Proč se Rusko vrací do sportu?

Ruští hokejisté zůstávají mimo, stejně jako fotbalové reprezentace. Jenže v judu, v zápasu, v šermu a v dalších individuálních disciplínách se ruští sportovci postupně vracejí pod neutrálním statusem, bez vlajky, bez hymny.

Samotná sportovní síla Ruska tento rozdíl nevysvětluje. Rusko patří ke světové špičce nejen v hokeji, ale také v krasobruslení, gymnastice, judu nebo zápasu. Rozhodující se zdá být něco jiného – zda soutěží jednotlivec nebo národní tým, jak silnou roli hrají státní symboly a jaké bezpečnostní obavy mají pořadatelé.

Jenže právě tady se sport mění v politiku, protože žádný jednotný model neexistuje. V každém sportu platí jiná pravidla, jiná logika, jiná rozhodnutí. A pokud Evropa nedokáže najít jednotný přístup ani ke sportu, jak chce vytvořit dlouhodobou strategii vůči Rusku?