a stávky a spíš mě jako překvapuje, že dispečeři mají jakusi tuto možnost a ještě jí jako veřejně deklarují. Tak to by mě zajímalo, jak se na to dívá eh francouzský stát z pohledu jako akcionáře a vykonávání akcionářských práv. Tím, že samozřejmě ve Francii EDF je vlastněno 100% státem, tak je to spíš taková teoretická diskuze. Zajímalo by mě, jak by to probíhalo v podmínkách nějakého eh akcionář jiného akcionářského modelu, ale co na to říct, tak je to takový e taková forma stávky, která poškozuje všechny vlastně v konečném důsledku. No, >> pro doplnění je třeba říct, že pak na tu špičku eh toho 16. už se zase vrátili, >> takže byli to odpovědní dispečeři a odpovědně vedená stávka. Tak >> takže na těch cenách se to v podstatě moc neprojevilo. Na druhou stranu 6,5 GW je docela dost. >> Je to jsou to nějaký tržby, který prostě nejsou realizovaný, tak je potřeba říct, že to samozřejmě má svoje svoje dopady ekonomické pro EDF. To beze sporu. >> Asi byste si tipli, proč stávkovali, tak samozřejmě někdo jim sahnul na benefity. Oni tam mají nějaký extrémně výhodný eh režim eh v rámci smluv. eh, na energie, na elektřinu, takže to jim zkrouhli, tak to se jim samozřejmě nelíbilo a proto proto šli do stávky. Tak co si z toho vzít, ale eh teď nemyslím z té stávky, ale z toho celého. Tak vypadá to, že vstupujeme opravdu do složitého období. Cena plynu. Pořád ty měsíční kontrakty se vrtí kolem 80 € za MWh. Dlouhodobější kontrakty se blíží pořád těm 60 € za MWh. A pokud prostě přijde to delší bezvětří, tak tak může být poměrně vymalováno. Tak ukazuje to vlastně to, že za a podle mě uvidíme, až začne plynárenský rok, to znamená 1. listopadu. Uvidíme, v jakém stavu bude plynárenská soustava a zásobníky ke konci ke konci října. To znam to nám asi určí, jak bude vypadat cena cena plynu. Ale je jisté, že minimálně Německo bude velmi za svými za svými cíly a jakákoliv dunklefa floute zvyšuje podíl fosilních paliv, zvyšuje spotřebu nejen uhlí, ale i zemního plynu, to znamená větší tlak na čerpání ze zásobníků. Takže v konečném důsledku prostě ten trh, já myslím, že nás čeká jako období dost velké nervozity ohledně jakoby cen, nejen cen elektřiny, ale cen zemního plynu. A a to nás může přivést do nějakých relativně jako extrémních situací cenově. Já si stále myslím, že jako nehrozí nedostatek energie, jo, nehrozí nedostatek plynu. Jsem přesvědčen, že ta soustava pakliže opravdu nenastanou nějaké masivní mrazy, že prostě je odolná a projde i tou i tou zimou. Ale myslím si, že ty cenové výkyvy a ty ta cenová volatilita může být jako relativně větší. A vlastně je to vidět, když se podíváte tři roky zpátky, tak vlastně ta volatilita těch cen se jí jenom zvyšuje a tahle kombinace typu nedostatek eh plynu v zásobnících a možné dunkle flaute můžou vést k nějakým relativně dost velkým extrémům, což samozřejmě některé vlády pak může vést k nějakým jako diskusím, co co s merit orderem a a jestli je to spravedlivé a není spravedlivé a zastropování. Takže já si myslím, že nás čeká jako možná i diskuse na toto téma. Uvidíme, uvidíme, jak vlády k tomu budou přistupovat. >> Teď to nechci přivolávat, jo, ale namodelujeme si nejhorší scénář. Když nebude foukat, zamrzne, plyn ještě poskočí o pár desítek eur. Můžeme se dočkat třeba ceny 1000 € za MWh ve Špeč. >> No tak podívejme se na ten leden. Tak ten leden byl nefoukalo, nesvítilo a byla zima a ty ceny prostě jako atakovaly těch 1000 €. Respektive dovedu si představit, že ta cena může krátkodobě taková být. Asi ne dlouhodobě. Nemyslím si, že to je něco, že by běžný spotřebitel se tím měl nějak jako extrémně trápit, ale ale může se to stát. Jo. A a ty ceny prostě byly 700 800 € loni v rámci té D TLE Flauté a to stál plyn 50 60 €. >> Dobře, pojďme na další obrázek. Končíme s tímto tématem. Vracíme se k rozhovoru, který jsme vypustili v pondělí. Byl to rozhovor s Martinem Chmelíkem, což je starosta takové té jahodové vesnice Vraňany. Eh, ale ne, nebavili jsme se o jahodách, nebo ne úplně, trošku jenom. Bavili jsme se o prvním hybridním zdroji v České republice. Hybridním, protože je to kombinace plynových turbín odvozených od leteckých motorů a bateriových úložišť a je to takový vlastně specialista na služby výkonové rovnováhy. Martine, určitě jste o něm slyšel? Určitě jsem o něm slyšel a různě jsem se o něm bavil, ale ale nebyl jsem tam a nebyl jsem se na to podívat. Ale je to relativně známý eh známý projekt, který těží prostě ze své jako flexibility, jak ukládání elektřiny, tak tak výroby. Eh samozřejmě ty služby výkonové služby výkonové rovnováhy procházejí nějakou dost velkou tržní změnou a ale současně se zase zvyšuje volatilita. Tak, tak jak já se na to koukám, tak je to relativně jako zajímavě postavený koncept flexibility a jak jsem říkal, samozřejmě zajímavé bylo vidět jako skutečnou ekonomiku toho fungování, protože samozřejmě technicky ten koncept je zajímavý, ale těch technických zajímavých konceptů je hodně v konečném důsledku je to, co se počítá, je je IRR toho projektu a jak to jak vychází model versus skutečnost. Ale ten projekt bezpochyby technicky je jako velmi zajímavý. >> Mhm. My jsme s panem starostou samozřejmě řešili ten aspekt spíš toho povolování a toho vzniku toho projektu a to je taky velmi zajímavé, určitě si to poslechněte. Jednak jsme trošku eh, řek bych uvedli na pravou míru ten mýtus, e, že v Česku se vůbec nic nestaví. Toleto se postavilo poměrně rychle ještě. E, jednak je zajímavé, že ten zdroj vznikl úplně bez dotací. Tak to je docela unikát. A v neposlední řadě je, řekl bych docela dobrou zprávou, že tam nebyl významný odpor dočené veřejnosti, byť je to zdroj, který vlastně nikdo nezná, nikdo neví, co to je. Jo, >> tak výhoda toho zdroje, že není vidět v zásadě. To znamená, nebavíme se o 200, 250 m vysoké konstrukci nad krajinou a nebavíme se o nějakém velkém záboru půdy nebo zemědělské půdy. Nedejbože, to je jako výhoda, řekněme, tohoto tohoto projektu, že je relativně kompaktní. A a věřím a a souhlasím s tím, co říkáte, že možná mnozí ani nevěděli, že jim, že jim za Humny vyrůstá takové zajímavé energetické centrum. Takže řekl bych, je