Jak opravdu funguje větrná elektrárna? Vyjeli jsme přímo na její vrchol | Vysoké napětí #126

Energetice, zdar a vysokému napětí zvláště. Přátelé, naše podcastové studio je sice krásné, ale trochu omrzí. Říkali jsme si v době, kdy jsme natáčeli, proč nevyrazit někam do terénu. No a co jiného ukazovat, než technologii, kterou jedna polovina Čechů nenávidí a druhá miluje. Jsme u Václavic na Liberecku. Támhle za tím kopcem je Německo, támhle zatím Polsko a za mnou je větrná farma, která je druhá největší v České republice. 13 větrných turbín, 26 MW. No a teď už zbývá jen parafrázovat známý český film. Když na větrník, tak na větrník. Jsme ve výšce přibližně 85 m nad zemí. Přátelé, nebojte se o nás, jsmeštěni bez problémů, všechno je v pořádku. A vedle mě stojí zprrava technik Marek Zigmund. Pane Zikmunde, dobrý den a vítejte ve vysokém napětí. Doý >> a vedle něj stojí pan Marek Lang, člen správní rady JRD Group, tedy developér tohoto větrného parku. Pane Langu, dobrý den. Tak >> je přeji dobrý den. >> Tak pánové, jdeme na to a snad nespadneme. Pane Langu, já mám pro vás hnedka graf na úvod. E, jestli se nemýlím, tak tento větrný park vznikl v roce 2017 a kdyžt koukám na přírůstky eh, instalovaného výkonu v České republice na té ose časové, tak to byl takový ten konec té pomyslné doby temna v České republice a vy jste tady vyfrkli 13 turbín, 26 MW. Vnímáte to tak, jako, že jste trošku tu dobu temna eh ukončili tímto způsobem, když ona pak do jisté míry pokračovala? Tak eh asi bych řekl tak, jak to tak, jak to říkáte, že my jsme jistým způsobem tam to narušili tu dobu temna. Pak se ještě pár let zase nic nedělo, ale dneska e díky bohu tak už se zase projekty připravují a některé i staví, takže takže doufejme, že už ta doba temna je za námi. >> Jak to vnímáte to období před 10 lety, kdy se opravdu vůbec nic nestavělo? Proč? Tak já myslím, že ta situace nebo ty důvody byly hodně podobné, tak jako jsou i dneska, že ten povolovací proces celkově u nás je a byl velmi složitý. Tehdy ještě ještě víc, protože dnes přece jenom už ta legislativa jistým způsobem tomu jde naproti, ale tehdy skutečně připravit takovýhle projekt, povolit ho, dostat ho do fáze, kdy už ho bylo možné stavět, tak nebyla vlastně vůbec jednoduchá věc. Konkrétní příklad tady, jak stojíme u nás, tak tenhle projekt se začal připravovat vlastně v roce 27. To byl to byl moment, kdy vlastně ta první myšlenka vznikla, pak proběhlo referendum e a všechny ty další procesy, >> takže pouhých 10 let v uvozovce. >> Přesně tak. A ta výstavba, ta výstavba vlastně tady začala eh v roce 2016 stavební práce a 2000 ty hlavní teda a 2017 potom instalace technologie. Takže 10 let po vlastně startu té myšlenky. >> Proč jste si tenkrát vybrali vlastně Václavice? >> My jsme je nevybírali. Tady je to specifické v tom, že my jsme vlastně tento projekt e kupovali nebo vstupovali do něj v momentě, kdy už byl připravený k výstavbě. Takže my jsme ten vlastní development nezažili. Víme, jak to probíhalo, ale ale my jsme my jsme vlastně vstupovali do něj v momentu, kdy už to bylo připravené k realizaci a už jsme se v uvozovkách pouze postarali o to, aby se ten park postavil a provozujeme ho. >> Co bylo při tom povolování nejsložitější v rámci T jste nejvíc bojovali nebo co byl největší problém? >> Eh, jak jsem říkal, tohle máme pouze zprostředkovaně. Eh, tady musím říct, že vlastně ta hlavní věc eh, která si myslím pomohla tomu vzniku toho parku, tak bylo to, že se tady odehrálo referendum, eh, nebo anketa mezi mezi místními a vlastně nadpoloviční většinou to bylo schváleno, což otevřelo tu cestu té té realizaci. A pak už je to vlastně proces, přesně jak říkáte, získávání těch jednotlivých vyjadřovaček, EI a tak dále, než se než se došlo k té realizaci. Tady vlastně ten park byl připravený k výstavbě a pak se právě nějakou chvíli hledal investor, který by byl schopen to profinancovat a to je ten okamžik, kdy jsme do toho vstupovali my. >> Dobře. Z hlediska provozu nás zajímá samozřejmě kapacitní faktor, výroba. Já jem si našel, že tady se předpokládalo a bavíme se o celém tomu, takže 26 MW, předpoklad 52 GW ročně výroba a nakonec reálně je to víc asi, že jo. >> Je to víc. Ono u toho větru vždycky pracujete s nějakými pravděpodobnostnými modely, takže se říká, jaká by mohla bejt průměrná výroba, jaká bude řekněme výroba s pravděpodobností 90 % a tak dále. těch 52 eh GWh, o kterých mluvíte, tak to byla odhadovaná P90, čili ta řekněme relativně bezpečná úroveň té výroby. E ta průměrná měla být někde kolem 56 GW a nakonec realita po těch devíti letech provozu ukazuje, že jsme někde eh k 60 GW. Takže kapacitní faktor vychází zhruba. >> My jsme někde na 2350 2400, což ve srovnání s eh větrnými elektrárami v České republice, tak je nadprůměrný nadprůměrná výtěžnost. >> To myslíte počet hodin v roce. >> To je v principu počet hodin v roce. Tak >> takže procentuálně to vychází jak jenom abysme měli představu zhruba. >> Když mi dáte chvilku, tak to zkusím přepočítat. Eh, myslím si, že to bude tak 25 e 25, možná lehce pod 25 %. >> Hm. Dobře. Eh, nás samozřejmě zajímá ještě ta ekonomika u toho, jaká byla ta vstupní investice a jaká je návratnost. >> Vstupní investice, e, já možná teda ještě to zarámuju, aby si vlastně posluchači dokázali představit, o čem se bavíme. Ten park má výkon 26 MW, eh, celkový, eh, instalovaný je to ve 13 věžích. E, každá ta věž má nebo 11 má 2 MW, dvě mají 2,05, dohromady 26,1, abych byl úplně přesný. A ta vstupní investice na takhle velký park, mimochodem druhý největší v České republice, tak byla kolem 1,1 miliardy Kč. Takže veliká, veliká suma. Eh, většinu z toho profinancovala banka. My jsme do toho dávali samozřejmě taky významné miliony eh v naší equitě. A co se týče té návratnosti, tak vlastně ta projektovaná návratnost byla někde na úrovni 15 let >> a to je u energetických projektů je to poměrně běžná běžný stav. >> Investiční dotace teda žádná, jestli jsem to dobře pochopil. Je tam pouze provozní dotace, předpokládám. A to je eh garantovaná výkupní cena nebo zelený bonus. Co z toho to je? My jsme tady v režimu a to bylo v té době běžné v režimu takzvaného hodinového zeleného bonusu, což v principu v té dnešní řekněme terminologii se nejčastěji označuje jako contract for difference. Čili stát vám garantuje nějakou referenční cenu. Díváme se na každou jednotlivou hodinu. Není to fixované na celý rok na každou jednotlivou hodinu. Eh, a podle toho, jaká je právě tržní cena e elektřiny, tak vám stát v případě, že tam je odchylka, tak vlastně do té referenční ceny tu cenu dorovnává. >> Co se stává častěji, že stát dorovnává nebo že vyplatíte státu? Eh, no, eh, častěji se stává, že se ta dorovnává a teď dokonce v poslední době, v posledních řekněme roků, možná roku a půl, tak se navíc navíc nastaly e ještě takový jako nový faktor a to je to, že se na trhu objevují dokonce záporné ceny. A to je samozřejmě pro nás trochu nepříjemná věc, protože v okamžiku, kdy je na trhu záporná cena, tak vlastně celý tenhle mechanismus padá a stát ani nedorovnává, jo? To znamená, eh, to znamená, má to má to potom vliv nějakým způsobem na ten provoz a musíme to chytře řídit ten park, tak aby, abychom tu ekonomiku nepoškozovali. >> Na druhou stranu teď ceny rostou eh nahoru zejména ve večerních špičkách je to zajímavé a to pro větrnou energetiku může být jako ekonomicky rozhodně výhodné. A co třeba roky 22, 23, tam přece ty ceny byly obří, tak tam předpokládám, že jste e naopak platili vy státu. vlastně >> to to bylo z hlediska tržeb samozřejmě velice velice zajímavé období, ale to bych e vůbec a AD1 to není něco, co bychom dokázali plánovat. AD to ani nechcem. Přesně to je to je ta věc. A a AD tři s tím se nedá počítat, že by se takováhle situace opakovala. Já jsem to spíš myslel z pohledu toho státu, že je to hatč na cenu a že vlastně když přijde nějaká takováhle krize, nepřivoláváme ji, i když hold teďka je nějaká bohužel za rohem, eh, tak větrný elektrárny, který mají contract for Difference, můžou svým způsobem pomoci v tomto smyslu. Jo jo jo jo. Rozhodně stát tím, že vlastně má ten contract for difference pro ty výrobce, tak má vlastně tu pozici nějakým způsobem zajištěnou a ve chvíli, kdy ty ceny jsou vysoké, tak naopak je to pro něj pozitivní. >> Z hlediska vztahu vás a přilehlé obce, to znamená Václavice, tak hodně se hovoří o tom, že Václavice jsou pořád rozkopané, že se tam pořád něco dělá. Je to předpokládám za i za peníze, které jsou třeba od vás v rámci nějaké podpory. Je to tak? Eh, může to tak být. Může to tak být. A vlastně my jsme už od začátku před tou realizací jsme ještě tady uzavřeli s okolními vlastně obcemi nějaké dohody. Formálně je to nazvané za zásah do krajinného rázu. Tehdy ještě se ne nedělaly plánovací smlouvy a vlastně vyplácíme určité kompenzace. Je to jednak teda do Chrastavy, to je tímto směrem a a do Hrádku. S Hrádkem pak byla dohoda taková, že vlastně většina té kompenzace, která která do Hrádku teče, tak odchází do speciálního fondu, který se jmenuje Fond rozvoj Václavic a UEL, což jsou přesně ty nejbližší nejbližší obce k parku nebo ty části teda městské. A vlastně z těch finančních prostředků a za těch 10 let nebo 9 let už je to už je to kolem 20 milionů Kč, které tam jenom do tohohle fondu se se na jako dotekly, tak se eh vlastně e financují projekty Bohuli Bé právě pro pro ty pro ty městské části. My jsme shodou okolností si nechali eh asi 14 dní zpátky poslat poslat seznam těch investičních akcí. A musím říct, že jsem byl teda překvapený, protože za tu dobu, tak to vlastně bylo husté řádky 1,5 A4 a fakt jako zajímavý, přínosný věci. Jak teda kulturně třeba oprava, e kapličky, historické kapličky v úelné nebo jsou tam takové věci jako e oprava autobusových zastávek, dětské hřiště, eh vodovod nebo nebo kanalizace a tak dále. Takže skutečně mám z toho dobrý pocit, protože je evidentní, že ten park, to, že tady je a vyrábí elektřinu, tak je pro ty místní přínosy. >> Já se teď otočím zase na pana Zigmunda, technika. Češi jsme my, Češi jsme národ kutilů, takže předpokládám, že i následující pasáž pro vás bude zajímavá. Pane Zikmunde, co to znamená pečovat o větrný park? >> Je to celkem široké spektrum činností. Musíte sem každý den třeba? >> Ne, to naštěstí není potřeba, protože to bych opravdu tady rovnou mohl začít bydlet. Eh, elektrárny jsou udělané tak, aby eh byly co nejvíc soběstačné a co nejvíce řídily samostatně. V případě některých zásahů je možný eh zásah dálkový a drobné věci vyřídit prostě přes počítač. Nicméně některé věci vyžadují osobní účast. Tady typická je námraza, kdy je vyžadováno, aby jsem opravdu někdo fyzicky dojel a opravdu se na to podíval očima eh zkušenýma. Takže musím třeba mít zkoušky na icing na mrazu a rozpoznávat jednotlivé druhy ledu. Jo, tak třeba takovouhle ne úplně běžnou věc tady dělám a potom jsou to prostě drobné opravy, nebo ne drobné, různé opravy be bezpečnostních systémů, eh elektronických podsystémů, který eh elektrárna vyžaduje pro řízení. Dělaj se tady ale i věci jako dalšího dalšího rázu. Typické jako zajištění přístupu někoho, jako jsme dneska třeba my, tak i průvodce tady dělám, což jsem jako technik neočekával, ale >> je zájem velký? Myslím si, že je velký, >> protože jsme opravdu na exkluzivním místě, kam se jen tak někdo nedostane a někteří lidé tady byli schopni hodiny a hodiny čekat, jestli se jim to povede nakonec nebo ne. A my jsme se snažili jim ukázat elektrárny opravdu takové, jaké jsou a většinou reakcí jsem vnímal jako kladných, že se lidem otevřely obzory. >> Když jsme přijeli, tak většina těch turbín se netočila. Jedna teda pak se začala točit. Každá byla trošku jinak ještě natočená eh ve smyslu toho směru. Jak tomu máme rozumět? >> Eh, je to úplně jednoduchý. Vítr nefouká tak, jako bysme si vždycky přáli. A proto když nefouká, tak elektrážň neví, jak se má, kam se má stavět. Takže zůstane v pozici, kdy viděla poslední vítr. A jak můžete vidět kolem nás, každá ho viděla jindy. A když začne vítr foukat, tak se nastaví proti němu. A když toho větru je dost a je dost dlouho, tak začne vyrábět. >> Což vám do toho jenom skočím. To neznamená, když vidíte někde turbínu, která se točí ještě relativně pomalu, respektive ty vrtule, >> takže vyrábí. To ještě nemusí vyrábět. Je to je to přesně tak. Ono se připravuje, co kdyby bylo lépe. A tím nám vlastně zvyšuje výrobu, protože ušetří čas a čas i u nás jsou peníze. >> Jaká je ta startovací rychlost tady? Eh, standardní je 3 m za vteřinu, která musí vydržet po dobu aspoň 120 vteřin. Takže dvě minuty, když fouká, tak to začíná bejt pro nás zajímavé. >> Potom ten opačný extrém, což možná tady taky nastává, protože tady hodně fouká, ale kolik musí být ta síla větru, aby už si ta turbína řekla, hele, tak to ne, to už je nebezpečný, vypínáme se. Tam už je to tam je to někde kolem 26 m/ vteřinu a jinak těch příležitostí, které jsou, že elektrárna sama vyhodnotí nebezpečí a vypne se, je mnohem víc než jenom rychlost větru. Co by možná mohlo zaujmout, je, že elektrárna se brzdí aerodynamicky. Ten nastaví si listy tak, aby braly co nejméně větru a tím pádem, aby se co nejméně otáčela. Nicméně můžete si být jisti, že ty tubusy jsou dimenzované na mnohem, mnohem, mnohem větší nápory větru, které elektrárna musí ustát. Tohle je pouze vítr, při kterém se odpojuje. >> Co když servisujete zrovna větrnou elektrárnu a přijde bouřka? >> To je jednoduché. Musím být rychlý. Rychle pryč. >> Tak asi se předpokládám stává, že blesk úhodí. Eh, protože je to samozřejmě vysoký bod e na mapě. >> Eh, stává se to. Tady jsem to naštěstí nezaznamenal a nevím o tom, že by to bylo. Byl jsem tady několikrát za bouvky. Upozorňuji, že na zemi v bezpečné vzdálenosti a sledoval jsem, jak dopadneme a dopadli jsme dobře. >> Tato elektrárna je z roku 2017, tedy je poměrně ještě mladá a ty technologie jsou pokročilé. Eh, dočetl jsem se, že zde jsou pokročilé regulační systémy. A co to znamená? Mám si pod tím představit třeba to natáčení těch listů nebo natáčení té gondoly a tak dále? >> Tak eh natáčení gondoly a natáčení listu považuji já už za standard. A protože jsem vlastně eh technikem na tomto parku od roku 2018, tak jsem žádné starší nezažil. Takže já tohle považuju za za prostě pokročili. jsme pokročili a detaily bych vám k tomuhle nemůžu říct. Bohuže. >> A co se týče třeba regulace jalového výkonu, tedy potažbo napětí, tak počítá se i s tím jako třeba do budoucna nebo funguje to už někde? >> Eh, jalovej výkon myslíte? >> Myslím, že by se přímo větrné elektrárny zapojily do řízení napětí. se hovořilo i po blackoutu ve Španělsku. >> Eh, ta technologie na to vůbec není stavěná a a ale jalové napětí s tím se eh počítá při u každého zdroje, kterej existuje. To je malinko něco jiného zladí. >> Vy jste už naznačil to, eh, jak bojují elektrárny s mrazem. Úplný extrém je Finsko. Tam mají dokonce rozmrazování a jestli se mi to povede, tak tady najdu ještě graf z letošní zimy, kde dokonce se stalo, byť tam těch elektráren mají hodně, takže vlastně celkový výkon spadl do záporu na krátkou chvíli, jo, to byla spíš taková bizarnost, pak zase vylezl nahoru. To se tady předpokládám úplně stát nemůže, protože tady předpokládám rozmrazování nemáme. >> Rozmrazování tady není, protože by bylo ekonomicky neefektivní. Nicméně máme tady mráz. Dovoluji si hádat, že ve Finsku ho mají víc, ale ono pak musíte počítat nejenom s teplotou, ale hlavně s vlhkostí a s větrem. Eh, možná si dovolím osobní. Eh, jedna věc je pocitová teplota, kterou vidíme denně ve zprávách, ale nejsou zde uvedeny hodnoty vlhkosti. Když narůstá vlhkost, tak je pocitová teplota ještě nižší, což samotné elektrárně nevadí, technikovi ano. >> Povězte ještě, jak jste se k této práci dostali. Je to docela zajímavý příběh. >> Eh, mě elektrárny a energetika fascinovaly od školy v podstatě. A zajímavostí je, že já jsem se sem dostal aniž bych měl jakékoliv kontakty, aniž bych měl jakékoliv vzdělání v daném oboru. Tedy po mě nemili, že jsem strojář technik. A moje touha se sem dostal byla natolik velká, že nakonec jsem narazil na lidi, kteří zde v el v tomto parku pracují a slovo dalo slovo a dneska tady dělám technika průvodce a dostravě spolíhá, si dovoli hádat. >> Určitě oba vnímáte, že diskuze o energetice zejména v posledních měsících a letech je v České republice poměrně vypjatá a plná emocí a možná i dezinformací. ale samozřejmě i oprávněných obav lidí, kteří třeba neznají tento druh technologie nebo se jim třeba nelíbí větrníky. Tady se za provozu dělal nějaký monitoring vlivu eh na ptáky. Eh jak to probíhalo a jaký jaké byly výsledky? dělal dělal se ono vlastně už v té úvodní studii vlivu na životní prostředí, čili v té takzvané EA, tak byl nějaký assessment nebo zhodnocení těch vlivů právě na ptáky na netopíry a následně e jsme vlastně měli předepsáno, že prvních pět let provozu eh máme tu reálnou situaci monitorovat, jestli skutečně eh se eh potvrdí to, co v té Elo, čili že ten že ten vliv nebude e ne nebude nijak dramatický. A ten monitoring tady těch pět let probíhal a skutečně jsme tady k žádným eh úhynům nebo masivním prostě poškozením těch populací ptactva ne eh ne nedošlo. >> Řeší se v některých lokalitách třeba nějaké plašiče, že by skutečně jako ten developer měl nařízeno třeba i od úřadu, že tam musí umístit nějaké takové zařízení? Taková zařízení existují. Vím třeba teď aktuálně, že v připravovaných akceleračních oblastech, tak jsou tyto plašiče předepisovány. Čili je je zjevné, že někde zřejmě budou budou eh implementovány, ale tady u nás v parku to není. Ono to není jednoduché zařízení, není to levné zařízení a je otázka, jak jaká je e potom ve skutečnosti ta funkčnost, ten účinek. Samozřejmě na netopíry je je to asi trochu jinak, protože tam se pracuje s ultrazvukem u ptáků. Eh, tam je vlastně primárně je to o nějaké vizuální detekci, takže nepochybně to někde bude bude instalované. U nás to není, ale i když to tady nemáme, tak e tak tady nepozorujeme nějaké nějaké oběti. >> My jsme my jsme zhruba jak daleko od nejbližší zástavby nebo od Václavic? >> Eh od Václavic. E ptáte se hezky, protože my tady stojíme, díváme se do kraje a vlastně ty Václavice nevidíte, protože ty Václavice jsou >> Václavice jsou schované v Dolíku, takže to je dobrá zpráva, že naopak i místní nevidí vlastně park, což je což je super. E ta vzdálenost je 1,5 km zhruba. >> Hm. Hodně se řeší hluk větrných elektráren, případně infrazvuk a tak dále. Dělají se různé studie. E, jak se to řešilo tady? Předpokládám, že bylo nějaké měření taky akustické. >> Je, je to tak. Je to tak. Zase, jak jsem zmiňoval tu EU, tak v rámci E se dělá dělá nějaký model, eh, na základě toho se určuje, jaký to bude mít dopad. Eh, ono už samotná ta vzdálenost 1,5 km tady je skutečně jakoby nadstandardní, významně nadstandardní. A z fyziky ten zvuk vlastně má útlum, který je přiměřený čtverci vzdálenosti, takže on opravdu jako rapidně rapidně klesá. V principu ty větrné elektrárny na vzdálenost e 500, 600 m e v principu neslyšíte. Tady, jak říkám, je to 1,5 km, takže ten efekt tam e tam není. Hodně samozřejmě potom záleží i to, co zmiňoval Marek Zekmun před chvílí, jaký jsou konkrétní meteorologický podmínky, protože hodně záleží na to, odkud je vítr, protože ten ten zvuk samozřejmě nějakým způsobem má tendenci nést s sebou, záleží i na té vlhkosti a tak dále. Ale abych se vrátil k té otázce, eh měření jsme tady dělali a naprosto hlukové normy splňujeme s velkou rezervou. >> Vy už to předpokládám, ani neslyšíte, ne? Pro vás je to jako taková hudba do ouška >> rajská. >> Eh, budete se divit, ale drobnou drobný zvuk přeci jenom, když je člověk pod tubusem, dělají, ale pro mě to je výhoda, protože já podle zvuku jsem schopnej poznat i tu námrazu >> když jste u paty tubusu a rotor nevidíte, tak se musí technik dostat támhle do toho okýnka, co je za námi a podívat se na ten list odsud. jak ho vidí diváci zhruba teďka o 4 m blíž a prohlídnout si ho, jestli na něm ta námraza skutečně je. Takže že by nikdy neudělali žádnej zvuk, se taky nedá říct. >> Ještě jak jsme se bavili o té bouřce, já se k tomu přece jenom ještě musím vrátit. Když se náhodou stane, což se tady asi v České republice nestalo nikde, že blesk uhodí do té vrtule a teď se to musí opravit. To je práce. Jako laicky si říkám, že bych to musel přece sundat a opravit to někde dole. >> Eh, to by bylo strašně náročný, >> no. Ale nechat to tam mně přijde ještě náročnější. Dělá se to tím způsobem, že velmi specializovaná firma, která má lidi se školením Repair Blades, se dostane zhruba do těchto míst, vypolouhuje si elektrárnu a po tom listu sjede k poškozenému místu. Tam si vytáhne nářadí a začne ho opravovat. Velký elektrárny to dělají ve dvou lidech, protože ten list je tak velkej, že se k němu nechytíte. A když by vás to mělo pod něj posunout, tak toho moc nevybrousíte. Takže člověk musí být v daném bodě vypolohovaný, nejlépe s parťákem proti, aby se to dalo opravovat. Ale je to běžnej postup standardizovanej, kterej se už i vyučuje v zahraničí. >> Zní to zajímavě. Jobsů, přátelé, ale není to pro každého. >> Prosím vás, teďka se děje zajímavá věc. Elektrárna se polohuje proti větru. Nelekejte se, je to v pořádku. i v pořádku, že my jsme tady, ale je to hezké zpestředí. >> Já myslím, že se to dá snést. Zopakuju, že jsme jištění, že splňujeme všechno prav. >> Možná ukžte, že jste jižten na zádech, protože diváci to nevidí, že jste jištěnej. To >> vidí, to vidí, že to opravdu a ta skoba je, prosím vás obrovská, jo. A já jsem ráno nesnídal moc, takže v pohodě, bez problémů. >> No, eh, ještě jsem se chtěl zeptat, eh, >> mění se nám směr krásně? Ano, ano. Tady krásně se nám mění směr a vidíme i do Polska na nahelný důl Turov. Je to Turov. Tur se to čte možná, předpokládám. Takže tady máme opravdu dokonalou ukázku staré a nové energetiky. Chtěl jsem se zeptat, tato elektrárna je v nejlepších letech, řekněme rok 2017 vznik, eh, kdy se tak počítá, že by mohla jít do důchodu a co bude potom e ten ta odhadovaná životnost, protože ta elektrárna je pořád servisovaná, to je vlastně klíčový, takže my se o n velmi pečlivě staráme. Tak ta odhadovaná životnost na naší straně je třeba 25 let, že by mohla mohla fungovat. Možná to bude i dýl. To uvidíme podle toho, jak jak e čas ukáže. >> Takže 2042, jestli dobře počítám, >> mohlo by být. A eh a co bude dál, to je to je otázka. Eh, samozřejmě, když už máte takovouhle lokalitu, kde kde ten větrný park funguje, tak dává velký smysl, protože tady je spousta infrastruktury na to připravená a tak dále, tak dává infrastrukt dává velký smysl ten park zachovat, nějakým způsobem ho dál provozovat. E, tomu se odborně říká reping, čili některé části, které jsou třeba oběhané, tak se tak se vymění, udělá se nějaká generální oprava, eh, a park může běžet dál. A případně se samozřejmě dá uvažovat i o tom, že by se třeba výkon navyšoval, věže věže zvyšovaly, ale to bude hodně záležet na eh na celé řadě faktorů, protože to je potom už jako regulérní povolovací proces na de facto jakoby novou instalaci. >> Z pohledu diskutujících je největší obava, aby to náhodou nezůstalo obci na hrbu. Tak to se nestane, >> ne? To se rozhodně nestane, protože, protože kdybychom nechali u té elektrány otevřené dveře, troufnu říct, tak lovci kovošrotu velmi velmi rychle rozeberou, protože e ta elektrárna ta elektrárna je vlastně z z většiny tvořená kovy a skutečně jako velmi velmi pozitivní hodnotu má. To znamená likvidace toho větenného parku jako takového, tak je výrazně plusová záležitost. >> Hm. Pane Zigmunde, jak to teď vypadá? Vyrábíme někde nebo se to zatím jenom točí a hledá se vítr? Zkuste svým zkušeným okem odhadnout. >> Eh, támhle elektrárna číslo dvě, ale to nevím, jestli přes vás diváci uvidí se tam má ta má ta má výrobu >> a pak támhle 9 12. Takže tyhlety tři v současnosti jedou. >> Začalo foukat. Hurá. Ono v zimě fouká víc než v letním období, takže eh to je vlastně taky zajímavá otázka. Možná pro vás to zimní období je zajímavé nejen z důvodu, že víc fouká, ale jsou i vyšší ceny, že jo. Na druhou stranu, vzhledem k tomu, že máte contract for difference, tak vlastně to tolik neřešíte. Spíše je to >> jo. Jo, tam pro nás je klíčová ta výroba. To je to je myslím to podstatný, co jste zmínil. Eh, v podstatě větrné parky nebo větrníky v Čechách to mají tak, že zhruba 30 % celoroční výroby se odehraje ve druhém a třetím kvartálu, čili v principu přes to léto a celých 70 % se odehraje v tom čtém a prvním, čili těch zimních měsících. Takže vy když eh máte a teď to řeknu jako z pohledu ekonoma, hospodářský rok, který vám startuje v lednu, tak vy máte první čtyři měsíce, řekněme, relativně dobrý. Pak e pak je okurková sezóna a pak se modlíte, aby prostě ten konec roku zase byl tak, jak očekáváte, aby se to dohnalo, protože přesně takhle je to je to rozložený. >> Existují mezi provozovateli větrných elektráren modlitby za vítr. Nechtějte i po mně nezná. >> My jsme teď teda potřebovali spíš modlitbu za déšť v tomto období, co natáčíme uprostřed srpna. No nicméně kromě Václavic máte, předpokládám, další projekty, ať už v přípravě nebo stávající, tak povídejte. stávající nemáme. My potom energetiku se zaměřujeme na na zelenou energetiku, jak se říká, na obnovitelné zdroje, takže máme projekty fotovoltaických elektráren. Co se týče větru, tak tohle je jedinej jedinej park, který máme v portfoliu, ale jak říkáte správně, tak máme jich několik v přípravě, jak v Čechách, tak v zahraničí, konkrétně na Slovensku. >> Jak probíhají teďka ty povolovací procesy? Samozřejmě do toho vstupuje ta rozvášštěná diskuze, která možná dřív tak vyhajpovaná nebyla, protože nebylo ani tolik projektů. >> Eh, nebylo tolik projektů. To je jeden jeden eh jeden efekt, ne? Nebylo tolik projektů. Zároveň eh samozřejmě eh nefungovaly ani tolik ty e ty sdílení různých informací na sociálních sítích a v neposlední řadě a to dneska se ukazuje, že do toho promlouvá jako velkou měrou, tak s rozvojem vlastně umělé inteligence nebo těch technologií AI, tak vzniká celá řada různých e podvrhů, e koláží jako nereálných a tak dále, se kterými ti dezinformátoři pak operují a snaží se přesvědčit veřejnost o eh řekněme škodlivosti nebo o nějakých nějakých nepříjemných vlivech. Takže dnes eh jak jsem říkal na začátku, na jednu stranu eh celosvětově si uvědomujeme, že prostě ta fosilní energetika je neudržitelná, potřebujeme přechod na čistou čistou energetiku. Obnovitelné zdroje rozhodně by měly tvořit její podstatnou část tady v České republice spolu s jádrem a tak dále. Eh, takže, takže jistým způsobem se tomu snaží ta legislativa jít naproti, ale zároveň nemalou měrou, přesně jak říkáte, se zase posilují ty ty síly proti a je to zejména o tom, eh, jakoby dostat ty informace k lidem. Já myslím, že to je ten hlavní deficit, že to není, není vlastně o ničem jiném, protože v momentě, kdy ty informace nejsou, tak různí chytráci ty informace, dezinformace vytvoří, jo, takže je potřeba se snažit skutečně o tu edukaci. Já myslím, že tento pořad bude také nějakým střípkem v téhle věci, abychom posluchačům, čtenářům, obyvatelům ukázali, že skutečně se není čeho bát, že že ta, že to, že to dává smysl a dává to smysl z několika ohledů, jo, jednak kvůli té čisté výrobě, eh, ale i proto, že to je lokální zdroj, že to je zdroj, který vám nikdo nesebere. Nejste závislí na dodávkách žádných externích paliv odněkud ze zahraničí. Prostě je to něco, co si vyrobíme tady u nás. >> Pane Zigmunde, našli jsme vítr, jak to vypadá? >> Zatím je to slabý asi, že? Dal bych si víc. No, je to slabý a já nenafoukáme to. >> Dobře. Závěrečná otázka proba. Pánové, ta budoucnost české energetiky. Jasně, větrníky nám pomohou. Na druhou stranu může to být v českých podmínkách ten základ, kolem kterého bude všechno ostatní nebo potřebujeme i ostatní zdroje. Teď nemyslím, že bysme jeli jenom na vítr, jo, ale jsou ty diskuze o tom, kolik procent můžeme mít z větru a jestli to může být kombinace eh vítr, fotovoltaika, jádro plus něco málo flexibilního nebo jestli e to tedy postavit na tom jádru a tak dále. Váš názor? jestli mám já do toho skočit první, tak rozhodně je to rozhodně je to zdroj, který v tom mixu by být měl, protože je k dispozici a a dává s